<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://www.enviwiki.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Psan%C3%AD_o_p%C5%99%C3%ADrod%C4%9B</id>
	<title>Psaní o přírodě - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://www.enviwiki.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Psan%C3%AD_o_p%C5%99%C3%ADrod%C4%9B"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Psan%C3%AD_o_p%C5%99%C3%ADrod%C4%9B&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-03T22:09:31Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.43.0</generator>
	<entry>
		<id>https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Psan%C3%AD_o_p%C5%99%C3%ADrod%C4%9B&amp;diff=16483&amp;oldid=prev</id>
		<title>Admin: added Category:Vzdělávání using HotCat</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Psan%C3%AD_o_p%C5%99%C3%ADrod%C4%9B&amp;diff=16483&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-05-18T07:30:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;added &lt;a href=&quot;/wiki/Kategorie:Vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&quot; title=&quot;Kategorie:Vzdělávání&quot;&gt;Category:Vzdělávání&lt;/a&gt; using &lt;a href=&quot;/w/index.php?title=N%C3%A1pov%C4%9Bda:Gadget-HotCat&amp;amp;action=edit&amp;amp;redlink=1&quot; class=&quot;new&quot; title=&quot;Nápověda:Gadget-HotCat (stránka neexistuje)&quot;&gt;HotCat&lt;/a&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 18. 5. 2016, 09:30&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l14&quot;&gt;Řádek 14:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 14:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-side-deleted&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-side-deleted&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[Kategorie:Vzdělávání]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;

&lt;!-- diff cache key wiking007:diff:1.41:old-15960:rev-16483:php=table --&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Admin</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Psan%C3%AD_o_p%C5%99%C3%ADrod%C4%9B&amp;diff=15960&amp;oldid=prev</id>
		<title>Admin: Nahrazení textu „{{licence cc|Eduard Petiška, Jr}}“ textem „{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Psan%C3%AD_o_p%C5%99%C3%ADrod%C4%9B&amp;diff=15960&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-05-14T05:03:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nahrazení textu „{{licence cc|Eduard Petiška, Jr}}“ textem „{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}“&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 14. 5. 2016, 07:03&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l13&quot;&gt;Řádek 13:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 13:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{licence cc|Eduard &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Petiška&lt;/del&gt;, Jr}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{licence cc|&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Petiška, &lt;/ins&gt;Eduard, Jr}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;

&lt;!-- diff cache key wiking007:diff:1.41:old-15801:rev-15960:php=table --&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Admin</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Psan%C3%AD_o_p%C5%99%C3%ADrod%C4%9B&amp;diff=15801&amp;oldid=prev</id>
		<title>Admin v 13. 5. 2016, 13:39</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Psan%C3%AD_o_p%C5%99%C3%ADrod%C4%9B&amp;diff=15801&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-05-13T13:39:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 13. 5. 2016, 15:39&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l5&quot;&gt;Řádek 5:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 5:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Přírodní tematika objevuje v literatuře všech žánrů a období, počátky přírodopisného zkoumání a vědeckého popisování přírody jsou datovány do druhé poloviny osmnáctého století a spojovány s osobností švédského přírodovědce Carla Linného a později Charlese Darwina atd. (ačkoli první vědecké pokusy o zkoumání přírody se objevují již v antice). Právě tyto nové postupy k objevování přírody jsou považovány za základy, které vedly k novému psaní o přírodě (resp. vznik nature writing jako literárně vědní disciplíny).