Společná zahraniční a bezpečnostní politika EU - Historie editací

Admin v 15. 5. 2016, 13:22

2016-05-15T13:22:48Z

← Starší verze		Verze z 15. 5. 2016, 15:22
Řádek 1:		Řádek 1:
			{{aktualizovat}}
	Přestože EU zatím nemá právní subjektivitu, její působení navenek se projevuje stále významněji. Rámec tomuto působení dává společná zahraniční a bezpečnostní politika. Jejím cílem je chránit společné hodnoty, základní zájmy, nezávislost a celistvost EU, posilovat bezpečnost EU, zachovávat mír a posilovat mezinárodní bezpečnost v souladu se zásadami Charty OSN, helsinského Závěrečného aktu a Pařížské Charty, podporovat spolupráci a vládu práva a respektování lidských práv a základních svobod. Členské státy musejí koordinovat své aktivity v mezinárodních organizacích a na mezinárodních konferencích, dodržovat sjednaná stanoviska a vzájemně se informovat o otázkách společného zájmu.		Přestože EU zatím nemá právní subjektivitu, její působení navenek se projevuje stále významněji. Rámec tomuto působení dává společná zahraniční a bezpečnostní politika. Jejím cílem je chránit společné hodnoty, základní zájmy, nezávislost a celistvost EU, posilovat bezpečnost EU, zachovávat mír a posilovat mezinárodní bezpečnost v souladu se zásadami Charty OSN, helsinského Závěrečného aktu a Pařížské Charty, podporovat spolupráci a vládu práva a respektování lidských práv a základních svobod. Členské státy musejí koordinovat své aktivity v mezinárodních organizacích a na mezinárodních konferencích, dodržovat sjednaná stanoviska a vzájemně se informovat o otázkách společného zájmu.

Řádek 10:		Řádek 11:
	*mise bojových sil k řešení krizí, zahrnujíce v to i mise pro prosazování míru.		*mise bojových sil k řešení krizí, zahrnujíce v to i mise pro prosazování míru.

	Tatáž [[Evropská rada]] také rozhodla o tom, že EU by měla mít kapacity pro autonomní akce. Tyto akce by se měly opírat o vlastní vojenské sily, prostředky pro jejich použití a připravenost je použít, aby EU byla schopna adekvátně odpovídat na mezinárodní krize, a to nezávisle na aktivitách NATO. V této souvislosti se hovoří o tzv. Helsinském hlavním cíli (vytvoření společných jednotek a relevantních struktur), zformulovaném na Evropské radě v Helsinkách v roce 1999. Bezpečnostní politika EU vychází ze schválené Evropské bezpečnostní strategie z prosince 2003, která si vytkla za cíl reagovat na v současnosti největší rizika pro EU. Těmi jsou: terorismus, šíření zbraní hromadného ničení, regionální konflikty, nefunkční státní správa v třetích zemích (korupce, zneužívání moci, slabé instituce apod.) a organizovaný zločin.		Tatáž [[w:cs:Evropská rada\|Evropská rada]] také rozhodla o tom, že EU by měla mít kapacity pro autonomní akce. Tyto akce by se měly opírat o vlastní vojenské sily, prostředky pro jejich použití a připravenost je použít, aby EU byla schopna adekvátně odpovídat na mezinárodní krize, a to nezávisle na aktivitách NATO. V této souvislosti se hovoří o tzv. Helsinském hlavním cíli (vytvoření společných jednotek a relevantních struktur), zformulovaném na Evropské radě v Helsinkách v roce 1999. Bezpečnostní politika EU vychází ze schválené Evropské bezpečnostní strategie z prosince 2003, která si vytkla za cíl reagovat na v současnosti největší rizika pro EU. Těmi jsou: terorismus, šíření zbraní hromadného ničení, regionální konflikty, nefunkční státní správa v třetích zemích (korupce, zneužívání moci, slabé instituce apod.) a organizovaný zločin.

