Pravidla a principy ekologie - Historie editací

195.113.148.145: /* Glogerovo pravidlo */Opravena chyba

2023-02-16T08:45:05Z

Glogerovo pravidlo: Opravena chyba

← Starší verze		Verze z 16. 2. 2023, 10:45
Řádek 24:		Řádek 24:

	===Glogerovo pravidlo===		===Glogerovo pravidlo===
	Dalším ze zoogeografických pravidel popisujících přizpůsobení živočichů klimatickým podmínkám je Glogerovo pravidlo. Konstatuje, že teplokrevní živočichové mají směrem na ~~jih~~ tmavší zbarvení srsti, kůže nebo peří. Touto adaptací snižují své [[wikipedia:cs:albedo\|albedo]], což je schopnost odrážet nebo naopak pohlcovat sluneční záření. Světlé povrchy (např. čerstvě napadlý sníh) mají albedo velké a odráží většinu dopadající energie. Tmavě zbarvené plochy pohlcují velké procento energie ze slunečního záření a tím se oteplují. Platnost tohoto pravidla má řadu výjimek (lední medvěd apod.). Mnozí živočichové upřednostnili před výhodnějším hospodařením s teplem maskování.		Dalším ze zoogeografických pravidel popisujících přizpůsobení živočichů klimatickým podmínkám je Glogerovo pravidlo. Konstatuje, že teplokrevní živočichové mají směrem na sever tmavší zbarvení srsti, kůže nebo peří. Touto adaptací snižují své [[wikipedia:cs:albedo\|albedo]], což je schopnost odrážet nebo naopak pohlcovat sluneční záření. Světlé povrchy (např. čerstvě napadlý sníh) mají albedo velké a odráží většinu dopadající energie. Tmavě zbarvené plochy pohlcují velké procento energie ze slunečního záření a tím se oteplují. Platnost tohoto pravidla má řadu výjimek (lední medvěd apod.). Mnozí živočichové upřednostnili před výhodnějším hospodařením s teplem maskování.

	===Hesseho pravidlo===		===Hesseho pravidlo===

31.30.3.90: /* Glogerovo pravidlo */Opravena chyba, na severu jsou zivicichove svetlejsi ne tmavsi

2021-11-01T08:56:54Z

Glogerovo pravidlo: Opravena chyba, na severu jsou zivicichove svetlejsi ne tmavsi

← Starší verze		Verze z 1. 11. 2021, 10:56
Řádek 24:		Řádek 24:

	===Glogerovo pravidlo===		===Glogerovo pravidlo===
	Dalším ze zoogeografických pravidel popisujících přizpůsobení živočichů klimatickým podmínkám je Glogerovo pravidlo. Konstatuje, že teplokrevní živočichové mají směrem na ~~sever~~ tmavší zbarvení srsti, kůže nebo peří. Touto adaptací snižují své [[wikipedia:cs:albedo\|albedo]], což je schopnost odrážet nebo naopak pohlcovat sluneční záření. Světlé povrchy (např. čerstvě napadlý sníh) mají albedo velké a odráží většinu dopadající energie. Tmavě zbarvené plochy pohlcují velké procento energie ze slunečního záření a tím se oteplují. Platnost tohoto pravidla má řadu výjimek (lední medvěd apod.). Mnozí živočichové upřednostnili před výhodnějším hospodařením s teplem maskování.		Dalším ze zoogeografických pravidel popisujících přizpůsobení živočichů klimatickým podmínkám je Glogerovo pravidlo. Konstatuje, že teplokrevní živočichové mají směrem na jih tmavší zbarvení srsti, kůže nebo peří. Touto adaptací snižují své [[wikipedia:cs:albedo\|albedo]], což je schopnost odrážet nebo naopak pohlcovat sluneční záření. Světlé povrchy (např. čerstvě napadlý sníh) mají albedo velké a odráží většinu dopadající energie. Tmavě zbarvené plochy pohlcují velké procento energie ze slunečního záření a tím se oteplují. Platnost tohoto pravidla má řadu výjimek (lední medvěd apod.). Mnozí živočichové upřednostnili před výhodnějším hospodařením s teplem maskování.

