Společná znalost - Historie editací

Eduard: Zrušena verze 22783 od uživatele Eduard (diskuse)

2018-12-05T10:04:12Z

Zrušena verze 22783 od uživatele Eduard (diskuse)

← Starší verze		Verze z 5. 12. 2018, 12:04
Řádek 4:		Řádek 4:
	Etymologicky je termín vymezen pojmy ,,společná" a ,,znalost". Znalost můžeme chápat jako praktické osvojení a pochopení nějaké informace v určitém myšlenkovém kontextu.<ref>https://en.oxforddictionaries.com/definition/knowledge</ref> Zatímco vymezení ,,společná" závisí vždy na otázce: ,,Komu (je tato znalost společná)?". Může být společná jak téměř celému lidstvu, např. že na obloze je velký žlutý kotouč, z kterého pochází teplo a světlo (i když ani tato znalost není společná nevidomým, pokud neuvěří někomu, kdo jim ji řekne) či znalost společnou jen úzkému okruhu jednotlivců, např. vědcům, kteří se zabývají kvantovou fyzikou nebo jednoduše v rámci rodiny, v níž má každý člen s ostatními společnou znalost o chodu domácnosti, např. kdo má kdy vynést koš.		Etymologicky je termín vymezen pojmy ,,společná" a ,,znalost". Znalost můžeme chápat jako praktické osvojení a pochopení nějaké informace v určitém myšlenkovém kontextu.<ref>https://en.oxforddictionaries.com/definition/knowledge</ref> Zatímco vymezení ,,společná" závisí vždy na otázce: ,,Komu (je tato znalost společná)?". Může být společná jak téměř celému lidstvu, např. že na obloze je velký žlutý kotouč, z kterého pochází teplo a světlo (i když ani tato znalost není společná nevidomým, pokud neuvěří někomu, kdo jim ji řekne) či znalost společnou jen úzkému okruhu jednotlivců, např. vědcům, kteří se zabývají kvantovou fyzikou nebo jednoduše v rámci rodiny, v níž má každý člen s ostatními společnou znalost o chodu domácnosti, např. kdo má kdy vynést koš.

	Pro společnou znalost se v angličtině používá pojem common knowledge. Setkáme se i s pojmy conventional wisdom či general knowledge, přičemž definice jsou různé. Cambridge Dictionary definuje common knowledge jak jako: ,,něco, co je známo mnoha lidem, ale často se oficiálně neoznámilo”<ref>https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/common-knowledge</ref>, tak v jiném hesle: ,,fakt, který každý ví.”<ref>https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/common?q=common%2Bknowledge</ref>, ke druhé možnosti se kloní i definice na Wikipedii: ,,Společná znalost je znalost, která je známá všem nebo téměř všem, obvykle s odkazem na komunitu, ve které je termín používán”<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Common_knowledge</ref> a jako taková je v angličtině většinou chápaná. Její podstatu ale vyjadřuje již řecký pojem axióm, který označuje to, co se považuje za obecně platné a není třeba to dokazovat. S tímto pojmem se pracuje ve filozofii a v logice, např.: a + b = b + a. Společnou znalost můžeme chápat jak jako znalost konkrétního axiómu, tak množinu obecně známých axiómů.		Pro společnou znalost se v angličtině používá pojem common knowledge. Setkáme se i s pojmy conventional wisdom či general knowledge, přičemž definice jsou různé. Cambridge Dictionary definuje common knowledge jak jako: ,,něco, co je známo mnoha lidem, ale často se oficiálně neoznámilo”<ref>https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/common-knowledge</ref>, tak v jiném hesle: ,,fakt, který každý ví.”<ref>https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/common?q=common%2Bknowledge</ref>, ke druhé možnosti se kloní i definice na Wikipedii: ,,Společná znalost je znalost, která je známá všem nebo téměř všem, obvykle s odkazem na komunitu, ve které je termín používán”<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Common_knowledge</ref> a jako taková je v angličtině většinou chápaná. Její podstatu ale vyjadřuje již řecký pojem axióm, který označuje to, co se považuje za obecně platné a není třeba to dokazovat. S tímto pojmem se pracuje ve filozofii a v logice, např.: a + b = b + a. Společnou znalost můžeme chápat jak jako znalost konkrétního axiómu, tak množinu obecně známých axiómů.[[File:Blind men and elephant2.jpg\|thumb\|[https://en.wikipedia.org/wiki/Blind_men_and_an_elephant Podobenství o nevidomých a slonovi] ukazuje tendenci pokládat omezené znalosti za celou pravdu.]]Axióm je základní kámen pro jakékoliv uvažování. Pokud se ukáže, že výchozí axióm neplatí, vše na něm postavené se zhroutí. Vyvrácení axiómu může mít závažné společenské důsledky. Například za tvrzení, že Země obíhá kolem Slunce dříve hrozila smrt, protože se církevní autority obávaly důsledků, které by dekonstrukce axiómu mohla přinést. Společenské rozpaky vzbuzovalo i přijetí Darwinovy koncepce evoluce. Lidské dějiny souvisí s dějinami víry v různé axiómy. Společenské změny jsou často v korelaci s opuštěním starých axiómů a nalezením nových – ať již v náboženství, politice či ve vědě. Prosazení nového myšlení ale nebývá lehké. Podle vědce Maxe Plancka: ,,Nová vědecká pravda nevítězí díky tomu, že přesvědčí své oponenty a přiměje je vidět světlo, ale spíše proto, že její oponenti zemřou a vyroste nová generace, které je už blízká."<ref>https://en.wikiquote.org/wiki/Max_Planck</ref> Etablování nových axiómů trvá často dlouho. Ještě Tomáš Garrigue Masaryk vzpomíná, jak si na něj matky stěžovaly kvůli tomu, že učil jejich děti, že Země obíhá kolem Slunce.<ref>https://search.mlp.cz/cz/titul/hovory-s-t-g-masarykem/3347588/</ref>

	Axióm je základní kámen pro jakékoliv uvažování. Pokud se ukáže, že výchozí axióm neplatí, vše na něm postavené se zhroutí. Vyvrácení axiómu může mít závažné společenské důsledky. Například za tvrzení, že Země obíhá kolem Slunce dříve hrozila smrt, protože se církevní autority obávaly důsledků, které by dekonstrukce axiómu mohla přinést. Společenské rozpaky vzbuzovalo i přijetí Darwinovy koncepce evoluce. Lidské dějiny souvisí s dějinami víry v různé axiómy. Společenské změny jsou často v korelaci s opuštěním starých axiómů a nalezením nových – ať již v náboženství, politice či ve vědě. Prosazení nového myšlení ale nebývá lehké. Podle vědce Maxe Plancka: ,,Nová vědecká pravda nevítězí díky tomu, že přesvědčí své oponenty a přiměje je vidět světlo, ale spíše proto, že její oponenti zemřou a vyroste nová generace, které je už blízká."<ref>https://en.wikiquote.org/wiki/Max_Planck</ref> Etablování nových axiómů trvá často dlouho. Ještě Tomáš Garrigue Masaryk vzpomíná, jak si na něj matky stěžovaly kvůli tomu, že učil jejich děti, že Země obíhá kolem Slunce.<ref>https://search.mlp.cz/cz/titul/hovory-s-t-g-masarykem/3347588/</ref>

