Sekundární produkce - Historie editací

Admin: /* Živočichové a ekosystém */ typo

2020-02-11T09:13:53Z

Živočichové a ekosystém: typo

← Starší verze		Verze z 11. 2. 2020, 11:13
Řádek 20:		Řádek 20:
	==Živočichové a ekosystém==		==Živočichové a ekosystém==
	Živočichové - i ti, kteří jsou teoreticky neužiteční- se na fungování ekosystému podílejí třemi způsoby:		Živočichové - i ti, kteří jsou teoreticky neužiteční- se na fungování ekosystému podílejí třemi způsoby:
	*Tím, že tvoří řetězce dravců, kteří jsou kontrolování ~~vlekými~~ masožravci, ~~vyzařuzují~~ nemocné nebo vadné jedince.
			*Tím, že tvoří řetězce dravců, kteří jsou kontrolování velkými masožravci, vyřazují nemocné nebo vadné jedince.
	*Tím, že vznikají konkurenční populace (housenky, mšice, hlístice, hlodavci), jež primární produktivitu snižují (napadají asimilační orgány, redukují jejich plochu a funkci), omezují objem biomasy(požírají živé orgány) nebo dokonce ničí celý ekosystém nebo degradují reprodkukční orgány.		*Tím, že vznikají konkurenční populace (housenky, mšice, hlístice, hlodavci), jež primární produktivitu snižují (napadají asimilační orgány, redukují jejich plochu a funkci), omezují objem biomasy(požírají živé orgány) nebo dokonce ničí celý ekosystém nebo degradují reprodkukční orgány.
	*Tím, že se podílejí na koloběhu organické hmoty rozvojem sítě rozkladačů, kteří urychlují rok energie a průběh cyklů minerálních látek. Rychlá remineralizace odpadu (opadanky) je podmínkou vyšší plodnosti a tedy i zvyšování primární produktivity.<ref name="duvi">DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.</ref>		*Tím, že se podílejí na koloběhu organické hmoty rozvojem sítě rozkladačů, kteří urychlují rok energie a průběh cyklů minerálních látek. Rychlá remineralizace odpadu (opadanky) je podmínkou vyšší plodnosti a tedy i zvyšování primární produktivity.<ref name="duvi">DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.</ref>
Řádek 32:		Řádek 33:
	Sekundární produkce má velký význam pro člověka, který je konzumentem vyprodukované biomasy. Je důležitá pro budoucí výživu lidstva. Jako příklad uvádím prasata a drůbež, která má při chovu v dobrých podmínkách efektivnost kolem 25% na výrobu 1 kg drůbeže nebo vepřového masa je zapotřebí kolem 4 kg ječmene.<ref name="duvi">DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.</ref>		Sekundární produkce má velký význam pro člověka, který je konzumentem vyprodukované biomasy. Je důležitá pro budoucí výživu lidstva. Jako příklad uvádím prasata a drůbež, která má při chovu v dobrých podmínkách efektivnost kolem 25% na výrobu 1 kg drůbeže nebo vepřového masa je zapotřebí kolem 4 kg ječmene.<ref name="duvi">DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.</ref>

	== Témata ==		==Témata==

	*[[Energie]]		*[[Energie]]
	*[[Koloběhy]]		*[[Koloběhy]]
Řádek 38:		Řádek 40:
	*[[Trofická struktura]]		*[[Trofická struktura]]

	== Zdroje ==		==Zdroje==
	<references />		<references />
	== Odkazy ==		==Odkazy==
	===Související stránky ===		===Související stránky===
	[http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm\| Skripta ekologie - Ulbrichová]		[http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm\| Skripta ekologie - Ulbrichová]

Řádek 50:		Řádek 52:
	[http://www.google.cz/search?hl=cs&q=tok+energie&btnG=Vyhledat+Googlem&lr=lang_cs&aq=f&oq=\| Google - tok energie]		[http://www.google.cz/search?hl=cs&q=tok+energie&btnG=Vyhledat+Googlem&lr=lang_cs&aq=f&oq=\| Google - tok energie]

	=== Externí odkazy ===		===Externí odkazy===
	[http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm\| Skripta ekologie - Ulbrichová]		[http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_EKOL/produkce/produkce.htm\| Skripta ekologie - Ulbrichová]

Řádek 57:		Řádek 59:
	[http://tvlesak.me.cz/borova_siska/materialy/ekologie_lesa/kap5.doc\| Ekologie lesa]		[http://tvlesak.me.cz/borova_siska/materialy/ekologie_lesa/kap5.doc\| Ekologie lesa]

	=== Literatura ===		===Literatura===

	SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'',Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.		SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'',Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.