	===Hesseho pravidlo===		===Hesseho pravidlo===

Admin: Editace uživatele „37.188.250.29“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „Admin“

2020-03-18T07:00:59Z

Editace uživatele „37.188.250.29“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „Admin“

← Starší verze		Verze z 18. 3. 2020, 09:00
Řádek 18:		Řádek 18:

	===Bergmanovo pravidlo===		===Bergmanovo pravidlo===
	Také Bergmanovo pravidlo se věnuje tělesné stavbě příbuzných živočichů žijících v odlišných klimatických podmínkách a uplatňuje se u teplokrevných obratlovců. Toto pravidlo říká, že druhy a poddruhy žijící v chladnějších oblastech jsou zpravidla větší a mohutnější než jejich příbuzní z nižších zeměpisných šířek. Důvodem rozdílu ve velikosti je poměr mezi objemem a povrchem těla jednotlivých [[wikipedia:cs:taxon\|taxonů]] <ref name="Pivnička">Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.</ref>. Větší živočich má menší poměr povrchu těla vůči objemu a tím menší tepelné ztráty na jednotku hmotnosti. Pravdivost Bergmanova pravidla můžeme nejlépe pozorovat u medvědů, poddruhů tygra, tučňáků apod .		Také Bergmanovo pravidlo se věnuje tělesné stavbě příbuzných živočichů žijících v odlišných klimatických podmínkách a uplatňuje se u teplokrevných obratlovců. Toto pravidlo říká, že druhy a poddruhy žijící v chladnějších oblastech jsou zpravidla větší a mohutnější než jejich příbuzní z nižších zeměpisných šířek. Důvodem rozdílu ve velikosti je poměr mezi objemem a povrchem těla jednotlivých [[wikipedia:cs:taxon\|taxonů]] <ref name="Pivnička">Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.</ref>. Větší živočich má menší poměr povrchu těla vůči objemu a tím menší tepelné ztráty na jednotku hmotnosti. Pravdivost Bergmanova pravidla můžeme nejlépe pozorovat u medvědů, poddruhů tygra, tučňáků apod.

	===Fosterovo pravidlo ===		===Fosterovo pravidlo===
	Toto pravidlo se zabývá vznikem zakrslých forem živočichů na izolovaných místech. Je pravděpodobné, že vedle geografické izolace hrály při vzniku trpasličích forem určitou roli i nepříznivé klimatické vlivy. Například na středomořských ostrovech (Malta, Kypr, Kréta, Sardinie...) žil v posledních [[wikipedia:cs:doba ledová\|dobách ledových]] trpasličí slon ''Palaeoloxodon falconeri'', který dosahoval výšky v lopatkách pouze 0,9 m. Vedle tohoto slona žili ve stejné době na těchto ostrovech také trpasličí jeleni, hroši a jiní savci<ref>Beneš J., Burian Z., 1991: Pravěká příroda. Fénix, Praha: 312pp.</ref>.		Toto pravidlo se zabývá vznikem zakrslých forem živočichů na izolovaných místech. Je pravděpodobné, že vedle geografické izolace hrály při vzniku trpasličích forem určitou roli i nepříznivé klimatické vlivy. Například na středomořských ostrovech (Malta, Kypr, Kréta, Sardinie...) žil v posledních [[wikipedia:cs:doba ledová\|dobách ledových]] trpasličí slon ''Palaeoloxodon falconeri'', který dosahoval výšky v lopatkách pouze 0,9 m. Vedle tohoto slona žili ve stejné době na těchto ostrovech také trpasličí jeleni, hroši a jiní savci<ref>Beneš J., Burian Z., 1991: Pravěká příroda. Fénix, Praha: 312pp.</ref>.

Řádek 36:		Řádek 36:

	==Zdroje==		==Zdroje==
	<references />		<references/>

	==Externí odkazy==		==Externí odkazy==

	*{{wikipedia cs p\|Allenovo pravidlo}}		*{{wikipedia cs p\|Allenovo pravidlo}}

	*{{wikipedia cs p\|Bergmannovo pravidlo}}		*{{wikipedia cs p\|Bergmannovo pravidlo}}

	*{{wikipedia cs p\|Glogerovo pravidlo}}		*{{wikipedia cs p\|Glogerovo pravidlo}}

	*{{wikipedia en\|Allens rule}}		*{{wikipedia en\|Allens rule}}

	*{{wikipedia en\|Foster's rule}}		*{{wikipedia en\|Foster's rule}}

	*{{wikipedia en\|Gloger's rule}}		*{{wikipedia en\|Gloger's rule}}

	*{{wikipedia en\|Liebig's rule}}		*{{wikipedia en\|Liebig's rule}}

	*{{wikipedia en\|Rensch's rule}}		*{{wikipedia en\|Rensch's rule}}

	==Související stránky==		==Související stránky==

	*[[Biodiverzita]]		*[[Biodiverzita]]
	*[[Ekologie]]		*[[Ekologie]]

