Struktura mezinárodních organizací - Historie editací

Admin: typografie

2017-09-02T05:08:45Z

typografie

← Starší verze		Verze z 2. 9. 2017, 07:08
Řádek 1:		Řádek 1:
	Neexistuje jednotný „model“ pro vnitřní strukturu mezinárodní organizace. Z pohledu na většinu mezinárodních organizací je ale možné vystopovat společné znaky přítomné ve většině těchto mezinárodních entit:		Neexistuje jednotný „model“ pro vnitřní strukturu mezinárodní organizace. Z pohledu na většinu mezinárodních organizací je ale možné vystopovat společné znaky přítomné ve většině těchto mezinárodních entit:
	*Exekutivní orgán. V něm jsou zastoupeny exekutivy zapojených států. V takovém orgánu obvykle sídlí centrum moci dané organizace – nemusí přijímat každodenní rozhodnutí, ale rozhoduje zejména o klíčových politických krocích organizace; někdy je rovněž exekutivní orgán rozčleněn na několik úrovní podle míry „každodennosti“ rozhodování (např. Evropská rada vs. Rada ministrů v Evropské unii). Tento exekutivní orgán je zosobněním principu, že státy jsou „pány smluv“. Nemusí zde ale být respektováno pravidlo rovného zastoupení/rovného hlasovacího práva všech zapojených států. Příklady: Rada bezpečnosti u OSN, Výbor ministrů v Radě Evropy aj.		*'''Exekutivní orgán'''. V něm jsou zastoupeny exekutivy zapojených států. V takovém orgánu obvykle sídlí centrum moci dané organizace – nemusí přijímat každodenní rozhodnutí, ale rozhoduje zejména o klíčových politických krocích organizace; někdy je rovněž exekutivní orgán rozčleněn na několik úrovní podle míry „každodennosti“ rozhodování (např. Evropská rada vs. Rada ministrů v Evropské unii). Tento exekutivní orgán je zosobněním principu, že státy jsou „pány smluv“. Nemusí zde ale být respektováno pravidlo rovného zastoupení/rovného hlasovacího práva všech zapojených států. Příklady: Rada bezpečnosti u OSN, Výbor ministrů v Radě Evropy aj.
	*Parlamentní či para-parlamentní instituce. Jejich vliv se pohybuje od pouhého nezávazného konzultování po spolurozhodovaní o klíčových normách fungování organizace. Je obvykle obsazován osobami jmenovanými exekutivami či parlamentními institucemi jednotlivých zemí; přímá volba je výjimkou. Příklady: Valné shromáždění OSN, Parlamentní shromáždění Rady Evropy, [[Evropský parlament]] coby součást institucionální struktury [[EU]].		*'''Parlamentní či para-parlamentní instituce'''. Jejich vliv se pohybuje od pouhého nezávazného konzultování po spolurozhodovaní o klíčových normách fungování organizace. Je obvykle obsazován osobami jmenovanými exekutivami či parlamentními institucemi jednotlivých zemí; přímá volba je výjimkou. Příklady: Valné shromáždění OSN, Parlamentní shromáždění Rady Evropy, [[Evropský parlament]] coby součást institucionální struktury [[EU]].
	*Administrativně-podpůrný aparát organizace. Příklady: Generální tajemník a Sekretariát OSN, některé aspekty činnosti Evropské komise v Evropské unii.		*'''Administrativně-podpůrný aparát organizace'''. Příklady: Generální tajemník a Sekretariát OSN, některé aspekty činnosti Evropské komise v Evropské unii.
	*Soudní orgány příslušné organizace. Zajímavým prvkem je občasný aktivismus soudu, který zastiňuje ostatní aktivity organizace – např. Evropský soud pro lidská práva coby orgán Rady Evropy je nepoměrně známější (a zřejmě i vlivnější) než ostatní části této organizace. Příklady: [[w:cs:Mezinárodní soudní dvůr\|Mezinárodní soudní dvůr]], Evropský soudní dvůr v Evropské unii, Dispute Settlement Body při [[WTO]].		*Soudní orgány příslušné organizace. Zajímavým prvkem je občasný aktivismus soudu, který zastiňuje ostatní aktivity organizace – např. Evropský soud pro lidská práva coby orgán Rady Evropy je nepoměrně známější (a zřejmě i vlivnější) než ostatní části této organizace. Příklady: [[w:cs:Mezinárodní soudní dvůr\|Mezinárodní soudní dvůr]], Evropský soudní dvůr v Evropské unii, Dispute Settlement Body při [[WTO]].
	*Samostatné agentury, na které jsou delegované některé specializované aktivity. Důvodem je zachování variability členství v takových strukturách (zájem Nepálu o organizování mořského rybolovu je nutně omezený) a větší flexibilita a expertíza specializované agentury. Některé z agentur žijí v podstatě vlastním životem bez ohledu na fungování mateřské organizace (např. vztah [[WTO]] a [[OSN]]). Příklady: [[UNESCO]], [[w:cs:FAO\|FAO]] (Organizace pro zemědělství a výživu) nebo [[w:cs:UNICEF\|UNICEF]] coby agentury OSN.		*'''Samostatné agentury, na které jsou delegované některé specializované aktivity'''. Důvodem je zachování variability členství v takových strukturách (zájem Nepálu o organizování mořského rybolovu je nutně omezený) a větší flexibilita a expertíza specializované agentury. Některé z agentur žijí v podstatě vlastním životem bez ohledu na fungování mateřské organizace (např. vztah [[WTO]] a [[OSN]]). Příklady: [[UNESCO]], [[w:cs:FAO\|FAO]] (Organizace pro zemědělství a výživu) nebo [[w:cs:UNICEF\|UNICEF]] coby agentury OSN.
	*Vzhledem k omezenému prostoru se analýza omezí na tři příklady mezinárodních organizací ([[OSN]], [[Světová obchodní organizace]] a [[Rada Evropy]]).		*Vzhledem k omezenému prostoru se analýza omezí na tři příklady mezinárodních organizací ([[OSN]], [[Světová obchodní organizace]] a [[Rada Evropy]]).