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;is.muni.cz [online].    is.muni.cz, [cit. 2016-02-03].    Dostupné online.&amp;lt;/ref&amp;gt; Za jednoho z prvních spisovatelů novodobého psaní o přírodě a zakladatele žánru nature writing bývá označován Henry David Thoreau, jehož pobyt ve srubu u rybníka Walden, se stal předlohou ke stejnojmennému románu, výrazně ovlivnil další autory a stál u kořenů moderního ochranářského hnutí. Mezi další význammné spisovatele, jejichž díla je možné zařadit do tohoto žánru, patří: John Muir, Aldo Leopold, Rachel Carson, Edward Abbey, Gary Snyder, Annie Dillard, Barry Lopez a mnozí další.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Přírodní tematika objevuje v literatuře všech žánrů a období, počátky přírodopisného zkoumání a vědeckého popisování přírody jsou datovány do druhé poloviny osmnáctého století a spojovány s osobností švédského přírodovědce Carla Linného a později Charlese Darwina atd. (ačkoli první vědecké pokusy o zkoumání přírody se objevují již v antice). Právě tyto nové postupy k objevování přírody jsou považovány za základy, které vedly k novému psaní o přírodě (resp. vznik nature writing jako literárně vědní disciplíny).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;is.muni.cz [online].    is.muni.cz, [cit. 2016-02-03].    Dostupné online.&amp;lt;/ref&amp;gt; Za jednoho z prvních spisovatelů novodobého psaní o přírodě a zakladatele žánru nature writing bývá označován Henry David Thoreau, jehož pobyt ve srubu u rybníka Walden, se stal předlohou ke stejnojmennému románu, výrazně ovlivnil další autory a stál u kořenů moderního ochranářského hnutí. Mezi další význammné spisovatele, jejichž díla je možné zařadit do tohoto žánru, patří: John Muir, Aldo Leopold, Rachel Carson, Edward Abbey, Gary Snyder, Annie Dillard, Barry Lopez a mnozí další.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V Českém prostředí počátky novodobého přístupu k přírodě silně ovlivnil romantismus a jeho idealizace přírody. Jedním z vrcholných děl, v němž se objevuje obraz přírodních krás, je dobře známý &#039;&#039;Máj&#039;&#039;, jehož autor, Karel Hynek Mácha, byl současník Thoreaua. S nímž ho pojila jak značná nekonformnost a jistá asociálnost, tak touha po poznávání přírodního světa. Vztah přírody a lidové kultury (prostřednictvím bájí) zachycuje ve svém díle &#039;&#039;Kytice z pověstí národních&#039;&#039; také Karel Jaromír Erben. Mezi nejznámější spisovatele jejichž inspirací byla příroda a jejichž díla je možné zařadit do tohoto žánru pak patří [[w:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;cz&lt;/del&gt;: Jindřich Šimon Baar| Jindřich Šimon Baar]] a [[w:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;cz&lt;/del&gt;: Karel Klostermann| Karel Klostermann]].      &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V Českém prostředí počátky novodobého přístupu k přírodě silně ovlivnil romantismus a jeho idealizace přírody. Jedním z vrcholných děl, v němž se objevuje obraz přírodních krás, je dobře známý &#039;&#039;Máj&#039;&#039;, jehož autor, Karel Hynek Mácha, byl současník Thoreaua. S nímž ho pojila jak značná nekonformnost a jistá asociálnost, tak touha po poznávání přírodního světa. Vztah přírody a lidové kultury (prostřednictvím bájí) zachycuje ve svém díle &#039;&#039;Kytice z pověstí národních&#039;&#039; také Karel Jaromír Erben. Mezi nejznámější spisovatele jejichž inspirací byla příroda a jejichž díla je možné zařadit do tohoto žánru pak patří [[w:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;cs&lt;/ins&gt;:Jindřich Šimon Baar|Jindřich Šimon Baar]] a [[w:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;cs&lt;/ins&gt;:Karel Klostermann|Karel Klostermann]].      &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Odkazy ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Odkazy ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;

