Recyklace kompozitních cyklistických rámů - Historie editací

Admin: added Category:Plasty using HotCat

2022-01-31T13:13:09Z

← Starší verze		Verze z 31. 1. 2022, 15:13
Řádek 65:		Řádek 65:
	[[Kategorie:Cirkulární ekonomika]]		[[Kategorie:Cirkulární ekonomika]]
	[[Kategorie:Cyklistika]]		[[Kategorie:Cyklistika]]
			[[Kategorie:Plasty]]
	{{Odpovědná spotřeba}}		{{Odpovědná spotřeba}}
	{{FTVS\|Denní studium 2019\|Klára Rédlová: Recyklace kompozitních cyklistických rámů}}		{{FTVS\|Denní studium 2019\|Klára Rédlová: Recyklace kompozitních cyklistických rámů}}

Admin: added Category:Cyklistika using HotCat

2022-01-31T13:12:55Z

added Category:Cyklistika using HotCat

← Starší verze		Verze z 31. 1. 2022, 15:12
Řádek 64:		Řádek 64:

	[[Kategorie:Cirkulární ekonomika]]		[[Kategorie:Cirkulární ekonomika]]
			[[Kategorie:Cyklistika]]
	{{Odpovědná spotřeba}}		{{Odpovědná spotřeba}}
	{{FTVS\|Denní studium 2019\|Klára Rédlová: Recyklace kompozitních cyklistických rámů}}		{{FTVS\|Denní studium 2019\|Klára Rédlová: Recyklace kompozitních cyklistických rámů}}

Admin: removed Category:Sport a životní prostředí; added Category:Cirkulární ekonomika using HotCat

2022-01-31T13:12:43Z

removed Category:Sport a životní prostředí; added Category:Cirkulární ekonomika using HotCat

← Starší verze		Verze z 31. 1. 2022, 15:12
Řádek 63:		Řádek 63:
	<references />		<references />

	[[Kategorie:~~Sport a životní prostředí~~]]		[[Kategorie:Cirkulární ekonomika]]
	{{Odpovědná spotřeba}}		{{Odpovědná spotřeba}}
	{{FTVS\|Denní studium 2019\|Klára Rédlová: Recyklace kompozitních cyklistických rámů}}		{{FTVS\|Denní studium 2019\|Klára Rédlová: Recyklace kompozitních cyklistických rámů}}

Admin v 25. 1. 2022, 12:07

2022-01-25T12:07:16Z

← Starší verze		Verze z 25. 1. 2022, 14:07
Řádek 65:		Řádek 65:
	[[Kategorie:Sport a životní prostředí]]		[[Kategorie:Sport a životní prostředí]]
	{{Odpovědná spotřeba}}		{{Odpovědná spotřeba}}
			{{FTVS\|Denní studium 2019\|Klára Rédlová: Recyklace kompozitních cyklistických rámů}}

Admin v 1. 12. 2020, 12:03

2020-12-01T12:03:29Z

← Starší verze		Verze z 1. 12. 2020, 14:03
Řádek 64:		Řádek 64:

	[[Kategorie:Sport a životní prostředí]]		[[Kategorie:Sport a životní prostředí]]
	~~[[Kategorie:Projekt~~ Odpovědná spotřeba]]		{{Odpovědná spotřeba}}

Admin: added Category:Projekt Odpovědná spotřeba using HotCat

2020-01-25T10:55:04Z

added Category:Projekt Odpovědná spotřeba using HotCat

← Starší verze		Verze z 25. 1. 2020, 12:55
Řádek 64:		Řádek 64:

	[[Kategorie:Sport a životní prostředí]]		[[Kategorie:Sport a životní prostředí]]
			[[Kategorie:Projekt Odpovědná spotřeba]]

Admin: + obrázek

2019-05-31T12:02:07Z

+ obrázek

← Starší verze		Verze z 31. 5. 2019, 14:02
Řádek 21:		Řádek 21:

	Třetím faktorem energetické stopy je stavba silnic/cyklostezek. Zde je vyprodukováno 4 x méně skleníkových plynů než při stavbě automobilové komunikace.		Třetím faktorem energetické stopy je stavba silnic/cyklostezek. Zde je vyprodukováno 4 x méně skleníkových plynů než při stavbě automobilové komunikace.
			[[Soubor:Kohlenstoff fasern 8mm laenge 2000dpi.jpg\|náhled\|Sekané uhlíkové vlákno]]
	Největším „dluhem planetě Zemi“´ je tedy samotná výroba rámu. Toto energetické břemeno vznikne však jen samotným nákupem, neboť při prvních 600 km ujetí na karbonovém rámu splatíme tento dluh, který bychom absolvovali jiným způsobem.<ref>{{Citace elektronického periodika		Největším „dluhem planetě Zemi“´ je tedy samotná výroba rámu. Toto energetické břemeno vznikne však jen samotným nákupem, neboť při prvních 600 km ujetí na karbonovém rámu splatíme tento dluh, který bychom absolvovali jiným způsobem.<ref>{{Citace elektronického periodika
	\| titul = Kolo a životní prostředí		\| titul = Kolo a životní prostředí
Řádek 40:		Řádek 40:

	Každý rok se ve Waterloo ocitly téměř 3 kamiony odpadů z uhlíkových vláken, které se nikdy nedostaly na trh kvůli sebemenší vadě na kráse. Proto se Trek v roce 2010 spojil s Carbon Conversions aby zajistili, že tento přebytečný odpad nepůjde na skládky a do spaloven, ale navrhne se pro něj druhy život. V této technologicky náročné operaci jde o to, zbavit se barvy, epoxidu, pryskyřice a dostat se k surovému uhlíku. Části se rozsekají na kousky menší než jeden centimetr čtvereční, potom se tyto kousky převádějí přes atmosféricky řízenou, elektricky vyhřívanou pec, která odstraňuje vše, co není surovým uhlíkem.		Každý rok se ve Waterloo ocitly téměř 3 kamiony odpadů z uhlíkových vláken, které se nikdy nedostaly na trh kvůli sebemenší vadě na kráse. Proto se Trek v roce 2010 spojil s Carbon Conversions aby zajistili, že tento přebytečný odpad nepůjde na skládky a do spaloven, ale navrhne se pro něj druhy život. V této technologicky náročné operaci jde o to, zbavit se barvy, epoxidu, pryskyřice a dostat se k surovému uhlíku. Části se rozsekají na kousky menší než jeden centimetr čtvereční, potom se tyto kousky převádějí přes atmosféricky řízenou, elektricky vyhřívanou pec, která odstraňuje vše, co není surovým uhlíkem.
			[[Soubor:M5 Carbon High Racer.jpg\|náhled\|Lehokolo z uhlíkových vláken]]
	V této použitelné formě se surový uhlík mísí s vodou v obrovských nerezových nádržích. Díky proprietární výpočetní dynamice tekutin jsou malé uhlíkové kusy tvarovány do uhlíkových předtvarovacích forem, ze kterých pak mohou být vyrobeny vysoce pevné díly.		V této použitelné formě se surový uhlík mísí s vodou v obrovských nerezových nádržích. Díky proprietární výpočetní dynamice tekutin jsou malé uhlíkové kusy tvarovány do uhlíkových předtvarovacích forem, ze kterých pak mohou být vyrobeny vysoce pevné díly.

Řádek 62:		Řádek 62:
	===Reference===		===Reference===
	<references />		<references />


	[[Kategorie:Sport a životní prostředí]]		[[Kategorie:Sport a životní prostředí]]

