Technocentrismus - Historie editací

Eduard: Text se týkal něčeho jiného

2016-05-30T18:19:06Z

Text se týkal něčeho jiného

← Starší verze		Verze z 30. 5. 2016, 20:19
Řádek 1:		Řádek 1:
	'''Technocentrismus''' (''anglicky: technocentism'') je názor na vztah člověka a přírody opírající se o myšlenku, že více než zachování života jedince je důležitější zachování života jako celku, tzn. v zájmu zachování stability [[ekosystém\|ekosystému]] je oprávněná a někdy nevyhnutelně nutná smrt jedince.<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999</ref> Jedná se o jeden ze základních postojů [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Propojení morální a environmentální výchovy/Environmentální etika\|environmentální etiky]]. Vychází ze širokého filosoficko-etického systému hodnot, vyznačující se odmítáním [[technocentrismus\|technocentrického]] a [[antropocén\|antropocentrického]] přistupu a zdůrazňováním úzkého vztahu mezi různými skupinami organismů a celým biologickým společenstvem v rámci lokálních i globálních [[ekosystém\|ekosystémů]].		'''Technocentrismus''' (''anglicky: technocentism'')

	Pojem ekocentrismus byl poprvé použit americkým spisovatelem, ekologem a lesníkem Aldo Leopoldem, který ho používal ve smyslu uznání veškerých [[w:cs:druh (biologie)\|druhů]], včetně lidí, jako produktů dlouhého [[evoluce\|evolučního]] procesu, v jehož rámci jsou navzájem rovnocenně propojeni. Tento názor promítl i do své knihy - a základního díla environmentální etiky - [[w:cs:Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky\|,,Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky"]].		V přípravě

	~~Harmonie přírodního celku, tvořící vyvážené vztahy mezi jednotlivými složkami různých [[w:cs:společenstvo\|společenstev]] se stala ústřední hodnotou ekocentrického modelu.~~
	Základní ekocentrické premisy jsou do jisté míry podobné těm, jež zastává další směr v rámci environmentální etiky - [[w:cs:environmentální etika\|biocentrismus]]. Spojuje je především výrazné odmítání vůči antropocentrickému paradigmatu. Hranice mezi ekocentrismem a biocentrismem nejsou pevné, setkáme se i se zaměňováním pojmů, popř. jejich ztotožněním. Přesto jsou uváděny určité rozdíly mezi oběma směry. Biocentrismus bývá chápán jako emotivnější a impulzivnější směr, kterému jde v první řadě o neubližování a záchranu každého organismu, ekocentrismus naopak preferuje racionálnost a deklaruje nutnost chránit systém jako celek (a ne každého jednotlivce); s tím souvisí také předpoklad, že environmentální etika by měla být podložena vědeckým poznáním přírody.<ref>http://greenaction.cz/teorie/myslenkove-proudy-radikalne-environmentalniho-hnuti.html#more-4836</ref>

	Sustainopreneurship (a portmanteau of sustainability and entrepreneurship) is the use of business organizing to solve problems related to social and environmental sustainability. It is a “business with a cause” - where world problems are turned into business opportunities by deployment of sustainability innovations. It is similar to social entrepreneurship.[1]		Sustainopreneurship (a portmanteau of sustainability and entrepreneurship) is the use of business organizing to solve problems related to social and environmental sustainability. It is a “business with a cause” - where world problems are turned into business opportunities by deployment of sustainability innovations. It is similar to social entrepreneurship.[1]

