Proměnné ovlivňující environmentální postoje - Historie editací

JaDlo: added Category:Komunity using HotCat

2020-12-01T10:36:54Z

← Starší verze		Verze z 1. 12. 2020, 12:36
Řádek 135:		Řádek 135:
	[[Kategorie:Projekt Odpovědná spotřeba]]		[[Kategorie:Projekt Odpovědná spotřeba]]
	[[Kategorie:Vzdělávání]]		[[Kategorie:Vzdělávání]]
			[[Kategorie:Komunity]]

JaDlo: added Category:Vzdělávání using HotCat

2020-12-01T10:35:24Z

added Category:Vzdělávání using HotCat

← Starší verze		Verze z 1. 12. 2020, 12:35
Řádek 134:		Řádek 134:
	[[Kategorie:Environmentální psychologie]]		[[Kategorie:Environmentální psychologie]]
	[[Kategorie:Projekt Odpovědná spotřeba]]		[[Kategorie:Projekt Odpovědná spotřeba]]
			[[Kategorie:Vzdělávání]]

Admin: added Category:Projekt Odpovědná spotřeba using HotCat

2020-01-25T09:48:05Z

added Category:Projekt Odpovědná spotřeba using HotCat

← Starší verze		Verze z 25. 1. 2020, 11:48
Řádek 133:		Řádek 133:
	[[Kategorie:Tereza Hacová]]		[[Kategorie:Tereza Hacová]]
	[[Kategorie:Environmentální psychologie]]		[[Kategorie:Environmentální psychologie]]
			[[Kategorie:Projekt Odpovědná spotřeba]]

JaDlo v 27. 10. 2019, 00:34

2019-10-27T00:34:42Z

← Starší verze		Verze z 27. 10. 2019, 02:34
Řádek 132:		Řádek 132:

	[[Kategorie:Tereza Hacová]]		[[Kategorie:Tereza Hacová]]
			[[Kategorie:Environmentální psychologie]]

Admin: /* Odkazy */

2019-07-23T11:11:47Z

Odkazy

← Starší verze		Verze z 23. 7. 2019, 13:11
Řádek 16:		Řádek 16:
	Sociodemografické faktory, jako věk, pohlaví, vzdělání, zaměstnání a finanční, stejně jako politická angažovanost a příslušnost, se ukazují jako důležité proměnné ovlivňující environmentální postoje. Mladší ženy s vyšším vzděláním a socioekonomickým statutem, které smýšlí levicově mají více pro-environmentální postoje.		Sociodemografické faktory, jako věk, pohlaví, vzdělání, zaměstnání a finanční, stejně jako politická angažovanost a příslušnost, se ukazují jako důležité proměnné ovlivňující environmentální postoje. Mladší ženy s vyšším vzděláním a socioekonomickým statutem, které smýšlí levicově mají více pro-environmentální postoje.

	=== Věk ===		===Věk===
	Většina výzkumů podporuje zjištění, že mladší jedinci jsou více znepokojeni otázkami životního prostředí než jedinci starší. Efekt stárnutí (neboli efekt věku) a s ním spojené snižování environmentálních obav však můžeme zaznamenat jen do generace dnešních mladých dospělých. U starších jedinců se mluví spíše o efektu éry, který vysvětluje změnu environmentálních postojů na základě různých politických a společenských historických ér, kterými tito jedinci prošli.<ref name=":1">{{Citace monografie		Většina výzkumů podporuje zjištění, že mladší jedinci jsou více znepokojeni otázkami životního prostředí než jedinci starší. Efekt stárnutí (neboli efekt věku) a s ním spojené snižování environmentálních obav však můžeme zaznamenat jen do generace dnešních mladých dospělých. U starších jedinců se mluví spíše o efektu éry, který vysvětluje změnu environmentálních postojů na základě různých politických a společenských historických ér, kterými tito jedinci prošli.<ref name=":1">{{Citace monografie
	\| příjmení = Clayton		\| příjmení = Clayton
Řádek 32:		Řádek 32:
	}}</ref>		}}</ref>

	=== Pohlaví ===		===Pohlaví===
	Ženy, dle většiny studií, projevují více pro-environmentálních postojů než muži. Na druhou stranu se však ženy chovají méně proenvironmentálně a mají menší povědomí a znalosti o životním prostředí. Největší rozdíl v environmentálních postojích a obavách se mezi ženami a muži objevuje ohledně lokálních environmentálních problémů a situací, které ohrožují zdraví a bezpečí místní komunity. Menší rozdíl mezi nimi najdeme u celosvětových environmentálních problémů, kde však ženy stále ukazují více proenvironmentální postoje.<ref>{{Citace periodika		Ženy, dle většiny studií, projevují více pro-environmentálních postojů než muži. Na druhou stranu se však ženy chovají méně proenvironmentálně a mají menší povědomí a znalosti o životním prostředí. Největší rozdíl v environmentálních postojích a obavách se mezi ženami a muži objevuje ohledně lokálních environmentálních problémů a situací, které ohrožují zdraví a bezpečí místní komunity. Menší rozdíl mezi nimi najdeme u celosvětových environmentálních problémů, kde však ženy stále ukazují více proenvironmentální postoje.<ref>{{Citace periodika
	\| příjmení = McCright		\| příjmení = McCright
Řádek 45:		Řádek 45:
	}}</ref>		}}</ref>