	Společná zahraniční a bezpečnostní politika EU v praxi používá následující nástroje:		Společná zahraniční a bezpečnostní politika EU v praxi používá následující nástroje:

Majka.Dlouha: /* Externí odkazy */

2008-06-17T09:27:58Z

Externí odkazy

← Starší verze		Verze z 17. 6. 2008, 11:27
Řádek 26:		Řádek 26:
	== Odkazy ==		== Odkazy ==
	=== Externí odkazy ===		=== Externí odkazy ===
	*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Spole%C4%8Dn%C3%A1_zahrani%C4%8Dn%C3%AD_a_bezpe%C4%8Dnostn%C3%AD_politika Společná zahraniční a bezpečnostní politika v české Wikipedii]		*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Spole%C4%8Dn%C3%A1_zahrani%C4%8Dn%C3%AD_a_bezpe%C4%8Dnostn%C3%AD_politika Společná zahraniční a bezpečnostní politika na české Wikipedii]
	*[http://en.wikipedia.org/wiki/Common_Foreign_and_Security_Policy Common Foreign and Security Policy v anglické Wikipedii]		*[http://en.wikipedia.org/wiki/Common_Foreign_and_Security_Policy Common Foreign and Security Policy na anglické Wikipedii]
	Bližší informace o společné zahraniční a bezpečnostní politice a Evropské bezpečnostní a obranné politice je možno najít na následujících internetových stránkách:		Bližší informace o společné zahraniční a bezpečnostní politice a Evropské bezpečnostní a obranné politice je možno najít na následujících internetových stránkách:
	*http://ue.eu.int/cms3_fo/showPage.asp?id=248&lang=en&mode=g		*http://ue.eu.int/cms3_fo/showPage.asp?id=248&lang=en&mode=g

Majka.Dlouha: /* Odkazy */

2008-06-11T13:43:39Z

Odkazy

← Starší verze		Verze z 11. 6. 2008, 15:43
Řádek 27:		Řádek 27:
	=== Externí odkazy ===		=== Externí odkazy ===
	*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Spole%C4%8Dn%C3%A1_zahrani%C4%8Dn%C3%AD_a_bezpe%C4%8Dnostn%C3%AD_politika Společná zahraniční a bezpečnostní politika v české Wikipedii]		*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Spole%C4%8Dn%C3%A1_zahrani%C4%8Dn%C3%AD_a_bezpe%C4%8Dnostn%C3%AD_politika Společná zahraniční a bezpečnostní politika v české Wikipedii]
			*[http://en.wikipedia.org/wiki/Common_Foreign_and_Security_Policy Common Foreign and Security Policy v anglické Wikipedii]
	Bližší informace o společné zahraniční a bezpečnostní politice a Evropské bezpečnostní a obranné politice je možno najít na následujících internetových stránkách:		Bližší informace o společné zahraniční a bezpečnostní politice a Evropské bezpečnostní a obranné politice je možno najít na následujících internetových stránkách:
	*http://ue.eu.int/cms3_fo/showPage.asp?id=248&lang=en&mode=g		*http://ue.eu.int/cms3_fo/showPage.asp?id=248&lang=en&mode=g

Majka.Dlouha: /* Odkazy */

2008-06-11T13:41:55Z

Odkazy

← Starší verze		Verze z 11. 6. 2008, 15:41
Řádek 26:		Řádek 26:
	== Odkazy ==		== Odkazy ==
	=== Externí odkazy ===		=== Externí odkazy ===
			*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Spole%C4%8Dn%C3%A1_zahrani%C4%8Dn%C3%AD_a_bezpe%C4%8Dnostn%C3%AD_politika Společná zahraniční a bezpečnostní politika v české Wikipedii]

	Bližší informace o společné zahraniční a bezpečnostní politice a Evropské bezpečnostní a obranné politice je možno najít na následujících internetových stránkách:		Bližší informace o společné zahraniční a bezpečnostní politice a Evropské bezpečnostní a obranné politice je možno najít na následujících internetových stránkách:
	*http://ue.eu.int/cms3_fo/showPage.asp?id=248&lang=en&mode=g		*http://ue.eu.int/cms3_fo/showPage.asp?id=248&lang=en&mode=g

