Plasty v oceánech - Historie editací

Admin: Editace uživatele „85.70.85.166“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „Admin“

2023-03-25T13:49:44Z

Editace uživatele „85.70.85.166“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „Admin“

← Starší verze		Verze z 25. 3. 2023, 15:49
Řádek 6:		Řádek 6:
	\| jazyk = cs		\| jazyk = cs
	\| datum přístupu = 2020-05-21		\| datum přístupu = 2020-05-21
	}}</ref> Plastový odpad nejvíce pochází z [[w:cs:Čína\|Číny]], [[w:cs:Indonésie\|Indonésie]], [[w:cs:Filipíny\|Filipín]], [[w:cs:Thajsko\|Thajska]], [[w:cs:Vietnam\|Vietnamu]] ~~a Česka~~ ale také ze [[w:cs:Spojené státy americké\|Spojených států]], které jsou v tomto žebříčku na dvacátém místě. Plastový odpad přitéká do oceánů z velkých řek (90 procent). Mezi tyto řeky patří 8 řek v Asii a 3 řeky v Africe. Na severní polokouli je nejznečištěnějším místem [[w:cs:Tichý oceán\|Tichý oceán]] a na jižní polokouli je to [[w:cs:Indický oceán\|Indický oceán]]. V Indickém oceánu se nachází více plastu než v Atlantiku a Pacifiku dohromady.<ref>{{Citace elektronické monografie		}}</ref> Plastový odpad nejvíce pochází z [[w:cs:Čína\|Číny]], [[w:cs:Indonésie\|Indonésie]], [[w:cs:Filipíny\|Filipín]], [[w:cs:Thajsko\|Thajska]], [[w:cs:Vietnam\|Vietnamu]], ale také ze [[w:cs:Spojené státy americké\|Spojených států]], které jsou v tomto žebříčku na dvacátém místě. Plastový odpad přitéká do oceánů z velkých řek (90 procent). Mezi tyto řeky patří 8 řek v Asii a 2 řeky v Africe. Na severní polokouli je nejznečištěnějším místem [[w:cs:Tichý oceán\|Tichý oceán]] a na jižní polokouli je to [[w:cs:Indický oceán\|Indický oceán]]. V Indickém oceánu se nachází více plastu než v Atlantiku a Pacifiku dohromady.<ref>{{Citace elektronické monografie
	\| příjmení =		\| příjmení =
	\| jméno =		\| jméno =
Řádek 18:		Řádek 18:
	}}</ref>		}}</ref>

	<br />		==Živočichové v oceánech==
			Plastový odpad zabíjí každým rokem mořské ptáky, mořské želvy, mořské savce, ale také ryby. Mořští živočichové se buď zamotají do větších kusů plastu nebo si menší kusy plastu spletou s potravou. Plasty, které sní, je mohou buď zabít nebo se mohou toxické chemické látky vstřebat do jejich těla. „Podle statistik se udává, že více než 40 % stávajících druhů velryb, delfínů a sviňuch, všech druhů mořských želv a přibližně 36 % mořských ptáků požilo odpadky v moři. Zasažení živočichové si plastovými úlomky zaplní žaludek a pak často doslova hynou hladem.“<ref>{{Citace elektronického periodika
			\| titul = Plachtění v oceánu plastu. Fakta o plastovém odpadu v mořích
			\| periodikum = www.yachting.com
			\| url = https://www.yachting.com:9081/cs/novinky-a-clanky/plachteni-v-oceanu-plastu
			\| jazyk = cs
			\| datum přístupu = 2020-05-21
			}}</ref>

