Udržitelný cestovní ruch v Národním parku Šumava - Historie editací

Admin: /* Indikátory udržitelného cestovního ruchu v regionu */

2021-08-25T10:22:06Z

Indikátory udržitelného cestovního ruchu v regionu

← Starší verze		Verze z 25. 8. 2021, 12:22
Řádek 184:		Řádek 184:

	====Aktéři cestovního ruchu====		====Aktéři cestovního ruchu====
	Existuje strategie pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu, která byla vypracována v rámci participativního procesu s širokým spektrem zúčastněných stran, včetně regionálních vlád, regionální rozvojové agentury, místních komunit, správ chráněných území a vlastníků hotelů, kteří společně definovali svou společnou vizi budoucího rozvoje cestovního ruchu v regionu. Cílem strategie je definovat příležitosti rozumného rozvoje cestovního ruchu, které odrážejí změny ve společenských trendech a tendencích, nově vznikající aktivity cestovního ruchu, potenciál přírodních a kulturních zdrojů regionu, trh cestovního ruchu a právní a řídicí rámce.<ref>{{Citace elektronického periodika		Existuje strategie pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu, která byla vypracována v rámci participativního procesu s širokým spektrem zúčastněných stran, včetně regionálních vlád, regionální rozvojové agentury, místních komunit, správ chráněných území a vlastníků hotelů, kteří společně definovali svou společnou vizi budoucího rozvoje cestovního ruchu v regionu. Cílem strategie je definovat příležitosti rozumného rozvoje cestovního ruchu, které odrážejí změny ve společenských trendech a tendencích, nově vznikající aktivity cestovního ruchu, potenciál přírodních a kulturních zdrojů regionu, trh cestovního ruchu a právní a řídicí rámce.<ref name=":2">{{Citace elektronického periodika
	\| titul = Ecological Tourism in Europe - Tourism and biodiversity in Central Eastern Europe		\| titul = Ecological Tourism in Europe - Tourism and biodiversity in Central Eastern Europe
	\| periodikum = www.oete.de		\| periodikum = www.oete.de
Řádek 236:		Řádek 236:

	==Indikátory udržitelného cestovního ruchu v regionu==		==Indikátory udržitelného cestovního ruchu v regionu==
	Na rozdíl od obvykle používaných kvantitativních indikátorů (Görner, Čihař, 2012) byl v rámci projektu EEA výzkumným týmem Islandu a České republiky použit kvalitativní přístup založený na kritériích udržitelného cestovního ruchu, jak je uvedeno v (Ecological Tourism in Europe and UNESCO MaB~~, 2007)~~ (metodický přehled je uveden zde). Byl tak zahájen participační proces, který zohlednil názory a zájmy zainteresovaných stran, a byly vyvinuty indikátory, které specificky odrážejí potřeby a specifika regionu a jeho obyvatel.		Na rozdíl od obvykle používaných kvantitativních indikátorů<ref>{{Citace periodika
			\| příjmení = Görner
			\| jméno = Tomáš
			\| příjmení2 = Čihař
			\| jméno2 = Martin
			\| titul = Indicator system of Czech national parks and biosphere reserves: Some developing trends in the Šumava National Park
			\| periodikum = Silva Gabreta
			\| datum vydání = 2012
			\| ročník = 18
			\| číslo = 1
			\| strany = 1-10
			\| url = https://www.npsumava.cz/wp-content/uploads/2019/06/sg_18_1_gornercihar2.pdf
			}}</ref> byl v rámci projektu EEA výzkumným týmem Islandu a České republiky použit kvalitativní přístup založený na kritériích udržitelného cestovního ruchu, jak je uvedeno v Ecological Tourism in Europe and UNESCO MaB<ref name=":2" /> (metodický přehled je uveden zde). Byl tak zahájen participační proces, který zohlednil názory a zájmy zainteresovaných stran, a byly vyvinuty indikátory, které specificky odrážejí potřeby a specifika regionu a jeho obyvatel.