Jiří Dlouhý v 16. 2. 2008, 19:27

2008-02-16T19:27:06Z

← Starší verze		Verze z 16. 2. 2008, 21:27
Řádek 1:		Řádek 1:
	EU má v současnosti účinný nástroj, kterým může reagovat na proces globalizace a její důsledky v oblasti zahraničně-politické a bezpečnostní. Jedná se o společnou zahraniční a bezpečnostní politika EU, která byla zavedena ~~SEU~~ z Maastrichtu jako tzv. 2. pilíř EU.		Přestože EU zatím nemá právní subjektivitu, její působení navenek se projevuje stále významněji. Rámec tomuto působení dává společná zahraniční a bezpečnostní politika. Jejím cílem je chránit společné hodnoty, základní zájmy, nezávislost a celistvost EU, posilovat bezpečnost EU, zachovávat mír a posilovat mezinárodní bezpečnost v souladu se zásadami Charty OSN, helsinského Závěrečného aktu a Pařížské Charty, podporovat spolupráci a vládu práva a respektování lidských práv a základních svobod. Členské státy musejí koordinovat své aktivity v mezinárodních organizacích a na mezinárodních konferencích, dodržovat sjednaná stanoviska a vzájemně se informovat o otázkách společného zájmu.

			EU má v současnosti účinný nástroj, kterým může reagovat na proces globalizace a její důsledky v oblasti zahraničně-politické a bezpečnostní. Jedná se o společnou zahraniční a bezpečnostní politika EU, která byla zavedena Smlouvou o Evropské unii z Maastrichtu jako tzv. 2. pilíř EU.

	Vně EU reprezentuje společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU předsednická země EU za podpory a asistence generálního sekretáře Rady a Vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (pozice zavedena Amsterdamskou smlouvou). Jednání se třetími zeměmi se většinou účastní i předseda EK (hovoří se v této souvislosti o tzv. Trojce). V rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU je možné uplatnit i tzv. posílenou spolupráci a to v případech a za podmínek definovaných ve smlouvě o EU. Posílenou spolupráci nelze uplatnit v případech týkajících se vojenství nebo obrany.		Vně EU reprezentuje společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU předsednická země EU za podpory a asistence generálního sekretáře Rady a Vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (pozice zavedena Amsterdamskou smlouvou). Jednání se třetími zeměmi se většinou účastní i předseda EK (hovoří se v této souvislosti o tzv. Trojce). V rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU je možné uplatnit i tzv. posílenou spolupráci a to v případech a za podmínek definovaných ve smlouvě o EU. Posílenou spolupráci nelze uplatnit v případech týkajících se vojenství nebo obrany.

	V kontextu společné zahraniční a bezpečnostní politiky rozvíjí EU i Evropskou bezpečnostní a obrannou politiku. Její vznik se datuje do roku 1999, kdy Evropská rada v Kolíně nad Rýnem rozhodla o zahrnutí úkolů souvisejících s krizovým řízením (tzv. „Petersbergské úkoly“) do společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Krizové řízení představují aktivity jako: humanitární a záchranné mise, mise související s udržením míru, mise bojových sil k řešení krizí, zahrnujíce v to i mise pro prosazování míru. Tatáž Evropská rada také rozhodla o tom, že EU by měla mít kapacity pro autonomní akce. Tyto akce by se měly opírat o vlastní vojenské sily, prostředky pro jejich použití a připravenost je použít, aby EU byla schopna adekvátně odpovídat na mezinárodní krize, a to nezávisle na aktivitách NATO. V této souvislosti se hovoří o tzv. Helsinském hlavním cíli (vytvoření společných jednotek a relevantních struktur), zformulovaném na Evropské radě v Helsinkách v roce 1999. Bezpečnostní politika EU vychází ze schválené Evropské bezpečnostní strategie z prosince 2003, která si vytkla za cíl reagovat na v současnosti největší rizika pro EU. Těmi jsou: terorismus, šíření zbraní hromadného ničení, regionální konflikty, nefunkční státní správa v třetích zemích (korupce, zneužívání moci, slabé instituce apod.) a organizovaný zločin.		V kontextu společné zahraniční a bezpečnostní politiky rozvíjí EU i Evropskou bezpečnostní a obrannou politiku. Její vznik se datuje do roku 1999, kdy Evropská rada v Kolíně nad Rýnem rozhodla o zahrnutí úkolů souvisejících s krizovým řízením (tzv. „Petersbergské úkoly“) do společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Krizové řízení představují aktivity jako:
			*humanitární a záchranné mise,
			*mise související s udržením míru,
			*mise bojových sil k řešení krizí, zahrnujíce v to i mise pro prosazování míru.

