Možnosti omezování fragmentace krajiny a jejích důsledků - Historie editací

JaDlo v 30. 11. 2020, 20:39

2020-11-30T20:39:43Z

← Starší verze		Verze z 30. 11. 2020, 22:39
Řádek 1:		Řádek 1:
	==Úvod==		==Úvod==
	Fragmentace krajiny je jedním z důsledků naší činnosti v krajině. Často je zmiňována v souvislosti s dopravou, ale významnou roli hraje také například stále se rozrůstající zástavba. Omezení fragmentace vyvolané liniovými dopravními stavbami je možné provádět několika způsoby. Tím prvním je už samotný návrh vhodného vedení trasy. Pokud už ke vzniku bariérového efektu dojde, je nutné v místě migrační cesty navrhnout některou z forem ekoduktů (přechod či nadchod). Zahraniční zkušenosti ukazují, že je mnohem výhodnější průchodnost liniových staveb řešit už při jejich plánování, než následnými nákladnými opatřeními.		Fragmentace krajiny je jedním z důsledků naší činnosti v krajině. Často je zmiňována v souvislosti s dopravou, ale významnou roli hraje také například stále se rozrůstající zástavba. Omezení fragmentace vyvolané liniovými dopravními stavbami je možné provádět několika způsoby. Tím prvním je už samotný návrh vhodného vedení trasy. Pokud už ke vzniku tzv. [[Bariérový efekt\|'''bariérového efektu''']] dojde, je nutné v místě migrační cesty navrhnout některou z forem ekoduktů (přechod či nadchod). Zahraniční zkušenosti ukazují, že je mnohem výhodnější průchodnost liniových staveb řešit už při jejich plánování, než následnými nákladnými opatřeními.

	==Migrující druhy==		==Migrující druhy==
Řádek 12:		Řádek 12:
	==Typy migračních přechodů komunikací==		==Typy migračních přechodů komunikací==
	Dopravní cesta je překážkou jak pro drobné obojživelníky tak i pro velké savce. Zatímco těm drobnějším živočichům stačí zřizovat méně nákladné podchody, velcí savci vyžadují zelené mosty. Takže zatímco například mezi způsoby, které chrání migrující druhy obojživelníků patří:		Dopravní cesta je překážkou jak pro drobné obojživelníky tak i pro velké savce. Zatímco těm drobnějším živočichům stačí zřizovat méně nákladné podchody, velcí savci vyžadují zelené mosty. Takže zatímco například mezi způsoby, které chrání migrující druhy obojživelníků patří:

	*Dopravní značení		*Dopravní značení
	*Odchyt zvířat na silnici a jejich transfer přes rizikový úsek		*Odchyt zvířat na silnici a jejich transfer přes rizikový úsek
Řádek 19:		Řádek 20:
	*Náhrady podchodů		*Náhrady podchodů
	*Uzávěra silnic a objížďka		*Uzávěra silnic a objížďka

	Medvěd nebo los nepodejde ani pod estakádou.		Medvěd nebo los nepodejde ani pod estakádou.

	===Rozdělení migračních přechodů===		===Rozdělení migračních přechodů===

	*Podchody		*Podchody
	**Propustky		**Propustky
Řádek 31:		Řádek 34:

	Další možné dělení je provedeno v závislosti na šířce mostu a nadchody jsou rozděleny do dvou kategorií:		Další možné dělení je provedeno v závislosti na šířce mostu a nadchody jsou rozděleny do dvou kategorií:
	*zelený most
			*zelený most

	jehož šířka se pohybuje mezi 35–80 metry a kde je doporučeno zachovat poměr šířky a délky minimálně 0,8		jehož šířka se pohybuje mezi 35–80 metry a kde je doporučeno zachovat poměr šířky a délky minimálně 0,8
	*krajinářský most
			*krajinářský most

	s minimální šířkou 80 metrů. Šířka toho typu mostu se navíc zvětšuje ve směru k oběma koncům, aby byl přechod z okolního prostředí na most plynulý. Tento typ mostu je vhodný pro migraci velkých šelem.		s minimální šířkou 80 metrů. Šířka toho typu mostu se navíc zvětšuje ve směru k oběma koncům, aby byl přechod z okolního prostředí na most plynulý. Tento typ mostu je vhodný pro migraci velkých šelem.

