Toxiny sinic - Historie editací

JaDlo: added Category:Vodní hospodářství using HotCat

2019-02-25T16:20:43Z

added Category:Vodní hospodářství using HotCat

← Starší verze		Verze z 25. 2. 2019, 18:20
Řádek 106:		Řádek 106:
	[[Kategorie:Biosféra]]		[[Kategorie:Biosféra]]
	[[Kategorie:Antropogenní rizika]]		[[Kategorie:Antropogenní rizika]]
			[[Kategorie:Vodní hospodářství]]

Admin: /* Výskyt sinic ve vodních nádržích, vodní květ */

2016-05-14T12:47:00Z

Výskyt sinic ve vodních nádržích, vodní květ

← Starší verze		Verze z 14. 5. 2016, 14:47
Řádek 2:		Řádek 2:

	== Výskyt sinic ve vodních nádržích, vodní květ ==		== Výskyt sinic ve vodních nádržích, vodní květ ==
	[~~http~~://cs~~.wikipedia.org/wiki/~~Sinice Cyanobakterie] jsou přirozenou součástí vodních nádrží, které zahrnují zdroje využívané člověkem jako [~~http~~://cs~~.wikipedia.org/wiki/Pitn%C3%A1_voda~~ pitnou vodu], ~~[http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda~~ vodu] k praní, napájení dobytka, [~~http~~://cs~~.wikipedia.org/wiki/Zavla%C5%BEov%C3%A1n%C3%AD~~ zavlažování] a rekreaci. Tyto funkce mohou být nepříznivě ovlivněny, pokud populace [~~http~~://cs~~.wikipedia.org/wiki/~~Sinice sinic] překročí limit, který souvisí s [~~http~~://cs~~.wikipedia.org/wiki/~~Biomasa biomasou], zákalem, zápachem, chutí a v neposlední řadě s cyanotoxiny. [~~http~~://cs~~.wikipedia.org/wiki/~~Eutrofizace Eutrofizace] je obecně známá jako primární příčina růstu ~~[http://cs.wikipedia.org/wiki/Sinice~~ cyanobakterií], který vede až k nežádoucím účinkům. Dalšími faktory jsou potom období sucha, odčerpání ~~[http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda~~ vody] a snížení rychlosti [~~http~~://cs~~.wikipedia.org/wiki/Vodn%C3%AD_tok~~ vodního toku).<sup>[8]</sup>		[[w:cs:Sinice\|Cyanobakterie]] jsou přirozenou součástí vodních nádrží, které zahrnují zdroje využívané člověkem jako [[w:cs:Pitná voda\|voda pitnou vodu]], vodu k praní, napájení dobytka, [[w:cs:zavlažování\|zavlažování]] a rekreaci. Tyto funkce mohou být nepříznivě ovlivněny, pokud populace [[w:cs:Sinice\|sinic]] překročí limit, který souvisí s [[w:cs:Biomasa\|biomasou]], zákalem, zápachem, chutí a v neposlední řadě s cyanotoxiny. [[w:cs:Eutrofizace\|Eutrofizace] je obecně známá jako primární příčina růstu cyanobakterií, který vede až k nežádoucím účinkům. Dalšími faktory jsou potom období sucha, odčerpání vody a snížení rychlosti [[w:cs:vodní tok\|vodního toku]]).<sup>[8]</sup>
