Planetární meze - Historie editací

Admin v 12. 1. 2021, 08:50

2021-01-12T08:50:20Z

← Starší verze		Verze z 12. 1. 2021, 10:50
Řádek 1:		Řádek 1:
	[[Soubor:Planetary Boundaries.png\|náhled\|Planetární meze v grafu]]		[[Soubor:Planetary Boundaries.png\|náhled\|Planetární meze v grafu]]
	'''Koncepci planetárních mezí''', (''anglicky: Planetary boundaries'') přinesl Johan Rockstrom se svými spolupracovníky ze Stockholmského ústavu pro výzkum odolnosti (''Stockholm Resilience Centre'') v r. 2009. Základní článek v časopise Nature má titul „Bezpečný prostor pro lidské aktivity“ (''A Safe Operating Space for Humanity''). Tento „bezpečný prostor“ je vymezen právě planetárními mezemi. Lidská činnost přitom začala v [[antropocén\|antropocénu]] prudce kulminovat a některé meze již překročila. Autoři této koncepce identifikovali 9 mezí, v jejichž rámci by se měli antropogenní aktivity držet, aby se předešlo devastacím ekosystémů, omezování [[ekosystémové služby\|ekosystémových služeb]] a závažným [[~~ekologická~~ katastrofa\|ekologickým katastrofám]]. Pro 7 těchto mezí byly stanoveny indikátory a navrženy přípustné hranice, pro 2 z nich (atmosférický aerosol a chemická kontaminace) navržené nejsou, vzhledem k problematičnosti jejich vymezení. Autoři soudí, že tři z mezí již byly překročeny: změna klimatu, biogeochemický tok dusíku a ztráta biodiverzity. Ve všech těchto případech se lidstvo již nepohybuje v bezpečném operačním prostoru.		'''Koncepci planetárních mezí''', (''anglicky: Planetary boundaries'') přinesl Johan Rockstrom se svými spolupracovníky ze Stockholmského ústavu pro výzkum odolnosti (''Stockholm Resilience Centre'') v r. 2009. Základní článek v časopise Nature má titul „Bezpečný prostor pro lidské aktivity“ (''A Safe Operating Space for Humanity''). Tento „bezpečný prostor“ je vymezen právě planetárními mezemi. Lidská činnost přitom začala v [[antropocén\|antropocénu]] prudce kulminovat a některé meze již překročila. Autoři této koncepce identifikovali 9 mezí, v jejichž rámci by se měli antropogenní aktivity držet, aby se předešlo devastacím ekosystémů, omezování [[ekosystémové služby\|ekosystémových služeb]] a závažným [[Environmentální katastrofa\|ekologickým katastrofám]]. Pro 7 těchto mezí byly stanoveny indikátory a navrženy přípustné hranice, pro 2 z nich (atmosférický aerosol a chemická kontaminace) navržené nejsou, vzhledem k problematičnosti jejich vymezení. Autoři soudí, že tři z mezí již byly překročeny: změna klimatu, biogeochemický tok dusíku a ztráta biodiverzity. Ve všech těchto případech se lidstvo již nepohybuje v bezpečném operačním prostoru.

	Teorie planetárních mezí přináší nový prvek do diskuse o [[udržitelný rozvoj\|udržitelném rozvoji]], v její perspektivě je: ''udržitelný rozvoj takový způsob rozvoje, který využívá environmentálně bezpečného operačního prostoru vymezeného planetárními mezemi''. Mimo jiné by to mohlo znamenat překročení dlouhé a neuzavřené debaty o tom, zda je možno dosáhnout udržitelnosti rozvoje za podmínky hospodářského růstu. Zřejmě není podstatná přímo otázka růstu a jeho typu, ale '''důležité je udržet se uvnitř planetárních mezí'''. Tato koncepce je zatím teprve na počátku vážné a široké diskuse, jsou jen naznačeny základní principy. Klíčové je jistě stanovení potřebných indikátorů a od nich odvozených cílů včetně časových určení; protože jde o globální záležitost, předpokládalo by to globální konsensus stvrzený mezinárodními dohodami. To už není záležitost jen vědecké komunity, ale širokého mezinárodního procesu. Povzbudivé je, že v jednom případě se tento proces již podařilo úspěšně dokončit (ochrana ozonové vrstvy Země) a v několika dalších případech probíhá, byť zatím jen dílčím způsobem a s nepříliš viditelnými výsledky (změna klimatu, ztráta biodiverzity, chemická kontaminace).		Teorie planetárních mezí přináší nový prvek do diskuse o [[udržitelný rozvoj\|udržitelném rozvoji]], v její perspektivě je: ''udržitelný rozvoj takový způsob rozvoje, který využívá environmentálně bezpečného operačního prostoru vymezeného planetárními mezemi''. Mimo jiné by to mohlo znamenat překročení dlouhé a neuzavřené debaty o tom, zda je možno dosáhnout udržitelnosti rozvoje za podmínky hospodářského růstu. Zřejmě není podstatná přímo otázka růstu a jeho typu, ale '''důležité je udržet se uvnitř planetárních mezí'''. Tato koncepce je zatím teprve na počátku vážné a široké diskuse, jsou jen naznačeny základní principy. Klíčové je jistě stanovení potřebných indikátorů a od nich odvozených cílů včetně časových určení; protože jde o globální záležitost, předpokládalo by to globální konsensus stvrzený mezinárodními dohodami. To už není záležitost jen vědecké komunity, ale širokého mezinárodního procesu. Povzbudivé je, že v jednom případě se tento proces již podařilo úspěšně dokončit (ochrana ozonové vrstvy Země) a v několika dalších případech probíhá, byť zatím jen dílčím způsobem a s nepříliš viditelnými výsledky (změna klimatu, ztráta biodiverzity, chemická kontaminace).