&lt;!-- diff cache key wiking007:diff:1.41:old-15739:rev-15801:php=table --&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Admin</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Psan%C3%AD_o_p%C5%99%C3%ADrod%C4%9B&amp;diff=15739&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eduard v 12. 5. 2016, 07:57</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Psan%C3%AD_o_p%C5%99%C3%ADrod%C4%9B&amp;diff=15739&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-05-12T07:57:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 12. 5. 2016, 09:57&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&#039;&#039;&#039;Psaní inspirované přírodou&#039;&#039;&#039; či &#039;&#039;&#039;psaní o přírodě&#039;&#039;&#039; &#039;&#039;(anglicky: nature writing)&#039;&#039; je obtížně vymezitelný žánr&amp;lt;ref&amp;gt;LYON, Thomas Jefferson. This Incomparable Land: A Guide to American Nature Writing.    [s.l.] : Milkweed Editions. 308 s.   Dostupné online. ISBN 9781571312563.    (anglicky)&amp;lt;/ref&amp;gt;, který může zahrnovat beletrii stejně jako populárně naučnou či odbornou literaturu, jejímž hlavním předmětem a inspirací je příroda, popř. interakce člověka s přírodou. Psaní o přírodě v sobě ovšem často zahrnuje explicitně či implicitně vyjádřenou obavu o její osud&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;, &lt;/del&gt;či nabádání k její ochraně, žití v souladu s ní a vzájemný harmonický a udržitelný rozvoj.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&#039;&#039;&#039;Psaní inspirované přírodou&#039;&#039;&#039; či &#039;&#039;&#039;psaní o přírodě&#039;&#039;&#039; &#039;&#039;(anglicky: nature writing)&#039;&#039; je obtížně vymezitelný žánr&amp;lt;ref&amp;gt;LYON, Thomas Jefferson. This Incomparable Land: A Guide to American Nature Writing.    [s.l.] : Milkweed Editions. 308 s.   Dostupné online. ISBN 9781571312563.    (anglicky)&amp;lt;/ref&amp;gt;, který může zahrnovat beletrii stejně jako populárně naučnou či odbornou literaturu, jejímž hlavním předmětem a inspirací je příroda, popř. interakce člověka s přírodou. Psaní o přírodě v sobě ovšem často zahrnuje explicitně či implicitně vyjádřenou obavu o její osud či nabádání k její ochraně, žití v souladu s ní a vzájemný harmonický a udržitelný rozvoj.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Zmínky o přírodě a životním prostředí jsou přítomny v literatuře již od jejích počátků. Spor mezi přirozeností a kulturou je obsažen již v &amp;#039;&amp;#039;Epose o Gilgamešovi&amp;#039;&amp;#039;, kde je divošský Enkidu zbaven své divokosti prostřednictvím milování s nevěstkou Šamchat, která z něj učiní civilizovaného člověka. Tento příběh může být interpretován jako popis procesu domestikace divokých zvířat a kultivace přírodního světa kulturou, ke kterému docházelo ve větším měřítku poprvé právě v oblasti Blízkého východu. Různé alegorie na přírodní uspořádání se pak nachází jak ve starověkých náboženských spisech, tak filozofických dílech v různých kulturách.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Zmínky o přírodě a životním prostředí jsou přítomny v literatuře již od jejích počátků. Spor mezi přirozeností a kulturou je obsažen již v &amp;#039;&amp;#039;Epose o Gilgamešovi&amp;#039;&amp;#039;, kde je divošský Enkidu zbaven své divokosti prostřednictvím milování s nevěstkou Šamchat, která z něj učiní civilizovaného člověka. Tento příběh může být interpretován jako popis procesu domestikace divokých zvířat a kultivace přírodního světa kulturou, ke kterému docházelo ve větším měřítku poprvé právě v oblasti Blízkého východu. Různé alegorie na přírodní uspořádání se pak nachází jak ve starověkých náboženských spisech, tak filozofických dílech v různých kulturách.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Přírodní tematika objevuje v literatuře všech žánrů a období, počátky přírodopisného zkoumání a vědeckého popisování přírody jsou datovány do druhé poloviny osmnáctého století a spojovány s osobností švédského přírodovědce Carla Linného a později Charlese Darwina atd. (ačkoli první vědecké pokusy o zkoumání přírody se objevují již v antice). Právě tyto nové postupy k objevování přírody jsou považovány za základy, &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;jež &lt;/del&gt;vedly k novému psaní o přírodě (resp. vznik nature writing jako literárně vědní disciplíny).&amp;lt;ref name=&quot;:0&quot;&amp;gt;is.muni.cz [online].    is.muni.cz, [cit. 2016-02-03].    Dostupné online.