Obchodovatelná povolení v dopravě - Historie editací

Cukbot: Robot: Removing template: Pasdel

2011-03-10T05:58:55Z

Robot: Removing template: Pasdel

← Starší verze		Verze z 10. 3. 2011, 07:58
Řádek 21:		Řádek 21:
	{{licence cc\|Brůhová-Foltýnová, Hana}}		{{licence cc\|Brůhová-Foltýnová, Hana}}
	{{upravit Hanka}}		{{upravit Hanka}}

	~~{{pasdel}}~~

Šarkasvo: +okno pasdel

2008-10-02T12:06:41Z

+okno pasdel

← Starší verze		Verze z 2. 10. 2008, 14:06
Řádek 21:		Řádek 21:
	{{licence cc\|Brůhová-Foltýnová, Hana}}		{{licence cc\|Brůhová-Foltýnová, Hana}}
	{{upravit Hanka}}		{{upravit Hanka}}

			{{pasdel}}

Hana Brůhová v 9. 4. 2008, 13:04

2008-04-09T13:04:53Z

← Starší verze		Verze z 9. 4. 2008, 15:04
Řádek 1:		Řádek 1:
	V dopravním sektoru (kde je velké množství malých mobilních zdrojů znečištění) může být vhodnější než obchodovat s povolenkami či kredity skutečně vypuštěných emisí povolenky alokovat podle potenciálu znečištění z výrobku (tedy vozidla nebo paliva), tedy využít tzv. „down-stream“ přístup. Jinou možností je zvolit tzv. systém „průměrování“ („averaging“), ve kterém hospodářská autorita (např. vláda) stanoví hodnotu průměrného limitu pro veškeré výrobky (auta, stroje) pro firmy ze stejného odvětví; firmy mají možnost přesáhnout limit pro určitý výrobek pouze tehdy, když sníží emise oproti průměrnému limitu pro jiné výrobky. V opačném případě platí pokutu <ref>(~~více viz OECD 2001b~~)</ref>.		V dopravním sektoru (kde je velké množství malých mobilních zdrojů znečištění) může být vhodnější než obchodovat s povolenkami či kredity skutečně vypuštěných emisí povolenky alokovat podle potenciálu znečištění z výrobku (tedy vozidla nebo paliva), tedy využít tzv. „down-stream“ přístup. Jinou možností je zvolit tzv. systém „průměrování“ („averaging“), ve kterém hospodářská autorita (např. vláda) stanoví hodnotu průměrného limitu pro veškeré výrobky (auta, stroje) pro firmy ze stejného odvětví; firmy mají možnost přesáhnout limit pro určitý výrobek pouze tehdy, když sníží emise oproti průměrnému limitu pro jiné výrobky. V opačném případě platí pokutu <ref>OECD (2001): Domestic Transferable Permits for Environmental Management: Design and Implementation. Paris</ref>.

	Jedním z konkrétních příkladů použití flexibilních tržních mechanismů v dopravě v praxi jsou kontrakty na práva znečištění v USA. Firmy s omezením rozsahu znečištění mohou svá práva znečištění rozdělit mezi svá vozidla a ostatní aktivity, dokonce prodat nepoužitá práva.		Jedním z konkrétních příkladů použití flexibilních tržních mechanismů v dopravě v praxi jsou kontrakty na práva znečištění v USA. Firmy s omezením rozsahu znečištění mohou svá práva znečištění rozdělit mezi svá vozidla a ostatní aktivity, dokonce prodat nepoužitá práva.

Hana Brůhová v 9. 4. 2008, 11:28

2008-04-09T11:28:57Z

← Starší verze		Verze z 9. 4. 2008, 13:28
Řádek 1:		Řádek 1:
	V dopravním sektoru (kde je velké množství malých mobilních zdrojů znečištění) může být vhodnější než obchodovat s povolenkami či kredity skutečně vypuštěných emisí povolenky alokovat podle potenciálu znečištění z výrobku (tedy vozidla nebo paliva), tedy využít tzv. „down-stream“ přístup. Jinou možností je zvolit tzv. systém „průměrování“ („averaging“), ve kterém hospodářská autorita (např. vláda) stanoví hodnotu průměrného limitu pro veškeré výrobky (auta, stroje) pro firmy ze stejného odvětví; firmy mají možnost přesáhnout limit pro určitý výrobek pouze tehdy, když sníží emise oproti průměrnému limitu pro jiné výrobky <ref>(více viz OECD 2001b)</ref>~~. V opačném případě platí pokutu~~.		V dopravním sektoru (kde je velké množství malých mobilních zdrojů znečištění) může být vhodnější než obchodovat s povolenkami či kredity skutečně vypuštěných emisí povolenky alokovat podle potenciálu znečištění z výrobku (tedy vozidla nebo paliva), tedy využít tzv. „down-stream“ přístup. Jinou možností je zvolit tzv. systém „průměrování“ („averaging“), ve kterém hospodářská autorita (např. vláda) stanoví hodnotu průměrného limitu pro veškeré výrobky (auta, stroje) pro firmy ze stejného odvětví; firmy mají možnost přesáhnout limit pro určitý výrobek pouze tehdy, když sníží emise oproti průměrnému limitu pro jiné výrobky. V opačném případě platí pokutu <ref>(více viz OECD 2001b)</ref>.