78.128.143.144: /* Tok energie */

2018-01-04T12:24:09Z

Tok energie

← Starší verze		Verze z 4. 1. 2018, 14:24
Řádek 1:		Řádek 1:
	__TOC__		__TOC__
	==Úvod==		==Úvod==
	Málokterý biologický problém je tak složitý jako sekundární produktivita ekosystémů, na počátku jejích řetězců jsou organismy okusující rostliny, živící se odpady, parazitující, sající mízu, transformujcí látky atd. K sekundární produktivitě patří všechny heterotrofní organismy - živočichové, houby, bakterie a nezelené jednosnubné rostliny.<ref name=duvi>DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.</ref>		Málokterý biologický problém je tak složitý jako sekundární produktivita ekosystémů, na počátku jejích řetězců jsou organismy okusující rostliny, živící se odpady, parazitující, sající mízu, transformujcí látky atd. K sekundární produktivitě patří všechny heterotrofní organismy - živočichové, houby, bakterie a nezelené jednosnubné rostliny.<ref name="duvi">DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.</ref>

	==Definice==		==Definice==
	Sekundární produkce je nově vytvořená biomasa na úrovni konsumentů/heterotrofů/ a destruentů.Ti přejímají hmotu od primárních producentů nebo od konzumentů nižších úrovní. Proces tvorby nové biomasy probíhá s účinností řádově desetinásobnou ve srovnání s účinností [[sekundární produkce]].		Sekundární produkce je nově vytvořená biomasa na úrovni konsumentů/heterotrofů/ a destruentů.Ti přejímají hmotu od primárních producentů nebo od konzumentů nižších úrovní. Proces tvorby nové biomasy probíhá s účinností řádově desetinásobnou ve srovnání s účinností [[sekundární produkce]].
	Část energie, kterou konsumenti získávají potravou je akumulována v jejich tělech jako, sekundární, terciérní ev. další úroveň podle toho kde v potravním řetězci je daný konsument. Ve skutečnosti však jen málo druhů využívá pouze jedne typ potravy/tj. z jedné trofické úrovně/, takže dobře vystačíme s označením sekundární produkce.<ref name=pivnicka>PIVNIČKA, K.(1984): ''Ekologie'',Státní pedagogické nakladatelství Praha</ref>		Část energie, kterou konsumenti získávají potravou je akumulována v jejich tělech jako, sekundární, terciérní ev. další úroveň podle toho kde v potravním řetězci je daný konsument. Ve skutečnosti však jen málo druhů využívá pouze jedne typ potravy/tj. z jedné trofické úrovně/, takže dobře vystačíme s označením sekundární produkce.<ref name="pivnicka">PIVNIČKA, K.(1984): ''Ekologie'',Státní pedagogické nakladatelství Praha</ref>

	Sekundární porodukce je tedy suma oraganické hmoty a energie, fixované v tělech konzumentů. Je využívána konzumenty k dalšímu růstu a reprodukci.<ref name=semor>SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'',Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.		Sekundární porodukce je tedy suma oraganické hmoty a energie, fixované v tělech konzumentů. Je využívána konzumenty k dalšímu růstu a reprodukci.<ref name="semor">SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'',Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.
	</ref>		</ref>