Admin: + obr

2019-12-31T10:09:10Z

+ obr

← Starší verze		Verze z 31. 12. 2019, 12:09
Řádek 1:		Řádek 1:
			[[Soubor:Planetary Boundaries.png\|náhled\|Planetární meze v grafu]]
	'''Koncepci planetárních mezí''', (''anglicky: Planetary boundaries'') přinesl Johan Rockstrom se svými spolupracovníky ze Stockholmského ústavu pro výzkum odolnosti (''Stockholm Resilience Centre'') v r. 2009. Základní článek v časopise Nature má titul „Bezpečný prostor pro lidské aktivity“ (''A Safe Operating Space for Humanity''). Tento „bezpečný prostor“ je vymezen právě planetárními mezemi. Lidská činnost přitom začala v [[antropocén\|antropocénu]] prudce kulminovat a některé meze již překročila. Autoři této koncepce identifikovali 9 mezí, v jejichž rámci by se měli antropogenní aktivity držet, aby se předešlo devastacím ekosystémů, omezování [[ekosystémové služby\|ekosystémových služeb]] a závažným [[ekologická katastrofa\|ekologickým katastrofám]]. Pro 7 těchto mezí byly stanoveny indikátory a navrženy přípustné hranice, pro 2 z nich (atmosférický aerosol a chemická kontaminace) navržené nejsou, vzhledem k problematičnosti jejich vymezení. Autoři soudí, že tři z mezí již byly překročeny: změna klimatu, biogeochemický tok dusíku a ztráta biodiverzity. Ve všech těchto případech se lidstvo již nepohybuje v bezpečném operačním prostoru.		'''Koncepci planetárních mezí''', (''anglicky: Planetary boundaries'') přinesl Johan Rockstrom se svými spolupracovníky ze Stockholmského ústavu pro výzkum odolnosti (''Stockholm Resilience Centre'') v r. 2009. Základní článek v časopise Nature má titul „Bezpečný prostor pro lidské aktivity“ (''A Safe Operating Space for Humanity''). Tento „bezpečný prostor“ je vymezen právě planetárními mezemi. Lidská činnost přitom začala v [[antropocén\|antropocénu]] prudce kulminovat a některé meze již překročila. Autoři této koncepce identifikovali 9 mezí, v jejichž rámci by se měli antropogenní aktivity držet, aby se předešlo devastacím ekosystémů, omezování [[ekosystémové služby\|ekosystémových služeb]] a závažným [[ekologická katastrofa\|ekologickým katastrofám]]. Pro 7 těchto mezí byly stanoveny indikátory a navrženy přípustné hranice, pro 2 z nich (atmosférický aerosol a chemická kontaminace) navržené nejsou, vzhledem k problematičnosti jejich vymezení. Autoři soudí, že tři z mezí již byly překročeny: změna klimatu, biogeochemický tok dusíku a ztráta biodiverzity. Ve všech těchto případech se lidstvo již nepohybuje v bezpečném operačním prostoru.

Řádek 5:		Řádek 6:
	Existují také návrhy, aby se soubor mezí ještě rozšířil, byla navržena 10. mez, která by zahrnovala celkovou biologickou produkci pevninských ekosystémů. Překročení hranic není okamžitá záležitost, jedná se o dlouhé časové procesy, ale ve chvíli kdy se dosáhne bodu zvratu ''(tipping point)'' stávají se najednou rychlé změny. Většina mezí se vyznačuje pomalým vývojem, ale některé z nich obsahují tipping points (''jsou to procesy změny klimatu, cykly fosforu a dusíku, stratosférický ozón, acidifikace oceánu, není vyloučeno, že se to týká i využití sladké vody'').		Existují také návrhy, aby se soubor mezí ještě rozšířil, byla navržena 10. mez, která by zahrnovala celkovou biologickou produkci pevninských ekosystémů. Překročení hranic není okamžitá záležitost, jedná se o dlouhé časové procesy, ale ve chvíli kdy se dosáhne bodu zvratu ''(tipping point)'' stávají se najednou rychlé změny. Většina mezí se vyznačuje pomalým vývojem, ale některé z nich obsahují tipping points (''jsou to procesy změny klimatu, cykly fosforu a dusíku, stratosférický ozón, acidifikace oceánu, není vyloučeno, že se to týká i využití sladké vody'').

	== 9 planetárních mezí ==		==9 planetárních mezí==

			*'''Změna klimatu'''

	* '''Změna klimatu'''
	Za hlavní příčinu [[globální změna klimatu\|globální změny klimatu]] byly označeny emise [[w:cs:skleníkové plyny\|skleníkových plynů]], koncentrace jednoho z hlavních skleníkových plynů, [[w:cs:oxid uhličitý\|oxidu uhličitého]] se s velkou spolehlivostí měří už od 50. let 20. století. Dnes je v ovzduší o 40% více oxidu uhličitého než okolo roku 1900, asi 389 ppm (''parts per million''). Vychází se z podrobných měření pravidelně uváděných ve zprávách Mezivládního panelu pro změny klimatu (''[[w:cs:IPCC\|Intergovernmental Panel on Climate Change - IPCC]]''). Nejvyšší hodnota byla naměřena 4.5.2013, kdy celosvětová koncentrace dosáhla 400 ppm. Oxid uhličitý je brán jako ekvivalent, k němuž se připočtou se všechny další skleníkové plyny podle jejich globálního ohřívacího potenciálu. Stanovená planetární mez je navrhována na 350 ppm.		Za hlavní příčinu [[globální změna klimatu\|globální změny klimatu]] byly označeny emise [[w:cs:skleníkové plyny\|skleníkových plynů]], koncentrace jednoho z hlavních skleníkových plynů, [[w:cs:oxid uhličitý\|oxidu uhličitého]] se s velkou spolehlivostí měří už od 50. let 20. století. Dnes je v ovzduší o 40% více oxidu uhličitého než okolo roku 1900, asi 389 ppm (''parts per million''). Vychází se z podrobných měření pravidelně uváděných ve zprávách Mezivládního panelu pro změny klimatu (''[[w:cs:IPCC\|Intergovernmental Panel on Climate Change - IPCC]]''). Nejvyšší hodnota byla naměřena 4.5.2013, kdy celosvětová koncentrace dosáhla 400 ppm. Oxid uhličitý je brán jako ekvivalent, k němuž se připočtou se všechny další skleníkové plyny podle jejich globálního ohřívacího potenciálu. Stanovená planetární mez je navrhována na 350 ppm.

	* '''Acidifikace oceánu'''		*'''Acidifikace oceánu'''

	Současné [[w:cs:pH\|pH]] je 8,1, předindustriální hodnota byla 8,2. Navrhuje se, aby se hranice stanovila podle průměrné nasycenosti [[w:cs:aragonit\|aragonitu]] (''hranice by měla být stanovena na 2,75 - pokud by bylo méně než 1, aragonit by se v mořské vodě rozpouštěl, mořské korály jsou rozpouštěny už pokud je to méně než 3, v dnešní době je 2,9'')		Současné [[w:cs:pH\|pH]] je 8,1, předindustriální hodnota byla 8,2. Navrhuje se, aby se hranice stanovila podle průměrné nasycenosti [[w:cs:aragonit\|aragonitu]] (''hranice by měla být stanovena na 2,75 - pokud by bylo méně než 1, aragonit by se v mořské vodě rozpouštěl, mořské korály jsou rozpouštěny už pokud je to méně než 3, v dnešní době je 2,9'')

	* '''Poškození stratosférické ozonové vrstvy'''		*'''Poškození stratosférické ozonové vrstvy'''

	Navrhuje se hranice 276 Dobsonových jednotek, v současnosti je to 283, předindustriální době to bylo 290 (tady čím více, tím lépe). Dobsonova jednotka měří tloušťku ozonové vrstvy, zatím tedy není překročen limit, snížení zatím není tak dramatické.		Navrhuje se hranice 276 Dobsonových jednotek, v současnosti je to 283, předindustriální době to bylo 290 (tady čím více, tím lépe). Dobsonova jednotka měří tloušťku ozonové vrstvy, zatím tedy není překročen limit, snížení zatím není tak dramatické.