&amp;lt;/ref&amp;gt; Za jednoho z prvních spisovatelů novodobého psaní o přírodě a zakladatele žánru nature writing bývá označován Henry David Thoreau, jehož pobyt ve srubu u rybníka Walden, se stal předlohou ke stejnojmennému románu, výrazně ovlivnil další autory a stál u kořenů moderního ochranářského hnutí. Mezi další význammné spisovatele, jejichž díla je možné zařadit do tohoto žánru, patří: John Muir, Aldo Leopold, Rachel Carson, Edward Abbey, Gary Snyder, Annie Dillard, Barry Lopez a mnozí další.&amp;lt;ref name=&quot;:0&quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Přírodní tematika objevuje v literatuře všech žánrů a období, počátky přírodopisného zkoumání a vědeckého popisování přírody jsou datovány do druhé poloviny osmnáctého století a spojovány s osobností švédského přírodovědce Carla Linného a později Charlese Darwina atd. (ačkoli první vědecké pokusy o zkoumání přírody se objevují již v antice). Právě tyto nové postupy k objevování přírody jsou považovány za základy, &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;které &lt;/ins&gt;vedly k novému psaní o přírodě (resp. vznik nature writing jako literárně vědní disciplíny).&amp;lt;ref name=&quot;:0&quot;&amp;gt;is.muni.cz [online].    is.muni.cz, [cit. 2016-02-03].    Dostupné online.&amp;lt;/ref&amp;gt; Za jednoho z prvních spisovatelů novodobého psaní o přírodě a zakladatele žánru nature writing bývá označován Henry David Thoreau, jehož pobyt ve srubu u rybníka Walden, se stal předlohou ke stejnojmennému románu, výrazně ovlivnil další autory a stál u kořenů moderního ochranářského hnutí. Mezi další význammné spisovatele, jejichž díla je možné zařadit do tohoto žánru, patří: John Muir, Aldo Leopold, Rachel Carson, Edward Abbey, Gary Snyder, Annie Dillard, Barry Lopez a mnozí další.&amp;lt;ref name=&quot;:0&quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V Českém prostředí počátky novodobého přístupu k přírodě silně ovlivnil romantismus a jeho idealizace přírody. Jedním z vrcholných děl, v němž se objevuje obraz přírodních krás, je dobře známý &#039;&#039;Máj&#039;&#039;, jehož autor, Karel Hynek Mácha, byl současník Thoreaua. S nímž ho pojila jak značná nekonformnost a jistá asociálnost, tak touha po poznávání přírodního světa. Vztah přírody a lidové kultury (prostřednictvím bájí) zachycuje ve svém díle &#039;&#039;Kytice z pověstí &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;národníc&lt;/del&gt;&#039;&#039;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;h &lt;/del&gt;také Karel Jaromír Erben. Mezi nejznámější spisovatele jejichž inspirací byla příroda a jejichž díla je možné zařadit do tohoto žánru pak patří [[w:cz: Jindřich Šimon Baar| Jindřich Šimon Baar]] a [[w:cz: Karel Klostermann| Karel Klostermann]].      &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V Českém prostředí počátky novodobého přístupu k přírodě silně ovlivnil romantismus a jeho idealizace přírody. Jedním z vrcholných děl, v němž se objevuje obraz přírodních krás, je dobře známý &#039;&#039;Máj&#039;&#039;, jehož autor, Karel Hynek Mácha, byl současník Thoreaua. S nímž ho pojila jak značná nekonformnost a jistá asociálnost, tak touha po poznávání přírodního světa. Vztah přírody a lidové kultury (prostřednictvím bájí) zachycuje ve svém díle &#039;&#039;Kytice z pověstí &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;národních&lt;/ins&gt;&#039;&#039; také Karel Jaromír Erben. Mezi nejznámější spisovatele jejichž inspirací byla příroda a jejichž díla je možné zařadit do tohoto žánru pak patří [[w:cz: Jindřich Šimon Baar| Jindřich Šimon Baar]] a [[w:cz: Karel Klostermann| Karel Klostermann]].      &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Odkazy ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Odkazy ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;