	==Odkazy==		==Odkazy==
	<br />		<br />

	=== Související stránky ===		===Související stránky===

	* [[Národní park a CHKO Šumava a možnosti sportovního vyžití]]		*[[Národní park a CHKO Šumava a možnosti sportovního vyžití]]
	* [[NP a CHKO Šumava a možnosti sportovního vyžití]]		*[[NP a CHKO Šumava a možnosti sportovního vyžití]]

	===Reference===		===Reference===
Řádek 267:		Řádek 280:
	===Zdroje===		===Zdroje===

	* Bartoš M., Kušová D., Těšitel J. 1998. Integrated endogenous regional development concept and the role of Šumava National Park. Silva Gabreta 2: 385–394.		*Bartoš M., Kušová D., Těšitel J. 1998. Integrated endogenous regional development concept and the role of Šumava National Park. Silva Gabreta 2: 385–394.
	* Čihař M. 1996. Rekreačně-turistická exploatace centrální části Národního parku Šumava. Silva Gabreta 1: 271–280.		*Čihař M. 1996. Rekreačně-turistická exploatace centrální části Národního parku Šumava. Silva Gabreta 1: 271–280.
	* Čihař M., Tancošová Z., Třebický V. 2000. Národní park Šumava a vybrané aspekty jeho udržitelného rozvoje – hodnocení místními obyvateli (obce Borová Lada, Horská Kvilda, Kvilda, Modrava, Filipova Huť, Srní a Prášily). Silva Gabreta 5: 195–216.		*Čihař M., Tancošová Z., Třebický V. 2000. Národní park Šumava a vybrané aspekty jeho udržitelného rozvoje – hodnocení místními obyvateli (obce Borová Lada, Horská Kvilda, Kvilda, Modrava, Filipova Huť, Srní a Prášily). Silva Gabreta 5: 195–216.
	* Čihař M., Třebický V., Novák J. 2001. Selected indicators of sustainable tourism in the central part of the Šumava National Park and Biosphere Reserve. Silva Gabreta 6: 295–304.		*Čihař M., Třebický V., Novák J. 2001. Selected indicators of sustainable tourism in the central part of the Šumava National Park and Biosphere Reserve. Silva Gabreta 6: 295–304.
	* Čihař M., Třebický V., Tancošová Z. 1999. Udržitelný turismus a jeho monitoring v jádrové zóně Národního parku a biosférické rezervaci Šumava. Silva Gabreta 3: 229–242		*Čihař M., Třebický V., Tancošová Z. 1999. Udržitelný turismus a jeho monitoring v jádrové zóně Národního parku a biosférické rezervaci Šumava. Silva Gabreta 3: 229–242
	* Eremiášová R., Havlíček M., P. Mackovčin. 2007. Quantitative analysis of landscape development and mapping of drainage network based on historical maps: case study of the surroundings of the Kašperské Hory town (Czech Republic). Silva Gabreta 13: 285–299.		*Eremiášová R., Havlíček M., P. Mackovčin. 2007. Quantitative analysis of landscape development and mapping of drainage network based on historical maps: case study of the surroundings of the Kašperské Hory town (Czech Republic). Silva Gabreta 13: 285–299.
	* Görner T., Čihař M. 2012. Indicator system of Czech national parks and biosphere reserves: Some developing trends in the Šumava. Silva Gabreta 18: 49–58.		*Görner T., Čihař M. 2012. Indicator system of Czech national parks and biosphere reserves: Some developing trends in the Šumava. Silva Gabreta 18: 49–58.
	* Kušová D., Bartoš M., Těšitel J. 1999. Potential development of the right shore of Lipno Lake area – comparison of landscape and urban planning documentation with ideas of local inhabitants. Silva Gabreta 3: 217–228.		*Kušová D., Bartoš M., Těšitel J. 1999. Potential development of the right shore of Lipno Lake area – comparison of landscape and urban planning documentation with ideas of local inhabitants. Silva Gabreta 3: 217–228.