	* '''Biogeochemické toky fosforu a dusíku'''		*'''Biogeochemické toky fosforu a dusíku'''

	Indikátory [[w:cs:dusík\|dusíku]], znamená počet, který by měl být z atmosféry odebírán za rok (v miliónech tun), navrhovaná hranice je 35 mil. tun za rok, v současnosti překročeno (''je to 121 miliónu za rok''). U [[w:cs:fosfor\|fosforu]] je třeba zhodnotit kolik se ho dostává do oceánu.		Indikátory [[w:cs:dusík\|dusíku]], znamená počet, který by měl být z atmosféry odebírán za rok (v miliónech tun), navrhovaná hranice je 35 mil. tun za rok, v současnosti překročeno (''je to 121 miliónu za rok''). U [[w:cs:fosfor\|fosforu]] je třeba zhodnotit kolik se ho dostává do oceánu.

	* '''Zdroje sladké vody'''		*'''Zdroje sladké vody'''

	Neměla by být větší spotřeba než 4 000 krychlových km/rok, v současné době je 2 600 krychlových km/rok, předindustriální hodnota byla 415 krychlových km/rok.		Neměla by být větší spotřeba než 4 000 krychlových km/rok, v současné době je 2 600 krychlových km/rok, předindustriální hodnota byla 415 krychlových km/rok.

	* '''Využití území'''		*'''Využití území'''

	Jako indikátor se navrhuje procento globálního území, které je přeměněno na kultivovanou krajinu, přičemž maximální procento této plochy se navrhuje 15% (''v současné době je to 11,7%'')		Jako indikátor se navrhuje procento globálního území, které je přeměněno na kultivovanou krajinu, přičemž maximální procento této plochy se navrhuje 15% (''v současné době je to 11,7%'')

	* '''Ztráta biologické rozmanitosti'''		*'''Ztráta biologické rozmanitosti'''

	Jedná se o relativně pomalu běžící proces, nemá zlomové body. Navrhovaným indikátorem je počet druhů, které vyhynou za rok na milion druhů (navrhovaná hranice 10, realita je 100, předindustriální hodnota byla 0,1 – 1). Česká republika je na tom v oblasti [[biodiverzita\|biodiverzity]] velmi špatně. V poslední době se největší pozornost věnuje mořské biodiverzitě, ukazuje se, že značně trpí, především nadměrným rybolovem, mění se tím systém potravního řetězce a vztahy v rámci celého ekosystému, není přesně jasné, k jaké změně dojde, ale jistě to bude mít za následek výrazné ochuzení celé biodiverzity. Biologicky bohatší se stávají města (více než zemědělská krajina). Na 10. zasedání konference smluvních stran [[w:cs:úmluva o biologické rozmanitosti\|Úmluvy o biologické rozmanitosti]] (''Convention on Biological Diversity - CBD'') v Nagoji v roce 2010 se ustanovilo celkem 20 cílů<ref>http://www.casopis.ochranaprirody.cz/mezinarodni-ochrana-prirody/v-nagoji-se-kodan-nekonala.html</ref>		Jedná se o relativně pomalu běžící proces, nemá zlomové body. Navrhovaným indikátorem je počet druhů, které vyhynou za rok na milion druhů (navrhovaná hranice 10, realita je 100, předindustriální hodnota byla 0,1 – 1). Česká republika je na tom v oblasti [[biodiverzita\|biodiverzity]] velmi špatně. V poslední době se největší pozornost věnuje mořské biodiverzitě, ukazuje se, že značně trpí, především nadměrným rybolovem, mění se tím systém potravního řetězce a vztahy v rámci celého ekosystému, není přesně jasné, k jaké změně dojde, ale jistě to bude mít za následek výrazné ochuzení celé biodiverzity. Biologicky bohatší se stávají města (více než zemědělská krajina). Na 10. zasedání konference smluvních stran [[w:cs:úmluva o biologické rozmanitosti\|Úmluvy o biologické rozmanitosti]] (''Convention on Biological Diversity - CBD'') v Nagoji v roce 2010 se ustanovilo celkem 20 cílů<ref>http://www.casopis.ochranaprirody.cz/mezinarodni-ochrana-prirody/v-nagoji-se-kodan-nekonala.html</ref>
	, jedním z nich je, že 17 % celosvětového území by měly být přírodní rezervace, zavádějí se mořské rezervace (cíl 10 %), dnes je celých 50 % mořských korálů do určité míry poškozeno antropogenní činností (''acidifikace, vliv turistiky atd.''), ale podle předpokladů se dokáží regenerovat. OSN za účelem ochrany biologické rozmanitost zřídila Mezivládní platformu pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (''Inter governmental panel for biodiversity and economic services - IPBES''). <ref>http://www.national-geographic.cz/detail/do-roku-2100-znicime-planetu-varuji-vedci-zeme-se-nam-nestiha-prizpusobit-26124/</ref>		, jedním z nich je, že 17 % celosvětového území by měly být přírodní rezervace, zavádějí se mořské rezervace (cíl 10 %), dnes je celých 50 % mořských korálů do určité míry poškozeno antropogenní činností (''acidifikace, vliv turistiky atd.''), ale podle předpokladů se dokáží regenerovat. OSN za účelem ochrany biologické rozmanitost zřídila Mezivládní platformu pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (''Inter governmental panel for biodiversity and economic services - IPBES''). <ref>http://www.national-geographic.cz/detail/do-roku-2100-znicime-planetu-varuji-vedci-zeme-se-nam-nestiha-prizpusobit-26124/</ref>

	* '''Atmosférický aerosol'''		*'''Atmosférický aerosol'''

	Má negativní účinky na zdraví, jedná se o nejnebezpečnější faktor životního prostředí (''obsahuje karcinogenní látky, tzv. black carbon – aerosol, který má charakter sazí''), podporuje změnu klimatu. Je těžké definovat jeho index, protože je velice obtížné stanovit i samotný původ částic.		Má negativní účinky na zdraví, jedná se o nejnebezpečnější faktor životního prostředí (''obsahuje karcinogenní látky, tzv. black carbon – aerosol, který má charakter sazí''), podporuje změnu klimatu. Je těžké definovat jeho index, protože je velice obtížné stanovit i samotný původ částic.