Admin v 13. 5. 2016, 13:18

2016-05-13T13:18:25Z

← Starší verze		Verze z 13. 5. 2016, 15:18
Řádek 1:		Řádek 1:
	'''Technocentrismus''' (''anglicky: technocentism'') je názor na vztah člověka a přírody opírající se o myšlenku, že více než zachování života jedince je důležitější zachování života jako celku, tzn. v zájmu zachování stability [[~~w:cz:~~ ekosystém\|ekosystému]] je oprávněná a někdy nevyhnutelně nutná smrt jedince.<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999</ref> Jedná se o jeden ze základních postojů [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Propojení morální a environmentální výchovy/Environmentální etika\|environmentální etiky]]. Vychází ze širokého filosoficko-etického systému hodnot, vyznačující se odmítáním [[technocentrismus\|technocentrického]] a [[antropocén\|antropocentrického]] přistupu a zdůrazňováním úzkého vztahu mezi různými skupinami organismů a celým biologickým společenstvem v rámci lokálních i globálních [[ekosystém\|ekosystémů]].		'''Technocentrismus''' (''anglicky: technocentism'') je názor na vztah člověka a přírody opírající se o myšlenku, že více než zachování života jedince je důležitější zachování života jako celku, tzn. v zájmu zachování stability [[ekosystém\|ekosystému]] je oprávněná a někdy nevyhnutelně nutná smrt jedince.<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999</ref> Jedná se o jeden ze základních postojů [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Propojení morální a environmentální výchovy/Environmentální etika\|environmentální etiky]]. Vychází ze širokého filosoficko-etického systému hodnot, vyznačující se odmítáním [[technocentrismus\|technocentrického]] a [[antropocén\|antropocentrického]] přistupu a zdůrazňováním úzkého vztahu mezi různými skupinami organismů a celým biologickým společenstvem v rámci lokálních i globálních [[ekosystém\|ekosystémů]].

	Pojem ekocentrismus byl poprvé použit americkým spisovatelem, ekologem a lesníkem Aldo Leopoldem, který ho používal ve smyslu uznání veškerých [[w:cz druh (biologie)\|druhů]], včetně lidí, jako produktů dlouhého [[~~w:cz:~~ evoluce\|evolučního]] procesu, v jehož rámci jsou navzájem rovnocenně propojeni. Tento názor promítl i do své knihy - a základního díla environmentální etiky - [[w:cz: Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky\|,,Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky"]].		Pojem ekocentrismus byl poprvé použit americkým spisovatelem, ekologem a lesníkem Aldo Leopoldem, který ho používal ve smyslu uznání veškerých [[w:cs:druh (biologie)\|druhů]], včetně lidí, jako produktů dlouhého [[evoluce\|evolučního]] procesu, v jehož rámci jsou navzájem rovnocenně propojeni. Tento názor promítl i do své knihy - a základního díla environmentální etiky - [[w:cs:Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky\|,,Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky"]].

	Harmonie přírodního celku, tvořící vyvážené vztahy mezi jednotlivými složkami různých [[w:cz: společenstvo\|společenstev]] se stala ústřední hodnotou ekocentrického modelu.		Harmonie přírodního celku, tvořící vyvážené vztahy mezi jednotlivými složkami různých [[w:cs:společenstvo\|společenstev]] se stala ústřední hodnotou ekocentrického modelu.
	Základní ekocentrické premisy jsou do jisté míry podobné těm, jež zastává další směr v rámci environmentální etiky - [[w:cz: environmentální etika\|biocentrismus]]. Spojuje je především výrazné odmítání vůči antropocentrickému paradigmatu. Hranice mezi ekocentrismem a biocentrismem nejsou pevné, setkáme se i se zaměňováním pojmů, popř. jejich ztotožněním. Přesto jsou uváděny určité rozdíly mezi oběma směry. Biocentrismus bývá chápán jako emotivnější a impulzivnější směr, kterému jde v první řadě o neubližování a záchranu každého organismu, ekocentrismus naopak preferuje racionálnost a deklaruje nutnost chránit systém jako celek (a ne každého jednotlivce); s tím souvisí také předpoklad, že environmentální etika by měla být podložena vědeckým poznáním přírody.<ref>http://greenaction.cz/teorie/myslenkove-proudy-radikalne-environmentalniho-hnuti.html#more-4836</ref>		Základní ekocentrické premisy jsou do jisté míry podobné těm, jež zastává další směr v rámci environmentální etiky - [[w:cs:environmentální etika\|biocentrismus]]. Spojuje je především výrazné odmítání vůči antropocentrickému paradigmatu. Hranice mezi ekocentrismem a biocentrismem nejsou pevné, setkáme se i se zaměňováním pojmů, popř. jejich ztotožněním. Přesto jsou uváděny určité rozdíly mezi oběma směry. Biocentrismus bývá chápán jako emotivnější a impulzivnější směr, kterému jde v první řadě o neubližování a záchranu každého organismu, ekocentrismus naopak preferuje racionálnost a deklaruje nutnost chránit systém jako celek (a ne každého jednotlivce); s tím souvisí také předpoklad, že environmentální etika by měla být podložena vědeckým poznáním přírody.<ref>http://greenaction.cz/teorie/myslenkove-proudy-radikalne-environmentalniho-hnuti.html#more-4836</ref>