	Některé ~~[http://cs.wikipedia.org/wiki/Sinice~~ sinice] mají schopnost vystoupat ke hladině a hromadit se zde v podobě zelené kaše nebo drobných, až několik milimetrů velkých částeček (někdy se podobají drobnému jehličí, jindy připomínají zelenou krupici). Takovému nahromadění ~~[http://cs.wikipedia.org/wiki/Sinice~~ sinic] u hladiny se říká vodní květ ~~[http://cs.wikipedia.org/wiki/Sinice~~ sinic]. Nejčastěji se vodní květy ~~[http://cs.wikipedia.org/wiki/Sinice~~ sinic] vyskytují koncem léta (v srpnu nebo první polovině září). V posledních letech (zejména na některých lokalitách) dochází k masovému rozvoji ~~[http://cs.wikipedia.org/wiki/Sinice~~ cyanobakterií] již v průběhu června.<sup>[9]</sup>		Některé sinice mají schopnost vystoupat ke hladině a hromadit se zde v podobě zelené kaše nebo drobných, až několik milimetrů velkých částeček (někdy se podobají drobnému jehličí, jindy připomínají zelenou krupici). Takovému nahromadění sinic u hladiny se říká vodní květ sinic. Nejčastěji se vodní květy sinic vyskytují koncem léta (v srpnu nebo první polovině září). V posledních letech (zejména na některých lokalitách) dochází k masovému rozvoji cyanobakterií již v průběhu června.<sup>[9]</sup> Klimatické změny vedou ke zvýšení koncentrace, trvání a geografického rozsahu vodního květu sinic, který zahrnuje toxigenní druhy.
	Klimatické změny vedou ke zvýšení koncentrace, trvání a geografického rozsahu vodního květu ~~[http://cs.wikipedia.org/wiki/Sinice~~ sinic], který zahrnuje toxigenní druhy.		Blížící se stav dominantního vlivu sinic je rozpoznatelný z chemie vody, např. poměru N:P a hydrologických a klimatických dat. Příznaky přítomnosti zvýšeného a nadměrného vodního květu sinic mohou být zjevné - např. jde o nárůst biomasy sinic, snížení [[Biodiverzita\|biodiverzity]] ve vodní nádrži, alkalizace, deoxygenace a vysoké koncentrace [[w:cs:čpavek\|čpavku]] během rozkladu vodního květu.<sup>[8]</sup>
	Blížící se stav dominantního vlivu ~~[http://cs.wikipedia.org/wiki/Sinice~~ sinic] je rozpoznatelný z chemie vody, např. poměru N:P a hydrologických a klimatických dat.
	Příznaky přítomnosti zvýšeného a nadměrného vodního květu ~~[http://cs.wikipedia.org/wiki/Sinice~~ sinic] mohou být zjevné - např. jde o nárůst biomasy ~~[http://cs.wikipedia.org/wiki/Sinice~~ sinic], snížení [~~http://www.enviwiki.cz/wiki/~~Biodiverzita biodiverzity] ve vodní nádrži, alkalizace, deoxygenace a vysoké koncentrace [~~http~~://cs~~.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cpavek~~ čpavku] během rozkladu vodního květu.<sup>[8]</sup>
	== Limit mikrocystinu LR pro pitnou vodu ==		== Limit mikrocystinu LR pro pitnou vodu ==
	Světová zdravotnická organizace (WHO) přijala prozatímní mezní hodnotu 1 μg/l pro mikrocystin LR v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pitn%C3%A1_voda pitné vodě], jeden z nejběžněji působících toxických cyanotoxinů, které jsou známy.<sup>[10]</sup>		Světová zdravotnická organizace (WHO) přijala prozatímní mezní hodnotu 1 μg/l pro mikrocystin LR v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pitn%C3%A1_voda pitné vodě], jeden z nejběžněji působících toxických cyanotoxinů, které jsou známy.<sup>[10]</sup>

