Strategie rozvoje bioekonomiky – politická podpora - Historie editací

Admin v 14. 2. 2021, 06:41

2021-02-14T06:41:48Z

← Starší verze		Verze z 14. 2. 2021, 08:41
Řádek 62:		Řádek 62:
	===Reference===		===Reference===
	<references />		<references />

			=== Externí odkazy ===

			* [https://bioeast.eu/ Iniciativa Bioeast]

Admin v 14. 2. 2021, 06:36

2021-02-14T06:36:23Z

← Starší verze		Verze z 14. 2. 2021, 08:36
Řádek 54:		Řádek 54:
	==Odkazy==		==Odkazy==

	=== Související stránky ===		===Související stránky===

	* [[Bioekonomika]]		*[[Bioekonomika]]
	* [[Bioekonomika a udržitelný rozvoj]]		*[[Bioekonomika a udržitelný rozvoj]]
			*[[Role bioekonomiky v rozvoji venkovských regionů]]

	===Reference===		===Reference===
	<references />		<references />


	{{licence cc\|Cudlínová, Eva}}		{{licence cc\|Cudlínová, Eva}}

Admin v 13. 2. 2021, 17:57

2021-02-13T17:57:55Z

← Starší verze		Verze z 13. 2. 2021, 19:57
Řádek 21:		Řádek 21:
	\| datum přístupu = 2012-02-13		\| datum přístupu = 2012-02-13
	}}</ref>		}}</ref>


	Bioekonomická strategie EU vyšla ve stejném roce jako strategie USA pod názvem „Innovating for Sustainable Growth: A Bioeconomy for Europe“. Dle EU bioekonomika sestává z produkce využívající biologické obnovitelné zdroje, včetně odpadů, a jejich přeměně na produkty jako potraviny, krmivo, bioprodukty a bioenergii.<ref>{{Citace monografie		Bioekonomická strategie EU vyšla ve stejném roce jako strategie USA pod názvem „Innovating for Sustainable Growth: A Bioeconomy for Europe“. Dle EU bioekonomika sestává z produkce využívající biologické obnovitelné zdroje, včetně odpadů, a jejich přeměně na produkty jako potraviny, krmivo, bioprodukty a bioenergii.<ref>{{Citace monografie
Řádek 52:		Řádek 51:
	}}</ref>		}}</ref>

	Pro státy bývalého socialistického bloku je typické, že nemají své strategie pro bioekonomiku a poměrně málo z nich se danou problematikou zabývá na regionální nebo sektorové úrovni. Z důvodu sladění Evropské politiky zaměřené na bioekonomiku a aktivnějšího zapojení této skupiny států byla v roce 2016 založena iniciativa BIOEAST. Původními iniciátory byly země Visegrádské 4 (ČR, Polsko, Slovensko, Maďarsko), k níž se připojily během dvou následujících let Bulharsko, Chorvatsko, Lotyšsko, Litva, Estonská republika, Rumunsko, Slovinsko. V současné době má BIOEAST 11 členů. V rozvoji bioekonomiky v rámci zemí BIOEAST hraje hlavní roli zemědělský sektor.		Pro státy bývalého socialistického bloku je typické, že nemají své strategie pro bioekonomiku a poměrně málo z nich se danou problematikou zabývá na regionální nebo sektorové úrovni. Z důvodu sladění Evropské politiky zaměřené na bioekonomiku a aktivnějšího zapojení této skupiny států byla v roce 2016 založena iniciativa BIOEAST. Původními iniciátory byly země [[w:cs:Visegrádská skupina\|Visegrádské 4]] (ČR, Polsko, Slovensko, Maďarsko), k níž se připojily během dvou následujících let Bulharsko, Chorvatsko, Lotyšsko, Litva, Estonská republika, Rumunsko, Slovinsko. V současné době má BIOEAST 11 členů. V rozvoji bioekonomiky v rámci zemí BIOEAST hraje hlavní roli zemědělský sektor.
	==Odkazy==		==Odkazy==

			=== Související stránky ===

			* [[Bioekonomika]]
			* [[Bioekonomika a udržitelný rozvoj]]

	===Reference===		===Reference===
	<references />		<references />

			{{licence cc\|Cudlínová, Eva}}

	[[Kategorie:Bioekonomika]]		[[Kategorie:Bioekonomika]]
	{{MAS}}		{{MAS}}

Admin v 13. 2. 2021, 08:34

2021-02-13T08:34:32Z

← Starší verze		Verze z 13. 2. 2021, 10:34
Řádek 23:		Řádek 23:


