Majka.Dlouha: /* Zdroj */

2008-06-11T20:13:02Z

Zdroj

← Starší verze		Verze z 11. 6. 2008, 22:13
Řádek 18:		Řádek 18:
	Bechhofer, F. (ed), Population Growth and the Brain. Edinburgh Univ. Press http://www.iom.int.		Bechhofer, F. (ed), Population Growth and the Brain. Edinburgh Univ. Press http://www.iom.int.

			== Odkazy ==

			=== Externí odkazy ===
			*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Trh_pr%C3%A1ce Trh práce na české Wikipedii]
			*[http://en.wikipedia.org/wiki/Labour_economics Labour economics na anglické Wikipedii]
	[[Kategorie:Globalizace]] [[Kategorie:Ekonomie]]		[[Kategorie:Globalizace]] [[Kategorie:Ekonomie]]
	{{upravit Martin}}		{{upravit Martin}}

Jiří Dlouhý v 16. 2. 2008, 20:49

2008-02-16T20:49:52Z

← Starší verze		Verze z 16. 2. 2008, 22:49
Řádek 17:		Řádek 17:

	Bechhofer, F. (ed), Population Growth and the Brain. Edinburgh Univ. Press http://www.iom.int.		Bechhofer, F. (ed), Population Growth and the Brain. Edinburgh Univ. Press http://www.iom.int.

			[[Kategorie:Globalizace]] [[Kategorie:Ekonomie]]
			{{upravit Martin}}

Admin: Nová stránka: Situace na globálních trzích práce je ovlivněna několika zásadními faktory: *nerovnoměrností hustoty osídlení: přelidněné státy jako Indie a Čína mají 20krát vět...

2007-12-01T12:44:46Z

Nová stránka: Situace na globálních trzích práce je ovlivněna několika zásadními faktory: *nerovnoměrností hustoty osídlení: přelidněné státy jako Indie a Čína mají 20krát vět...

Nová stránka

Situace na globálních trzích práce je ovlivněna několika zásadními faktory:
*nerovnoměrností hustoty osídlení: přelidněné státy jako Indie a Čína mají 20krát větší hustotu osídlení než USA a 40krát ve srovnání s Kanadou,
*demografickou implozí prakticky v celé euroamerické civilizaci (a explozí na ostatních kontinentech),
*zvýšenými možnostmi migrace – stěhování v měřítku zeměkoule.

„Knowledge based society“, jež vládne globálním trhům, považuje právem „šedou kůru mozkovou“ za nejvzácnější ekonomický statek. Demografická krize v našem civilizačním okruhu a migrační tlaky z chudých zemí směřují k „novému stěhování národů“. Avšak – srovnatelně vzato – jsou toky kapitálu nadány daleko větší mobilitou. Frikce a migrační politiky znamenají často selektivní reglementaci na trzích práce a zájemce dělí na vyvolené a zavržené. Problémy „'''marginalizace'''“ – „'''vyloučení na okraj'''“ – zájmu globálních trhů (exclusion) mají ovšem těžké sociální důsledky, pomáhají udržovat existenci „duálních ekonomik“ v řadě rozvojových zemí, ale dokonce i v zaostávajících regionech vyspělého světa.

== Migrace, úniky mozků ==

Ani transfery „vyvolených“ nelze považovat za „fair play“. Investice post-suverénního státu do vzdělání jeho občanů se v okamžiku jejich trvalé emigrace stávají ztracenou investicí: vědění se totiž z povahy věci spontánně „privatizuje“ a bohatší země tak selektivně „sifonují“ lidské zdroje. V globální ekonomice vznikají celé „řetězce“ přetahování a odsávání mozků (USA – EU – střední Evropa – postsovětské republiky – centrální Asie...)

Odlivem mozků je nejvíce postižena Afrika jako kontinent a dále země, které mají vzdělávací systém postavený na znalosti angličtiny (Indie, Pákistán). I když některé země získávají významný příspěvek ke svému HDP tím, že jejich emigranti posílají domů peníze, ztracené veřejné investice do vzdělání tím nejsou kompenzovány a dlouhodobý odliv nejkvalitnější části populace znamená podvazování šance na rozvoj hospodářství, zdravotnictví, školství a veřejné správy afrických zemí. Co do profese, patrně největší odlivy mozků se týkají lékařů a zdravotnického personálu. Paradoxně, ale ekonomicky zákonitě, nejvíce na této migraci získávají ty nejbohatší země s nízkou hustotou populace (Kanada, USA, západní Evropa...). Otázkám migrace a politikám ovlivňování migrace se věnuje „International Organization for Migration“ (IOM).

„Selektivní migrace“ se týká určitých skupin „vzdělanostního kapitálu“ a je ovlivňována cílevědomými politikami zemí vystěhovalců, ale ještě více síty a motivačními pohnutkami zemí přijímajících migraci. Možnost volného pohybu pracovních sil a právo na vystěhování je považováno za jedno ze „základních lidských práv“. Nutno ovšem přiznat, že hájení těchto práv ze strany vyspělého světa je také „zájmově podmíněno“: jsou to právě bohaté země, které na takové migraci nejvíce profitují. Existují i ostřejší termíny „parazitování“ na investicích do veřejného vzdělání rozvojových zemí (včetně tranzitivních).

== Zdroj ==

Bechhofer, F. (ed), Population Growth and the Brain. Edinburgh Univ. Press http://www.iom.int.

Trhy práce - Historie editací

Majka.Dlouha: /* Zdroj */

Jiří Dlouhý v 16. 2. 2008, 20:49

Admin: Nová stránka: Situace na globálních trzích práce je ovlivněna několika zásadními faktory: *nerovnoměrností hustoty osídlení: přelidněné státy jako Indie a Čína mají 20krát vět...