	* Kušová D., Těšitel J., Bartoš M. 2001. The winter season visitors to the Bohemian Forest – their views on recreation possibilities and qualities within the region. Silva Gabreta 6: 287–294		*Kušová D., Těšitel J., Bartoš M. 2001. The winter season visitors to the Bohemian Forest – their views on recreation possibilities and qualities within the region. Silva Gabreta 6: 287–294
	* Kušová D., Těšitel J., Bartoš M. 2002. Role of traditions in tourism development in the Czech part of the Bohemian Forest. Silva Gabreta 8: 265–274.		*Kušová D., Těšitel J., Bartoš M. 2002. Role of traditions in tourism development in the Czech part of the Bohemian Forest. Silva Gabreta 8: 265–274.
	* Kušová D., Těšitel J., Bartoš M. 2003. Gatekeepers role in the development of tourism (Bohemian Forest case). Silva Gabreta 9: 217–224.		*Kušová D., Těšitel J., Bartoš M. 2003. Gatekeepers role in the development of tourism (Bohemian Forest case). Silva Gabreta 9: 217–224.
	* Kušová D., Těšitel J., Bartoš M. 2005. The media image of the relationship between nature protection and socio-economic development in selected Protected Landscape Areas. Silva Gabreta 11: 123–134.		*Kušová D., Těšitel J., Bartoš M. 2005. The media image of the relationship between nature protection and socio-economic development in selected Protected Landscape Areas. Silva Gabreta 11: 123–134.
	* Kušová D., Těšitel J., Bartoš M. 2008. Biosphere reserves – learning sites of sustainable development? Silva Gabreta 14: 221–234.		*Kušová D., Těšitel J., Bartoš M. 2008. Biosphere reserves – learning sites of sustainable development? Silva Gabreta 14: 221–234.
	* Kušová D., Těšitel J., Matějka K., Bartoš M. 2006. Socio-economic conditions in selected biosphere reserves. Silva Gabreta 12: 157–169.		*Kušová D., Těšitel J., Matějka K., Bartoš M. 2006. Socio-economic conditions in selected biosphere reserves. Silva Gabreta 12: 157–169.
	* Lacina D., Demek J., Mackovčin P., Havlíček M. 2007. Land use changes in the town of Železná Ruda and its surroundings (Czech Republic) based on the analysis of historical maps from the period 1843–2005. Silva Gabreta 13: 269–283		*Lacina D., Demek J., Mackovčin P., Havlíček M. 2007. Land use changes in the town of Železná Ruda and its surroundings (Czech Republic) based on the analysis of historical maps from the period 1843–2005. Silva Gabreta 13: 269–283
	* Novotná M. 1996. Hodnocení zemědělského využívání krajiny v regionu Pošumaví. Silva Gabreta 1: 257–270.		*Novotná M. 1996. Hodnocení zemědělského využívání krajiny v regionu Pošumaví. Silva Gabreta 1: 257–270.
	* Novotná M., Kopp J. 2010. Migrační trendy v regionu Šumava po roce 1990. Silva Gabreta 16: 187–206.		*Novotná M., Kopp J. 2010. Migrační trendy v regionu Šumava po roce 1990. Silva Gabreta 16: 187–206.
	* Prach K., Bufková I., Zemek F., Heřman M., Mašková Z. 2000. Grassland vegetation in the former military area Dobrá Voda, the Šumava National Park. Silva Gabreta 5: 103–112.		*Prach K., Bufková I., Zemek F., Heřman M., Mašková Z. 2000. Grassland vegetation in the former military area Dobrá Voda, the Šumava National Park. Silva Gabreta 5: 103–112.
	* Zemek F., Heřman M. 1996. Remote sensing and GIS in the Šumava region research and management. Silva Gabreta 1: 281–284.		*Zemek F., Heřman M. 1996. Remote sensing and GIS in the Šumava region research and management. Silva Gabreta 1: 281–284.
	* Zemek F., Heřman M. 1998. Landscape pattern changes in the Šumava Region – a GIS approach. Silva Gabreta 2: 395–410.<br />		* Zemek F., Heřman M. 1998. Landscape pattern changes in the Šumava Region – a GIS approach. Silva Gabreta 2: 395–410.<br />
	<references />		<references />

Admin: /* Reference */

2021-08-25T10:14:52Z

Reference

← Starší verze		Verze z 25. 8. 2021, 12:14
Řádek 251:		Řádek 251:

	· Criteria for Sustainable Tourism for the three Biosphere Reserves Aggtelek, Babia Góra and Šumava. Online <nowiki>http://www.tourism4nature.org/results/backdocs/Criteria%20for%20Sustainable%20Tourism.pdf</nowiki>		· Criteria for Sustainable Tourism for the three Biosphere Reserves Aggtelek, Babia Góra and Šumava. Online <nowiki>http://www.tourism4nature.org/results/backdocs/Criteria%20for%20Sustainable%20Tourism.pdf</nowiki>

	· Ecological Tourism in Europe and UNESCO MaB, 2007. Criteria for Sustainable Tourism for the three Biosphere Reserves Aggtelek, Babia Góra and Šumava Online <nowiki>http://www.tourism4nature.org/results/backdocs/Criteria%20for%20Sustainable%20Tourism.pdf</nowiki>

	~~· GEO Group (2002). Reference area NP ŠUMAVA (CZ/G). Online <nowiki>http://www.geo-praha.cz/ic.htm</nowiki>~~

	· Humlíčková, P. (2008) Jaké jsou limity soudní ochrany v Čechách? Sborník mezinárodní konference, Zelený kruh, Praha. ISBN: 978-80-903968-2-1, str. 4-5. Online <nowiki>http://www.zelenykruh.cz/wp-content/uploads/2015/01/sbornik-limity-soudni-ochrany_web.pdf</nowiki>

	· Information server ŠumavaNet.CZ Microregion Šumava západ. Online dostupné na <nowiki>http://www.sumavanet.cz/mszapad/default.asp?lng=cz</nowiki>		· Information server ŠumavaNet.CZ Microregion Šumava západ. Online dostupné na <nowiki>http://www.sumavanet.cz/mszapad/default.asp?lng=cz</nowiki>

	· Johnstone, Ch. (2014). Radio Praha, Broadcast in English. Wilderness trumps insensitive development of Šumava says study. Online <nowiki>http://www.radio.cz/en/section/marketplace/wilderness-trumps-insensitive-development-of-sumava-says-study</nowiki>

	· Klos, Č. (2011). Šumava and the rule of law. CzechPosition.com <nowiki>http://www.ceskapozice.cz/node/38923</nowiki>		· Klos, Č. (2011). Šumava and the rule of law. CzechPosition.com <nowiki>http://www.ceskapozice.cz/node/38923</nowiki>

	· Křenová, Z., & Vrba, J. (2014). Just how many obstacles are there to creating a National Park? A case study from the Šumava National Park. European Journal of Environmental Sciences, 4(1). Online <nowiki>http://ejes.cz/index.php/ejes/article/view/150</nowiki>

	· Johnstone, Ch. (26.07.2011) Czech Šumava National Park turns into battleground. CzechPosition.com. Online <nowiki>http://www.ceskapozice.cz/en/business/energy-green-biz/czech-sumava-national-park-turns-battleground</nowiki>

	· RDA (Regional development agency Šumava, o.p.s.) (2007). Tourism in the Šumava Mountains Concept of Sustainable Tourism Development. Action Programme. The 2nd update. Online <nowiki>http://www.tourism4nature.org/results/su_pictures/su03_tmp_en.pdf</nowiki>

	· Rousek, L. (2011) Hungry Bark Beetle Sparks Czech Political Controversy. The Wall Street Journal. Online <nowiki>http://blogs.wsj.com/emergingeurope/2011/08/03/hungry-beetle-sparks-czech-political-controversy/</nowiki>		· Rousek, L. (2011) Hungry Bark Beetle Sparks Czech Political Controversy. The Wall Street Journal. Online <nowiki>http://blogs.wsj.com/emergingeurope/2011/08/03/hungry-beetle-sparks-czech-political-controversy/</nowiki>

	~~· other sources about the conflict see Crowdvoice, tracking voices of the protest, <nowiki>http://crowdvoice.org/protests-to-protect-national-park-in-czech-republic?all=true</nowiki>~~

	· Silva Gabreta <nowiki>http://www.npsumava.cz/cz/3241/sekce/table-of-contents/</nowiki>		· Silva Gabreta <nowiki>http://www.npsumava.cz/cz/3241/sekce/table-of-contents/</nowiki>