	Jedním z konkrétních příkladů použití flexibilních tržních mechanismů v dopravě v praxi jsou kontrakty na práva znečištění v USA. Firmy s omezením rozsahu znečištění mohou svá práva znečištění rozdělit mezi svá vozidla a ostatní aktivity, dokonce prodat nepoužitá práva.		Jedním z konkrétních příkladů použití flexibilních tržních mechanismů v dopravě v praxi jsou kontrakty na práva znečištění v USA. Firmy s omezením rozsahu znečištění mohou svá práva znečištění rozdělit mezi svá vozidla a ostatní aktivity, dokonce prodat nepoužitá práva.

Hana Brůhová v 9. 4. 2008, 11:27

2008-04-09T11:27:12Z

← Starší verze		Verze z 9. 4. 2008, 13:27
Řádek 1:		Řádek 1:
	~~Na rozdíl od „upstream“ přístupu – který~~ je ~~běžnější a ve kterém jsou obchodovány vypouštěné emise např. CO<sub>2</sub> – mohou~~ být ~~pro sektor dopravy relevantnější přístupy „down-stream“. Ty se zaměřují na první vstup (fosilních paliv) na trh a~~ povolenky ~~jsou alokovány dle~~ potenciálu znečištění z výrobku, tedy ~~vozidla a celkového stanoveného emisního stropu~~. ~~Pro sektor dopravy dále mohou být relevantní systémy~~ „průměrování“ („averaging“), ve kterém hospodářská autorita (např. vláda) stanoví hodnotu průměrného limitu pro veškeré výrobky (auta, stroje) ~~zpracovávané firmami~~ ze stejného odvětví; firmy mají možnost ~~převýšit~~ limit pro určitý výrobek pouze tehdy, když ~~o toto „přestřelení“~~ sníží emise oproti průměrnému limitu pro jiné výrobky <ref>(více viz OECD 2001b)</ref>.		V dopravním sektoru (kde je velké množství malých mobilních zdrojů znečištění) může být vhodnější než obchodovat s povolenkami či kredity skutečně vypuštěných emisí povolenky alokovat podle potenciálu znečištění z výrobku (tedy vozidla nebo paliva), tedy využít tzv. „down-stream“ přístup. Jinou možností je zvolit tzv. systém „průměrování“ („averaging“), ve kterém hospodářská autorita (např. vláda) stanoví hodnotu průměrného limitu pro veškeré výrobky (auta, stroje) pro firmy ze stejného odvětví; firmy mají možnost přesáhnout limit pro určitý výrobek pouze tehdy, když sníží emise oproti průměrnému limitu pro jiné výrobky <ref>(více viz OECD 2001b)</ref>. V opačném případě platí pokutu.

	Jedním z konkrétních příkladů použití flexibilních tržních mechanismů v dopravě v praxi jsou kontrakty na práva znečištění v USA. Firmy s omezením rozsahu znečištění mohou svá práva znečištění rozdělit mezi svá vozidla a ostatní aktivity, dokonce prodat nepoužitá práva.		Jedním z konkrétních příkladů použití flexibilních tržních mechanismů v dopravě v praxi jsou kontrakty na práva znečištění v USA. Firmy s omezením rozsahu znečištění mohou svá práva znečištění rozdělit mezi svá vozidla a ostatní aktivity, dokonce prodat nepoužitá práva.

	Další příklad z USA představuje ~~např.~~ prodej práv na olovo v benzínu u rafinérií v období 1983–1987 nebo emisní práva k NOx a uhlovodíkům pro každý motor modelu výrobce~~<ref name="footnote_1">Tzv. FEL – Family Emission Limit.</ref>~~ (systém ABT - Averaging, Banking and Trading) obchodovaný mezi výrobci motorů.		Další příklad z USA představuje prodej práv na olovo v benzínu u rafinérií v období 1983–1987 nebo emisní práva k NOx a uhlovodíkům pro každý motor modelu výrobce (systém ABT - Averaging, Banking and Trading) obchodovaný mezi výrobci motorů.

