Odpověď nevládních organizací - Historie editací

Jiří Dlouhý v 22. 2. 2008, 13:58

2008-02-22T13:58:14Z

Jiří Dlouhý: Nová stránka: Navzdory evidentním změnám v chování řady firem a navzdory stamilionům dolarů, které z jejich pokladen každoročně plynou do oblasti rozvoje, sociálních služeb a ž...

2008-02-20T15:10:27Z

Nová stránka: Navzdory evidentním změnám v chování řady firem a navzdory stamilionům dolarů, které z jejich pokladen každoročně plynou do oblasti rozvoje, sociálních služeb a ž...

Nová stránka

Navzdory evidentním změnám v chování řady firem a navzdory stamilionům dolarů, které z jejich pokladen každoročně plynou do oblasti rozvoje, sociálních služeb a životního prostředí na místní i globální úrovni, velká část globální občanské společnosti je vůči korporativní odpovědnosti nanejvýš skeptická.

Proč je těžké uvěřit firmám dobré úmysly mimo sféru jejich podnikání? Protože pro velkou většinu z nich nejde o dobrovolnou snahu o změnu k lepšímu, nýbrž o reakci na vnější tlak, snahu o nápravu napáchaných škod či pragmatický způsob, jak zvýšit své zisky (či snížit ztráty).

Přístup firem k výše zmíněným nástrojům je často velmi selektivní a formální. Nedávný mezinárodní průzkum KPMG, globální účetní a auditorské firmy hodnotící zprávy o korporativní zodpovědnosti, odhalil řadu zajímavých jevů. Od roku 1993 neustále roste počet firem, které vydávají zprávy o CR (v roce 2002 již 64 procent z 250 největších globálních firem – G250). Také se rozšířilo hodnocení z ekologické oblasti na širší pojetí trvalé udržitelnosti (68 procent z G250).

Mezi hlavní motivy CR patří etické (53 procent) a ekonomické (74) pohnutky. Mezi ekonomickými důvody vítězí možnost inovace a učení, motivace pro zaměstnance a omezování a řízení rizik. Avšak většina zmínek o korporativním řízení postrádá specifické informace o struktuře CR a mechanismech její realizace uvnitř firmy. Pouze pětina firem opravdu konzultuje obsah zpráv s jejich primárními odběrateli (stakeholders) a pouze třetina žádá jejich zpětnou vazbu.

Pokrytí sociálních oblastí je podle průzkumu KPMG daleko povrchnější než zpravodajství o ekologické politice firem (85 procent všech zpráv zmiňuje horký problém globální klimatické změny). Zprávy nešetří slovy o firemním odhodlání, ale chybí konkrétní ukazatele a příklady odpovědného chování. Pouze čtvrtina korporací z těch, které sestavují CR zprávy, podává informace o širších ekonomických dopadech a udržitelnosti svého působení. Naopak pod tlakem na přenos zodpovědnosti směrem dolů v korporativních řetězcích více než 80 procent CR firem popisuje své chování k dodavatelům.

Nicméně vzrůstá počet CR zpráv s externím ověřením (prohlášením nezávislého auditora). Jak však lakonicky poznamenává samotná zpráva KPMG, „s více než 60% podílem dominují trhu ověřování CR velké účetní a auditorské firmy“.

Není divu, že korporace jsou pak obviňovány z neprůhlednosti a manipulace. Fakta uvedená na webových stránkách či ve zprávách o korporativní zodpovědnosti je těžké ověřit i srovnávat. Proto se ve slovníku kritiků objevily pojmy „greenwash“ a „bluewash“.

'''Lakování na zeleno (Greenwash)''' – zahrnuje firemní praktiky, v jejichž rámci korporace rozšiřuje nepravdivé informace, aby na veřejnosti posílila svou pověst (původně ekologicky) zodpovědné firmy. Např. pokud firma utratí za reklamu/PR více, než za svůj ekologický program, který inzeruje. Nebo pokud se svým ekologickým programem snaží zalíbit lidem, které poškozuje. Anebo pokud vydává sama sobě ekologickou certifikaci.