Admin: /* Přehled cyanotoxinů */

2016-05-14T11:59:12Z

Přehled cyanotoxinů

← Starší verze		Verze z 14. 5. 2016, 13:59
Řádek 43:		Řádek 43:

	=== Mikrocystiny ===		=== Mikrocystiny ===
	Byly izolovány ze zástupců rodů [[w:cs:Plankton planktonních]], [[w:cs:Bentos\|bentických]] i půdních [[w:cs:Sinice\|sinic]] rodů ''Anabaena, Microcystis, Oscillatoria (Planktothrix), Nostoc, Anabaenopsis, Hapalosiphon'', aj. Jedná se o cyklické [[w:cs:Peptidy\|heptapeptidy]]. Je známo přes 60 strukturních variant s molekulovou hmotností 909 - 1115. Ačkoli mnoho [[w:cs:Sinice\|cyanobakterií]] produkuje souběžně několik mikrocystinů, v určitém kmenu obvykle dominují jen jedna nebo dvě strukturní varianty. Většina mykrocystinů je poměrně [[hydrofilní]], ve [http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda vodě] dobře rozpustná a netěkavá. Mykrocystiny jsou velmi stabilní, odolné vůči chemické [[w:cs:hydrolýza\|hydrolýze]] i mnoha [[w:cs:\|Proteáza\|peptidázám]]. Jsou ale odbourávány řadou [[w:cs:baktérie\|baktérií]], vyskytujících se běžně ve vodách.<sup>[2]</sup> Mikrocystiny můžeme považovat za tradiční toxiny ~~[http://cs.wikipedia.org/wiki/Sinice~~ sinic], ačkoliv jejich účinky, toxikokinetika a environmentální osud nebyly dosud uspokojivě prostudovány. Identifikována také doposud nebyla jejich přirozená biologická funkce, což je vzhledem k množství, které sinice syntetizují - až 1 % sušiny - stále velmi zajímavá otázka.<sup>[5]</sup> Mikrocystiny se chemicky váží na proteinfosfatázy 1 a 2A. Primárně jsou postiženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Hepatocyt jaterní buňky], které aktivně přijímají mikrocystiny z krevního oběhu prostřednictvím transportního systému pro [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDlu%C4%8Dov%C3%A9_kyseliny žlučové kyseliny]. Za biologickou aktivitu mikrocystinů je odpovědná část molekuly Adda - [[w:cs:kyselina glutamová\|glutamová kyselina]]. Odštěpením Adda, změnou její optické konfigurace nebo acylací [[w:cs:kyselina glutamová\|glutamátu]] dochází ke ztrátě [[biologická aktivita\|biologické aktivity]]. Lineární mikrocystiny jsou zhruba stokrát méně toxické než odpovídající cyklické sloučeniny.<sup>[2]</sup>		Byly izolovány ze zástupců rodů [[w:cs:Plankton\|planktonních]], [[w:cs:Bentos\|bentických]] i půdních [[w:cs:Sinice\|sinic]] rodů ''Anabaena, Microcystis, Oscillatoria (Planktothrix), Nostoc, Anabaenopsis, Hapalosiphon'', aj. Jedná se o cyklické [[w:cs:Peptidy\|heptapeptidy]]. Je známo přes 60 strukturních variant s molekulovou hmotností 909 - 1115. Ačkoli mnoho [[w:cs:Sinice\|cyanobakterií]] produkuje souběžně několik mikrocystinů, v určitém kmenu obvykle dominují jen jedna nebo dvě strukturní varianty. Většina mykrocystinů je poměrně [[hydrofilní]], ve [http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda vodě] dobře rozpustná a netěkavá. Mykrocystiny jsou velmi stabilní, odolné vůči chemické [[w:cs:hydrolýza\|hydrolýze]] i mnoha [[w:cs:Proteáza\|peptidázám]]. Jsou ale odbourávány řadou [[w:cs:baktérie\|baktérií]], vyskytujících se běžně ve vodách.<sup>[2]</sup> Mikrocystiny můžeme považovat za tradiční toxiny sinic, ačkoliv jejich účinky, toxikokinetika a environmentální osud nebyly dosud uspokojivě prostudovány. Identifikována také doposud nebyla jejich přirozená biologická funkce, což je vzhledem k množství, které sinice syntetizují - až 1 % sušiny - stále velmi zajímavá otázka.<sup>[5]</sup> Mikrocystiny se chemicky váží na proteinfosfatázy 1 a 2A. Primárně jsou postiženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Hepatocyt jaterní buňky], které aktivně přijímají mikrocystiny z krevního oběhu prostřednictvím transportního systému pro [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDlu%C4%8Dov%C3%A9_kyseliny žlučové kyseliny]. Za biologickou aktivitu mikrocystinů je odpovědná část molekuly Adda - [[w:cs:kyselina glutamová\|glutamová kyselina]]. Odštěpením Adda, změnou její optické konfigurace nebo acylací [[w:cs:kyselina glutamová\|glutamátu]] dochází ke ztrátě [[biologická aktivita\|biologické aktivity]]. Lineární mikrocystiny jsou zhruba stokrát méně toxické než odpovídající cyklické sloučeniny.<sup>[2]</sup>

	=== Nodularin ===		=== Nodularin ===
	Jedná se o cyklický [[w:cs:Peptidy\|peptid] ze sinice ''Nodularia spumigena''.<sup>[6]</sup> Aktivní inhibitor eukaryotních proteinfosfatáz 1 a 2A.<sup>[3]</sup> Iniciálním poškozením je strukturní dezorganizace jater, nekróza [[w:cs:Hepatocyt\|hepatocytů]] a rozšiřující se krvácení. Hepatocyty vykazují strukturní deformaci. Mechanismus působení na buněčné úrovni je shodný s mikrocystinem - specifická inhibice fosfatáz 1 a 2A dosahuje až dvojnásobné intenzity. Je potvrzena také prokarcinogenní aktivita.<sup>[6]</sup>		Jedná se o cyklický [[w:cs:Peptidy\|peptid]] ze sinice ''Nodularia spumigena''.<sup>[6]</sup> Aktivní inhibitor eukaryotních proteinfosfatáz 1 a 2A.<sup>[3]</sup> Iniciálním poškozením je strukturní dezorganizace jater, nekróza [[w:cs:Hepatocyt\|hepatocytů]] a rozšiřující se krvácení. Hepatocyty vykazují strukturní deformaci. Mechanismus působení na buněčné úrovni je shodný s mikrocystinem - specifická inhibice fosfatáz 1 a 2A dosahuje až dvojnásobné intenzity. Je potvrzena také prokarcinogenní aktivita.<sup>[6]</sup>