Admin v 25. 8. 2021, 09:50

2021-08-25T09:50:52Z

@@ Řádek 166: / Řádek 166: @@
 |}
-=== Podrobnější přehled o činnosti jednotlivých aktérů ===
+===Podrobnější přehled o činnosti jednotlivých aktérů===
 ====Státní správa====
@@ Řádek 239: / Řádek 239: @@
 ==Odkazy==
 ===Reference===
@@ Řádek 274: / Řádek 280: @@
 ·      Transboundary cooperation: <nowiki>http://www.tourism4nature.org/results/backdocs/ETE_2009_Transboundary_Cooperation.pdf</nowiki>
-==Zdroje==
+===Zdroje===
 <references />

Admin v 25. 8. 2021, 09:45

2021-08-25T09:45:09Z

@@ Řádek 184: / Řádek 184: @@
 ====Aktéři cestovního ruchu====
-Existuje strategie pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu, která byla vypracována v rámci participativního procesu s širokým spektrem zúčastněných stran, včetně regionálních vlád, regionální rozvojové agentury, místních komunit, správ chráněných území a vlastníků hotelů, kteří společně definovali svou společnou vizi budoucího rozvoje cestovního ruchu v regionu. Cílem strategie je definovat příležitosti rozumného rozvoje cestovního ruchu, které odrážejí změny ve společenských trendech a tendencích, nově vznikající aktivity cestovního ruchu, potenciál přírodních a kulturních zdrojů regionu, trh cestovního ruchu a právní a řídicí rámce (RDA, 2007).
+Existuje strategie pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu, která byla vypracována v rámci participativního procesu s širokým spektrem zúčastněných stran, včetně regionálních vlád, regionální rozvojové agentury, místních komunit, správ chráněných území a vlastníků hotelů, kteří společně definovali svou společnou vizi budoucího rozvoje cestovního ruchu v regionu. Cílem strategie je definovat příležitosti rozumného rozvoje cestovního ruchu, které odrážejí změny ve společenských trendech a tendencích, nově vznikající aktivity cestovního ruchu, potenciál přírodních a kulturních zdrojů regionu, trh cestovního ruchu a právní a řídicí rámce.<ref>{{Citace elektronického periodika
-Příležitosti cestovního ruchu byly zmapovány (viz informační server ŠumavaNet.CZ) a vystaveny kritériím udržitelného cestovního ruchu (Ekologický cestovní ruch v Evropě a MaB UNESCO, 2007). I přes tyto snahy se správě CHKO nepodařilo rozvinout příležitosti pro ekoturistiku (Johnstone, 2014).
+Příležitosti cestovního ruchu byly zmapovány<ref>{{Citace elektronického periodika
 {{Infobox

Admin v 25. 8. 2021, 07:56

2021-08-25T07:56:49Z

Ukázat změny

Admin v 25. 8. 2021, 07:53

2021-08-25T07:53:17Z

Ukázat změny

Admin: reference apod.

2021-08-25T07:52:10Z

reference apod.

Ukázat změny

Admin: /* Aktéři cestovního ruchu */

2021-08-24T17:44:15Z

Aktéři cestovního ruchu

← Starší verze		Verze z 24. 8. 2021, 19:44
Řádek 156:		Řádek 156:
	Příležitosti cestovního ruchu byly zmapovány (viz informační server ŠumavaNet.CZ) a vystaveny kritériím udržitelného cestovního ruchu (Ekologický cestovní ruch v Evropě a MaB UNESCO, 2007). I přes tyto snahy se správě CHKO nepodařilo rozvinout příležitosti pro ekoturistiku (Johnstone, 2014).		Příležitosti cestovního ruchu byly zmapovány (viz informační server ŠumavaNet.CZ) a vystaveny kritériím udržitelného cestovního ruchu (Ekologický cestovní ruch v Evropě a MaB UNESCO, 2007). I přes tyto snahy se správě CHKO nepodařilo rozvinout příležitosti pro ekoturistiku (Johnstone, 2014).