	* '''Chemická kontaminace'''		*'''Chemická kontaminace'''

	Chemickou kontaminací se zabývá např. REACH – (''politika EU, která podchycuje výrobu chemikálií''). Jsou problémy s prokazováním dopadů zapříčiněných chemickou kontaminací, jelikož se toxicita látek těžko dokazuje.		Chemickou kontaminací se zabývá např. REACH – (''politika EU, která podchycuje výrobu chemikálií''). Jsou problémy s prokazováním dopadů zapříčiněných chemickou kontaminací, jelikož se toxicita látek těžko dokazuje.

	== Odkazy ==		==Odkazy==
	{{wikipedia en\|Planetary boundaries}}		{{wikipedia en\|Planetary boundaries}}
	=== Reference ===		===Reference===
	<references />		<references />

	* Texty a přednášky prof. Bedřicha Moldana		*Texty a přednášky prof. Bedřicha Moldana

			===Literatura k dalšímu studiu===

			*WIJKMAN, Anders. Bankrupting nature: denying our planetary boundaries [online]. Rev. ed. Abingdon, Oxon: Routledge, ©2012 [cit. 2014-03-21]. ISBN 978-0-203-10798-0. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&scope=site&db=nlebk&db=nlabk&AN=536570.
			*MOLDAN, Bedřich. Podmaněná planeta. Vyd. 2. V přípravě.

	=== ~~Literatura k dalšímu studiu~~ ===		===Další zdroje===
	* WIJKMAN, Anders. Bankrupting nature: denying our planetary boundaries [online]. Rev. ed. Abingdon, Oxon: Routledge, ©2012 [cit. 2014-03-21]. ISBN 978-0-203-10798-0. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&scope=site&db=nlebk&db=nlabk&AN=536570.
	* MOLDAN, Bedřich. Podmaněná planeta. Vyd. 2. V přípravě.

	~~=== Další zdroje ===~~
	*[http://abicko.avcr.cz/2010/07/04/meze.html Akademický bulletin - Zpráva ze semináře zaměřeného na Planetární meze (Tomáš Hák, Bedřich Moldan)]		*[http://abicko.avcr.cz/2010/07/04/meze.html Akademický bulletin - Zpráva ze semináře zaměřeného na Planetární meze (Tomáš Hák, Bedřich Moldan)]

Eduard: /* Další zdroje */

2016-06-10T18:54:20Z

Další zdroje

← Starší verze		Verze z 10. 6. 2016, 20:54
Řádek 58:		Řádek 58:

	*[http://www.stockholmresilience.org/21/research/research-programmes/planetary-boundaries.html prof. Rockström uvádí do planetárních mezí (video)]		*[http://www.stockholmresilience.org/21/research/research-programmes/planetary-boundaries.html prof. Rockström uvádí do planetárních mezí (video)]

			*[http://www.udrzitelny-rozvoj.cz/clanky/planetarni-meze-nebo-prekazky PLANETÁRNÍ MEZE NEBO PŘEKÁŽKY?]

	{{licence cc\|Petiška, Eduard, Jr}}		{{licence cc\|Petiška, Eduard, Jr}}
	{{MOSUR}}		{{MOSUR}}

Admin: Nahrazení textu „{{licence cc|Eduard Petiška, Jr}}“ textem „{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}“

2016-05-14T05:03:42Z

Nahrazení textu „{{licence cc|Eduard Petiška, Jr}}“ textem „{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}“

← Starší verze		Verze z 14. 5. 2016, 07:03
Řádek 59:		Řádek 59:
	*[http://www.stockholmresilience.org/21/research/research-programmes/planetary-boundaries.html prof. Rockström uvádí do planetárních mezí (video)]		*[http://www.stockholmresilience.org/21/research/research-programmes/planetary-boundaries.html prof. Rockström uvádí do planetárních mezí (video)]

	{{licence cc\|Eduard ~~Petiška~~, Jr}}		{{licence cc\|Petiška, Eduard, Jr}}
	{{MOSUR}}		{{MOSUR}}

Admin v 13. 5. 2016, 13:44

2016-05-13T13:44:58Z

← Starší verze		Verze z 13. 5. 2016, 15:44
Řádek 8:		Řádek 8:

	* '''Změna klimatu'''		* '''Změna klimatu'''
	Za hlavní příčinu [[globální změna klimatu\|globální změny klimatu]] byly označeny emise [[w:cz: skleníkové plyny\|skleníkových plynů]], koncentrace jednoho z hlavních skleníkových plynů, [[w:cz: oxid uhličitý\|oxidu uhličitého]] se s velkou spolehlivostí měří už od 50. let 20. století. Dnes je v ovzduší o 40% více oxidu uhličitého než okolo roku 1900, asi 389 ppm (''parts per million''). Vychází se z podrobných měření pravidelně uváděných ve zprávách Mezivládního panelu pro změny klimatu (''[[w:cz: IPCC\|Intergovernmental Panel on Climate Change - IPCC]]''). Nejvyšší hodnota byla naměřena 4.5.2013, kdy celosvětová koncentrace dosáhla 400 ppm. Oxid uhličitý je brán jako ekvivalent, k němuž se připočtou se všechny další skleníkové plyny podle jejich globálního ohřívacího potenciálu. Stanovená planetární mez je navrhována na 350 ppm.		Za hlavní příčinu [[globální změna klimatu\|globální změny klimatu]] byly označeny emise [[w:cs:skleníkové plyny\|skleníkových plynů]], koncentrace jednoho z hlavních skleníkových plynů, [[w:cs:oxid uhličitý\|oxidu uhličitého]] se s velkou spolehlivostí měří už od 50. let 20. století. Dnes je v ovzduší o 40% více oxidu uhličitého než okolo roku 1900, asi 389 ppm (''parts per million''). Vychází se z podrobných měření pravidelně uváděných ve zprávách Mezivládního panelu pro změny klimatu (''[[w:cs:IPCC\|Intergovernmental Panel on Climate Change - IPCC]]''). Nejvyšší hodnota byla naměřena 4.5.2013, kdy celosvětová koncentrace dosáhla 400 ppm. Oxid uhličitý je brán jako ekvivalent, k němuž se připočtou se všechny další skleníkové plyny podle jejich globálního ohřívacího potenciálu. Stanovená planetární mez je navrhována na 350 ppm.