Admin v 14. 5. 2016, 19:09

2016-05-14T19:09:19Z

← Starší verze		Verze z 14. 5. 2016, 21:09
Řádek 3:		Řádek 3:
	*Parlamentní či para-parlamentní instituce. Jejich vliv se pohybuje od pouhého nezávazného konzultování po spolurozhodovaní o klíčových normách fungování organizace. Je obvykle obsazován osobami jmenovanými exekutivami či parlamentními institucemi jednotlivých zemí; přímá volba je výjimkou. Příklady: Valné shromáždění OSN, Parlamentní shromáždění Rady Evropy, [[Evropský parlament]] coby součást institucionální struktury [[EU]].		*Parlamentní či para-parlamentní instituce. Jejich vliv se pohybuje od pouhého nezávazného konzultování po spolurozhodovaní o klíčových normách fungování organizace. Je obvykle obsazován osobami jmenovanými exekutivami či parlamentními institucemi jednotlivých zemí; přímá volba je výjimkou. Příklady: Valné shromáždění OSN, Parlamentní shromáždění Rady Evropy, [[Evropský parlament]] coby součást institucionální struktury [[EU]].
	*Administrativně-podpůrný aparát organizace. Příklady: Generální tajemník a Sekretariát OSN, některé aspekty činnosti Evropské komise v Evropské unii.		*Administrativně-podpůrný aparát organizace. Příklady: Generální tajemník a Sekretariát OSN, některé aspekty činnosti Evropské komise v Evropské unii.
	*Soudní orgány příslušné organizace. Zajímavým prvkem je občasný aktivismus soudu, který zastiňuje ostatní aktivity organizace – např. Evropský soud pro lidská práva coby orgán Rady Evropy je nepoměrně známější (a zřejmě i vlivnější) než ostatní části této organizace. Příklady: [[w:cs:Mezinárodní soudní dvůr ~~OSN~~\|Mezinárodní soudní dvůr ~~OSN~~]], Evropský soudní dvůr v Evropské unii, Dispute Settlement Body při [[WTO]].		*Soudní orgány příslušné organizace. Zajímavým prvkem je občasný aktivismus soudu, který zastiňuje ostatní aktivity organizace – např. Evropský soud pro lidská práva coby orgán Rady Evropy je nepoměrně známější (a zřejmě i vlivnější) než ostatní části této organizace. Příklady: [[w:cs:Mezinárodní soudní dvůr\|Mezinárodní soudní dvůr]], Evropský soudní dvůr v Evropské unii, Dispute Settlement Body při [[WTO]].
	*Samostatné agentury, na které jsou delegované některé specializované aktivity. Důvodem je zachování variability členství v takových strukturách (zájem Nepálu o organizování mořského rybolovu je nutně omezený) a větší flexibilita a expertíza specializované agentury. Některé z agentur žijí v podstatě vlastním životem bez ohledu na fungování mateřské organizace (např. vztah [[WTO]] a [[OSN]]). Příklady: [[UNESCO]], [[w:cs:FAO\|FAO]] (Organizace pro zemědělství a výživu) nebo [[w:cs:UNICEF\|UNICEF]] coby agentury OSN.		*Samostatné agentury, na které jsou delegované některé specializované aktivity. Důvodem je zachování variability členství v takových strukturách (zájem Nepálu o organizování mořského rybolovu je nutně omezený) a větší flexibilita a expertíza specializované agentury. Některé z agentur žijí v podstatě vlastním životem bez ohledu na fungování mateřské organizace (např. vztah [[WTO]] a [[OSN]]). Příklady: [[UNESCO]], [[w:cs:FAO\|FAO]] (Organizace pro zemědělství a výživu) nebo [[w:cs:UNICEF\|UNICEF]] coby agentury OSN.
	*Vzhledem k omezenému prostoru se analýza omezí na tři příklady mezinárodních organizací ([[OSN]], [[Světová obchodní organizace]] a [[Rada Evropy]]).		*Vzhledem k omezenému prostoru se analýza omezí na tři příklady mezinárodních organizací ([[OSN]], [[Světová obchodní organizace]] a [[Rada Evropy]]).