	Bioekonomická strategie EU vyšla ve stejném roce jako strategie USA pod názvem „Innovating for Sustainable Growth: A Bioeconomy for Europe“. Dle EU bioekonomika sestává z produkce využívající biologické obnovitelné zdroje, včetně odpadů, a jejich přeměně na produkty jako potraviny, krmivo, bioprodukty a bioenergii.<ref>{{Citace elektronického periodika		Bioekonomická strategie EU vyšla ve stejném roce jako strategie USA pod názvem „Innovating for Sustainable Growth: A Bioeconomy for Europe“. Dle EU bioekonomika sestává z produkce využívající biologické obnovitelné zdroje, včetně odpadů, a jejich přeměně na produkty jako potraviny, krmivo, bioprodukty a bioenergii.<ref>{{Citace monografie
			\| příjmení = European Commission. Directorate General for Research and Innovation.
			\| titul = Innovating for sustainable growth :a bioeconomy for Europe.
			\| url = https://data.europa.eu/doi/10.2777/6462
			\| vydavatel = Publications Office
			\| místo = LU
			\| doi = 10.2777/6462
			}}</ref> Avšak v rámci sdělení ke komunikaci o bioekonomice Evropská komise definici rozšířila o přírodní zdroje pevniny, ale i moří, které slouží jako vstupy průmyslové a energetické výroby a sestává také z využívání biologických procesů k ozelenění průmyslu.<ref>{{Citace elektronického periodika
	\| titul = Bioeconomy for Europe; EUR-Lex - 20010203_1 - EN - EUR-Lex		\| titul = Bioeconomy for Europe; EUR-Lex - 20010203_1 - EN - EUR-Lex
	\| periodikum = eur-lex.europa.eu		\| periodikum = eur-lex.europa.eu
	\| url = https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=LEGISSUM:20010203_1		\| url = https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=LEGISSUM:20010203_1
	\| datum přístupu = 2021-02-13		\| datum přístupu = 2021-02-13
	}}</ref> Avšak v rámci sdělení ke komunikaci o bioekonomice Evropská komise definici rozšířila o přírodní zdroje pevniny, ale i moří, které slouží jako vstupy průmyslové a energetické výroby a sestává také z využívání biologických procesů k ozelenění průmyslu (European Commission, 2012b). Evropská bioekonomická strategie byla na podzim roku 2018 aktualizována a přinesla novou definici. Tato strategie zdůrazňuje nejen omezenost zdrojů, ale také ekologické limity naší planety, na které svou spotřebou lidstvo přímo naráží.		}}</ref> Evropská bioekonomická strategie byla na podzim roku 2018 aktualizována a přinesla novou definici. Tato strategie zdůrazňuje nejen omezenost zdrojů, ale také ekologické limity naší planety, na které svou spotřebou lidstvo přímo naráží.

	Zásadním důvodem, proč dnes jednotlivé státy i jejich uskupení vytváří a publikují bioekonomické strategie, je skutečnost, že nedostatek dlouhodobých politických závazků a pobídek způsobuje odliv investic do míst, kde tyto politické závazky deklarovány jsou, tudíž poskytují investorům lepší zázemí. Evropská Unie se jako nadnárodní politická organizace snaží vytvářet právní, politický i ekonomický rámec pro rozvoj bioekonomiky v Evropě, včetně již zmíněné strategie, avšak jednotlivé kroky záleží na přístupu konkrétních evropských států. Evropská bioekonomika už dnes zasahuje do mnoha odvětví od primárního sektoru, energetiku, přes potravinářský, chemický a plastikářský, textilní, dřevařský, papírenský a farmaceutický průmysl.		Zásadním důvodem, proč dnes jednotlivé státy i jejich uskupení vytváří a publikují bioekonomické strategie, je skutečnost, že nedostatek dlouhodobých politických závazků a pobídek způsobuje odliv investic do míst, kde tyto politické závazky deklarovány jsou, tudíž poskytují investorům lepší zázemí. Evropská Unie se jako nadnárodní politická organizace snaží vytvářet právní, politický i ekonomický rámec pro rozvoj bioekonomiky v Evropě, včetně již zmíněné strategie, avšak jednotlivé kroky záleží na přístupu konkrétních evropských států. Evropská bioekonomika už dnes zasahuje do mnoha odvětví od primárního sektoru, energetiku, přes potravinářský, chemický a plastikářský, textilní, dřevařský, papírenský a farmaceutický průmysl.
Řádek 49:		Řádek 56:
	===Reference===		===Reference===
	<references />		<references />


