Umělá inteligence v kontextu udržitelného rozvoje - Historie editací

JaDlo: added Category:Ekonomické pojmy using HotCat

2020-12-01T09:38:14Z

added Category:Ekonomické pojmy using HotCat

← Starší verze		Verze z 1. 12. 2020, 11:38
Řádek 18:		Řádek 18:
	[[Kategorie:Antropocén]]		[[Kategorie:Antropocén]]
	[[kategorie:Vznikající technologie]]		[[kategorie:Vznikající technologie]]
			[[Kategorie:Ekonomické pojmy]]

Eduard v 10. 6. 2016, 08:53

2016-06-10T08:53:00Z

← Starší verze		Verze z 10. 6. 2016, 10:53
Řádek 17:		Řádek 17:
	[[Kategorie:Informační systémy a nástroje]]		[[Kategorie:Informační systémy a nástroje]]
	[[Kategorie:Antropocén]]		[[Kategorie:Antropocén]]
			[[kategorie:Vznikající technologie]]

Eduard v 30. 5. 2016, 07:28

2016-05-30T07:28:38Z

← Starší verze		Verze z 30. 5. 2016, 09:28
Řádek 16:		Řádek 16:
	[[Kategorie:Politika udržitelného rozvoje]]		[[Kategorie:Politika udržitelného rozvoje]]
	[[Kategorie:Informační systémy a nástroje]]		[[Kategorie:Informační systémy a nástroje]]
			[[Kategorie:Antropocén]]

Admin: added Category:Informační systémy a nástroje using HotCat

2016-05-18T07:26:55Z

added Category:Informační systémy a nástroje using HotCat

← Starší verze		Verze z 18. 5. 2016, 09:26
Řádek 15:		Řádek 15:

	[[Kategorie:Politika udržitelného rozvoje]]		[[Kategorie:Politika udržitelného rozvoje]]
			[[Kategorie:Informační systémy a nástroje]]

Admin: added Category:Politika udržitelného rozvoje using HotCat

2016-05-18T07:26:44Z

added Category:Politika udržitelného rozvoje using HotCat

← Starší verze		Verze z 18. 5. 2016, 09:26
Řádek 13:		Řádek 13:

	{{licence cc\|Petiška, Eduard, Jr}}		{{licence cc\|Petiška, Eduard, Jr}}

			[[Kategorie:Politika udržitelného rozvoje]]

Admin v 17. 5. 2016, 20:55

2016-05-17T20:55:11Z

← Starší verze		Verze z 17. 5. 2016, 22:55
Řádek 1:		Řádek 1:
	'''Umělá inteligence''' ''(anglicky: artificial intelligence)'' je obtížně vymezitelný pojem, který se používá jak pro označení inteligence v neživých organismech, tak jako název vědního oboru, jenž se zabývá vývojem a technickými i filozofickými otázkami s ním spojenými. Hlavním problémem definice je obtížné vymezení inteligence samé, proto není ani jasné, podle jakého kritéria umělou inteligenci hodnotit (resp. kdy ji již prohlásit za inteligenci). Podle některých vědců představuje základní hrozbu pro udržitelný rozvoj a existenci člověka.<ref>Bostrom, N. (2002). Existential risks. Journal of Evolution and Technology, 9(1), 1-31.</ref>		'''Umělá inteligence''' ''(anglicky: artificial intelligence)'' je obtížně vymezitelný pojem, který se používá jak pro označení inteligence v neživých organismech, tak jako název vědního oboru, jenž se zabývá vývojem a technickými i filozofickými otázkami s ním spojenými. Hlavním problémem definice je obtížné vymezení inteligence samé, proto není ani jasné, podle jakého kritéria umělou inteligenci hodnotit (resp. kdy ji již prohlásit za inteligenci). Podle některých vědců představuje základní hrozbu pro udržitelný rozvoj a existenci člověka.<ref>Bostrom, N. (2002). Existential risks. Journal of Evolution and Technology, 9(1), 1-31.</ref>