	=== Místo bydliště ===		===Místo bydliště===
	Existují rozdíly mezi obyvateli měst a vesnic. Farmáři a jiní venkovští rezidenti často pracují přímo s přírodními zdroji a kvůli tomu se u nich ukazuje větší tendence uvažovat antropocentricky (příroda by dle nich měla být zachována jako zdroj pro další využití). Naopak obyvatelé měst se přiklánějí k více ekocentrické orientaci (příroda by měla být zachována pro sebe samotnou). Velký vliv na environmentální postoje má i frekvence, délka a intenzita kontaktu s přírodou. Záleží také na lokální specificích prostředí, např. vyšší venkovní teploty zvyšují přijímání pravdivosti globálního oteplování nebo bydliště poblíž skládky má přímý vliv na míru environmentálních obav.		Existují rozdíly mezi obyvateli měst a vesnic. Farmáři a jiní venkovští rezidenti často pracují přímo s přírodními zdroji a kvůli tomu se u nich ukazuje větší tendence uvažovat antropocentricky (příroda by dle nich měla být zachována jako zdroj pro další využití). Naopak obyvatelé měst se přiklánějí k více ekocentrické orientaci (příroda by měla být zachována pro sebe samotnou). Velký vliv na environmentální postoje má i frekvence, délka a intenzita kontaktu s přírodou. Záleží také na lokální specificích prostředí, např. vyšší venkovní teploty zvyšují přijímání pravdivosti globálního oteplování nebo bydliště poblíž skládky má přímý vliv na míru environmentálních obav.

	Zajímavým příkladem vlivu místa a času na environmentální postoje je černobylská havárie. Místní obyvatelé se po této události stali méně nakloněni nukleární energii a zažívali větší environmentální obavy. S průběhem času se však začínali tyto postoje různit až se postupně vrátili na úroveň, která u černobylských rezidentů panovala před nehodou.<ref name=":1" />		Zajímavým příkladem vlivu místa a času na environmentální postoje je černobylská havárie. Místní obyvatelé se po této události stali méně nakloněni nukleární energii a zažívali větší environmentální obavy. S průběhem času se však začínali tyto postoje různit až se postupně vrátili na úroveň, která u černobylských rezidentů panovala před nehodou.<ref name=":1" />

	=== Politická ideologie ===		===Politická ideologie===
	V posledních dvou dekádách začaly být ekologické problémy součástí hlavních politických zpráv v zemích jako USA, Velká Británie, Kanada nebo např. Austrálie. Spolu s tím se začal rozvíjet vliv politické ideologie a angažovanosti na environmentální postoje jedinců. Ukazuje se, že levicově smýšlející jedinci mají více environmentálních obav a pro-environmentálních postojů. V postkomunistických zemích Evropy se však tato spojitost neukazuje (ať už kvůli relativní nevýznamnosti ekologických problémů v politice nebo odlišnosti v rozlišení levice-pravice). V dalších zemích není tento faktor tolik prozkoumán a předpokládá se, že bude jedním z hlavních témat výzkumů příštích let. <ref>{{Citace periodika		V posledních dvou dekádách začaly být ekologické problémy součástí hlavních politických zpráv v zemích jako USA, Velká Británie, Kanada nebo např. Austrálie. Spolu s tím se začal rozvíjet vliv politické ideologie a angažovanosti na environmentální postoje jedinců. Ukazuje se, že levicově smýšlející jedinci mají více environmentálních obav a pro-environmentálních postojů. V postkomunistických zemích Evropy se však tato spojitost neukazuje (ať už kvůli relativní nevýznamnosti ekologických problémů v politice nebo odlišnosti v rozlišení levice-pravice). V dalších zemích není tento faktor tolik prozkoumán a předpokládá se, že bude jedním z hlavních témat výzkumů příštích let. <ref>{{Citace periodika
	\| příjmení = McCright		\| příjmení = McCright
Řádek 78:		Řádek 78:
	}}</ref> větší vliv na environmentální postoje oproti ostatním sociodemografickým faktorům.<ref name=":0" />		}}</ref> větší vliv na environmentální postoje oproti ostatním sociodemografickým faktorům.<ref name=":0" />