Admin: reference, obrázky

2019-05-31T11:58:20Z

reference, obrázky

← Starší verze		Verze z 31. 5. 2019, 13:58
Řádek 1:		Řádek 1:
	Cyklistika je úzce spjatá s vývojem jízdního kola. Jakýmsi prvním historickým mezníkem vývoje je rok 1817, kdy Karl Drais vynalezl drezínu (odrážedlo), které bylo kombinací materiálu dřeva a železa. To se však v posledních letech přehouplo do technologického výkvětu v podobě ultra lehkých materiálů, tedy hliníku, titanu a karbonu. V této problematice mě nejvíce zaujala recyklace karbonu, protože další zpracování hliníkových a titanových rámů je velmi jednoduchou záležitostí již řadu let. Jízda na kole je příkladem nádherného způsobu zvyšování své kondiční schopnosti. Do určité míry jde také o psychohygienu a relaxaci. Místo zvolení některého z dopravních prostředků, zvolíme jízdu na kole, jelikož z enviromentálního hlediska tak touto jízdou ušetříme peníze za pohonné hmoty a spoustu uvolněných skleníkových plynů.		[[Soubor:KarlVonDrais.jpg\|náhled\|Karl von Drais na svém původním vynálezu v roce 1819]]
			Cyklistika je úzce spjatá s vývojem jízdního kola. Jakýmsi prvním historickým mezníkem vývoje je rok 1817, kdy [[w:cs:Karl Drais\|Karl Drais]] vynalezl drezínu (odrážedlo), které bylo kombinací materiálu dřeva a železa. To se však v posledních letech přehouplo do technologického výkvětu v podobě ultra lehkých materiálů, tedy [[w:cs:hliník\|hliníku]], [[w:cs:titan\|titanu]] a [[w:cs:uhlíkové vlákno\|karbonu]]. V této problematice mě nejvíce zaujala recyklace karbonu, protože další zpracování hliníkových a titanových rámů je velmi jednoduchou záležitostí již řadu let. Jízda na kole je příkladem nádherného způsobu zvyšování své kondiční schopnosti. Do určité míry jde také o psychohygienu a relaxaci. Místo zvolení některého z dopravních prostředků, zvolíme [[w:cs:cyklistika\|jízdu na kole]], jelikož z enviromentálního hlediska tak touto jízdou ušetříme peníze za pohonné hmoty a spoustu uvolněných [[w:cs:skleníkový plyn\|skleníkových plynů]].

	Výroba kola: na výrobu karbonového rámu kola dle výzkumu (Dave, 2010) je uvolněno 240 kilogramů skleníkových plynů a spotřebováno 2000 litrů vody. Většina karbonových rámů kol se vyrábí v Číně, Tchaj-wanu a Vietnamu. Ovšem po výrobě tohoto rámu již nemá žádný dopravní prostředek menší ekologickou stopu, kromě samotné chůze.		Výroba kola: na výrobu karbonového rámu kola dle výzkumu<ref name=":0">{{Citace periodika
			\| příjmení = Dave
			\| jméno = Shreya
			\| titul = Life Cycle Assessment of Transportation Options for Commuterse
			\| periodikum = Massachusetts Institute of Technology
			\| datum = 2010
			\| ročník =
			\| číslo =
			\| strany =
			\| url = http://seeds4green.org/sites/default/files/Pietzo_LCAwhitepaper.pdf
			}}</ref> je uvolněno 240 kilogramů skleníkových plynů a spotřebováno 2000 litrů vody. Většina karbonových rámů kol se vyrábí v Číně, Tchaj-wanu a Vietnamu. Ovšem po výrobě tohoto rámu již nemá žádný dopravní prostředek menší ekologickou stopu, kromě samotné chůze.

	Při porovnání cyklistiky a dopravy automobilem má cyklista absolutně zanedbatelný dopad na životní prostředí ~~(Dave, 2010)~~. Po referenční době 15 let a ujetí stejného počtu kilometrů má průměrné osobní auto ~~10x~~ větší uhlíkovou stopu než kolo. Cyklista navíc vydechuje jen 13 gramů oxidu uhličitého na kilometr, naproti tomu automobil produkuje 350 gramů na jeden kilometr.		Při porovnání cyklistiky a dopravy automobilem má cyklista absolutně zanedbatelný dopad na životní prostředí.<ref name=":0" /> Po referenční době 15 let a ujetí stejného počtu kilometrů má průměrné osobní auto 10 x větší uhlíkovou stopu než kolo. Cyklista navíc vydechuje jen 13 gramů oxidu uhličitého na kilometr, naproti tomu automobil produkuje 350 gramů na jeden kilometr.