	Počátky uvažování o umělé inteligenci nalézáme již ve starověkých bájích a pověstech, v nichž jsou líčena různá neantropogenní stvoření, jež jsou schopna cítit jako člověk či jsou nadána nadpřirozenou mocí. Americká spisovatelka Pamela McCorduck, která se zabývá filozofickými aspekty umělé inteligence, píše, že její počátky nalézáme ve starověkých '',,přáních připodobnit se bohům"''.<ref>McCorduck, Pamela (2004), ''Machines Who Think'' (2nd ed.), Natick, MA: A. K. Peters, Ltd., [[w:en:International Standard Book Number\|ISBN]] [[Speciální:BookSources/1-56881-205-1\|1-56881-205-1]], [[OCLC]] 52197627</ref> Mechanické umělé bytosti se objevují již v řeckých mýtech, jako jsou Hefaistovi zlatí roboti a Pygmalion Galatejský. Ve středověku přibyly pověsti o tajných mystických či alchymistických prostředcích jak transformovat mysl do hmoty, jak se o to pokoušel např. Jābir ibn Hayyān's (viz Takwin), Paracelsus (viz Homunculus) či Rabbi Judah Loew's (viz Golem). Dále se objevují představy o umělé inteligenci lidí/myslících strojů, jež byly rozvinuty v beletrii, např. Frankenstein Mary Shelleyové, R.U.R. Karla Čapka a filozofické úvahy, jako je Butlerův "Darwin mezi stroji." Umělá inteligence se posléze stává jedním ze základních témat science fiction.		Počátky uvažování o umělé inteligenci nalézáme již ve starověkých bájích a pověstech, v nichž jsou líčena různá neantropogenní stvoření, jež jsou schopna cítit jako člověk či jsou nadána nadpřirozenou mocí. Americká spisovatelka Pamela McCorduck, která se zabývá filozofickými aspekty umělé inteligence, píše, že její počátky nalézáme ve starověkých '',,přáních připodobnit se bohům"''.<ref>McCorduck, Pamela (2004), ''Machines Who Think'' (2nd ed.), Natick, MA: A. K. Peters, Ltd., [[w:en:International Standard Book Number\|ISBN]] [[Speciální:BookSources/1-56881-205-1\|1-56881-205-1]], [[w:cs:OCLC\|OCLC]] 52197627</ref> Mechanické umělé bytosti se objevují již v řeckých mýtech, jako jsou Hefaistovi zlatí roboti a Pygmalion Galatejský. Ve středověku přibyly pověsti o tajných mystických či alchymistických prostředcích jak transformovat mysl do hmoty, jak se o to pokoušel např. Jābir ibn Hayyān's (viz Takwin), Paracelsus (viz Homunculus) či Rabbi Judah Loew's (viz Golem). Dále se objevují představy o umělé inteligenci lidí/myslících strojů, jež byly rozvinuty v beletrii, např. Frankenstein Mary Shelleyové, R.U.R. Karla Čapka a filozofické úvahy, jako je Butlerův "Darwin mezi stroji." Umělá inteligence se posléze stává jedním ze základních témat science fiction.