	== Problematika společné znalosti ==		== Problematika společné znalosti ==

Eduard: zkouška počítání velikosti stránky

2018-12-05T10:03:21Z

zkouška počítání velikosti stránky

← Starší verze		Verze z 5. 12. 2018, 12:03
Řádek 4:		Řádek 4:
	Etymologicky je termín vymezen pojmy ,,společná" a ,,znalost". Znalost můžeme chápat jako praktické osvojení a pochopení nějaké informace v určitém myšlenkovém kontextu.<ref>https://en.oxforddictionaries.com/definition/knowledge</ref> Zatímco vymezení ,,společná" závisí vždy na otázce: ,,Komu (je tato znalost společná)?". Může být společná jak téměř celému lidstvu, např. že na obloze je velký žlutý kotouč, z kterého pochází teplo a světlo (i když ani tato znalost není společná nevidomým, pokud neuvěří někomu, kdo jim ji řekne) či znalost společnou jen úzkému okruhu jednotlivců, např. vědcům, kteří se zabývají kvantovou fyzikou nebo jednoduše v rámci rodiny, v níž má každý člen s ostatními společnou znalost o chodu domácnosti, např. kdo má kdy vynést koš.		Etymologicky je termín vymezen pojmy ,,společná" a ,,znalost". Znalost můžeme chápat jako praktické osvojení a pochopení nějaké informace v určitém myšlenkovém kontextu.<ref>https://en.oxforddictionaries.com/definition/knowledge</ref> Zatímco vymezení ,,společná" závisí vždy na otázce: ,,Komu (je tato znalost společná)?". Může být společná jak téměř celému lidstvu, např. že na obloze je velký žlutý kotouč, z kterého pochází teplo a světlo (i když ani tato znalost není společná nevidomým, pokud neuvěří někomu, kdo jim ji řekne) či znalost společnou jen úzkému okruhu jednotlivců, např. vědcům, kteří se zabývají kvantovou fyzikou nebo jednoduše v rámci rodiny, v níž má každý člen s ostatními společnou znalost o chodu domácnosti, např. kdo má kdy vynést koš.

	Pro společnou znalost se v angličtině používá pojem common knowledge. Setkáme se i s pojmy conventional wisdom či general knowledge, přičemž definice jsou různé. Cambridge Dictionary definuje common knowledge jak jako: ,,něco, co je známo mnoha lidem, ale často se oficiálně neoznámilo”<ref>https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/common-knowledge</ref>, tak v jiném hesle: ,,fakt, který každý ví.”<ref>https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/common?q=common%2Bknowledge</ref>, ke druhé možnosti se kloní i definice na Wikipedii: ,,Společná znalost je znalost, která je známá všem nebo téměř všem, obvykle s odkazem na komunitu, ve které je termín používán”<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Common_knowledge</ref> a jako taková je v angličtině většinou chápaná. Její podstatu ale vyjadřuje již řecký pojem axióm, který označuje to, co se považuje za obecně platné a není třeba to dokazovat. S tímto pojmem se pracuje ve filozofii a v logice, např.: a + b = b + a. Společnou znalost můžeme chápat jak jako znalost konkrétního axiómu, tak množinu obecně známých axiómů.~~[[File:Blind men and elephant2.jpg\|thumb\|[https://en.wikipedia.org/wiki/Blind_men_and_an_elephant Podobenství o nevidomých a slonovi] ukazuje tendenci pokládat omezené znalosti za celou pravdu.]]~~Axióm je základní kámen pro jakékoliv uvažování. Pokud se ukáže, že výchozí axióm neplatí, vše na něm postavené se zhroutí. Vyvrácení axiómu může mít závažné společenské důsledky. Například za tvrzení, že Země obíhá kolem Slunce dříve hrozila smrt, protože se církevní autority obávaly důsledků, které by dekonstrukce axiómu mohla přinést. Společenské rozpaky vzbuzovalo i přijetí Darwinovy koncepce evoluce. Lidské dějiny souvisí s dějinami víry v různé axiómy. Společenské změny jsou často v korelaci s opuštěním starých axiómů a nalezením nových – ať již v náboženství, politice či ve vědě. Prosazení nového myšlení ale nebývá lehké. Podle vědce Maxe Plancka: ,,Nová vědecká pravda nevítězí díky tomu, že přesvědčí své oponenty a přiměje je vidět světlo, ale spíše proto, že její oponenti zemřou a vyroste nová generace, které je už blízká."<ref>https://en.wikiquote.org/wiki/Max_Planck</ref> Etablování nových axiómů trvá často dlouho. Ještě Tomáš Garrigue Masaryk vzpomíná, jak si na něj matky stěžovaly kvůli tomu, že učil jejich děti, že Země obíhá kolem Slunce.<ref>https://search.mlp.cz/cz/titul/hovory-s-t-g-masarykem/3347588/</ref>		Pro společnou znalost se v angličtině používá pojem common knowledge. Setkáme se i s pojmy conventional wisdom či general knowledge, přičemž definice jsou různé. Cambridge Dictionary definuje common knowledge jak jako: ,,něco, co je známo mnoha lidem, ale často se oficiálně neoznámilo”<ref>https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/common-knowledge</ref>, tak v jiném hesle: ,,fakt, který každý ví.”<ref>https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/common?q=common%2Bknowledge</ref>, ke druhé možnosti se kloní i definice na Wikipedii: ,,Společná znalost je znalost, která je známá všem nebo téměř všem, obvykle s odkazem na komunitu, ve které je termín používán”<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Common_knowledge</ref> a jako taková je v angličtině většinou chápaná. Její podstatu ale vyjadřuje již řecký pojem axióm, který označuje to, co se považuje za obecně platné a není třeba to dokazovat. S tímto pojmem se pracuje ve filozofii a v logice, např.: a + b = b + a. Společnou znalost můžeme chápat jak jako znalost konkrétního axiómu, tak množinu obecně známých axiómů.

