Vlastnická práva a ochrana životního prostředí - Historie editací

Admin: added Category:Ekonomické pojmy using HotCat

2016-05-17T16:05:23Z

added Category:Ekonomické pojmy using HotCat

← Starší verze		Verze z 17. 5. 2016, 18:05
Řádek 52:		Řádek 52:
	== Literatura ==		== Literatura ==
	<references/>		<references/>

			[[Kategorie:Ekonomické pojmy]]

Xstep52: Přesun odkazu na E. Ostrom, odstranění VS a SS

2010-06-08T12:29:21Z

Přesun odkazu na E. Ostrom, odstranění VS a SS

← Starší verze		Verze z 8. 6. 2010, 14:29
Řádek 15:		Řádek 15:
	==Veřejné a soukromé statky==		==Veřejné a soukromé statky==
	S postupem doby, kdy si lidé chtěli přivlastňovat určité,nové, statky a zdroje, mezi nimi i statky enviromentální, společnost narazila na další problém. Tato sporná otázka poukazuje na charakteristiky některých z enviromentálních statků a přírodních zdrojů, ty jsou ze své povahy nerivalitní a nevylučitelné ze spotřeby. Tyto dvě vlastnosti znesnadňují efektivní využívání jak přírodních zdrojů, tak enviromentálních statků jednotlivci (soukromými subjekty). Podle kombinací těchto dvou vlastností můžeme rozlišit [http://cs.wikipedia.org/wiki/Ve%C5%99ejn%C3%BD_statek veřejné statky] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Soukrom%C3%BD_statek soukromé statky]. Z definic vyplívá, že pro každou skupinu statků může být vhodnější jiná forma vlastnictví.<ref name="Urbanová Tereza, Šíma Josef"/>		S postupem doby, kdy si lidé chtěli přivlastňovat určité,nové, statky a zdroje, mezi nimi i statky enviromentální, společnost narazila na další problém. Tato sporná otázka poukazuje na charakteristiky některých z enviromentálních statků a přírodních zdrojů, ty jsou ze své povahy nerivalitní a nevylučitelné ze spotřeby. Tyto dvě vlastnosti znesnadňují efektivní využívání jak přírodních zdrojů, tak enviromentálních statků jednotlivci (soukromými subjekty). Podle kombinací těchto dvou vlastností můžeme rozlišit [http://cs.wikipedia.org/wiki/Ve%C5%99ejn%C3%BD_statek veřejné statky] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Soukrom%C3%BD_statek soukromé statky]. Z definic vyplívá, že pro každou skupinu statků může být vhodnější jiná forma vlastnictví.<ref name="Urbanová Tereza, Šíma Josef"/>

	~~===Veřejné statky===~~
	Mezi základní charakteristiky veřejných statků patří nerivalita ve spotřebě, z čehož vyplívá, že pokud statek využívá jedna osoba (spotřebitel), tak osoba další není ve své spotřebě nijak omezena. Dále je technicky nemožné nebo příliš nákladné zabránit neplatícím spotřebitelům ve spotřebě daného statku, tzn. nevylučitelnost ze spotřeby Mnoho enviromentálních statků se vyznačuje nerivalitou a nevylučitelností ze spotřeby, proto je nutná určitá forma státní regulace.<ref name="Dales, J.H."/>


	~~===Soukromé statky===~~
	Mezi základní charakteristiky soukromých statků, pak naopak logicky patří rivalita ve spotřebě, což znamená, že pokud statek užívá (spotřebovává) jedna osoba (spotřebitel), tak statek není k užívání přístupný nikomu jinému. Dále je možné vyloučit ze spotřeby statku neplatící spotřebitele, ať už prostřednictvím cen či technicky.<ref name="Dales, J.H."/>


	===Společné vlastnictví===		===Společné vlastnictví===
Řádek 35:		Řádek 27:

	S existencí veřejných statků je také spojena teorie tržního selhání. Nejasně nebo nijak definovaná vlastnická práva k veřejným statkům neumožňují zprostředkování užitků těchto statků trhem a zároveň jejich charakteristiky (viz výše) nedovolují volně působit cenovému mechanismu. Kromě veřejných statků se na existenci tržního selhání podílí rovněž [[externalita\|externality]]. Také externí efekty, které mají podobu pozitivních externalit a negativních extarnalit, mají své kořeny v nejasně nebo špatně definovaných vlastnických právech.<ref name="Tošovská Eva">Tošovská Eva: Právní a ekonomické aspekty ochrany životního prostředí,1. vydání, Praha:Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze,2004, ISBN 80-86885-03-1</ref>		S existencí veřejných statků je také spojena teorie tržního selhání. Nejasně nebo nijak definovaná vlastnická práva k veřejným statkům neumožňují zprostředkování užitků těchto statků trhem a zároveň jejich charakteristiky (viz výše) nedovolují volně působit cenovému mechanismu. Kromě veřejných statků se na existenci tržního selhání podílí rovněž [[externalita\|externality]]. Také externí efekty, které mají podobu pozitivních externalit a negativních extarnalit, mají své kořeny v nejasně nebo špatně definovaných vlastnických právech.<ref name="Tošovská Eva">Tošovská Eva: Právní a ekonomické aspekty ochrany životního prostředí,1. vydání, Praha:Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze,2004, ISBN 80-86885-03-1</ref>

			V současné době se teorií společného vlastnictví zabývá i nositelka Nobelovy ceny za ekonomii [http://en.wikipedia.org/wiki/Elinor_Ostrom#Solving_the_Climate_Crisis Elinor Ostrom], která ve své práci zkoumá podmínky, za nichž je koncept společného vlastnictví nejen funkční, ale i efektivní.

	===Soukromé vlastnictví===		===Soukromé vlastnictví===
Řádek 48:		Řádek 42:
	Tuto teorii nalezneme spíše v systému zvykového práva (common law), které je tvořeno soudními precedenty než v systému práva kontinentálního. Common law také bylo více zaměřeno na ochranu vlastnictví ať už soukromého či státního. Ve společnostech, kde je soukromé vlastnictví respektováno a ochraňováno, lze lépe, účiněji a efektivněji řešit konflikty plynoucí z možnosti alternativních užití statků.<ref name="Urbanová Tereza, Šíma Josef"/>		Tuto teorii nalezneme spíše v systému zvykového práva (common law), které je tvořeno soudními precedenty než v systému práva kontinentálního. Common law také bylo více zaměřeno na ochranu vlastnictví ať už soukromého či státního. Ve společnostech, kde je soukromé vlastnictví respektováno a ochraňováno, lze lépe, účiněji a efektivněji řešit konflikty plynoucí z možnosti alternativních užití statků.<ref name="Urbanová Tereza, Šíma Josef"/>

	V současné době se teorií společného vlastnictví zabývá i nositelka Nobelovy ceny za ekonomii [http://en.wikipedia.org/wiki/Elinor_Ostrom#Solving_the_Climate_Crisis Elinor Ostromová], která ve své práci zkoumá podmínky, za nichž je koncept společného vlastnictví nejen funkční, ale i efektivní.