'''Lakování na modro (Bluewash)''' – je mladší pojem vzniklý v souvislosti s Globálním kompaktem a veřejně-soukromým partnerstvími pod hlavičkou OSN. Odkazuje na podobné praktiky (humanitární a rozvojové projekty) ve snaze zvýšit svou legitimitu napojením na OSN. Řada firem, které jsou součásti Globálního kompaktu, se totiž v minulosti dopustila vážných prohřešků vůči lidským právům, místním komunitám či životnímu prostředí (Rio Tinto, Nestlé).

Přestože uveřejněné sliby je možné korporacím připomínat, jejich naplňování záleží z velké části na libovůli dané firmy. Tlak médií bývá intenzivní, ale rychle pomíjí. Dlouhodobější tlak spotřebitelských bojkotů či nevládních kampaní může být efektivní pouze při zaměření na jedinou kauzu a jen za cenu velkého úsilí a koordinace velkého množství lidí a organizací.
Zejména však zůstává nezměněna podstata ekonomického systému, v jehož rámci korporace působí. Systémové reformy k internalizaci externalit, jaké nabízí např. ekologická daňová reforma, jsou v nedohlednu.

{{licence cc|Lebeda, Petr}}
{{globalizace}}

← Starší verze		Verze z 22. 2. 2008, 15:58
Řádek 1:		Řádek 1:
	Navzdory evidentním změnám ~~v chování~~ řady firem ~~a navzdory~~ stamilionům dolarů, které ~~z jejich~~ pokladen každoročně plynou do oblasti rozvoje, sociálních služeb ~~a životního~~ prostředí na místní ~~i globální~~ úrovni, velká část globální občanské společnosti je vůči korporativní odpovědnosti nanejvýš skeptická.		Navzdory evidentním změnám v chování řady firem a navzdory stamilionům dolarů, které z jejich pokladen každoročně plynou do oblasti rozvoje, sociálních služeb a životního prostředí na místní i globální úrovni, velká část globální občanské společnosti je vůči korporativní odpovědnosti nanejvýš skeptická.

	Proč je těžké uvěřit firmám dobré úmysly mimo sféru jejich podnikání? Protože pro velkou většinu ~~z nich~~ nejde ~~o dobrovolnou~~ snahu ~~o změnu k lepšímu~~, nýbrž ~~o reakci~~ na vnější tlak, snahu ~~o nápravu~~ napáchaných škod či pragmatický způsob, jak zvýšit své zisky (či snížit ztráty).		Proč je těžké uvěřit firmám dobré úmysly mimo sféru jejich podnikání? Protože pro velkou většinu z nich nejde o dobrovolnou snahu o změnu k lepšímu, nýbrž o reakci na vnější tlak, snahu o nápravu napáchaných škod či pragmatický způsob, jak zvýšit své zisky (či snížit ztráty).

	Přístup firem ~~k výše~~ zmíněným nástrojům je často velmi selektivní ~~a formální~~. Nedávný mezinárodní průzkum KPMG, globální účetní ~~a auditorské~~ firmy hodnotící zprávy ~~o korporativní~~ zodpovědnosti, odhalil řadu zajímavých jevů. Od roku 1993 neustále roste počet firem, které vydávají zprávy ~~o CR~~ (~~v roce~~ 2002 již 64 procent ~~z 250~~ největších globálních firem – G250). Také se rozšířilo hodnocení ~~z ekologické~~ oblasti na širší pojetí trvalé udržitelnosti (68 procent ~~z G250~~).		Přístup firem k výše zmíněným nástrojům je často velmi selektivní a formální. Nedávný mezinárodní průzkum KPMG, globální účetní a auditorské firmy hodnotící zprávy o korporativní zodpovědnosti, odhalil řadu zajímavých jevů. Od roku 1993 neustále roste počet firem, které vydávají zprávy o CR (v roce 2002 již 64 procent z 250 největších globálních firem – G250). Také se rozšířilo hodnocení z ekologické oblasti na širší pojetí trvalé udržitelnosti (68 procent z G250).

