Technopocén - Historie editací

Eduard v 30. 5. 2016, 07:34

2016-05-30T07:34:56Z

← Starší verze		Verze z 30. 5. 2016, 09:34
Řádek 15:		Řádek 15:
	[[Kategorie:Ekologie]]		[[Kategorie:Ekologie]]
	[[Kategorie:Technopocén]]		[[Kategorie:Technopocén]]
			[[Kategorie:Antropocén]]

Eduard v 29. 5. 2016, 19:04

2016-05-29T19:04:11Z

← Starší verze		Verze z 29. 5. 2016, 21:04
Řádek 14:		Řádek 14:

	[[Kategorie:Ekologie]]		[[Kategorie:Ekologie]]
			[[Kategorie:Technopocén]]

Admin: Nahrazení textu „{{licence cc|Eduard Petiška, Jr}}“ textem „{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}“

2016-05-14T04:56:21Z

Nahrazení textu „{{licence cc|Eduard Petiška, Jr}}“ textem „{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}“

← Starší verze		Verze z 14. 5. 2016, 06:56
Řádek 11:		Řádek 11:
	== Literatura ==		== Literatura ==

	{{licence cc\|Eduard ~~Petiška~~, Jr}}		{{licence cc\|Petiška, Eduard, Jr}}

	[[Kategorie:Ekologie]]		[[Kategorie:Ekologie]]

Admin v 13. 5. 2016, 13:40

2016-05-13T13:40:22Z

← Starší verze		Verze z 13. 5. 2016, 15:40
Řádek 5:		Řádek 5:
	Pojem technopocén použil poprvé v roce 2010 Pierre Berthon z Bentley University, jako kritický příspěvek k teorii antropocénu, podle něj je přesnější říci, že žijeme spíše ve ''věku technopocénu''. Technopocén pak vyžaduje vyšší stupeň bdělosti ze strany lidí a to jak vůči sobě samým, tak vůči technologiím, které vyvinuli.<ref>{{Citace periodika\|titul = The Greening of IT: Paradox or promise?\|url = http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0963868711000059\|periodikum = The Journal of Strategic Information Systems\|datum = 2011-03-01\|datum přístupu = 2016-01-29\|strany = 3–5\|ročník = 20\|číslo = 1\|doi = 10.1016/j.jsis.2011.02.001\|jméno = Pierre\|příjmení = Berthon\|jméno2 = Brian\|příjmení2 = Donnellan}}</ref> Berthonův příspěvek pak podle Johna Sweeneyho vnáší určité zpřesnění do debaty o antropocénu. Pojetí technopocénu '',,poskytuje aktuální diagnózu a možná i prognózu pro současné postnormální symptomy globálních bizarností"''.<ref>SWEENEY, John A. Command-and-control: Alternative futures of geoengineering in an age of global weirding. ''Futures'', 2014, 57: 1-13.</ref> Sardar a Sweeney v článku Tři zítřky postnormálních časů zmiňují oba koncepty jako označení pro současné rychlé změny ve společnosti, přičemž technopocén prohlašují za radikálnější.<ref>http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S001632871500138X</ref>		Pojem technopocén použil poprvé v roce 2010 Pierre Berthon z Bentley University, jako kritický příspěvek k teorii antropocénu, podle něj je přesnější říci, že žijeme spíše ve ''věku technopocénu''. Technopocén pak vyžaduje vyšší stupeň bdělosti ze strany lidí a to jak vůči sobě samým, tak vůči technologiím, které vyvinuli.<ref>{{Citace periodika\|titul = The Greening of IT: Paradox or promise?\|url = http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0963868711000059\|periodikum = The Journal of Strategic Information Systems\|datum = 2011-03-01\|datum přístupu = 2016-01-29\|strany = 3–5\|ročník = 20\|číslo = 1\|doi = 10.1016/j.jsis.2011.02.001\|jméno = Pierre\|příjmení = Berthon\|jméno2 = Brian\|příjmení2 = Donnellan}}</ref> Berthonův příspěvek pak podle Johna Sweeneyho vnáší určité zpřesnění do debaty o antropocénu. Pojetí technopocénu '',,poskytuje aktuální diagnózu a možná i prognózu pro současné postnormální symptomy globálních bizarností"''.<ref>SWEENEY, John A. Command-and-control: Alternative futures of geoengineering in an age of global weirding. ''Futures'', 2014, 57: 1-13.</ref> Sardar a Sweeney v článku Tři zítřky postnormálních časů zmiňují oba koncepty jako označení pro současné rychlé změny ve společnosti, přičemž technopocén prohlašují za radikálnější.<ref>http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S001632871500138X</ref>