	* '''Acidifikace oceánu'''		* '''Acidifikace oceánu'''
	Současné [[w:cz: pH\|pH]] je 8,1, předindustriální hodnota byla 8,2. Navrhuje se, aby se hranice stanovila podle průměrné nasycenosti [[w:cz: aragonit\|aragonitu]] (''hranice by měla být stanovena na 2,75 - pokud by bylo méně než 1, aragonit by se v mořské vodě rozpouštěl, mořské korály jsou rozpouštěny už pokud je to méně než 3, v dnešní době je 2,9'')		Současné [[w:cs:pH\|pH]] je 8,1, předindustriální hodnota byla 8,2. Navrhuje se, aby se hranice stanovila podle průměrné nasycenosti [[w:cs:aragonit\|aragonitu]] (''hranice by měla být stanovena na 2,75 - pokud by bylo méně než 1, aragonit by se v mořské vodě rozpouštěl, mořské korály jsou rozpouštěny už pokud je to méně než 3, v dnešní době je 2,9'')

	* '''Poškození stratosférické ozonové vrstvy'''		* '''Poškození stratosférické ozonové vrstvy'''
Řádek 17:		Řádek 17:

	* '''Biogeochemické toky fosforu a dusíku'''		* '''Biogeochemické toky fosforu a dusíku'''
	Indikátory [[w:cz: dusík\|dusíku]], znamená počet, který by měl být z atmosféry odebírán za rok (v miliónech tun), navrhovaná hranice je 35 mil. tun za rok, v současnosti překročeno (''je to 121 miliónu za rok''). U [[w:cz: fosfor\|fosforu]] je třeba zhodnotit kolik se ho dostává do oceánu.		Indikátory [[w:cs:dusík\|dusíku]], znamená počet, který by měl být z atmosféry odebírán za rok (v miliónech tun), navrhovaná hranice je 35 mil. tun za rok, v současnosti překročeno (''je to 121 miliónu za rok''). U [[w:cs:fosfor\|fosforu]] je třeba zhodnotit kolik se ho dostává do oceánu.

	* '''Zdroje sladké vody'''		* '''Zdroje sladké vody'''
Řádek 26:		Řádek 26:

	* '''Ztráta biologické rozmanitosti'''		* '''Ztráta biologické rozmanitosti'''
	Jedná se o relativně pomalu běžící proces, nemá zlomové body. Navrhovaným indikátorem je počet druhů, které vyhynou za rok na milion druhů (navrhovaná hranice 10, realita je 100, předindustriální hodnota byla 0,1 – 1). Česká republika je na tom v oblasti [[~~w:cz:~~ biodiverzita\|biodiverzity]] velmi špatně. V poslední době se největší pozornost věnuje mořské biodiverzitě, ukazuje se, že značně trpí, především nadměrným rybolovem, mění se tím systém potravního řetězce a vztahy v rámci celého ekosystému, není přesně jasné, k jaké změně dojde, ale jistě to bude mít za následek výrazné ochuzení celé biodiverzity. Biologicky bohatší se stávají města (více než zemědělská krajina). Na 10. zasedání konference smluvních stran [[w:cz: úmluva o biologické rozmanitosti\|Úmluvy o biologické rozmanitosti]] (''Convention on Biological Diversity - CBD'') v Nagoji v roce 2010 se ustanovilo celkem 20 cílů<ref>http://www.casopis.ochranaprirody.cz/mezinarodni-ochrana-prirody/v-nagoji-se-kodan-nekonala.html</ref>		Jedná se o relativně pomalu běžící proces, nemá zlomové body. Navrhovaným indikátorem je počet druhů, které vyhynou za rok na milion druhů (navrhovaná hranice 10, realita je 100, předindustriální hodnota byla 0,1 – 1). Česká republika je na tom v oblasti [[biodiverzita\|biodiverzity]] velmi špatně. V poslední době se největší pozornost věnuje mořské biodiverzitě, ukazuje se, že značně trpí, především nadměrným rybolovem, mění se tím systém potravního řetězce a vztahy v rámci celého ekosystému, není přesně jasné, k jaké změně dojde, ale jistě to bude mít za následek výrazné ochuzení celé biodiverzity. Biologicky bohatší se stávají města (více než zemědělská krajina). Na 10. zasedání konference smluvních stran [[w:cs:úmluva o biologické rozmanitosti\|Úmluvy o biologické rozmanitosti]] (''Convention on Biological Diversity - CBD'') v Nagoji v roce 2010 se ustanovilo celkem 20 cílů<ref>http://www.casopis.ochranaprirody.cz/mezinarodni-ochrana-prirody/v-nagoji-se-kodan-nekonala.html</ref>
	, jedním z nich je, že 17 % celosvětového území by měly být přírodní rezervace, zavádějí se mořské rezervace (cíl 10 %), dnes je celých 50 % mořských korálů do určité míry poškozeno antropogenní činností (''acidifikace, vliv turistiky atd.''), ale podle předpokladů se dokáží regenerovat. OSN za účelem ochrany biologické rozmanitost zřídila Mezivládní platformu pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (''Inter governmental panel for biodiversity and economic services - IPBES''). <ref>http://www.national-geographic.cz/detail/do-roku-2100-znicime-planetu-varuji-vedci-zeme-se-nam-nestiha-prizpusobit-26124/</ref>		, jedním z nich je, že 17 % celosvětového území by měly být přírodní rezervace, zavádějí se mořské rezervace (cíl 10 %), dnes je celých 50 % mořských korálů do určité míry poškozeno antropogenní činností (''acidifikace, vliv turistiky atd.''), ale podle předpokladů se dokáží regenerovat. OSN za účelem ochrany biologické rozmanitost zřídila Mezivládní platformu pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (''Inter governmental panel for biodiversity and economic services - IPBES''). <ref>http://www.national-geographic.cz/detail/do-roku-2100-znicime-planetu-varuji-vedci-zeme-se-nam-nestiha-prizpusobit-26124/</ref>

Eduard v 3. 8. 2014, 14:10

2014-08-03T14:10:50Z

← Starší verze		Verze z 3. 8. 2014, 16:10
Řádek 59:		Řádek 59:
	*[http://www.stockholmresilience.org/21/research/research-programmes/planetary-boundaries.html prof. Rockström uvádí do planetárních mezí (video)]		*[http://www.stockholmresilience.org/21/research/research-programmes/planetary-boundaries.html prof. Rockström uvádí do planetárních mezí (video)]

	{{licence cc\|Eduard Petiška}}		{{licence cc\|Eduard Petiška, Jr}}
	{{MOSUR}}		{{MOSUR}}

Eduard v 30. 7. 2014, 18:14

2014-07-30T18:14:46Z

← Starší verze		Verze z 30. 7. 2014, 20:14
Řádek 8:		Řádek 8:

	* '''Změna klimatu'''		* '''Změna klimatu'''
	Za hlavní příčinu [[globální změna klimatu\|globální změny klimatu]] byly označeny emise [[w:cz skleníkové plyny\|skleníkových plynů]], koncentrace jednoho z hlavních skleníkových plynů, [[w:cz oxid uhličitý\|oxidu uhličitého]] se s velkou spolehlivostí měří už od 50. let 20. století. Dnes je v ovzduší o 40% více oxidu uhličitého než okolo roku 1900, asi 389 ppm (''parts per million''). Vychází se z podrobných měření pravidelně uváděných ve zprávách Mezivládního panelu pro změny klimatu (''[[W:CZ IPCC\|Intergovernmental Panel on Climate Change - IPCC]]''). Nejvyšší hodnota byla naměřena 4.5.2013, kdy celosvětová koncentrace dosáhla 400 ppm. Oxid uhličitý je brán jako ekvivalent, k němuž se připočtou se všechny další skleníkové plyny podle jejich globálního ohřívacího potenciálu. Stanovená planetární mez je navrhována na 350 ppm.		Za hlavní příčinu [[globální změna klimatu\|globální změny klimatu]] byly označeny emise [[w:cz: skleníkové plyny\|skleníkových plynů]], koncentrace jednoho z hlavních skleníkových plynů, [[w:cz: oxid uhličitý\|oxidu uhličitého]] se s velkou spolehlivostí měří už od 50. let 20. století. Dnes je v ovzduší o 40% více oxidu uhličitého než okolo roku 1900, asi 389 ppm (''parts per million''). Vychází se z podrobných měření pravidelně uváděných ve zprávách Mezivládního panelu pro změny klimatu (''[[w:cz: IPCC\|Intergovernmental Panel on Climate Change - IPCC]]''). Nejvyšší hodnota byla naměřena 4.5.2013, kdy celosvětová koncentrace dosáhla 400 ppm. Oxid uhličitý je brán jako ekvivalent, k němuž se připočtou se všechny další skleníkové plyny podle jejich globálního ohřívacího potenciálu. Stanovená planetární mez je navrhována na 350 ppm.

	* '''Acidifikace oceánu'''		* '''Acidifikace oceánu'''
	Současné [[w:cz: pH\|pH]] je 8,1, předindustriální hodnota byla 8,2. Navrhuje se, aby se hranice stanovila podle průměrné nasycenosti [[w:cz aragonit\|aragonitu]] (''hranice by měla být stanovena na 2,75 - pokud by bylo méně než 1, aragonit by se v mořské vodě rozpouštěl, mořské korály jsou rozpouštěny už pokud je to méně než 3, v dnešní době je 2,9'')		Současné [[w:cz: pH\|pH]] je 8,1, předindustriální hodnota byla 8,2. Navrhuje se, aby se hranice stanovila podle průměrné nasycenosti [[w:cz: aragonit\|aragonitu]] (''hranice by měla být stanovena na 2,75 - pokud by bylo méně než 1, aragonit by se v mořské vodě rozpouštěl, mořské korály jsou rozpouštěny už pokud je to méně než 3, v dnešní době je 2,9'')

	* '''Poškození stratosférické ozonové vrstvy'''		* '''Poškození stratosférické ozonové vrstvy'''
Řádek 17:		Řádek 17:

	* '''Biogeochemické toky fosforu a dusíku'''		* '''Biogeochemické toky fosforu a dusíku'''
	Indikátory [[w:cz dusík\|dusíku]], znamená počet, který by měl být z atmosféry odebírán za rok (v miliónech tun), navrhovaná hranice je 35 mil. tun za rok, v současnosti překročeno (''je to 121 miliónu za rok''). U [[w:cz fosfor\|fosforu]] je třeba zhodnotit kolik se ho dostává do oceánu.		Indikátory [[w:cz: dusík\|dusíku]], znamená počet, který by měl být z atmosféry odebírán za rok (v miliónech tun), navrhovaná hranice je 35 mil. tun za rok, v současnosti překročeno (''je to 121 miliónu za rok''). U [[w:cz: fosfor\|fosforu]] je třeba zhodnotit kolik se ho dostává do oceánu.

	* '''Zdroje sladké vody'''		* '''Zdroje sladké vody'''

Eduard: u těch korálů by to přijde trochu zmatené s těmi čísly

2014-05-04T19:23:03Z

u těch korálů by to přijde trochu zmatené s těmi čísly

← Starší verze		Verze z 4. 5. 2014, 21:23
Řádek 1:		Řádek 1:
	'''Koncepci planetárních mezí''', (''anglicky: Planetary boundaries'') přinesl Johan Rockstrom se svými spolupracovníky ze Stockholmského ústavu pro výzkum odolnosti (''Stockholm Resilience Centre'') v r. 2009. Základní článek v časopise Nature má titul „Bezpečný prostor pro lidské aktivity“ (''A Safe Operating Space for Humanity''). Tento „bezpečný prostor“ je vymezen právě planetárními mezemi. Lidská činnost přitom začala v [[antropocén\|antropocénu]] prudce kulminovat a některé meze již překročila. Autoři této koncepce identifikovali 9 mezí, v jejichž rámci by se měli antropogenní aktivity držet, aby se předešlo devastacím ekosystémů, omezování [[ekosystémové služby\|ekosystémových služeb]] a závažným [[ekologická katastrofa\|ekologickým katastrofám]]. Pro 7 těchto mezí byly stanoveny indikátory a navrženy přípustné hranice, pro 2 z nich (atmosférický aerosol a chemická kontaminace) navržené nejsou, vzhledem k problematičnosti jejich vymezení. Autoři soudí, že tři z mezí již byly překročeny: změna klimatu, biogeochemický tok dusíku a ztráta biodiverzity. Ve všech těchto případech se lidstvo již nepohybuje v bezpečném operačním prostoru.		'''Koncepci planetárních mezí''', (''anglicky: Planetary boundaries'') přinesl Johan Rockstrom se svými spolupracovníky ze Stockholmského ústavu pro výzkum odolnosti (''Stockholm Resilience Centre'') v r. 2009. Základní článek v časopise Nature má titul „Bezpečný prostor pro lidské aktivity“ (''A Safe Operating Space for Humanity''). Tento „bezpečný prostor“ je vymezen právě planetárními mezemi. Lidská činnost přitom začala v [[antropocén\|antropocénu]] prudce kulminovat a některé meze již překročila. Autoři této koncepce identifikovali 9 mezí, v jejichž rámci by se měli antropogenní aktivity držet, aby se předešlo devastacím ekosystémů, omezování [[ekosystémové služby\|ekosystémových služeb]] a závažným [[ekologická katastrofa\|ekologickým katastrofám]]. Pro 7 těchto mezí byly stanoveny indikátory a navrženy přípustné hranice, pro 2 z nich (atmosférický aerosol a chemická kontaminace) navržené nejsou, vzhledem k problematičnosti jejich vymezení. Autoři soudí, že tři z mezí již byly překročeny: změna klimatu, biogeochemický tok dusíku a ztráta biodiverzity. Ve všech těchto případech se lidstvo již nepohybuje v bezpečném operačním prostoru.