	==Závěr==		==Závěr==
Řádek 54:		Řádek 48:

	Naproti tomu existuje mnoho názorů, že stát není jako vlastník ideální a nedokáže se o životní prostředí dobře postarat. Murray Rothbar ve své knize napsal, že "všimněte si například dvou rozhodujících oblastí, ve kterých se znečištění stalo významným problémen: vzduch a vodní toky, obzvláště řeky. Ale to jsou přesně dvě oblasti života společnosti, kde nebylo dovoleno působit soukromému vlastnictví."<ref name="Urbanová Tereza, Šíma Josef"/>		Naproti tomu existuje mnoho názorů, že stát není jako vlastník ideální a nedokáže se o životní prostředí dobře postarat. Murray Rothbar ve své knize napsal, že "všimněte si například dvou rozhodujících oblastí, ve kterých se znečištění stalo významným problémen: vzduch a vodní toky, obzvláště řeky. Ale to jsou přesně dvě oblasti života společnosti, kde nebylo dovoleno působit soukromému vlastnictví."<ref name="Urbanová Tereza, Šíma Josef"/>
	S tímto názorem se stotožňuje i Kvong Jo, která říká, že: "věří v jasná vlastnická práva k přírodním zdrojům a spolu s tím i v individuální práva a zodpovědnost. Věří v tržní postupy, jež alokují vzácné přírodní zdroje mezi konkurující si uživatele na základě dobrovolné směny. Je přesvědčena, že většina ekologických problémů, které na nás v současnosti doléhají, je výsledkem nejistých vlastnických práv; že lidé mají sklon starat se o majetek, který jim bezpečně patří, a méně jim záleží na majetku druhých."<ref name=" Kvong Jo">Kvong Jo: Vlastnická práva a životní prostředí,text z konference Tržní nástroje a ochrana životního prostředí, přístup z internetu http://www.obcinst.cz/cs/VLASTNICKA-PRAVA-A-ZIVOTNI-PROSTREDI-c574/</ref>		S tímto názorem se stotožňuje i Kvong Jo, která říká, že: "věří v jasná vlastnická práva k přírodním zdrojům a spolu s tím i v individuální práva a zodpovědnost. Věří v tržní postupy, jež alokují vzácné přírodní zdroje mezi konkurující si uživatele na základě dobrovolné směny. Je přesvědčena, že většina ekologických problémů, které na nás v současnosti doléhají, je výsledkem nejistých vlastnických práv; že lidé mají sklon starat se o majetek, který jim bezpečně patří, a méně jim záleží na majetku druhých."<ref name=" Kvong Jo">Kvong Jo: Vlastnická práva a životní prostředí,text z konference Tržní nástroje a ochrana životního prostředí,1.1.1996, přístup z internetu http://www.obcinst.cz/cs/VLASTNICKA-PRAVA-A-ZIVOTNI-PROSTREDI-c574/</ref>

	== Literatura ==		== Literatura ==
	<references/>		<references/>
	~~== Externí odkazy==~~

Xstep52: /* Soukromé vlastnictví */ Elinor Ostrom

2010-06-04T17:26:48Z

Soukromé vlastnictví: Elinor Ostrom

← Starší verze		Verze z 4. 6. 2010, 19:26
Řádek 47:		Řádek 47:

	Tuto teorii nalezneme spíše v systému zvykového práva (common law), které je tvořeno soudními precedenty než v systému práva kontinentálního. Common law také bylo více zaměřeno na ochranu vlastnictví ať už soukromého či státního. Ve společnostech, kde je soukromé vlastnictví respektováno a ochraňováno, lze lépe, účiněji a efektivněji řešit konflikty plynoucí z možnosti alternativních užití statků.<ref name="Urbanová Tereza, Šíma Josef"/>		Tuto teorii nalezneme spíše v systému zvykového práva (common law), které je tvořeno soudními precedenty než v systému práva kontinentálního. Common law také bylo více zaměřeno na ochranu vlastnictví ať už soukromého či státního. Ve společnostech, kde je soukromé vlastnictví respektováno a ochraňováno, lze lépe, účiněji a efektivněji řešit konflikty plynoucí z možnosti alternativních užití statků.<ref name="Urbanová Tereza, Šíma Josef"/>

			V současné době se teorií společného vlastnictví zabývá i nositelka Nobelovy ceny za ekonomii [http://en.wikipedia.org/wiki/Elinor_Ostrom#Solving_the_Climate_Crisis Elinor Ostromová], která ve své práci zkoumá podmínky, za nichž je koncept společného vlastnictví nejen funkční, ale i efektivní.

	==Závěr==		==Závěr==

Xstep52: externí odkazy, oprava zdroů

2010-06-04T17:07:33Z

externí odkazy, oprava zdroů

Xstep52: dodatek k soukromého vlastnictví, oparava chyb, přidán závěr

2010-05-04T16:56:56Z

dodatek k soukromého vlastnictví, oparava chyb, přidán závěr

← Starší verze		Verze z 4. 5. 2010, 18:56
Řádek 9:		Řádek 9:
	*oprávnění vlastnická práva prodat		*oprávnění vlastnická práva prodat

	Vlastnické právo je tedy výsadní, ~~vynutitelná~~ a ~~převoditelná~~. Jedná se o individuální právo vlastníka věc držet, nakládat s ní a čerpat z jejích plodů bez ohledu na ostatní. Právě díky těmto vlastnostem si lidé cení svého majetku (vlastnictví) a snaží se zvyšovat jeho hodnotu, aby přinesl co největší užitek svému majiteli. Žádný z racionálně uvažujících vlastníků nechce hodnotu svého majetku snižovat nebo dokonce majetek vědomě ničit. Konkrétní forma vlastnických práv k enviromentální statkům a zdrojům může ovlivnit způsob jejich užívání a zacházení s nimi. Právní úpravou vlastnických práv se zabývají zákonodárci každé země, ale nikde není psáno, jakými principy se řídí naši zákonodárci a jaké jsou jejich opravdové pohnutky.<ref name="Šauer Petr, Livingston Marie"/>		Vlastnické právo je tedy výsadní, vynutitelné a převoditelné. Jedná se o individuální právo vlastníka věc držet, nakládat s ní a čerpat z jejích plodů bez ohledu na ostatní. Právě díky těmto vlastnostem si lidé cení svého majetku (vlastnictví) a snaží se zvyšovat jeho hodnotu, aby přinesl co největší užitek svému majiteli. Žádný z racionálně uvažujících vlastníků nechce hodnotu svého majetku snižovat nebo dokonce majetek vědomě ničit. Konkrétní forma vlastnických práv k enviromentální statkům a zdrojům může ovlivnit způsob jejich užívání a zacházení s nimi. Právní úpravou vlastnických práv se zabývají zákonodárci každé země, ale nikde není psáno, jakými principy se řídí naši zákonodárci a jaké jsou jejich opravdové pohnutky.<ref name="Šauer Petr, Livingston Marie"/>