	Ve dvacátém století se umělou inteligencí začíná zabývat věda a vznikají první odborné publikace na toto téma. Jednou z nejznámějších a nejvíce citovanou je studie Počítačové stroje a inteligence ''(Computing Machinery and Intelligence)'' již zveřejnil v roce 1950 známý britský matematik Alan Turing a v níž předkládá Turingův test (jenž navrhuje jako kritérium po jehož zvládnutí je možné stroj prohlásit za inteligentní - přičemž měřítkem této inteligence je inteligence lidská). V padesátých letech začíná zlatá éra umělé inteligence, která byla po roce 1970 (kvůli nevalným výsledkům) vystřídána pesimismem a omezením finančních prostředků na výzkum. Další rozvoj oboru přichází v osmdesátých letech spolu s rozvojem počítačů, který přinesl přehnaná očekávání a investice, jež byly ale po čase zase omezeny. Obrat a třetí velká vlna zájmu o umělou inteligenci nastává v roce 1997 kdy počítačový systém Deep Blue firmy IBM porazil světového šampiona šachů Garry Kasparova. To odstartovalo celosvětovou vlnu zájmu o oblast umělé inteligence. V roce 2016 oznámila firma Google Deep Mind, že její systém porazil šampiona ve hře Go, jež je mnohem náročnější než šachy a často vyžaduje schopnost intuice. Podle výzkumu mezi předními odborníky v oblasti je pravděpodobnost, že umělá inteligence dosáhne úrovně té lidské, 50% mezi lety 2040-2050 a 90% do roku 2075.<ref>{{Citace monografie\|příjmení=Müller\|jméno=Vincent C.\|příjmení2=Bostrom\|jméno2=Nick\|titul=Future Progress in Artificial Intelligence: A Survey of Expert Opinion\|url=http://philpapers.org/rec/MLLFPI\|editoři=Vincent C. Müller\|vydavatel=Springer\|strany=553–571}}</ref>		Ve dvacátém století se umělou inteligencí začíná zabývat věda a vznikají první odborné publikace na toto téma. Jednou z nejznámějších a nejvíce citovanou je studie Počítačové stroje a inteligence ''(Computing Machinery and Intelligence)'' již zveřejnil v roce 1950 známý britský matematik Alan Turing a v níž předkládá Turingův test (jenž navrhuje jako kritérium po jehož zvládnutí je možné stroj prohlásit za inteligentní - přičemž měřítkem této inteligence je inteligence lidská). V padesátých letech začíná zlatá éra umělé inteligence, která byla po roce 1970 (kvůli nevalným výsledkům) vystřídána pesimismem a omezením finančních prostředků na výzkum. Další rozvoj oboru přichází v osmdesátých letech spolu s rozvojem počítačů, který přinesl přehnaná očekávání a investice, jež byly ale po čase zase omezeny. Obrat a třetí velká vlna zájmu o umělou inteligenci nastává v roce 1997 kdy počítačový systém Deep Blue firmy IBM porazil světového šampiona šachů Garry Kasparova. To odstartovalo celosvětovou vlnu zájmu o oblast umělé inteligence. V roce 2016 oznámila firma Google Deep Mind, že její systém porazil šampiona ve hře Go, jež je mnohem náročnější než šachy a často vyžaduje schopnost intuice. Podle výzkumu mezi předními odborníky v oblasti je pravděpodobnost, že umělá inteligence dosáhne úrovně té lidské, 50% mezi lety 2040-2050 a 90% do roku 2075.<ref>{{Citace monografie\|příjmení=Müller\|jméno=Vincent C.\|příjmení2=Bostrom\|jméno2=Nick\|titul=Future Progress in Artificial Intelligence: A Survey of Expert Opinion\|url=http://philpapers.org/rec/MLLFPI\|editoři=Vincent C. Müller\|vydavatel=Springer\|strany=553–571}}</ref>

Admin: Nahrazení textu „{{licence cc|Eduard Petiška, Jr}}“ textem „{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}“

2016-05-14T05:01:56Z

Nahrazení textu „{{licence cc|Eduard Petiška, Jr}}“ textem „{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}“

← Starší verze		Verze z 14. 5. 2016, 07:01
Řádek 12:		Řádek 12:
	<references />		<references />