	Sustainopreneurship (a portmanteau of sustainability and entrepreneurship) is the use of business organizing to solve problems related to social and environmental sustainability. It is a “business with a cause” - where world problems are turned into business opportunities by deployment of sustainability innovations. It is similar to social entrepreneurship.[1]		Sustainopreneurship (a portmanteau of sustainability and entrepreneurship) is the use of business organizing to solve problems related to social and environmental sustainability. It is a “business with a cause” - where world problems are turned into business opportunities by deployment of sustainability innovations. It is similar to social entrepreneurship.[1]

Admin: added Category:Pojmy prostředí using HotCat

2016-05-03T11:13:27Z

added Category:Pojmy prostředí using HotCat

← Starší verze		Verze z 3. 5. 2016, 13:13
Řádek 18:		Řádek 18:
	=== Externí odkazy ===		=== Externí odkazy ===
	*[http://socstudia.fss.muni.cz/dokumenty/080319132013.pdf Musil, Libor. (1998). Tři ideologie problému prostředí. (PDF).]		*[http://socstudia.fss.muni.cz/dokumenty/080319132013.pdf Musil, Libor. (1998). Tři ideologie problému prostředí. (PDF).]

			[[Kategorie:Pojmy prostředí]]

Admin v 1. 5. 2016, 19:02

2016-05-01T19:02:09Z

← Starší verze		Verze z 1. 5. 2016, 21:02
Řádek 1:		Řádek 1:
	'''Technocentrismus''' (''anglicky: technocentism'') je názor na vztah člověka a přírody opírající se ~~omyšlenku~~,		'''Technocentrismus''' (''anglicky: technocentism'') je názor na vztah člověka a přírody opírající se o myšlenku, že více než zachování života jedince je důležitější zachování života jako celku, tzn. v zájmu zachování stability [[w:cz: ekosystém\|ekosystému]] je oprávněná a někdy nevyhnutelně nutná smrt jedince.<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999</ref> Jedná se o jeden ze základních postojů [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Propojení morální a environmentální výchovy/Environmentální etika\|environmentální etiky]]. Vychází ze širokého filosoficko-etického systému hodnot, vyznačující se odmítáním [[technocentrismus\|technocentrického]] a [[antropocén\|antropocentrického]] přistupu a zdůrazňováním úzkého vztahu mezi různými skupinami organismů a celým biologickým společenstvem v rámci lokálních i globálních [[ekosystém\|ekosystémů]].


	že více než zachování života jedince je důležitější zachování života jako celku, tzn. v zájmu zachování stability [[w:cz: ekosystém\|ekosystému]] je oprávněná a někdy nevyhnutelně nutná smrt jedince.<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999</ref> Jedná se o jeden ze základních postojů [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Propojení morální a environmentální výchovy/Environmentální etika\|environmentální etiky]]. Vychází ze širokého filosoficko-etického systému hodnot, vyznačující se odmítáním [[technocentrismus\|technocentrického]] a [[antropocén\|antropocentrického]] přistupu a zdůrazňováním úzkého vztahu mezi různými skupinami organismů a celým biologickým společenstvem v rámci lokálních i globálních [[ekosystém\|ekosystémů]].

	Pojem ekocentrismus byl poprvé použit americkým spisovatelem, ekologem a lesníkem Aldo Leopoldem, který ho používal ve smyslu uznání veškerých [[w:cz druh (biologie)\|druhů]], včetně lidí, jako produktů dlouhého [[w:cz: evoluce\|evolučního]] procesu, v jehož rámci jsou navzájem rovnocenně propojeni. Tento názor promítl i do své knihy - a základního díla environmentální etiky - [[w:cz: Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky\|,,Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky"]].		Pojem ekocentrismus byl poprvé použit americkým spisovatelem, ekologem a lesníkem Aldo Leopoldem, který ho používal ve smyslu uznání veškerých [[w:cz druh (biologie)\|druhů]], včetně lidí, jako produktů dlouhého [[w:cz: evoluce\|evolučního]] procesu, v jehož rámci jsou navzájem rovnocenně propojeni. Tento názor promítl i do své knihy - a základního díla environmentální etiky - [[w:cz: Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky\|,,Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky"]].
Řádek 20:		Řádek 17:

	=== Externí odkazy ===		=== Externí odkazy ===
	[http://socstudia.fss.muni.cz/dokumenty/080319132013.pdf Musil, Libor. (1998). Tři ideologie problému prostředí. (PDF).]		*[http://socstudia.fss.muni.cz/dokumenty/080319132013.pdf Musil, Libor. (1998). Tři ideologie problému prostředí. (PDF).]