37.188.250.29: /* Glogerovo pravidlo */

2020-03-15T07:53:58Z

Glogerovo pravidlo

← Starší verze		Verze z 15. 3. 2020, 09:53
Řádek 20:		Řádek 20:
	Také Bergmanovo pravidlo se věnuje tělesné stavbě příbuzných živočichů žijících v odlišných klimatických podmínkách a uplatňuje se u teplokrevných obratlovců. Toto pravidlo říká, že druhy a poddruhy žijící v chladnějších oblastech jsou zpravidla větší a mohutnější než jejich příbuzní z nižších zeměpisných šířek. Důvodem rozdílu ve velikosti je poměr mezi objemem a povrchem těla jednotlivých [[wikipedia:cs:taxon\|taxonů]] <ref name="Pivnička">Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.</ref>. Větší živočich má menší poměr povrchu těla vůči objemu a tím menší tepelné ztráty na jednotku hmotnosti. Pravdivost Bergmanova pravidla můžeme nejlépe pozorovat u medvědů, poddruhů tygra, tučňáků apod .		Také Bergmanovo pravidlo se věnuje tělesné stavbě příbuzných živočichů žijících v odlišných klimatických podmínkách a uplatňuje se u teplokrevných obratlovců. Toto pravidlo říká, že druhy a poddruhy žijící v chladnějších oblastech jsou zpravidla větší a mohutnější než jejich příbuzní z nižších zeměpisných šířek. Důvodem rozdílu ve velikosti je poměr mezi objemem a povrchem těla jednotlivých [[wikipedia:cs:taxon\|taxonů]] <ref name="Pivnička">Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.</ref>. Větší živočich má menší poměr povrchu těla vůči objemu a tím menší tepelné ztráty na jednotku hmotnosti. Pravdivost Bergmanova pravidla můžeme nejlépe pozorovat u medvědů, poddruhů tygra, tučňáků apod .

	===Fosterovo pravidlo ~~bcdvdvdvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvv není pAVDA VJJHJEJDHDHDHDHDHDHDHDHDHDHDHDHDHDHDHDHDHDHDHDHDHDHDHDHDHDHDHDHDHDHDHDHD~~===		===Fosterovo pravidlo ===
	Toto pravidlo se zabývá vznikem zakrslých forem živočichů na izolovaných místech. Je pravděpodobné, že vedle geografické izolace hrály při vzniku trpasličích forem určitou roli i nepříznivé klimatické vlivy. Například na středomořských ostrovech (Malta, Kypr, Kréta, Sardinie...) žil v posledních [[wikipedia:cs:doba ledová\|dobách ledových]] trpasličí slon ''Palaeoloxodon falconeri'', který dosahoval výšky v lopatkách pouze 0,9 m. Vedle tohoto slona žili ve stejné době na těchto ostrovech také trpasličí jeleni, hroši a jiní savci<ref>Beneš J., Burian Z., 1991: Pravěká příroda. Fénix, Praha: 312pp.</ref>.		Toto pravidlo se zabývá vznikem zakrslých forem živočichů na izolovaných místech. Je pravděpodobné, že vedle geografické izolace hrály při vzniku trpasličích forem určitou roli i nepříznivé klimatické vlivy. Například na středomořských ostrovech (Malta, Kypr, Kréta, Sardinie...) žil v posledních [[wikipedia:cs:doba ledová\|dobách ledových]] trpasličí slon ''Palaeoloxodon falconeri'', který dosahoval výšky v lopatkách pouze 0,9 m. Vedle tohoto slona žili ve stejné době na těchto ostrovech také trpasličí jeleni, hroši a jiní savci<ref>Beneš J., Burian Z., 1991: Pravěká příroda. Fénix, Praha: 312pp.</ref>.

37.188.250.29: /* Biogeografická pravidla */

2020-03-15T07:53:24Z

Biogeografická pravidla

← Starší verze		Verze z 15. 3. 2020, 09:53
Řádek 18:		Řádek 18:

	===Bergmanovo pravidlo===		===Bergmanovo pravidlo===
	Také Bergmanovo pravidlo se věnuje tělesné stavbě příbuzných živočichů žijících v odlišných klimatických podmínkách a uplatňuje se u teplokrevných obratlovců. Toto pravidlo říká, že druhy a poddruhy žijící v chladnějších oblastech jsou zpravidla větší a mohutnější než jejich příbuzní z nižších zeměpisných šířek. Důvodem rozdílu ve velikosti je poměr mezi objemem a povrchem těla jednotlivých [[wikipedia:cs:taxon\|taxonů]] <ref name="Pivnička">Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.</ref>. Větší živočich má menší poměr povrchu těla vůči objemu a tím menší tepelné ztráty na jednotku hmotnosti. Pravdivost Bergmanova pravidla můžeme nejlépe pozorovat u medvědů, poddruhů tygra, tučňáků apod.		Také Bergmanovo pravidlo se věnuje tělesné stavbě příbuzných živočichů žijících v odlišných klimatických podmínkách a uplatňuje se u teplokrevných obratlovců. Toto pravidlo říká, že druhy a poddruhy žijící v chladnějších oblastech jsou zpravidla větší a mohutnější než jejich příbuzní z nižších zeměpisných šířek. Důvodem rozdílu ve velikosti je poměr mezi objemem a povrchem těla jednotlivých [[wikipedia:cs:taxon\|taxonů]] <ref name="Pivnička">Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.</ref>. Větší živočich má menší poměr povrchu těla vůči objemu a tím menší tepelné ztráty na jednotku hmotnosti. Pravdivost Bergmanova pravidla můžeme nejlépe pozorovat u medvědů, poddruhů tygra, tučňáků apod .

	===Fosterovo pravidlo===		===Fosterovo pravidlo bcdvdvdvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvv není pAVDA VJJHJEJDHDHDHDHDHDHDHDHDHDHDHDHDHDHDHDHDHDHDHDHDHDHDHDHDHDHDHDHDHDHDHDHD===
	Toto pravidlo se zabývá vznikem zakrslých forem živočichů na izolovaných místech. Je pravděpodobné, že vedle geografické izolace hrály při vzniku trpasličích forem určitou roli i nepříznivé klimatické vlivy. Například na středomořských ostrovech (Malta, Kypr, Kréta, Sardinie...) žil v posledních [[wikipedia:cs:doba ledová\|dobách ledových]] trpasličí slon ''Palaeoloxodon falconeri'', který dosahoval výšky v lopatkách pouze 0,9 m. Vedle tohoto slona žili ve stejné době na těchto ostrovech také trpasličí jeleni, hroši a jiní savci<ref>Beneš J., Burian Z., 1991: Pravěká příroda. Fénix, Praha: 312pp.</ref>.		Toto pravidlo se zabývá vznikem zakrslých forem živočichů na izolovaných místech. Je pravděpodobné, že vedle geografické izolace hrály při vzniku trpasličích forem určitou roli i nepříznivé klimatické vlivy. Například na středomořských ostrovech (Malta, Kypr, Kréta, Sardinie...) žil v posledních [[wikipedia:cs:doba ledová\|dobách ledových]] trpasličí slon ''Palaeoloxodon falconeri'', který dosahoval výšky v lopatkách pouze 0,9 m. Vedle tohoto slona žili ve stejné době na těchto ostrovech také trpasličí jeleni, hroši a jiní savci<ref>Beneš J., Burian Z., 1991: Pravěká příroda. Fénix, Praha: 312pp.</ref>.

Řádek 36:		Řádek 36:

	==Zdroje==		==Zdroje==
	<references/>		<references />

	==Externí odkazy==		==Externí odkazy==

	*{{wikipedia cs p\|Allenovo pravidlo}}		*{{wikipedia cs p\|Allenovo pravidlo}}

	*{{wikipedia cs p\|Bergmannovo pravidlo}}		*{{wikipedia cs p\|Bergmannovo pravidlo}}

	*{{wikipedia cs p\|Glogerovo pravidlo}}		*{{wikipedia cs p\|Glogerovo pravidlo}}

	*{{wikipedia en\|Allens rule}}		*{{wikipedia en\|Allens rule}}

	*{{wikipedia en\|Foster's rule}}		*{{wikipedia en\|Foster's rule}}

	*{{wikipedia en\|Gloger's rule}}		*{{wikipedia en\|Gloger's rule}}

	*{{wikipedia en\|Liebig's rule}}		*{{wikipedia en\|Liebig's rule}}

	*{{wikipedia en\|Rensch's rule}}		*{{wikipedia en\|Rensch's rule}}

	==Související stránky==		==Související stránky==

	*[[Biodiverzita]]		*[[Biodiverzita]]
	*[[Ekologie]]		*[[Ekologie]]

Admin: Editace uživatele „212.67.69.19“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „Admin“

2019-03-13T14:28:57Z

Editace uživatele „212.67.69.19“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „Admin“