Admin v 14. 5. 2016, 19:06

2016-05-14T19:06:59Z

← Starší verze		Verze z 14. 5. 2016, 21:06
Řádek 3:		Řádek 3:
	*Parlamentní či para-parlamentní instituce. Jejich vliv se pohybuje od pouhého nezávazného konzultování po spolurozhodovaní o klíčových normách fungování organizace. Je obvykle obsazován osobami jmenovanými exekutivami či parlamentními institucemi jednotlivých zemí; přímá volba je výjimkou. Příklady: Valné shromáždění OSN, Parlamentní shromáždění Rady Evropy, [[Evropský parlament]] coby součást institucionální struktury [[EU]].		*Parlamentní či para-parlamentní instituce. Jejich vliv se pohybuje od pouhého nezávazného konzultování po spolurozhodovaní o klíčových normách fungování organizace. Je obvykle obsazován osobami jmenovanými exekutivami či parlamentními institucemi jednotlivých zemí; přímá volba je výjimkou. Příklady: Valné shromáždění OSN, Parlamentní shromáždění Rady Evropy, [[Evropský parlament]] coby součást institucionální struktury [[EU]].
	*Administrativně-podpůrný aparát organizace. Příklady: Generální tajemník a Sekretariát OSN, některé aspekty činnosti Evropské komise v Evropské unii.		*Administrativně-podpůrný aparát organizace. Příklady: Generální tajemník a Sekretariát OSN, některé aspekty činnosti Evropské komise v Evropské unii.
	*Soudní orgány příslušné organizace. Zajímavým prvkem je občasný aktivismus soudu, který zastiňuje ostatní aktivity organizace – např. Evropský soud pro lidská práva coby orgán Rady Evropy je nepoměrně známější (a zřejmě i vlivnější) než ostatní části této organizace. Příklady: [[Mezinárodní soudní dvůr OSN]], Evropský soudní dvůr v Evropské unii, Dispute Settlement Body při [[WTO]].		*Soudní orgány příslušné organizace. Zajímavým prvkem je občasný aktivismus soudu, který zastiňuje ostatní aktivity organizace – např. Evropský soud pro lidská práva coby orgán Rady Evropy je nepoměrně známější (a zřejmě i vlivnější) než ostatní části této organizace. Příklady: [[w:cs:Mezinárodní soudní dvůr OSN\|Mezinárodní soudní dvůr OSN]], Evropský soudní dvůr v Evropské unii, Dispute Settlement Body při [[WTO]].
	*Samostatné agentury, na které jsou delegované některé specializované aktivity. Důvodem je zachování variability členství v takových strukturách (zájem Nepálu o organizování mořského rybolovu je nutně omezený) a větší flexibilita a expertíza specializované agentury. Některé z agentur žijí v podstatě vlastním životem bez ohledu na fungování mateřské organizace (např. vztah [[WTO]] a [[OSN]]). Příklady: [[UNESCO]], [[FAO]] (Organizace pro zemědělství a výživu) nebo [[UNICEF]] coby agentury OSN.		*Samostatné agentury, na které jsou delegované některé specializované aktivity. Důvodem je zachování variability členství v takových strukturách (zájem Nepálu o organizování mořského rybolovu je nutně omezený) a větší flexibilita a expertíza specializované agentury. Některé z agentur žijí v podstatě vlastním životem bez ohledu na fungování mateřské organizace (např. vztah [[WTO]] a [[OSN]]). Příklady: [[UNESCO]], [[w:cs:FAO\|FAO]] (Organizace pro zemědělství a výživu) nebo [[w:cs:UNICEF\|UNICEF]] coby agentury OSN.
	*Vzhledem k omezenému prostoru se analýza omezí na tři příklady mezinárodních organizací ([[OSN]], [[Světová obchodní organizace]] a [[Rada Evropy]]).		*Vzhledem k omezenému prostoru se analýza omezí na tři příklady mezinárodních organizací ([[OSN]], [[Světová obchodní organizace]] a [[Rada Evropy]]).