			Axióm je základní kámen pro jakékoliv uvažování. Pokud se ukáže, že výchozí axióm neplatí, vše na něm postavené se zhroutí. Vyvrácení axiómu může mít závažné společenské důsledky. Například za tvrzení, že Země obíhá kolem Slunce dříve hrozila smrt, protože se církevní autority obávaly důsledků, které by dekonstrukce axiómu mohla přinést. Společenské rozpaky vzbuzovalo i přijetí Darwinovy koncepce evoluce. Lidské dějiny souvisí s dějinami víry v různé axiómy. Společenské změny jsou často v korelaci s opuštěním starých axiómů a nalezením nových – ať již v náboženství, politice či ve vědě. Prosazení nového myšlení ale nebývá lehké. Podle vědce Maxe Plancka: ,,Nová vědecká pravda nevítězí díky tomu, že přesvědčí své oponenty a přiměje je vidět světlo, ale spíše proto, že její oponenti zemřou a vyroste nová generace, které je už blízká."<ref>https://en.wikiquote.org/wiki/Max_Planck</ref> Etablování nových axiómů trvá často dlouho. Ještě Tomáš Garrigue Masaryk vzpomíná, jak si na něj matky stěžovaly kvůli tomu, že učil jejich děti, že Země obíhá kolem Slunce.<ref>https://search.mlp.cz/cz/titul/hovory-s-t-g-masarykem/3347588/</ref>

	== Problematika společné znalosti ==		== Problematika společné znalosti ==

Eduard v 30. 11. 2018, 11:14

2018-11-30T11:14:50Z

← Starší verze		Verze z 30. 11. 2018, 13:14
Řádek 24:		Řádek 24:
	Digitální období přináší další možnosti pro růst individualizace. Jedinec již nemusí koukat na seriály v televizi či číst stejné noviny jako všichni, ale může si vybírat z množství YouTube kanálů či internetových blogů. Roste tak diverzita a každý, kdo surfuje na internetu konzumuje trochu něco jiného, protože je trochu jiný. To ale vede také k tomu, že naši kamarádi neviděli stejná videa či nečetli články. Může se proto vytrácet společné téma k hovoru, (pokud každý chce mluvit o tom svém a druhého to nezajímá, protože o tom nic neví a chce mluvit zase o tom svém). I to může být důvodem proč je pocit osamocení v současnosti nejvyšší u mladé generace (která již vyrostla v digitálním světě): ,,,index samoty' měl za celé Spojené státy hodnotu 44, generace Z (věk 18 až 22 let) dosáhla hodnoty 48,3 (...)."<ref>https://roklen24.cz/a/SUvvp/samota-epidemie-mladych-generaci-ktera-leze-na-mozek</ref>		Digitální období přináší další možnosti pro růst individualizace. Jedinec již nemusí koukat na seriály v televizi či číst stejné noviny jako všichni, ale může si vybírat z množství YouTube kanálů či internetových blogů. Roste tak diverzita a každý, kdo surfuje na internetu konzumuje trochu něco jiného, protože je trochu jiný. To ale vede také k tomu, že naši kamarádi neviděli stejná videa či nečetli články. Může se proto vytrácet společné téma k hovoru, (pokud každý chce mluvit o tom svém a druhého to nezajímá, protože o tom nic neví a chce mluvit zase o tom svém). I to může být důvodem proč je pocit osamocení v současnosti nejvyšší u mladé generace (která již vyrostla v digitálním světě): ,,,index samoty' měl za celé Spojené státy hodnotu 44, generace Z (věk 18 až 22 let) dosáhla hodnoty 48,3 (...)."<ref>https://roklen24.cz/a/SUvvp/samota-epidemie-mladych-generaci-ktera-leze-na-mozek</ref>

	V kontextu problematiky společné znalosti je také zajímavé, že jen 66% mladých Američanů (věk 18-24 let) pevně věří, že Země je kulatá.<ref>https://today.yougov.com/topics/philosophy/articles-reports/2018/04/02/most-flat-earthers-consider-themselves-religious</ref> To představuje problém pro vzdělávání (jak je ujistit, že opravdu je?). Na druhou stranu jisté zpochybnění poznání může být pozitivní pro kreativní a kritické myšlení. To ale pouze za předpokladu, že dotyčný bude otevřený k argumentům, bude se chtít dopátrat pravdy a nepropadne radikálnímu relativismu a agnosticismu. Tedy, že např. přijme argumentaci, že Země je kulatá protože a) máme obrázky z družic b) může se o tom přesvědčit vlastní zkušeností, když bude sedět na pláži a uvidí jak se lodě vynořují za horizontem, popř. další argumenty.<ref>https://www.popsci.com/10-ways-you-can-prove-earth-is-round#page-3</ref> Pokud někdo věří, že Země je kulatá pouze na základě toho, že mu to řekli ve škole (a nedokáže to vyargumentovat), je to podobné jako když někdo jiný dříve věřil, že Země je placatá, ''protože mu to řekli ve'' ''škole''. Z výzkumu také vyplynulo, že starší respondenti jsou si více jistí, že Země je kulatá.<ref>https://today.yougov.com/topics/philosophy/articles-reports/2018/04/02/most-flat-earthers-consider-themselves-religious</ref> Je tedy možné, že i nynější mladí respondenti si budou časem jistější v tom, že je kulatá (nebo placatá?). Je ale otázka, zda to bude díky tomu, že budou chytřejší nebo díky tomu, že s věkem roste potřeba jistoty a víry v dogmata.		V kontextu problematiky společné znalosti je také zajímavé, že jen 66% mladých Američanů (věk 18-24 let) pevně věří, že Země je kulatá.<ref>https://today.yougov.com/topics/philosophy/articles-reports/2018/04/02/most-flat-earthers-consider-themselves-religious</ref> To představuje problém pro vzdělávání (jak je ujistit, že opravdu je?). Na druhou stranu jisté zpochybnění poznání může být pozitivní pro kreativní a kritické myšlení. To ale pouze za předpokladu, že dotyčný bude otevřený k argumentům, bude se chtít dopátrat pravdy a nepropadne radikálnímu relativismu a agnosticismu. Tedy, že např. přijme argumentaci, že Země je kulatá protože a) máme obrázky z družic b) může se o tom přesvědčit vlastní zkušeností, když bude sedět na pláži a uvidí jak se lodě vynořují za horizontem, popř. další argumenty.<ref>https://www.popsci.com/10-ways-you-can-prove-earth-is-round#page-3</ref> Pokud někdo věří, že Země je kulatá pouze na základě toho, že mu to řekli ve škole (a nedokáže to vyargumentovat), je to podobné jako když někdo jiný dříve věřil, že Země je placatá, ''protože mu to řekli ve'' ''škole''. Z výzkumu také vyplynulo, že starší respondenti jsou si více jistí, že Země je kulatá.<ref>https://today.yougov.com/topics/philosophy/articles-reports/2018/04/02/most-flat-earthers-consider-themselves-religious</ref> Je tedy možné, že i nynější mladí respondenti si budou časem jistější v tom, že je kulatá (nebo placatá?). Je ale otázka, zda to bude díky tomu, že budou chytřejší, nebo díky tomu, že s věkem roste potřeba jistoty a víry v dogmata.