	==Opatření==		==Opatření==
Řádek 34:		Řádek 41:
	==The Ocean Cleanup==		==The Ocean Cleanup==
	V roce 2013 devatenáctiletý Holanďan Bryan Slat navrhl plovoucí systém, který je umístěný na hladině oceánu a je vyroben z masivních trubek. Tento systém zachycuje plasty v oceánech díky velmi odolným sítím. Tyto sítě zachycují už od milimetrových kusů plastů až po plasty, které jsou široké desítky metrů. The Ocean Cleanup chce odstranit 90 procent plastu, které se nachází v oceánech, do roku 2040.		V roce 2013 devatenáctiletý Holanďan Bryan Slat navrhl plovoucí systém, který je umístěný na hladině oceánu a je vyroben z masivních trubek. Tento systém zachycuje plasty v oceánech díky velmi odolným sítím. Tyto sítě zachycují už od milimetrových kusů plastů až po plasty, které jsou široké desítky metrů. The Ocean Cleanup chce odstranit 90 procent plastu, které se nachází v oceánech, do roku 2040.

			Tato organizace nezachycuje plasty jen v oceánech, ale také v řekách. V řekách jsou umístěny interceptory, které jsou na strategických místech (nepřekáží lodím) a jsou solárně napájené. Jsou také připojené k internetu, a díky tomu mohou upozornit operátory, když jsou vyklápěče plné. Kapacita jednoho interceptoru je 50 metrů krychlových. Pracuje 24 hodin denně, autonomně dokud není plný.<ref>{{Citace elektronického periodika
			\| titul = Oceans
			\| periodikum = The Ocean Cleanup
			\| url = https://theoceancleanup.com/oceans/
			\| jazyk = en-US
			\| datum přístupu = 2020-05-21
			}}</ref>

	==Statistiky==		==Statistiky==

85.70.85.166: /* Opatření */

2023-03-25T13:25:19Z

Opatření

← Starší verze		Verze z 25. 3. 2023, 15:25
Řádek 34:		Řádek 34:
	==The Ocean Cleanup==		==The Ocean Cleanup==
	V roce 2013 devatenáctiletý Holanďan Bryan Slat navrhl plovoucí systém, který je umístěný na hladině oceánu a je vyroben z masivních trubek. Tento systém zachycuje plasty v oceánech díky velmi odolným sítím. Tyto sítě zachycují už od milimetrových kusů plastů až po plasty, které jsou široké desítky metrů. The Ocean Cleanup chce odstranit 90 procent plastu, které se nachází v oceánech, do roku 2040.		V roce 2013 devatenáctiletý Holanďan Bryan Slat navrhl plovoucí systém, který je umístěný na hladině oceánu a je vyroben z masivních trubek. Tento systém zachycuje plasty v oceánech díky velmi odolným sítím. Tyto sítě zachycují už od milimetrových kusů plastů až po plasty, které jsou široké desítky metrů. The Ocean Cleanup chce odstranit 90 procent plastu, které se nachází v oceánech, do roku 2040.

	Tato organizace nezachycuje plasty jen v oceánech, ale také v řekách. V řekách jsou umístěny interceptory, které jsou na strategických místech (nepřekáží lodím) a jsou solárně napájené. Jsou také připojené k internetu, a díky tomu mohou upozornit operátory, když jsou vyklápěče plné. Kapacita jednoho interceptoru je 50 metrů krychlových. Pracuje 24 hodin denně, autonomně dokud není plný.<ref>{{Citace elektronického periodika
	~~\| titul = Oceans~~
	~~\| periodikum = The Ocean Cleanup~~
	~~\| url = https://theoceancleanup.com/oceans/~~
	~~\| jazyk = en-US~~
	~~\| datum přístupu = 2020-05-21~~
	~~}}</ref>~~

	==Statistiky==		==Statistiky==

85.70.85.166 v 25. 3. 2023, 13:24

2023-03-25T13:24:24Z

← Starší verze		Verze z 25. 3. 2023, 15:24
Řádek 18:		Řádek 18:
	}}</ref>		}}</ref>