			Tatáž [[Evropská rada]] také rozhodla o tom, že EU by měla mít kapacity pro autonomní akce. Tyto akce by se měly opírat o vlastní vojenské sily, prostředky pro jejich použití a připravenost je použít, aby EU byla schopna adekvátně odpovídat na mezinárodní krize, a to nezávisle na aktivitách NATO. V této souvislosti se hovoří o tzv. Helsinském hlavním cíli (vytvoření společných jednotek a relevantních struktur), zformulovaném na Evropské radě v Helsinkách v roce 1999. Bezpečnostní politika EU vychází ze schválené Evropské bezpečnostní strategie z prosince 2003, která si vytkla za cíl reagovat na v současnosti největší rizika pro EU. Těmi jsou: terorismus, šíření zbraní hromadného ničení, regionální konflikty, nefunkční státní správa v třetích zemích (korupce, zneužívání moci, slabé instituce apod.) a organizovaný zločin.

			Společná zahraniční a bezpečnostní politika EU v praxi používá následující nástroje:
			* společnou strategii,
			* společnou akci a
			* společný postoj.

	~~Společná zahraniční a bezpečnostní politika EU v praxi používá následující nástroje: a) společnou strategii, b) společnou akci a c) společný postoj.~~ Poslední dva jmenované nástroje jsou uplatňovány v rámci schválených společných strategií a členské státy jsou jimi po jejich schválení v Radě EU vázány (platí i vně EU, tj. i pro zastupitelské úřady ČS, jejich Mise při mezinárodních organizacích apod.).		Poslední dva jmenované nástroje jsou uplatňovány v rámci schválených společných strategií a členské státy jsou jimi po jejich schválení v Radě EU vázány (platí i vně EU, tj. i pro zastupitelské úřady ČS, jejich Mise při mezinárodních organizacích apod.).

	== Zdroje ==		== Zdroje ==

	Gombala, Ivo (2006) Koncepce politiky a praxe EU. In: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) ''Globalizace a globální problémy''. Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005 – 2007. pp 147–160. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X. Dostupné z www <http://www.czp.cuni.cz/knihovna/globalizace.pdf>		*Gombala, Ivo (2006) Koncepce politiky a praxe EU. In: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) ''Globalizace a globální problémy''. Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005 – 2007. pp 147–160. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X. Dostupné z www <http://www.czp.cuni.cz/knihovna/globalizace.pdf>
			*Kružíková, Eva (2006) Koncepce politiky a praxe EU. In: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) ''Globalizace a globální problémy''. Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005 – 2007. pp 147–160. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X. Dostupné z www <http://www.czp.cuni.cz/knihovna/globalizace.pdf>

			== Odkazy ==
			=== Externí odkazy ===
	Bližší informace o společné zahraniční a bezpečnostní politice a Evropské bezpečnostní a obranné politice je možno najít na následujících internetových stránkách:		Bližší informace o společné zahraniční a bezpečnostní politice a Evropské bezpečnostní a obranné politice je možno najít na následujících internetových stránkách:
	http://ue.eu.int/cms3_fo/showPage.asp?id=248&lang=en&mode=g		*http://ue.eu.int/cms3_fo/showPage.asp?id=248&lang=en&mode=g
	http://ue.eu.int/cms3_fo/showPage.asp?lang=en&id=268&mode=g&name		*http://ue.eu.int/cms3_fo/showPage.asp?lang=en&id=268&mode=g&name

			[[Kategorie:Evropská unie]]

Admin: Nová stránka: EU má v současnosti účinný nástroj, kterým může reagovat na proces globalizace a její důsledky v oblasti zahraničně-politické a bezpečnostní. Jedná se o společnou z...