	Fragmentarizace společné znalosti v různých prostředích má důsledky v různých oblastech, např.:		Fragmentarizace společné znalosti v různých prostředích má důsledky v různých oblastech, např.:

147.231.59.150: /* Společná znalost se fragmentarizuje */

2018-11-30T11:13:45Z

Společná znalost se fragmentarizuje

← Starší verze		Verze z 30. 11. 2018, 13:13
Řádek 22:		Řádek 22:
	[[File:Los portadores de la antorcha.jpg\|thumb\|Sousoší [https://es.wikipedia.org/wiki/Los_portadores_de_la_antorcha Los portadores de la antorcha] (nosiči pochodně) symbolizuje předávání znalosti mezi generacemi (mladý muž na koni přijímá ,,pochodeň znalosti" od slábnoucího starce).]]Žijeme v období, kdy se rozpadají dřívější pevné celky (rodina, národ, profesní komunity). Kolektivní společenství jsou na ústupu, roste individualizace. S tím se pojí určitá fragmentarizace dřívější obecně sdílené společné znalosti.		[[File:Los portadores de la antorcha.jpg\|thumb\|Sousoší [https://es.wikipedia.org/wiki/Los_portadores_de_la_antorcha Los portadores de la antorcha] (nosiči pochodně) symbolizuje předávání znalosti mezi generacemi (mladý muž na koni přijímá ,,pochodeň znalosti" od slábnoucího starce).]]Žijeme v období, kdy se rozpadají dřívější pevné celky (rodina, národ, profesní komunity). Kolektivní společenství jsou na ústupu, roste individualizace. S tím se pojí určitá fragmentarizace dřívější obecně sdílené společné znalosti.

	Digitální období přináší další možnosti pro růst individualizace. Jedinec již nemusí koukat na seriály v televizi či číst stejné noviny jako všichni, ale může si vybírat z množství YouTube kanálů či internetových blogů. Roste tak diverzita a každý, kdo surfuje na internetu konzumuje trochu něco jiného, protože je trochu jiný. To ale vede také k tomu, že naši kamarádi neviděli stejná videa či nečetli články. Může se proto vytrácet společné téma k hovoru, (pokud každý chce mluvit o tom svém a druhého to nezajímá, protože o tom nic neví a chce mluvit zase o tom svém). I to může být důvodem proč je pocit osamocení v současnosti nejvyšší u mladé generace (která již vyrostla v digitálním světě): ,,,index samoty' měl za celé Spojené státy hodnotu 44, generace Z (věk 18 až 22 let) dosáhla hodnoty 48,3 (...)."<ref>https://roklen24.cz/a/SUvvp/samota-epidemie-mladych-generaci-ktera-leze-na-mozek</ref> V kontextu problematiky společné znalosti je také zajímavé, že jen 66% mladých Američanů (věk 18-24 let) pevně věří, že Země je kulatá.<ref>https://today.yougov.com/topics/philosophy/articles-reports/2018/04/02/most-flat-earthers-consider-themselves-religious</ref>		Digitální období přináší další možnosti pro růst individualizace. Jedinec již nemusí koukat na seriály v televizi či číst stejné noviny jako všichni, ale může si vybírat z množství YouTube kanálů či internetových blogů. Roste tak diverzita a každý, kdo surfuje na internetu konzumuje trochu něco jiného, protože je trochu jiný. To ale vede také k tomu, že naši kamarádi neviděli stejná videa či nečetli články. Může se proto vytrácet společné téma k hovoru, (pokud každý chce mluvit o tom svém a druhého to nezajímá, protože o tom nic neví a chce mluvit zase o tom svém). I to může být důvodem proč je pocit osamocení v současnosti nejvyšší u mladé generace (která již vyrostla v digitálním světě): ,,,index samoty' měl za celé Spojené státy hodnotu 44, generace Z (věk 18 až 22 let) dosáhla hodnoty 48,3 (...)."<ref>https://roklen24.cz/a/SUvvp/samota-epidemie-mladych-generaci-ktera-leze-na-mozek</ref>

			V kontextu problematiky společné znalosti je také zajímavé, že jen 66% mladých Američanů (věk 18-24 let) pevně věří, že Země je kulatá.<ref>https://today.yougov.com/topics/philosophy/articles-reports/2018/04/02/most-flat-earthers-consider-themselves-religious</ref> To představuje problém pro vzdělávání (jak je ujistit, že opravdu je?). Na druhou stranu jisté zpochybnění poznání může být pozitivní pro kreativní a kritické myšlení. To ale pouze za předpokladu, že dotyčný bude otevřený k argumentům, bude se chtít dopátrat pravdy a nepropadne radikálnímu relativismu a agnosticismu. Tedy, že např. přijme argumentaci, že Země je kulatá protože a) máme obrázky z družic b) může se o tom přesvědčit vlastní zkušeností, když bude sedět na pláži a uvidí jak se lodě vynořují za horizontem, popř. další argumenty.<ref>https://www.popsci.com/10-ways-you-can-prove-earth-is-round#page-3</ref> Pokud někdo věří, že Země je kulatá pouze na základě toho, že mu to řekli ve škole (a nedokáže to vyargumentovat), je to podobné jako když někdo jiný dříve věřil, že Země je placatá, ''protože mu to řekli ve'' ''škole''. Z výzkumu také vyplynulo, že starší respondenti jsou si více jistí, že Země je kulatá.<ref>https://today.yougov.com/topics/philosophy/articles-reports/2018/04/02/most-flat-earthers-consider-themselves-religious</ref> Je tedy možné, že i nynější mladí respondenti si budou časem jistější v tom, že je kulatá (nebo placatá?). Je ale otázka, zda to bude díky tomu, že budou chytřejší nebo díky tomu, že s věkem roste potřeba jistoty a víry v dogmata.

	Fragmentarizace společné znalosti v různých prostředích má důsledky v různých oblastech, např.:		Fragmentarizace společné znalosti v různých prostředích má důsledky v různých oblastech, např.:

147.231.59.104: /* Společná znalost se fragmentarizuje */

2018-11-27T15:23:57Z

Společná znalost se fragmentarizuje

← Starší verze		Verze z 27. 11. 2018, 17:23
Řádek 26:		Řádek 26:
	Fragmentarizace společné znalosti v různých prostředích má důsledky v různých oblastech, např.:		Fragmentarizace společné znalosti v různých prostředích má důsledky v různých oblastech, např.:
	* Ve vzdělávání. Učitel neví, co jeho žáci ví a co ne, ve třídách může růst diverzita a internet může posílit [https://cs.wikipedia.org/wiki/Matou%C5%A1%C5%AFv_efekt Matoušův efekt,] tedy, že nejnadanější žáci vědí díky samostudiu mnohem více a ve třídě se nudí, zatímco ti, co neumí využívat nové informační technologie mohou ztrácet přehled o současném světě. Předvídání toho, co ostatní ví je značný problém.<ref>https://link.springer.com/article/10.3758/s13421-018-0842-4</ref><ref>https://www.researchgate.net/publication/280906162_How_we_know_-_And_sometimes_misjudge_-_What_others_know_Imputing_one's_own_knowledge_to_others</ref> Společná znalost se u studentů mění napříč generacemi.<ref>https://link.springer.com/article/10.3758%2Fs13428-012-0307-9</ref> Staří učitelé proto mohou mít pocit, že noví žáci vědí méně. Ti ale nemusí mít méně znalostí, pouze mají jiné. Problematika společné znalosti konkrétních skupin, např. studentů je proto zajímavým námětem na výzkum.<ref>https://link.springer.com/article/10.3758%2Fs13428-012-0307-9</ref><ref>https://eurozpravy.cz/domaci/politika/216694-studenti-nevi-co-je-vitezny-unor-jejich-odpovedi-vas-zaskoci/</ref>		* Ve vzdělávání. Učitel neví, co jeho žáci ví a co ne, ve třídách může růst diverzita a internet může posílit [https://cs.wikipedia.org/wiki/Matou%C5%A1%C5%AFv_efekt Matoušův efekt,] tedy, že nejnadanější žáci vědí díky samostudiu mnohem více a ve třídě se nudí, zatímco ti, co neumí využívat nové informační technologie mohou ztrácet přehled o současném světě. Předvídání toho, co ostatní ví je značný problém.<ref>https://link.springer.com/article/10.3758/s13421-018-0842-4</ref><ref>https://www.researchgate.net/publication/280906162_How_we_know_-_And_sometimes_misjudge_-_What_others_know_Imputing_one's_own_knowledge_to_others</ref> Společná znalost se u studentů mění napříč generacemi.<ref>https://link.springer.com/article/10.3758%2Fs13428-012-0307-9</ref> Staří učitelé proto mohou mít pocit, že noví žáci vědí méně. Ti ale nemusí mít méně znalostí, pouze mají jiné. Problematika společné znalosti konkrétních skupin, např. studentů je proto zajímavým námětem na výzkum.<ref>https://link.springer.com/article/10.3758%2Fs13428-012-0307-9</ref><ref>https://eurozpravy.cz/domaci/politika/216694-studenti-nevi-co-je-vitezny-unor-jejich-odpovedi-vas-zaskoci/</ref>
	* V politice. Politik neví o ~~jaké~~ témata mají jeho voliči zájem, co je jejich problém a jakým jazykem k nim mluvit. Každý mluví ke svému okruhu, přičemž nemusí vůbec tušit jaké problémy trápí jiné. Prohlubuje se názorová propast mezi centrem a periferiemi. Vzhledem k množství informací mohou začít voliči ztrácet přehled i zájem o politiku. O politice je tak těžké i mluvit, protože společná znalost např. jmen ministrů, důležitých jednání atd. se vytrácí.		* V politice. Politik neví o jaká témata mají jeho voliči zájem, co je jejich problém a jakým jazykem k nim mluvit. Každý mluví ke svému okruhu, přičemž nemusí vůbec tušit jaké problémy trápí jiné. Prohlubuje se názorová propast mezi centrem a periferiemi. Vzhledem k množství informací mohou začít voliči ztrácet přehled i zájem o politiku. O politice je tak těžké i mluvit, protože společná znalost např. jmen ministrů, důležitých jednání atd. se vytrácí.
	* v každodenní komunikaci s lidmi z odlišných sociálních prostředí a generací. Mladí lidé pracující na internetu nejsou třeba již vůbec schopni vysvětlit prarodičům, co že to vlastně dělají, protože s nimi postrádají společnou znalost nejen sociálních sítí ale často také internetu a počítačů. A naopak vůbec nemusí rozumět myšlenkovým světům, v nichž starší generace žijí.		* v každodenní komunikaci s lidmi z odlišných sociálních prostředí a generací. Mladí lidé pracující na internetu nejsou třeba již vůbec schopni vysvětlit prarodičům, co že to vlastně dělají, protože s nimi postrádají společnou znalost nejen sociálních sítí ale často také internetu a počítačů. A naopak vůbec nemusí rozumět myšlenkovým světům, v nichž starší generace žijí.

147.231.59.192: /* Společná znalost se vytrácí */

2018-11-23T11:51:26Z

Společná znalost se vytrácí

← Starší verze		Verze z 23. 11. 2018, 13:51
Řádek 19:		Řádek 19:
	Určitá společná znalost, tvořená z konkrétních všeobecně uznávaných axiómů, je tedy pro normální život nezbytná. Tato znalost je pak něčím, o čem se předpokládá, že se na tom všichni zúčastnění shodnou. Je to společný jazyk dané skupiny (na pozdrav: ,,Dobrý den" každý Čech ví, že se dá odpovědět také slovy dobrý den). Společná znalost se ale mění a vyvíjí. A již určitá nejasnost v její definici ilustruje závažnější otázku, která spočívá v tom, co můžeme v současném informačním chaosu a rozpadu znalostních kánonů v různých odvětvích považovat za společnou znalost dané skupiny a co ne.		Určitá společná znalost, tvořená z konkrétních všeobecně uznávaných axiómů, je tedy pro normální život nezbytná. Tato znalost je pak něčím, o čem se předpokládá, že se na tom všichni zúčastnění shodnou. Je to společný jazyk dané skupiny (na pozdrav: ,,Dobrý den" každý Čech ví, že se dá odpovědět také slovy dobrý den). Společná znalost se ale mění a vyvíjí. A již určitá nejasnost v její definici ilustruje závažnější otázku, která spočívá v tom, co můžeme v současném informačním chaosu a rozpadu znalostních kánonů v různých odvětvích považovat za společnou znalost dané skupiny a co ne.

	== Společná znalost se ~~vytrácí~~ ==		== Společná znalost se fragmentarizuje ==
	[[File:Los portadores de la antorcha.jpg\|thumb\|Sousoší [https://es.wikipedia.org/wiki/Los_portadores_de_la_antorcha Los portadores de la antorcha] (nosiči pochodně) symbolizuje předávání znalosti mezi generacemi (mladý muž na koni přijímá ,,pochodeň znalosti" od slábnoucího starce).]]Žijeme v období, kdy se rozpadají dřívější pevné celky (rodina, národ, profesní komunity). Kolektivní společenství jsou na ústupu, roste individualizace. S tím se pojí ~~určitý rozpad~~ dřívější obecně sdílené společné znalosti.		[[File:Los portadores de la antorcha.jpg\|thumb\|Sousoší [https://es.wikipedia.org/wiki/Los_portadores_de_la_antorcha Los portadores de la antorcha] (nosiči pochodně) symbolizuje předávání znalosti mezi generacemi (mladý muž na koni přijímá ,,pochodeň znalosti" od slábnoucího starce).]]Žijeme v období, kdy se rozpadají dřívější pevné celky (rodina, národ, profesní komunity). Kolektivní společenství jsou na ústupu, roste individualizace. S tím se pojí určitá fragmentarizace dřívější obecně sdílené společné znalosti.