	=== Mezinárodní odlišnosti ===		===Mezinárodní odlišnosti===
	Environmentální postoje jsou velkou mírou ovlivněny i národní příslušností jedince. Záleží na různých charakteristikách daného národu jako např. na národním bohatství, míře [https://cs.wikipedia.org/wiki/Postmaterialismus postmaterialismu] , místním vzdělávacím systému a lokálních environmentálních problémech. <ref>{{Citace periodika		Environmentální postoje jsou velkou mírou ovlivněny i národní příslušností jedince. Záleží na různých charakteristikách daného národu jako např. na národním bohatství, míře [https://cs.wikipedia.org/wiki/Postmaterialismus postmaterialismu] , místním vzdělávacím systému a lokálních environmentálních problémech. <ref>{{Citace periodika
	\| příjmení = Pisano		\| příjmení = Pisano
Řádek 125:		Řádek 125:

	==Odkazy==		==Odkazy==
			===Reference===
			<references />
	===Související stránky===		===Související stránky===

	*[[Environmentální postoje]]		*[[Environmentální postoje]]

	~~===Reference===~~
	~~<references />~~

	[[Kategorie:Tereza Hacová]]		[[Kategorie:Tereza Hacová]]

Admin: removed Category:Tereza Honcová; added Category:Tereza Hacová using HotCat

2019-07-23T06:32:18Z

removed Category:Tereza Honcová; added Category:Tereza Hacová using HotCat

← Starší verze		Verze z 23. 7. 2019, 08:32
Řádek 131:		Řádek 131:
	<references />		<references />

	[[Kategorie:Tereza ~~Honcová~~]]		[[Kategorie:Tereza Hacová]]

Admin: added Category:Tereza Honcová using HotCat

2019-07-23T06:25:43Z

added Category:Tereza Honcová using HotCat

← Starší verze		Verze z 23. 7. 2019, 08:25
Řádek 130:		Řádek 130:
	===Reference===		===Reference===
	<references />		<references />

			[[Kategorie:Tereza Honcová]]

Admin: typo

2019-07-23T06:10:52Z

typo

← Starší verze		Verze z 23. 7. 2019, 08:10
Řádek 125:		Řádek 125:

	==Odkazy==		==Odkazy==
			===Související stránky===
			*[[Environmentální postoje]]

	===Reference===		===Reference===
	<references />		<references />

	~~===Související stránky===~~

	*[[Environmentální postoje]]

Admin: typo

2019-07-23T05:43:15Z

typo

← Starší verze		Verze z 23. 7. 2019, 07:43
Řádek 16:		Řádek 16:
	Sociodemografické faktory, jako věk, pohlaví, vzdělání, zaměstnání a finanční, stejně jako politická angažovanost a příslušnost, se ukazují jako důležité proměnné ovlivňující environmentální postoje. Mladší ženy s vyšším vzděláním a socioekonomickým statutem, které smýšlí levicově mají více pro-environmentální postoje.		Sociodemografické faktory, jako věk, pohlaví, vzdělání, zaměstnání a finanční, stejně jako politická angažovanost a příslušnost, se ukazují jako důležité proměnné ovlivňující environmentální postoje. Mladší ženy s vyšším vzděláním a socioekonomickým statutem, které smýšlí levicově mají více pro-environmentální postoje.

	~~'''~~Věk~~'''~~ Většina výzkumů podporuje zjištění, že mladší jedinci jsou více znepokojeni otázkami životního prostředí než jedinci starší. Efekt stárnutí (neboli efekt věku) a s ním spojené snižování environmentálních obav však můžeme zaznamenat jen do generace dnešních mladých dospělých. U starších jedinců se mluví spíše o efektu éry, který vysvětluje změnu environmentálních postojů na základě různých politických a společenských historických ér, kterými tito jedinci prošli.<ref name=":1">{{Citace monografie		=== Věk ===
			Většina výzkumů podporuje zjištění, že mladší jedinci jsou více znepokojeni otázkami životního prostředí než jedinci starší. Efekt stárnutí (neboli efekt věku) a s ním spojené snižování environmentálních obav však můžeme zaznamenat jen do generace dnešních mladých dospělých. U starších jedinců se mluví spíše o efektu éry, který vysvětluje změnu environmentálních postojů na základě různých politických a společenských historických ér, kterými tito jedinci prošli.<ref name=":1">{{Citace monografie
	\| příjmení = Clayton		\| příjmení = Clayton
	\| jméno = Susan		\| jméno = Susan
Řádek 31:		Řádek 32:
	}}</ref>		}}</ref>

