Sorpční komplex - Historie editací

Admin: removed Category:Půda a horninové prostředí using HotCat

2020-12-01T07:08:02Z

removed Category:Půda a horninové prostředí using HotCat

← Starší verze		Verze z 1. 12. 2020, 09:08
Řádek 66:		Řádek 66:
	*[http://portal.env.cz/rozcestnik/puda-a-geologie.php Půda a horninové prostředí na Portálu životního prostředí ČR - Fakta a data ]		*[http://portal.env.cz/rozcestnik/puda-a-geologie.php Půda a horninové prostředí na Portálu životního prostředí ČR - Fakta a data ]

	~~[[Kategorie:Půda a horninové prostředí]]~~
	[[Kategorie:Půda]]		[[Kategorie:Půda]]

	{{licence cc\|Kopecká, Ivana}}		{{licence cc\|Kopecká, Ivana}}

JaDlo: added Category:Půda using HotCat

2020-11-30T19:46:49Z

added Category:Půda using HotCat

← Starší verze		Verze z 30. 11. 2020, 21:46
Řádek 67:		Řádek 67:

	[[Kategorie:Půda a horninové prostředí]]		[[Kategorie:Půda a horninové prostředí]]
			[[Kategorie:Půda]]

	{{licence cc\|Kopecká, Ivana}}		{{licence cc\|Kopecká, Ivana}}

Admin v 1. 9. 2017, 09:23

2017-09-01T09:23:35Z

← Starší verze		Verze z 1. 9. 2017, 11:23
Řádek 43:		Řádek 43:
	==Změny sorpčního komplexu==		==Změny sorpčního komplexu==
	Stav a vlastnosti sorpčního komplexu se mění vlivem chemické dynamiky, biologické činnosti, [[wikipedia:cs:Podnebí\|klimatu]], ale také díky zákrokům člověka do půdy. Dochází k různým typům změn sorpčního komplexu.		Stav a vlastnosti sorpčního komplexu se mění vlivem chemické dynamiky, biologické činnosti, [[wikipedia:cs:Podnebí\|klimatu]], ale také díky zákrokům člověka do půdy. Dochází k různým typům změn sorpčního komplexu.
	Při '''regradaci''' ( stabilizaci ) sorpčního komplexu se v různé míře zlepšují vlastnosti půd. Při '''degradaci''' naopak dochází k porušení jeho stability, ale ne koloidního aniontového podílu ( jádra ). Postupně se zhoršují fyzikální, chemické i biologické vlastnosti půdy. Dochází k vytěsňování dvojmocných kationtů [[wikipedia:cs:Vápník\|Ca]] a [[wikipedia:cs:Hořčík\|Mg]] ze sorpčního komplexu jednomocnými kationty [[wikipedia:cs:Vodík\|H]] nebo [[wikipedia:cs:Sodík\|Na]]. Velký vliv má v tomto případě zvýšení humidity [[wikipedia:cs:Podnebí\|klimatu]]. Jestliže jsou rozrušeny půdní koloidy a rozpadá se jádro koloidní mycely, jde o '''destrukci''' sorpčního komplexu. Koloidní složky jsou dehydratovány a postupně se tak stabilizují ve formě nereaktivních půdních novotvarů.<ref name="pudoznalstvi"~~> <~~/~~ref~~>		Při '''regradaci''' ( stabilizaci ) sorpčního komplexu se v různé míře zlepšují vlastnosti půd. Při '''degradaci''' naopak dochází k porušení jeho stability, ale ne koloidního aniontového podílu ( jádra ). Postupně se zhoršují fyzikální, chemické i biologické vlastnosti půdy. Dochází k vytěsňování dvojmocných kationtů [[wikipedia:cs:Vápník\|Ca]] a [[wikipedia:cs:Hořčík\|Mg]] ze sorpčního komplexu jednomocnými kationty [[wikipedia:cs:Vodík\|H]] nebo [[wikipedia:cs:Sodík\|Na]]. Velký vliv má v tomto případě zvýšení humidity [[wikipedia:cs:Podnebí\|klimatu]]. Jestliže jsou rozrušeny půdní koloidy a rozpadá se jádro koloidní mycely, jde o '''destrukci''' sorpčního komplexu. Koloidní složky jsou dehydratovány a postupně se tak stabilizují ve formě nereaktivních půdních novotvarů.<ref name="pudoznalstvi" />
	Destrukce sorpčního komplexu může nastat vlivem [[wikipedia:cs:Kyselina uhličitá\|kyseliny uhličité]] v nadbytku, a to především v tropech. Dochází k tzv. lateritizaci, kdy se na povrchu hromadí rozptýlené sesquioxidy a [[wikipedia:cs:Kyselina křemičitá\|kyselina křemičitá]] je převáděna do spodin. Vlivem kyselého humusu, hlavně pohyblivých fulvokyselin v něm, dochází k podzolizačnímu a glejovému procesu. <ref name="agrokrom" />		Destrukce sorpčního komplexu může nastat vlivem [[wikipedia:cs:Kyselina uhličitá\|kyseliny uhličité]] v nadbytku, a to především v tropech. Dochází k tzv. lateritizaci, kdy se na povrchu hromadí rozptýlené sesquioxidy a [[wikipedia:cs:Kyselina křemičitá\|kyselina křemičitá]] je převáděna do spodin. Vlivem kyselého humusu, hlavně pohyblivých fulvokyselin v něm, dochází k podzolizačnímu a glejovému procesu. <ref name="agrokrom" />

Admin v 1. 9. 2017, 09:17

2017-09-01T09:17:23Z

← Starší verze		Verze z 1. 9. 2017, 11:17
Řádek 33:		Řádek 33:

	===Komplex sorpčně nenasycený===		===Komplex sorpčně nenasycený===
	Charakteristická je pro něj převaha sorbovaných vodíkových iontů a nedostatek dvojmocných [[wikipedia:cs:Ion\|kationtů]], který zapříčiňuje vznik nestabilní a snadno rozrušitelné struktury. Reakce je kyselá. Předpokladem jeho vzniku je humidní [[wikipedia:cs:Podnebí\|klima]] a naprostý nedostatek [[wikipedia:cs:Vápník\|Ca]] v půdě. Půdy s tímto sorpčním komplexem se označují jako '''''půdy sorpčně nenasycené'''''. <ref name="agrokrom"~~> <~~/~~ref~~>		Charakteristická je pro něj převaha sorbovaných vodíkových iontů a nedostatek dvojmocných [[wikipedia:cs:Ion\|kationtů]], který zapříčiňuje vznik nestabilní a snadno rozrušitelné struktury. Reakce je kyselá. Předpokladem jeho vzniku je humidní [[wikipedia:cs:Podnebí\|klima]] a naprostý nedostatek [[wikipedia:cs:Vápník\|Ca]] v půdě. Půdy s tímto sorpčním komplexem se označují jako '''''půdy sorpčně nenasycené'''''. <ref name="agrokrom" />

	===Komplex nasycený jednomocnými kationty===		===Komplex nasycený jednomocnými kationty===
	Typická je pro něj převaha jednomocných [[wikipedia:cs:Ion\|kationtů]], hlavně [[wikipedia:cs:Sodík\|Na]]. Vzniká ve výrazně alkalickém prostředí, kde je velká zásoba rozpustných alkalických solí. Jeho vznik je podmíněn i suchým [[wikipedia:cs:Podnebí\|klimatem]], kde výpar převládá nad [[wikipedia:cs:Srážky\|srážkami]]. Způsobuje velkou pohyblivost koloidů v půdním profilu, tvorbu vrstev s nepříznivými fyzikálními vlastnostmi a rozrušování půdní struktury. Půdy s tímto druhem sorpčního komplexu se nazývají '''''půdy solné''''' a jsou nepříznivé pro kulturní plodiny. <ref name="agrokrom"~~> <~~/~~ref~~>		Typická je pro něj převaha jednomocných [[wikipedia:cs:Ion\|kationtů]], hlavně [[wikipedia:cs:Sodík\|Na]]. Vzniká ve výrazně alkalickém prostředí, kde je velká zásoba rozpustných alkalických solí. Jeho vznik je podmíněn i suchým [[wikipedia:cs:Podnebí\|klimatem]], kde výpar převládá nad [[wikipedia:cs:Srážky\|srážkami]]. Způsobuje velkou pohyblivost koloidů v půdním profilu, tvorbu vrstev s nepříznivými fyzikálními vlastnostmi a rozrušování půdní struktury. Půdy s tímto druhem sorpčního komplexu se nazývají '''''půdy solné''''' a jsou nepříznivé pro kulturní plodiny. <ref name="agrokrom" />

	===Komplex nasycený dvojmocnými kationty===		===Komplex nasycený dvojmocnými kationty===
	Převažují v něm [[wikipedia:cs:Ion\|ionty]] Ca a Mg. Humus je tvořen kondenzovanými huminovými kyselinami, které jsou v půdě nepohyblivé. Půdy s tímto druhem sorpčního komplexu se nazývají '''''půdy sorpčně nasycené'''''. Tvoří se v sušším až mírně vlhkém klimatu, jejich reakce je kolem neutrální hodnoty. Mají dobrou agregační schopnost a vodostálou strukturu a poskytují tak dobré podmínky pro růst kulturních plodin.<ref name="agrokrom"~~> <~~/~~ref~~>		Převažují v něm [[wikipedia:cs:Ion\|ionty]] Ca a Mg. Humus je tvořen kondenzovanými huminovými kyselinami, které jsou v půdě nepohyblivé. Půdy s tímto druhem sorpčního komplexu se nazývají '''''půdy sorpčně nasycené'''''. Tvoří se v sušším až mírně vlhkém klimatu, jejich reakce je kolem neutrální hodnoty. Mají dobrou agregační schopnost a vodostálou strukturu a poskytují tak dobré podmínky pro růst kulturních plodin.<ref name="agrokrom" />

	==Změny sorpčního komplexu==		==Změny sorpčního komplexu==
	Stav a vlastnosti sorpčního komplexu se mění vlivem chemické dynamiky, biologické činnosti, [[wikipedia:cs:Podnebí\|klimatu]], ale také díky zákrokům člověka do půdy. Dochází k různým typům změn sorpčního komplexu.		Stav a vlastnosti sorpčního komplexu se mění vlivem chemické dynamiky, biologické činnosti, [[wikipedia:cs:Podnebí\|klimatu]], ale také díky zákrokům člověka do půdy. Dochází k různým typům změn sorpčního komplexu.
	Při '''regradaci''' ( stabilizaci ) sorpčního komplexu se v různé míře zlepšují vlastnosti půd. Při '''degradaci''' naopak dochází k porušení jeho stability, ale ne koloidního aniontového podílu ( jádra ). Postupně se zhoršují fyzikální, chemické i biologické vlastnosti půdy. Dochází k vytěsňování dvojmocných kationtů [[wikipedia:cs:Vápník\|Ca]] a [[wikipedia:cs:Hořčík\|Mg]] ze sorpčního komplexu jednomocnými kationty [[wikipedia:cs:Vodík\|H]] nebo [[wikipedia:cs:Sodík\|Na]]. Velký vliv má v tomto případě zvýšení humidity [[wikipedia:cs:Podnebí\|klimatu]]. Jestliže jsou rozrušeny půdní koloidy a rozpadá se jádro koloidní mycely, jde o '''destrukci''' sorpčního komplexu. Koloidní složky jsou dehydratovány a postupně se tak stabilizují ve formě nereaktivních půdních novotvarů.<ref name="pudoznalstvi"> </ref>		Při '''regradaci''' ( stabilizaci ) sorpčního komplexu se v různé míře zlepšují vlastnosti půd. Při '''degradaci''' naopak dochází k porušení jeho stability, ale ne koloidního aniontového podílu ( jádra ). Postupně se zhoršují fyzikální, chemické i biologické vlastnosti půdy. Dochází k vytěsňování dvojmocných kationtů [[wikipedia:cs:Vápník\|Ca]] a [[wikipedia:cs:Hořčík\|Mg]] ze sorpčního komplexu jednomocnými kationty [[wikipedia:cs:Vodík\|H]] nebo [[wikipedia:cs:Sodík\|Na]]. Velký vliv má v tomto případě zvýšení humidity [[wikipedia:cs:Podnebí\|klimatu]]. Jestliže jsou rozrušeny půdní koloidy a rozpadá se jádro koloidní mycely, jde o '''destrukci''' sorpčního komplexu. Koloidní složky jsou dehydratovány a postupně se tak stabilizují ve formě nereaktivních půdních novotvarů.<ref name="pudoznalstvi"> </ref>
	Destrukce sorpčního komplexu může nastat vlivem [[wikipedia:cs:Kyselina uhličitá\|kyseliny uhličité]] v nadbytku, a to především v tropech. Dochází k tzv. lateritizaci, kdy se na povrchu hromadí rozptýlené sesquioxidy a [[wikipedia:cs:Kyselina křemičitá\|kyselina křemičitá]] je převáděna do spodin. Vlivem kyselého humusu, hlavně pohyblivých fulvokyselin v něm, dochází k podzolizačnímu a glejovému procesu. <ref name="agrokrom"~~> <~~/~~ref~~>		Destrukce sorpčního komplexu může nastat vlivem [[wikipedia:cs:Kyselina uhličitá\|kyseliny uhličité]] v nadbytku, a to především v tropech. Dochází k tzv. lateritizaci, kdy se na povrchu hromadí rozptýlené sesquioxidy a [[wikipedia:cs:Kyselina křemičitá\|kyselina křemičitá]] je převáděna do spodin. Vlivem kyselého humusu, hlavně pohyblivých fulvokyselin v něm, dochází k podzolizačnímu a glejovému procesu. <ref name="agrokrom" />