	{{upravit Jana}}		{{upravit Jana}}
	[[Mezinárodní instituce]]		[[Kategorie:Mezinárodní instituce]]

	== Odkazy ==		== Odkazy ==

	=== Externí odkazy ===		=== Externí odkazy ===
			*{{wikipedia en\|International organizations}}
	*~~[http://~~en~~.wikipedia.org/wiki/International_organizations~~ International organizations ~~na anglické Wikipedii]~~

Jiří Dlouhý: + link na EP

2008-10-17T07:52:40Z

+ link na EP

← Starší verze		Verze z 17. 10. 2008, 09:52
Řádek 1:		Řádek 1:
	Neexistuje jednotný „model“ pro vnitřní strukturu mezinárodní organizace. Z pohledu na většinu mezinárodních organizací je ale možné vystopovat společné znaky přítomné ve většině těchto mezinárodních entit:		Neexistuje jednotný „model“ pro vnitřní strukturu mezinárodní organizace. Z pohledu na většinu mezinárodních organizací je ale možné vystopovat společné znaky přítomné ve většině těchto mezinárodních entit:
	*Exekutivní orgán. V něm jsou zastoupeny exekutivy zapojených států. V takovém orgánu obvykle sídlí centrum moci dané organizace – nemusí přijímat každodenní rozhodnutí, ale rozhoduje zejména o klíčových politických krocích organizace; někdy je rovněž exekutivní orgán rozčleněn na několik úrovní podle míry „každodennosti“ rozhodování (např. Evropská rada vs. Rada ministrů v Evropské unii). Tento exekutivní orgán je zosobněním principu, že státy jsou „pány smluv“. Nemusí zde ale být respektováno pravidlo rovného zastoupení/rovného hlasovacího práva všech zapojených států. Příklady: Rada bezpečnosti u OSN, Výbor ministrů v Radě Evropy aj.		*Exekutivní orgán. V něm jsou zastoupeny exekutivy zapojených států. V takovém orgánu obvykle sídlí centrum moci dané organizace – nemusí přijímat každodenní rozhodnutí, ale rozhoduje zejména o klíčových politických krocích organizace; někdy je rovněž exekutivní orgán rozčleněn na několik úrovní podle míry „každodennosti“ rozhodování (např. Evropská rada vs. Rada ministrů v Evropské unii). Tento exekutivní orgán je zosobněním principu, že státy jsou „pány smluv“. Nemusí zde ale být respektováno pravidlo rovného zastoupení/rovného hlasovacího práva všech zapojených států. Příklady: Rada bezpečnosti u OSN, Výbor ministrů v Radě Evropy aj.
	*Parlamentní či para-parlamentní instituce. Jejich vliv se pohybuje od pouhého nezávazného konzultování po spolurozhodovaní o klíčových normách fungování organizace. Je obvykle obsazován osobami jmenovanými exekutivami či parlamentními institucemi jednotlivých zemí; přímá volba je výjimkou. Příklady: Valné shromáždění OSN, Parlamentní shromáždění Rady Evropy, Evropský parlament coby součást institucionální struktury [[EU]].		*Parlamentní či para-parlamentní instituce. Jejich vliv se pohybuje od pouhého nezávazného konzultování po spolurozhodovaní o klíčových normách fungování organizace. Je obvykle obsazován osobami jmenovanými exekutivami či parlamentními institucemi jednotlivých zemí; přímá volba je výjimkou. Příklady: Valné shromáždění OSN, Parlamentní shromáždění Rady Evropy, [[Evropský parlament]] coby součást institucionální struktury [[EU]].
	*Administrativně-podpůrný aparát organizace. Příklady: Generální tajemník a Sekretariát OSN, některé aspekty činnosti Evropské komise v Evropské unii.		*Administrativně-podpůrný aparát organizace. Příklady: Generální tajemník a Sekretariát OSN, některé aspekty činnosti Evropské komise v Evropské unii.
	*Soudní orgány příslušné organizace. Zajímavým prvkem je občasný aktivismus soudu, který zastiňuje ostatní aktivity organizace – např. Evropský soud pro lidská práva coby orgán Rady Evropy je nepoměrně známější (a zřejmě i vlivnější) než ostatní části této organizace. Příklady: [[Mezinárodní soudní dvůr OSN]], Evropský soudní dvůr v Evropské unii, Dispute Settlement Body při [[WTO]].		*Soudní orgány příslušné organizace. Zajímavým prvkem je občasný aktivismus soudu, který zastiňuje ostatní aktivity organizace – např. Evropský soud pro lidská práva coby orgán Rady Evropy je nepoměrně známější (a zřejmě i vlivnější) než ostatní části této organizace. Příklady: [[Mezinárodní soudní dvůr OSN]], Evropský soudní dvůr v Evropské unii, Dispute Settlement Body při [[WTO]].