	Po rozebrání energetické stopy vyšlo najevo, že cyklista spotřebuje na jeden kilometr pouze 40 kilojoulů, ovšem řidič s automobilem 2500 kiloujoulů.		Po rozebrání energetické stopy vyšlo najevo, že cyklista spotřebuje na jeden kilometr pouze 40 kilojoulů, ovšem řidič s automobilem 2500 kiloujoulů.

	K druhému faktoru energetické stopy můžeme zařadit „údržbu“ Kolo je zde ~~16x~~ čistějším prostředkem, než automobil v emisích CO<sub>2</sub> při výrobě prostředků na údržbu.		K druhému faktoru energetické stopy můžeme zařadit „údržbu“ Kolo je zde 16 x čistějším prostředkem, než automobil v emisích CO<sub>2</sub> při výrobě prostředků na údržbu.

	Třetím faktorem energetické stopy je stavba silnic/cyklostezek. Zde je vyprodukováno 4 x méně skleníkových plynů než při stavbě automobilové komunikace.		Třetím faktorem energetické stopy je stavba silnic/cyklostezek. Zde je vyprodukováno 4 x méně skleníkových plynů než při stavbě automobilové komunikace.

	Největším „dluhem planetě Zemi“´ je tedy samotná výroba rámu. Toto energetické břemeno vznikne však jen samotným nákupem, neboť při prvních 600 km ujetí na karbonovém rámu splatíme tento dluh, který bychom absolvovali jiným způsobem. (<~~nowiki~~>http://www.cyklonovinky.cz/Test-(2)/Kolo-a-zivotni-prostredi-ve-svete.aspx)</~~nowiki~~>		Největším „dluhem planetě Zemi“´ je tedy samotná výroba rámu. Toto energetické břemeno vznikne však jen samotným nákupem, neboť při prvních 600 km ujetí na karbonovém rámu splatíme tento dluh, který bychom absolvovali jiným způsobem.<ref>{{Citace elektronického periodika
			\| titul = Kolo a životní prostředí
			\| url = http://www.cyklonovinky.cz/Test-(2)/Kolo-a-zivotni-prostredi-ve-svete.aspx
			\| periodikum = www.cyklonovinky.cz
			\| datum přístupu = 2019-05-31
			\| jazyk = CZ
			\| jméno =
			\| příjmení =
			}}</ref>

	== Životnost karbonových rámů ==		==Životnost karbonových rámů==
	Mnoho výrobců má tzv. doživotní záruku na rám kola. Jak taková záruka probíhá? Při sebemenším poškození (ne vlastní vinou – za niž lze považovat pád, srážku, mechanické poškození), jehož příčinou je únava materiálu, se rám vymění za nový kus. Do roku 2010 se tyto rámy nijak nerecyklovaly a končily většinou jako suvenýry u majitelů nebo v horším případě na skládkách či ve spalovnách. Postupem času se použité karbonové vlákno stalo surovinou, kterou se vyplatilo třídit. Velkou výhodou je opravitelnost karbonového rámu, jakékoli poškození je v tomto případě vratné, a to jednoduchým procesem slepení a nahrazení poškozené části novým karbonovým vláknem. Jeden z největších výrobců kol, značka TREK, se do této recyklace pustil jako první. V zařízení na recyklaci kompozitu, které bylo navrženo a řízeno pro minimální dopad na životní prostředí, využívá firma Carbon Conversions proprietární řešení nejen pro udržení uhlíkových částí na skládkách, ale také pro repasování recyklovaného materiálu do nových vysoce výkonných částí.		Mnoho výrobců má tzv. doživotní záruku na rám kola. Jak taková záruka probíhá? Při sebemenším poškození (ne vlastní vinou – za niž lze považovat pád, srážku, mechanické poškození), jehož příčinou je únava materiálu, se rám vymění za nový kus. Do roku 2010 se tyto rámy nijak nerecyklovaly a končily většinou jako suvenýry u majitelů nebo v horším případě na skládkách či ve spalovnách. Postupem času se použité karbonové vlákno stalo surovinou, kterou se vyplatilo třídit. Velkou výhodou je opravitelnost karbonového rámu, jakékoli poškození je v tomto případě vratné, a to jednoduchým procesem slepení a nahrazení poškozené části novým karbonovým vláknem. Jeden z největších výrobců kol, značka TREK, se do této recyklace pustil jako první. V zařízení na recyklaci kompozitu, které bylo navrženo a řízeno pro minimální dopad na životní prostředí, využívá firma Carbon Conversions proprietární řešení nejen pro udržení uhlíkových částí na skládkách, ale také pro repasování recyklovaného materiálu do nových vysoce výkonných částí.

