Pára a led - Historie editací

Jiří Dlouhý v 20. 2. 2008, 14:02

2008-02-20T14:02:31Z

← Starší verze		Verze z 20. 2. 2008, 16:02
Řádek 14:		Řádek 14:
	<references/>		<references/>
	{{licence cc\|Lebeda, Petr}}		{{licence cc\|Lebeda, Petr}}
			{{globalizace}}
	[[Kategorie:Trh a globální veřejné statky]]		[[Kategorie:Trh a globální veřejné statky]]

Jiří Dlouhý v 19. 2. 2008, 16:28

2008-02-19T16:28:54Z

← Starší verze		Verze z 19. 2. 2008, 18:28
Řádek 1:		Řádek 1:
	'''[[Globální trh]]''' je jedním ze zásadních rozměrů globalizace. Stále volnější toky informací, zboží ~~a služeb~~, investic ~~a kapitálu~~ na jedné straně ~~a stále~~ silně regulované proudění lidí však přinášejí pohříchu dvojaké plody. Německý sociolog Claus Offe tento paradox moderních společností vystihl ve své teorii páry ~~a ledu~~. Každé zvětšení individuální svobody jako větší mobilita, rychlost či možnost volby – tedy více „páry“ – doprovází ~~i nárůst~~ „ledu“, tj. negativních systémových jevů, jako jsou zácpy na dálnicích, globální znečištění či nutnost vybírat ~~v supermarketu u každého~~ artiklu ~~z mnoha~~ druhů, které naši svobodu opět omezují.		'''[[Globální trh]]''' je jedním ze zásadních rozměrů globalizace. Stále volnější toky informací, zboží a služeb, investic a kapitálu na jedné straně a stále silně regulované proudění lidí však přinášejí pohříchu dvojaké plody. Německý sociolog Claus Offe tento paradox moderních společností vystihl ve své teorii páry a ledu. Každé zvětšení individuální svobody jako větší mobilita, rychlost či možnost volby – tedy více „páry“ – doprovází i nárůst „ledu“, tj. negativních systémových jevů, jako jsou zácpy na dálnicích, globální znečištění či nutnost vybírat v supermarketu u každého artiklu z mnoha druhů, které naši svobodu opět omezují.

	Zatímco globální trhy jsou taženy vidinou neustálého růstu „páry“, příbytkům „ledu“ – zejména globálním problémům – se všeobecně věnuje daleko menší pozornost, zvlášť pak mezi tržními aktéry. Obecných příčin toho, proč stále více globalizovaná civilizace adekvátně nereaguje na problémy globalizace, je celá řada ~~a sahají~~ od ekonomických, přes politické, kulturní, genderové až po sociálně psychologické. Jejich rozboru je ostatně zasvěcen celý kurs. Spokojme se tedy na úvod ~~s jejich~~ pouhým základním výčtem, abychom se mohli zaměřit na tržní aktéry.		Zatímco globální trhy jsou taženy vidinou neustálého růstu „páry“, příbytkům „ledu“ – zejména globálním problémům – se všeobecně věnuje daleko menší pozornost, zvlášť pak mezi tržními aktéry. Obecných příčin toho, proč stále více globalizovaná civilizace adekvátně nereaguje na problémy globalizace, je celá řada a sahají od ekonomických, přes politické, kulturní, genderové až po sociálně psychologické. Jejich rozboru je ostatně zasvěcen celý kurs. Spokojme se tedy na úvod s jejich pouhým základním výčtem, abychom se mohli zaměřit na tržní aktéry.