2007-12-01T12:15:12Z

Nová stránka: EU má v současnosti účinný nástroj, kterým může reagovat na proces globalizace a její důsledky v oblasti zahraničně-politické a bezpečnostní. Jedná se o společnou z...

Nová stránka

EU má v současnosti účinný nástroj, kterým může reagovat na proces globalizace a její důsledky v oblasti zahraničně-politické a bezpečnostní. Jedná se o společnou zahraniční a bezpečnostní politika EU, která byla zavedena SEU z Maastrichtu jako tzv. 2. pilíř EU.

Vně EU reprezentuje společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU předsednická země EU za podpory a asistence generálního sekretáře Rady a Vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (pozice zavedena Amsterdamskou smlouvou). Jednání se třetími zeměmi se většinou účastní i předseda EK (hovoří se v této souvislosti o tzv. Trojce). V rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU je možné uplatnit i tzv. posílenou spolupráci a to v případech a za podmínek definovaných ve smlouvě o EU. Posílenou spolupráci nelze uplatnit v případech týkajících se vojenství nebo obrany.

V kontextu společné zahraniční a bezpečnostní politiky rozvíjí EU i Evropskou bezpečnostní a obrannou politiku. Její vznik se datuje do roku 1999, kdy Evropská rada v Kolíně nad Rýnem rozhodla o zahrnutí úkolů souvisejících s krizovým řízením (tzv. „Petersbergské úkoly“) do společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Krizové řízení představují aktivity jako: humanitární a záchranné mise, mise související s udržením míru, mise bojových sil k řešení krizí, zahrnujíce v to i mise pro prosazování míru. Tatáž Evropská rada také rozhodla o tom, že EU by měla mít kapacity pro autonomní akce. Tyto akce by se měly opírat o vlastní vojenské sily, prostředky pro jejich použití a připravenost je použít, aby EU byla schopna adekvátně odpovídat na mezinárodní krize, a to nezávisle na aktivitách NATO. V této souvislosti se hovoří o tzv. Helsinském hlavním cíli (vytvoření společných jednotek a relevantních struktur), zformulovaném na Evropské radě v Helsinkách v roce 1999. Bezpečnostní politika EU vychází ze schválené Evropské bezpečnostní strategie z prosince 2003, která si vytkla za cíl reagovat na v současnosti největší rizika pro EU. Těmi jsou: terorismus, šíření zbraní hromadného ničení, regionální konflikty, nefunkční státní správa v třetích zemích (korupce, zneužívání moci, slabé instituce apod.) a organizovaný zločin.

Společná zahraniční a bezpečnostní politika EU v praxi používá následující nástroje: a) společnou strategii, b) společnou akci a c) společný postoj. Poslední dva jmenované nástroje jsou uplatňovány v rámci schválených společných strategií a členské státy jsou jimi po jejich schválení v Radě EU vázány (platí i vně EU, tj. i pro zastupitelské úřady ČS, jejich Mise při mezinárodních organizacích apod.).

== Zdroje ==

Gombala, Ivo (2006) Koncepce politiky a praxe EU. In: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) ''Globalizace a globální problémy''. Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005 – 2007. pp 147–160. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X. Dostupné z www <http://www.czp.cuni.cz/knihovna/globalizace.pdf>

Bližší informace o společné zahraniční a bezpečnostní politice a Evropské bezpečnostní a obranné politice je možno najít na následujících internetových stránkách:
http://ue.eu.int/cms3_fo/showPage.asp?id=248&lang=en&mode=g
http://ue.eu.int/cms3_fo/showPage.asp?lang=en&id=268&mode=g&name