	~~'''~~Pohlaví~~'''~~ Ženy, dle většiny studií, projevují více pro-environmentálních postojů než muži. Na druhou stranu se však ženy chovají méně proenvironmentálně a mají menší povědomí a znalosti o životním prostředí. Největší rozdíl v environmentálních postojích a obavách se mezi ženami a muži objevuje ohledně lokálních environmentálních problémů a situací, které ohrožují zdraví a bezpečí místní komunity. Menší rozdíl mezi nimi najdeme u celosvětových environmentálních problémů, kde však ženy stále ukazují více proenvironmentální postoje.<ref>{{Citace periodika		=== Pohlaví ===
			Ženy, dle většiny studií, projevují více pro-environmentálních postojů než muži. Na druhou stranu se však ženy chovají méně proenvironmentálně a mají menší povědomí a znalosti o životním prostředí. Největší rozdíl v environmentálních postojích a obavách se mezi ženami a muži objevuje ohledně lokálních environmentálních problémů a situací, které ohrožují zdraví a bezpečí místní komunity. Menší rozdíl mezi nimi najdeme u celosvětových environmentálních problémů, kde však ženy stále ukazují více proenvironmentální postoje.<ref>{{Citace periodika
	\| příjmení = McCright		\| příjmení = McCright
	\| jméno = Aaron		\| jméno = Aaron
Řádek 43:		Řádek 45:
	}}</ref>		}}</ref>

	~~'''~~Místo bydliště~~'''~~ Existují rozdíly mezi obyvateli měst a vesnic. Farmáři a jiní venkovští rezidenti často pracují přímo s přírodními zdroji a kvůli tomu se u nich ukazuje větší tendence uvažovat antropocentricky (příroda by dle nich měla být zachována jako zdroj pro další využití). Naopak obyvatelé měst se přiklánějí k více ekocentrické orientaci (příroda by měla být zachována pro sebe samotnou). Velký vliv na environmentální postoje má i frekvence, délka a intenzita kontaktu s přírodou. Záleží také na lokální specificích prostředí, např. vyšší venkovní teploty zvyšují přijímání pravdivosti globálního oteplování nebo bydliště poblíž skládky má přímý vliv na míru environmentálních obav.		=== Místo bydliště ===
			Existují rozdíly mezi obyvateli měst a vesnic. Farmáři a jiní venkovští rezidenti často pracují přímo s přírodními zdroji a kvůli tomu se u nich ukazuje větší tendence uvažovat antropocentricky (příroda by dle nich měla být zachována jako zdroj pro další využití). Naopak obyvatelé měst se přiklánějí k více ekocentrické orientaci (příroda by měla být zachována pro sebe samotnou). Velký vliv na environmentální postoje má i frekvence, délka a intenzita kontaktu s přírodou. Záleží také na lokální specificích prostředí, např. vyšší venkovní teploty zvyšují přijímání pravdivosti globálního oteplování nebo bydliště poblíž skládky má přímý vliv na míru environmentálních obav.

	Zajímavým příkladem vlivu místa a času na environmentální postoje je černobylská havárie. Místní obyvatelé se po této události stali méně nakloněni nukleární energii a zažívali větší environmentální obavy. S průběhem času se však začínali tyto postoje různit až se postupně vrátili na úroveň, která u černobylských rezidentů panovala před nehodou.<ref name=":1" />		Zajímavým příkladem vlivu místa a času na environmentální postoje je černobylská havárie. Místní obyvatelé se po této události stali méně nakloněni nukleární energii a zažívali větší environmentální obavy. S průběhem času se však začínali tyto postoje různit až se postupně vrátili na úroveň, která u černobylských rezidentů panovala před nehodou.<ref name=":1" />

	~~'''~~Politická ideologie~~'''~~ V posledních dvou dekádách začaly být ekologické problémy součástí hlavních politických zpráv v zemích jako USA, Velká Británie, Kanada nebo např. Austrálie. Spolu s tím se začal rozvíjet vliv politické ideologie a angažovanosti na environmentální postoje jedinců. Ukazuje se, že levicově smýšlející jedinci mají více environmentálních obav a pro-environmentálních postojů. V postkomunistických zemích Evropy se však tato spojitost neukazuje (ať už kvůli relativní nevýznamnosti ekologických problémů v politice nebo odlišnosti v rozlišení levice-pravice). V dalších zemích není tento faktor tolik prozkoumán a předpokládá se, že bude jedním z hlavních témat výzkumů příštích let. <ref>{{Citace periodika		=== Politická ideologie ===
			V posledních dvou dekádách začaly být ekologické problémy součástí hlavních politických zpráv v zemích jako USA, Velká Británie, Kanada nebo např. Austrálie. Spolu s tím se začal rozvíjet vliv politické ideologie a angažovanosti na environmentální postoje jedinců. Ukazuje se, že levicově smýšlející jedinci mají více environmentálních obav a pro-environmentálních postojů. V postkomunistických zemích Evropy se však tato spojitost neukazuje (ať už kvůli relativní nevýznamnosti ekologických problémů v politice nebo odlišnosti v rozlišení levice-pravice). V dalších zemích není tento faktor tolik prozkoumán a předpokládá se, že bude jedním z hlavních témat výzkumů příštích let. <ref>{{Citace periodika
	\| příjmení = McCright		\| příjmení = McCright
	\| jméno = Aaron		\| jméno = Aaron
Řádek 74:		Řádek 78:
	}}</ref> větší vliv na environmentální postoje oproti ostatním sociodemografickým faktorům.<ref name=":0" />		}}</ref> větší vliv na environmentální postoje oproti ostatním sociodemografickým faktorům.<ref name=":0" />