	{{licence cc\|Eduard ~~Petiška~~, Jr}}		{{licence cc\|Petiška, Eduard, Jr}}

Admin v 3. 5. 2016, 07:06

2016-05-03T07:06:47Z

← Starší verze		Verze z 3. 5. 2016, 09:06
Řádek 1:		Řádek 1:
	'''Umělá inteligence''' ''(anglicky: artificial intelligence)'' je obtížně vymezitelný pojem, který se používá jak pro označení inteligence v neživých organismech, tak jako název vědního oboru, jenž se zabývá vývojem a technickými i filozofickými otázkami s ním spojenými. Hlavním problémem definice je obtížné vymezení inteligence samé, proto není ani jasné, podle jakého kritéria umělou inteligenci hodnotit (resp. kdy ji již prohlásit za inteligenci). Podle některých vědců představuje základní hrozbu pro udržitelný rozvoj a existenci člověka.<ref>Bostrom, N. (2002). Existential risks. Journal of Evolution and Technology, 9(1), 1-31.</ref>		'''Umělá inteligence''' ''(anglicky: artificial intelligence)'' je obtížně vymezitelný pojem, který se používá jak pro označení inteligence v neživých organismech, tak jako název vědního oboru, jenž se zabývá vývojem a technickými i filozofickými otázkami s ním spojenými. Hlavním problémem definice je obtížné vymezení inteligence samé, proto není ani jasné, podle jakého kritéria umělou inteligenci hodnotit (resp. kdy ji již prohlásit za inteligenci). Podle některých vědců představuje základní hrozbu pro udržitelný rozvoj a existenci člověka.<ref>Bostrom, N. (2002). Existential risks. Journal of Evolution and Technology, 9(1), 1-31.</ref>

	Počátky uvažování o umělé inteligenci nalézáme již ve starověkých bájích a pověstech, v nichž jsou líčena různá neantropogenní stvoření, jež jsou schopna cítit jako člověk či jsou nadána nadpřirozenou mocí. Americká spisovatelka Pamela McCorduck, která se zabývá filozofickými aspekty umělé inteligence, píše, že její počátky nalézáme ve starověkých '',,přáních připodobnit se bohům"''.<ref>McCorduck, Pamela (2004), ''Machines Who Think'' (2nd ed.), Natick, MA: A. K. Peters, Ltd., [[International Standard Book Number\|ISBN]] [[Speciální:BookSources/1-56881-205-1\|1-56881-205-1]], [[OCLC]] 52197627</ref> Mechanické umělé bytosti se objevují již v řeckých mýtech, jako jsou Hefaistovi zlatí roboti a Pygmalion Galatejský. Ve středověku přibyly pověsti o tajných mystických či alchymistických prostředcích jak transformovat mysl do hmoty, jak se o to pokoušel např. Jābir ibn Hayyān's (viz Takwin), Paracelsus (viz Homunculus) či Rabbi Judah Loew's (viz Golem). Dále se objevují představy o umělé inteligenci lidí/myslících strojů, jež byly rozvinuty v beletrii, např. Frankenstein Mary Shelleyové, R.U.R. Karla Čapka a filozofické úvahy, jako je Butlerův "Darwin mezi stroji." Umělá inteligence se posléze stává jedním ze základních témat science fiction.		Počátky uvažování o umělé inteligenci nalézáme již ve starověkých bájích a pověstech, v nichž jsou líčena různá neantropogenní stvoření, jež jsou schopna cítit jako člověk či jsou nadána nadpřirozenou mocí. Americká spisovatelka Pamela McCorduck, která se zabývá filozofickými aspekty umělé inteligence, píše, že její počátky nalézáme ve starověkých '',,přáních připodobnit se bohům"''.<ref>McCorduck, Pamela (2004), ''Machines Who Think'' (2nd ed.), Natick, MA: A. K. Peters, Ltd., [[w:en:International Standard Book Number\|ISBN]] [[Speciální:BookSources/1-56881-205-1\|1-56881-205-1]], [[OCLC]] 52197627</ref> Mechanické umělé bytosti se objevují již v řeckých mýtech, jako jsou Hefaistovi zlatí roboti a Pygmalion Galatejský. Ve středověku přibyly pověsti o tajných mystických či alchymistických prostředcích jak transformovat mysl do hmoty, jak se o to pokoušel např. Jābir ibn Hayyān's (viz Takwin), Paracelsus (viz Homunculus) či Rabbi Judah Loew's (viz Golem). Dále se objevují představy o umělé inteligenci lidí/myslících strojů, jež byly rozvinuty v beletrii, např. Frankenstein Mary Shelleyové, R.U.R. Karla Čapka a filozofické úvahy, jako je Butlerův "Darwin mezi stroji." Umělá inteligence se posléze stává jedním ze základních témat science fiction.

