Udržitelná doprava ve městech - Historie editací

JaDlo: added Category:Udržitelná mobilita using HotCat

2020-12-01T12:01:41Z

added Category:Udržitelná mobilita using HotCat

← Starší verze		Verze z 1. 12. 2020, 14:01
Řádek 116:		Řádek 116:

	[[Kategorie:Doprava ve městech]]		[[Kategorie:Doprava ve městech]]
			[[Kategorie:Udržitelná mobilita]]
	{{licence cc\|Brůhová-Foltýnová, Hana}}		{{licence cc\|Brůhová-Foltýnová, Hana}}
	{{upravit Hanka}}		{{upravit Hanka}}

Cukbot: Robot: Removing template: Pasdel

2011-03-10T06:01:45Z

Robot: Removing template: Pasdel

← Starší verze		Verze z 10. 3. 2011, 08:01
Řádek 121:		Řádek 121:
	== Odkazy ==		== Odkazy ==
	[[Atmosféra v MHD]]		[[Atmosféra v MHD]]

	~~{{pasdel}}~~

Jiří Dlouhý: + graf

2008-10-13T10:55:51Z

+ graf

← Starší verze		Verze z 13. 10. 2008, 12:55
Řádek 93:		Řádek 93:
	* nahrazení cest uskutečněných osobními automobily cestami uskutečněnými dopravními prostředky a způsoby cestování přátelštějšími k životnímu prostředí, jako jsou hromadná doprava, car-sharing a car-pooling, cyklistika a chůze,		* nahrazení cest uskutečněných osobními automobily cestami uskutečněnými dopravními prostředky a způsoby cestování přátelštějšími k životnímu prostředí, jako jsou hromadná doprava, car-sharing a car-pooling, cyklistika a chůze,
	* konáním méně cest (spojování cest, telecommuting, internet shopping, internetbanking a další) a		* konáním méně cest (spojování cest, telecommuting, internet shopping, internetbanking a další) a
			* zkracováním cest.


			[[image:doprava_HBF22.png\|thumb\|Podíl chůze a cyklistiky po městě dle věku]]

	* zkracováním cest.

	Existuje řada nástrojů, jak motivovat (s využitím některých administrativních nástrojů pak přimět) obyvatele k některému z těchto čtyř vymezených způsobů chování. Dosud se v dopravní politice používala především přímá regulace (administrativní či normativní nástroje) s velkým podílem správních opatření (v našich podmínkách např. emisní standardy, omezení vjezdu určitým vozidlům, preferenční pruhy vozidlům hromadné dopravy, [[Preference hromadné dopravy na světelné signalizaci\| preference na světelné signalizaci]] apod.). Méně využívané, i když stále populárnější i v městském prostředí, jsou ekonomické nástroje. Ty jsou relevantnější k tržně orientované ekonomice a umožňují hospodárné užívání statků a služeb životního prostředí. Vedou k cíli efektivněji, s menšími náklady<ref>viz např. Environmentally Related Taxes in OECD Countries: Issues and Strategies. OECD, Paris, 2001</ref>. Ekonomické nástroje v dopravě mají nejčastěji formu daní a [[management parkování\|poplatků za parkování]] či [[Poplatky za vjezd\|vjezd/pohyb v městských aglomeracích]] (např. [[Zpoplatnění kongescí\|„congestion pricing“]]), ale patří sem např. i [[Pojištění v dopravě\|pojištění vozidel]] či povinné ručení.		Existuje řada nástrojů, jak motivovat (s využitím některých administrativních nástrojů pak přimět) obyvatele k některému z těchto čtyř vymezených způsobů chování. Dosud se v dopravní politice používala především přímá regulace (administrativní či normativní nástroje) s velkým podílem správních opatření (v našich podmínkách např. emisní standardy, omezení vjezdu určitým vozidlům, preferenční pruhy vozidlům hromadné dopravy, [[Preference hromadné dopravy na světelné signalizaci\| preference na světelné signalizaci]] apod.). Méně využívané, i když stále populárnější i v městském prostředí, jsou ekonomické nástroje. Ty jsou relevantnější k tržně orientované ekonomice a umožňují hospodárné užívání statků a služeb životního prostředí. Vedou k cíli efektivněji, s menšími náklady<ref>viz např. Environmentally Related Taxes in OECD Countries: Issues and Strategies. OECD, Paris, 2001</ref>. Ekonomické nástroje v dopravě mají nejčastěji formu daní a [[management parkování\|poplatků za parkování]] či [[Poplatky za vjezd\|vjezd/pohyb v městských aglomeracích]] (např. [[Zpoplatnění kongescí\|„congestion pricing“]]), ale patří sem např. i [[Pojištění v dopravě\|pojištění vozidel]] či povinné ručení.