	==Tok ~~energe~~==		==Tok energie==
	Vstup energie do ekosystému je tedy podmíněn primární produkcí, zejména fotosyntézou, která představuje přeměnu energie záření na energii chemických vazeb, nadále využívanou ve všech procesech na všech trofických úrovních. Heterotrofní organizmy ji přijímají ve formě potravy. Přitom je opětně degradována na energii neuspořádaného pohybu částic, tedy na energii tepelnou, jež je volně vyzařována do prostoru. Energie v ekosystémech není recyklována, existuje pouze tok energie a globální ekosystém Země je zcela závislý na jejím přísunu od Slunce. .<ref name=siska>http://tvlesak.me.cz/borova_siska/materialy/ekologie_lesa/kap5.doc</ref>		Vstup energie do ekosystému je tedy podmíněn primární produkcí, zejména fotosyntézou, která představuje přeměnu energie záření na energii chemických vazeb, nadále využívanou ve všech procesech na všech trofických úrovních. Heterotrofní organizmy ji přijímají ve formě potravy. Přitom je opětně degradována na energii neuspořádaného pohybu částic, tedy na energii tepelnou, jež je volně vyzařována do prostoru. Energie v ekosystémech není recyklována, existuje pouze tok energie a globální ekosystém Země je zcela závislý na jejím přísunu od Slunce. .<ref name="siska">http://tvlesak.me.cz/borova_siska/materialy/ekologie_lesa/kap5.doc</ref>

	Přechod z úrovně producentů ke konzumentům probíhá s nízkou efektivností a se značnými ztrátami energie. Velká část živin pohlcených živočichy se využívá k výrobě tepla, další část k výrobě energie potřebné k pohybu, jenž je nezbytný k hledání potravy. Slobotkin (1960) odhaduje, že efektivnost mezi úrovní konzumentů a producentů činí maximálně 15% avšak v přírodě je mnohem nižší.<ref name=duvi>DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.</ref>		Přechod z úrovně producentů ke konzumentům probíhá s nízkou efektivností a se značnými ztrátami energie. Velká část živin pohlcených živočichy se využívá k výrobě tepla, další část k výrobě energie potřebné k pohybu, jenž je nezbytný k hledání potravy. Slobotkin (1960) odhaduje, že efektivnost mezi úrovní konzumentů a producentů činí maximálně 15% avšak v přírodě je mnohem nižší.<ref name="duvi">DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.</ref>



	[[soubor:hmota.gif]]<ref name=siska>http://tvlesak.me.cz/borova_siska/materialy/ekologie_lesa/kap5.doc</ref>		[[soubor:hmota.gif]]<ref name="siska">http://tvlesak.me.cz/borova_siska/materialy/ekologie_lesa/kap5.doc</ref>
	==Živočichové a ekosystém==		==Živočichové a ekosystém==
	Živočichové - i ti, kteří jsou teoreticky neužiteční- se na fungování ekosystému podílejí třemi způsoby:		Živočichové - i ti, kteří jsou teoreticky neužiteční- se na fungování ekosystému podílejí třemi způsoby:
	*Tím, že tvoří řetězce dravců, kteří jsou kontrolování vlekými masožravci, vyzařuzují nemocné nebo vadné jedince.		*Tím, že tvoří řetězce dravců, kteří jsou kontrolování vlekými masožravci, vyzařuzují nemocné nebo vadné jedince.
	*Tím, že vznikají konkurenční populace (housenky, mšice, hlístice, hlodavci), jež primární produktivitu snižují (napadají asimilační orgány, redukují jejich plochu a funkci), omezují objem biomasy(požírají živé orgány) nebo dokonce ničí celý ekosystém nebo degradují reprodkukční orgány.		*Tím, že vznikají konkurenční populace (housenky, mšice, hlístice, hlodavci), jež primární produktivitu snižují (napadají asimilační orgány, redukují jejich plochu a funkci), omezují objem biomasy(požírají živé orgány) nebo dokonce ničí celý ekosystém nebo degradují reprodkukční orgány.
	*Tím, že se podílejí na koloběhu organické hmoty rozvojem sítě rozkladačů, kteří urychlují rok energie a průběh cyklů minerálních látek. Rychlá remineralizace odpadu (opadanky) je podmínkou vyšší plodnosti a tedy i zvyšování primární produktivity.<ref name=duvi>DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.</ref>		*Tím, že se podílejí na koloběhu organické hmoty rozvojem sítě rozkladačů, kteří urychlují rok energie a průběh cyklů minerálních látek. Rychlá remineralizace odpadu (opadanky) je podmínkou vyšší plodnosti a tedy i zvyšování primární produktivity.<ref name="duvi">DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.</ref>