	[[Kategorie:Bioekonomika]]		[[Kategorie:Bioekonomika]]
	{{MAS}}		{{MAS}}

Admin v 13. 2. 2021, 08:29

2021-02-13T08:29:42Z

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-Podobně jako se liší definice [[Bioekonomika|bioekonomiky]], odlišují se i politické dokumenty a strategie na její podporu. Již v roce 2009 vydalo OECD politický dokument zaměřený na bioekonomickou strategii do roku 2030 (OECD, 2009). V bioekonomické strategii OECD byla bioeonomika definována jako ta, v níž biotechnologie tvoří signifikantní podíl na ekonomickém výstupu a skládá se ze tří základních složek, kterými je znalost biotechnologií, obnovitelná biomasa a integrace napříč různými aplikacemi. Podobně se k tomuto tématu postavilo i USA, ve své bioekonomické  strategii. „National Bioeconomy Blueprint“ z roku 2012, kde byla bioekonomika definována jako ekonomika založená na výzkumu a inovacích v oblasti přírodních věd, které jimi vytvářejí ekonomickou aktivitu a veřejný prospěch (The White House, 2012).
+Podobně jako se liší definice [[Bioekonomika|bioekonomiky]], odlišují se i politické dokumenty a strategie na její podporu. Již v roce 2009 vydalo OECD politický dokument zaměřený na bioekonomickou strategii do roku 2030.<ref>{{Citace monografie
-Bioekonomická  strategie EU vyšla ve stejném roce jako strategie USA pod názvem „Innovating for Sustainable Growth: A Bioeconomy for Europe“. Dle EU bioekonomika sestává z produkce využívající biologické obnovitelné zdroje, včetně odpadů, a jejich přeměně na produkty jako potraviny, krmivo, bioprodukty a bioenergii (European Commission, 2012a). Avšak v rámci sdělení ke komunikaci o bioekonomice Evropská komise definici rozšířila o přírodní zdroje pevniny, ale i moří, které slouží jako vstupy průmyslové a energetické výroby a sestává také z využívání biologických procesů k ozelenění průmyslu (European Commission, 2012b). Evropská bioekonomická strategie byla na podzim roku 2018 aktualizována a přinesla novou definici. Tato strategie zdůrazňuje nejen omezenost zdrojů, ale také ekologické limity naší planety, na které svou spotřebou lidstvo přímo naráží.
+V bioekonomické strategii OECD byla bioeonomika definována jako ta, v níž biotechnologie tvoří signifikantní podíl na ekonomickém výstupu a skládá se ze tří základních složek, kterými je znalost biotechnologií, obnovitelná biomasa a integrace napříč různými aplikacemi. Podobně se k tomuto tématu postavilo i USA, ve své bioekonomické  strategii. „National Bioeconomy Blueprint“ z roku 2012, kde byla bioekonomika definována jako ekonomika založená na výzkumu a inovacích v oblasti přírodních věd, které jimi vytvářejí ekonomickou aktivitu a veřejný prospěch.<ref>{{Citace elektronické monografie
 Zásadním důvodem, proč dnes jednotlivé státy i jejich uskupení vytváří a publikují bioekonomické strategie, je skutečnost, že nedostatek dlouhodobých politických závazků a pobídek způsobuje odliv investic do míst, kde tyto politické závazky deklarovány jsou, tudíž poskytují investorům lepší zázemí. Evropská Unie se jako nadnárodní politická organizace snaží vytvářet právní, politický i ekonomický rámec pro rozvoj bioekonomiky v Evropě, včetně již zmíněné strategie, avšak jednotlivé kroky záleží na přístupu konkrétních evropských států. Evropská bioekonomika už dnes zasahuje do mnoha odvětví od primárního sektoru, energetiku, přes potravinářský, chemický a plastikářský, textilní, dřevařský, papírenský a farmaceutický průmysl.
@@ Řádek 7: / Řádek 34: @@
 Politická podpora bioekonomiky může být zahrnuta i v jiných než bioekonomických strategiích. K obdobně zaměřeným strategiím patří například tzv. modrá a zelená ekonomika a všechny strategie zaměřené na podporu rozvoje inovací a technologií.
-Národní strategie 45 států celosvětově významněji ovlivňují rozvoj bioekonomie, ale jen osm z nich má vypracovanou bioekonomickou strategii jako takovou. Vedle Japonska, Malajsie, Jihoafrické republiky a USA se jedná o Evropskou unii a v rámci ní vybrané státy.  K roku 2020 měly bioekonomickou strategii tyto evropské státy: Německo, Itálie, Portugalsko, Francie, Irsko, Rakousko, Lotyšsko, Švédsko, Finsko. Strategie ostatních států se zaměřují  na bioekonomiku vybraných odvětví (19 high-tech biotechnologických strategií a 11 bioenergetických strategií). V rámci Evropy se Finsko a Norsko, jako země bohaté na biomasu zaměřují na přidanou hodnotu primárních produktů (v zemědělství, lesnictví nebo rybolovu), zatímco Nizozemí, Francie, Německo a Velká Británie podporují spíše bioekonomiku ve vztahu k zvýšení soběstačnosti v energetice a potravinářství (German Bioeconomy Council, 2015).
+Národní strategie 45 států celosvětově významněji ovlivňují rozvoj bioekonomie, ale jen osm z nich má vypracovanou bioekonomickou strategii jako takovou. Vedle Japonska, Malajsie, Jihoafrické republiky a USA se jedná o Evropskou unii a v rámci ní vybrané státy.  K roku 2020 měly bioekonomickou strategii tyto evropské státy: Německo, Itálie, Portugalsko, Francie, Irsko, Rakousko, Lotyšsko, Švédsko, Finsko. Strategie ostatních států se zaměřují  na bioekonomiku vybraných odvětví (19 high-tech biotechnologických strategií a 11 bioenergetických strategií). V rámci Evropy se Finsko a Norsko, jako země bohaté na biomasu zaměřují na přidanou hodnotu primárních produktů (v zemědělství, lesnictví nebo rybolovu), zatímco Nizozemí, Francie, Německo a Velká Británie podporují spíše bioekonomiku ve vztahu k zvýšení soběstačnosti v energetice a potravinářství.<ref>{{Citace elektronické monografie
 Pro státy bývalého socialistického bloku je typické, že nemají své strategie pro bioekonomiku a poměrně málo z nich se danou problematikou zabývá na regionální nebo sektorové úrovni. Z důvodu sladění Evropské politiky zaměřené na bioekonomiku a aktivnějšího zapojení této skupiny států byla v roce 2016 založena iniciativa BIOEAST. Původními iniciátory byly země Visegrádské 4 (ČR, Polsko, Slovensko, Maďarsko), k níž se připojily během dvou následujících let Bulharsko, Chorvatsko, Lotyšsko, Litva, Estonská republika, Rumunsko, Slovinsko.  V současné době má BIOEAST 11 členů.  V rozvoji bioekonomiky v rámci zemí BIOEAST hraje hlavní roli zemědělský sektor.
 [[Kategorie:Bioekonomika]]
 {{MAS}}