&lt;!-- diff cache key wiking007:diff:1.41:old-14893:rev-15739:php=table --&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Eduard</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Psan%C3%AD_o_p%C5%99%C3%ADrod%C4%9B&amp;diff=14893&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eduard: gramatika</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Psan%C3%AD_o_p%C5%99%C3%ADrod%C4%9B&amp;diff=14893&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-02-29T09:52:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;gramatika&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 29. 2. 2016, 11:52&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Psaní inspirované přírodou&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; či &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;psaní o přírodě&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; &amp;#039;&amp;#039;(anglicky: nature writing)&amp;#039;&amp;#039; je obtížně vymezitelný žánr&amp;lt;ref&amp;gt;LYON, Thomas Jefferson. This Incomparable Land: A Guide to American Nature Writing.    [s.l.] : Milkweed Editions. 308 s.   Dostupné online. ISBN 9781571312563.    (anglicky)&amp;lt;/ref&amp;gt;, který může zahrnovat beletrii stejně jako populárně naučnou či odbornou literaturu, jejímž hlavním předmětem a inspirací je příroda, popř. interakce člověka s přírodou. Psaní o přírodě v sobě ovšem často zahrnuje explicitně či implicitně vyjádřenou obavu o její osud, či nabádání k její ochraně, žití v souladu s ní a vzájemný harmonický a udržitelný rozvoj.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Psaní inspirované přírodou&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; či &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;psaní o přírodě&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; &amp;#039;&amp;#039;(anglicky: nature writing)&amp;#039;&amp;#039; je obtížně vymezitelný žánr&amp;lt;ref&amp;gt;LYON, Thomas Jefferson. This Incomparable Land: A Guide to American Nature Writing.    [s.l.] : Milkweed Editions. 308 s.   Dostupné online. ISBN 9781571312563.    (anglicky)&amp;lt;/ref&amp;gt;, který může zahrnovat beletrii stejně jako populárně naučnou či odbornou literaturu, jejímž hlavním předmětem a inspirací je příroda, popř. interakce člověka s přírodou. Psaní o přírodě v sobě ovšem často zahrnuje explicitně či implicitně vyjádřenou obavu o její osud, či nabádání k její ochraně, žití v souladu s ní a vzájemný harmonický a udržitelný rozvoj.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Zmínky o přírodě a životním prostředí jsou přítomny v literatuře již od jejích počátků. Spor mezi přirozeností a kulturou je obsažen již v Epose o Gilgamešovi, kde je divošský Enkidu zbaven své divokosti prostřednictvím milování s nevěstkou Šamchat, která z něj učiní civilizovaného člověka. Tento příběh může být interpretován jako popis procesu domestikace divokých zvířat a kultivace přírodního světa kulturou, ke kterému docházelo ve větším měřítku poprvé právě v oblasti Blízkého východu. Různé alegorie na přírodní uspořádání se pak nachází jak ve starověkých náboženských spisech, tak filozofických dílech v různých kulturách.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Zmínky o přírodě a životním prostředí jsou přítomny v literatuře již od jejích počátků. Spor mezi přirozeností a kulturou je obsažen již v &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Epose o Gilgamešovi&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;, kde je divošský Enkidu zbaven své divokosti prostřednictvím milování s nevěstkou Šamchat, která z něj učiní civilizovaného člověka. Tento příběh může být interpretován jako popis procesu domestikace divokých zvířat a kultivace přírodního světa kulturou, ke kterému docházelo ve větším měřítku poprvé právě v oblasti Blízkého východu. Různé alegorie na přírodní uspořádání se pak nachází jak ve starověkých náboženských spisech, tak filozofických dílech v různých kulturách.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Přírodní tematika objevuje v literatuře všech žánrů a období, počátky přírodopisného zkoumání a vědeckého popisování přírody jsou datovány do druhé poloviny osmnáctého století a spojovány s osobností švédského přírodovědce Carla Linného a později Charlese Darwina atd. (ačkoli první vědecké pokusy o zkoumání přírody se objevují již v antice). Právě tyto nové postupy k objevování přírody jsou považovány za základy, jež vedly k novému psaní o přírodě (resp. vznik nature writing jako literárně vědní disciplíny).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;is.muni.cz [online].    is.muni.cz, [cit. 2016-02-03].    Dostupné online.