	==Veřejné a soukromé statky==		==Veřejné a soukromé statky==
Řádek 32:		Řádek 32:


	S existencí veřejných statků je také spojena teorie tržního selhání. Nejasně nebo nijak definovaná vlastnická práva k veřejným statkům neumožňují zprostředkování užitků těchto statků trhem a zároveň jejich charakteristiky (viz výše) nedovolují volně působit cenovému mechanismu. Kromě veřejných statků se na existenci tržního selhání podílí rovněž externality. Také externí efekty, které mají podobu pozitivních externalit a negativních extarnalit, mají své kořeny v nejasně nebo špatně definovaných vlastnických právech.<ref name="Tošovská Eva">Tošovská Eva: Právní a ekonomické aspekty ochrany životního prostředí,1. vydání, Praha:~~Vasoká~~ škola veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze,2004, ISBN 80-86885-03-1</ref>		S existencí veřejných statků je také spojena teorie tržního selhání. Nejasně nebo nijak definovaná vlastnická práva k veřejným statkům neumožňují zprostředkování užitků těchto statků trhem a zároveň jejich charakteristiky (viz výše) nedovolují volně působit cenovému mechanismu. Kromě veřejných statků se na existenci tržního selhání podílí rovněž [[externalita\|externality]]. Také externí efekty, které mají podobu pozitivních externalit a negativních extarnalit, mají své kořeny v nejasně nebo špatně definovaných vlastnických právech.<ref name="Tošovská Eva">Tošovská Eva: Právní a ekonomické aspekty ochrany životního prostředí,1. vydání, Praha:Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze,2004, ISBN 80-86885-03-1</ref>

	===Soukromé vlastnictví===		===Soukromé vlastnictví===
	Z definice a vlastností soukromých statků vyplívá, že je pro ně soukromé držení vhodnou formou vlastnictví. Soukromé vlastnictví splňuje všechny výše uvedené předpoklady a to i v případech některých enviromentálních statků a zdrojů		Z definice a vlastností soukromých statků vyplívá, že je pro ně soukromé držení vhodnou formou vlastnictví. Soukromé vlastnictví splňuje všechny výše uvedené předpoklady a to i v případech některých enviromentálních statků a zdrojů.

	S postupem doby, rozvojem společnosti a rostoucí vzácnosti některých statků a zdrojů se objevila potřeba ustanovení vlastnických práv k novým zdrojům a statkům, u kterých to v minulosti nebylo potřeba. Na tyto statky a zdroje pak lze aplikovat tržní přístup.		S postupem doby, rozvojem společnosti a rostoucí vzácnosti některých statků a zdrojů se objevila potřeba ustanovení vlastnických práv k novým zdrojům a statkům, u kterých to v minulosti nebylo potřeba. Na tyto statky a zdroje pak lze aplikovat tržní přístup.
	V situaci, kdy existuje mnoho alternativních užití lidé dávají najevo své preference pomocí ceny. Pokud jsou lidé ochotni zaplatit vyšší cenu za poskytování přírodních statků a služeb s nimi spojenými otevírá se cesta pro poskytování těchto statků soukromými vlastníky enviromentálních statků.<ref name="Urbanová Tereza, Šíma Josef"/>		V situaci, kdy existuje mnoho alternativních užití lidé dávají najevo své preference pomocí ceny. Pokud jsou lidé ochotni zaplatit vyšší cenu za poskytování přírodních statků a služeb s nimi spojenými otevírá se cesta pro poskytování těchto statků soukromými vlastníky enviromentálních statků.<ref name="Urbanová Tereza, Šíma Josef"/>

	Podle předního světového ekonoma Murraye Rothbarda závisí výkon vlastnických práv i na způsobu nabytí vlastnického práva. Podle liberální teorie má každý disponovat absolutním vlastnickým právem na své tělo a na přírodní zdroje, jenž nikdo jiný předtím nevlastnil a které jako první obsadil a začal používat. V původním významu byla teorie prvotního přivlastnění vztažena spíše k půdě, ale dnes se tato teorie může vztahovat i na emitování škodlivin do ovzduší a obtěžování hlukem.<ref name="Čamrová Lenka (ed.)">Čamrová Lenka (ed.):Ekonomie a životní prostředí-nepřátelé či spojenci?, 1. vydání, Praha: Alfa Publishing a Liberální institut, 2007, ISBN 978-80-86581-69-3 (Alfa Publishing) ISBN 978-80-86389-47-9 (Liberální institut)</ref>		Podle předního světového ekonoma Murraye Rothbarda závisí výkon vlastnických práv i na způsobu nabytí vlastnického práva. Podle liberální teorie má každý disponovat absolutním vlastnickým právem na své tělo a na přírodní zdroje, jenž nikdo jiný předtím nevlastnil a které jako první obsadil a začal používat. V původním významu byla teorie prvotního přivlastnění vztažena spíše k půdě, ale dnes se tato teorie může vztahovat i na např. emitování škodlivin do ovzduší a obtěžování hlukem. Znečištění je tedy zásah do něčího vlastnického práva a vzniká ve chvíli, kdy ho někdo začne považovat za nežádoucí.<ref name="Čamrová Lenka (ed.)">Čamrová Lenka (ed.):Ekonomie a životní prostředí-nepřátelé či spojenci?, 1. vydání, Praha: Alfa Publishing a Liberální institut, 2007, ISBN 978-80-86581-69-3 (Alfa Publishing) ISBN 978-80-86389-47-9 (Liberální institut)</ref>

			V konečném důsledku to znamená, že pokud je znečišťovatel na místě jako první, tak má právo na vydržení emitování určitého „množství“ hluku, zápachu či jiného znečištění. V případě, že se do blízkosti znečišťovatele přistěhuje někdo další, tak to činí z vlastního rozhodnutí a je si vědom všech nevýhod z toho plynoucích. V případném soudním sporu by na právo vydržení měl být brán ohled, ale jen v rozsahu znečištění, ve kterém bylo právo nabyto nikoli ve vyšším rozsahu. .<ref name="Čamrová Lenka (ed.)"/>

			Tuto teorii nalezneme spíše v systému zvykového práva (common law), které je tvořeno soudními precedenty než v systému práva kontinentálního. Common law také bylo více zaměřeno na ochranu vlastnictví ať už soukromého či státního. Ve společnostech, kde je soukromé vlastnictví respektováno a ochraňováno, lze lépe, účiněji a efektivněji řešit konflikty plynoucí z možnosti alternativních užití statků.<ref name="Urbanová Tereza, Šíma Josef"/>