	~~==Živočichové v oceánech==~~		<br />
	Plastový odpad zabíjí každým rokem mořské ptáky, mořské želvy, mořské savce, ale také ryby. Mořští živočichové se buď zamotají do větších kusů plastu nebo si menší kusy plastu spletou s potravou. Plasty, které sní, je mohou buď zabít nebo se mohou toxické chemické látky vstřebat do jejich těla. „Podle statistik se udává, že více než 40 % stávajících druhů velryb, delfínů a sviňuch, všech druhů mořských želv a přibližně 36 % mořských ptáků požilo odpadky v moři. Zasažení živočichové si plastovými úlomky zaplní žaludek a pak často doslova hynou hladem.“<~~ref>{{Citace elektronického periodika~~
	~~\| titul = Plachtění v oceánu plastu. Fakta o plastovém odpadu v mořích~~
	~~\| periodikum = www.yachting.com~~
	~~\| url = https:~~/~~/www.yachting.com:9081/cs/novinky-a-clanky/plachteni-v-oceanu-plastu~~
	~~\| jazyk = cs~~
	~~\| datum přístupu = 2020-05-21~~
	~~}}</ref~~>

	==Opatření==		==Opatření==

85.70.85.166 v 25. 3. 2023, 13:24

2023-03-25T13:24:03Z

← Starší verze		Verze z 25. 3. 2023, 15:24
Řádek 6:		Řádek 6:
	\| jazyk = cs		\| jazyk = cs
	\| datum přístupu = 2020-05-21		\| datum přístupu = 2020-05-21
	}}</ref> Plastový odpad nejvíce pochází z [[w:cs:Čína\|Číny]], [[w:cs:Indonésie\|Indonésie]], [[w:cs:Filipíny\|Filipín]], [[w:cs:Thajsko\|Thajska]], [[w:cs:Vietnam\|Vietnamu]], ale také ze [[w:cs:Spojené státy americké\|Spojených států]], které jsou v tomto žebříčku na dvacátém místě. Plastový odpad přitéká do oceánů z velkých řek (90 procent). Mezi tyto řeky patří 8 řek v Asii a 3 řeky v Africe. Na severní polokouli je nejznečištěnějším místem [[w:cs:Tichý oceán\|Tichý oceán]] a na jižní polokouli je to [[w:cs:Indický oceán\|Indický oceán]]. V Indickém oceánu se nachází více plastu než v Atlantiku a Pacifiku dohromady.<ref>{{Citace elektronické monografie		}}</ref> Plastový odpad nejvíce pochází z [[w:cs:Čína\|Číny]], [[w:cs:Indonésie\|Indonésie]], [[w:cs:Filipíny\|Filipín]], [[w:cs:Thajsko\|Thajska]], [[w:cs:Vietnam\|Vietnamu]] a Česka ale také ze [[w:cs:Spojené státy americké\|Spojených států]], které jsou v tomto žebříčku na dvacátém místě. Plastový odpad přitéká do oceánů z velkých řek (90 procent). Mezi tyto řeky patří 8 řek v Asii a 3 řeky v Africe. Na severní polokouli je nejznečištěnějším místem [[w:cs:Tichý oceán\|Tichý oceán]] a na jižní polokouli je to [[w:cs:Indický oceán\|Indický oceán]]. V Indickém oceánu se nachází více plastu než v Atlantiku a Pacifiku dohromady.<ref>{{Citace elektronické monografie
	\| příjmení =		\| příjmení =
	\| jméno =		\| jméno =