	== Témata ==		== Témata ==

Jiří Dlouhý v 3. 5. 2010, 13:39

2010-05-03T13:39:49Z

← Starší verze		Verze z 3. 5. 2010, 15:39
Řádek 66:		Řádek 66:
	*[http://portal.env.cz/rozcestnik/puda-a-geologie.php Půda a horninové prostředí na Portálu životního prostředí ČR - Fakta a data ]		*[http://portal.env.cz/rozcestnik/puda-a-geologie.php Půda a horninové prostředí na Portálu životního prostředí ČR - Fakta a data ]

	[[Kategorie:Půda a horninové prostředí~~]] [[Kategorie:Skupina E~~]]		[[Kategorie:Půda a horninové prostředí]]

	{{licence cc\|Kopecká, Ivana}}		{{licence cc\|Kopecká, Ivana}}

PachmanovaL v 22. 1. 2009, 12:21

2009-01-22T12:21:30Z

← Starší verze		Verze z 22. 1. 2009, 14:21
Řádek 67:		Řádek 67:

	[[Kategorie:Půda a horninové prostředí]] [[Kategorie:Skupina E]]		[[Kategorie:Půda a horninové prostředí]] [[Kategorie:Skupina E]]

			{{licence cc\|Kopecká, Ivana}}

Kopecka v 11. 1. 2009, 21:59

2009-01-11T21:59:40Z

← Starší verze		Verze z 11. 1. 2009, 23:59
Řádek 1:		Řádek 1:
	Půdní sorpční komplex je soubor [[~~Půda~~ na Zemi\|půdních]] koloidů, které se podílejí na výměnných reakcích. Rozeznávají se u něj dvě funkční části:		Půdní sorpční komplex je soubor [[Půdy na Zemi\|půdních]] koloidů, které se podílejí na výměnných reakcích. Rozeznávají se u něj dvě funkční části:
	*'''aktivní část''' – [[wikipedia:cs:Ion\|aniontová]], jde o vlastní komplex, který působí na volné ionty v půdním roztoku a vyvolává tak sorpční procesy		*'''aktivní část''' – [[wikipedia:cs:Ion\|aniontová]], jde o vlastní komplex, který působí na volné ionty v půdním roztoku a vyvolává tak sorpční procesy
	*'''pasivní část''' – tvoří ji [[wikipedia:cs:Ion\|kationty]], které jsou sorbované aktivní částí sorpčního komplexu a jsou v něm poutány různou silou v pořadí:		*'''pasivní část''' – tvoří ji [[wikipedia:cs:Ion\|kationty]], které jsou sorbované aktivní částí sorpčního komplexu a jsou v něm poutány různou silou v pořadí:
Řádek 6:		Řádek 6:
	==Význam sorpčního komplexu==		==Význam sorpčního komplexu==

	Půdní sorpční komplex má schopnost sorpčními silami poutat prvky, které jsou důležité pro půdotvorný proces i výživu rostlin. Zabezpečuje tak sorpční schopnost [[~~Půda~~ na Zemi\|půd]], silně ovlivňuje její dynamiku i fyzikální stav. Je také do značné míry nositelem přirozené [[wikipedia:cs:Úrodnost\|úrodnosti]] půdy a schopnosti [[wikipedia:cs:Úrodnost\|úrodnost]] udržovat.		[[Půdy na Zemi\|Půdní]] sorpční komplex má schopnost sorpčními silami poutat prvky, které jsou důležité pro půdotvorný proces i výživu rostlin. Zabezpečuje tak sorpční schopnost [[Půdy na Zemi\|půd]], silně ovlivňuje její dynamiku i fyzikální stav. Je také do značné míry nositelem přirozené [[wikipedia:cs:Úrodnost\|úrodnosti]] půdy a schopnosti [[wikipedia:cs:Úrodnost\|úrodnost]] udržovat.
	Sorpční komplex svým stavem a vlastnostmi:		Sorpční komplex svým stavem a vlastnostmi:
	:'''přímo ovlivňuje'''		:'''přímo ovlivňuje'''
Řádek 23:		Řádek 23:

	===Jílové minerály===		===Jílové minerály===
	Jsou to vrstevnaté minerály, které mají výrazný vliv na chemické a fyzikální vlastnosti půdy. Jsou tvořeny tetraedry (Si) a oktaedry (Al). Mohou vznikat syntézou, přeměnou primárních minerálů při [[wikipedia:cs:Zvětrávání\|zvětrávání]] či jsou zděděny z [[wikipedia:cs:Mateční hornina\|matečné horniny]]. K důležitým vlastnostem jílových minerálů patří schopnost bobtnat ( silně bobtnavý montmorillonit, částečně bobtnavý illit a vermikulit ), vysoký specifický povrch ( skupina montmorillonitu 250 – 500 m2.g-1 ) a jejich sorpční kapacita ( vermikulit 120 – 150 mmol(+)/100g ). Rozlišuje se několik skupin jílových minerálů, např. skupina alofanu, kaolinitu, illitu, montmorillonitu, chloritu.<ref>Šefrna, L.:Složení půdy, pedogeneze, znaky a vlastnosti půd. Studijní podklady pro předmět Pedologie, vyučovaný na PřF UK v Praze. [Citováno 2008-11-27] </ref>		Jsou to vrstevnaté minerály, které mají výrazný vliv na chemické a fyzikální vlastnosti [[Půdy na Zemi\|půdy]]. Jsou tvořeny tetraedry (Si) a oktaedry (Al). Mohou vznikat syntézou, přeměnou primárních minerálů při [[wikipedia:cs:Zvětrávání\|zvětrávání]] či jsou zděděny z [[wikipedia:cs:Mateční hornina\|matečné horniny]]. K důležitým vlastnostem jílových minerálů patří schopnost bobtnat ( silně bobtnavý montmorillonit, částečně bobtnavý illit a vermikulit ), vysoký specifický povrch ( skupina montmorillonitu 250 – 500 m2.g-1 ) a jejich sorpční kapacita ( vermikulit 120 – 150 mmol(+)/100g ). Rozlišuje se několik skupin jílových minerálů, např. skupina alofanu, kaolinitu, illitu, montmorillonitu, chloritu.<ref>Šefrna, L.:Složení půdy, pedogeneze, znaky a vlastnosti půd. Studijní podklady pro předmět Pedologie, vyučovaný na PřF UK v Praze. [Citováno 2008-11-27] </ref>

	===Humus===		===Humus===
	Humus je součástí organické půdní hmoty. Je tvořen odumřelými organickými látkami v různém stupni rozkladu a resyntézy, jejichž část je vázána na minerální podíl. Je významnou zásobárnou energie, [[Koloběh uhlíku\|uhlíku]] a živin pro rostliny i edafon. Pomáhá při zadržování [[Voda\|vody]], pozitivně ovlivňuje strukturu půdy, podílí se na řadě půdotvorných procesů a na sorpci, tj. zadržování živin a jiných látek. <ref>Borůvka, L.:Základy pedologie a ochrana půd pro PřF UK. Studijní podklady. [Citováno 2008-11-27] </ref>		Humus je součástí organické půdní hmoty. Je tvořen odumřelými organickými látkami v různém stupni rozkladu a resyntézy, jejichž část je vázána na minerální podíl. Je významnou zásobárnou energie, [[Koloběh uhlíku\|uhlíku]] a živin pro rostliny i edafon. Pomáhá při zadržování [[Voda\|vody]], pozitivně ovlivňuje strukturu [[Půdy na Zemi\|půdy]], podílí se na řadě půdotvorných procesů a na sorpci, tj. zadržování živin a jiných látek. <ref>Borůvka, L.:Základy pedologie a ochrana půd pro PřF UK. Studijní podklady. [Citováno 2008-11-27] </ref>

	==Druhy sorpčního komplexu==		==Druhy sorpčního komplexu==

Kopecka v 11. 1. 2009, 21:53

2009-01-11T21:53:51Z

← Starší verze		Verze z 11. 1. 2009, 23:53
Řádek 3:		Řádek 3:
	*'''pasivní část''' – tvoří ji [[wikipedia:cs:Ion\|kationty]], které jsou sorbované aktivní částí sorpčního komplexu a jsou v něm poutány různou silou v pořadí:		*'''pasivní část''' – tvoří ji [[wikipedia:cs:Ion\|kationty]], které jsou sorbované aktivní částí sorpčního komplexu a jsou v něm poutány různou silou v pořadí:
	::::::::nejslaběji '''[[wikipedia:cs:Sodík\|Na]] < [[wikipedia:cs:Draslík\|K]] < [[wikipedia:cs:Amoniak\|NH4]] < [[wikipedia:cs:Vodík\|H]] < [[wikipedia:cs:Vápník\|Ca]] < [[wikipedia:cs:Hořčík\|Mg]]< [[wikipedia:cs:Hliník\|Al]] <[[wikipedia:cs:Železo\|Fe]] '''nejsilněji <ref name="agrokrom">Pokorný, E., Střalková, R., Podešvová, J.: Půdní sorpční komplex a jeho vlastnosti. Vybrané kapitoly z metodiky. MZLU v Brně, Zěmědělský výzkumný ústav Kroměříž. [Citováno 2008-11-27]. Dostupné z www:<http://www.agrokrom.cz/texty/Obilnarske_listy/Pokorny_Pudni_sorpcni_komplex_20026.pdf></ref>		::::::::nejslaběji '''[[wikipedia:cs:Sodík\|Na]] < [[wikipedia:cs:Draslík\|K]] < [[wikipedia:cs:Amoniak\|NH4]] < [[wikipedia:cs:Vodík\|H]] < [[wikipedia:cs:Vápník\|Ca]] < [[wikipedia:cs:Hořčík\|Mg]]< [[wikipedia:cs:Hliník\|Al]] <[[wikipedia:cs:Železo\|Fe]] '''nejsilněji <ref name="agrokrom">Pokorný, E., Střalková, R., Podešvová, J.: Půdní sorpční komplex a jeho vlastnosti. Vybrané kapitoly z metodiky. MZLU v Brně, Zěmědělský výzkumný ústav Kroměříž. [Citováno 2008-11-27]. Dostupné z www:<http://www.agrokrom.cz/texty/Obilnarske_listy/Pokorny_Pudni_sorpcni_komplex_20026.pdf></ref>


	==Význam sorpčního komplexu==		==Význam sorpčního komplexu==
Řádek 18:		Řádek 17:
	:*vodní a vzdušný režim		:*vodní a vzdušný režim
	:*biologickou aktivitu půdy <ref name="pudoznalstvi">Jandák, J., Prax, A., Pokorný, E. (2001): Půdoznalství. Skriptum. MZLU, Brno, 140 s. [Citováno 2008-11-27]</ref>		:*biologickou aktivitu půdy <ref name="pudoznalstvi">Jandák, J., Prax, A., Pokorný, E. (2001): Půdoznalství. Skriptum. MZLU, Brno, 140 s. [Citováno 2008-11-27]</ref>


	==Složení sorpčního komplexu==		==Složení sorpčního komplexu==
Řádek 25:		Řádek 23:

	===Jílové minerály===		===Jílové minerály===
	Jsou to vrstevnaté minerály, které mají výrazný vliv na chemické a fyzikální vlastnosti půdy. Jsou tvořeny tetraedry (Si) a oktaedry (Al). Mohou vznikat syntézou, přeměnou primárních minerálů při [[wikipedia:cs:Zvětrávání\|zvětrávání]] či jsou zděděny z [[wikipedia:cs:Mateční hornina\|matečné horniny]]. K důležitým vlastnostem jílových minerálů patří schopnost bobtnat ( silně bobtnavý montmorillonit, částečně bobtnavý illit a vermikulit ), vysoký specifický povrch ( skupina montmorillonitu 250 – 500 m2.g-1 ) a jejich sorpční kapacita ( vermikulit 120 – 150 mmol(+)/100g ). Rozlišuje se několik skupin jílových minerálů, např. skupina alofanu, kaolinitu, illitu, montmorillonitu, chloritu.		Jsou to vrstevnaté minerály, které mají výrazný vliv na chemické a fyzikální vlastnosti půdy. Jsou tvořeny tetraedry (Si) a oktaedry (Al). Mohou vznikat syntézou, přeměnou primárních minerálů při [[wikipedia:cs:Zvětrávání\|zvětrávání]] či jsou zděděny z [[wikipedia:cs:Mateční hornina\|matečné horniny]]. K důležitým vlastnostem jílových minerálů patří schopnost bobtnat ( silně bobtnavý montmorillonit, částečně bobtnavý illit a vermikulit ), vysoký specifický povrch ( skupina montmorillonitu 250 – 500 m2.g-1 ) a jejich sorpční kapacita ( vermikulit 120 – 150 mmol(+)/100g ). Rozlišuje se několik skupin jílových minerálů, např. skupina alofanu, kaolinitu, illitu, montmorillonitu, chloritu.<ref>Šefrna, L.:Složení půdy, pedogeneze, znaky a vlastnosti půd. Studijní podklady pro předmět Pedologie, vyučovaný na PřF UK v Praze. [Citováno 2008-11-27] </ref>

	===Humus===		===Humus===
	Humus je součástí organické půdní hmoty. Je tvořen odumřelými organickými látkami v různém stupni rozkladu a resyntézy, jejichž část je vázána na minerální podíl. Je významnou zásobárnou energie, [[Koloběh uhlíku\|uhlíku]] a živin pro rostliny i edafon. Pomáhá při zadržování [[Voda\|vody]], pozitivně ovlivňuje strukturu půdy, podílí se na řadě půdotvorných procesů a na sorpci, tj. zadržování živin a jiných látek. <ref>Borůvka, L.:Základy pedologie a ochrana půd pro PřF UK. Studijní podklady. [Citováno 2008-11-27] </ref>		Humus je součástí organické půdní hmoty. Je tvořen odumřelými organickými látkami v různém stupni rozkladu a resyntézy, jejichž část je vázána na minerální podíl. Je významnou zásobárnou energie, [[Koloběh uhlíku\|uhlíku]] a živin pro rostliny i edafon. Pomáhá při zadržování [[Voda\|vody]], pozitivně ovlivňuje strukturu půdy, podílí se na řadě půdotvorných procesů a na sorpci, tj. zadržování živin a jiných látek. <ref>Borůvka, L.:Základy pedologie a ochrana půd pro PřF UK. Studijní podklady. [Citováno 2008-11-27] </ref>


	==Druhy sorpčního komplexu==		==Druhy sorpčního komplexu==
Řádek 43:		Řádek 40:
	===Komplex nasycený dvojmocnými kationty===		===Komplex nasycený dvojmocnými kationty===
	Převažují v něm [[wikipedia:cs:Ion\|ionty]] Ca a Mg. Humus je tvořen kondenzovanými huminovými kyselinami, které jsou v půdě nepohyblivé. Půdy s tímto druhem sorpčního komplexu se nazývají '''''půdy sorpčně nasycené'''''. Tvoří se v sušším až mírně vlhkém klimatu, jejich reakce je kolem neutrální hodnoty. Mají dobrou agregační schopnost a vodostálou strukturu a poskytují tak dobré podmínky pro růst kulturních plodin.<ref name="agrokrom"> </ref>		Převažují v něm [[wikipedia:cs:Ion\|ionty]] Ca a Mg. Humus je tvořen kondenzovanými huminovými kyselinami, které jsou v půdě nepohyblivé. Půdy s tímto druhem sorpčního komplexu se nazývají '''''půdy sorpčně nasycené'''''. Tvoří se v sušším až mírně vlhkém klimatu, jejich reakce je kolem neutrální hodnoty. Mají dobrou agregační schopnost a vodostálou strukturu a poskytují tak dobré podmínky pro růst kulturních plodin.<ref name="agrokrom"> </ref>