Řádek 43:		Řádek 50:
	Vzhledem k finanční náročnosti výstavby ekoduktů je jejich efektivnost nesmírně důležitá. Při návrhu je třeba vycházet z průzkumů migračních cest a také z návaznosti na okolní prostředí. Efektivnost je možné vyjádřit pomocí migračního potenciálu, který vyjadřuje funkčnost ekoduktu a je dát součinem složky ekologické a složky technické. Ekologická složka vyjadřuje migrační tlak v dané lokalitě a složka technická charakterizuje parametry migračního objektu, kdy se nejčastěji diskutuje o šířce ekoduktu. Existuje také celá řada průzkumů stávajících podchodů a přechodů, např. rozsáhlý průzkum probíhal na území Kanady v oblasti Rocky Mountains, kde bylo za pomoci kamer pět let sledováno 22 podchodů a 2 přechody, který mimo jiné ukázal i závislost mezi stářím objektu a jeho efektivitou. Čím starší objekt byl, tím byl využívanější.		Vzhledem k finanční náročnosti výstavby ekoduktů je jejich efektivnost nesmírně důležitá. Při návrhu je třeba vycházet z průzkumů migračních cest a také z návaznosti na okolní prostředí. Efektivnost je možné vyjádřit pomocí migračního potenciálu, který vyjadřuje funkčnost ekoduktu a je dát součinem složky ekologické a složky technické. Ekologická složka vyjadřuje migrační tlak v dané lokalitě a složka technická charakterizuje parametry migračního objektu, kdy se nejčastěji diskutuje o šířce ekoduktu. Existuje také celá řada průzkumů stávajících podchodů a přechodů, např. rozsáhlý průzkum probíhal na území Kanady v oblasti Rocky Mountains, kde bylo za pomoci kamer pět let sledováno 22 podchodů a 2 přechody, který mimo jiné ukázal i závislost mezi stářím objektu a jeho efektivitou. Čím starší objekt byl, tím byl využívanější.

	== Zdroje: ==		==Zdroje:==

	*Adamec, V.: Fragmentace lokalit dopravní infrastrukturou – ekologické efekty a možná řešení v projektu COST 341. [online] Centrum dopravního výzkumu Ministerstva dopravy. Přístup z WWW: <http://www.cdv.cz/text/szp/frag/frag-doprava.pdf>		*Adamec, V.: Fragmentace lokalit dopravní infrastrukturou – ekologické efekty a možná řešení v projektu COST 341. [online] Centrum dopravního výzkumu Ministerstva dopravy. Přístup z WWW: <http://www.cdv.cz/text/szp/frag/frag-doprava.pdf>
	*Adamec V. et al.: Výzkum zátěže životního prostředí z dopravy. Výroční zpráva za rok 2005, Centrum dopravního výzkumu, Brno, 2006		*Adamec V. et al.: Výzkum zátěže životního prostředí z dopravy. Výroční zpráva za rok 2005, Centrum dopravního výzkumu, Brno, 2006
	*Anděl, P., Hlaváč, V., Lenner, R.: Migrační objekty pro zajištění průchodnosti dálnic a silnic pro volně žijící živočichy : Ministerstvo dopravy, odbor pozemních komunikací. Liberec 2006		*Anděl, P., Hlaváč, V., Lenner, R.: Migrační objekty pro zajištění průchodnosti dálnic a silnic pro volně žijící živočichy : Ministerstvo dopravy, odbor pozemních komunikací. Liberec 2006
	*Clevenger, A., P.: Long-term, Year-round Monitoring of Wildlife Crossing Structires and the Importance of Temporal and Spatial Variability in Performance Studies. http://www.icoet.net/downloads/03MonitoringofStructures.pdf		*Clevenger, A., P.: Long-term, Year-round Monitoring of Wildlife Crossing Structires and the Importance of Temporal and Spatial Variability in Performance Studies. http://www.icoet.net/downloads/03MonitoringofStructures.pdf
	*Kutal M.: Zlepšování průchodnosti krajiny pro velké šelmy: jaká je optimální šířka ekoduktů? http://www.selmy.cz/clanek/zelene-mosty/		*Kutal M.: Zlepšování průchodnosti krajiny pro velké šelmy: jaká je optimální šířka ekoduktů? http://www.selmy.cz/clanek/zelene-mosty/
	*Mata, C.: Effectivnes of Wildlife Crossing Structures and Adapted Culverts in a Highway in Northwest Spain. http://www.icoet.net/downloads/03MonitoringofStructures.pdf		*Mata, C.: Effectivnes of Wildlife Crossing Structures and Adapted Culverts in a Highway in Northwest Spain. http://www.icoet.net/downloads/03MonitoringofStructures.pdf
	*Metodika křížení komunikací a vodních toků s funkcí biokoridorů. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 1995		*Metodika křížení komunikací a vodních toků s funkcí biokoridorů. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 1995
	*Wildlife and Traffic. A European Handbook for Identifying Conflicts and Designing Solutions. COST 341. KNNV Publisher, 2003		*Wildlife and Traffic. A European Handbook for Identifying Conflicts and Designing Solutions. COST 341. KNNV Publisher, 2003

JaDlo: added Category:Krajina using HotCat

2020-01-26T15:29:00Z

added Category:Krajina using HotCat

← Starší verze		Verze z 26. 1. 2020, 17:29
Řádek 55:		Řádek 55:

	[[Kategorie:Využití území]]		[[Kategorie:Využití území]]
			[[Kategorie:Krajina]]