Eduard: Založena nová stránka s textem „'''Technocentrismus''' (''anglicky: technocentism'') je názor na vztah člověka a přírody opírající se omyšlenku, že více než zachování ž…“

2014-04-19T19:42:50Z

Založena nová stránka s textem „'''Technocentrismus''' (''anglicky: technocentism'') je názor na vztah člověka a přírody opírající se omyšlenku, že více než zachování ž…“

Nová stránka

'''Technocentrismus''' (''anglicky: technocentism'') je názor na vztah člověka a přírody opírající se omyšlenku,

že více než zachování života jedince je důležitější zachování života jako celku, tzn. v zájmu zachování stability [[w:cz: ekosystém|ekosystému]] je oprávněná a někdy nevyhnutelně nutná smrt jedince.<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999</ref> Jedná se o jeden ze základních postojů [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Propojení morální a environmentální výchovy/Environmentální etika|environmentální etiky]]. Vychází ze širokého filosoficko-etického systému hodnot, vyznačující se odmítáním [[technocentrismus|technocentrického]] a [[antropocén|antropocentrického]] přistupu a zdůrazňováním úzkého vztahu mezi různými skupinami organismů a celým biologickým společenstvem v rámci lokálních i globálních [[ekosystém|ekosystémů]].

Pojem ekocentrismus byl poprvé použit americkým spisovatelem, ekologem a lesníkem Aldo Leopoldem, který ho používal ve smyslu uznání veškerých [[w:cz druh (biologie)|druhů]], včetně lidí, jako produktů dlouhého [[w:cz: evoluce|evolučního]] procesu, v jehož rámci jsou navzájem rovnocenně propojeni. Tento názor promítl i do své knihy - a základního díla environmentální etiky - [[w:cz: Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky|,,Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky"]].

Harmonie přírodního celku, tvořící vyvážené vztahy mezi jednotlivými složkami různých [[w:cz: společenstvo|společenstev]] se stala ústřední hodnotou ekocentrického modelu.
Základní ekocentrické premisy jsou do jisté míry podobné těm, jež zastává další směr v rámci environmentální etiky - [[w:cz: environmentální etika|biocentrismus]]. Spojuje je především výrazné odmítání vůči antropocentrickému paradigmatu. Hranice mezi ekocentrismem a biocentrismem nejsou pevné, setkáme se i se zaměňováním pojmů, popř. jejich ztotožněním. Přesto jsou uváděny určité rozdíly mezi oběma směry. Biocentrismus bývá chápán jako emotivnější a impulzivnější směr, kterému jde v první řadě o neubližování a záchranu každého organismu, ekocentrismus naopak preferuje racionálnost a deklaruje nutnost chránit systém jako celek (a ne každého jednotlivce); s tím souvisí také předpoklad, že environmentální etika by měla být podložena vědeckým poznáním přírody.<ref>http://greenaction.cz/teorie/myslenkove-proudy-radikalne-environmentalniho-hnuti.html#more-4836</ref>

Sustainopreneurship (a portmanteau of sustainability and entrepreneurship) is the use of business organizing to solve problems related to social and environmental sustainability. It is a “business with a cause” - where world problems are turned into business opportunities by deployment of sustainability innovations. It is similar to social entrepreneurship.[1]

== Odkazy ==
{{wikipedia en|Technocentrism}}
=== Reference ===
<references />
=== Použité zdroje ===
=== Literatura k dalšímu studiu ===
* O’Riordan, T. 1981. Ecocentrism and Technocentrism. (pp. 32-40) In Smith, MJ (ed) Thinking through the Environment. A Reader. Open University Press, Routledge and Milton Keynes, London.

=== Externí odkazy ===
[http://socstudia.fss.muni.cz/dokumenty/080319132013.pdf Musil, Libor. (1998). Tři ideologie problému prostředí. (PDF).]