85.70.85.166: 3 řeky

2023-03-25T13:23:07Z

3 řeky

← Starší verze		Verze z 25. 3. 2023, 15:23
Řádek 6:		Řádek 6:
	\| jazyk = cs		\| jazyk = cs
	\| datum přístupu = 2020-05-21		\| datum přístupu = 2020-05-21
	}}</ref> Plastový odpad nejvíce pochází z [[w:cs:Čína\|Číny]], [[w:cs:Indonésie\|Indonésie]], [[w:cs:Filipíny\|Filipín]], [[w:cs:Thajsko\|Thajska]], [[w:cs:Vietnam\|Vietnamu]], ale také ze [[w:cs:Spojené státy americké\|Spojených států]], které jsou v tomto žebříčku na dvacátém místě. Plastový odpad přitéká do oceánů z velkých řek (90 procent). Mezi tyto řeky patří 8 řek v Asii a 2 řeky v Africe. Na severní polokouli je nejznečištěnějším místem [[w:cs:Tichý oceán\|Tichý oceán]] a na jižní polokouli je to [[w:cs:Indický oceán\|Indický oceán]]. V Indickém oceánu se nachází více plastu než v Atlantiku a Pacifiku dohromady.<ref>{{Citace elektronické monografie		}}</ref> Plastový odpad nejvíce pochází z [[w:cs:Čína\|Číny]], [[w:cs:Indonésie\|Indonésie]], [[w:cs:Filipíny\|Filipín]], [[w:cs:Thajsko\|Thajska]], [[w:cs:Vietnam\|Vietnamu]], ale také ze [[w:cs:Spojené státy americké\|Spojených států]], které jsou v tomto žebříčku na dvacátém místě. Plastový odpad přitéká do oceánů z velkých řek (90 procent). Mezi tyto řeky patří 8 řek v Asii a 3 řeky v Africe. Na severní polokouli je nejznečištěnějším místem [[w:cs:Tichý oceán\|Tichý oceán]] a na jižní polokouli je to [[w:cs:Indický oceán\|Indický oceán]]. V Indickém oceánu se nachází více plastu než v Atlantiku a Pacifiku dohromady.<ref>{{Citace elektronické monografie
	\| příjmení =		\| příjmení =
	\| jméno =		\| jméno =

Admin: Editace uživatele „109.164.105.47“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „Admin“

2022-09-06T08:03:15Z

Editace uživatele „109.164.105.47“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „Admin“

← Starší verze		Verze z 6. 9. 2022, 10:03
Řádek 28:		Řádek 28:

	==Opatření==		==Opatření==
	~~Tvoje máma~~ z možností opatření je regulovat výrobu jednorázových plastových výrobků, v lepším případě je úplně nahradit jinou, ale šetrnou variantou. „Evropský parlament 27. března schválil zákaz některých plastových výrobků a od roku 2021 nebude možné prodávat některé plasty na jedno použití.“ Tento zákaz se také týká výrobků z oxo-rozložitelných plastů. Změna se bude týkat i plastových lahví. Do roku 2029 se bude recyklovat 90 procent těchto lahví.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika		Jednou z možností opatření je regulovat výrobu jednorázových plastových výrobků, v lepším případě je úplně nahradit jinou, ale šetrnou variantou. „Evropský parlament 27. března schválil zákaz některých plastových výrobků a od roku 2021 nebude možné prodávat některé plasty na jedno použití.“ Tento zákaz se také týká výrobků z oxo-rozložitelných plastů. Změna se bude týkat i plastových lahví. Do roku 2029 se bude recyklovat 90 procent těchto lahví.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
	\| titul = Plasty v oceánech: fakta, důsledky a nová opatření EU (infografika) {{!}} Zpravodajství {{!}} Evropský parlament		\| titul = Plasty v oceánech: fakta, důsledky a nová opatření EU (infografika) {{!}} Zpravodajství {{!}} Evropský parlament
	\| periodikum = www.europarl.europa.eu		\| periodikum = www.europarl.europa.eu

109.164.105.47: /* Opatření */

2022-09-06T07:25:27Z

Opatření

← Starší verze		Verze z 6. 9. 2022, 09:25
Řádek 28:		Řádek 28:

	==Opatření==		==Opatření==
	~~Jednou~~ z možností opatření je regulovat výrobu jednorázových plastových výrobků, v lepším případě je úplně nahradit jinou, ale šetrnou variantou. „Evropský parlament 27. března schválil zákaz některých plastových výrobků a od roku 2021 nebude možné prodávat některé plasty na jedno použití.“ Tento zákaz se také týká výrobků z oxo-rozložitelných plastů. Změna se bude týkat i plastových lahví. Do roku 2029 se bude recyklovat 90 procent těchto lahví.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika		Tvoje máma z možností opatření je regulovat výrobu jednorázových plastových výrobků, v lepším případě je úplně nahradit jinou, ale šetrnou variantou. „Evropský parlament 27. března schválil zákaz některých plastových výrobků a od roku 2021 nebude možné prodávat některé plasty na jedno použití.“ Tento zákaz se také týká výrobků z oxo-rozložitelných plastů. Změna se bude týkat i plastových lahví. Do roku 2029 se bude recyklovat 90 procent těchto lahví.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
	\| titul = Plasty v oceánech: fakta, důsledky a nová opatření EU (infografika) {{!}} Zpravodajství {{!}} Evropský parlament		\| titul = Plasty v oceánech: fakta, důsledky a nová opatření EU (infografika) {{!}} Zpravodajství {{!}} Evropský parlament
	\| periodikum = www.europarl.europa.eu		\| periodikum = www.europarl.europa.eu

Admin: removed Category:Sport a životní prostředí; added Category:Plasty using HotCat

2022-01-31T13:10:47Z

removed Category:Sport a životní prostředí; added Category:Plasty using HotCat

← Starší verze		Verze z 31. 1. 2022, 15:10
Řádek 60:		Řádek 60:

	{{FTVS\|Denní studium 2020\|Karolína: Plasty v oceánech}}		{{FTVS\|Denní studium 2020\|Karolína: Plasty v oceánech}}
	[[Kategorie:~~Sport a životní prostředí~~]]		[[Kategorie:Plasty]]

Admin v 22. 5. 2020, 06:08

2020-05-22T06:08:02Z

← Starší verze		Verze z 22. 5. 2020, 08:08
Řádek 6:		Řádek 6:
	\| jazyk = cs		\| jazyk = cs
	\| datum přístupu = 2020-05-21		\| datum přístupu = 2020-05-21
	}}</ref> Plastový odpad nejvíce pochází z [[w:cs:Čína\|Číny]], [[w:cs:Indonésie]], [[w:cs:Filipíny\|Filipín]], [[w:cs:Thajsko\|Thajska]], [[w:cs:Vietnam\|Vietnamu]], ale také ze [[w:cs:Spojené státy americké\|Spojených států]], které jsou v tomto žebříčku na dvacátém místě. Plastový odpad přitéká do oceánů z velkých řek (90 procent). Mezi tyto řeky patří 8 řek v Asii a 2 řeky v Africe. Na severní polokouli je nejznečištěnějším místem [[w:cs:Tichý oceán]] a na jižní polokouli je to [[w:cs:Indický oceán]]. V Indickém oceánu se nachází více plastu než v Atlantiku a Pacifiku dohromady.<ref>{{Citace elektronické monografie		}}</ref> Plastový odpad nejvíce pochází z [[w:cs:Čína\|Číny]], [[w:cs:Indonésie\|Indonésie]], [[w:cs:Filipíny\|Filipín]], [[w:cs:Thajsko\|Thajska]], [[w:cs:Vietnam\|Vietnamu]], ale také ze [[w:cs:Spojené státy americké\|Spojených států]], které jsou v tomto žebříčku na dvacátém místě. Plastový odpad přitéká do oceánů z velkých řek (90 procent). Mezi tyto řeky patří 8 řek v Asii a 2 řeky v Africe. Na severní polokouli je nejznečištěnějším místem [[w:cs:Tichý oceán\|Tichý oceán]] a na jižní polokouli je to [[w:cs:Indický oceán\|Indický oceán]]. V Indickém oceánu se nachází více plastu než v Atlantiku a Pacifiku dohromady.<ref>{{Citace elektronické monografie
	\| příjmení =		\| příjmení =
	\| jméno =		\| jméno =
Řádek 18:		Řádek 18:
	}}</ref>		}}</ref>