	Ve dvacátém století se umělou inteligencí začíná zabývat věda a vznikají první odborné publikace na toto téma. Jednou z nejznámějších a nejvíce citovanou je studie Počítačové stroje a inteligence ''(Computing Machinery and Intelligence)'' již zveřejnil v roce 1950 známý britský matematik Alan Turing a v níž předkládá Turingův test (jenž navrhuje jako kritérium po jehož zvládnutí je možné stroj prohlásit za inteligentní - přičemž měřítkem této inteligence je inteligence lidská). V padesátých letech začíná zlatá éra umělé inteligence, která byla po roce 1970 (kvůli nevalným výsledkům) vystřídána pesimismem a omezením finančních prostředků na výzkum. Další rozvoj oboru přichází v osmdesátých letech spolu s rozvojem počítačů, který přinesl přehnaná očekávání a investice, jež byly ale po čase zase omezeny. Obrat a třetí velká vlna zájmu o umělou inteligenci nastává v roce 1997 kdy počítačový systém Deep Blue firmy IBM porazil světového šampiona šachů Garry Kasparova. To odstartovalo celosvětovou vlnu zájmu o oblast umělé inteligence. V roce 2016 oznámila firma Google Deep Mind, že její systém porazil šampiona ve hře Go, jež je mnohem náročnější než šachy a často vyžaduje schopnost intuice. Podle výzkumu mezi předními odborníky v oblasti je pravděpodobnost, že umělá inteligence dosáhne úrovně té lidské, 50% mezi lety 2040-2050 a 90% do roku 2075.<ref>{{Citace monografie\|příjmení=Müller\|jméno=Vincent C.\|příjmení2=Bostrom\|jméno2=Nick\|titul=Future Progress in Artificial Intelligence: A Survey of Expert Opinion\|url=http://philpapers.org/rec/MLLFPI\|editoři=Vincent C. Müller\|vydavatel=Springer\|strany=553–571}}</ref>		Ve dvacátém století se umělou inteligencí začíná zabývat věda a vznikají první odborné publikace na toto téma. Jednou z nejznámějších a nejvíce citovanou je studie Počítačové stroje a inteligence ''(Computing Machinery and Intelligence)'' již zveřejnil v roce 1950 známý britský matematik Alan Turing a v níž předkládá Turingův test (jenž navrhuje jako kritérium po jehož zvládnutí je možné stroj prohlásit za inteligentní - přičemž měřítkem této inteligence je inteligence lidská). V padesátých letech začíná zlatá éra umělé inteligence, která byla po roce 1970 (kvůli nevalným výsledkům) vystřídána pesimismem a omezením finančních prostředků na výzkum. Další rozvoj oboru přichází v osmdesátých letech spolu s rozvojem počítačů, který přinesl přehnaná očekávání a investice, jež byly ale po čase zase omezeny. Obrat a třetí velká vlna zájmu o umělou inteligenci nastává v roce 1997 kdy počítačový systém Deep Blue firmy IBM porazil světového šampiona šachů Garry Kasparova. To odstartovalo celosvětovou vlnu zájmu o oblast umělé inteligence. V roce 2016 oznámila firma Google Deep Mind, že její systém porazil šampiona ve hře Go, jež je mnohem náročnější než šachy a často vyžaduje schopnost intuice. Podle výzkumu mezi předními odborníky v oblasti je pravděpodobnost, že umělá inteligence dosáhne úrovně té lidské, 50% mezi lety 2040-2050 a 90% do roku 2075.<ref>{{Citace monografie\|příjmení=Müller\|jméno=Vincent C.\|příjmení2=Bostrom\|jméno2=Nick\|titul=Future Progress in Artificial Intelligence: A Survey of Expert Opinion\|url=http://philpapers.org/rec/MLLFPI\|editoři=Vincent C. Müller\|vydavatel=Springer\|strany=553–571}}</ref>