	Mezi jedny ~~z nejkvalifikovanějších a nejhlubších~~ rozborů patří kniha bývalého viceprezidenta USA Ala Gorea ''Země na misce vah'': „Jestliže řešení problému, který před sebou máme, zjevně vyžaduje více úsilí ~~a větší~~ oběti, než jsme ochotni si vůbec představit, anebo pokud by ani největší úsilí jedince nestačilo ~~k odvrácení~~ tragédie, býváme ~~v pokušení~~ přerušit vazbu mezi stimulem ~~a mravní~~ odpovědí.“ <ref>Gore, A. (1994). Země na misce vah: Ekologie a lidský duch. Přeložil J. Jařab. Praha: Argo.[str. 31]</ref>. Takovému filtru, který sami vkládáme do svého vnímání, psychologové říkají kognitivní disonance. Avšak důvodů, proč děláme tak málo ~~k řešení~~ globálních problémů, je možné najít daleko víc:		Mezi jedny z nejkvalifikovanějších a nejhlubších rozborů patří kniha bývalého viceprezidenta USA Ala Gorea ''Země na misce vah'': „Jestliže řešení problému, který před sebou máme, zjevně vyžaduje více úsilí a větší oběti, než jsme ochotni si vůbec představit, anebo pokud by ani největší úsilí jedince nestačilo k odvrácení tragédie, býváme v pokušení přerušit vazbu mezi stimulem a mravní odpovědí.“ <ref>Gore, A. (1994). Země na misce vah: Ekologie a lidský duch. Přeložil J. Jařab. Praha: Argo.[str. 31]</ref>. Takovému filtru, který sami vkládáme do svého vnímání, psychologové říkají kognitivní disonance. Avšak důvodů, proč děláme tak málo k řešení globálních problémů, je možné najít daleko víc:
	* nedostatek ověřených poznatků, ale přebytek informací (infotainment),		* nedostatek ověřených poznatků, ale přebytek informací (infotainment),
	* problémy ~~s měřitelností a operacionalizací~~, kvantifikovatelností výsledků našich snah,		* problémy s měřitelností a operacionalizací, kvantifikovatelností výsledků našich snah,
	* dynamická, nelineární povaha, ale vzájemná provázanost, závislost problémů,		* dynamická, nelineární povaha, ale vzájemná provázanost, závislost problémů,
	* konzumní kultura ~~a nárůst~~ individualismu,		* konzumní kultura a nárůst individualismu,
	* nedostatek politické debaty ~~a vůdčích~~ osobností,		* nedostatek politické debaty a vůdčích osobností,
	* problém kolektivní akce.		* problém kolektivní akce.

			== Zdroje ==
			<references/>
	{{licence cc\|Lebeda, Petr}}		{{licence cc\|Lebeda, Petr}}

	[[Kategorie:Trh a globální veřejné statky]]		[[Kategorie:Trh a globální veřejné statky]]

Jiří Dlouhý v 19. 2. 2008, 12:11

2008-02-19T12:11:22Z

← Starší verze		Verze z 19. 2. 2008, 14:11
Řádek 1:		Řádek 1:
	Globální trh je jedním ze zásadních rozměrů globalizace. Stále volnější toky informací, zboží a služeb, investic a kapitálu na jedné straně a stále silně regulované proudění lidí však přinášejí pohříchu dvojaké plody. Německý sociolog Claus Offe tento paradox moderních společností vystihl ve své teorii páry a ledu. Každé zvětšení individuální svobody jako větší mobilita, rychlost či možnost volby – tedy více „páry“ – doprovází i nárůst „ledu“, tj. negativních systémových jevů, jako jsou zácpy na dálnicích, globální znečištění či nutnost vybírat v supermarketu u každého artiklu z mnoha druhů, které naši svobodu opět omezují.		'''[[Globální trh]]''' je jedním ze zásadních rozměrů globalizace. Stále volnější toky informací, zboží a služeb, investic a kapitálu na jedné straně a stále silně regulované proudění lidí však přinášejí pohříchu dvojaké plody. Německý sociolog Claus Offe tento paradox moderních společností vystihl ve své teorii páry a ledu. Každé zvětšení individuální svobody jako větší mobilita, rychlost či možnost volby – tedy více „páry“ – doprovází i nárůst „ledu“, tj. negativních systémových jevů, jako jsou zácpy na dálnicích, globální znečištění či nutnost vybírat v supermarketu u každého artiklu z mnoha druhů, které naši svobodu opět omezují.

	Zatímco globální trhy jsou taženy vidinou neustálého růstu „páry“, příbytkům „ledu“ – zejména globálním problémům – se všeobecně věnuje daleko menší pozornost, zvlášť pak mezi tržními aktéry. Obecných příčin toho, proč stále více globalizovaná civilizace adekvátně nereaguje na problémy globalizace, je celá řada a sahají od ekonomických, přes politické, kulturní, genderové až po sociálně psychologické. Jejich rozboru je ostatně zasvěcen celý kurs. Spokojme se tedy na úvod s jejich pouhým základním výčtem, abychom se mohli zaměřit na tržní aktéry.		Zatímco globální trhy jsou taženy vidinou neustálého růstu „páry“, příbytkům „ledu“ – zejména globálním problémům – se všeobecně věnuje daleko menší pozornost, zvlášť pak mezi tržními aktéry. Obecných příčin toho, proč stále více globalizovaná civilizace adekvátně nereaguje na problémy globalizace, je celá řada a sahají od ekonomických, přes politické, kulturní, genderové až po sociálně psychologické. Jejich rozboru je ostatně zasvěcen celý kurs. Spokojme se tedy na úvod s jejich pouhým základním výčtem, abychom se mohli zaměřit na tržní aktéry.