	== Živočichové v oceánech ==		==Živočichové v oceánech==
	Plastový odpad zabíjí každým rokem mořské ptáky, mořské želvy, mořské savce, ale také ryby. Mořští živočichové se buď zamotají do větších kusů plastu nebo si menší kusy plastu spletou s potravou. Plasty, které sní, je mohou buď zabít nebo se mohou toxické chemické látky vstřebat do jejich těla. „Podle statistik se udává, že více než 40 % stávajících druhů velryb, delfínů a sviňuch, všech druhů mořských želv a přibližně 36 % mořských ptáků požilo odpadky v moři. Zasažení živočichové si plastovými úlomky zaplní žaludek a pak často doslova hynou hladem.“<ref>{{Citace elektronického periodika		Plastový odpad zabíjí každým rokem mořské ptáky, mořské želvy, mořské savce, ale také ryby. Mořští živočichové se buď zamotají do větších kusů plastu nebo si menší kusy plastu spletou s potravou. Plasty, které sní, je mohou buď zabít nebo se mohou toxické chemické látky vstřebat do jejich těla. „Podle statistik se udává, že více než 40 % stávajících druhů velryb, delfínů a sviňuch, všech druhů mořských želv a přibližně 36 % mořských ptáků požilo odpadky v moři. Zasažení živočichové si plastovými úlomky zaplní žaludek a pak často doslova hynou hladem.“<ref>{{Citace elektronického periodika
	\| titul = Plachtění v oceánu plastu. Fakta o plastovém odpadu v mořích		\| titul = Plachtění v oceánu plastu. Fakta o plastovém odpadu v mořích
Řádek 27:		Řádek 27:
	}}</ref>		}}</ref>

	== Opatření ==		==Opatření==
	Jednou z možností opatření je regulovat výrobu jednorázových plastových výrobků, v lepším případě je úplně nahradit jinou, ale šetrnou variantou. „Evropský parlament 27. března schválil zákaz některých plastových výrobků a od roku 2021 nebude možné prodávat některé plasty na jedno použití.“ Tento zákaz se také týká výrobků z oxo-rozložitelných plastů. Změna se bude týkat i plastových lahví. Do roku 2029 se bude recyklovat 90 procent těchto lahví.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika		Jednou z možností opatření je regulovat výrobu jednorázových plastových výrobků, v lepším případě je úplně nahradit jinou, ale šetrnou variantou. „Evropský parlament 27. března schválil zákaz některých plastových výrobků a od roku 2021 nebude možné prodávat některé plasty na jedno použití.“ Tento zákaz se také týká výrobků z oxo-rozložitelných plastů. Změna se bude týkat i plastových lahví. Do roku 2029 se bude recyklovat 90 procent těchto lahví.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
	\| titul = Plasty v oceánech: fakta, důsledky a nová opatření EU (infografika) {{!}} Zpravodajství {{!}} Evropský parlament		\| titul = Plasty v oceánech: fakta, důsledky a nová opatření EU (infografika) {{!}} Zpravodajství {{!}} Evropský parlament
Řádek 39:		Řádek 39:
	Zodpovědnost budou mít i výrobci. Firmy, které vyrábějí z tabáku, budou mít rozšířenou odpovědnost. Tato odpovědnost znamená povinnost se podílet na nákladech likvidace jejich výrobku. Odpovědnost budou mít také výrobci nástrojů pro rybolov a zařízení, které jsou vyrobeny z plastu. Přesto, že Evropa zodpovídá za malou část plastů v oceánech, měla by patřit k těm, kteří budou hledat globální řešení, jak říká belgická poslankyně Frédérique Ries.<ref name=":1" />		Zodpovědnost budou mít i výrobci. Firmy, které vyrábějí z tabáku, budou mít rozšířenou odpovědnost. Tato odpovědnost znamená povinnost se podílet na nákladech likvidace jejich výrobku. Odpovědnost budou mít také výrobci nástrojů pro rybolov a zařízení, které jsou vyrobeny z plastu. Přesto, že Evropa zodpovídá za malou část plastů v oceánech, měla by patřit k těm, kteří budou hledat globální řešení, jak říká belgická poslankyně Frédérique Ries.<ref name=":1" />