Řádek 32:		Řádek 51:
	Průmysl cyklistiky se zaměřil na uhlíkové vlákno, protože materiál se ukázal být mimořádně lehký, silný a účinný. V cyklistické terminologii – lehčí rám znamenal rychlejší jízdu, protože síla vyprodukovaná cyklistou byla využita efektivněji. Když je stejná filozofie aplikována ve větším měřítku – například v automobilovém průmyslu – efektivita by mohla znamenat menší závislost na spalování fosilních paliv.		Průmysl cyklistiky se zaměřil na uhlíkové vlákno, protože materiál se ukázal být mimořádně lehký, silný a účinný. V cyklistické terminologii – lehčí rám znamenal rychlejší jízdu, protože síla vyprodukovaná cyklistou byla využita efektivněji. Když je stejná filozofie aplikována ve větším měřítku – například v automobilovém průmyslu – efektivita by mohla znamenat menší závislost na spalování fosilních paliv.

	Bohužel stále nevelké množství kompozitních materiálů konči na skládkách, kde je těmto odpadům stovky let rozložení málo. Trek je v této recyklaci nejvíce aktivní a snaží se řešit alespoň své odpady. V tuto chvíli se touto problematikou ~~zabýmají~~ i další velké firmy, jelikož se jedná o surovinu, která se dá dále prodat jako produkt. (<~~nowiki~~>https://www.trekbikes.com/us/en_US/story/second_life/</~~nowiki~~>)		Bohužel stále nevelké množství kompozitních materiálů konči na skládkách, kde je těmto odpadům stovky let rozložení málo. Trek je v této recyklaci nejvíce aktivní a snaží se řešit alespoň své odpady. V tuto chvíli se touto problematikou zabývají i další velké firmy, jelikož se jedná o surovinu, která se dá dále prodat jako produkt.<ref>{{Citace elektronického periodika
			\| titul = Second life {{!}} Trek Bikes
			\| url = https://www.trekbikes.com/us/en_US/story/second_life/
			\| periodikum = www.trekbikes.com
			\| datum přístupu = 2019-05-31
			\| jazyk = en-US
			}}</ref>

	== ~~Zdroje:~~ ==		==Odkazy==
	<~~nowiki>http://www.cyklonovinky.cz/Test-(2)/Kolo-a-zivotni-prostredi-ve-svete.aspx<~~/~~nowiki~~>		===Reference===
			<references />

	~~''Dave, S. (2010) Life Cycle Assessment of Transportation Options for Commuterse. Massachusetts Institute of Technology (MIT).''~~

	~~<nowiki>https://www.trekbikes.com/us/en_US/story/second_life/</nowiki>~~

	[[Kategorie:Sport a životní prostředí]]		[[Kategorie:Sport a životní prostředí]]

Admin: -

2019-05-30T11:45:44Z

← Starší verze		Verze z 30. 5. 2019, 13:45
Řádek 13:		Řádek 13:
	Největším „dluhem planetě Zemi“´ je tedy samotná výroba rámu. Toto energetické břemeno vznikne však jen samotným nákupem, neboť při prvních 600 km ujetí na karbonovém rámu splatíme tento dluh, který bychom absolvovali jiným způsobem. (<nowiki>http://www.cyklonovinky.cz/Test-(2)/Kolo-a-zivotni-prostredi-ve-svete.aspx)</nowiki>		Největším „dluhem planetě Zemi“´ je tedy samotná výroba rámu. Toto energetické břemeno vznikne však jen samotným nákupem, neboť při prvních 600 km ujetí na karbonovém rámu splatíme tento dluh, který bychom absolvovali jiným způsobem. (<nowiki>http://www.cyklonovinky.cz/Test-(2)/Kolo-a-zivotni-prostredi-ve-svete.aspx)</nowiki>