			==Závěr==
			Mnoho idí se domnívá, že nejlepší alokace statků a služeb je dosaženo prostřednictvím tržního mechanismu, přesto si mnozí z nás nedokáží představit, že by pomocí tržního mechanismu mohly být alokovány také enviromentální statky a s nimi související služby. Pro mnoho z nás jsou enviromentální statky a služby takřka neslučitelné s trhem, a proto považujeme za nutné, aby stát reguloval jejich užívání a ochranu. Je to trh, který vytváří ekonomický růst a potřebuje k tomu velké množství přírodních zdrojů, tím dochází k jejich vyčerpávání a následně k vyčerpání či zničení zdrojů.<ref name="Urbanová Tereza, Šíma Josef"/>

			Naproti tomu existuje mnoho názorů, že stát není jako vlastník ideální a nedokáže se o životní prostředí dobře postarat. Murray Rothbar ve své knize napsal, že "všimněte si například dvou rozhodujících oblastí, ve kterých se znečištění stalo významným problémen: vzduch a vodní toky, obzvláště řeky. Ale to jsou přesně dvě oblasti života společnosti, kde nebylo dovoleno působit soukromému vlastnictví."<ref name="Urbanová Tereza, Šíma Josef"/>
			S tímto názorem se stotožňuje i Kvong Jo, která říká, že: "věří v jasná vlastnická práva k přírodním zdrojům a spolu s tím i v individuální práva a zodpovědnost. Věří v tržní postupy, jež alokují vzácné přírodní zdroje mezi konkurující si uživatele na základě dobrovolné směny. Je přesvědčena, že většina ekologických problémů, které na nás v současnosti doléhají, je výsledkem nejistých vlastnických práv; že lidé mají sklon starat se o majetek, který jim bezpečně patří, a méně jim záleží na majetku druhých."<ref name=" Kvong Jo">Kvong Jo: Vlastnická práva a životní prostředí,text z konference Tržní nástroje a ochrana životního prostředí, přístup z internetu http://www.obcinst.cz/cs/VLASTNICKA-PRAVA-A-ZIVOTNI-PROSTREDI-c574/</ref>

	V konečném důsledku to znamená, že pokud je znečišťovatel na místě jako první, tak má právo na vydržení emitování určitého „množství“ hluku, zápachu či jiného znečištění. V případě, že se do blízkosti znečišťovatele přistěhuje někdo další, tak to činí z vlastního rozhodnutí a je si vědom všech nevýhod z toho plynoucích. V případném soudním sporu by na právo vydržení měl brán ohled, ale jen v rozsahu znečištění, ve kterém bylo právo nabyto nikoli ve vyšším rozsahu..<ref name="Čamrová Lenka (ed.)"/>
	== Literatura ==		== Literatura ==
	<references/>		<references/>
			== Externí odkazy==

Xstep52 v 4. 5. 2010, 15:05

2010-05-04T15:05:37Z

Ukázat změny

Xstep52 v 4. 5. 2010, 14:20

2010-05-04T14:20:16Z

← Starší verze		Verze z 4. 5. 2010, 16:20
Řádek 1:		Řádek 1:
	„Předmětem politické ekonomie od vzniku a počátku této vědní disciplíny nejsou jen vztahy vznikající v procesu výroby mezi lidmi, ale i jejich vztahy k přírodě. Přírodní podmínky jsou základem života i významným činitelem sociálně ekonomického rozvoje. Vzájemné interakce mezi přírodním prostředím a ekonomickými aktivitami se dostávají do popředí zájmu ekonomického výzkumu i hospodářsko politické praxe, když jak přírodní suroviny, minerály, zásoby energie, tak čistý vzduch a voda či krása krajiny přestávají být volnými neomezenými statky a stávají se statky vzácnými a nedostatkovými.“		„Předmětem politické ekonomie od vzniku a počátku této vědní disciplíny nejsou jen vztahy vznikající v procesu výroby mezi lidmi, ale i jejich vztahy k přírodě. Přírodní podmínky jsou základem života i významným činitelem sociálně ekonomického rozvoje. Vzájemné interakce mezi přírodním prostředím a ekonomickými aktivitami se dostávají do popředí zájmu ekonomického výzkumu i hospodářsko politické praxe, když jak přírodní suroviny, minerály, zásoby energie, tak čistý vzduch a voda či krása krajiny přestávají být volnými neomezenými statky a stávají se statky vzácnými a nedostatkovými.“<ref name="Tošovská, Lamser">Tošovská Eva, Lamser Zdeněk: Co stojí péče o přírodní prostředí,1. vydání, Praha:Svoboda, 1987</ref>

	S postupným rozvojem společnosti se přírodní statky a přírodní zdroje stávaly statky a zdroji vzácnými a omezenými. Dokud zdroje nebyly omezené a vzácné, tak definice vlastnických práv k přírodním statkům a zdrojům nebyla tolik potřebná. Až v situaci, kdy existovalo mnoho alternativních, navzájem si konkurujících, využití přírodních statků bylo nutné definovat vlastnická práva k těmto statkům, aby nedocházelo ke konfliktům a k ničení životního prostředí. Vlastnická práva mají nejen rozměr právní, ale také ekonomický a sociální.		S postupným rozvojem společnosti se přírodní statky a přírodní zdroje stávaly statky a zdroji vzácnými a omezenými. Dokud zdroje nebyly omezené a vzácné, tak definice vlastnických práv k přírodním statkům a zdrojům nebyla tolik potřebná. Až v situaci, kdy existovalo mnoho alternativních, navzájem si konkurujících, využití přírodních statků bylo nutné definovat vlastnická práva k těmto statkům, aby nedocházelo ke konfliktům a k ničení životního prostředí. Vlastnická práva mají nejen rozměr právní, ale také ekonomický a sociální.<ref name="Urbanová Tereza, Šíma Josef">Urbanová Tereza, Šíma Josef, Tržní přístup k ochraně životního prostředí, 1. vydání, Praha:Oeconomica,2004, ISBN 80-245-0766-8</fef>