Admin v 13. 2. 2021, 08:21

2021-02-13T08:21:36Z

← Starší verze		Verze z 13. 2. 2021, 10:21
Řádek 1:		Řádek 1:
			Podobně jako se liší definice [[Bioekonomika\|bioekonomiky]], odlišují se i politické dokumenty a strategie na její podporu. Již v roce 2009 vydalo OECD politický dokument zaměřený na bioekonomickou strategii do roku 2030 (OECD, 2009). V bioekonomické strategii OECD byla bioeonomika definována jako ta, v níž biotechnologie tvoří signifikantní podíl na ekonomickém výstupu a skládá se ze tří základních složek, kterými je znalost biotechnologií, obnovitelná biomasa a integrace napříč různými aplikacemi. Podobně se k tomuto tématu postavilo i USA, ve své bioekonomické strategii. „National Bioeconomy Blueprint“ z roku 2012, kde byla bioekonomika definována jako ekonomika založená na výzkumu a inovacích v oblasti přírodních věd, které jimi vytvářejí ekonomickou aktivitu a veřejný prospěch (The White House, 2012).

			Bioekonomická strategie EU vyšla ve stejném roce jako strategie USA pod názvem „Innovating for Sustainable Growth: A Bioeconomy for Europe“. Dle EU bioekonomika sestává z produkce využívající biologické obnovitelné zdroje, včetně odpadů, a jejich přeměně na produkty jako potraviny, krmivo, bioprodukty a bioenergii (European Commission, 2012a). Avšak v rámci sdělení ke komunikaci o bioekonomice Evropská komise definici rozšířila o přírodní zdroje pevniny, ale i moří, které slouží jako vstupy průmyslové a energetické výroby a sestává také z využívání biologických procesů k ozelenění průmyslu (European Commission, 2012b). Evropská bioekonomická strategie byla na podzim roku 2018 aktualizována a přinesla novou definici. Tato strategie zdůrazňuje nejen omezenost zdrojů, ale také ekologické limity naší planety, na které svou spotřebou lidstvo přímo naráží.