			{{Infobox
	880 m		\|záhlaví = Obec Prášily
			\|styl záhlaví = background: #80B0E0; padding: 5px 2
	1749, 1992 (~~dříve~~ Vojenský ~~prostor~~ Dobrá Voda)		\|styl nadpisů = background: #88B0E0;
			\|styl těla = float: right; border: 1 px solid #aaa
	148		\|obrázek = [[File:Prášily, vjezd od Srní.JPG\|250px]]
			\|popisek = Vjezd do obce Prášily
	11 000 ha		\|nadpis1 = Přehled
			\|popis2 = Nadmořská výška
	Prášily, Nová Hůrka		\|data2 = 880 m
			\|popis3 = Vznik
			\|data3 =1749, 1992 (Formálně Vojenský újezd Dobrá Voda)
			\|popis4 = Počet obyvatel
			\|data4 = 148
			\|popis5 = Administrativní rozloha
			\|data5 = 11 000 ha
			\|popis6 = Katastrální území obce
			\|data6 = Prášily, Nová Hůrka
			}}

	== Obec Prášily ==		== Obec Prášily ==

Admin v 24. 8. 2021, 17:06

2021-08-24T17:06:50Z

← Starší verze		Verze z 24. 8. 2021, 19:06
Řádek 1:		Řádek 1:
	{{Infobox		{{Infobox
	\|záhlaví = Šumava ~~Biosphere Reserve~~		\|záhlaví = Biosferická rezervace Šumava
	\|styl záhlaví = background: #80B0E0; padding: 5px 2		\|styl záhlaví = background: #80B0E0; padding: 5px 2
	\|styl nadpisů = background: #80B0E0;		\|styl nadpisů = background: #80B0E0;
Řádek 6:		Řádek 6:
	\|obrázek = [[File:Borová Lada, Chalupská slať, jezírko.JPG\|250px]]		\|obrázek = [[File:Borová Lada, Chalupská slať, jezírko.JPG\|250px]]
	\|popisek = Šumava - Chalupská slať		\|popisek = Šumava - Chalupská slať
	\|nadpis1 = ~~Overview~~		\|nadpis1 = Přehled
	\|popis2 =		\|popis2 =
	\|data2 = ~~Basic data~~:		\|data2 = Základní údaje:
	*1670 km ~~is the area of the biosphere reserve itself~~ (BR), ~~another~~ 800 km ~~are made up of the cadastres of the villages outside the~~ BR ~~which are directly linked to it~~		* 1670 km je rozloha samotné biosférické rezervace (BR), dalších 800 km tvoří katastry obcí mimo BR, které na ni přímo navazují.
	*30 000 ~~inhabitants live in the~~ BR ~~and on its border~~		* 30 000 obyvatel žije v BR a na její hranici
	*40 000 ~~inhabitants live outside the~~ BR ~~in close contact with its territory~~		* 40 000 obyvatel žije mimo BR v těsném kontaktu s jejím územím
	*70 000 ~~inhabitants live in~~ 55 ~~villages and the military training area of~~ Boletice ~~within the wider area of the~~ BR ~~covering~~ 2 450 km		* 70 000 obyvatel žije v 55 obcích a vojenském výcvikovém prostoru Boletice v širším území BR o rozloze 2 450 km.