	==Co je to vlastně vlastnictví, přesně vlastnické (dispoziční) právo?==		==Co je to vlastně vlastnictví, přesně vlastnické (dispoziční) právo?==
Řádek 33:		Řádek 33:
	#Čamrová Lenka (ed.), Ekonomie a životní prostředí-nepřátelé či spojenci?, 1. vydání, Praha: Alfa Publishing a Liberální institut, 2007, ISBN 978-80-86581-69-3 (Alfa Publishing) ISBN 978-80-86389-47-9 (Liberální institut)		#Čamrová Lenka (ed.), Ekonomie a životní prostředí-nepřátelé či spojenci?, 1. vydání, Praha: Alfa Publishing a Liberální institut, 2007, ISBN 978-80-86581-69-3 (Alfa Publishing) ISBN 978-80-86389-47-9 (Liberální institut)
	#Šauer Petr, Livingston Marie, Ekonomie životního prostředí a ekologická politika.Vybrané klasické stati,1. vydání, Praha: Nakladatelství a vydavatelství litomyšlského semináře, 1996, ISBN 80-902168-1-1		#Šauer Petr, Livingston Marie, Ekonomie životního prostředí a ekologická politika.Vybrané klasické stati,1. vydání, Praha: Nakladatelství a vydavatelství litomyšlského semináře, 1996, ISBN 80-902168-1-1
	#Tošovská Eva~~, Černá Alena~~, Lamser Zdeněk, Co stojí péče o přírodní prostředí, 1. vydání, Praha:Svoboda, 1987		#Tošovská Eva, Lamser Zdeněk, Co stojí péče o přírodní prostředí, 1. vydání, Praha:Svoboda, 1987
	#Urbanová Tereza, Šíma Josef, Tržní přístup k ochraně ~~živtního~~ prostředí, 1. vydání, Praha:Oeconomica,2004, ISBN 80-245-0766-8		#Urbanová Tereza, Šíma Josef, Tržní přístup k ochraně životního prostředí, 1. vydání, Praha:Oeconomica,2004, ISBN 80-245-0766-8
	#Jo Kvong,Vlastnická práva a životní prostředí,text z konference Tržní nástroje a ochrana životního prostředí přístup z internetu http://www.obcinst.cz/cs/VLASTNICKA-PRAVA-A-ZIVOTNI-PROSTREDI-c574/		#Jo Kvong,Vlastnická práva a životní prostředí,text z konference Tržní nástroje a ochrana životního prostředí přístup z internetu http://www.obcinst.cz/cs/VLASTNICKA-PRAVA-A-ZIVOTNI-PROSTREDI-c574/

Xstep52 v 4. 5. 2010, 13:51

2010-05-04T13:51:40Z

← Starší verze		Verze z 4. 5. 2010, 15:51
Řádek 30:		Řádek 30:

	==Prameny==		==Prameny==
			#Tošovská Eva, Právní a ekonomické aspekty ochrany životního prostředí,1. vydání, Praha:Vasoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze,2004, ISBN 80-86885-03-1
			#Čamrová Lenka (ed.), Ekonomie a životní prostředí-nepřátelé či spojenci?, 1. vydání, Praha: Alfa Publishing a Liberální institut, 2007, ISBN 978-80-86581-69-3 (Alfa Publishing) ISBN 978-80-86389-47-9 (Liberální institut)
			#Šauer Petr, Livingston Marie, Ekonomie životního prostředí a ekologická politika.Vybrané klasické stati,1. vydání, Praha: Nakladatelství a vydavatelství litomyšlského semináře, 1996, ISBN 80-902168-1-1
			#Tošovská Eva, Černá Alena, Lamser Zdeněk, Co stojí péče o přírodní prostředí, 1. vydání, Praha:Svoboda, 1987
			#Urbanová Tereza, Šíma Josef, Tržní přístup k ochraně živtního prostředí, 1. vydání, Praha:Oeconomica,2004, ISBN 80-245-0766-8
			#Jo Kvong,Vlastnická práva a životní prostředí,text z konference Tržní nástroje a ochrana životního prostředí přístup z internetu http://www.obcinst.cz/cs/VLASTNICKA-PRAVA-A-ZIVOTNI-PROSTREDI-c574/

Xstep52 v 4. 5. 2010, 13:11

2010-05-04T13:11:24Z

← Starší verze		Verze z 4. 5. 2010, 15:11
Řádek 28:		Řádek 28:

	S existencí veřejných statků je také spojena teorie tržního selhání. Nejasně nebo nijak definovaná vlastnická práva k veřejným statkům neumožňují zprostředkování užitků těchto statků trhem a zároveň jejich charakteristiky (viz výše) nedovolují volně působit cenovému mechanismu. Kromě veřejných statků se na existenci tržního selhání podílí rovněž externality. Také externí efekty, které mají podobu pozitivních externalit a negativních extarnalit, mají své kořeny v nejasně nebo špatně definovaných vlastnických právech.		S existencí veřejných statků je také spojena teorie tržního selhání. Nejasně nebo nijak definovaná vlastnická práva k veřejným statkům neumožňují zprostředkování užitků těchto statků trhem a zároveň jejich charakteristiky (viz výše) nedovolují volně působit cenovému mechanismu. Kromě veřejných statků se na existenci tržního selhání podílí rovněž externality. Také externí efekty, které mají podobu pozitivních externalit a negativních extarnalit, mají své kořeny v nejasně nebo špatně definovaných vlastnických právech.

			==Prameny==

Xstep52 v 4. 5. 2010, 13:10

2010-05-04T13:10:38Z

← Starší verze		Verze z 4. 5. 2010, 15:10
Řádek 26:		Řádek 26:

	V případě, kdy nejsou nastavena regulační pravidla hovoříme o neomezeném společném vlastnictví. Nekontrolované a neregulované čerpání přírodních statků a zdrojů, hlavně těch vyčerpatelných, pramenící z nejasně vymezených vlastnických práv a jejich vynucování, pak může vést k jejich nadměrnému čerpání, poškozování a nakonec i ke zničení, popřípadě vyčerpání statku či zdroje. Mnoho živočišných a rostlinných druhů bylo člověkem vyhubeno právě proto, že neměly konkrétního majitele. Tuto situaci nejlépe vystihuje teorie tragédie obecní pastviny. V souvislosti s existencí společného vlastnictví (veřejných statků) se touto teorií jako první zabýval Garret Hardin. <br/>		V případě, kdy nejsou nastavena regulační pravidla hovoříme o neomezeném společném vlastnictví. Nekontrolované a neregulované čerpání přírodních statků a zdrojů, hlavně těch vyčerpatelných, pramenící z nejasně vymezených vlastnických práv a jejich vynucování, pak může vést k jejich nadměrnému čerpání, poškozování a nakonec i ke zničení, popřípadě vyčerpání statku či zdroje. Mnoho živočišných a rostlinných druhů bylo člověkem vyhubeno právě proto, že neměly konkrétního majitele. Tuto situaci nejlépe vystihuje teorie tragédie obecní pastviny. V souvislosti s existencí společného vlastnictví (veřejných statků) se touto teorií jako první zabýval Garret Hardin. <br/>

			S existencí veřejných statků je také spojena teorie tržního selhání. Nejasně nebo nijak definovaná vlastnická práva k veřejným statkům neumožňují zprostředkování užitků těchto statků trhem a zároveň jejich charakteristiky (viz výše) nedovolují volně působit cenovému mechanismu. Kromě veřejných statků se na existenci tržního selhání podílí rovněž externality. Také externí efekty, které mají podobu pozitivních externalit a negativních extarnalit, mají své kořeny v nejasně nebo špatně definovaných vlastnických právech.