	==Změny sorpčního komplexu==		==Změny sorpčního komplexu==
Řádek 49:		Řádek 45:
	Při '''regradaci''' ( stabilizaci ) sorpčního komplexu se v různé míře zlepšují vlastnosti půd. Při '''degradaci''' naopak dochází k porušení jeho stability, ale ne koloidního aniontového podílu ( jádra ). Postupně se zhoršují fyzikální, chemické i biologické vlastnosti půdy. Dochází k vytěsňování dvojmocných kationtů [[wikipedia:cs:Vápník\|Ca]] a [[wikipedia:cs:Hořčík\|Mg]] ze sorpčního komplexu jednomocnými kationty [[wikipedia:cs:Vodík\|H]] nebo [[wikipedia:cs:Sodík\|Na]]. Velký vliv má v tomto případě zvýšení humidity [[wikipedia:cs:Podnebí\|klimatu]]. Jestliže jsou rozrušeny půdní koloidy a rozpadá se jádro koloidní mycely, jde o '''destrukci''' sorpčního komplexu. Koloidní složky jsou dehydratovány a postupně se tak stabilizují ve formě nereaktivních půdních novotvarů.<ref name="pudoznalstvi"> </ref>		Při '''regradaci''' ( stabilizaci ) sorpčního komplexu se v různé míře zlepšují vlastnosti půd. Při '''degradaci''' naopak dochází k porušení jeho stability, ale ne koloidního aniontového podílu ( jádra ). Postupně se zhoršují fyzikální, chemické i biologické vlastnosti půdy. Dochází k vytěsňování dvojmocných kationtů [[wikipedia:cs:Vápník\|Ca]] a [[wikipedia:cs:Hořčík\|Mg]] ze sorpčního komplexu jednomocnými kationty [[wikipedia:cs:Vodík\|H]] nebo [[wikipedia:cs:Sodík\|Na]]. Velký vliv má v tomto případě zvýšení humidity [[wikipedia:cs:Podnebí\|klimatu]]. Jestliže jsou rozrušeny půdní koloidy a rozpadá se jádro koloidní mycely, jde o '''destrukci''' sorpčního komplexu. Koloidní složky jsou dehydratovány a postupně se tak stabilizují ve formě nereaktivních půdních novotvarů.<ref name="pudoznalstvi"> </ref>
	Destrukce sorpčního komplexu může nastat vlivem [[wikipedia:cs:Kyselina uhličitá\|kyseliny uhličité]] v nadbytku, a to především v tropech. Dochází k tzv. lateritizaci, kdy se na povrchu hromadí rozptýlené sesquioxidy a [[wikipedia:cs:Kyselina křemičitá\|kyselina křemičitá]] je převáděna do spodin. Vlivem kyselého humusu, hlavně pohyblivých fulvokyselin v něm, dochází k podzolizačnímu a glejovému procesu. <ref name="agrokrom"> </ref>		Destrukce sorpčního komplexu může nastat vlivem [[wikipedia:cs:Kyselina uhličitá\|kyseliny uhličité]] v nadbytku, a to především v tropech. Dochází k tzv. lateritizaci, kdy se na povrchu hromadí rozptýlené sesquioxidy a [[wikipedia:cs:Kyselina křemičitá\|kyselina křemičitá]] je převáděna do spodin. Vlivem kyselého humusu, hlavně pohyblivých fulvokyselin v něm, dochází k podzolizačnímu a glejovému procesu. <ref name="agrokrom"> </ref>


	== Témata ==		== Témata ==
Řádek 56:		Řádek 51:
	*[[Vliv hospodaření na půdu]]		*[[Vliv hospodaření na půdu]]


	== Zdroje ==		== Zdroje ==
	<references/>		<references/>


	== Odkazy ==		== Odkazy ==

Kopecka v 11. 1. 2009, 21:40

2009-01-11T21:40:25Z

Admin: + kategorie

2008-12-11T11:54:15Z

+ kategorie

← Starší verze		Verze z 11. 12. 2008, 13:54
Řádek 73:		Řádek 73:
	*[http://portal.env.cz/rozcestnik/puda-a-geologie.php Půda a horninové prostředí na Portálu životního prostředí ČR - Fakta a data ]		*[http://portal.env.cz/rozcestnik/puda-a-geologie.php Půda a horninové prostředí na Portálu životního prostředí ČR - Fakta a data ]

	[[Kategorie:Půda a horninové prostředí]]		[[Kategorie:Půda a horninové prostředí]] [[Kategorie:Skupina E]]

← Starší verze		Verze z 11. 1. 2009, 23:40
Řádek 1:		Řádek 1:
	Půdní sorpční komplex je soubor půdních koloidů, které se podílejí na výměnných reakcích. Rozeznávají se u něj dvě funkční části:		Půdní sorpční komplex je soubor [[Půda na Zemi\|půdních]] koloidů, které se podílejí na výměnných reakcích. Rozeznávají se u něj dvě funkční části:
	*'''aktivní část''' – aniontová, jde o vlastní komplex, který působí na volné ionty v půdním roztoku a vyvolává tak sorpční procesy		*'''aktivní část''' – [[wikipedia:cs:Ion\|aniontová]], jde o vlastní komplex, který působí na volné ionty v půdním roztoku a vyvolává tak sorpční procesy
	*'''pasivní část''' – tvoří ji kationty, které jsou sorbované aktivní částí sorpčního komplexu a jsou v něm poutány různou silou v pořadí:		*'''pasivní část''' – tvoří ji [[wikipedia:cs:Ion\|kationty]], které jsou sorbované aktivní částí sorpčního komplexu a jsou v něm poutány různou silou v pořadí:
	::::::::nejslaběji '''Na < K < NH4 < H < Ca < Mg < Al <Fe '''nejsilněji <ref name="agrokrom">Pokorný, E., Střalková, R., Podešvová, J.: Půdní sorpční komplex a jeho vlastnosti. Vybrané kapitoly z metodiky. MZLU v Brně, Zěmědělský výzkumný ústav Kroměříž. [Citováno 2008-11-27]. Dostupné z www:<http://www.agrokrom.cz/texty/Obilnarske_listy/Pokorny_Pudni_sorpcni_komplex_20026.pdf></ref>		::::::::nejslaběji '''[[wikipedia:cs:Sodík\|Na]] < [[wikipedia:cs:Draslík\|K]] < [[wikipedia:cs:Amoniak\|NH4]] < [[wikipedia:cs:Vodík\|H]] < [[wikipedia:cs:Vápník\|Ca]] < [[wikipedia:cs:Hořčík\|Mg]]< [[wikipedia:cs:Hliník\|Al]] <[[wikipedia:cs:Železo\|Fe]] '''nejsilněji <ref name="agrokrom">Pokorný, E., Střalková, R., Podešvová, J.: Půdní sorpční komplex a jeho vlastnosti. Vybrané kapitoly z metodiky. MZLU v Brně, Zěmědělský výzkumný ústav Kroměříž. [Citováno 2008-11-27]. Dostupné z www:<http://www.agrokrom.cz/texty/Obilnarske_listy/Pokorny_Pudni_sorpcni_komplex_20026.pdf></ref>