	Mezi hlavní motivy CR patří etické (53 procent) ~~a ekonomické~~ (74) pohnutky. Mezi ekonomickými důvody vítězí možnost inovace ~~a učení~~, motivace pro zaměstnance ~~a omezování a řízení~~ rizik. Avšak většina zmínek ~~o korporativním~~ řízení postrádá specifické informace ~~o struktuře~~ CR ~~a mechanismech~~ její realizace uvnitř firmy. Pouze pětina firem opravdu konzultuje obsah zpráv ~~s jejich~~ primárními odběrateli (stakeholders) ~~a pouze~~ třetina žádá jejich zpětnou vazbu.		Mezi hlavní motivy CR patří etické (53 procent) a ekonomické (74) pohnutky. Mezi ekonomickými důvody vítězí možnost inovace a učení, motivace pro zaměstnance a omezování a řízení rizik. Avšak většina zmínek o korporativním řízení postrádá specifické informace o struktuře CR a mechanismech její realizace uvnitř firmy. Pouze pětina firem opravdu konzultuje obsah zpráv s jejich primárními odběrateli (stakeholders) a pouze třetina žádá jejich zpětnou vazbu.

	Pokrytí sociálních oblastí je podle průzkumu KPMG daleko povrchnější než zpravodajství ~~o ekologické~~ politice firem (85 procent všech zpráv zmiňuje horký problém globální klimatické změny). Zprávy nešetří slovy ~~o firemním~~ odhodlání, ale chybí konkrétní ukazatele ~~a příklady~~ odpovědného chování. Pouze čtvrtina korporací ~~z těch~~, které sestavují CR zprávy, podává informace ~~o širších~~ ekonomických dopadech ~~a udržitelnosti~~ svého působení. Naopak pod tlakem na přenos zodpovědnosti směrem dolů ~~v korporativních~~ řetězcích více než 80 procent CR firem popisuje své chování ~~k dodavatelům~~.		Pokrytí sociálních oblastí je podle průzkumu KPMG daleko povrchnější než zpravodajství o ekologické politice firem (85 procent všech zpráv zmiňuje horký problém globální klimatické změny). Zprávy nešetří slovy o firemním odhodlání, ale chybí konkrétní ukazatele a příklady odpovědného chování. Pouze čtvrtina korporací z těch, které sestavují CR zprávy, podává informace o širších ekonomických dopadech a udržitelnosti svého působení. Naopak pod tlakem na přenos zodpovědnosti směrem dolů v korporativních řetězcích více než 80 procent CR firem popisuje své chování k dodavatelům.

	Nicméně vzrůstá počet CR zpráv ~~s externím~~ ověřením (prohlášením nezávislého auditora). Jak však lakonicky poznamenává samotná zpráva KPMG, ~~„s více~~ než 60% podílem dominují trhu ověřování CR velké účetní ~~a auditorské~~ firmy“.		Nicméně vzrůstá počet CR zpráv s externím ověřením (prohlášením nezávislého auditora). Jak však lakonicky poznamenává samotná zpráva KPMG, „s více než 60% podílem dominují trhu ověřování CR velké účetní a auditorské firmy“.

	Není divu, že korporace jsou pak obviňovány ~~z neprůhlednosti a manipulace~~. Fakta uvedená na webových stránkách či ve zprávách ~~o korporativní~~ zodpovědnosti je těžké ověřit ~~i srovnávat~~. Proto se ve slovníku kritiků objevily pojmy „greenwash“ ~~a „bluewash“~~.		Není divu, že korporace jsou pak obviňovány z neprůhlednosti a manipulace. Fakta uvedená na webových stránkách či ve zprávách o korporativní zodpovědnosti je těžké ověřit i srovnávat. Proto se ve slovníku kritiků objevily pojmy „greenwash“ a „bluewash“.