← Starší verze		Verze z 4. 6. 2010, 19:07
Řádek 1:		Řádek 1:
			{{Studenti VŠE}}
	„Předmětem politické ekonomie od vzniku a počátku této vědní disciplíny nejsou jen vztahy vznikající v procesu výroby mezi lidmi, ale i jejich vztahy k přírodě. Přírodní podmínky jsou základem života i významným činitelem sociálně ekonomického rozvoje. Vzájemné interakce mezi přírodním prostředím a ekonomickými aktivitami se dostávají do popředí zájmu ekonomického výzkumu i hospodářsko politické praxe, když jak přírodní suroviny, minerály, zásoby energie, tak čistý vzduch a voda či krása krajiny přestávají být volnými neomezenými statky a stávají se statky vzácnými a nedostatkovými.“ <ref name="Tošovská, Lamser">Tošovská Eva, Lamser Zdeněk: Co stojí péče o přírodní prostředí,1. vydání, Praha:Svoboda, 1987</ref>		„Předmětem politické ekonomie od vzniku a počátku této vědní disciplíny nejsou jen vztahy vznikající v procesu výroby mezi lidmi, ale i jejich vztahy k přírodě. Přírodní podmínky jsou základem života i významným činitelem sociálně ekonomického rozvoje. Vzájemné interakce mezi přírodním prostředím a ekonomickými aktivitami se dostávají do popředí zájmu ekonomického výzkumu i hospodářsko politické praxe, když jak přírodní suroviny, minerály, zásoby energie, tak čistý vzduch a voda či krása krajiny přestávají být volnými neomezenými statky a stávají se statky vzácnými a nedostatkovými.“ <ref name="Tošovská, Lamser">Tošovská Eva, Lamser Zdeněk: Co stojí péče o přírodní prostředí,1. vydání, Praha:Svoboda, 1987</ref>

			==Úvod==
	S postupným rozvojem společnosti se přírodní statky a přírodní zdroje stávaly statky a zdroji vzácnými a omezenými. Dokud zdroje nebyly omezené a vzácné, tak definice vlastnických práv k přírodním statkům a zdrojům nebyla tolik potřebná. Až v situaci, kdy existovalo mnoho alternativních, navzájem si konkurujících, využití přírodních statků bylo nutné definovat vlastnická práva k těmto statkům, aby nedocházelo ke konfliktům a k ničení životního prostředí. Vlastnická práva mají nejen rozměr právní, ale také ekonomický a sociální.<ref name="Urbanová Tereza, Šíma Josef">Urbanová Tereza, Šíma Josef: Tržní přístup k ochraně životního prostředí, 1. vydání, Praha:Oeconomica,2004, ISBN 80-245-0766-8</ref>		S postupným rozvojem společnosti se přírodní statky a přírodní zdroje stávaly statky a zdroji vzácnými a omezenými. Dokud zdroje nebyly omezené a vzácné, tak definice vlastnických práv k přírodním statkům a zdrojům nebyla tolik potřebná. Až v situaci, kdy existovalo mnoho alternativních, navzájem si konkurujících, využití přírodních statků bylo nutné definovat vlastnická práva k těmto statkům, aby nedocházelo ke konfliktům a k ničení životního prostředí. Vlastnická práva mají nejen rozměr právní, ale také ekonomický a sociální.<ref name="Urbanová Tereza, Šíma Josef">Urbanová Tereza, Šíma Josef: Tržní přístup k ochraně životního prostředí, 1. vydání, Praha:Oeconomica,2004, ISBN 80-245-0766-8</ref>

	==Co je to vlastně vlastnictví, přesně vlastnické (dispoziční) právo?==		==Co je to vlastně vlastnictví, přesně vlastnické (dispoziční) právo?==
	Vlastnické právo je vymezeno několika podmínkami a to:<ref name="~~Šauer Petr~~, ~~Livingston Marie~~"> Šauer Petr, Livingston Marie: Ekonomie životního prostředí a ekologická politika.Vybrané klasické stati,1. vydání, Praha: Nakladatelství a vydavatelství litomyšlského semináře, 1996, ISBN 80-902168-1-1</ref> <br/>		Vlastnické právo je vymezeno několika podmínkami a to:<ref name="Dales, J.H."> Dales, J.H.:Vlastnictví jako styčná plocha in Šauer, Petr, Livingston, Marie: Ekonomie životního prostředí a ekologická politika.Vybrané klasické stati,1. vydání, Praha: Nakladatelství a vydavatelství litomyšlského semináře, 1996, ISBN 80-902168-1-1</ref> <br/>
	*právně určenými normami, které definují povolené užívání věci a souhrn zákazů, jenž definují, jak se věci nesmí užívat		*právně určenými normami, které definují povolené užívání věci a souhrn zákazů, jenž definují, jak se věci nesmí užívat
	*oprávnění zabránit jiným danou věc užívat nebo vymezit pravidla, za kterých ji jiní mohou užívat		*oprávnění zabránit jiným danou věc užívat nebo vymezit pravidla, za kterých ji jiní mohou užívat
	*oprávnění vlastnická práva prodat		*oprávnění vlastnická práva prodat

	Vlastnické právo je tedy výsadní, vynutitelné a převoditelné. Jedná se o individuální právo vlastníka věc držet, nakládat s ní a čerpat z jejích plodů bez ohledu na ostatní. Právě díky těmto vlastnostem si lidé cení svého majetku (vlastnictví) a snaží se zvyšovat jeho hodnotu, aby přinesl co největší užitek svému majiteli. Žádný z racionálně uvažujících vlastníků nechce hodnotu svého majetku snižovat nebo dokonce majetek vědomě ničit. Konkrétní forma vlastnických práv k enviromentální statkům a zdrojům může ovlivnit způsob jejich užívání a zacházení s nimi. Právní úpravou vlastnických práv se zabývají zákonodárci každé země, ale nikde není psáno, jakými principy se řídí naši zákonodárci a jaké jsou jejich opravdové pohnutky.<ref name="~~Šauer Petr~~, ~~Livingston Marie~~"/>		Vlastnické právo je tedy výsadní, vynutitelné a převoditelné. Jedná se o individuální právo vlastníka věc držet, nakládat s ní a čerpat z jejích plodů bez ohledu na ostatní. Právě díky těmto vlastnostem si lidé cení svého majetku (vlastnictví) a snaží se zvyšovat jeho hodnotu, aby přinesl co největší užitek svému majiteli. Žádný z racionálně uvažujících vlastníků nechce hodnotu svého majetku snižovat nebo dokonce majetek vědomě ničit. Konkrétní forma vlastnických práv k enviromentální statkům a zdrojům může ovlivnit způsob jejich užívání a zacházení s nimi. Právní úpravou vlastnických práv se zabývají zákonodárci každé země, ale nikde není psáno, jakými principy se řídí naši zákonodárci a jaké jsou jejich opravdové pohnutky.<ref name="Dales, J.H."/>