	=== Anatoxin ===		=== Anatoxin ===

Admin v 14. 5. 2016, 11:56

2016-05-14T11:56:26Z

← Starší verze		Verze z 14. 5. 2016, 13:56
Řádek 43:		Řádek 43:

	=== Mikrocystiny ===		=== Mikrocystiny ===
	Byly izolovány ze zástupců rodů [~~http~~://cs~~.wikipedia.org/wiki/~~Plankton planktonních], [~~http~~://cs~~.wikipedia.org/wiki/~~Bentos bentických] i půdních [~~http~~://cs~~.wikipedia.org/wiki/~~Sinice sinic] rodů ''Anabaena, Microcystis, Oscillatoria (Planktothrix), Nostoc, Anabaenopsis, Hapalosiphon'', aj. Jedná se o cyklické [~~http~~://cs~~.wikipedia.org/wiki/~~Peptidy heptapeptidy]. Je známo přes 60 strukturních variant s molekulovou hmotností 909 - 1115. Ačkoli mnoho [~~http~~://cs~~.wikipedia.org/wiki/~~Sinice cyanobakterií] produkuje souběžně několik mikrocystinů, v určitém kmenu obvykle dominují jen jedna nebo dvě strukturní varianty. Většina mykrocystinů je poměrně [[hydrofilní]], ve [http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda vodě] dobře rozpustná a netěkavá. Mykrocystiny jsou velmi stabilní, odolné vůči chemické [~~http~~://cs~~.wikipedia.org/wiki/Hydrol%C3%BDza~~ hydrolýze] i mnoha [[peptidázám]]. Jsou ale odbourávány řadou [~~http~~://cs~~.wikipedia.org/wiki/Bakt%C3%A9rie~~ baktérií], vyskytujících se běžně ve ~~[http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda~~ vodách].<sup>[2]</sup> Mikrocystiny můžeme považovat za tradiční toxiny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sinice sinic], ačkoliv jejich účinky, toxikokinetika a environmentální osud nebyly dosud uspokojivě prostudovány. Identifikována také doposud nebyla jejich přirozená biologická funkce, což je vzhledem k množství, které ~~[http://cs.wikipedia.org/wiki/Sinice~~ sinice] syntetizují - až 1% sušiny - stále velmi zajímavá otázka.<sup>[5]</sup> Mikrocystiny se chemicky váží na proteinfosfatázy 1 a 2A. Primárně jsou postiženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Hepatocyt jaterní buňky], které aktivně přijímají mikrocystiny z krevního oběhu prostřednictvím transportního systému pro [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDlu%C4%8Dov%C3%A9_kyseliny žlučové kyseliny]. Za biologickou aktivitu mikrocystinů je odpovědná část molekuly Adda - [~~http~~://cs~~.wikipedia.org/wiki/Kyselina_glutamov%C3%A1~~ glutamová kyselina]. Odštěpením Adda, změnou její optické konfigurace nebo acylací [~~http~~://cs~~.wikipedia.org/wiki/Kyselina_glutamov%C3%A1~~ glutamátu] dochází ke ztrátě [[biologické aktivity]]. Lineární mikrocystiny jsou zhruba stokrát méně toxické než odpovídající cyklické sloučeniny.<sup>[2]</sup>		Byly izolovány ze zástupců rodů [[w:cs:Plankton planktonních]], [[w:cs:Bentos\|bentických]] i půdních [[w:cs:Sinice\|sinic]] rodů ''Anabaena, Microcystis, Oscillatoria (Planktothrix), Nostoc, Anabaenopsis, Hapalosiphon'', aj. Jedná se o cyklické [[w:cs:Peptidy\|heptapeptidy]]. Je známo přes 60 strukturních variant s molekulovou hmotností 909 - 1115. Ačkoli mnoho [[w:cs:Sinice\|cyanobakterií]] produkuje souběžně několik mikrocystinů, v určitém kmenu obvykle dominují jen jedna nebo dvě strukturní varianty. Většina mykrocystinů je poměrně [[hydrofilní]], ve [http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda vodě] dobře rozpustná a netěkavá. Mykrocystiny jsou velmi stabilní, odolné vůči chemické [[w:cs:hydrolýza\|hydrolýze]] i mnoha [[w:cs:\|Proteáza\|peptidázám]]. Jsou ale odbourávány řadou [[w:cs:baktérie\|baktérií]], vyskytujících se běžně ve vodách.<sup>[2]</sup> Mikrocystiny můžeme považovat za tradiční toxiny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sinice sinic], ačkoliv jejich účinky, toxikokinetika a environmentální osud nebyly dosud uspokojivě prostudovány. Identifikována také doposud nebyla jejich přirozená biologická funkce, což je vzhledem k množství, které sinice syntetizují - až 1 % sušiny - stále velmi zajímavá otázka.<sup>[5]</sup> Mikrocystiny se chemicky váží na proteinfosfatázy 1 a 2A. Primárně jsou postiženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Hepatocyt jaterní buňky], které aktivně přijímají mikrocystiny z krevního oběhu prostřednictvím transportního systému pro [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDlu%C4%8Dov%C3%A9_kyseliny žlučové kyseliny]. Za biologickou aktivitu mikrocystinů je odpovědná část molekuly Adda - [[w:cs:kyselina glutamová\|glutamová kyselina]]. Odštěpením Adda, změnou její optické konfigurace nebo acylací [[w:cs:kyselina glutamová\|glutamátu]] dochází ke ztrátě [[biologická aktivita\|biologické aktivity]]. Lineární mikrocystiny jsou zhruba stokrát méně toxické než odpovídající cyklické sloučeniny.<sup>[2]</sup>