	*18 ~~inhabitants~~/km ~~is an average population density inside the~~ BR		* 18 obyvatel/km je průměrná hustota obyvatelstva uvnitř BR
	*50 ~~inhabitants~~/km ~~is an average population density in the area adjoining the~~ BR ~~from outside~~		* 50 obyvatel/km je průměrná hustota obyvatelstva v oblasti přiléhající k BR zvenčí
	*28 ~~inhabitants~~/km ~~is an average population density in the wider area of the~~ BR ~~as a whole~~		* 28 obyvatel/km je průměrná hustota obyvatelstva v širší oblasti BR jako celku
	\|nadpis3 = ~~Basic Information~~		\|nadpis3 = Základní informace
	\|popis4 = Šumava NP		\|popis4 = NP Šumava
	\|data4 = 68 064 ha		\|data4 = 68 064 ha
	\|popis5 = Šumava ~~PLA~~		\|popis5 = CHKO Šumava
	\|data5 = 99 624 ha		\|data5 = 99 624 ha
	\|nadpis6 = ~~Šumava National Park~~		\|nadpis6 = Šumavský národní park
	\|popis7 = ~~Forest~~		\|popis7 = Les
	\|data7 = 80 % (54 100 ha)		\|data7 = 80 % (54 100 ha)
	\|popis8 = ~~Non-forest land~~		\|popis8 = Bezlesí
	\|data8 = 20 % (13 190 ha)		\|data8 = 20 % (13 190 ha)
	\|popis9 = ~~Agriculture land~~		\|popis9 = Zemědělská půda
	\|data9 = 9 % (5 900 ha)		\|data9 = 9 % (5 900 ha)
	\|popis10 = ~~Water surfaces~~, ~~streams~~		\|popis10 = Vodní plochy, toky
	\|data10 = 1 % (1 100 ha)		\|data10 = 1 % (1 100 ha)
	\|popis11 = ~~Other areas~~		\|popis11 = Ostatní území
	\|data11 = 10 % (6 800 ha)		\|data11 = 10 % (6 800 ha)
	\|popis12 = ~~Urban areas~~		\|popis12 = Zastavěná plochá
	\|data12 = 0,1 % (66 ha)		\|data12 = 0,1 % (66 ha)
	\|nadpis13 = ~~Altimetry~~		\|nadpis13 = Výškopis
	\|popis14 = ~~Highest point~~		\|popis14 = Nejvyšší bod
	\|data14 = Plechý - 1 378 m		\|data14 = Plechý - 1 378 m
	\|popis15 = ~~Lowest point~~		\|popis15 = Nejnižší bod
	\|data15 = ~~The valley of the Otava River near Rejštejn~~, 570 m		\|data15 = Údolí řeky Otavy u Rejnštejna, 570 m
	\|nadpis16 = ~~Lakes~~		\|nadpis16 = Jezera
	\|popis17 = ~~Lakes in~~ NP		\|popis17 = Jezera v NP
	\|data17 = Plešné, Laka, Prášilské		\|data17 = Plešné, Laka, Prášilské
	\|popis18 = ~~Lakes~~ in ~~PLA~~		\|popis18 = Jezera in CHKO
	\|data18 = Černé, Čertovo		\|data18 = Černé, Čertovo
	}}		}}