	Teorie planetárních mezí přináší nový prvek do diskuse o [[udržitelný rozvoj\|udržitelném rozvoji]], v její perspektivě je: ''udržitelný rozvoj takový způsob rozvoje, který využívá environmentálně bezpečného operačního prostoru vymezeného planetárními mezemi''. Mimo jiné by to mohlo znamenat překročení dlouhé a neuzavřené debaty o tom, zda je možno dosáhnout udržitelnosti rozvoje za podmínky hospodářského růstu. Zřejmě není ~~podstatné, jestli růst nebo ne, jaký růst~~ a ~~podobně~~, ale '''důležité je udržet se uvnitř planetárních mezí'''. Tato koncepce je zatím teprve na počátku vážné a široké diskuse, jsou jen naznačeny základní principy. Klíčové je jistě stanovení potřebných indikátorů a od nich odvozených cílů včetně časových určení; protože jde o globální záležitost, předpokládalo by to globální konsensus stvrzený mezinárodními dohodami. To už není záležitost jen vědecké komunity, ale širokého mezinárodního procesu. Povzbudivé je, že v jednom případě se tento proces již podařilo úspěšně dokončit (ochrana ozonové vrstvy Země) a v několika dalších případech ~~již je v běhu~~, byť zatím jen dílčím způsobem a s ~~hubenými~~ výsledky (změna klimatu, ztráta biodiverzity, chemická kontaminace).		Teorie planetárních mezí přináší nový prvek do diskuse o [[udržitelný rozvoj\|udržitelném rozvoji]], v její perspektivě je: ''udržitelný rozvoj takový způsob rozvoje, který využívá environmentálně bezpečného operačního prostoru vymezeného planetárními mezemi''. Mimo jiné by to mohlo znamenat překročení dlouhé a neuzavřené debaty o tom, zda je možno dosáhnout udržitelnosti rozvoje za podmínky hospodářského růstu. Zřejmě není podstatná přímo otázka růstu a jeho typu, ale '''důležité je udržet se uvnitř planetárních mezí'''. Tato koncepce je zatím teprve na počátku vážné a široké diskuse, jsou jen naznačeny základní principy. Klíčové je jistě stanovení potřebných indikátorů a od nich odvozených cílů včetně časových určení; protože jde o globální záležitost, předpokládalo by to globální konsensus stvrzený mezinárodními dohodami. To už není záležitost jen vědecké komunity, ale širokého mezinárodního procesu. Povzbudivé je, že v jednom případě se tento proces již podařilo úspěšně dokončit (ochrana ozonové vrstvy Země) a v několika dalších případech probíhá, byť zatím jen dílčím způsobem a s nepříliš viditelnými výsledky (změna klimatu, ztráta biodiverzity, chemická kontaminace).

	Existují také návrhy, aby se soubor mezí ještě rozšířil, byla navržena 10. mez, která by zahrnovala celkovou biologickou produkci pevninských ekosystémů. Překročení hranic není okamžitá záležitost, jedná se o dlouhé časové procesy, ale ve chvíli kdy se dosáhne bodu zvratu ''(tipping point)'' stávají se najednou rychlé změny. Většina mezí se vyznačuje pomalým vývojem, ale některé z nich obsahují tipping points (''jsou to procesy změny klimatu, cykly fosforu a dusíku, stratosférický ozón, acidifikace oceánu, není vyloučeno, že se to týká i využití sladké vody'').		Existují také návrhy, aby se soubor mezí ještě rozšířil, byla navržena 10. mez, která by zahrnovala celkovou biologickou produkci pevninských ekosystémů. Překročení hranic není okamžitá záležitost, jedná se o dlouhé časové procesy, ale ve chvíli kdy se dosáhne bodu zvratu ''(tipping point)'' stávají se najednou rychlé změny. Většina mezí se vyznačuje pomalým vývojem, ale některé z nich obsahují tipping points (''jsou to procesy změny klimatu, cykly fosforu a dusíku, stratosférický ozón, acidifikace oceánu, není vyloučeno, že se to týká i využití sladké vody'').
Řádek 8:		Řádek 8:

	* '''Změna klimatu'''		* '''Změna klimatu'''
	Za hlavní příčinu [[globální změna klimatu\|globální změny klimatu]] byly označeny emise [[w:cz skleníkové plyny\|skleníkových plynů]], koncentrace jednoho z hlavních skleníkových plynů, [[w:cz oxid uhličitý\|oxidu uhličitého]] se s velkou spolehlivostí měří už od 50. let. Dnes je v ovzduší o 40% více oxidu uhličitého než okolo roku 1900, asi 389 ppm (''parts per million''). Vychází se z podrobných měření~~, které~~ pravidelně ~~shrnují zprávy~~ Mezivládního panelu pro změny klimatu (''[[W:CZ IPCC\|Intergovernmental Panel on Climate Change - IPCC]]''). Nejvyšší hodnota byla naměřena 4.5.2013, kdy celosvětová koncentrace dosáhla 400 ppm. Oxid uhličitý je brán jako ekvivalent – připočtou se všechny další skleníkové plyny podle jejich globálního ohřívacího potenciálu. Stanovená planetární mez je navrhována na 350 ppm.		Za hlavní příčinu [[globální změna klimatu\|globální změny klimatu]] byly označeny emise [[w:cz skleníkové plyny\|skleníkových plynů]], koncentrace jednoho z hlavních skleníkových plynů, [[w:cz oxid uhličitý\|oxidu uhličitého]] se s velkou spolehlivostí měří už od 50. let 20. století. Dnes je v ovzduší o 40% více oxidu uhličitého než okolo roku 1900, asi 389 ppm (''parts per million''). Vychází se z podrobných měření pravidelně uváděných ve zprávách Mezivládního panelu pro změny klimatu (''[[W:CZ IPCC\|Intergovernmental Panel on Climate Change - IPCC]]''). Nejvyšší hodnota byla naměřena 4.5.2013, kdy celosvětová koncentrace dosáhla 400 ppm. Oxid uhličitý je brán jako ekvivalent, k němuž se připočtou se všechny další skleníkové plyny podle jejich globálního ohřívacího potenciálu. Stanovená planetární mez je navrhována na 350 ppm.