Eduard v 27. 4. 2016, 22:34

2016-04-27T22:34:51Z

← Starší verze		Verze z 28. 4. 2016, 00:34
Řádek 5:		Řádek 5:
	Ve dvacátém století se umělou inteligencí začíná zabývat věda a vznikají první odborné publikace na toto téma. Jednou z nejznámějších a nejvíce citovanou je studie Počítačové stroje a inteligence ''(Computing Machinery and Intelligence)'' již zveřejnil v roce 1950 známý britský matematik Alan Turing a v níž předkládá Turingův test (jenž navrhuje jako kritérium po jehož zvládnutí je možné stroj prohlásit za inteligentní - přičemž měřítkem této inteligence je inteligence lidská). V padesátých letech začíná zlatá éra umělé inteligence, která byla po roce 1970 (kvůli nevalným výsledkům) vystřídána pesimismem a omezením finančních prostředků na výzkum. Další rozvoj oboru přichází v osmdesátých letech spolu s rozvojem počítačů, který přinesl přehnaná očekávání a investice, jež byly ale po čase zase omezeny. Obrat a třetí velká vlna zájmu o umělou inteligenci nastává v roce 1997 kdy počítačový systém Deep Blue firmy IBM porazil světového šampiona šachů Garry Kasparova. To odstartovalo celosvětovou vlnu zájmu o oblast umělé inteligence. V roce 2016 oznámila firma Google Deep Mind, že její systém porazil šampiona ve hře Go, jež je mnohem náročnější než šachy a často vyžaduje schopnost intuice. Podle výzkumu mezi předními odborníky v oblasti je pravděpodobnost, že umělá inteligence dosáhne úrovně té lidské, 50% mezi lety 2040-2050 a 90% do roku 2075.<ref>{{Citace monografie\|příjmení=Müller\|jméno=Vincent C.\|příjmení2=Bostrom\|jméno2=Nick\|titul=Future Progress in Artificial Intelligence: A Survey of Expert Opinion\|url=http://philpapers.org/rec/MLLFPI\|editoři=Vincent C. Müller\|vydavatel=Springer\|strany=553–571}}</ref>		Ve dvacátém století se umělou inteligencí začíná zabývat věda a vznikají první odborné publikace na toto téma. Jednou z nejznámějších a nejvíce citovanou je studie Počítačové stroje a inteligence ''(Computing Machinery and Intelligence)'' již zveřejnil v roce 1950 známý britský matematik Alan Turing a v níž předkládá Turingův test (jenž navrhuje jako kritérium po jehož zvládnutí je možné stroj prohlásit za inteligentní - přičemž měřítkem této inteligence je inteligence lidská). V padesátých letech začíná zlatá éra umělé inteligence, která byla po roce 1970 (kvůli nevalným výsledkům) vystřídána pesimismem a omezením finančních prostředků na výzkum. Další rozvoj oboru přichází v osmdesátých letech spolu s rozvojem počítačů, který přinesl přehnaná očekávání a investice, jež byly ale po čase zase omezeny. Obrat a třetí velká vlna zájmu o umělou inteligenci nastává v roce 1997 kdy počítačový systém Deep Blue firmy IBM porazil světového šampiona šachů Garry Kasparova. To odstartovalo celosvětovou vlnu zájmu o oblast umělé inteligence. V roce 2016 oznámila firma Google Deep Mind, že její systém porazil šampiona ve hře Go, jež je mnohem náročnější než šachy a často vyžaduje schopnost intuice. Podle výzkumu mezi předními odborníky v oblasti je pravděpodobnost, že umělá inteligence dosáhne úrovně té lidské, 50% mezi lety 2040-2050 a 90% do roku 2075.<ref>{{Citace monografie\|příjmení=Müller\|jméno=Vincent C.\|příjmení2=Bostrom\|jméno2=Nick\|titul=Future Progress in Artificial Intelligence: A Survey of Expert Opinion\|url=http://philpapers.org/rec/MLLFPI\|editoři=Vincent C. Müller\|vydavatel=Springer\|strany=553–571}}</ref>