← Starší verze		Verze z 13. 3. 2019, 16:28
Řádek 14:		Řádek 14:
	Organismy žijící na naší planetě vypadají, nebo se chovají podle určitých zásad. Jsou to nejčastěji adaptace na klimatické podmínky, které panují v areálu, ve kterém konkrétní [[wikipedia:cs:taxon\|taxon]] žije. Po zjištění některých zásad, byla v minulosti formulována řada biogeografických pravidel. Ty mají poněkud omezenější uplatnění než předchozí zákony. Vztahují se často pouze na teplokrevné (homoiotermní) živočichy a na jejich hospodaření s teplem. Studenokrevní (poikilotermní) živočichové si stálou teplotu těla neudržují a jejich teplota kolísá s teplotou okolního prostředí.		Organismy žijící na naší planetě vypadají, nebo se chovají podle určitých zásad. Jsou to nejčastěji adaptace na klimatické podmínky, které panují v areálu, ve kterém konkrétní [[wikipedia:cs:taxon\|taxon]] žije. Po zjištění některých zásad, byla v minulosti formulována řada biogeografických pravidel. Ty mají poněkud omezenější uplatnění než předchozí zákony. Vztahují se často pouze na teplokrevné (homoiotermní) živočichy a na jejich hospodaření s teplem. Studenokrevní (poikilotermní) živočichové si stálou teplotu těla neudržují a jejich teplota kolísá s teplotou okolního prostředí.

	===~~Allebgfuwiůbgfuůegftgftbgrgie~~ ze slunečního záření a tím se oteplují. Platnost tohoto pravidla má řadu výjimek (lední medvěd apod.). Mnozí živočichové upřednostnili před výhodnějším hospodařením s teplem maskování.~~===~~		===Allenovo pravidlo===
			Tato zásada se zabývá stavbou těla teplokrevných (homoiotermních) navzájem příbuzných živočichů. Udává, že živočichové žijící ve vyšších zeměpisných šířkách mají menší tělní výběžky (zobáky, uši, ocasy) a končetiny než jejich příbuzní, se kterými se setkáváme blíže rovníku <ref name="Pivnička">Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.</ref>. Důvodem tohoto morfologického přizpůsobení je zřejmě zamezení ztrát tepla větším povrchem tělních výběžků v chladných oblastech a naopak rychlejší ochlazování krve u živočichů, žijících v oblastech horkých. Jako vhodný důkaz platnosti tohoto pravidla lze uvést například lišku polární (''Alopex lagopus'') žijící daleko za polárním kruhem, lišku obecnou (''Vulpes vulpes'') a severoafrického fenka berberského (''Vulpes zerda''), které taxonomové řadí mezi psovité [[wikipedia:cs:šelmy\|šelmy]] (Canidae).

			===Bergmanovo pravidlo===
			Také Bergmanovo pravidlo se věnuje tělesné stavbě příbuzných živočichů žijících v odlišných klimatických podmínkách a uplatňuje se u teplokrevných obratlovců. Toto pravidlo říká, že druhy a poddruhy žijící v chladnějších oblastech jsou zpravidla větší a mohutnější než jejich příbuzní z nižších zeměpisných šířek. Důvodem rozdílu ve velikosti je poměr mezi objemem a povrchem těla jednotlivých [[wikipedia:cs:taxon\|taxonů]] <ref name="Pivnička">Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.</ref>. Větší živočich má menší poměr povrchu těla vůči objemu a tím menší tepelné ztráty na jednotku hmotnosti. Pravdivost Bergmanova pravidla můžeme nejlépe pozorovat u medvědů, poddruhů tygra, tučňáků apod.

			===Fosterovo pravidlo===
			Toto pravidlo se zabývá vznikem zakrslých forem živočichů na izolovaných místech. Je pravděpodobné, že vedle geografické izolace hrály při vzniku trpasličích forem určitou roli i nepříznivé klimatické vlivy. Například na středomořských ostrovech (Malta, Kypr, Kréta, Sardinie...) žil v posledních [[wikipedia:cs:doba ledová\|dobách ledových]] trpasličí slon ''Palaeoloxodon falconeri'', který dosahoval výšky v lopatkách pouze 0,9 m. Vedle tohoto slona žili ve stejné době na těchto ostrovech také trpasličí jeleni, hroši a jiní savci<ref>Beneš J., Burian Z., 1991: Pravěká příroda. Fénix, Praha: 312pp.</ref>.