Jiří Dlouhý: + zdroj tabulky

2008-10-13T10:35:52Z

+ zdroj tabulky

← Starší verze		Verze z 13. 10. 2008, 12:35
Řádek 3:		Řádek 3:
	Zároveň se významně mění struktura dělby práce ve městě – narůstá podíl motorové dopravy na úkor dopravy nemotorové a v rámci motorové dopravy pak posiluje svoji pozici individuální automobilová doprava na úkor hromadné dopravy. Například v České republice se poměr veřejné osobní dopravy na území obcí k individuální automobilové dopravě změnil z poměru přibližně 80:20 v 90. letech na současný poměr zhruba 50:50<ref>OP Doprava (2006): Operační program Doprava na léta 2007-2013. Ministerstvo dopravy, Praha. Dostupné na http://www.strukturalni-fondy.cz/op-doprava/dokumenty </ref>. Dělbu přepravní práce ve vybraných městech zachycuje následující tabulka.		Zároveň se významně mění struktura dělby práce ve městě – narůstá podíl motorové dopravy na úkor dopravy nemotorové a v rámci motorové dopravy pak posiluje svoji pozici individuální automobilová doprava na úkor hromadné dopravy. Například v České republice se poměr veřejné osobní dopravy na území obcí k individuální automobilové dopravě změnil z poměru přibližně 80:20 v 90. letech na současný poměr zhruba 50:50<ref>OP Doprava (2006): Operační program Doprava na léta 2007-2013. Ministerstvo dopravy, Praha. Dostupné na http://www.strukturalni-fondy.cz/op-doprava/dokumenty </ref>. Dělbu přepravní práce ve vybraných městech zachycuje následující tabulka.

	'''Tabulka: Dělba přepravní práce v městských oblastech vybraných zemí '''		'''Tabulka: Dělba přepravní práce v městských oblastech vybraných zemí '''<ref> Normal 0 21 false false false CS X-NONE X-NONE MicrosoftInternetExplorer4

			Bossaert, E., Canters, R. (2007): Nemotorizovaná doprava. Sv. 1. Výukový a učební materiál. Dostupné na http://www.eu-portal.net/material/material2.phtml?sprache=en&kt=kt1b

			</ref>

	{\| cellspacing="0" cellpadding="0" border="1"		{\| cellspacing="0" cellpadding="0" border="1"

Jiří Dlouhý: výměna tabulky

2008-10-13T10:30:46Z

výměna tabulky

Ukázat změny

Jiří Dlouhý: + témata

2008-10-13T10:26:30Z

+ témata

← Starší verze		Verze z 13. 10. 2008, 12:26
Řádek 125:		Řádek 125:
	Další ze společenských věd, ''geografie'', se pak zaměřuje na prostorové aspekty dopravy, využití území, lokaci a dostupnost hlavních cílů cest.		Další ze společenských věd, ''geografie'', se pak zaměřuje na prostorové aspekty dopravy, využití území, lokaci a dostupnost hlavních cílů cest.

			== Témata ==
			*[[Funkce veřejného prostoru]]

	== Zdroje a poznámky ==		== Zdroje a poznámky ==

Šarkasvo: +okno pasdel

2008-10-02T12:15:25Z

+okno pasdel

← Starší verze		Verze z 2. 10. 2008, 14:15
Řádek 135:		Řádek 135:
	== Odkazy ==		== Odkazy ==
	[[Atmosféra v MHD]]		[[Atmosféra v MHD]]

			{{pasdel}}

Hana Brůhová v 10. 4. 2008, 11:18

2008-04-10T11:18:31Z

← Starší verze		Verze z 10. 4. 2008, 13:18
Řádek 115:		Řádek 115:
	* zkracováním cest.		* zkracováním cest.