	==Veřejné a soukromé statky==		==Veřejné a soukromé statky==
	S postupem doby, kdy si lidé chtěli přivlastňovat určité,nové, statky a zdroje, mezi nimi i statky enviromentální, společnost narazila na další problém. Tato sporná otázka poukazuje na charakteristiky některých z enviromentálních statků a přírodních zdrojů, ty jsou ze své povahy nerivalitní a nevylučitelné ze spotřeby. Tyto dvě vlastnosti znesnadňují efektivní využívání jak přírodních zdrojů, tak enviromentálních statků jednotlivci (~~soukromími~~ subjekty). Podle kombinací těchto dvou vlastností můžeme rozlišit veřejné statky a soukromé statky. Z ~~níže uvedených~~ definic vyplívá, že pro každou skupinu statků může být vhodnější jiná forma vlastnictví.<ref name="Urbanová Tereza, Šíma Josef"/>		S postupem doby, kdy si lidé chtěli přivlastňovat určité,nové, statky a zdroje, mezi nimi i statky enviromentální, společnost narazila na další problém. Tato sporná otázka poukazuje na charakteristiky některých z enviromentálních statků a přírodních zdrojů, ty jsou ze své povahy nerivalitní a nevylučitelné ze spotřeby. Tyto dvě vlastnosti znesnadňují efektivní využívání jak přírodních zdrojů, tak enviromentálních statků jednotlivci (soukromými subjekty). Podle kombinací těchto dvou vlastností můžeme rozlišit [http://cs.wikipedia.org/wiki/Ve%C5%99ejn%C3%BD_statek veřejné statky] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Soukrom%C3%BD_statek soukromé statky]. Z definic vyplívá, že pro každou skupinu statků může být vhodnější jiná forma vlastnictví.<ref name="Urbanová Tereza, Šíma Josef"/>

	===Veřejné statky===		===Veřejné statky===
	Mezi základní charakteristiky veřejných statků patří nerivalita ve spotřebě, z čehož vyplívá, že pokud statek využívá jedna osoba (spotřebitel), tak osoba další není ve své spotřebě nijak omezena. Dále je technicky nemožné nebo příliš nákladné zabránit neplatícím spotřebitelům ve spotřebě daného statku, tzn. nevylučitelnost ze spotřeby Mnoho enviromentálních statků se vyznačuje nerivalitou a nevylučitelností ze spotřeby, proto je nutná určitá forma státní regulace.<ref name="~~Šauer Petr~~, ~~Livingston Marie~~"/>		Mezi základní charakteristiky veřejných statků patří nerivalita ve spotřebě, z čehož vyplívá, že pokud statek využívá jedna osoba (spotřebitel), tak osoba další není ve své spotřebě nijak omezena. Dále je technicky nemožné nebo příliš nákladné zabránit neplatícím spotřebitelům ve spotřebě daného statku, tzn. nevylučitelnost ze spotřeby Mnoho enviromentálních statků se vyznačuje nerivalitou a nevylučitelností ze spotřeby, proto je nutná určitá forma státní regulace.<ref name="Dales, J.H."/>


	===Soukromé statky===		===Soukromé statky===
	Mezi základní charakteristiky soukromých statků, pak naopak logicky patří rivalita ve spotřebě, což znamená, že pokud statek užívá (spotřebovává) jedna osoba (spotřebitel), tak statek není k užívání přístupný nikomu jinému. Dále je možné vyloučit ze spotřeby statku neplatící spotřebitele, ať už prostřednictvím cen či technicky.<ref name="~~Šauer Petr~~, ~~Livingston Marie~~"/>		Mezi základní charakteristiky soukromých statků, pak naopak logicky patří rivalita ve spotřebě, což znamená, že pokud statek užívá (spotřebovává) jedna osoba (spotřebitel), tak statek není k užívání přístupný nikomu jinému. Dále je možné vyloučit ze spotřeby statku neplatící spotřebitele, ať už prostřednictvím cen či technicky.<ref name="Dales, J.H."/>


	===Společné vlastnictví===		===Společné vlastnictví===
	Určité statky jsou předmětem společného vlastnictví ze svobodného rozhodnutí lidí, nikoli z donucení. Lidé v těchto případech dospěli k závěru, že společné vlastnictví statku nebo zdroje bude vhodnější a mnohdy efektivnější než vlastnění statku či zdroje jednou jedinou osobou, která by pak měla monopol na užívání statku. Nejlépe se tato situace ilustruje na případě silnic.V mnoha situacích jednoduše nelze zařídit výlučnost v užívání majetku, tak není jiné volby než výkon vlastnických práv svěřit do rukou vlády. Tento postup je v největší míře používán u vodních toků a ovzduší.<br/><ref name="~~Šauer Petr~~, ~~Livingston Marie~~"/>		Určité statky jsou předmětem společného vlastnictví ze svobodného rozhodnutí lidí, nikoli z donucení. Lidé v těchto případech dospěli k závěru, že společné vlastnictví statku nebo zdroje bude vhodnější a mnohdy efektivnější než vlastnění statku či zdroje jednou jedinou osobou, která by pak měla monopol na užívání statku. Nejlépe se tato situace ilustruje na případě silnic.V mnoha situacích jednoduše nelze zařídit výlučnost v užívání majetku, tak není jiné volby než výkon vlastnických práv svěřit do rukou vlády jako jediného vlastníka. Tento postup je v největší míře používán u vodních toků a ovzduší.<br/><ref name="Dales, J.H."/>


	Takto vybraný vlastník má oprávnění k určení pravidel pro užívání statků a zdrojů, které má formálně v držení, ale které mají sloužit všem. V případě, že takováto pravidla skutečně stanoví, tak hovoříme o omezeném společném vlastnictví, případně o veřejném vlastnictví.<br/><ref name="~~Šauer Petr~~, ~~Livingston Marie~~"/>		Takto vybraný vlastník má oprávnění k určení pravidel pro užívání statků a zdrojů, které má formálně v držení, ale které mají sloužit všem. V případě, že takováto pravidla skutečně stanoví, tak hovoříme o omezeném společném vlastnictví, případně o veřejném vlastnictví.<br/><ref name="Dales, J.H."/>