	=== Nodularin ===		=== Nodularin ===
	Jedná se o cyklický [~~http~~://cs~~.wikipedia.org/wiki/~~Peptidy peptid] ze ~~[http://cs.wikipedia.org/wiki/Sinice~~ sinice] ''Nodularia spumigena''.<sup>[6]</sup> Aktivní inhibitor eukaryotních proteinfosfatáz 1 a 2A.<sup>[3]</sup> Iniciálním poškozením je strukturní dezorganizace jater, nekróza [~~http~~://cs~~.wikipedia.org/wiki/~~Hepatocyt hepatocytů]a rozšiřující se krvácení. ~~[http://cs.wikipedia.org/wiki/Hepatocyt~~ Hepatocyty] vykazují strukturní deformaci. Mechanismus působení na buněčné úrovni je shodný s mikrocystinem - specifická inhibice fosfatáz 1 a 2A dosahuje až dvojnásobné intenzity. Je potvrzena také prokarcinogenní aktivita.<sup>[6]</sup>		Jedná se o cyklický [[w:cs:Peptidy\|peptid] ze sinice ''Nodularia spumigena''.<sup>[6]</sup> Aktivní inhibitor eukaryotních proteinfosfatáz 1 a 2A.<sup>[3]</sup> Iniciálním poškozením je strukturní dezorganizace jater, nekróza [[w:cs:Hepatocyt\|hepatocytů]] a rozšiřující se krvácení. Hepatocyty vykazují strukturní deformaci. Mechanismus působení na buněčné úrovni je shodný s mikrocystinem - specifická inhibice fosfatáz 1 a 2A dosahuje až dvojnásobné intenzity. Je potvrzena také prokarcinogenní aktivita.<sup>[6]</sup>

	=== Anatoxin ===		=== Anatoxin ===

Admin: added Category:Antropogenní rizika using HotCat

2016-05-03T06:28:24Z

added Category:Antropogenní rizika using HotCat

← Starší verze		Verze z 3. 5. 2016, 08:28
Řádek 106:		Řádek 106:

	[[Kategorie:Biosféra]]		[[Kategorie:Biosféra]]
			[[Kategorie:Antropogenní rizika]]

Admin: added Category:Biosféra using HotCat

2016-05-03T06:27:54Z

added Category:Biosféra using HotCat

← Starší verze		Verze z 3. 5. 2016, 08:27
Řádek 104:		Řádek 104:

	Hrdina, V.: Přírodní toxiny a jedy. Karolinum, Praha, 2004		Hrdina, V.: Přírodní toxiny a jedy. Karolinum, Praha, 2004

			[[Kategorie:Biosféra]]