	Existuje řada nástrojů, jak motivovat (s využitím některých administrativních nástrojů pak přimět) obyvatele k některému z těchto čtyř vymezených způsobů chování. Dosud se v dopravní politice používala především přímá regulace (administrativní či normativní nástroje) s velkým podílem správních opatření (v našich podmínkách např. emisní standardy, omezení vjezdu určitým vozidlům, preferenční pruhy vozidlům hromadné dopravy, [[Preference hromadné dopravy na světelné signalizaci\| preference na světelné signalizaci]] apod.). Méně využívané, i když stále populárnější i v městském prostředí, jsou ekonomické nástroje. Ty jsou relevantnější k tržně orientované ekonomice a umožňují hospodárné užívání statků a služeb životního prostředí. Vedou k cíli efektivněji, s menšími náklady<ref>viz např. Environmentally Related Taxes in OECD Countries: Issues and Strategies. OECD, Paris, 2001)</ref>. Ekonomické nástroje v dopravě mají nejčastěji formu daní a [[management parkování\|poplatků za parkování]] či [[Poplatky za vjezd\|vjezd/pohyb v městských aglomeracích]] (např. [[Zpoplatnění kongescí\|„congestion pricing“]]), ale patří sem např. i [[Pojištění v dopravě\|pojištění vozidel]] či povinné ručení.		Existuje řada nástrojů, jak motivovat (s využitím některých administrativních nástrojů pak přimět) obyvatele k některému z těchto čtyř vymezených způsobů chování. Dosud se v dopravní politice používala především přímá regulace (administrativní či normativní nástroje) s velkým podílem správních opatření (v našich podmínkách např. emisní standardy, omezení vjezdu určitým vozidlům, preferenční pruhy vozidlům hromadné dopravy, [[Preference hromadné dopravy na světelné signalizaci\| preference na světelné signalizaci]] apod.). Méně využívané, i když stále populárnější i v městském prostředí, jsou ekonomické nástroje. Ty jsou relevantnější k tržně orientované ekonomice a umožňují hospodárné užívání statků a služeb životního prostředí. Vedou k cíli efektivněji, s menšími náklady<ref>viz např. Environmentally Related Taxes in OECD Countries: Issues and Strategies. OECD, Paris, 2001</ref>. Ekonomické nástroje v dopravě mají nejčastěji formu daní a [[management parkování\|poplatků za parkování]] či [[Poplatky za vjezd\|vjezd/pohyb v městských aglomeracích]] (např. [[Zpoplatnění kongescí\|„congestion pricing“]]), ale patří sem např. i [[Pojištění v dopravě\|pojištění vozidel]] či povinné ručení.

	Dopady zvolených nástrojů na chování obyvatel závisí na velké řadě faktorů, především na osobních charakteristikách jednotlivců, jejich možnostech využití alternativních druhů dopravy, postojích a preferencích. Pokud chceme zvolit úspěšnou strategii k regulaci dopravního chování, potřebujeme získat co nejpřesnější informace o těchto faktorech. Toto studium zasahuje do různých vědních disciplin. Podívejme se na ty, které bývají označovány jako společenské vědy.		Dopady zvolených nástrojů na chování obyvatel závisí na velké řadě faktorů, především na osobních charakteristikách jednotlivců, jejich možnostech využití alternativních druhů dopravy, postojích a preferencích. Pokud chceme zvolit úspěšnou strategii k regulaci dopravního chování, potřebujeme získat co nejpřesnější informace o těchto faktorech. Toto studium zasahuje do různých vědních disciplin. Podívejme se na ty, které bývají označovány jako společenské vědy.

Hana Brůhová v 10. 4. 2008, 11:17

2008-04-10T11:17:08Z

← Starší verze		Verze z 10. 4. 2008, 13:17
Řádek 108:		Řádek 108:


	V podstatě můžeme rozlišit čtyři způsoby omezování negativních dopadů osobní dopravy v městských oblastech<ref name="footnote_1">Zpracováno s využitím Dargay (2006).</ref>:		V podstatě můžeme rozlišit čtyři způsoby omezování negativních dopadů osobní dopravy v městských oblastech<ref name="footnote_1">Zpracováno s využitím Dargay J. (2006): Household Behaviour and Environmental Policy: Review of Empirical Studies on Personal Transport Choice. Paper to be presented at Workshop on ‘Household Behaviour and Environmental Policy: Empirical Evidence and Policy Issues’ organised by the National Policies Division, OECD Environment Directorate, 15-16 June 2006, Paris.</ref>:

	* nahrazení současných osobních automobilů a vozů hromadné dopravy vozidly „čistšími“, s nižší spotřebou pohonných hmot a nižšími emisemi,		* nahrazení současných osobních automobilů a vozů hromadné dopravy vozidly „čistšími“, s nižší spotřebou pohonných hmot a nižšími emisemi,

Hana Brůhová v 10. 4. 2008, 11:13

2008-04-10T11:13:09Z

← Starší verze		Verze z 10. 4. 2008, 13:13
Řádek 115:		Řádek 115:
	* zkracováním cest.		* zkracováním cest.

	Existuje řada nástrojů, jak motivovat (s využitím některých administrativních nástrojů pak přimět) obyvatele k některému z těchto čtyř vymezených způsobů chování. Dosud se v dopravní politice používala především přímá regulace (administrativní či normativní nástroje) s velkým podílem správních opatření (v našich podmínkách např. emisní standardy, omezení vjezdu určitým vozidlům, preferenční pruhy vozidlům hromadné dopravy, [[Preference hromadné dopravy na světelné signalizaci\| preference na světelné signalizaci]] apod.). Méně využívané, i když stále populárnější i v městském prostředí, jsou ekonomické nástroje. Ty jsou relevantnější k tržně orientované ekonomice a umožňují hospodárné užívání statků a služeb životního prostředí. Vedou k cíli efektivněji, s menšími náklady<ref>(viz např. Environmentally Related Taxes in OECD Countries: Issues and Strategies. OECD, Paris, 2001)</ref>. Ekonomické nástroje v dopravě mají nejčastěji formu daní a [[management parkování\|poplatků za parkování]] či [[Poplatky za vjezd\|vjezd/pohyb v městských aglomeracích]] (např. [[Zpoplatnění kongescí\|„congestion pricing“]]), ale patří sem např. i [[Pojištění v dopravě\|pojištění vozidel]] či povinné ručení.		Existuje řada nástrojů, jak motivovat (s využitím některých administrativních nástrojů pak přimět) obyvatele k některému z těchto čtyř vymezených způsobů chování. Dosud se v dopravní politice používala především přímá regulace (administrativní či normativní nástroje) s velkým podílem správních opatření (v našich podmínkách např. emisní standardy, omezení vjezdu určitým vozidlům, preferenční pruhy vozidlům hromadné dopravy, [[Preference hromadné dopravy na světelné signalizaci\| preference na světelné signalizaci]] apod.). Méně využívané, i když stále populárnější i v městském prostředí, jsou ekonomické nástroje. Ty jsou relevantnější k tržně orientované ekonomice a umožňují hospodárné užívání statků a služeb životního prostředí. Vedou k cíli efektivněji, s menšími náklady<ref>viz např. Environmentally Related Taxes in OECD Countries: Issues and Strategies. OECD, Paris, 2001)</ref>. Ekonomické nástroje v dopravě mají nejčastěji formu daní a [[management parkování\|poplatků za parkování]] či [[Poplatky za vjezd\|vjezd/pohyb v městských aglomeracích]] (např. [[Zpoplatnění kongescí\|„congestion pricing“]]), ale patří sem např. i [[Pojištění v dopravě\|pojištění vozidel]] či povinné ručení.

	Dopady zvolených nástrojů na chování obyvatel závisí na velké řadě faktorů, především na osobních charakteristikách jednotlivců, jejich možnostech využití alternativních druhů dopravy, postojích a preferencích. Pokud chceme zvolit úspěšnou strategii k regulaci dopravního chování, potřebujeme získat co nejpřesnější informace o těchto faktorech. Toto studium zasahuje do různých vědních disciplin. Podívejme se na ty, které bývají označovány jako společenské vědy.		Dopady zvolených nástrojů na chování obyvatel závisí na velké řadě faktorů, především na osobních charakteristikách jednotlivců, jejich možnostech využití alternativních druhů dopravy, postojích a preferencích. Pokud chceme zvolit úspěšnou strategii k regulaci dopravního chování, potřebujeme získat co nejpřesnější informace o těchto faktorech. Toto studium zasahuje do různých vědních disciplin. Podívejme se na ty, které bývají označovány jako společenské vědy.