	Digitální období přináší další možnosti pro růst individualizace. Jedinec již nemusí koukat na seriály v televizi či číst stejné noviny jako všichni, ale může si vybírat z množství YouTube kanálů či internetových blogů. Roste tak diverzita a každý, kdo surfuje na internetu konzumuje trochu něco jiného, protože je trochu jiný. To ale vede také k tomu, že naši kamarádi neviděli stejná videa či nečetli články. Může se proto vytrácet společné téma k hovoru, (pokud každý chce mluvit o tom svém a druhého to nezajímá, protože o tom nic neví a chce mluvit zase o tom svém). I to může být důvodem proč je pocit osamocení v současnosti nejvyšší u mladé generace (která již vyrostla v digitálním světě): ,,,index samoty' měl za celé Spojené státy hodnotu 44, generace Z (věk 18 až 22 let) dosáhla hodnoty 48,3 (...)."<ref>https://roklen24.cz/a/SUvvp/samota-epidemie-mladych-generaci-ktera-leze-na-mozek</ref> V kontextu problematiky společné znalosti je také zajímavé, že jen 66% mladých Američanů (věk 18-24 let) pevně věří, že Země je kulatá.<ref>https://today.yougov.com/topics/philosophy/articles-reports/2018/04/02/most-flat-earthers-consider-themselves-religious</ref>		Digitální období přináší další možnosti pro růst individualizace. Jedinec již nemusí koukat na seriály v televizi či číst stejné noviny jako všichni, ale může si vybírat z množství YouTube kanálů či internetových blogů. Roste tak diverzita a každý, kdo surfuje na internetu konzumuje trochu něco jiného, protože je trochu jiný. To ale vede také k tomu, že naši kamarádi neviděli stejná videa či nečetli články. Může se proto vytrácet společné téma k hovoru, (pokud každý chce mluvit o tom svém a druhého to nezajímá, protože o tom nic neví a chce mluvit zase o tom svém). I to může být důvodem proč je pocit osamocení v současnosti nejvyšší u mladé generace (která již vyrostla v digitálním světě): ,,,index samoty' měl za celé Spojené státy hodnotu 44, generace Z (věk 18 až 22 let) dosáhla hodnoty 48,3 (...)."<ref>https://roklen24.cz/a/SUvvp/samota-epidemie-mladych-generaci-ktera-leze-na-mozek</ref> V kontextu problematiky společné znalosti je také zajímavé, že jen 66% mladých Američanů (věk 18-24 let) pevně věří, že Země je kulatá.<ref>https://today.yougov.com/topics/philosophy/articles-reports/2018/04/02/most-flat-earthers-consider-themselves-religious</ref>

	~~Rozpad~~ společné znalosti má důsledky v různých oblastech, např.:		Fragmentarizace společné znalosti v různých prostředích má důsledky v různých oblastech, např.:
	* Ve vzdělávání. Učitel neví, co jeho žáci ví a co ne, ve třídách může růst diverzita a internet může posílit [https://cs.wikipedia.org/wiki/Matou%C5%A1%C5%AFv_efekt Matoušův efekt,] tedy, že nejnadanější žáci vědí díky samostudiu mnohem více a ve třídě se nudí, zatímco ti, co neumí využívat nové informační technologie mohou ztrácet přehled o současném světě. Předvídání toho, co ostatní ví je značný problém.<ref>https://link.springer.com/article/10.3758/s13421-018-0842-4</ref><ref>https://www.researchgate.net/publication/280906162_How_we_know_-_And_sometimes_misjudge_-_What_others_know_Imputing_one's_own_knowledge_to_others</ref> Společná znalost se u studentů mění napříč generacemi.<ref>https://link.springer.com/article/10.3758%2Fs13428-012-0307-9</ref> Staří učitelé proto mohou mít pocit, že noví žáci vědí méně. Ti ale nemusí mít méně znalostí, pouze mají jiné. Problematika společné znalosti konkrétních skupin, např. studentů je proto zajímavým námětem na výzkum.<ref>https://link.springer.com/article/10.3758%2Fs13428-012-0307-9</ref><ref>https://eurozpravy.cz/domaci/politika/216694-studenti-nevi-co-je-vitezny-unor-jejich-odpovedi-vas-zaskoci/</ref>		* Ve vzdělávání. Učitel neví, co jeho žáci ví a co ne, ve třídách může růst diverzita a internet může posílit [https://cs.wikipedia.org/wiki/Matou%C5%A1%C5%AFv_efekt Matoušův efekt,] tedy, že nejnadanější žáci vědí díky samostudiu mnohem více a ve třídě se nudí, zatímco ti, co neumí využívat nové informační technologie mohou ztrácet přehled o současném světě. Předvídání toho, co ostatní ví je značný problém.<ref>https://link.springer.com/article/10.3758/s13421-018-0842-4</ref><ref>https://www.researchgate.net/publication/280906162_How_we_know_-_And_sometimes_misjudge_-_What_others_know_Imputing_one's_own_knowledge_to_others</ref> Společná znalost se u studentů mění napříč generacemi.<ref>https://link.springer.com/article/10.3758%2Fs13428-012-0307-9</ref> Staří učitelé proto mohou mít pocit, že noví žáci vědí méně. Ti ale nemusí mít méně znalostí, pouze mají jiné. Problematika společné znalosti konkrétních skupin, např. studentů je proto zajímavým námětem na výzkum.<ref>https://link.springer.com/article/10.3758%2Fs13428-012-0307-9</ref><ref>https://eurozpravy.cz/domaci/politika/216694-studenti-nevi-co-je-vitezny-unor-jejich-odpovedi-vas-zaskoci/</ref>
	* V politice. Politik neví o jaké témata mají jeho voliči zájem, co je jejich problém a jakým jazykem k nim mluvit. Každý mluví ke svému okruhu, přičemž nemusí vůbec tušit jaké problémy trápí jiné. Prohlubuje se názorová propast mezi centrem a periferiemi. Vzhledem k množství informací mohou začít voliči ztrácet přehled i zájem o politiku. O politice je tak těžké i mluvit, protože společná znalost např. jmen ministrů, důležitých jednání atd. se vytrácí.		* V politice. Politik neví o jaké témata mají jeho voliči zájem, co je jejich problém a jakým jazykem k nim mluvit. Každý mluví ke svému okruhu, přičemž nemusí vůbec tušit jaké problémy trápí jiné. Prohlubuje se názorová propast mezi centrem a periferiemi. Vzhledem k množství informací mohou začít voliči ztrácet přehled i zájem o politiku. O politice je tak těžké i mluvit, protože společná znalost např. jmen ministrů, důležitých jednání atd. se vytrácí.

147.231.59.192: /* Společná znalost se vytrácí */

2018-11-23T11:49:33Z

Společná znalost se vytrácí

← Starší verze		Verze z 23. 11. 2018, 13:49
Řádek 22:		Řádek 22:
	[[File:Los portadores de la antorcha.jpg\|thumb\|Sousoší [https://es.wikipedia.org/wiki/Los_portadores_de_la_antorcha Los portadores de la antorcha] (nosiči pochodně) symbolizuje předávání znalosti mezi generacemi (mladý muž na koni přijímá ,,pochodeň znalosti" od slábnoucího starce).]]Žijeme v období, kdy se rozpadají dřívější pevné celky (rodina, národ, profesní komunity). Kolektivní společenství jsou na ústupu, roste individualizace. S tím se pojí určitý rozpad dřívější obecně sdílené společné znalosti.		[[File:Los portadores de la antorcha.jpg\|thumb\|Sousoší [https://es.wikipedia.org/wiki/Los_portadores_de_la_antorcha Los portadores de la antorcha] (nosiči pochodně) symbolizuje předávání znalosti mezi generacemi (mladý muž na koni přijímá ,,pochodeň znalosti" od slábnoucího starce).]]Žijeme v období, kdy se rozpadají dřívější pevné celky (rodina, národ, profesní komunity). Kolektivní společenství jsou na ústupu, roste individualizace. S tím se pojí určitý rozpad dřívější obecně sdílené společné znalosti.

