Nástroje politiky životního prostředí - Historie editací

Jiří Dlouhý: - link

2016-05-11T13:32:39Z

- link

← Starší verze		Verze z 11. 5. 2016, 15:32
Řádek 30:		Řádek 30:
	== Literatura ==		== Literatura ==

	Mezřický, V. a kol. (1996): Základy ekologické politiky. Právnická fakulta, UK v Praze, ISBN 80-85368-96-X.		*Mezřický, V. a kol. (1996): Základy ekologické politiky. Právnická fakulta, UK v Praze, ISBN 80-85368-96-X.
			*Moldan, B. (2001): Ekologická dimenze udržitelného rozvoje. Karolinum, Praha, ISBN 80-246-0246-6.
	Moldan, B. (2001): Ekologická dimenze udržitelného rozvoje. Karolinum, Praha, ISBN 80-246-0246-6.		*Moldan, B. (2003): (Ne)udržitelný rozvoj. Ekologie, hrozba i naděje. Karolinum, Praha, ISBN 80-246-0286-5.
			*(2000): Env-ekonomie, politika a vnější vztahy ČR, 2 seminář doktorandských studentů, Praha.
	Moldan, B. (2003): (Ne)udržitelný rozvoj. Ekologie, hrozba i naděje. Karolinum, Praha, ISBN 80-246-0286-5.

	~~[http://www.env.cebin.cz/_nav/_index_hp.html Publikace Ministerstva životního prostředí]~~ (2000): Env-ekonomie, politika a vnější vztahy ČR, 2 seminář doktorandských studentů, Praha.

	{{upravit Jana}}		{{upravit Jana}}
	[[Kategorie:Politika udržitelného rozvoje]]		[[Kategorie:Politika udržitelného rozvoje]]

Admin: /* Ostatní nástroje */

2013-05-04T15:45:28Z

Ostatní nástroje

← Starší verze		Verze z 4. 5. 2013, 17:45
Řádek 27:		Řádek 27:

	Příkladem dobrovolné aktivity je [[označování ekologicky šetrných výrobků]] ([[ecolabelling]]). Má za účel informovat spotřebitele o tom, že daný výrobek je k životnímu prostředí "přátelský", že jeho spotřeba má menší nebo žádné negativní environmentální důsledky než jiné srovnatelné, ale neoznačené výrobky.		Příkladem dobrovolné aktivity je [[označování ekologicky šetrných výrobků]] ([[ecolabelling]]). Má za účel informovat spotřebitele o tom, že daný výrobek je k životnímu prostředí "přátelský", že jeho spotřeba má menší nebo žádné negativní environmentální důsledky než jiné srovnatelné, ale neoznačené výrobky.
	*Viz též [[Dobrovolné environmentální aktivity]]

	== Literatura ==		== Literatura ==

Cukbot: Robot: Removing template: Pasdel

2011-03-10T05:49:44Z

Robot: Removing template: Pasdel

← Starší verze		Verze z 10. 3. 2011, 07:49
Řádek 41:		Řádek 41:
	{{upravit Jana}}		{{upravit Jana}}
	[[Kategorie:Politika udržitelného rozvoje]]		[[Kategorie:Politika udržitelného rozvoje]]

	~~{{pasdel}}~~

Šarkasvo: +okno pasdel

2008-10-02T11:35:03Z

+okno pasdel

← Starší verze		Verze z 2. 10. 2008, 13:35
Řádek 41:		Řádek 41:
	{{upravit Jana}}		{{upravit Jana}}
	[[Kategorie:Politika udržitelného rozvoje]]		[[Kategorie:Politika udržitelného rozvoje]]

			{{pasdel}}

Jiří Dlouhý v 22. 2. 2008, 09:31

2008-02-22T09:31:07Z

← Starší verze		Verze z 22. 2. 2008, 11:31
Řádek 40:		Řádek 40:

	{{upravit Jana}}		{{upravit Jana}}
			[[Kategorie:Politika udržitelného rozvoje]]

Jiří Dlouhý v 12. 2. 2008, 05:56

2008-02-12T05:56:04Z

← Starší verze		Verze z 12. 2. 2008, 07:56
Řádek 24:		Řádek 24:
	Dobrovolné dohody s garancí státu. V poslední době se úspěšně rozvíjejí také některé přístupy založené na dobrovolném rozhodnutí faktického nebo potenciálního znečišťovatele zavázat se k minimalizaci narušování životního prostředí. Patří sem například dobrovolné dohody mezi státem a průmyslovými podniky a environmentální označování výrobků .		Dobrovolné dohody s garancí státu. V poslední době se úspěšně rozvíjejí také některé přístupy založené na dobrovolném rozhodnutí faktického nebo potenciálního znečišťovatele zavázat se k minimalizaci narušování životního prostředí. Patří sem například dobrovolné dohody mezi státem a průmyslovými podniky a environmentální označování výrobků .