&amp;lt;/ref&amp;gt; Za jednoho z prvních spisovatelů novodobého psaní o přírodě a zakladatele žánru nature writing bývá označován Henry David Thoreau, jehož pobyt ve srubu u rybníka Walden, se stal předlohou ke stejnojmennému románu, výrazně ovlivnil další autory a stál u kořenů moderního ochranářského hnutí. Mezi další význammné spisovatele, jejichž díla je možné zařadit do tohoto žánru, patří: John Muir, Aldo Leopold, Rachel Carson, Edward Abbey, Gary Snyder, Annie Dillard, Barry Lopez a mnozí další.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Přírodní tematika objevuje v literatuře všech žánrů a období, počátky přírodopisného zkoumání a vědeckého popisování přírody jsou datovány do druhé poloviny osmnáctého století a spojovány s osobností švédského přírodovědce Carla Linného a později Charlese Darwina atd. (ačkoli první vědecké pokusy o zkoumání přírody se objevují již v antice). Právě tyto nové postupy k objevování přírody jsou považovány za základy, jež vedly k novému psaní o přírodě (resp. vznik nature writing jako literárně vědní disciplíny).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;is.muni.cz [online].    is.muni.cz, [cit. 2016-02-03].    Dostupné online.&amp;lt;/ref&amp;gt; Za jednoho z prvních spisovatelů novodobého psaní o přírodě a zakladatele žánru nature writing bývá označován Henry David Thoreau, jehož pobyt ve srubu u rybníka Walden, se stal předlohou ke stejnojmennému románu, výrazně ovlivnil další autory a stál u kořenů moderního ochranářského hnutí. Mezi další význammné spisovatele, jejichž díla je možné zařadit do tohoto žánru, patří: John Muir, Aldo Leopold, Rachel Carson, Edward Abbey, Gary Snyder, Annie Dillard, Barry Lopez a mnozí další.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V Českém prostředí počátky novodobého přístupu k přírodě silně ovlivnil romantismus a jeho idealizace přírody. Jedním z vrcholných děl, v němž se objevuje obraz přírodních krás je dobře známý Máj, jehož autor, Karel Hynek Mácha, byl současník Thoreaua. S nímž ho pojila jak značná nekonformnost a jistá asociálnost, tak touha po poznávání přírodního světa. Vztah přírody a lidové kultury (prostřednictvím bájí) zachycuje ve svém díle Kytice z pověstí &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;národních &lt;/del&gt;také Karel Jaromír Erben. Mezi nejznámější spisovatele jejichž inspirací byla příroda a jejichž díla &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;nesporně patří &lt;/del&gt;do tohoto žánru pak patří [[w:cz: Jindřich Šimon Baar| Jindřich Šimon Baar]] a [[w:cz: Karel Klostermann| Karel Klostermann]].      &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V Českém prostředí počátky novodobého přístupu k přírodě silně ovlivnil romantismus a jeho idealizace přírody. Jedním z vrcholných děl, v němž se objevuje obraz přírodních krás&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;, &lt;/ins&gt;je dobře známý &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Máj&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;, jehož autor, Karel Hynek Mácha, byl současník Thoreaua. S nímž ho pojila jak značná nekonformnost a jistá asociálnost, tak touha po poznávání přírodního světa. Vztah přírody a lidové kultury (prostřednictvím bájí) zachycuje ve svém díle &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Kytice z pověstí &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;národníc&#039;&#039;h &lt;/ins&gt;také Karel Jaromír Erben. Mezi nejznámější spisovatele jejichž inspirací byla příroda a jejichž díla &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;je možné zařadit &lt;/ins&gt;do tohoto žánru pak patří [[w:cz: Jindřich Šimon Baar| Jindřich Šimon Baar]] a [[w:cz: Karel Klostermann| Karel Klostermann]].      &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Odkazy ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Odkazy ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;