	* '''Acidifikace oceánu'''		* '''Acidifikace oceánu'''
	Současné [[w:cz: pH\|pH]] je 8,1, předindustriální hodnota byla 8,2. Navrhuje se, aby se hranice stanovila podle průměrné nasycenosti [[w:cz aragonit\|aragonitu]] (''hranice by měla být stanovena na 2,75 - pokud by bylo méně než 1, ~~již~~ by se ~~aragonit~~ v mořské vodě rozpouštěl, mořské korály jsou rozpouštěny už pokud je to méně než 3, v dnešní době je 2,9'')		Současné [[w:cz: pH\|pH]] je 8,1, předindustriální hodnota byla 8,2. Navrhuje se, aby se hranice stanovila podle průměrné nasycenosti [[w:cz aragonit\|aragonitu]] (''hranice by měla být stanovena na 2,75 - pokud by bylo méně než 1, aragonit by se v mořské vodě rozpouštěl, mořské korály jsou rozpouštěny už pokud je to méně než 3, v dnešní době je 2,9'')

	* '''Poškození stratosférické ozonové vrstvy'''		* '''Poškození stratosférické ozonové vrstvy'''

Eduard: /* Reference */

2014-04-28T18:15:24Z

Reference

← Starší verze		Verze z 28. 4. 2014, 20:15
Řádek 40:		Řádek 40:
	<references />		<references />

	* Texty a přednášky Bedřicha Moldana		* Texty a přednášky prof. Bedřicha Moldana

	=== Literatura k dalšímu studiu ===		=== Literatura k dalšímu studiu ===

Eduard: /* Reference */

2014-04-28T18:15:09Z

Reference

← Starší verze		Verze z 28. 4. 2014, 20:15
Řádek 40:		Řádek 40:
	<references />		<references />

	* ~~MOLDAN, Bedřich~~		* Texty a přednášky Bedřicha Moldana

	=== Literatura k dalšímu studiu ===		=== Literatura k dalšímu studiu ===

← Starší verze		Verze z 12. 1. 2021, 10:50
Řádek 1:		Řádek 1:
	[[Soubor:Planetary Boundaries.png\|náhled\|Planetární meze v grafu]]		[[Soubor:Planetary Boundaries.png\|náhled\|Planetární meze v grafu]]
	'''Koncepci planetárních mezí''', (''anglicky: Planetary boundaries'') přinesl Johan Rockstrom se svými spolupracovníky ze Stockholmského ústavu pro výzkum odolnosti (''Stockholm Resilience Centre'') v r. 2009. Základní článek v časopise Nature má titul „Bezpečný prostor pro lidské aktivity“ (''A Safe Operating Space for Humanity''). Tento „bezpečný prostor“ je vymezen právě planetárními mezemi. Lidská činnost přitom začala v [[antropocén\|antropocénu]] prudce kulminovat a některé meze již překročila. Autoři této koncepce identifikovali 9 mezí, v jejichž rámci by se měli antropogenní aktivity držet, aby se předešlo devastacím ekosystémů, omezování [[ekosystémové služby\|ekosystémových služeb]] a závažným [[~~ekologická~~ katastrofa\|ekologickým katastrofám]]. Pro 7 těchto mezí byly stanoveny indikátory a navrženy přípustné hranice, pro 2 z nich (atmosférický aerosol a chemická kontaminace) navržené nejsou, vzhledem k problematičnosti jejich vymezení. Autoři soudí, že tři z mezí již byly překročeny: změna klimatu, biogeochemický tok dusíku a ztráta biodiverzity. Ve všech těchto případech se lidstvo již nepohybuje v bezpečném operačním prostoru.		'''Koncepci planetárních mezí''', (''anglicky: Planetary boundaries'') přinesl Johan Rockstrom se svými spolupracovníky ze Stockholmského ústavu pro výzkum odolnosti (''Stockholm Resilience Centre'') v r. 2009. Základní článek v časopise Nature má titul „Bezpečný prostor pro lidské aktivity“ (''A Safe Operating Space for Humanity''). Tento „bezpečný prostor“ je vymezen právě planetárními mezemi. Lidská činnost přitom začala v [[antropocén\|antropocénu]] prudce kulminovat a některé meze již překročila. Autoři této koncepce identifikovali 9 mezí, v jejichž rámci by se měli antropogenní aktivity držet, aby se předešlo devastacím ekosystémů, omezování [[ekosystémové služby\|ekosystémových služeb]] a závažným [[Environmentální katastrofa\|ekologickým katastrofám]]. Pro 7 těchto mezí byly stanoveny indikátory a navrženy přípustné hranice, pro 2 z nich (atmosférický aerosol a chemická kontaminace) navržené nejsou, vzhledem k problematičnosti jejich vymezení. Autoři soudí, že tři z mezí již byly překročeny: změna klimatu, biogeochemický tok dusíku a ztráta biodiverzity. Ve všech těchto případech se lidstvo již nepohybuje v bezpečném operačním prostoru.

	Teorie planetárních mezí přináší nový prvek do diskuse o [[udržitelný rozvoj\|udržitelném rozvoji]], v její perspektivě je: ''udržitelný rozvoj takový způsob rozvoje, který využívá environmentálně bezpečného operačního prostoru vymezeného planetárními mezemi''. Mimo jiné by to mohlo znamenat překročení dlouhé a neuzavřené debaty o tom, zda je možno dosáhnout udržitelnosti rozvoje za podmínky hospodářského růstu. Zřejmě není podstatná přímo otázka růstu a jeho typu, ale '''důležité je udržet se uvnitř planetárních mezí'''. Tato koncepce je zatím teprve na počátku vážné a široké diskuse, jsou jen naznačeny základní principy. Klíčové je jistě stanovení potřebných indikátorů a od nich odvozených cílů včetně časových určení; protože jde o globální záležitost, předpokládalo by to globální konsensus stvrzený mezinárodními dohodami. To už není záležitost jen vědecké komunity, ale širokého mezinárodního procesu. Povzbudivé je, že v jednom případě se tento proces již podařilo úspěšně dokončit (ochrana ozonové vrstvy Země) a v několika dalších případech probíhá, byť zatím jen dílčím způsobem a s nepříliš viditelnými výsledky (změna klimatu, ztráta biodiverzity, chemická kontaminace).		Teorie planetárních mezí přináší nový prvek do diskuse o [[udržitelný rozvoj\|udržitelném rozvoji]], v její perspektivě je: ''udržitelný rozvoj takový způsob rozvoje, který využívá environmentálně bezpečného operačního prostoru vymezeného planetárními mezemi''. Mimo jiné by to mohlo znamenat překročení dlouhé a neuzavřené debaty o tom, zda je možno dosáhnout udržitelnosti rozvoje za podmínky hospodářského růstu. Zřejmě není podstatná přímo otázka růstu a jeho typu, ale '''důležité je udržet se uvnitř planetárních mezí'''. Tato koncepce je zatím teprve na počátku vážné a široké diskuse, jsou jen naznačeny základní principy. Klíčové je jistě stanovení potřebných indikátorů a od nich odvozených cílů včetně časových určení; protože jde o globální záležitost, předpokládalo by to globální konsensus stvrzený mezinárodními dohodami. To už není záležitost jen vědecké komunity, ale širokého mezinárodního procesu. Povzbudivé je, že v jednom případě se tento proces již podařilo úspěšně dokončit (ochrana ozonové vrstvy Země) a v několika dalších případech probíhá, byť zatím jen dílčím způsobem a s nepříliš viditelnými výsledky (změna klimatu, ztráta biodiverzity, chemická kontaminace).