	Životnost karbonových rámů.		== Životnost karbonových rámů ==

	Mnoho výrobců má tzv. doživotní záruku na rám kola. Jak taková záruka probíhá? Při sebemenším poškození (ne vlastní vinou – za niž lze považovat pád, srážku, mechanické poškození), jehož příčinou je únava materiálu, se rám vymění za nový kus. Do roku 2010 se tyto rámy nijak nerecyklovaly a končily většinou jako suvenýry u majitelů nebo v horším případě na skládkách či ve spalovnách. Postupem času se použité karbonové vlákno stalo surovinou, kterou se vyplatilo třídit. Velkou výhodou je opravitelnost karbonového rámu, jakékoli poškození je v tomto případě vratné, a to jednoduchým procesem slepení a nahrazení poškozené části novým karbonovým vláknem. Jeden z největších výrobců kol, značka TREK, se do této recyklace pustil jako první. V zařízení na recyklaci kompozitu, které bylo navrženo a řízeno pro minimální dopad na životní prostředí, využívá firma Carbon Conversions proprietární řešení nejen pro udržení uhlíkových částí na skládkách, ale také pro repasování recyklovaného materiálu do nových vysoce výkonných částí.		Mnoho výrobců má tzv. doživotní záruku na rám kola. Jak taková záruka probíhá? Při sebemenším poškození (ne vlastní vinou – za niž lze považovat pád, srážku, mechanické poškození), jehož příčinou je únava materiálu, se rám vymění za nový kus. Do roku 2010 se tyto rámy nijak nerecyklovaly a končily většinou jako suvenýry u majitelů nebo v horším případě na skládkách či ve spalovnách. Postupem času se použité karbonové vlákno stalo surovinou, kterou se vyplatilo třídit. Velkou výhodou je opravitelnost karbonového rámu, jakékoli poškození je v tomto případě vratné, a to jednoduchým procesem slepení a nahrazení poškozené části novým karbonovým vláknem. Jeden z největších výrobců kol, značka TREK, se do této recyklace pustil jako první. V zařízení na recyklaci kompozitu, které bylo navrženo a řízeno pro minimální dopad na životní prostředí, využívá firma Carbon Conversions proprietární řešení nejen pro udržení uhlíkových částí na skládkách, ale také pro repasování recyklovaného materiálu do nových vysoce výkonných částí.

Řádek 35:		Řádek 34:
	Bohužel stále nevelké množství kompozitních materiálů konči na skládkách, kde je těmto odpadům stovky let rozložení málo. Trek je v této recyklaci nejvíce aktivní a snaží se řešit alespoň své odpady. V tuto chvíli se touto problematikou zabýmají i další velké firmy, jelikož se jedná o surovinu, která se dá dále prodat jako produkt. (<nowiki>https://www.trekbikes.com/us/en_US/story/second_life/</nowiki>)		Bohužel stále nevelké množství kompozitních materiálů konči na skládkách, kde je těmto odpadům stovky let rozložení málo. Trek je v této recyklaci nejvíce aktivní a snaží se řešit alespoň své odpady. V tuto chvíli se touto problematikou zabýmají i další velké firmy, jelikož se jedná o surovinu, která se dá dále prodat jako produkt. (<nowiki>https://www.trekbikes.com/us/en_US/story/second_life/</nowiki>)

			== Zdroje: ==
	Zdroje:

	<nowiki>http://www.cyklonovinky.cz/Test-(2)/Kolo-a-zivotni-prostredi-ve-svete.aspx</nowiki>		<nowiki>http://www.cyklonovinky.cz/Test-(2)/Kolo-a-zivotni-prostredi-ve-svete.aspx</nowiki>

Admin: added Category:Sport a životní prostředí using HotCat

2019-05-30T11:45:00Z

added Category:Sport a životní prostředí using HotCat

← Starší verze		Verze z 30. 5. 2019, 13:45
Řádek 43:		Řádek 43:

	<nowiki>https://www.trekbikes.com/us/en_US/story/second_life/</nowiki>		<nowiki>https://www.trekbikes.com/us/en_US/story/second_life/</nowiki>

			[[Kategorie:Sport a životní prostředí]]