Majka.Dlouha: /* Externí odkazy */

2008-06-17T09:35:02Z

Externí odkazy

← Starší verze		Verze z 17. 6. 2008, 11:35
Řádek 15:		Řádek 15:
	=== Externí odkazy ===		=== Externí odkazy ===

	*[http://en.wikipedia.org/wiki/International_organizations International organizations v anglické Wikipedii]		*[http://en.wikipedia.org/wiki/International_organizations International organizations na anglické Wikipedii]

Majka.Dlouha v 11. 6. 2008, 14:53

2008-06-11T14:53:37Z

← Starší verze		Verze z 11. 6. 2008, 16:53
Řádek 10:		Řádek 10:
	{{upravit Jana}}		{{upravit Jana}}
	[[Mezinárodní instituce]]		[[Mezinárodní instituce]]

			== Odkazy ==

			=== Externí odkazy ===

			*[http://en.wikipedia.org/wiki/International_organizations International organizations v anglické Wikipedii]

Jiří Dlouhý v 22. 2. 2008, 09:33

2008-02-22T09:33:21Z

← Starší verze		Verze z 22. 2. 2008, 11:33
Řádek 1:		Řádek 1:
	Neexistuje jednotný „model“ pro vnitřní strukturu mezinárodní organizace. Z pohledu na většinu mezinárodních organizací je ale možné vystopovat společné znaky přítomné ve většině těchto mezinárodních entit:		Neexistuje jednotný „model“ pro vnitřní strukturu mezinárodní organizace. Z pohledu na většinu mezinárodních organizací je ale možné vystopovat společné znaky přítomné ve většině těchto mezinárodních entit:
	*Exekutivní orgán. V něm jsou zastoupeny exekutivy zapojených států. V takovém orgánu obvykle sídlí centrum moci dané organizace – nemusí přijímat každodenní rozhodnutí, ale rozhoduje zejména o klíčových politických krocích organizace; někdy je rovněž exekutivní orgán rozčleněn na několik úrovní podle míry „každodennosti“ rozhodování (např. Evropská rada vs. Rada ministrů v Evropské unii). Tento exekutivní orgán je zosobněním principu, že státy jsou „pány smluv“. Nemusí zde ale být respektováno pravidlo rovného zastoupení/rovného hlasovacího práva všech zapojených států. Příklady: Rada bezpečnosti u OSN, Výbor ministrů v Radě Evropy aj.		*Exekutivní orgán. V něm jsou zastoupeny exekutivy zapojených států. V takovém orgánu obvykle sídlí centrum moci dané organizace – nemusí přijímat každodenní rozhodnutí, ale rozhoduje zejména o klíčových politických krocích organizace; někdy je rovněž exekutivní orgán rozčleněn na několik úrovní podle míry „každodennosti“ rozhodování (např. Evropská rada vs. Rada ministrů v Evropské unii). Tento exekutivní orgán je zosobněním principu, že státy jsou „pány smluv“. Nemusí zde ale být respektováno pravidlo rovného zastoupení/rovného hlasovacího práva všech zapojených států. Příklady: Rada bezpečnosti u OSN, Výbor ministrů v Radě Evropy aj.