	~~V současné době se na evropské úrovni diskutuje zahrnutí letecké~~ dopravy ~~do evropského systému emisního obchodování~~.		Kromě emisí mohou obchodovatelná povolení regulovat také množství vlastněných vozidel nebo objem dopravy. Například v Singapuru byl zaveden systém prodeje licencí (povolení) k nákupu automobilu.

	~~Kromě emisí mohou obchodovatelná povolení regulovat také množství vlastněných vozidel nebo objem~~ dopravy~~. Například v Singapuru byl zaveden systém prodeje licencí (povolení) k nákupu automobilu~~.		V současné době se dále na evropské úrovni diskutuje dále o zahrnutí letecké dopravy do evropského systému emisního obchodování.

Hana Brůhová v 9. 4. 2008, 10:00

2008-04-09T10:00:24Z

← Starší verze		Verze z 9. 4. 2008, 12:00
Řádek 7:		Řádek 7:
	V současné době se na evropské úrovni diskutuje zahrnutí letecké dopravy do evropského systému emisního obchodování.		V současné době se na evropské úrovni diskutuje zahrnutí letecké dopravy do evropského systému emisního obchodování.

	Kromě emisí mohou obchodovatelná povolení regulovat také množství vlastněných vozidel nebo objem dopravy.		Kromě emisí mohou obchodovatelná povolení regulovat také množství vlastněných vozidel nebo objem dopravy. Například v Singapuru byl zaveden systém prodeje licencí (povolení) k nákupu automobilu.
	*Například v Singapuru byl zaveden systém prodeje licencí (povolení) k nákupu automobilu.
	*V Mexiku pak dochází k regulaci objemu dopravy

	== Zdroje a poznámky ==		== Zdroje a poznámky ==

Jiří Dlouhý: Nová stránka: Na rozdíl od „upstream“ přístupu – který je běžnější a ve kterém jsou obchodovány vypouštěné emise např. CO₂ – mohou být pro sektor dopravy relevan...

2008-03-29T17:34:55Z

Nová stránka: Na rozdíl od „upstream“ přístupu – který je běžnější a ve kterém jsou obchodovány vypouštěné emise např. CO<sub>2</sub> – mohou být pro sektor dopravy relevan...

Nová stránka

Na rozdíl od „upstream“ přístupu – který je běžnější a ve kterém jsou obchodovány vypouštěné emise např. CO<sub>2</sub> – mohou být pro sektor dopravy relevantnější přístupy „down-stream“. Ty se zaměřují na první vstup (fosilních paliv) na trh a povolenky jsou alokovány dle potenciálu znečištění z výrobku, tedy vozidla a celkového stanoveného emisního stropu. Pro sektor dopravy dále mohou být relevantní systémy „průměrování“ („averaging“), ve kterém hospodářská autorita (např. vláda) stanoví hodnotu průměrného limitu pro veškeré výrobky (auta, stroje) zpracovávané firmami ze stejného odvětví; firmy mají možnost převýšit limit pro určitý výrobek pouze tehdy, když o toto „přestřelení“ sníží emise oproti průměrnému limitu pro jiné výrobky <ref>(více viz OECD 2001b)</ref>.

Jedním z konkrétních příkladů použití flexibilních tržních mechanismů v dopravě v praxi jsou kontrakty na práva znečištění v USA. Firmy s omezením rozsahu znečištění mohou svá práva znečištění rozdělit mezi svá vozidla a ostatní aktivity, dokonce prodat nepoužitá práva.

Další příklad z USA představuje např. prodej práv na olovo v benzínu u rafinérií v období 1983–1987 nebo emisní práva k NOx a uhlovodíkům pro každý motor modelu výrobce<ref name="footnote_1">Tzv. FEL – Family Emission Limit.</ref> (systém ABT - Averaging, Banking and Trading) obchodovaný mezi výrobci motorů.

V současné době se na evropské úrovni diskutuje zahrnutí letecké dopravy do evropského systému emisního obchodování.

Kromě emisí mohou obchodovatelná povolení regulovat také množství vlastněných vozidel nebo objem dopravy.
*Například v Singapuru byl zaveden systém prodeje licencí (povolení) k nákupu automobilu.
*V Mexiku pak dochází k regulaci objemu dopravy

== Zdroje a poznámky ==
<references/>

== Odkazy ==
=== Související stránky ===
[[Obchodovatelná povolení]]

[[Kategorie:Možnosti regulace dopravy]]

{{licence cc|Brůhová-Foltýnová, Hana}}
{{upravit Hanka}}