	== The Ocean Cleanup ==		==The Ocean Cleanup==
	V roce 2013 devatenáctiletý Holanďan Bryan Slat navrhl plovoucí systém, který je umístěný na hladině oceánu a je vyroben z masivních trubek. Tento systém zachycuje plasty v oceánech díky velmi odolným sítím. Tyto sítě zachycují už od milimetrových kusů plastů až po plasty, které jsou široké desítky metrů. The Ocean Cleanup chce odstranit 90 procent plastu, které se nachází v oceánech, do roku 2040.		V roce 2013 devatenáctiletý Holanďan Bryan Slat navrhl plovoucí systém, který je umístěný na hladině oceánu a je vyroben z masivních trubek. Tento systém zachycuje plasty v oceánech díky velmi odolným sítím. Tyto sítě zachycují už od milimetrových kusů plastů až po plasty, které jsou široké desítky metrů. The Ocean Cleanup chce odstranit 90 procent plastu, které se nachází v oceánech, do roku 2040.

Řádek 50:		Řádek 50:
	}}</ref>		}}</ref>

	== Statistiky ==		==Statistiky==
	V EU se každý rok vyrobí 25,8 milionů tun plastů, z nichž 70 % pak jde na skládky nebo do spaloven. Ze zemí EU se každý rok dostane do oceánů 150–500 000 tun plastu. V zemích EU se do životního prostředí uvolní 75–300 000 tun mikroplastů. <ref name=":0" />		V EU se každý rok vyrobí 25,8 milionů tun plastů, z nichž 70 % pak jde na skládky nebo do spaloven. Ze zemí EU se každý rok dostane do oceánů 150–500 000 tun plastu. V zemích EU se do životního prostředí uvolní 75–300 000 tun mikroplastů. <ref name=":0" />

	== Odkazy ==		==Odkazy==

	=== Reference ===		===Reference===
	<references />		<references />


	{{FTVS\|Denní studium 2020\|Karolína: Plasty v oceánech}}		{{FTVS\|Denní studium 2020\|Karolína: Plasty v oceánech}}
			[[Kategorie:Sport a životní prostředí]]

Admin: Založena nová stránka s textem „Znečištění pobřeží oceánu v Ghaně Plasty nás dnes obklopují úplně všude, a to jak na suchu,…“

2020-05-22T06:07:10Z

Založena nová stránka s textem „náhled|Znečištění pobřeží oceánu v Ghaně Plasty nás dnes obklopují úplně všude, a to jak na suchu,…“

Nová stránka

[[Soubor:Plastic Pollution in Ghana.jpg|náhled|Znečištění pobřeží oceánu v Ghaně]]
Plasty nás dnes obklopují úplně všude, a to jak na suchu, tak ve vodě. Plasty znečišťují životní prostředí a je to každým rokem větší a vážnější problém. V oceánech skončí až 12 miliónů tun plastu za rok.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| titul = Recyklování problém plastového znečištění nevyřeší
| periodikum = Greenpeace Česká republika
| url = https://www.greenpeace.org/czech/clanek/931/recyklovani-problem-plastoveho-znecisteni-nevyresi
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2020-05-21
}}</ref> Plastový odpad nejvíce pochází z [[w:cs:Čína|Číny]], [[w:cs:Indonésie]], [[w:cs:Filipíny|Filipín]], [[w:cs:Thajsko|Thajska]], [[w:cs:Vietnam|Vietnamu]], ale také ze [[w:cs:Spojené státy americké|Spojených států]], které jsou v tomto žebříčku na dvacátém místě. Plastový odpad přitéká do oceánů z velkých řek (90 procent). Mezi tyto řeky patří 8 řek v Asii a 2 řeky v Africe. Na severní polokouli je nejznečištěnějším místem [[w:cs:Tichý oceán]] a na jižní polokouli je to [[w:cs:Indický oceán]]. V Indickém oceánu se nachází více plastu než v Atlantiku a Pacifiku dohromady.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Moře plastů v oceánech
| url = https://www.samosebou.cz/2018/11/13/more-plastu-v-oceanech/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání = 2018-11-13
| datum přístupu = 2020-05-21
| jazyk = cs-CZ
}}</ref>