	~~'''~~Mezinárodní odlišnosti~~'''~~ Environmentální postoje jsou velkou mírou ovlivněny i národní příslušností jedince. Záleží na různých charakteristikách daného národu jako např. na národním bohatství, míře [https://cs.wikipedia.org/wiki/Postmaterialismus postmaterialismu] , místním vzdělávacím systému a lokálních environmentálních problémech. <ref>{{Citace periodika		=== Mezinárodní odlišnosti ===
			Environmentální postoje jsou velkou mírou ovlivněny i národní příslušností jedince. Záleží na různých charakteristikách daného národu jako např. na národním bohatství, míře [https://cs.wikipedia.org/wiki/Postmaterialismus postmaterialismu] , místním vzdělávacím systému a lokálních environmentálních problémech. <ref>{{Citace periodika
	\| příjmení = Pisano		\| příjmení = Pisano
	\| jméno = Ignacio		\| jméno = Ignacio
Řádek 97:		Řádek 102:
	\| strany = 1014–1020		\| strany = 1014–1020
	\| url = https://www.nature.com/articles/nclimate2728		\| url = https://www.nature.com/articles/nclimate2728
	}}</ref~~><br /~~>		}}</ref>

	==~~='''~~Hodnoty a přesvědčení~~'''=~~==		==Hodnoty a přesvědčení==
	K pochopení postojů nám může pomoci i zaměření se na environmentální hodnotovou orientaci a přesvědčení jedinců. U hodnot k proenvironmentálním postojům přispívá zaměření se na potřeby ostatních místo svých, tedy sociálně-altruistická orientace, a na ekosystém jako celek neboli biosférická orientace. Často se u jedinců objevují konspirační přesvědčení, která jsou spojena se skepticismem vůči klimatickým změnám a jiným environmentálním problémům. <ref name=":0" /> Výzkumy ukazují, že největší prediktor takových přesvědčení je nízký stupeň dosaženého vzdělání. <ref name=":2" /> Proto je žádoucí [[Environmentální vzdělání\|environmentálně vzdělávat]] veřejnost, a to v jakémkoliv věku.		K pochopení postojů nám může pomoci i zaměření se na environmentální hodnotovou orientaci a přesvědčení jedinců. U hodnot k proenvironmentálním postojům přispívá zaměření se na potřeby ostatních místo svých, tedy sociálně-altruistická orientace, a na ekosystém jako celek neboli biosférická orientace. Často se u jedinců objevují konspirační přesvědčení, která jsou spojena se skepticismem vůči klimatickým změnám a jiným environmentálním problémům. <ref name=":0" /> Výzkumy ukazují, že největší prediktor takových přesvědčení je nízký stupeň dosaženého vzdělání.<ref name=":2" /> Proto je žádoucí [[Environmentální vzdělání\|environmentálně vzdělávat]] veřejnost, a to v jakémkoliv věku.

	==Osobnostní charakteristiky==		==Osobnostní charakteristiky==

Admin: typo

2019-07-23T05:39:54Z

typo

← Starší verze		Verze z 23. 7. 2019, 07:39
Řádek 1:		Řádek 1:
	Současné výzkumy poukazují na mnoho faktorů a snaží se jimi vysvětlit [[environmentální postoje]] jednotlivce. Mezi proměnné, které podle nich výrazně ovlivňují environmentální postoje se řadí sociodemografické faktory, hodnoty a přesvědčení jedinců a samotné osobnostní charakteristiky jedinců. <ref name=":0">{{Citace periodika		Současné výzkumy poukazují na mnoho faktorů a snaží se jimi vysvětlit [[environmentální postoje]] jednotlivce. Mezi proměnné, které podle nich výrazně ovlivňují environmentální postoje se řadí sociodemografické faktory, hodnoty a přesvědčení jedinců a samotné osobnostní charakteristiky jedinců.<ref name=":0">{{Citace periodika
	\| příjmení = Beiser-McGrath		\| příjmení = Beiser-McGrath
	\| jméno = Liam		\| jméno = Liam
Řádek 13:		Řádek 13:
	}}</ref>		}}</ref>