	==Význam sorpčního komplexu==		==Význam sorpčního komplexu==

	Půdní sorpční komplex má schopnost sorpčními silami poutat prvky, které jsou důležité pro půdotvorný proces i výživu rostlin. Zabezpečuje tak sorpční schopnost půd, silně ovlivňuje její dynamiku i fyzikální stav. Je také do značné míry nositelem přirozené úrodnosti půdy a schopnosti úrodnost udržovat.		Půdní sorpční komplex má schopnost sorpčními silami poutat prvky, které jsou důležité pro půdotvorný proces i výživu rostlin. Zabezpečuje tak sorpční schopnost [[Půda na Zemi\|půd]], silně ovlivňuje její dynamiku i fyzikální stav. Je také do značné míry nositelem přirozené [[wikipedia:cs:Úrodnost\|úrodnosti]] půdy a schopnosti [[wikipedia:cs:Úrodnost\|úrodnost]] udržovat.
	Sorpční komplex svým stavem a vlastnostmi:		Sorpční komplex svým stavem a vlastnostmi:
	:'''přímo ovlivňuje'''		:'''přímo ovlivňuje'''
	:*sorpční kapacitu půdy		:*sorpční kapacitu půdy
	:*reakci půdy, charakter a dynamiku chemických procesů		:*reakci půdy, charakter a dynamiku chemických procesů
	:*pufrovitost půdy		:*[[wikipedia:cs:Pufr\|pufrovitost]] půdy
	:'''nepřímo ovlivňuje'''		:'''nepřímo ovlivňuje'''
	:*strukturní stav půdy		:*strukturní stav půdy
Řádek 25:		Řádek 25:

	===Jílové minerály===		===Jílové minerály===
	Jsou to vrstevnaté minerály, které mají výrazný vliv na chemické a fyzikální vlastnosti půdy. Jsou tvořeny tetraedry (Si) a oktaedry (Al). Mohou vznikat syntézou, přeměnou primárních minerálů při zvětrávání či jsou zděděny z matečné horniny. K důležitým vlastnostem jílových minerálů patří schopnost bobtnat ( silně bobtnavý montmorillonit, částečně bobtnavý illit a vermikulit ), vysoký specifický povrch ( skupina montmorillonitu 250 – 500 m2.g-1 ) a jejich sorpční kapacita ( vermikulit 120 – 150 mmol(+)/100g ). Rozlišuje se několik skupin jílových minerálů, např. skupina alofanu, kaolinitu, illitu, montmorillonitu, chloritu.		Jsou to vrstevnaté minerály, které mají výrazný vliv na chemické a fyzikální vlastnosti půdy. Jsou tvořeny tetraedry (Si) a oktaedry (Al). Mohou vznikat syntézou, přeměnou primárních minerálů při [[wikipedia:cs:Zvětrávání\|zvětrávání]] či jsou zděděny z [[wikipedia:cs:Mateční hornina\|matečné horniny]]. K důležitým vlastnostem jílových minerálů patří schopnost bobtnat ( silně bobtnavý montmorillonit, částečně bobtnavý illit a vermikulit ), vysoký specifický povrch ( skupina montmorillonitu 250 – 500 m2.g-1 ) a jejich sorpční kapacita ( vermikulit 120 – 150 mmol(+)/100g ). Rozlišuje se několik skupin jílových minerálů, např. skupina alofanu, kaolinitu, illitu, montmorillonitu, chloritu.

	===Humus===		===Humus===
	Humus je součástí organické půdní hmoty. Je tvořen odumřelými organickými látkami v různém stupni rozkladu a resyntézy, jejichž část je vázána na minerální podíl. Je významnou zásobárnou energie, uhlíku a živin pro rostliny i edafon. Pomáhá při zadržování vody, pozitivně ovlivňuje strukturu půdy, podílí se na řadě půdotvorných procesů a na sorpci, tj. zadržování živin a jiných látek. <ref>Borůvka, L.:Základy pedologie a ochrana půd pro PřF UK. Studijní podklady. [Citováno 2008-11-27] </ref>		Humus je součástí organické půdní hmoty. Je tvořen odumřelými organickými látkami v různém stupni rozkladu a resyntézy, jejichž část je vázána na minerální podíl. Je významnou zásobárnou energie, [[Koloběh uhlíku\|uhlíku]] a živin pro rostliny i edafon. Pomáhá při zadržování [[Voda\|vody]], pozitivně ovlivňuje strukturu půdy, podílí se na řadě půdotvorných procesů a na sorpci, tj. zadržování živin a jiných látek. <ref>Borůvka, L.:Základy pedologie a ochrana půd pro PřF UK. Studijní podklady. [Citováno 2008-11-27] </ref>


	==Druhy sorpčního komplexu==		==Druhy sorpčního komplexu==
	Složení a charakteristické vlastnosti sorpčního komplexu různých půdních typů se utváří podle charakteru prostředí, ve kterém půdotvorný proces probíhá. Důležitá je především acidita a zásoba dvojmocných bází v půdotvorném substrátu.		Složení a charakteristické vlastnosti sorpčního komplexu různých půdních typů se utváří podle charakteru prostředí, ve kterém půdotvorný proces probíhá. Důležitá je především [[wikipedia:cs:Kyselost\|acidita]] a zásoba dvojmocných bází v půdotvorném substrátu.
	Na základě převládajícího druhu sorbovaných kationtů a kvality aktivní části sorpčního komplexu se rozlišují 3 druhy sorpčních komplexů lišící se základními vlastnostmi.		Na základě převládajícího druhu sorbovaných [[wikipedia:cs:Ion\|kationtů]] a kvality aktivní části sorpčního komplexu se rozlišují 3 druhy sorpčních komplexů lišící se základními vlastnostmi.

	===Komplex sorpčně nenasycený===		===Komplex sorpčně nenasycený===
	Charakteristická je pro něj převaha sorbovaných vodíkových iontů a nedostatek dvojmocných kationtů, který zapříčiňuje vznik nestabilní a snadno rozrušitelné struktury. Reakce je kyselá. Předpokladem jeho vzniku je humidní klima a naprostý nedostatek Ca v půdě. Půdy s tímto sorpčním komplexem se označují jako '''''půdy sorpčně nenasycené'''''. <ref name="agrokrom"> </ref>		Charakteristická je pro něj převaha sorbovaných vodíkových iontů a nedostatek dvojmocných [[wikipedia:cs:Ion\|kationtů]], který zapříčiňuje vznik nestabilní a snadno rozrušitelné struktury. Reakce je kyselá. Předpokladem jeho vzniku je humidní [[wikipedia:cs:Podnebí\|klima]] a naprostý nedostatek [[wikipedia:cs:Vápník\|Ca]] v půdě. Půdy s tímto sorpčním komplexem se označují jako '''''půdy sorpčně nenasycené'''''. <ref name="agrokrom"> </ref>