			Zásadním důvodem, proč dnes jednotlivé státy i jejich uskupení vytváří a publikují bioekonomické strategie, je skutečnost, že nedostatek dlouhodobých politických závazků a pobídek způsobuje odliv investic do míst, kde tyto politické závazky deklarovány jsou, tudíž poskytují investorům lepší zázemí. Evropská Unie se jako nadnárodní politická organizace snaží vytvářet právní, politický i ekonomický rámec pro rozvoj bioekonomiky v Evropě, včetně již zmíněné strategie, avšak jednotlivé kroky záleží na přístupu konkrétních evropských států. Evropská bioekonomika už dnes zasahuje do mnoha odvětví od primárního sektoru, energetiku, přes potravinářský, chemický a plastikářský, textilní, dřevařský, papírenský a farmaceutický průmysl.

			Politická podpora bioekonomiky může být zahrnuta i v jiných než bioekonomických strategiích. K obdobně zaměřeným strategiím patří například tzv. modrá a zelená ekonomika a všechny strategie zaměřené na podporu rozvoje inovací a technologií.

			Národní strategie 45 států celosvětově významněji ovlivňují rozvoj bioekonomie, ale jen osm z nich má vypracovanou bioekonomickou strategii jako takovou. Vedle Japonska, Malajsie, Jihoafrické republiky a USA se jedná o Evropskou unii a v rámci ní vybrané státy. K roku 2020 měly bioekonomickou strategii tyto evropské státy: Německo, Itálie, Portugalsko, Francie, Irsko, Rakousko, Lotyšsko, Švédsko, Finsko. Strategie ostatních států se zaměřují na bioekonomiku vybraných odvětví (19 high-tech biotechnologických strategií a 11 bioenergetických strategií). V rámci Evropy se Finsko a Norsko, jako země bohaté na biomasu zaměřují na přidanou hodnotu primárních produktů (v zemědělství, lesnictví nebo rybolovu), zatímco Nizozemí, Francie, Německo a Velká Británie podporují spíše bioekonomiku ve vztahu k zvýšení soběstačnosti v energetice a potravinářství (German Bioeconomy Council, 2015).

			Pro státy bývalého socialistického bloku je typické, že nemají své strategie pro bioekonomiku a poměrně málo z nich se danou problematikou zabývá na regionální nebo sektorové úrovni. Z důvodu sladění Evropské politiky zaměřené na bioekonomiku a aktivnějšího zapojení této skupiny států byla v roce 2016 založena iniciativa BIOEAST. Původními iniciátory byly země Visegrádské 4 (ČR, Polsko, Slovensko, Maďarsko), k níž se připojily během dvou následujících let Bulharsko, Chorvatsko, Lotyšsko, Litva, Estonská republika, Rumunsko, Slovinsko. V současné době má BIOEAST 11 členů. V rozvoji bioekonomiky v rámci zemí BIOEAST hraje hlavní roli zemědělský sektor.

			'''LITERATURA'''


			EUROPEAN COMMISSION (2012a). Innovating for Sustainable Growth: A Bioeconomy for Europe. Brussels: European Commission. <nowiki>ISBN 978-92-79-25376-8</nowiki>. DOI 10.2777/6462.

			EUROPEAN COMMISSION (2012b). Bioeconomy for Europe. Brussels: EUR-LEX. Dostupné z: <nowiki>https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=LEGISSUM:20010203_1</nowiki>

			GERMAN BIOECONOMY COUNCIL (2015). ''Bioeconomy Policy Part II. Synopsis of National Stategies around the World.'' Berlin: Office of the Bioeconomy Council,.

			OECD (2009). The Bioeconomy to 2030 a Policy Agenda. Designing a Policy Agenda. Paris: OECD Publishing. 322 s. ISBN 978-92-64-03853.

			THE WHITE HOUSE (2012). ''National Bioeconomy Blueprint.'' Washington: The White House. 43 s.

	[[Kategorie:Bioekonomika]]		[[Kategorie:Bioekonomika]]
	~~{{Upravit}}~~{{MAS}}		{{MAS}}

Admin: Založena nová stránka s textem „Kategorie:Bioekonomika {{Upravit}}{{MAS}}“

2021-01-30T08:12:13Z

Založena nová stránka s textem „Kategorie:Bioekonomika {{Upravit}}{{MAS}}“

Nová stránka

[[Kategorie:Bioekonomika]]
{{Upravit}}{{MAS}}