	Digitální období přináší další možnosti pro růst individualizace. Jedinec již nemusí koukat na seriály v televizi či číst stejné noviny jako všichni, ale může si vybírat z množství YouTube kanálů či internetových blogů. Roste tak diverzita a každý, kdo surfuje na internetu konzumuje trochu něco jiného, protože je trochu jiný. To ale vede také k tomu, že naši kamarádi neviděli stejná videa či nečetli články. Může se proto vytrácet společné téma k hovoru, (pokud každý chce mluvit o tom svém a druhého to nezajímá, protože o tom nic neví a chce mluvit zase o tom svém). I to může být důvodem proč je pocit osamocení v současnosti nejvyšší u mladé generace (která již vyrostla v digitálním světě): ,,,index samoty' měl za celé Spojené státy hodnotu 44, generace Z (věk 18 až 22 let) dosáhla hodnoty 48,3 (...)."<ref>https://roklen24.cz/a/SUvvp/samota-epidemie-mladych-generaci-ktera-leze-na-mozek</ref> V kontextu ~~rozpadu~~ společné znalosti je také zajímavé, že jen 66% mladých Američanů (věk 18-24 let) pevně věří, že Země je kulatá.<ref>https://today.yougov.com/topics/philosophy/articles-reports/2018/04/02/most-flat-earthers-consider-themselves-religious</ref>		Digitální období přináší další možnosti pro růst individualizace. Jedinec již nemusí koukat na seriály v televizi či číst stejné noviny jako všichni, ale může si vybírat z množství YouTube kanálů či internetových blogů. Roste tak diverzita a každý, kdo surfuje na internetu konzumuje trochu něco jiného, protože je trochu jiný. To ale vede také k tomu, že naši kamarádi neviděli stejná videa či nečetli články. Může se proto vytrácet společné téma k hovoru, (pokud každý chce mluvit o tom svém a druhého to nezajímá, protože o tom nic neví a chce mluvit zase o tom svém). I to může být důvodem proč je pocit osamocení v současnosti nejvyšší u mladé generace (která již vyrostla v digitálním světě): ,,,index samoty' měl za celé Spojené státy hodnotu 44, generace Z (věk 18 až 22 let) dosáhla hodnoty 48,3 (...)."<ref>https://roklen24.cz/a/SUvvp/samota-epidemie-mladych-generaci-ktera-leze-na-mozek</ref> V kontextu problematiky společné znalosti je také zajímavé, že jen 66% mladých Američanů (věk 18-24 let) pevně věří, že Země je kulatá.<ref>https://today.yougov.com/topics/philosophy/articles-reports/2018/04/02/most-flat-earthers-consider-themselves-religious</ref>

	Rozpad společné znalosti má důsledky v různých oblastech, např.:		Rozpad společné znalosti má důsledky v různých oblastech, např.:

147.231.59.192: /* Společná znalost se vytrácí */

2018-11-23T11:48:54Z

Společná znalost se vytrácí

← Starší verze		Verze z 23. 11. 2018, 13:48
Řádek 20:		Řádek 20:

	== Společná znalost se vytrácí ==		== Společná znalost se vytrácí ==
	[[File:Los portadores de la antorcha.jpg\|thumb\|Sousoší [https://es.wikipedia.org/wiki/Los_portadores_de_la_antorcha Los portadores de la antorcha] (nosiči pochodně) symbolizuje předávání znalosti mezi generacemi (mladý muž na koni přijímá ,,pochodeň znalosti" od slábnoucího starce).]]Žijeme v období, kdy se rozpadají dřívější pevné celky (rodina, národ, profesní komunity). Kolektivní společenství jsou na ústupu, roste individualizace. S tím se pojí rozpad dřívější obecně sdílené společné znalosti.		[[File:Los portadores de la antorcha.jpg\|thumb\|Sousoší [https://es.wikipedia.org/wiki/Los_portadores_de_la_antorcha Los portadores de la antorcha] (nosiči pochodně) symbolizuje předávání znalosti mezi generacemi (mladý muž na koni přijímá ,,pochodeň znalosti" od slábnoucího starce).]]Žijeme v období, kdy se rozpadají dřívější pevné celky (rodina, národ, profesní komunity). Kolektivní společenství jsou na ústupu, roste individualizace. S tím se pojí určitý rozpad dřívější obecně sdílené společné znalosti.

	Digitální období přináší další možnosti pro růst individualizace. Jedinec již nemusí koukat na seriály v televizi či číst stejné noviny jako všichni, ale může si vybírat z množství YouTube kanálů či internetových blogů. Roste tak diverzita a každý, kdo surfuje na internetu konzumuje trochu něco jiného, protože je trochu jiný. To ale vede také k tomu, že naši kamarádi neviděli stejná videa či nečetli články. Může se proto vytrácet společné téma k hovoru, (pokud každý chce mluvit o tom svém a druhého to nezajímá, protože o tom nic neví a chce mluvit zase o tom svém). I to může být důvodem proč je pocit osamocení v současnosti nejvyšší u mladé generace (která již vyrostla v digitálním světě): ,,,index samoty' měl za celé Spojené státy hodnotu 44, generace Z (věk 18 až 22 let) dosáhla hodnoty 48,3 (...)."<ref>https://roklen24.cz/a/SUvvp/samota-epidemie-mladych-generaci-ktera-leze-na-mozek</ref> V kontextu rozpadu společné znalosti je také zajímavé, že jen 66% mladých Američanů (věk 18-24 let) pevně věří, že Země je kulatá.<ref>https://today.yougov.com/topics/philosophy/articles-reports/2018/04/02/most-flat-earthers-consider-themselves-religious</ref>		Digitální období přináší další možnosti pro růst individualizace. Jedinec již nemusí koukat na seriály v televizi či číst stejné noviny jako všichni, ale může si vybírat z množství YouTube kanálů či internetových blogů. Roste tak diverzita a každý, kdo surfuje na internetu konzumuje trochu něco jiného, protože je trochu jiný. To ale vede také k tomu, že naši kamarádi neviděli stejná videa či nečetli články. Může se proto vytrácet společné téma k hovoru, (pokud každý chce mluvit o tom svém a druhého to nezajímá, protože o tom nic neví a chce mluvit zase o tom svém). I to může být důvodem proč je pocit osamocení v současnosti nejvyšší u mladé generace (která již vyrostla v digitálním světě): ,,,index samoty' měl za celé Spojené státy hodnotu 44, generace Z (věk 18 až 22 let) dosáhla hodnoty 48,3 (...)."<ref>https://roklen24.cz/a/SUvvp/samota-epidemie-mladych-generaci-ktera-leze-na-mozek</ref> V kontextu rozpadu společné znalosti je také zajímavé, že jen 66% mladých Američanů (věk 18-24 let) pevně věří, že Země je kulatá.<ref>https://today.yougov.com/topics/philosophy/articles-reports/2018/04/02/most-flat-earthers-consider-themselves-religious</ref>