	V případě, kdy nejsou nastavena regulační pravidla hovoříme o neomezeném společném vlastnictví. Nekontrolované a neregulované čerpání přírodních statků a zdrojů, hlavně těch vyčerpatelných, pramenící z nejasně vymezených vlastnických práv a jejich vynucování, pak může vést k jejich nadměrnému čerpání, poškozování a nakonec i ke zničení, popřípadě vyčerpání statku či zdroje. Mnoho živočišných a rostlinných druhů bylo člověkem vyhubeno právě proto, že neměly konkrétního majitele. Tuto situaci nejlépe vystihuje teorie tragédie obecní pastviny. V souvislosti s existencí společného vlastnictví (veřejných statků) ~~se touto~~ teorií jako první ~~zabýval~~ Garret Hardin. <br/><ref name="Šauer Petr, Livingston Marie"/>		V případě, kdy nejsou nastavena regulační pravidla hovoříme o neomezeném společném vlastnictví. Nekontrolované a neregulované čerpání přírodních statků a zdrojů, hlavně těch vyčerpatelných, pramenící z nejasně vymezených vlastnických práv a jejich vynucování, pak může vést k jejich nadměrnému čerpání, poškozování a nakonec i ke zničení, popřípadě vyčerpání statku či zdroje. Mnoho živočišných a rostlinných druhů bylo člověkem vyhubeno právě proto, že neměly konkrétního majitele. Tuto situaci nejlépe vystihuje teorie [http://cs.wikipedia.org/wiki/Trag%C3%A9die_obecn%C3%AD_pastviny tragédie obecní pastviny]. V souvislosti s existencí společného vlastnictví (veřejných statků) tuto teorií jako první definoval Garret Hardin. <br/><ref name="Hardin, G."> Hardin, G.:Tragika principu společného vlastnictví in Šauer, Petr, Livingston, Marie: Ekonomie životního prostředí a ekologická politika.Vybrané klasické stati,1. vydání, Praha: Nakladatelství a vydavatelství litomyšlského semináře, 1996, ISBN 80-902168-1-1</ref>


Řádek 40:		Řádek 42:
	V situaci, kdy existuje mnoho alternativních užití lidé dávají najevo své preference pomocí ceny. Pokud jsou lidé ochotni zaplatit vyšší cenu za poskytování přírodních statků a služeb s nimi spojenými otevírá se cesta pro poskytování těchto statků soukromými vlastníky enviromentálních statků.<ref name="Urbanová Tereza, Šíma Josef"/>		V situaci, kdy existuje mnoho alternativních užití lidé dávají najevo své preference pomocí ceny. Pokud jsou lidé ochotni zaplatit vyšší cenu za poskytování přírodních statků a služeb s nimi spojenými otevírá se cesta pro poskytování těchto statků soukromými vlastníky enviromentálních statků.<ref name="Urbanová Tereza, Šíma Josef"/>

	Podle předního světového ekonoma Murraye Rothbarda závisí výkon vlastnických práv i na způsobu nabytí vlastnického práva. Podle liberální teorie má každý disponovat absolutním vlastnickým právem na své tělo a na přírodní zdroje, jenž nikdo jiný předtím nevlastnil a které jako první obsadil a začal používat. V původním významu byla teorie prvotního přivlastnění vztažena spíše k půdě, ale dnes se tato teorie může vztahovat i na např. emitování škodlivin do ovzduší a obtěžování hlukem. Znečištění je tedy zásah do něčího vlastnického práva a vzniká ve chvíli, kdy ho někdo začne považovat za nežádoucí.<ref name="~~Čamrová Lenka (ed~~.)">Čamrová Lenka (ed.):Ekonomie a životní prostředí-nepřátelé či spojenci?, 1. vydání, Praha: Alfa Publishing a Liberální institut, 2007, ISBN 978-80-86581-69-3 (Alfa Publishing) ISBN 978-80-86389-47-9 (Liberální institut)</ref>		Podle předního světového ekonoma [http://cs.wikipedia.org/wiki/Murray_Rothbard Murraye Rothbarda] závisí výkon vlastnických práv i na způsobu nabytí vlastnického práva. Podle liberální teorie má každý disponovat absolutním vlastnickým právem na své tělo a na přírodní zdroje, jenž nikdo jiný předtím nevlastnil a které jako první obsadil a začal používat. V původním významu byla teorie prvotního přivlastnění vztažena spíše k půdě, ale dnes se tato teorie může vztahovat i na např. emitování škodlivin do ovzduší a obtěžování hlukem. Znečištění je tedy zásah do něčího vlastnického práva a vzniká ve chvíli, kdy ho někdo začne považovat za nežádoucí.<ref name="Rothbard N. Murray"> Rothbard, M.:Právo, vlastnická práva a znečištění ovzduší in Čamrová Lenka (ed.):Ekonomie a životní prostředí-nepřátelé či spojenci?, 1. vydání, Praha: Alfa Publishing a Liberální institut, 2007, ISBN 978-80-86581-69-3 (Alfa Publishing) ISBN 978-80-86389-47-9 (Liberální institut)</ref>

	V konečném důsledku to znamená, že pokud je znečišťovatel na místě jako první, tak má právo na vydržení emitování určitého „množství“ hluku, zápachu či jiného znečištění. V případě, že se do blízkosti znečišťovatele přistěhuje někdo další, tak to činí z vlastního rozhodnutí a je si vědom všech nevýhod z toho plynoucích. V případném soudním sporu by na právo vydržení měl být brán ohled, ale jen v rozsahu znečištění, ve kterém bylo právo nabyto nikoli ve vyšším rozsahu. .<ref name="~~Čamrová Lenka (ed~~.)"/>		V konečném důsledku to znamená, že pokud je znečišťovatel na místě jako první, tak má právo na vydržení emitování určitého „množství“ hluku, zápachu či jiného znečištění. V případě, že se do blízkosti znečišťovatele přistěhuje někdo další, tak to činí z vlastního rozhodnutí a je si vědom všech nevýhod z toho plynoucích. V případném soudním sporu by na právo vydržení měl být brán ohled, ale jen v rozsahu znečištění, ve kterém bylo právo nabyto nikoli ve vyšším rozsahu. .<ref name="Rothbard N. Murray"/>

	Tuto teorii nalezneme spíše v systému zvykového práva (common law), které je tvořeno soudními precedenty než v systému práva kontinentálního. Common law také bylo více zaměřeno na ochranu vlastnictví ať už soukromého či státního. Ve společnostech, kde je soukromé vlastnictví respektováno a ochraňováno, lze lépe, účiněji a efektivněji řešit konflikty plynoucí z možnosti alternativních užití statků.<ref name="Urbanová Tereza, Šíma Josef"/>		Tuto teorii nalezneme spíše v systému zvykového práva (common law), které je tvořeno soudními precedenty než v systému práva kontinentálního. Common law také bylo více zaměřeno na ochranu vlastnictví ať už soukromého či státního. Ve společnostech, kde je soukromé vlastnictví respektováno a ochraňováno, lze lépe, účiněji a efektivněji řešit konflikty plynoucí z možnosti alternativních užití statků.<ref name="Urbanová Tereza, Šíma Josef"/>