	==Produkce biomasy a člověk==		==Produkce biomasy a člověk==
	Biomasa volně žijících obratlovců v přírodních ekosystémech je mnohem nižší než v podmínkách vytvořených člověkem. Např. jeden hektar dobré hnojené louky může uživit 2 krávy o hmotnosti po 500 kg. Avšak na rančích v přirozené stepi je pro jednu krávu zapotřebí 10 - 15 ha. V případě krmení dobytka doplňkovou potravou jsou výnosy lepší, jestliže se např. ryby v chovu krmí masem, spotřebuje se na výrobu 1 kg ryb 5 kg masa, což je efektivnost 20%.<ref name=duvi>DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.</ref>		Biomasa volně žijících obratlovců v přírodních ekosystémech je mnohem nižší než v podmínkách vytvořených člověkem. Např. jeden hektar dobré hnojené louky může uživit 2 krávy o hmotnosti po 500 kg. Avšak na rančích v přirozené stepi je pro jednu krávu zapotřebí 10 - 15 ha. V případě krmení dobytka doplňkovou potravou jsou výnosy lepší, jestliže se např. ryby v chovu krmí masem, spotřebuje se na výrobu 1 kg ryb 5 kg masa, což je efektivnost 20%.<ref name="duvi">DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.</ref>

	V lesích činí hmotnost zvěře a ptáků několik kilogramů nebo jen několik set gramů na hektar, ani malí savci žijící v půdě nepřesahují 5 kg živé hmotnosti na hektar. Mnohem důležitější je biomasa bezobratlých. Živočišná produktivita ekosystémů je nejvšší v půdní fauně, jejíž hmotnost činí často řádově tunu i více na hektar.<ref name=duvi>DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.</ref>		V lesích činí hmotnost zvěře a ptáků několik kilogramů nebo jen několik set gramů na hektar, ani malí savci žijící v půdě nepřesahují 5 kg živé hmotnosti na hektar. Mnohem důležitější je biomasa bezobratlých. Živočišná produktivita ekosystémů je nejvšší v půdní fauně, jejíž hmotnost činí často řádově tunu i více na hektar.<ref name="duvi">DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.</ref>

	Sekundární produkce má velký význam pro člověka, který je konzumentem vyprodukované biomasy. Je důležitá pro budoucí výživu lidstva. Jako příklad uvádím prasata a drůbež, která má při chovu v dobrých podmínkách efektivnost kolem 25% na výrobu 1 kg drůbeže nebo vepřového masa je zapotřebí kolem 4 kg ječmene.<ref name=duvi>DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.</ref>		Sekundární produkce má velký význam pro člověka, který je konzumentem vyprodukované biomasy. Je důležitá pro budoucí výživu lidstva. Jako příklad uvádím prasata a drůbež, která má při chovu v dobrých podmínkách efektivnost kolem 25% na výrobu 1 kg drůbeže nebo vepřového masa je zapotřebí kolem 4 kg ječmene.<ref name="duvi">DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.</ref>

	== Témata ==		== Témata ==
Řádek 39:		Řádek 39:

	== Zdroje ==		== Zdroje ==
	<references/>		<references />
	== Odkazy ==		== Odkazy ==
	===Související stránky ===		===Související stránky ===

Admin: added Category:Ekologie using HotCat

2016-05-03T11:16:09Z

added Category:Ekologie using HotCat

← Starší verze		Verze z 3. 5. 2016, 13:16
Řádek 64:		Řádek 64:

	DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.		DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.

			[[Kategorie:Ekologie]]

Jiří Dlouhý v 3. 5. 2010, 13:47

2010-05-03T13:47:16Z

← Starší verze		Verze z 3. 5. 2010, 15:47
Řádek 64:		Řádek 64:

	DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.		DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.