			===Glogerovo pravidlo===
			Dalším ze zoogeografických pravidel popisujících přizpůsobení živočichů klimatickým podmínkám je Glogerovo pravidlo. Konstatuje, že teplokrevní živočichové mají směrem na sever tmavší zbarvení srsti, kůže nebo peří. Touto adaptací snižují své [[wikipedia:cs:albedo\|albedo]], což je schopnost odrážet nebo naopak pohlcovat sluneční záření. Světlé povrchy (např. čerstvě napadlý sníh) mají albedo velké a odráží většinu dopadající energie. Tmavě zbarvené plochy pohlcují velké procento energie ze slunečního záření a tím se oteplují. Platnost tohoto pravidla má řadu výjimek (lední medvěd apod.). Mnozí živočichové upřednostnili před výhodnějším hospodařením s teplem maskování.

	===Hesseho pravidlo===		===Hesseho pravidlo===
	Hesseho pravidlo říká, že teplokrevní živočichové žijící v vyšších zeměpisných šířkách nebo ve vyšších nadmořských výškách mají oproti druhům z teplejších oblastí větší srdce. Tato morfologická adaptace jim umožňuje rychlejší cirkulaci krve a tím zmírňuje její ochlazování v okrajových partiích těla.		Hesseho pravidlo říká, že teplokrevní živočichové žijící v vyšších zeměpisných šířkách nebo ve vyšších nadmořských výškách mají oproti druhům z teplejších oblastí větší srdce. Tato morfologická adaptace jim umožňuje rychlejší cirkulaci krve a tím zmírňuje její ochlazování v okrajových partiích těla.
Řádek 25:		Řádek 36:

	==Zdroje==		==Zdroje==
	<references />		<references/>

	==Externí odkazy==		==Externí odkazy==

	*{{wikipedia cs p\|Allenovo pravidlo}}		*{{wikipedia cs p\|Allenovo pravidlo}}

	*{{wikipedia cs p\|Bergmannovo pravidlo}}		*{{wikipedia cs p\|Bergmannovo pravidlo}}

	*{{wikipedia cs p\|Glogerovo pravidlo}}		*{{wikipedia cs p\|Glogerovo pravidlo}}

	*{{wikipedia en\|Allens rule}}		*{{wikipedia en\|Allens rule}}

	*{{wikipedia en\|Foster's rule}}		*{{wikipedia en\|Foster's rule}}

	*{{wikipedia en\|Gloger's rule}}		*{{wikipedia en\|Gloger's rule}}

	*{{wikipedia en\|Liebig's rule}}		*{{wikipedia en\|Liebig's rule}}

	*{{wikipedia en\|Rensch's rule}}		*{{wikipedia en\|Rensch's rule}}

	==Související stránky==		==Související stránky==

	*[[Biodiverzita]]		*[[Biodiverzita]]
	*[[Ekologie]]		*[[Ekologie]]

212.67.69.19: /* Hesseho pravidlo */

2019-03-13T13:18:47Z

Hesseho pravidlo

← Starší verze		Verze z 13. 3. 2019, 15:18
Řádek 14:		Řádek 14:
	Organismy žijící na naší planetě vypadají, nebo se chovají podle určitých zásad. Jsou to nejčastěji adaptace na klimatické podmínky, které panují v areálu, ve kterém konkrétní [[wikipedia:cs:taxon\|taxon]] žije. Po zjištění některých zásad, byla v minulosti formulována řada biogeografických pravidel. Ty mají poněkud omezenější uplatnění než předchozí zákony. Vztahují se často pouze na teplokrevné (homoiotermní) živočichy a na jejich hospodaření s teplem. Studenokrevní (poikilotermní) živočichové si stálou teplotu těla neudržují a jejich teplota kolísá s teplotou okolního prostředí.		Organismy žijící na naší planetě vypadají, nebo se chovají podle určitých zásad. Jsou to nejčastěji adaptace na klimatické podmínky, které panují v areálu, ve kterém konkrétní [[wikipedia:cs:taxon\|taxon]] žije. Po zjištění některých zásad, byla v minulosti formulována řada biogeografických pravidel. Ty mají poněkud omezenější uplatnění než předchozí zákony. Vztahují se často pouze na teplokrevné (homoiotermní) živočichy a na jejich hospodaření s teplem. Studenokrevní (poikilotermní) živočichové si stálou teplotu těla neudržují a jejich teplota kolísá s teplotou okolního prostředí.