	===Komplex nasycený jednomocnými kationty===		===Komplex nasycený jednomocnými kationty===
	Typická je pro něj převaha jednomocných kationtů, hlavně Na. Vzniká ve výrazně alkalickém prostředí, kde je velká zásoba rozpustných alkalických solí. Jeho vznik je podmíněn i suchým klimatem, kde výpar převládá nad srážkami. Způsobuje velkou pohyblivost koloidů v půdním profilu, tvorbu vrstev s nepříznivými fyzikálními vlastnostmi a rozrušování půdní struktury. Půdy s tímto druhem sorpčního komplexu se nazývají '''''půdy solné''''' a jsou nepříznivé pro kulturní plodiny. <ref name="agrokrom"> </ref>		Typická je pro něj převaha jednomocných [[wikipedia:cs:Ion\|kationtů]], hlavně [[wikipedia:cs:Sodík\|Na]]. Vzniká ve výrazně alkalickém prostředí, kde je velká zásoba rozpustných alkalických solí. Jeho vznik je podmíněn i suchým [[wikipedia:cs:Podnebí\|klimatem]], kde výpar převládá nad [[wikipedia:cs:Srážky\|srážkami]]. Způsobuje velkou pohyblivost koloidů v půdním profilu, tvorbu vrstev s nepříznivými fyzikálními vlastnostmi a rozrušování půdní struktury. Půdy s tímto druhem sorpčního komplexu se nazývají '''''půdy solné''''' a jsou nepříznivé pro kulturní plodiny. <ref name="agrokrom"> </ref>

	===Komplex nasycený dvojmocnými kationty===		===Komplex nasycený dvojmocnými kationty===
	Převažují v něm ionty Ca a Mg. Humus je tvořen kondenzovanými huminovými kyselinami, které jsou v půdě nepohyblivé. Půdy s tímto druhem sorpčního komplexu se nazývají '''''půdy sorpčně nasycené'''''. Tvoří se v sušším až mírně vlhkém klimatu, jejich reakce je kolem neutrální hodnoty. Mají dobrou agregační schopnost a vodostálou strukturu a poskytují tak dobré podmínky pro růst kulturních plodin.<ref name="agrokrom"> </ref>		Převažují v něm [[wikipedia:cs:Ion\|ionty]] Ca a Mg. Humus je tvořen kondenzovanými huminovými kyselinami, které jsou v půdě nepohyblivé. Půdy s tímto druhem sorpčního komplexu se nazývají '''''půdy sorpčně nasycené'''''. Tvoří se v sušším až mírně vlhkém klimatu, jejich reakce je kolem neutrální hodnoty. Mají dobrou agregační schopnost a vodostálou strukturu a poskytují tak dobré podmínky pro růst kulturních plodin.<ref name="agrokrom"> </ref>


	==Změny sorpčního komplexu==		==Změny sorpčního komplexu==
	Stav a vlastnosti sorpčního komplexu se mění vlivem chemické dynamiky, biologické činnosti, klimatu, ale také díky zákrokům člověka do půdy. Dochází k různým typům změn sorpčního komplexu.		Stav a vlastnosti sorpčního komplexu se mění vlivem chemické dynamiky, biologické činnosti, [[wikipedia:cs:Podnebí\|klimatu]], ale také díky zákrokům člověka do půdy. Dochází k různým typům změn sorpčního komplexu.
	Při '''regradaci''' ( stabilizaci ) sorpčního komplexu se v různé míře zlepšují vlastnosti půd. Při '''degradaci''' naopak dochází k porušení jeho stability, ale ne koloidního aniontového podílu ( jádra ). Postupně se zhoršují fyzikální, chemické i biologické vlastnosti půdy. Dochází k vytěsňování dvojmocných kationtů Ca a Mg ze sorpčního komplexu jednomocnými kationty H nebo Na. Velký vliv má v tomto případě zvýšení humidity klimatu. Jestliže jsou rozrušeny půdní koloidy a rozpadá se jádro koloidní mycely, jde o '''destrukci''' sorpčního komplexu. Koloidní složky jsou dehydratovány a postupně se tak stabilizují ve formě nereaktivních půdních novotvarů.<ref name="pudoznalstvi"> </ref>		Při '''regradaci''' ( stabilizaci ) sorpčního komplexu se v různé míře zlepšují vlastnosti půd. Při '''degradaci''' naopak dochází k porušení jeho stability, ale ne koloidního aniontového podílu ( jádra ). Postupně se zhoršují fyzikální, chemické i biologické vlastnosti půdy. Dochází k vytěsňování dvojmocných kationtů [[wikipedia:cs:Vápník\|Ca]] a [[wikipedia:cs:Hořčík\|Mg]] ze sorpčního komplexu jednomocnými kationty [[wikipedia:cs:Vodík\|H]] nebo [[wikipedia:cs:Sodík\|Na]]. Velký vliv má v tomto případě zvýšení humidity [[wikipedia:cs:Podnebí\|klimatu]]. Jestliže jsou rozrušeny půdní koloidy a rozpadá se jádro koloidní mycely, jde o '''destrukci''' sorpčního komplexu. Koloidní složky jsou dehydratovány a postupně se tak stabilizují ve formě nereaktivních půdních novotvarů.<ref name="pudoznalstvi"> </ref>
	Destrukce sorpčního komplexu může nastat vlivem kyseliny uhličité v nadbytku, a to především v tropech. Dochází k tzv. lateritizaci, kdy se na povrchu hromadí rozptýlené sesquioxidy a kyselina křemičitá je převáděna do spodin. Vlivem kyselého humusu, hlavně pohyblivých fulvokyselin v něm, dochází k podzolizačnímu a glejovému procesu. <ref name="agrokrom"> </ref>		Destrukce sorpčního komplexu může nastat vlivem [[wikipedia:cs:Kyselina uhličitá\|kyseliny uhličité]] v nadbytku, a to především v tropech. Dochází k tzv. lateritizaci, kdy se na povrchu hromadí rozptýlené sesquioxidy a [[wikipedia:cs:Kyselina křemičitá\|kyselina křemičitá]] je převáděna do spodin. Vlivem kyselého humusu, hlavně pohyblivých fulvokyselin v něm, dochází k podzolizačnímu a glejovému procesu. <ref name="agrokrom"> </ref>