	*Parlamentní či para-parlamentní instituce. Jejich vliv se pohybuje od pouhého nezávazného konzultování po spolurozhodovaní o klíčových normách fungování organizace. Je obvykle obsazován osobami jmenovanými exekutivami či parlamentními institucemi jednotlivých zemí; přímá volba je výjimkou. Příklady: Valné shromáždění OSN, Parlamentní shromáždění Rady Evropy, Evropský parlament coby součást institucionální struktury EU.		*Parlamentní či para-parlamentní instituce. Jejich vliv se pohybuje od pouhého nezávazného konzultování po spolurozhodovaní o klíčových normách fungování organizace. Je obvykle obsazován osobami jmenovanými exekutivami či parlamentními institucemi jednotlivých zemí; přímá volba je výjimkou. Příklady: Valné shromáždění OSN, Parlamentní shromáždění Rady Evropy, Evropský parlament coby součást institucionální struktury [[EU]].
	*Administrativně-podpůrný aparát organizace. Příklady: Generální tajemník a Sekretariát OSN, některé aspekty činnosti Evropské komise v Evropské unii.		*Administrativně-podpůrný aparát organizace. Příklady: Generální tajemník a Sekretariát OSN, některé aspekty činnosti Evropské komise v Evropské unii.
	*Soudní orgány příslušné organizace. Zajímavým prvkem je občasný aktivismus soudu, který zastiňuje ostatní aktivity organizace – např. Evropský soud pro lidská práva coby orgán Rady Evropy je nepoměrně známější (a zřejmě i vlivnější) než ostatní části této organizace. Příklady: Mezinárodní soudní dvůr OSN, Evropský soudní dvůr v Evropské unii, Dispute Settlement Body při WTO.		*Soudní orgány příslušné organizace. Zajímavým prvkem je občasný aktivismus soudu, který zastiňuje ostatní aktivity organizace – např. Evropský soud pro lidská práva coby orgán Rady Evropy je nepoměrně známější (a zřejmě i vlivnější) než ostatní části této organizace. Příklady: [[Mezinárodní soudní dvůr OSN]], Evropský soudní dvůr v Evropské unii, Dispute Settlement Body při [[WTO]].
	*Samostatné agentury, na které jsou delegované některé specializované aktivity. Důvodem je zachování variability členství v takových strukturách (zájem Nepálu o organizování mořského rybolovu je nutně omezený) a větší flexibilita a expertíza specializované agentury. Některé z agentur žijí v podstatě vlastním životem bez ohledu na fungování mateřské organizace (např. vztah WTO a OSN). Příklady: UNESCO, FAO (Organizace pro zemědělství a výživu) nebo UNICEF coby agentury OSN.		*Samostatné agentury, na které jsou delegované některé specializované aktivity. Důvodem je zachování variability členství v takových strukturách (zájem Nepálu o organizování mořského rybolovu je nutně omezený) a větší flexibilita a expertíza specializované agentury. Některé z agentur žijí v podstatě vlastním životem bez ohledu na fungování mateřské organizace (např. vztah [[WTO]] a [[OSN]]). Příklady: [[UNESCO]], [[FAO]] (Organizace pro zemědělství a výživu) nebo [[UNICEF]] coby agentury OSN.
	*Vzhledem k omezenému prostoru se analýza omezí na tři příklady mezinárodních organizací (OSN, Světová obchodní organizace a Rada Evropy).		*Vzhledem k omezenému prostoru se analýza omezí na tři příklady mezinárodních organizací ([[OSN]], [[Světová obchodní organizace]] a [[Rada Evropy]]).