	==~~= '''~~Sociodemografické faktory~~''' =~~==		==Sociodemografické faktory==
	Sociodemografické faktory, jako věk, pohlaví, vzdělání, zaměstnání a finanční, stejně jako politická angažovanost a příslušnost, se ukazují jako důležité proměnné ovlivňující environmentální postoje. Mladší ženy s vyšším vzděláním a socioekonomickým statutem, které smýšlí levicově mají více pro-environmentální postoje.		Sociodemografické faktory, jako věk, pohlaví, vzdělání, zaměstnání a finanční, stejně jako politická angažovanost a příslušnost, se ukazují jako důležité proměnné ovlivňující environmentální postoje. Mladší ženy s vyšším vzděláním a socioekonomickým statutem, které smýšlí levicově mají více pro-environmentální postoje.

	'''Věk''' Většina výzkumů podporuje zjištění, že mladší jedinci jsou více znepokojeni otázkami životního prostředí než jedinci starší. Efekt stárnutí (neboli efekt věku) a s ním spojené snižování environmentálních obav však můžeme zaznamenat jen do generace dnešních mladých dospělých. U starších jedinců se mluví spíše o efektu éry, který vysvětluje změnu environmentálních postojů na základě různých politických a společenských historických ér, kterými tito jedinci prošli. <ref name=":1">{{Citace monografie		'''Věk''' Většina výzkumů podporuje zjištění, že mladší jedinci jsou více znepokojeni otázkami životního prostředí než jedinci starší. Efekt stárnutí (neboli efekt věku) a s ním spojené snižování environmentálních obav však můžeme zaznamenat jen do generace dnešních mladých dospělých. U starších jedinců se mluví spíše o efektu éry, který vysvětluje změnu environmentálních postojů na základě různých politických a společenských historických ér, kterými tito jedinci prošli.<ref name=":1">{{Citace monografie
	\| příjmení = Clayton		\| příjmení = Clayton
	\| jméno = Susan		\| jméno = Susan
Řádek 31:		Řádek 31:
	}}</ref>		}}</ref>

	'''Pohlaví''' Ženy, dle většiny studií, projevují více pro-environmentálních postojů než muži. Na druhou stranu se však ženy chovají méně proenvironmentálně a mají menší povědomí a znalosti o životním prostředí. Největší rozdíl v environmentálních postojích a obavách se mezi ženami a muži objevuje ohledně lokálních environmentálních problémů a situací, které ohrožují zdraví a bezpečí místní komunity. Menší rozdíl mezi nimi najdeme u celosvětových environmentálních problémů, kde však ženy stále ukazují více proenvironmentální postoje. <ref>{{Citace periodika		'''Pohlaví''' Ženy, dle většiny studií, projevují více pro-environmentálních postojů než muži. Na druhou stranu se však ženy chovají méně proenvironmentálně a mají menší povědomí a znalosti o životním prostředí. Největší rozdíl v environmentálních postojích a obavách se mezi ženami a muži objevuje ohledně lokálních environmentálních problémů a situací, které ohrožují zdraví a bezpečí místní komunity. Menší rozdíl mezi nimi najdeme u celosvětových environmentálních problémů, kde však ženy stále ukazují více proenvironmentální postoje.<ref>{{Citace periodika
	\| příjmení = McCright		\| příjmení = McCright
	\| jméno = Aaron		\| jméno = Aaron
Řádek 45:		Řádek 45:
	'''Místo bydliště''' Existují rozdíly mezi obyvateli měst a vesnic. Farmáři a jiní venkovští rezidenti často pracují přímo s přírodními zdroji a kvůli tomu se u nich ukazuje větší tendence uvažovat antropocentricky (příroda by dle nich měla být zachována jako zdroj pro další využití). Naopak obyvatelé měst se přiklánějí k více ekocentrické orientaci (příroda by měla být zachována pro sebe samotnou). Velký vliv na environmentální postoje má i frekvence, délka a intenzita kontaktu s přírodou. Záleží také na lokální specificích prostředí, např. vyšší venkovní teploty zvyšují přijímání pravdivosti globálního oteplování nebo bydliště poblíž skládky má přímý vliv na míru environmentálních obav.		'''Místo bydliště''' Existují rozdíly mezi obyvateli měst a vesnic. Farmáři a jiní venkovští rezidenti často pracují přímo s přírodními zdroji a kvůli tomu se u nich ukazuje větší tendence uvažovat antropocentricky (příroda by dle nich měla být zachována jako zdroj pro další využití). Naopak obyvatelé měst se přiklánějí k více ekocentrické orientaci (příroda by měla být zachována pro sebe samotnou). Velký vliv na environmentální postoje má i frekvence, délka a intenzita kontaktu s přírodou. Záleží také na lokální specificích prostředí, např. vyšší venkovní teploty zvyšují přijímání pravdivosti globálního oteplování nebo bydliště poblíž skládky má přímý vliv na míru environmentálních obav.