	Mezi jedny z nejkvalifikovanějších a nejhlubších rozborů patří kniha bývalého viceprezidenta USA Ala Gorea Země na misce vah: „Jestliže řešení problému, který před sebou máme, zjevně vyžaduje více úsilí a větší oběti, než jsme ochotni si vůbec představit, anebo pokud by ani největší úsilí jedince nestačilo k odvrácení tragédie, býváme v pokušení přerušit vazbu mezi stimulem a mravní odpovědí.“ ~~Gore,~~ <ref>1994[str. 31]</ref>. Takovému filtru, který sami vkládáme do svého vnímání, psychologové říkají kognitivní disonance. Avšak důvodů, proč děláme tak málo k řešení globálních problémů, je možné najít daleko víc:		Mezi jedny z nejkvalifikovanějších a nejhlubších rozborů patří kniha bývalého viceprezidenta USA Ala Gorea ''Země na misce vah'': „Jestliže řešení problému, který před sebou máme, zjevně vyžaduje více úsilí a větší oběti, než jsme ochotni si vůbec představit, anebo pokud by ani největší úsilí jedince nestačilo k odvrácení tragédie, býváme v pokušení přerušit vazbu mezi stimulem a mravní odpovědí.“ <ref>Gore, A. (1994). Země na misce vah: Ekologie a lidský duch. Přeložil J. Jařab. Praha: Argo.[str. 31]</ref>. Takovému filtru, který sami vkládáme do svého vnímání, psychologové říkají kognitivní disonance. Avšak důvodů, proč děláme tak málo k řešení globálních problémů, je možné najít daleko víc:
	* nedostatek ověřených poznatků, ale přebytek informací (infotainment),		* nedostatek ověřených poznatků, ale přebytek informací (infotainment),
	* problémy s měřitelností a operacionalizací, kvantifikovatelností výsledků našich snah,		* problémy s měřitelností a operacionalizací, kvantifikovatelností výsledků našich snah,
Řádek 10:		Řádek 10:
	* nedostatek politické debaty a vůdčích osobností,		* nedostatek politické debaty a vůdčích osobností,
	* problém kolektivní akce.		* problém kolektivní akce.
			{{licence cc\|Lebeda, Petr}}

			[[Kategorie:Trh a globální veřejné statky]]

Jiří Dlouhý: Nová stránka: Globální trh je jedním ze zásadních rozměrů globalizace. Stále volnější toky informací, zboží a služeb, investic a kapitálu na jedné straně a stále silně regul...

2008-02-19T12:07:52Z

Nová stránka: Globální trh je jedním ze zásadních rozměrů globalizace. Stále volnější toky informací, zboží a služeb, investic a kapitálu na jedné straně a stále silně regul...

Nová stránka

Globální trh je jedním ze zásadních rozměrů globalizace. Stále volnější toky informací, zboží a služeb, investic a kapitálu na jedné straně a stále silně regulované proudění lidí však přinášejí pohříchu dvojaké plody. Německý sociolog Claus Offe tento paradox moderních společností vystihl ve své teorii páry a ledu. Každé zvětšení individuální svobody jako větší mobilita, rychlost či možnost volby – tedy více „páry“ – doprovází i nárůst „ledu“, tj. negativních systémových jevů, jako jsou zácpy na dálnicích, globální znečištění či nutnost vybírat v supermarketu u každého artiklu z mnoha druhů, které naši svobodu opět omezují.

Zatímco globální trhy jsou taženy vidinou neustálého růstu „páry“, příbytkům „ledu“ – zejména globálním problémům – se všeobecně věnuje daleko menší pozornost, zvlášť pak mezi tržními aktéry. Obecných příčin toho, proč stále více globalizovaná civilizace adekvátně nereaguje na problémy globalizace, je celá řada a sahají od ekonomických, přes politické, kulturní, genderové až po sociálně psychologické. Jejich rozboru je ostatně zasvěcen celý kurs. Spokojme se tedy na úvod s jejich pouhým základním výčtem, abychom se mohli zaměřit na tržní aktéry.

Mezi jedny z nejkvalifikovanějších a nejhlubších rozborů patří kniha bývalého viceprezidenta USA Ala Gorea Země na misce vah: „Jestliže řešení problému, který před sebou máme, zjevně vyžaduje více úsilí a větší oběti, než jsme ochotni si vůbec představit, anebo pokud by ani největší úsilí jedince nestačilo k odvrácení tragédie, býváme v pokušení přerušit vazbu mezi stimulem a mravní odpovědí.“ Gore, <ref>1994[str. 31]</ref>. Takovému filtru, který sami vkládáme do svého vnímání, psychologové říkají kognitivní disonance. Avšak důvodů, proč děláme tak málo k řešení globálních problémů, je možné najít daleko víc:
* nedostatek ověřených poznatků, ale přebytek informací (infotainment),
* problémy s měřitelností a operacionalizací, kvantifikovatelností výsledků našich snah,
* dynamická, nelineární povaha, ale vzájemná provázanost, závislost problémů,
* konzumní kultura a nárůst individualismu,
* nedostatek politické debaty a vůdčích osobností,
* problém kolektivní akce.