	V souvislosti s debatou o technopocénu souvisí nejen debata o současných technologiích ale i o těch budoucích, které se pravděpodobně v dohledné době přiblíží k vytvoření [[w:cz: Umělá inteligence\|umělé inteligence]].<ref>{{Citace elektronické monografie\|titul = Tech Insider\|url = http://www.techinsider.io/researchers-predictions-future-artificial-intelligence-2015-10\|vydavatel = Tech Insider\|datum přístupu = 2016-01-29}}</ref> Pokud by se technologie staly skutečně autopoietickými, mohl by být další technologický pokrok méně závislý na lidském faktoru a technologie by se stávaly jevem sui generis. Označení technopocén by pak pro označení tohoto období bylo přesnější (již ne člověk a jeho technologie, nýbrž technologie samy o sobě, jsou tím, co ovlivňuje životní prostředí). Umělá inteligence je ovšem stále spíše předmětech akademických a sci-fi debat, výzkum na tomto poli ale pokračuje a v poslední době přinesl pozoruhodné výsledky.<ref>FORD, Martin. ''Rise of the Robots: Technology and the Threat of a Jobless Future''. Basic Books, 2015.</ref> To jak budou technologie v budoucnu využívány je námětem jak častých morálních úvah, tak i klíčové pro směřování k [[Udržitelný rozvoj\|udržitelnému rozvoji]].		V souvislosti s debatou o technopocénu souvisí nejen debata o současných technologiích ale i o těch budoucích, které se pravděpodobně v dohledné době přiblíží k vytvoření [[w:cs:Umělá inteligence\|umělé inteligence]].<ref>{{Citace elektronické monografie\|titul = Tech Insider\|url = http://www.techinsider.io/researchers-predictions-future-artificial-intelligence-2015-10\|vydavatel = Tech Insider\|datum přístupu = 2016-01-29}}</ref> Pokud by se technologie staly skutečně autopoietickými, mohl by být další technologický pokrok méně závislý na lidském faktoru a technologie by se stávaly jevem sui generis. Označení technopocén by pak pro označení tohoto období bylo přesnější (již ne člověk a jeho technologie, nýbrž technologie samy o sobě, jsou tím, co ovlivňuje životní prostředí). Umělá inteligence je ovšem stále spíše předmětech akademických a sci-fi debat, výzkum na tomto poli ale pokračuje a v poslední době přinesl pozoruhodné výsledky.<ref>FORD, Martin. ''Rise of the Robots: Technology and the Threat of a Jobless Future''. Basic Books, 2015.</ref> To jak budou technologie v budoucnu využívány je námětem jak častých morálních úvah, tak i klíčové pro směřování k [[Udržitelný rozvoj\|udržitelnému rozvoji]].

	''Článek je s vědomím autora použit pro další editace i na české Wikipedii.''		''Článek je s vědomím autora použit pro další editace i na české Wikipedii.''

Eduard v 30. 1. 2016, 08:52

2016-01-30T08:52:35Z

← Starší verze		Verze z 30. 1. 2016, 10:52
Řádek 6:		Řádek 6:

	V souvislosti s debatou o technopocénu souvisí nejen debata o současných technologiích ale i o těch budoucích, které se pravděpodobně v dohledné době přiblíží k vytvoření [[w:cz: Umělá inteligence\|umělé inteligence]].<ref>{{Citace elektronické monografie\|titul = Tech Insider\|url = http://www.techinsider.io/researchers-predictions-future-artificial-intelligence-2015-10\|vydavatel = Tech Insider\|datum přístupu = 2016-01-29}}</ref> Pokud by se technologie staly skutečně autopoietickými, mohl by být další technologický pokrok méně závislý na lidském faktoru a technologie by se stávaly jevem sui generis. Označení technopocén by pak pro označení tohoto období bylo přesnější (již ne člověk a jeho technologie, nýbrž technologie samy o sobě, jsou tím, co ovlivňuje životní prostředí). Umělá inteligence je ovšem stále spíše předmětech akademických a sci-fi debat, výzkum na tomto poli ale pokračuje a v poslední době přinesl pozoruhodné výsledky.<ref>FORD, Martin. ''Rise of the Robots: Technology and the Threat of a Jobless Future''. Basic Books, 2015.</ref> To jak budou technologie v budoucnu využívány je námětem jak častých morálních úvah, tak i klíčové pro směřování k [[Udržitelný rozvoj\|udržitelnému rozvoji]].		V souvislosti s debatou o technopocénu souvisí nejen debata o současných technologiích ale i o těch budoucích, které se pravděpodobně v dohledné době přiblíží k vytvoření [[w:cz: Umělá inteligence\|umělé inteligence]].<ref>{{Citace elektronické monografie\|titul = Tech Insider\|url = http://www.techinsider.io/researchers-predictions-future-artificial-intelligence-2015-10\|vydavatel = Tech Insider\|datum přístupu = 2016-01-29}}</ref> Pokud by se technologie staly skutečně autopoietickými, mohl by být další technologický pokrok méně závislý na lidském faktoru a technologie by se stávaly jevem sui generis. Označení technopocén by pak pro označení tohoto období bylo přesnější (již ne člověk a jeho technologie, nýbrž technologie samy o sobě, jsou tím, co ovlivňuje životní prostředí). Umělá inteligence je ovšem stále spíše předmětech akademických a sci-fi debat, výzkum na tomto poli ale pokračuje a v poslední době přinesl pozoruhodné výsledky.<ref>FORD, Martin. ''Rise of the Robots: Technology and the Threat of a Jobless Future''. Basic Books, 2015.</ref> To jak budou technologie v budoucnu využívány je námětem jak častých morálních úvah, tak i klíčové pro směřování k [[Udržitelný rozvoj\|udržitelnému rozvoji]].

			''Článek je s vědomím autora použit pro další editace i na české Wikipedii.''

	== Literatura ==		== Literatura ==

			{{licence cc\|Eduard Petiška, Jr}}

	[[Kategorie:Ekologie]]		[[Kategorie:Ekologie]]

	~~Článek je s vědomím autora použit pro další editace i na české Wikipedii~~

Eduard: Technopocén

2016-01-29T09:12:41Z

Technopocén

← Starší verze		Verze z 29. 1. 2016, 11:12
Řádek 5:		Řádek 5:
	Pojem technopocén použil poprvé v roce 2010 Pierre Berthon z Bentley University, jako kritický příspěvek k teorii antropocénu, podle něj je přesnější říci, že žijeme spíše ve ''věku technopocénu''. Technopocén pak vyžaduje vyšší stupeň bdělosti ze strany lidí a to jak vůči sobě samým, tak vůči technologiím, které vyvinuli.<ref>{{Citace periodika\|titul = The Greening of IT: Paradox or promise?\|url = http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0963868711000059\|periodikum = The Journal of Strategic Information Systems\|datum = 2011-03-01\|datum přístupu = 2016-01-29\|strany = 3–5\|ročník = 20\|číslo = 1\|doi = 10.1016/j.jsis.2011.02.001\|jméno = Pierre\|příjmení = Berthon\|jméno2 = Brian\|příjmení2 = Donnellan}}</ref> Berthonův příspěvek pak podle Johna Sweeneyho vnáší určité zpřesnění do debaty o antropocénu. Pojetí technopocénu '',,poskytuje aktuální diagnózu a možná i prognózu pro současné postnormální symptomy globálních bizarností"''.<ref>SWEENEY, John A. Command-and-control: Alternative futures of geoengineering in an age of global weirding. ''Futures'', 2014, 57: 1-13.</ref> Sardar a Sweeney v článku Tři zítřky postnormálních časů zmiňují oba koncepty jako označení pro současné rychlé změny ve společnosti, přičemž technopocén prohlašují za radikálnější.<ref>http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S001632871500138X</ref>		Pojem technopocén použil poprvé v roce 2010 Pierre Berthon z Bentley University, jako kritický příspěvek k teorii antropocénu, podle něj je přesnější říci, že žijeme spíše ve ''věku technopocénu''. Technopocén pak vyžaduje vyšší stupeň bdělosti ze strany lidí a to jak vůči sobě samým, tak vůči technologiím, které vyvinuli.<ref>{{Citace periodika\|titul = The Greening of IT: Paradox or promise?\|url = http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0963868711000059\|periodikum = The Journal of Strategic Information Systems\|datum = 2011-03-01\|datum přístupu = 2016-01-29\|strany = 3–5\|ročník = 20\|číslo = 1\|doi = 10.1016/j.jsis.2011.02.001\|jméno = Pierre\|příjmení = Berthon\|jméno2 = Brian\|příjmení2 = Donnellan}}</ref> Berthonův příspěvek pak podle Johna Sweeneyho vnáší určité zpřesnění do debaty o antropocénu. Pojetí technopocénu '',,poskytuje aktuální diagnózu a možná i prognózu pro současné postnormální symptomy globálních bizarností"''.<ref>SWEENEY, John A. Command-and-control: Alternative futures of geoengineering in an age of global weirding. ''Futures'', 2014, 57: 1-13.</ref> Sardar a Sweeney v článku Tři zítřky postnormálních časů zmiňují oba koncepty jako označení pro současné rychlé změny ve společnosti, přičemž technopocén prohlašují za radikálnější.<ref>http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S001632871500138X</ref>