	[[Soubor:Enon_robot.jpg\|náhled\|Enon robot]]		[[Soubor:Enon_robot.jpg\|náhled\|Enon robot]]
	Současný prudký rozvoj umělé inteligence v mnoha oblastech (vyhledávače, samořídící auta, rozpoznávání obrazů, překladače atd.) vzbuzuje mnohé obavy. Mezi ~~aktuální~~ patří strach ze ztráty zaměstnání, není totiž příliš jasné, co lidé budou dělat, když množství současných profesí bude v brzké době pravděpodobně nahrazeno stroji.<ref>{{Citace monografie\|příjmení=Ford\|jméno=Martin\|příjmení2=Cummings\|jméno2=Jeff\|titul=Rise of the Robots: Technology and the Threat of a Jobless Future\|url=http://www.amazon.com/Rise-Robots-Technology-Threat-Jobless/dp/1480574775\|vydání=MP3 Una edition\|vydavatel=Brilliance Audio\|isbn=9781480574779\|jazyk=English}}</ref> Na vědecké úrovni se začínají řešit také úvahy, jež byly dříve doménou autorů science fiction, jako ovládnutí lidstva umělou inteligencí či vyhynutí lidského rodu (viz koncept [[Existenciální rizika\|existenciálních rizik]]). Rozvoj umělé inteligence tak může představovat největší výzvu pro udržitelný rozvoj vůbec (přičemž jí v oficiálních dokumentech zatím není věnována prakticky žádná pozornost). O aplikaci výpočetních modelů, popř. umělé inteligence v oblasti udržitelného rozvoje se snaží nově se etablující obor [[výpočetní udržitelnost]] ''(computional sustainability)''.<ref>http://www.vuse.vanderbilt.edu/~dfisher/IEEEIS/Computing-and-AI-for-a-Sustainable-Future.htm</ref>		Současný prudký rozvoj umělé inteligence v mnoha oblastech (vyhledávače, samořídící auta, rozpoznávání obrazů, překladače atd.) vzbuzuje mnohé obavy. Mezi ně patří strach ze ztráty zaměstnání - není totiž příliš jasné, co lidé budou dělat, když množství současných profesí bude v brzké době pravděpodobně nahrazeno stroji.<ref>{{Citace monografie\|příjmení=Ford\|jméno=Martin\|příjmení2=Cummings\|jméno2=Jeff\|titul=Rise of the Robots: Technology and the Threat of a Jobless Future\|url=http://www.amazon.com/Rise-Robots-Technology-Threat-Jobless/dp/1480574775\|vydání=MP3 Una edition\|vydavatel=Brilliance Audio\|isbn=9781480574779\|jazyk=English}}</ref> Na vědecké úrovni se začínají řešit také úvahy, jež byly dříve doménou autorů science fiction, jako ovládnutí lidstva umělou inteligencí či vyhynutí lidského rodu (viz koncept [[Existenciální rizika\|existenciálních rizik]]). Rozvoj umělé inteligence tak může představovat největší výzvu pro udržitelný rozvoj vůbec (přičemž jí v oficiálních dokumentech zatím není věnována prakticky žádná pozornost). O aplikaci výpočetních modelů, popř. umělé inteligence v oblasti udržitelného rozvoje se snaží nově se etablující obor [[výpočetní udržitelnost]] ''(computional sustainability)''.<ref>http://www.vuse.vanderbilt.edu/~dfisher/IEEEIS/Computing-and-AI-for-a-Sustainable-Future.htm</ref>