	~~[[Kategorie:Skupina F]]~~

Szucsovav v 14. 1. 2009, 14:17

2009-01-14T14:17:34Z

← Starší verze		Verze z 14. 1. 2009, 16:17
Řádek 26:		Řádek 26:

	==Produkce biomasy a člověk==		==Produkce biomasy a člověk==
	Biomasa volně žijících obratlovců v přírodních ekosystémech je ~~mimořádně nízká~~. Např. jeden hektar dobré hnojené louky může uživit 2 krávy o hmotnosti po 500 kg. Avšak na rančích v přirozené stepi je pro jednu krávu zapotřebí 10 - 15 ha. V případě krmení dobytka doplňkovou potravou jsou výnosy lepší, jestliže se např. ryby v chovu krmí masem, spotřebuje se na výrobu 1 kg ryb 5 kg masa, což je efektivnost 20%.<ref name=duvi>DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.</ref>		Biomasa volně žijících obratlovců v přírodních ekosystémech je mnohem nižší než v podmínkách vytvořených člověkem. Např. jeden hektar dobré hnojené louky může uživit 2 krávy o hmotnosti po 500 kg. Avšak na rančích v přirozené stepi je pro jednu krávu zapotřebí 10 - 15 ha. V případě krmení dobytka doplňkovou potravou jsou výnosy lepší, jestliže se např. ryby v chovu krmí masem, spotřebuje se na výrobu 1 kg ryb 5 kg masa, což je efektivnost 20%.<ref name=duvi>DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.</ref>

	~~Mnohem důležitější je biomasa bezobratlých.~~ V lesích činí hmotnost zvěře a ptáků několik kilogramů nebo jen několik set gramů na hektar, ani malí savci žijící v půdě nepřesahují 5 kg živé hmotnosti na hektar. Živočišná produktivita ekosystémů je nejvšší v půdní fauně, jejíž hmotnost činí často řádově tunu i více na hektar.<ref name=duvi>DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.</ref>		V lesích činí hmotnost zvěře a ptáků několik kilogramů nebo jen několik set gramů na hektar, ani malí savci žijící v půdě nepřesahují 5 kg živé hmotnosti na hektar. Mnohem důležitější je biomasa bezobratlých. Živočišná produktivita ekosystémů je nejvšší v půdní fauně, jejíž hmotnost činí často řádově tunu i více na hektar.<ref name=duvi>DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.</ref>

	Sekundární produkce má velký význam pro člověka, který je konzumentem vyprodukované biomasy. Je důležitá pro budoucí výživu lidstva. Jako příklad uvádím prasata a drůbež, která má při chovu v dobrých podmínkách efektivnost kolem 25% na výrobu 1 kg drůbeže nebo vepřového masa je zapotřebí kolem 4 kg ječmene.<ref name=duvi>DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.</ref>		Sekundární produkce má velký význam pro člověka, který je konzumentem vyprodukované biomasy. Je důležitá pro budoucí výživu lidstva. Jako příklad uvádím prasata a drůbež, která má při chovu v dobrých podmínkách efektivnost kolem 25% na výrobu 1 kg drůbeže nebo vepřového masa je zapotřebí kolem 4 kg ječmene.<ref name=duvi>DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.</ref>