Eduard: /* Společná znalost se vytrácí */

2018-11-23T11:07:40Z

Společná znalost se vytrácí

← Starší verze		Verze z 23. 11. 2018, 13:07
Řádek 26:		Řádek 26:
	Rozpad společné znalosti má důsledky v různých oblastech, např.:		Rozpad společné znalosti má důsledky v různých oblastech, např.:
	* Ve vzdělávání. Učitel neví, co jeho žáci ví a co ne, ve třídách může růst diverzita a internet může posílit [https://cs.wikipedia.org/wiki/Matou%C5%A1%C5%AFv_efekt Matoušův efekt,] tedy, že nejnadanější žáci vědí díky samostudiu mnohem více a ve třídě se nudí, zatímco ti, co neumí využívat nové informační technologie mohou ztrácet přehled o současném světě. Předvídání toho, co ostatní ví je značný problém.<ref>https://link.springer.com/article/10.3758/s13421-018-0842-4</ref><ref>https://www.researchgate.net/publication/280906162_How_we_know_-_And_sometimes_misjudge_-_What_others_know_Imputing_one's_own_knowledge_to_others</ref> Společná znalost se u studentů mění napříč generacemi.<ref>https://link.springer.com/article/10.3758%2Fs13428-012-0307-9</ref> Staří učitelé proto mohou mít pocit, že noví žáci vědí méně. Ti ale nemusí mít méně znalostí, pouze mají jiné. Problematika společné znalosti konkrétních skupin, např. studentů je proto zajímavým námětem na výzkum.<ref>https://link.springer.com/article/10.3758%2Fs13428-012-0307-9</ref><ref>https://eurozpravy.cz/domaci/politika/216694-studenti-nevi-co-je-vitezny-unor-jejich-odpovedi-vas-zaskoci/</ref>		* Ve vzdělávání. Učitel neví, co jeho žáci ví a co ne, ve třídách může růst diverzita a internet může posílit [https://cs.wikipedia.org/wiki/Matou%C5%A1%C5%AFv_efekt Matoušův efekt,] tedy, že nejnadanější žáci vědí díky samostudiu mnohem více a ve třídě se nudí, zatímco ti, co neumí využívat nové informační technologie mohou ztrácet přehled o současném světě. Předvídání toho, co ostatní ví je značný problém.<ref>https://link.springer.com/article/10.3758/s13421-018-0842-4</ref><ref>https://www.researchgate.net/publication/280906162_How_we_know_-_And_sometimes_misjudge_-_What_others_know_Imputing_one's_own_knowledge_to_others</ref> Společná znalost se u studentů mění napříč generacemi.<ref>https://link.springer.com/article/10.3758%2Fs13428-012-0307-9</ref> Staří učitelé proto mohou mít pocit, že noví žáci vědí méně. Ti ale nemusí mít méně znalostí, pouze mají jiné. Problematika společné znalosti konkrétních skupin, např. studentů je proto zajímavým námětem na výzkum.<ref>https://link.springer.com/article/10.3758%2Fs13428-012-0307-9</ref><ref>https://eurozpravy.cz/domaci/politika/216694-studenti-nevi-co-je-vitezny-unor-jejich-odpovedi-vas-zaskoci/</ref>
	* V politice. Politik neví o jaké témata mají jeho voliči zájem, co je jejich problém a jakým jazykem k nim mluvit. Každý mluví ke svému okruhu, přičemž nemusí vůbec tušit jaké problémy trápí jiné. Prohlubuje se názorová propast mezi centrem a periferiemi. Vzhledem k množství informací a mohou začít voliči ztrácet přehled i zájem o politiku. O politice je tak těžké i mluvit, protože společná znalost např. jmen ministrů, důležitých jednání atd. se vytrácí.		* V politice. Politik neví o jaké témata mají jeho voliči zájem, co je jejich problém a jakým jazykem k nim mluvit. Každý mluví ke svému okruhu, přičemž nemusí vůbec tušit jaké problémy trápí jiné. Prohlubuje se názorová propast mezi centrem a periferiemi. Vzhledem k množství informací mohou začít voliči ztrácet přehled i zájem o politiku. O politice je tak těžké i mluvit, protože společná znalost např. jmen ministrů, důležitých jednání atd. se vytrácí.
	* v každodenní komunikaci s lidmi z odlišných sociálních prostředí a generací. Mladí lidé pracující na internetu nejsou třeba již vůbec schopni vysvětlit prarodičům, co že to vlastně dělají, protože s nimi postrádají společnou znalost nejen sociálních sítí ale často také internetu a počítačů. A naopak vůbec nemusí rozumět myšlenkovým světům, v nichž starší generace žijí.		* v každodenní komunikaci s lidmi z odlišných sociálních prostředí a generací. Mladí lidé pracující na internetu nejsou třeba již vůbec schopni vysvětlit prarodičům, co že to vlastně dělají, protože s nimi postrádají společnou znalost nejen sociálních sítí ale často také internetu a počítačů. A naopak vůbec nemusí rozumět myšlenkovým světům, v nichž starší generace žijí.

Eduard v 23. 11. 2018, 10:38

2018-11-23T10:38:15Z

← Starší verze		Verze z 23. 11. 2018, 12:38
Řádek 1:		Řádek 1:
	~~''Článek v přípravě - zatím není určen pro jakékoliv využívání.''~~

	'''Společná znalost''' ''(anglicky: common knowledge)'' se používá jako označení pro znalost, která je všeobecně známá v rámci určitého společenství.		'''Společná znalost''' ''(anglicky: common knowledge)'' se používá jako označení pro znalost, která je všeobecně známá v rámci určitého společenství.

Řádek 47:		Řádek 45:
	* [https://en.wikipedia.org/wiki/Common_knowledge Common knowledge na anglické Wikipedii]		* [https://en.wikipedia.org/wiki/Common_knowledge Common knowledge na anglické Wikipedii]
	* [https://en.wikipedia.org/wiki/Conventional_wisdom Conventional wisdom na anglické Wikipedii]		* [https://en.wikipedia.org/wiki/Conventional_wisdom Conventional wisdom na anglické Wikipedii]
	''(možno nainstalovat Google translator do ~~chromu~~ a jeho pomocí anglické stránky ~~jednoduše~~ přeložit).''		''(možno nainstalovat Google translator do Chromu a jeho pomocí anglické stránky přeložit).''
	== Související články ==		== Související články ==
	* [[Co citovat a co ne?]]		* [[Co citovat a co ne?]]