	V souvislosti s debatou o technopocénu souvisí nejen debata o současných technologiích ale i o těch budoucích, které se pravděpodobně v dohledné době přiblíží k vytvoření [[Umělá inteligence\|umělé inteligence]].<ref>{{Citace elektronické monografie\|titul = Tech Insider\|url = http://www.techinsider.io/researchers-predictions-future-artificial-intelligence-2015-10\|vydavatel = Tech Insider\|datum přístupu = 2016-01-29}}</ref> Pokud by se technologie staly skutečně autopoietickými, mohl by být další technologický pokrok méně závislý na lidském faktoru a technologie by se stávaly jevem [[sui generis]]. Označení technopocén by pak pro označení tohoto období bylo přesnější (již ne člověk a jeho technologie, nýbrž technologie samy o sobě, jsou tím, co ovlivňuje životní prostředí). Umělá inteligence je ovšem stále spíše předmětech akademických a sci-fi debat, výzkum na tomto poli ale pokračuje a v poslední době přinesl pozoruhodné výsledky.<ref>FORD, Martin. ''Rise of the Robots: Technology and the Threat of a Jobless Future''. Basic Books, 2015.</ref> To jak budou technologie v budoucnu využívány je námětem jak častých morálních úvah, tak i klíčové pro směřování k [[Udržitelný rozvoj\|udržitelnému rozvoji]].		V souvislosti s debatou o technopocénu souvisí nejen debata o současných technologiích ale i o těch budoucích, které se pravděpodobně v dohledné době přiblíží k vytvoření [[w:cz: Umělá inteligence\|umělé inteligence]].<ref>{{Citace elektronické monografie\|titul = Tech Insider\|url = http://www.techinsider.io/researchers-predictions-future-artificial-intelligence-2015-10\|vydavatel = Tech Insider\|datum přístupu = 2016-01-29}}</ref> Pokud by se technologie staly skutečně autopoietickými, mohl by být další technologický pokrok méně závislý na lidském faktoru a technologie by se stávaly jevem sui generis. Označení technopocén by pak pro označení tohoto období bylo přesnější (již ne člověk a jeho technologie, nýbrž technologie samy o sobě, jsou tím, co ovlivňuje životní prostředí). Umělá inteligence je ovšem stále spíše předmětech akademických a sci-fi debat, výzkum na tomto poli ale pokračuje a v poslední době přinesl pozoruhodné výsledky.<ref>FORD, Martin. ''Rise of the Robots: Technology and the Threat of a Jobless Future''. Basic Books, 2015.</ref> To jak budou technologie v budoucnu využívány je námětem jak častých morálních úvah, tak i klíčové pro směřování k [[Udržitelný rozvoj\|udržitelnému rozvoji]].

	== Literatura ==		== Literatura ==

	~~[[Kategorie:Holocén]]~~
	[[Kategorie:Ekologie]]		[[Kategorie:Ekologie]]
	~~[[Kategorie:Neologismy]]~~

	Článek je s vědomím autora použit pro další editace i na české Wikipedii		Článek je s vědomím autora použit pro další editace i na české Wikipedii

Eduard: Technopocén

2016-01-29T09:11:17Z

Technopocén

Nová stránka

Termín '''Technopocén''' ''(anglicky technopocene)'' je navrhován jako název pro současné období, v němž se technologie stávají hlavní hybnou silou životního prostředí.