== Živočichové v oceánech ==
Plastový odpad zabíjí každým rokem mořské ptáky, mořské želvy, mořské savce, ale také ryby. Mořští živočichové se buď zamotají do větších kusů plastu nebo si menší kusy plastu spletou s potravou. Plasty, které sní, je mohou buď zabít nebo se mohou toxické chemické látky vstřebat do jejich těla. „Podle statistik se udává, že více než 40 % stávajících druhů velryb, delfínů a sviňuch, všech druhů mořských želv a přibližně 36 % mořských ptáků požilo odpadky v moři. Zasažení živočichové si plastovými úlomky zaplní žaludek a pak často doslova hynou hladem.“<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Plachtění v oceánu plastu. Fakta o plastovém odpadu v mořích
| periodikum = www.yachting.com
| url = https://www.yachting.com:9081/cs/novinky-a-clanky/plachteni-v-oceanu-plastu
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2020-05-21
}}</ref>

== Opatření ==
Jednou z možností opatření je regulovat výrobu jednorázových plastových výrobků, v lepším případě je úplně nahradit jinou, ale šetrnou variantou. „Evropský parlament 27. března schválil zákaz některých plastových výrobků a od roku 2021 nebude možné prodávat některé plasty na jedno použití.“ Tento zákaz se také týká výrobků z oxo-rozložitelných plastů. Změna se bude týkat i plastových lahví. Do roku 2029 se bude recyklovat 90 procent těchto lahví.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
| titul = Plasty v oceánech: fakta, důsledky a nová opatření EU (infografika) {{!}} Zpravodajství {{!}} Evropský parlament
| periodikum = www.europarl.europa.eu
| url = https://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/society/20181005STO15110/plasty-v-oceanech-fakta-dusledky-a-nova-opatreni-eu-infografika
| datum vydání = 2018-10-15
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2020-05-21
}}</ref>

Zodpovědnost budou mít i výrobci. Firmy, které vyrábějí z tabáku, budou mít rozšířenou odpovědnost. Tato odpovědnost znamená povinnost se podílet na nákladech likvidace jejich výrobku. Odpovědnost budou mít také výrobci nástrojů pro rybolov a zařízení, které jsou vyrobeny z plastu. Přesto, že Evropa zodpovídá za malou část plastů v oceánech, měla by patřit k těm, kteří budou hledat globální řešení, jak říká belgická poslankyně Frédérique Ries.<ref name=":1" />

== The Ocean Cleanup ==
V roce 2013 devatenáctiletý Holanďan Bryan Slat navrhl plovoucí systém, který je umístěný na hladině oceánu a je vyroben z masivních trubek. Tento systém zachycuje plasty v oceánech díky velmi odolným sítím. Tyto sítě zachycují už od milimetrových kusů plastů až po plasty, které jsou široké desítky metrů. The Ocean Cleanup chce odstranit 90 procent plastu, které se nachází v oceánech, do roku 2040.

Tato organizace nezachycuje plasty jen v oceánech, ale také v řekách. V řekách jsou umístěny interceptory, které jsou na strategických místech (nepřekáží lodím) a jsou solárně napájené. Jsou také připojené k internetu, a díky tomu mohou upozornit operátory, když jsou vyklápěče plné. Kapacita jednoho interceptoru je 50 metrů krychlových. Pracuje 24 hodin denně, autonomně dokud není plný.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Oceans
| periodikum = The Ocean Cleanup
| url = https://theoceancleanup.com/oceans/
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2020-05-21
}}</ref>

== Statistiky ==
V EU se každý rok vyrobí 25,8 milionů tun plastů, z nichž 70 % pak jde na skládky nebo do spaloven. Ze zemí EU se každý rok dostane do oceánů 150–500 000 tun plastu. V zemích EU se do životního prostředí uvolní 75–300 000 tun mikroplastů. <ref name=":0" />

== Odkazy ==

=== Reference ===
<references />

{{FTVS|Denní studium 2020|Karolína: Plasty v oceánech}}