	~~== Základní údaje: ==~~
	~~1670 km je rozloha samotné biosférické rezervace (BR), dalších 800 km tvoří katastry obcí mimo BR, které na ni přímo navazují.~~

	~~30 000 obyvatel žije v BR a na její hranici~~

	~~40 000 obyvatel žije mimo BR v těsném kontaktu s jejím územím~~

	~~70 000 obyvatel žije v 55 obcích a vojenském výcvikovém prostoru Boletice v širším území BR o rozloze 2 450 km.~~

	~~18 obyvatel/km je průměrná hustota obyvatelstva uvnitř BR~~

	~~50 obyvatel/km je průměrná hustota obyvatelstva v oblasti přiléhající k BR zvenčí~~

	~~28 obyvatel/km je průměrná hustota obyvatelstva v širší oblasti BR jako celku~~

	~~68 064 ha~~

	~~99 624 ha~~

	~~80 % (54 100 ha)~~

	~~20 % (13 190 ha)~~

	~~9 % (5 900 ha)~~

	~~1 % (1 100 ha)~~

	~~10 % (6 800 ha)~~

	~~0,1 % (66 ha)~~

	~~Plechý - 1 378 m~~

	~~Údolí řeky Otavy u Rejštejna - 570 m n. m.~~

	~~Plešné, Laka, Prášilské~~

	~~Černé, Čertovo~~

	Šumava je v současnosti největší přírodní divočinou ve středoevropské kulturní krajině. Od poloviny 20. století byly nejcennější části Šumavy uznány ochránci přírody za národní parky (NP) - již v roce 1970 zde byl vyhlášen první německý NP (Národní park Bavorský les), který byl v roce 1997 z velké části rozšířen (současná rozloha je 24 218 ha). Na české straně byla v roce 1963 vyhlášena sousední Chráněná krajinná oblast (CHKO) Šumava (celková rozloha 167 688 ha) a na jejím území byl v roce 1991 zřízen Národní park Šumava (68 064 ha). Tento krok postupně vyvolal řadu konfliktů mezi ochránci přírody a (nejen) místními obyvateli a podniky, a tato situace se zdála být po více než dvě desetiletí neřešitelná (Křenová, Vrba, 2014).		Šumava je v současnosti největší přírodní divočinou ve středoevropské kulturní krajině. Od poloviny 20. století byly nejcennější části Šumavy uznány ochránci přírody za národní parky (NP) - již v roce 1970 zde byl vyhlášen první německý NP (Národní park Bavorský les), který byl v roce 1997 z velké části rozšířen (současná rozloha je 24 218 ha). Na české straně byla v roce 1963 vyhlášena sousední Chráněná krajinná oblast (CHKO) Šumava (celková rozloha 167 688 ha) a na jejím území byl v roce 1991 zřízen Národní park Šumava (68 064 ha). Tento krok postupně vyvolal řadu konfliktů mezi ochránci přírody a (nejen) místními obyvateli a podniky, a tato situace se zdála být po více než dvě desetiletí neřešitelná (Křenová, Vrba, 2014).

Admin v 24. 8. 2021, 16:58

2021-08-24T16:58:37Z

← Starší verze		Verze z 24. 8. 2021, 18:58
Řádek 1:		Řádek 1:
			{{Infobox
			\|záhlaví = Šumava Biosphere Reserve
			\|styl záhlaví = background: #80B0E0; padding: 5px 2
			\|styl nadpisů = background: #80B0E0;
			\|styl těla = float: right; border: 3 px solid #aaa
			\|obrázek = [[File:Borová Lada, Chalupská slať, jezírko.JPG\|250px]]
			\|popisek = Šumava - Chalupská slať
			\|nadpis1 = Overview
			\|popis2 =
			\|data2 = Basic data:
			*1670 km is the area of the biosphere reserve itself (BR), another 800 km are made up of the cadastres of the villages outside the BR which are directly linked to it
			*30 000 inhabitants live in the BR and on its border
			*40 000 inhabitants live outside the BR in close contact with its territory
			*70 000 inhabitants live in 55 villages and the military training area of Boletice within the wider area of the BR covering 2 450 km
			*18 inhabitants/km is an average population density inside the BR
			*50 inhabitants/km is an average population density in the area adjoining the BR from outside
			*28 inhabitants/km is an average population density in the wider area of the BR as a whole
			\|nadpis3 = Basic Information
			\|popis4 = Šumava NP
			\|data4 = 68 064 ha
			\|popis5 = Šumava PLA
			\|data5 = 99 624 ha
			\|nadpis6 = Šumava National Park
			\|popis7 = Forest
			\|data7 = 80 % (54 100 ha)
			\|popis8 = Non-forest land
			\|data8 = 20 % (13 190 ha)
			\|popis9 = Agriculture land
			\|data9 = 9 % (5 900 ha)
			\|popis10 = Water surfaces, streams
			\|data10 = 1 % (1 100 ha)
			\|popis11 = Other areas
			\|data11 = 10 % (6 800 ha)
			\|popis12 = Urban areas
			\|data12 = 0,1 % (66 ha)
			\|nadpis13 = Altimetry
			\|popis14 = Highest point
			\|data14 = Plechý - 1 378 m
			\|popis15 = Lowest point
			\|data15 = The valley of the Otava River near Rejštejn, 570 m
			\|nadpis16 = Lakes
			\|popis17 = Lakes in NP
			\|data17 = Plešné, Laka, Prášilské
			\|popis18 = Lakes in PLA
			\|data18 = Černé, Čertovo
			}}



	== Základní údaje: ==		== Základní údaje: ==
	1670 km je rozloha samotné biosférické rezervace (BR), dalších 800 km tvoří katastry obcí mimo BR, které na ni přímo navazují.		1670 km je rozloha samotné biosférické rezervace (BR), dalších 800 km tvoří katastry obcí mimo BR, které na ni přímo navazují.