	Zajímavým příkladem vlivu místa a času na environmentální postoje je černobylská havárie. Místní obyvatelé se po této události stali méně nakloněni nukleární energii a zažívali větší environmentální obavy. S průběhem času se však začínali tyto postoje různit až se postupně vrátili na úroveň, která u černobylských rezidentů panovala před nehodou. <ref name=":1" />		Zajímavým příkladem vlivu místa a času na environmentální postoje je černobylská havárie. Místní obyvatelé se po této události stali méně nakloněni nukleární energii a zažívali větší environmentální obavy. S průběhem času se však začínali tyto postoje různit až se postupně vrátili na úroveň, která u černobylských rezidentů panovala před nehodou.<ref name=":1" />

	'''Politická ideologie''' V posledních dvou dekádách začaly být ekologické problémy součástí hlavních politických zpráv v zemích jako USA, Velká Británie, Kanada nebo např. Austrálie. Spolu s tím se začal rozvíjet vliv politické ideologie a angažovanosti na environmentální postoje jedinců. Ukazuje se, že levicově smýšlející jedinci mají více environmentálních obav a pro-environmentálních postojů. V postkomunistických zemích Evropy se však tato spojitost neukazuje (ať už kvůli relativní nevýznamnosti ekologických problémů v politice nebo odlišnosti v rozlišení levice-pravice). V dalších zemích není tento faktor tolik prozkoumán a předpokládá se, že bude jedním z hlavních témat výzkumů příštích let. <ref>{{Citace periodika		'''Politická ideologie''' V posledních dvou dekádách začaly být ekologické problémy součástí hlavních politických zpráv v zemích jako USA, Velká Británie, Kanada nebo např. Austrálie. Spolu s tím se začal rozvíjet vliv politické ideologie a angažovanosti na environmentální postoje jedinců. Ukazuje se, že levicově smýšlející jedinci mají více environmentálních obav a pro-environmentálních postojů. V postkomunistických zemích Evropy se však tato spojitost neukazuje (ať už kvůli relativní nevýznamnosti ekologických problémů v politice nebo odlišnosti v rozlišení levice-pravice). V dalších zemích není tento faktor tolik prozkoumán a předpokládá se, že bude jedním z hlavních témat výzkumů příštích let. <ref>{{Citace periodika
Řádek 72:		Řádek 72:
	\| strany = 622–626		\| strany = 622–626
	\| url = https://www.nature.com/articles/nclimate2943.pdf?origin=ppub		\| url = https://www.nature.com/articles/nclimate2943.pdf?origin=ppub
	}}</ref> větší vliv na environmentální postoje oproti ostatním sociodemografickým faktorům. <ref name=":0" />		}}</ref> větší vliv na environmentální postoje oproti ostatním sociodemografickým faktorům.<ref name=":0" />

	'''Mezinárodní odlišnosti''' Environmentální postoje jsou velkou mírou ovlivněny i národní příslušností jedince. Záleží na různých charakteristikách daného národu jako např. na národním bohatství, míře [https://cs.wikipedia.org/wiki/Postmaterialismus postmaterialismu] , místním vzdělávacím systému a lokálních environmentálních problémech. <ref>{{Citace periodika		'''Mezinárodní odlišnosti''' Environmentální postoje jsou velkou mírou ovlivněny i národní příslušností jedince. Záleží na různých charakteristikách daného národu jako např. na národním bohatství, míře [https://cs.wikipedia.org/wiki/Postmaterialismus postmaterialismu] , místním vzdělávacím systému a lokálních environmentálních problémech. <ref>{{Citace periodika
Řádek 86:		Řádek 86:
	\| strany = 31–58		\| strany = 31–58
	\| url = https://journals.sagepub.com/doi/abs/10.1177/0013916515600494		\| url = https://journals.sagepub.com/doi/abs/10.1177/0013916515600494
	}}</ref> Jednotlivé proměnné ovlivňující postoje mají různý vliv v různých zemích světa, např. porozumění role člověka jako příčiny klimatických změn je důležitější pro obyvatele Evropy a Latinské Ameriky, oproti Africe a Asii, kde se environmentální postoje mění více na základě vnímání lokálních změn teplot a počasí. <ref name=":2">{{Citace periodika		}}</ref> Jednotlivé proměnné ovlivňující postoje mají různý vliv v různých zemích světa, např. porozumění role člověka jako příčiny klimatických změn je důležitější pro obyvatele Evropy a Latinské Ameriky, oproti Africe a Asii, kde se environmentální postoje mění více na základě vnímání lokálních změn teplot a počasí.<ref name=":2">{{Citace periodika
	\| příjmení = Lee		\| příjmení = Lee
	\| jméno = Tien		\| jméno = Tien
Řádek 97:		Řádek 97:
	\| strany = 1014–1020		\| strany = 1014–1020
	\| url = https://www.nature.com/articles/nclimate2728		\| url = https://www.nature.com/articles/nclimate2728
	}}</ref>		}}</ref><br />
	<br />