Admin v 27. 2. 2011, 07:52

2011-02-27T07:52:58Z

← Starší verze		Verze z 27. 2. 2011, 09:52
Řádek 1:		Řádek 1:
	~~__NOTOC__~~		Toxické látky [[w:Sinice\|sinic]] a řas jsou celosvětovým problémem, ale v ČR je jim zatím věnována jen malá pozornost. Zahraniční epidemiologické i naše laboratorní studie prokázaly teratogenní vliv cyanotoxinů, hepatotoxické, embryotoxické, imunotoxické, neurotoxické, dermatotoxické a další efekty cyanotoxinů na zdraví obyvatel a vodních organismů<ref>Maršálek, B.: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004</ref>. Toxiny sinic jsou látky [[w:Sekundární metabolismus\|sekundárního metabolismu]]. Srovnáme-li je s ostatními přírodními toxiny, jsou toxičtější než toxiny vyšších rostlin a hub, avšak jsou méně toxické než [[w:bakteriální toxiny\|bakteriální toxiny]]<ref>Základní informace z oblasti toxikologie toxikon.cz [online]. Dostupné z WWW: http://www.biotox.cz/toxikon/sinice/toxiny.php</ref>.
	~~== Úvod ==~~
	Toxické látky [~~http~~:~~//cs.wikipedia.org/wiki/~~Sinice sinic] a řas jsou celosvětovým problémem, ale v ČR je jim zatím věnována jen malá pozornost. Zahraniční epidemiologické i naše laboratorní studie prokázaly teratogenní vliv cyanotoxinů, hepatotoxické, embryotoxické, imunotoxické, neurotoxické, dermatotoxické a další efekty cyanotoxinů na zdraví obyvatel a vodních organismů.<~~sup~~>~~[1]~~</~~sup~~> Toxiny ~~[http://cs.wikipedia.org/wiki/Sinice~~ sinic] jsou látky [~~http~~:~~//cs.wikipedia.org/wiki/Sekund%C3%A1rn%C3%AD_metabolismus~~ sekundárního metabolismu]. Srovnáme-li je s ostatními přírodními toxiny, jsou toxičtější než [[toxiny vyšších rostlin]] a [[hub]], avšak jsou méně toxické než [[bakteriální toxiny]].<~~sup~~>[3]</~~sup~~>

	== Výskyt sinic ve vodních nádržích, vodní květ ==		== Výskyt sinic ve vodních nádržích, vodní květ ==
Řádek 66:		Řádek 64:

	== Zdroje ==		== Zdroje ==
			<references/>
	1.↑ Maršálek, B.: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004		1.↑ Maršálek, B.: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004

Jiří Dlouhý v 3. 5. 2010, 13:50

2010-05-03T13:50:33Z

← Starší verze		Verze z 3. 5. 2010, 15:50
Řádek 105:		Řádek 105:

	Hrdina, V.: Přírodní toxiny a jedy. Karolinum, Praha, 2004		Hrdina, V.: Přírodní toxiny a jedy. Karolinum, Praha, 2004




	~~[[Kategorie:Skupina G]]~~

Myraz: /* Témata */

2009-07-17T19:55:25Z

Témata

← Starší verze		Verze z 17. 7. 2009, 21:55
Řádek 65:		Řádek 65:
	Jedná se o indolový [http://cs.wikipedia.org/wiki/Alkaloidy alkaloid] produkovaný sinicí ''Lyngbya majuscula''. Toxin je vysoce zánětlivý, způsobuje puchýře a dermatitidy. Je také výrazným nádorovým promotorem - spouští proteinkinázu C.<sup>[4]</sup>		Jedná se o indolový [http://cs.wikipedia.org/wiki/Alkaloidy alkaloid] produkovaný sinicí ''Lyngbya majuscula''. Toxin je vysoce zánětlivý, způsobuje puchýře a dermatitidy. Je také výrazným nádorovým promotorem - spouští proteinkinázu C.<sup>[4]</sup>

	~~== Témata ==~~
	~~Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.~~
	~~Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)~~
	~~Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]~~

	== Zdroje ==		== Zdroje ==
	1.↑ Maršálek, B.: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004		1.↑ Maršálek, B.: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004

Myraz v 17. 7. 2009, 19:54

2009-07-17T19:54:58Z

← Starší verze		Verze z 17. 7. 2009, 21:54
Řádek 93:		Řádek 93:
	== Odkazy ==		== Odkazy ==


	~~=== Související stránky ===~~
	~~Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).~~
	~~Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku\|Nápověda]].~~

	=== Externí odkazy ===		=== Externí odkazy ===