Szucsovav v 14. 1. 2009, 14:02

2009-01-14T14:02:06Z

← Starší verze		Verze z 14. 1. 2009, 16:02
Řádek 20:		Řádek 20:
	==Živočichové a ekosystém==		==Živočichové a ekosystém==
	Živočichové - i ti, kteří jsou teoreticky neužiteční- se na fungování ekosystému podílejí třemi způsoby:		Živočichové - i ti, kteří jsou teoreticky neužiteční- se na fungování ekosystému podílejí třemi způsoby:
	*Tím, že tvoří řetězce dravců, kteří jsou kontrolování vlekými masožravci, vyzařuzují nemocné nebo vadné jedince~~, tato sekundární produktivita je důležitá a člověk ji může využívat~~.		*Tím, že tvoří řetězce dravců, kteří jsou kontrolování vlekými masožravci, vyzařuzují nemocné nebo vadné jedince.
	*Tím, že vznikají konkurenční populace (housenky, mšice, hlístice, hlodavci), jež primární produktivitu snižují (napadají asimilační orgány, redukují jejich plochu a funkci), omezují objem biomasy(požírají živé orgány) nebo dokonce ničí celý ekosystém nebo degradují reprodkukční orgány.		*Tím, že vznikají konkurenční populace (housenky, mšice, hlístice, hlodavci), jež primární produktivitu snižují (napadají asimilační orgány, redukují jejich plochu a funkci), omezují objem biomasy(požírají živé orgány) nebo dokonce ničí celý ekosystém nebo degradují reprodkukční orgány.
	*Tím, že se podílejí na koloběhu organické hmoty rozvojem sítě rozkladačů, kteří urychlují rok energie a průběh cyklů minerálních látek. Rychlá remineralizace odpadu (opadanky) je podmínkou vyšší plodnosti a tedy i zvyšování primární produktivity.<ref name=duvi>DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.</ref>		*Tím, že se podílejí na koloběhu organické hmoty rozvojem sítě rozkladačů, kteří urychlují rok energie a průběh cyklů minerálních látek. Rychlá remineralizace odpadu (opadanky) je podmínkou vyšší plodnosti a tedy i zvyšování primární produktivity.<ref name=duvi>DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.</ref>

Szucsovav v 14. 1. 2009, 14:00

2009-01-14T14:00:58Z

← Starší verze		Verze z 14. 1. 2009, 16:00
Řádek 20:		Řádek 20:
	==Živočichové a ekosystém==		==Živočichové a ekosystém==
	Živočichové - i ti, kteří jsou teoreticky neužiteční- se na fungování ekosystému podílejí třemi způsoby:		Živočichové - i ti, kteří jsou teoreticky neužiteční- se na fungování ekosystému podílejí třemi způsoby:
	*Tím, že tvoří řetězce dravců, kteří jsou kontrolování vlekými masožravci, vyzařuzují nemocné nebo vadné jedince, tato sekundární produktivita je důležitá a člověk ji může využívat~~.Produktivita velkých býložravců je v lesních ekosystémech je sice velmi nízká je však důležitá pro lov, a často je proto uměle zvyšována~~.		*Tím, že tvoří řetězce dravců, kteří jsou kontrolování vlekými masožravci, vyzařuzují nemocné nebo vadné jedince, tato sekundární produktivita je důležitá a člověk ji může využívat.
	*Tím, že vznikají konkurenční populace (housenky, mšice, hlístice, hlodavci), jež primární produktivitu snižují (napadají asimilační orgány, redukují jejich plochu a funkci), omezují objem biomasy(požírají živé orgány) nebo dokonce ničí celý ekosystém nebo degradují reprodkukční orgány.		*Tím, že vznikají konkurenční populace (housenky, mšice, hlístice, hlodavci), jež primární produktivitu snižují (napadají asimilační orgány, redukují jejich plochu a funkci), omezují objem biomasy(požírají živé orgány) nebo dokonce ničí celý ekosystém nebo degradují reprodkukční orgány.
	*Tím, že se podílejí na koloběhu organické hmoty rozvojem sítě rozkladačů, kteří urychlují rok energie a průběh cyklů minerálních látek. Rychlá remineralizace odpadu (opadanky) je podmínkou vyšší plodnosti a tedy i zvyšování primární produktivity.<ref name=duvi>DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.</ref>		*Tím, že se podílejí na koloběhu organické hmoty rozvojem sítě rozkladačů, kteří urychlují rok energie a průběh cyklů minerálních látek. Rychlá remineralizace odpadu (opadanky) je podmínkou vyšší plodnosti a tedy i zvyšování primární produktivity.<ref name=duvi>DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.</ref>

Szucsovav v 14. 1. 2009, 13:58

2009-01-14T13:58:37Z

← Starší verze		Verze z 14. 1. 2009, 15:58
Řádek 17:		Řádek 17:


	[[soubor:hmota.gif]]		[[soubor:hmota.gif]]<ref name=siska>http://tvlesak.me.cz/borova_siska/materialy/ekologie_lesa/kap5.doc</ref>
	==Živočichové a ekosystém==		==Živočichové a ekosystém==
	Živočichové - i ti, kteří jsou teoreticky neužiteční- se na fungování ekosystému podílejí třemi způsoby:		Živočichové - i ti, kteří jsou teoreticky neužiteční- se na fungování ekosystému podílejí třemi způsoby:

Szucsovav v 14. 1. 2009, 13:56

2009-01-14T13:56:19Z

← Starší verze		Verze z 14. 1. 2009, 15:56
Řádek 9:		Řádek 9:
	Sekundární porodukce je tedy suma oraganické hmoty a energie, fixované v tělech konzumentů. Je využívána konzumenty k dalšímu růstu a reprodukci.<ref name=semor>SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'',Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.		Sekundární porodukce je tedy suma oraganické hmoty a energie, fixované v tělech konzumentů. Je využívána konzumenty k dalšímu růstu a reprodukci.<ref name=semor>SEMORÁDOVÁ, E. (2001): ''Základy Ekologie'',Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 160 s.
	</ref>		</ref>

	Pojem sekundární produktivity vyjadřuje biomasu vytvořenou konzumenty nebo organismy rozkladu, organismy živcí se odpady a rovněž parazity.<ref name=duvi>DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.</ref>

	==Tok energe==		==Tok energe==

Szucsovav v 14. 1. 2009, 13:52

2009-01-14T13:52:15Z

← Starší verze		Verze z 14. 1. 2009, 15:52
Řádek 15:		Řádek 15:
	Vstup energie do ekosystému je tedy podmíněn primární produkcí, zejména fotosyntézou, která představuje přeměnu energie záření na energii chemických vazeb, nadále využívanou ve všech procesech na všech trofických úrovních. Heterotrofní organizmy ji přijímají ve formě potravy. Přitom je opětně degradována na energii neuspořádaného pohybu částic, tedy na energii tepelnou, jež je volně vyzařována do prostoru. Energie v ekosystémech není recyklována, existuje pouze tok energie a globální ekosystém Země je zcela závislý na jejím přísunu od Slunce. .<ref name=siska>http://tvlesak.me.cz/borova_siska/materialy/ekologie_lesa/kap5.doc</ref>		Vstup energie do ekosystému je tedy podmíněn primární produkcí, zejména fotosyntézou, která představuje přeměnu energie záření na energii chemických vazeb, nadále využívanou ve všech procesech na všech trofických úrovních. Heterotrofní organizmy ji přijímají ve formě potravy. Přitom je opětně degradována na energii neuspořádaného pohybu částic, tedy na energii tepelnou, jež je volně vyzařována do prostoru. Energie v ekosystémech není recyklována, existuje pouze tok energie a globální ekosystém Země je zcela závislý na jejím přísunu od Slunce. .<ref name=siska>http://tvlesak.me.cz/borova_siska/materialy/ekologie_lesa/kap5.doc</ref>

	Přechod z úrovně producentů ke konzumentům probíhá s nízkou efektivností a se značnými ztrátami energie. Velká část živin pohlcených živočichy se využívá k výrobě tepla, další část k výrobě energie potřebné k pohybu, jenž je nezbytný k hledání potravy. ~~SLOBOTKIN~~ (1960) odhaduje, že efektivnost mezi úrovní konzumentů a producentů činí maximálně 15% avšak v přírodě je mnohem nižší.<ref name=duvi>DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.</ref>		Přechod z úrovně producentů ke konzumentům probíhá s nízkou efektivností a se značnými ztrátami energie. Velká část živin pohlcených živočichy se využívá k výrobě tepla, další část k výrobě energie potřebné k pohybu, jenž je nezbytný k hledání potravy. Slobotkin (1960) odhaduje, že efektivnost mezi úrovní konzumentů a producentů činí maximálně 15% avšak v přírodě je mnohem nižší.<ref name=duvi>DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.</ref>