	=== '''Hodnoty a přesvědčení''' ===		==='''Hodnoty a přesvědčení'''===
	K pochopení postojů nám může pomoci i zaměření se na environmentální hodnotovou orientaci a přesvědčení jedinců. U hodnot k proenvironmentálním postojům přispívá zaměření se na potřeby ostatních místo svých, tedy sociálně-altruistická orientace, a na ekosystém jako celek neboli biosférická orientace. Často se u jedinců objevují konspirační přesvědčení, která jsou spojena se skepticismem vůči klimatickým změnám a jiným environmentálním problémům. <ref name=":0" /> Výzkumy ukazují, že největší prediktor takových přesvědčení je nízký stupeň dosaženého vzdělání. <ref name=":2" /> Proto je žádoucí [[Environmentální vzdělání\|environmentálně vzdělávat]] veřejnost, a to v jakémkoliv věku.		K pochopení postojů nám může pomoci i zaměření se na environmentální hodnotovou orientaci a přesvědčení jedinců. U hodnot k proenvironmentálním postojům přispívá zaměření se na potřeby ostatních místo svých, tedy sociálně-altruistická orientace, a na ekosystém jako celek neboli biosférická orientace. Často se u jedinců objevují konspirační přesvědčení, která jsou spojena se skepticismem vůči klimatickým změnám a jiným environmentálním problémům. <ref name=":0" /> Výzkumy ukazují, že největší prediktor takových přesvědčení je nízký stupeň dosaženého vzdělání. <ref name=":2" /> Proto je žádoucí [[Environmentální vzdělání\|environmentálně vzdělávat]] veřejnost, a to v jakémkoliv věku.
	~~<br />~~

	==~~= '''~~Osobnostní charakteristiky~~''' =~~==		==Osobnostní charakteristiky==
	Jedním z nejvíce spojovaných rysů osobnosti s proenvironmentálními postoji a chováním je otevřenost ke zkušenostem, která se pojí se zvídavostí a preferencí nových podnětů. Tendence chovat se svědomitě, být sebe-disciplinovaný a mířit k úspěchům charakterizuje jedince, kteří mají větší obavy z environmentálních problémů. Proto jednají pro-environmentálně, cítí to jako svoji občanskou povinnost. Výzkumy také poukazují na souvislost mezi empatií a altruistickým naladěním a environmentálními postoji a chováním. Spojitost byla nalezena i s nižší mírou emoční stability s možným vysvětlením, že jsou tito jedinci znepokojeni mnoha aspekty života, včetně environmentálních problémů.		Jedním z nejvíce spojovaných rysů osobnosti s proenvironmentálními postoji a chováním je otevřenost ke zkušenostem, která se pojí se zvídavostí a preferencí nových podnětů. Tendence chovat se svědomitě, být sebe-disciplinovaný a mířit k úspěchům charakterizuje jedince, kteří mají větší obavy z environmentálních problémů. Proto jednají pro-environmentálně, cítí to jako svoji občanskou povinnost. Výzkumy také poukazují na souvislost mezi empatií a altruistickým naladěním a environmentálními postoji a chováním. Spojitost byla nalezena i s nižší mírou emoční stability s možným vysvětlením, že jsou tito jedinci znepokojeni mnoha aspekty života, včetně environmentálních problémů.

Řádek 120:		Řádek 118:
	\| url = https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/09603123.2018.1429576		\| url = https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/09603123.2018.1429576
	}}</ref> Environmentální postoje tedy mohou být podpořeny programy zaměřenými na podporu těchto osobnostních rysů a charakteristik.		}}</ref> Environmentální postoje tedy mohou být podpořeny programy zaměřenými na podporu těchto osobnostních rysů a charakteristik.
	~~<br />~~

	=== Odkazy ===		==Odkazy==

	===~~= Zdroje =~~===		===Reference===
	<references />		<references />

	==== Související stránky ====		===Související stránky===

	* [[Environmentální postoje]]		*[[Environmentální postoje]]