	'''Dobrovolné dohody''' uzavírají mezi sebou veřejná správa na straně jedné a průmyslové svazy nebo jednotlivé podniky na straně druhé - týkají se podmínek pro konkrétní opatření (povolení, předpisy, sankce). S větší iniciativou firem počítají podnikatelské strategie zaměřené na budování [[Ekologicky orientované systémy řízení ~~- EMS~~\|ekologicky orientovaných systémů řízení podniků - EMS]] (někdy se mu také říká systém managementu zdraví a bezpečnosti prostředí - EHS). Tato široká úroveň strategie podnikání umožňuje zařadit etická rozhodnutí do celého ekonomického rozhodovacího procesu. Strategii lze navrhnou tak, že odpovídá na otázku po smyslu podnikání v širších souvislostech sociálních, ekologických atd. - firmy se tak mohou rozhodnout pro udržitelný výrobní proces. K vytvoření úplného a efektivního systému EMS je zapotřebí množství procesů a nástrojů; pro srovnání úspěšnosti při vytváření této strategie se zavádějí standardní požadavky a normy.		'''Dobrovolné dohody''' uzavírají mezi sebou veřejná správa na straně jedné a průmyslové svazy nebo jednotlivé podniky na straně druhé - týkají se podmínek pro konkrétní opatření (povolení, předpisy, sankce). S větší iniciativou firem počítají podnikatelské strategie zaměřené na budování [[Ekologicky orientované systémy řízení\|ekologicky orientovaných systémů řízení podniků - EMS]] (někdy se mu také říká systém managementu zdraví a bezpečnosti prostředí - EHS). Tato široká úroveň strategie podnikání umožňuje zařadit etická rozhodnutí do celého ekonomického rozhodovacího procesu. Strategii lze navrhnou tak, že odpovídá na otázku po smyslu podnikání v širších souvislostech sociálních, ekologických atd. - firmy se tak mohou rozhodnout pro udržitelný výrobní proces. K vytvoření úplného a efektivního systému EMS je zapotřebí množství procesů a nástrojů; pro srovnání úspěšnosti při vytváření této strategie se zavádějí standardní požadavky a normy.

	Příkladem dobrovolné aktivity je [[označování ekologicky šetrných výrobků]] ([[ecolabelling]]). Má za účel informovat spotřebitele o tom, že daný výrobek je k životnímu prostředí "přátelský", že jeho spotřeba má menší nebo žádné negativní environmentální důsledky než jiné srovnatelné, ale neoznačené výrobky.		Příkladem dobrovolné aktivity je [[označování ekologicky šetrných výrobků]] ([[ecolabelling]]). Má za účel informovat spotřebitele o tom, že daný výrobek je k životnímu prostředí "přátelský", že jeho spotřeba má menší nebo žádné negativní environmentální důsledky než jiné srovnatelné, ale neoznačené výrobky.

Jiří Dlouhý v 12. 2. 2008, 05:47

2008-02-12T05:47:44Z

← Starší verze		Verze z 12. 2. 2008, 07:47
Řádek 3:		Řádek 3:
	Užití konkrétních ekonomických nástrojů závisí na převažujícím politickém přístupu a daném ekonomickém systému. Například v rámci neoklasické ekonomické teorie se problémy životního prostředí interpretují tak, že souvisí s "neoptimální tvorbou cen" a řeší v souladu s tradičními přístupy "ekonomie blahobytu". Strategie udržitelného rozvoje naproti tomu neklade důraz na zvyšování tokových veličin (např. roční růst výroby), ale na stabilizaci stavových veličin (zachování přírodního bohatství v celé jeho rozmanitosti). Toto pojetí znamená účinnou korekci kvantity výroby její kvalitou.		Užití konkrétních ekonomických nástrojů závisí na převažujícím politickém přístupu a daném ekonomickém systému. Například v rámci neoklasické ekonomické teorie se problémy životního prostředí interpretují tak, že souvisí s "neoptimální tvorbou cen" a řeší v souladu s tradičními přístupy "ekonomie blahobytu". Strategie udržitelného rozvoje naproti tomu neklade důraz na zvyšování tokových veličin (např. roční růst výroby), ale na stabilizaci stavových veličin (zachování přírodního bohatství v celé jeho rozmanitosti). Toto pojetí znamená účinnou korekci kvantity výroby její kvalitou.

	Pro praktické použití byla navržena [[~~Klasifikace ekonomických nástrojů~~\|škála ekonomických nástrojů]] politiky životního prostředí - mají-li být dostatečně účinné, musí být dostatečně integrovány do "[[Nástrojový mix\|nástrojového mixu]]".		Pro praktické použití byla navržena [[Ekonomické nástroje\|škála ekonomických nástrojů]] politiky životního prostředí - mají-li být dostatečně účinné, musí být dostatečně integrovány do "[[Nástrojový mix\|nástrojového mixu]]".