Na rozdíl od známé a dnes již příjimané a uznávané koncepce [[Antropocén|antropocénu]] je technopocén pojem vznikající, jenž nestojí v opozici vůči antropocénu, spíše jej doplňuje a zpřesňuje.<ref name=":0">{{Citace periodika|titul = Command-and-control: Alternative futures of geoengineering in an age of global weirding|url = http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0016328713001705|periodikum = Futures|datum = 2014-03-01|datum přístupu = 2016-01-29|strany = 1–13|ročník = 57|doi = 10.1016/j.futures.2013.12.005|jméno = John A.|příjmení = Sweeney}}</ref> Navazuje na definici antropocénu, kterou přijímá jako označení pro novou epochu vývoje světa, v němž se člověk stává hlavním aktérem, jehož aktivity a vliv na životní prostředí jsou již srovnatelné s těmi přírodními (včetně sil geologických). Technopocén však klade oproti antropocénu větší důraz na technologický pokrok, který definuje jako stěžejní aspekt antropocénu, jenž se zároveň dynamicky rozvíjí a stává se určitým způsobem autopoietický. Bez nových technologií a jejich využívání by totiž antropocén, tak jak je definován,<ref>Crutzen, P. J. & E. F. Stoermer (2000). "The 'Anthropocene'". Global Change Newsletter 41: 17–18.</ref> nemohl nikdy nastat.<ref name=":0" />

Pojem technopocén použil poprvé v roce 2010 Pierre Berthon z Bentley University, jako kritický příspěvek k teorii antropocénu, podle něj je přesnější říci, že žijeme spíše ve ''věku technopocénu''. Technopocén pak vyžaduje vyšší stupeň bdělosti ze strany lidí a to jak vůči sobě samým, tak vůči technologiím, které vyvinuli.<ref>{{Citace periodika|titul = The Greening of IT: Paradox or promise?|url = http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0963868711000059|periodikum = The Journal of Strategic Information Systems|datum = 2011-03-01|datum přístupu = 2016-01-29|strany = 3–5|ročník = 20|číslo = 1|doi = 10.1016/j.jsis.2011.02.001|jméno = Pierre|příjmení = Berthon|jméno2 = Brian|příjmení2 = Donnellan}}</ref> Berthonův příspěvek pak podle Johna Sweeneyho vnáší určité zpřesnění do debaty o antropocénu. Pojetí technopocénu '',,poskytuje aktuální diagnózu a možná i prognózu pro současné postnormální symptomy globálních bizarností"''.<ref>SWEENEY, John A. Command-and-control: Alternative futures of geoengineering in an age of global weirding. ''Futures'', 2014, 57: 1-13.</ref> Sardar a Sweeney v článku Tři zítřky postnormálních časů zmiňují oba koncepty jako označení pro současné rychlé změny ve společnosti, přičemž technopocén prohlašují za radikálnější.<ref>http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S001632871500138X</ref>

V souvislosti s debatou o technopocénu souvisí nejen debata o současných technologiích ale i o těch budoucích, které se pravděpodobně v dohledné době přiblíží k vytvoření [[Umělá inteligence|umělé inteligence]].<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = Tech Insider|url = http://www.techinsider.io/researchers-predictions-future-artificial-intelligence-2015-10|vydavatel = Tech Insider|datum přístupu = 2016-01-29}}</ref> Pokud by se technologie staly skutečně autopoietickými, mohl by být další technologický pokrok méně závislý na lidském faktoru a technologie by se stávaly jevem [[sui generis]]. Označení technopocén by pak pro označení tohoto období bylo přesnější (již ne člověk a jeho technologie, nýbrž technologie samy o sobě, jsou tím, co ovlivňuje životní prostředí). Umělá inteligence je ovšem stále spíše předmětech akademických a sci-fi debat, výzkum na tomto poli ale pokračuje a v poslední době přinesl pozoruhodné výsledky.<ref>FORD, Martin. ''Rise of the Robots: Technology and the Threat of a Jobless Future''. Basic Books, 2015.</ref> To jak budou technologie v budoucnu využívány je námětem jak častých morálních úvah, tak i klíčové pro směřování k [[Udržitelný rozvoj|udržitelnému rozvoji]].

== Literatura ==

[[Kategorie:Holocén]]
[[Kategorie:Ekologie]]
[[Kategorie:Neologismy]]

Článek je s vědomím autora použit pro další editace i na české Wikipedii