	{{upravit Jana}}		{{upravit Jana}}
			[[Mezinárodní instituce]]

Jiří Dlouhý v 4. 2. 2008, 12:09

2008-02-04T12:09:19Z

← Starší verze		Verze z 4. 2. 2008, 14:09
Řádek 6:		Řádek 6:
	*Samostatné agentury, na které jsou delegované některé specializované aktivity. Důvodem je zachování variability členství v takových strukturách (zájem Nepálu o organizování mořského rybolovu je nutně omezený) a větší flexibilita a expertíza specializované agentury. Některé z agentur žijí v podstatě vlastním životem bez ohledu na fungování mateřské organizace (např. vztah WTO a OSN). Příklady: UNESCO, FAO (Organizace pro zemědělství a výživu) nebo UNICEF coby agentury OSN.		*Samostatné agentury, na které jsou delegované některé specializované aktivity. Důvodem je zachování variability členství v takových strukturách (zájem Nepálu o organizování mořského rybolovu je nutně omezený) a větší flexibilita a expertíza specializované agentury. Některé z agentur žijí v podstatě vlastním životem bez ohledu na fungování mateřské organizace (např. vztah WTO a OSN). Příklady: UNESCO, FAO (Organizace pro zemědělství a výživu) nebo UNICEF coby agentury OSN.
	*Vzhledem k omezenému prostoru se analýza omezí na tři příklady mezinárodních organizací (OSN, Světová obchodní organizace a Rada Evropy).		*Vzhledem k omezenému prostoru se analýza omezí na tři příklady mezinárodních organizací (OSN, Světová obchodní organizace a Rada Evropy).


			{{upravit Jana}}

Admin: Nová stránka: Neexistuje jednotný „model“ pro vnitřní strukturu mezinárodní organizace. Z pohledu na většinu mezinárodních organizací je ale možné vystopovat společné znaky pří...

2007-12-01T12:09:49Z

Nová stránka: Neexistuje jednotný „model“ pro vnitřní strukturu mezinárodní organizace. Z pohledu na většinu mezinárodních organizací je ale možné vystopovat společné znaky pří...

Nová stránka

Neexistuje jednotný „model“ pro vnitřní strukturu mezinárodní organizace. Z pohledu na většinu mezinárodních organizací je ale možné vystopovat společné znaky přítomné ve většině těchto mezinárodních entit:
*Exekutivní orgán. V něm jsou zastoupeny exekutivy zapojených států. V takovém orgánu obvykle sídlí centrum moci dané organizace – nemusí přijímat každodenní rozhodnutí, ale rozhoduje zejména o klíčových politických krocích organizace; někdy je rovněž exekutivní orgán rozčleněn na několik úrovní podle míry „každodennosti“ rozhodování (např. Evropská rada vs. Rada ministrů v Evropské unii). Tento exekutivní orgán je zosobněním principu, že státy jsou „pány smluv“. Nemusí zde ale být respektováno pravidlo rovného zastoupení/rovného hlasovacího práva všech zapojených států. Příklady: Rada bezpečnosti u OSN, Výbor ministrů v Radě Evropy aj.
*Parlamentní či para-parlamentní instituce. Jejich vliv se pohybuje od pouhého nezávazného konzultování po spolurozhodovaní o klíčových normách fungování organizace. Je obvykle obsazován osobami jmenovanými exekutivami či parlamentními institucemi jednotlivých zemí; přímá volba je výjimkou. Příklady: Valné shromáždění OSN, Parlamentní shromáždění Rady Evropy, Evropský parlament coby součást institucionální struktury EU.
*Administrativně-podpůrný aparát organizace. Příklady: Generální tajemník a Sekretariát OSN, některé aspekty činnosti Evropské komise v Evropské unii.
*Soudní orgány příslušné organizace. Zajímavým prvkem je občasný aktivismus soudu, který zastiňuje ostatní aktivity organizace – např. Evropský soud pro lidská práva coby orgán Rady Evropy je nepoměrně známější (a zřejmě i vlivnější) než ostatní části této organizace. Příklady: Mezinárodní soudní dvůr OSN, Evropský soudní dvůr v Evropské unii, Dispute Settlement Body při WTO.
*Samostatné agentury, na které jsou delegované některé specializované aktivity. Důvodem je zachování variability členství v takových strukturách (zájem Nepálu o organizování mořského rybolovu je nutně omezený) a větší flexibilita a expertíza specializované agentury. Některé z agentur žijí v podstatě vlastním životem bez ohledu na fungování mateřské organizace (např. vztah WTO a OSN). Příklady: UNESCO, FAO (Organizace pro zemědělství a výživu) nebo UNICEF coby agentury OSN.
*Vzhledem k omezenému prostoru se analýza omezí na tři příklady mezinárodních organizací (OSN, Světová obchodní organizace a Rada Evropy).