	K odpovědnému rozhodování v oblasti politické i ekonomické jsou zapotřebí jasné signály o stavu prostředí i jednotlivých jeho "statků a služeb", o souvislostech vývoje tohoto stavu s ekonomickými aktivitami člověka. K tomu lze využít některé [[Indikátory udržitelného rozvoje\|indikátory udržitelného rozvoje]] či například [[Analýza materiálových a energetických toků\|materiálové a energetické bilance]].		K odpovědnému rozhodování v oblasti politické i ekonomické jsou zapotřebí jasné signály o stavu prostředí i jednotlivých jeho "statků a služeb", o souvislostech vývoje tohoto stavu s ekonomickými aktivitami člověka. K tomu lze využít některé [[Indikátory udržitelného rozvoje\|indikátory udržitelného rozvoje]] či například [[Analýza materiálových a energetických toků\|materiálové a energetické bilance]].

Jiří Dlouhý v 11. 2. 2008, 08:55

2008-02-11T08:55:57Z

← Starší verze		Verze z 11. 2. 2008, 10:55
Řádek 26:		Řádek 26:
	'''Dobrovolné dohody''' uzavírají mezi sebou veřejná správa na straně jedné a průmyslové svazy nebo jednotlivé podniky na straně druhé - týkají se podmínek pro konkrétní opatření (povolení, předpisy, sankce). S větší iniciativou firem počítají podnikatelské strategie zaměřené na budování [[Ekologicky orientované systémy řízení - EMS\|ekologicky orientovaných systémů řízení podniků - EMS]] (někdy se mu také říká systém managementu zdraví a bezpečnosti prostředí - EHS). Tato široká úroveň strategie podnikání umožňuje zařadit etická rozhodnutí do celého ekonomického rozhodovacího procesu. Strategii lze navrhnou tak, že odpovídá na otázku po smyslu podnikání v širších souvislostech sociálních, ekologických atd. - firmy se tak mohou rozhodnout pro udržitelný výrobní proces. K vytvoření úplného a efektivního systému EMS je zapotřebí množství procesů a nástrojů; pro srovnání úspěšnosti při vytváření této strategie se zavádějí standardní požadavky a normy.		'''Dobrovolné dohody''' uzavírají mezi sebou veřejná správa na straně jedné a průmyslové svazy nebo jednotlivé podniky na straně druhé - týkají se podmínek pro konkrétní opatření (povolení, předpisy, sankce). S větší iniciativou firem počítají podnikatelské strategie zaměřené na budování [[Ekologicky orientované systémy řízení - EMS\|ekologicky orientovaných systémů řízení podniků - EMS]] (někdy se mu také říká systém managementu zdraví a bezpečnosti prostředí - EHS). Tato široká úroveň strategie podnikání umožňuje zařadit etická rozhodnutí do celého ekonomického rozhodovacího procesu. Strategii lze navrhnou tak, že odpovídá na otázku po smyslu podnikání v širších souvislostech sociálních, ekologických atd. - firmy se tak mohou rozhodnout pro udržitelný výrobní proces. K vytvoření úplného a efektivního systému EMS je zapotřebí množství procesů a nástrojů; pro srovnání úspěšnosti při vytváření této strategie se zavádějí standardní požadavky a normy.

	Příkladem dobrovolné aktivity je ~~'''~~[[označování ekologicky šetrných výrobků (ecolabelling)]]~~'''~~. Má za účel informovat spotřebitele o tom, že daný výrobek je k životnímu prostředí "přátelský", že jeho spotřeba má menší nebo žádné negativní environmentální důsledky než jiné srovnatelné, ale neoznačené výrobky.		Příkladem dobrovolné aktivity je [[označování ekologicky šetrných výrobků]] ([[ecolabelling]]). Má za účel informovat spotřebitele o tom, že daný výrobek je k životnímu prostředí "přátelský", že jeho spotřeba má menší nebo žádné negativní environmentální důsledky než jiné srovnatelné, ale neoznačené výrobky.
	*Viz též [[Dobrovolné environmentální aktivity]]		*Viz též [[Dobrovolné environmentální aktivity]]

Jiří Dlouhý: Stránka Prostředky politiky životního prostředí přemístěna na stránku Nástroje politiky životního prostředí

2008-02-04T21:19:58Z

Stránka Prostředky politiky životního prostředí přemístěna na stránku Nástroje politiky životního prostředí

← Starší verze		Verze z 4. 2. 2008, 23:19
(Žádný rozdíl)

Jiří Dlouhý: Stránka Ekonomické prostředky politiky životního prostředí přemístěna na stránku Prostředky politiky životního prostředí

2008-02-04T21:11:51Z

Stránka Ekonomické prostředky politiky životního prostředí přemístěna na stránku Prostředky politiky životního prostředí

← Starší verze		Verze z 4. 2. 2008, 23:11
(Žádný rozdíl)