	'''Lakování na zeleno (Greenwash)''' – zahrnuje firemní praktiky, ~~v jejichž~~ rámci korporace rozšiřuje nepravdivé informace, aby na veřejnosti posílila svou pověst (původně ekologicky) zodpovědné firmy. Např. pokud firma utratí za reklamu/PR více, než za svůj ekologický program, který inzeruje. Nebo pokud se svým ekologickým programem snaží zalíbit lidem, které poškozuje. Anebo pokud vydává sama sobě ekologickou certifikaci.		'''Lakování na zeleno (Greenwash)''' – zahrnuje firemní praktiky, v jejichž rámci korporace rozšiřuje nepravdivé informace, aby na veřejnosti posílila svou pověst (původně ekologicky) zodpovědné firmy. Např. pokud firma utratí za reklamu/PR více, než za svůj ekologický program, který inzeruje. Nebo pokud se svým ekologickým programem snaží zalíbit lidem, které poškozuje. Anebo pokud vydává sama sobě ekologickou certifikaci.

	'''Lakování na modro (Bluewash)''' – je mladší pojem vzniklý ~~v souvislosti s Globálním~~ kompaktem ~~a veřejně~~-soukromým partnerstvími pod hlavičkou OSN. Odkazuje na podobné praktiky (humanitární ~~a rozvojové~~ projekty) ve snaze zvýšit svou legitimitu napojením na OSN. Řada firem, které jsou součásti Globálního kompaktu, se totiž ~~v minulosti~~ dopustila vážných prohřešků vůči lidským právům, místním komunitám či životnímu prostředí (Rio Tinto, Nestlé).		'''Lakování na modro (Bluewash)''' – je mladší pojem vzniklý v souvislosti s Globálním kompaktem a veřejně-soukromým partnerstvími pod hlavičkou OSN. Odkazuje na podobné praktiky (humanitární a rozvojové projekty) ve snaze zvýšit svou legitimitu napojením na OSN. Řada firem, které jsou součásti Globálního kompaktu, se totiž v minulosti dopustila vážných prohřešků vůči lidským právům, místním komunitám či životnímu prostředí (Rio Tinto, Nestlé).

	Přestože uveřejněné sliby je možné korporacím připomínat, jejich naplňování záleží ~~z velké~~ části na libovůli dané firmy. Tlak médií bývá intenzivní, ale rychle pomíjí. Dlouhodobější tlak spotřebitelských bojkotů či nevládních kampaní může být efektivní pouze při zaměření na jedinou kauzu ~~a jen~~ za cenu velkého úsilí ~~a koordinace~~ velkého množství lidí ~~a organizací~~.		Přestože uveřejněné sliby je možné korporacím připomínat, jejich naplňování záleží z velké části na libovůli dané firmy. Tlak médií bývá intenzivní, ale rychle pomíjí. Dlouhodobější tlak spotřebitelských bojkotů či nevládních kampaní může být efektivní pouze při zaměření na jedinou kauzu a jen za cenu velkého úsilí a koordinace velkého množství lidí a organizací.
	Zejména však zůstává nezměněna podstata ekonomického systému, ~~v jehož~~ rámci korporace působí. Systémové reformy ~~k internalizaci~~ externalit, jaké nabízí např. ekologická daňová reforma, jsou ~~v nedohlednu~~.		Zejména však zůstává nezměněna podstata ekonomického systému, v jehož rámci korporace působí. Systémové reformy k internalizaci externalit, jaké nabízí např. ekologická daňová reforma, jsou v nedohlednu.

	{{licence cc\|Lebeda, Petr}}		{{licence cc\|Lebeda, Petr}}
	{{globalizace}}		{{globalizace}}
			[[Kategorie:Občanská společnost]]