&lt;!-- diff cache key wiking007:diff:1.41:old-14869:rev-14893:php=table --&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Eduard</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Psan%C3%AD_o_p%C5%99%C3%ADrod%C4%9B&amp;diff=14869&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eduard: Založena nová stránka s textem „&#039;&#039;&#039;Psaní inspirované přírodou&#039;&#039;&#039; či &#039;&#039;&#039;psaní o přírodě&#039;&#039;&#039; &#039;&#039;(anglicky: nature writing)&#039;&#039; je obtížně vymezitelný žánr&lt;ref&gt;LYON, Thomas Jeffer…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Psan%C3%AD_o_p%C5%99%C3%ADrod%C4%9B&amp;diff=14869&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-02-04T08:36:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Psaní inspirované přírodou&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; či &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;psaní o přírodě&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; &amp;#039;&amp;#039;(anglicky: nature writing)&amp;#039;&amp;#039; je obtížně vymezitelný žánr&amp;lt;ref&amp;gt;LYON, Thomas Jeffer…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Psaní inspirované přírodou&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; či &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;psaní o přírodě&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; &amp;#039;&amp;#039;(anglicky: nature writing)&amp;#039;&amp;#039; je obtížně vymezitelný žánr&amp;lt;ref&amp;gt;LYON, Thomas Jefferson. This Incomparable Land: A Guide to American Nature Writing.    [s.l.] : Milkweed Editions. 308 s.   Dostupné online. ISBN 9781571312563.    (anglicky)&amp;lt;/ref&amp;gt;, který může zahrnovat beletrii stejně jako populárně naučnou či odbornou literaturu, jejímž hlavním předmětem a inspirací je příroda, popř. interakce člověka s přírodou. Psaní o přírodě v sobě ovšem často zahrnuje explicitně či implicitně vyjádřenou obavu o její osud, či nabádání k její ochraně, žití v souladu s ní a vzájemný harmonický a udržitelný rozvoj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zmínky o přírodě a životním prostředí jsou přítomny v literatuře již od jejích počátků. Spor mezi přirozeností a kulturou je obsažen již v Epose o Gilgamešovi, kde je divošský Enkidu zbaven své divokosti prostřednictvím milování s nevěstkou Šamchat, která z něj učiní civilizovaného člověka. Tento příběh může být interpretován jako popis procesu domestikace divokých zvířat a kultivace přírodního světa kulturou, ke kterému docházelo ve větším měřítku poprvé právě v oblasti Blízkého východu. Různé alegorie na přírodní uspořádání se pak nachází jak ve starověkých náboženských spisech, tak filozofických dílech v různých kulturách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přírodní tematika objevuje v literatuře všech žánrů a období, počátky přírodopisného zkoumání a vědeckého popisování přírody jsou datovány do druhé poloviny osmnáctého století a spojovány s osobností švédského přírodovědce Carla Linného a později Charlese Darwina atd. (ačkoli první vědecké pokusy o zkoumání přírody se objevují již v antice). Právě tyto nové postupy k objevování přírody jsou považovány za základy, jež vedly k novému psaní o přírodě (resp. vznik nature writing jako literárně vědní disciplíny).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;is.muni.cz [online].    is.muni.cz, [cit. 2016-02-03].    Dostupné online.&amp;lt;/ref&amp;gt; Za jednoho z prvních spisovatelů novodobého psaní o přírodě a zakladatele žánru nature writing bývá označován Henry David Thoreau, jehož pobyt ve srubu u rybníka Walden, se stal předlohou ke stejnojmennému románu, výrazně ovlivnil další autory a stál u kořenů moderního ochranářského hnutí. Mezi další význammné spisovatele, jejichž díla je možné zařadit do tohoto žánru, patří: John Muir, Aldo Leopold, Rachel Carson, Edward Abbey, Gary Snyder, Annie Dillard, Barry Lopez a mnozí další.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Českém prostředí počátky novodobého přístupu k přírodě silně ovlivnil romantismus a jeho idealizace přírody. Jedním z vrcholných děl, v němž se objevuje obraz přírodních krás je dobře známý Máj, jehož autor, Karel Hynek Mácha, byl současník Thoreaua. S nímž ho pojila jak značná nekonformnost a jistá asociálnost, tak touha po poznávání přírodního světa. Vztah přírody a lidové kultury (prostřednictvím bájí) zachycuje ve svém díle Kytice z pověstí národních také Karel Jaromír Erben. Mezi nejznámější spisovatele jejichž inspirací byla příroda a jejichž díla nesporně patří do tohoto žánru pak patří [[w:cz: Jindřich Šimon Baar| Jindřich Šimon Baar]] a [[w:cz: Karel Klostermann| Karel Klostermann]].      &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{licence cc|Eduard Petiška, Jr}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eduard</name></author>
	</entry>
</feed>