	===~~Allenovo pravidlo===~~		===Allebgfuwiůbgfuůegftgftbgrgie ze slunečního záření a tím se oteplují. Platnost tohoto pravidla má řadu výjimek (lední medvěd apod.). Mnozí živočichové upřednostnili před výhodnějším hospodařením s teplem maskování.===
	Tato zásada se zabývá stavbou těla teplokrevných (homoiotermních) navzájem příbuzných živočichů. Udává, že živočichové žijící ve vyšších zeměpisných šířkách mají menší tělní výběžky (zobáky, uši, ocasy) a končetiny než jejich příbuzní, se kterými se setkáváme blíže rovníku <ref name="Pivnička">Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.</ref>. Důvodem tohoto morfologického přizpůsobení je zřejmě zamezení ztrát tepla větším povrchem tělních výběžků v chladných oblastech a naopak rychlejší ochlazování krve u živočichů, žijících v oblastech horkých. Jako vhodný důkaz platnosti tohoto pravidla lze uvést například lišku polární (''Alopex lagopus'') žijící daleko za polárním kruhem, lišku obecnou (''Vulpes vulpes'') a severoafrického fenka berberského (''Vulpes zerda''), které taxonomové řadí mezi psovité [[wikipedia:cs:šelmy\|šelmy]] (Canidae).

	~~===Bergmanovo pravidlo===~~
	Také Bergmanovo pravidlo se věnuje tělesné stavbě příbuzných živočichů žijících v odlišných klimatických podmínkách a uplatňuje se u teplokrevných obratlovců. Toto pravidlo říká, že druhy a poddruhy žijící v chladnějších oblastech jsou zpravidla větší a mohutnější než jejich příbuzní z nižších zeměpisných šířek. Důvodem rozdílu ve velikosti je poměr mezi objemem a povrchem těla jednotlivých [[wikipedia:cs:taxon\|taxonů]] <ref name="Pivnička">Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.</ref>. Větší živočich má menší poměr povrchu těla vůči objemu a tím menší tepelné ztráty na jednotku hmotnosti. Pravdivost Bergmanova pravidla můžeme nejlépe pozorovat u medvědů, poddruhů tygra, tučňáků apod.

	~~===Fosterovo pravidlo===~~
	Toto pravidlo se zabývá vznikem zakrslých forem živočichů na izolovaných místech. Je pravděpodobné, že vedle geografické izolace hrály při vzniku trpasličích forem určitou roli i nepříznivé klimatické vlivy. Například na středomořských ostrovech (Malta, Kypr, Kréta, Sardinie...) žil v posledních [[wikipedia:cs:doba ledová\|dobách ledových]] trpasličí slon ''Palaeoloxodon falconeri'', který dosahoval výšky v lopatkách pouze 0,9 m. Vedle tohoto slona žili ve stejné době na těchto ostrovech také trpasličí jeleni, hroši a jiní savci<ref>Beneš J., Burian Z., 1991: Pravěká příroda. Fénix, Praha: 312pp.</ref>.

	~~===Glogerovo pravidlo===~~
	Dalším ze zoogeografických pravidel popisujících přizpůsobení živočichů klimatickým podmínkám je Glogerovo pravidlo. Konstatuje, že teplokrevní živočichové mají směrem na sever tmavší zbarvení srsti, kůže nebo peří. Touto adaptací snižují své [[wikipedia:cs:albedo\|albedo]], což je schopnost odrážet nebo naopak pohlcovat sluneční záření. Světlé povrchy (např. čerstvě napadlý sníh) mají albedo velké a odráží většinu dopadající energie. Tmavě zbarvené plochy pohlcují velké procento energie ze slunečního záření a tím se oteplují. Platnost tohoto pravidla má řadu výjimek (lední medvěd apod.). Mnozí živočichové upřednostnili před výhodnějším hospodařením s teplem maskování.

	===Hesseho pravidlo===		===Hesseho pravidlo===
	Hesseho pravidlo říká, že teplokrevní živočichové žijící v vyšších zeměpisných šířkách nebo ve vyšších nadmořských výškách mají oproti druhům z teplejších oblastí větší srdce. Tato morfologická adaptace jim umožňuje rychlejší cirkulaci krve a tím zmírňuje její ochlazování v okrajových partiích těla.		Hesseho pravidlo říká, že teplokrevní živočichové žijící v vyšších zeměpisných šířkách nebo ve vyšších nadmořských výškách mají oproti druhům z teplejších oblastí větší srdce. Tato morfologická adaptace jim umožňuje rychlejší cirkulaci krve a tím zmírňuje její ochlazování v okrajových partiích těla.
Řádek 36:		Řádek 25:

	==Zdroje==		==Zdroje==
	<references/>		<references />

	==Externí odkazy==		==Externí odkazy==

	*{{wikipedia cs p\|Allenovo pravidlo}}		*{{wikipedia cs p\|Allenovo pravidlo}}

	*{{wikipedia cs p\|Bergmannovo pravidlo}}		*{{wikipedia cs p\|Bergmannovo pravidlo}}

	*{{wikipedia cs p\|Glogerovo pravidlo}}		*{{wikipedia cs p\|Glogerovo pravidlo}}

	*{{wikipedia en\|Allens rule}}		*{{wikipedia en\|Allens rule}}

	*{{wikipedia en\|Foster's rule}}		*{{wikipedia en\|Foster's rule}}

	*{{wikipedia en\|Gloger's rule}}		*{{wikipedia en\|Gloger's rule}}

	*{{wikipedia en\|Liebig's rule}}		*{{wikipedia en\|Liebig's rule}}

	*{{wikipedia en\|Rensch's rule}}		*{{wikipedia en\|Rensch's rule}}

	==Související stránky==		==Související stránky==

	*[[Biodiverzita]]		*[[Biodiverzita]]
	*[[Ekologie]]		*[[Ekologie]]

Admin: typo

2016-05-26T09:46:16Z

typo

← Starší verze		Verze z 26. 5. 2016, 11:46
Řádek 39:		Řádek 39:

	==Externí odkazy==		==Externí odkazy==
			*{{wikipedia cs p\|Allenovo pravidlo}}
	~~[http://en.~~wikipedia~~.org/wiki/Allens_rule~~ Allenovo pravidlo ~~na anglické Wikipedii]~~		*{{wikipedia cs p\|Bergmannovo pravidlo}}
			*{{wikipedia cs p\|Glogerovo pravidlo}}
	~~[http://en.~~wikipedia~~.org/wiki/Bergmans_rule Bergmanovo~~ pravidlo ~~pravidlo na anglické Wikipedii]~~		*{{wikipedia en\|Allens rule}}
			*{{wikipedia en\|Foster's rule}}
	~~[http://~~en~~.wikipedia.org/wiki/~~Foster~~%27s_rule Fosterovo pravidlo na anglické Wikipedii]~~		*{{wikipedia en\|Gloger's rule}}
			*{{wikipedia en\|Liebig's rule}}
	~~[http://~~en~~.wikipedia.org/wiki/~~Gloger~~%27s_rule Glogerovo pravidlo na anglické Wikipedii]~~		*{{wikipedia en\|Rensch's rule}}

	~~[http://~~en~~.wikipedia.org/wiki/~~Liebig~~%27s_law_of_minimum Liebigův zákon minima na anglické Wikipedii]~~

	~~[http://~~en~~.wikipedia.org/wiki/~~Rensch~~%27s_rule Renschovo pravidlo pravidlo na anglické Wikipedii]~~

	==Související stránky==		==Související stránky==
	[[Biodiverzita]]		*[[Biodiverzita]]
			*[[Ekologie]]
	[[Ekologie]]		*[[Evoluce]]

	[[Evoluce]]

	[[Kategorie:Biosféra]]		[[Kategorie:Biosféra]]
	[[Kategorie:Ekologie]]		[[Kategorie:Ekologie]]

			{{upravit}}

Jiří Dlouhý v 3. 5. 2010, 13:39

2010-05-03T13:39:27Z

← Starší verze		Verze z 3. 5. 2010, 15:39
Řádek 61:		Řádek 61:
	[[Kategorie:Biosféra]]		[[Kategorie:Biosféra]]
	[[Kategorie:Ekologie]]		[[Kategorie:Ekologie]]
	~~[[Kategorie:Skupina E]]~~

Martin Kára v 11. 1. 2009, 16:18

2009-01-11T16:18:00Z

← Starší verze		Verze z 11. 1. 2009, 18:18
Řádek 51:		Řádek 51:

	[http://en.wikipedia.org/wiki/Rensch%27s_rule Renschovo pravidlo pravidlo na anglické Wikipedii]		[http://en.wikipedia.org/wiki/Rensch%27s_rule Renschovo pravidlo pravidlo na anglické Wikipedii]

			==Související stránky==
			[[Biodiverzita]]

			[[Ekologie]]

			[[Evoluce]]

	[[Kategorie:Biosféra]]		[[Kategorie:Biosféra]]
	[[Kategorie:Ekologie]]		[[Kategorie:Ekologie]]
	[[Kategorie:Skupina E]]		[[Kategorie:Skupina E]]