	== Odkazy ==		== Odkazy ==

Eduard v 22. 4. 2016, 08:13

2016-04-22T08:13:32Z

← Starší verze		Verze z 22. 4. 2016, 10:13
Řádek 1:		Řádek 1:
			'''Umělá inteligence''' ''(anglicky: artificial intelligence)'' je obtížně vymezitelný pojem, který se používá jak pro označení inteligence v neživých organismech, tak jako název vědního oboru, jenž se zabývá vývojem a technickými i filozofickými otázkami s ním spojenými. Hlavním problémem definice je obtížné vymezení inteligence samé, proto není ani jasné, podle jakého kritéria umělou inteligenci hodnotit (resp. kdy ji již prohlásit za inteligenci). Podle některých vědců představuje základní hrozbu pro udržitelný rozvoj a existenci člověka.<ref>Bostrom, N. (2002). Existential risks. Journal of Evolution and Technology, 9(1), 1-31.</ref>
	'''Umělá inteligence''' ''(anglicky: artificial intelligence)'' je obtížně vymezitelný pojem, který se používá jak pro označení inteligence v neživých organismech, tak jako název vědního oboru, jenž se zabývá vývojem a technickými i filozofickými otázkami s ním spojenými. Hlavním problémem definice je obtížné vymezení inteligence samé, proto není ani jasné, podle jakého kritéria umělou inteligenci hodnotit (resp. kdy ji již prohlásit za inteligenci).

	Počátky uvažování o umělé inteligenci nalézáme již ve starověkých bájích a pověstech, v nichž jsou líčena různá neantropogenní stvoření, jež jsou schopna cítit jako člověk či jsou nadána nadpřirozenou mocí. Americká spisovatelka Pamela McCorduck, která se zabývá filozofickými aspekty umělé inteligence, píše, že její počátky nalézáme ve starověkých '',,přáních připodobnit se bohům"''.<ref>McCorduck, Pamela (2004), ''Machines Who Think'' (2nd ed.), Natick, MA: A. K. Peters, Ltd., [[International Standard Book Number\|ISBN]] [[Speciální:BookSources/1-56881-205-1\|1-56881-205-1]], [[OCLC]] 52197627</ref> Mechanické umělé bytosti se objevují již v řeckých mýtech, jako jsou Hefaistovi zlatí roboti a Pygmalion Galatejský. Ve středověku přibyly pověsti o tajných mystických či alchymistických prostředcích jak transformovat mysl do hmoty, jak se o to pokoušel např. Jābir ibn Hayyān's (viz Takwin), Paracelsus (viz Homunculus) či Rabbi Judah Loew's (viz Golem). Dále se objevují představy o umělé inteligenci lidí/myslících strojů, jež byly rozvinuty v beletrii, např. Frankenstein Mary Shelleyové, R.U.R. Karla Čapka a filozofické úvahy, jako je Butlerův "Darwin mezi stroji." Umělá inteligence se posléze stává jedním ze základních témat science fiction.		Počátky uvažování o umělé inteligenci nalézáme již ve starověkých bájích a pověstech, v nichž jsou líčena různá neantropogenní stvoření, jež jsou schopna cítit jako člověk či jsou nadána nadpřirozenou mocí. Americká spisovatelka Pamela McCorduck, která se zabývá filozofickými aspekty umělé inteligence, píše, že její počátky nalézáme ve starověkých '',,přáních připodobnit se bohům"''.<ref>McCorduck, Pamela (2004), ''Machines Who Think'' (2nd ed.), Natick, MA: A. K. Peters, Ltd., [[International Standard Book Number\|ISBN]] [[Speciální:BookSources/1-56881-205-1\|1-56881-205-1]], [[OCLC]] 52197627</ref> Mechanické umělé bytosti se objevují již v řeckých mýtech, jako jsou Hefaistovi zlatí roboti a Pygmalion Galatejský. Ve středověku přibyly pověsti o tajných mystických či alchymistických prostředcích jak transformovat mysl do hmoty, jak se o to pokoušel např. Jābir ibn Hayyān's (viz Takwin), Paracelsus (viz Homunculus) či Rabbi Judah Loew's (viz Golem). Dále se objevují představy o umělé inteligenci lidí/myslících strojů, jež byly rozvinuty v beletrii, např. Frankenstein Mary Shelleyové, R.U.R. Karla Čapka a filozofické úvahy, jako je Butlerův "Darwin mezi stroji." Umělá inteligence se posléze stává jedním ze základních témat science fiction.