Neubergova v 24. 4. 2008, 09:56

2008-04-24T09:56:22Z

← Starší verze		Verze z 24. 4. 2008, 11:56
Řádek 1:		Řádek 1:
	==Úvod==		==Úvod==
	~~Ročně na našich silnicích hyne velké množství zvířat, savců, plazů i obojživelníků~~. ~~Střety se zvěří však kromě snižování populací již tak ohrožených druhů zvířat~~, ~~mají~~ také ~~velký vliv na bezpečnost provozu~~. ~~Proto~~ je ~~třeba možnosti střetu pokud možno minimalizovat~~. ~~zahraniční~~ zkušenosti ukazují, že je mnohem výhodnější průchodnost liniových staveb řešit už při jejich plánování, než následnými nákladnými opatřeními.		Fragmentace krajiny je jedním z důsledků naší činnosti v krajině. Často je zmiňována v souvislosti s dopravou, ale významnou roli hraje také například stále se rozrůstající zástavba. Omezení fragmentace vyvolané liniovými dopravními stavbami je možné provádět několika způsoby. Tím prvním je už samotný návrh vhodného vedení trasy. Pokud už ke vzniku bariérového efektu dojde, je nutné v místě migrační cesty navrhnout některou z forem ekoduktů (přechod či nadchod). Zahraniční zkušenosti ukazují, že je mnohem výhodnější průchodnost liniových staveb řešit už při jejich plánování, než následnými nákladnými opatřeními.

	==Migrující druhy==		==Migrující druhy==
Řádek 23:		Řádek 23:
	===Rozdělení migračních přechodů===		===Rozdělení migračních přechodů===
	*Podchody		*Podchody
			**Propustky
			**Mosty na silnici

	*Nadchody		*Nadchody
			**Mosty přes silnici
			**Tunely

			Další možné dělení je provedeno v závislosti na šířce mostu a nadchody jsou rozděleny do dvou kategorií:
			*zelený most
			jehož šířka se pohybuje mezi 35–80 metry a kde je doporučeno zachovat poměr šířky a délky minimálně 0,8
			*krajinářský most
			s minimální šířkou 80 metrů. Šířka toho typu mostu se navíc zvětšuje ve směru k oběma koncům, aby byl přechod z okolního prostředí na most plynulý. Tento typ mostu je vhodný pro migraci velkých šelem.


	Ne vždy je třeba budovat nákladné "eko-mosty” mnohde postačí upravit mosty stávající. Tuto problematiku řeší Metodika křížení komunikací a vodních toků s funkcí biokoridorů, kterou v roce 1995 vydala Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Jedním z nejtypičtějších biokoridorů a také migračních cest jsou vodní toky, kde je možné upravit a využít stávající mosty a mostky. U mostů je nutné zvětšit jejich světlost tak, aby v celé jeho délce byl dostatečně široký suchý okraj. U stávajících mostů a tam, kde světlost nemůže být dostatečná, je možné vybudovat jednoduché dřevěné lávky jejichž minimální šířka by měla být 40 cm a měly by být aspoň 20 cm nad hladinou průměrného ročního průtoku. Tyto lavice, které se nejčastěji budují z nehoblovaných prken z tvrdého dřeva přibitých na příčné svlaky a kůly zatlučené do dna, mohou být také z velkých plochých kamenů. Dále je dobré instalovat vhodné ochranné oplocení tak, aby bránilo zvířatům vstupu na vozovku a zároveň je nutilo využít přechod.		Ne vždy je třeba budovat nákladné "eko-mosty” mnohde postačí upravit mosty stávající. Tuto problematiku řeší Metodika křížení komunikací a vodních toků s funkcí biokoridorů, kterou v roce 1995 vydala Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Jedním z nejtypičtějších biokoridorů a také migračních cest jsou vodní toky, kde je možné upravit a využít stávající mosty a mostky. U mostů je nutné zvětšit jejich světlost tak, aby v celé jeho délce byl dostatečně široký suchý okraj. U stávajících mostů a tam, kde světlost nemůže být dostatečná, je možné vybudovat jednoduché dřevěné lávky jejichž minimální šířka by měla být 40 cm a měly by být aspoň 20 cm nad hladinou průměrného ročního průtoku. Tyto lavice, které se nejčastěji budují z nehoblovaných prken z tvrdého dřeva přibitých na příčné svlaky a kůly zatlučené do dna, mohou být také z velkých plochých kamenů. Dále je dobré instalovat vhodné ochranné oplocení tak, aby bránilo zvířatům vstupu na vozovku a zároveň je nutilo využít přechod.

	==Efektivnost ekoduktů==		==Efektivnost ekoduktů==

			Vzhledem k finanční náročnosti výstavby ekoduktů je jejich efektivnost nesmírně důležitá. Při návrhu je třeba vycházet z průzkumů migračních cest a také z návaznosti na okolní prostředí. Efektivnost je možné vyjádřit pomocí migračního potenciálu, který vyjadřuje funkčnost ekoduktu a je dát součinem složky ekologické a složky technické. Ekologická složka vyjadřuje migrační tlak v dané lokalitě a složka technická charakterizuje parametry migračního objektu, kdy se nejčastěji diskutuje o šířce ekoduktu. Existuje také celá řada průzkumů stávajících podchodů a přechodů, např. rozsáhlý průzkum probíhal na území Kanady v oblasti Rocky Mountains, kde bylo za pomoci kamer pět let sledováno 22 podchodů a 2 přechody, který mimo jiné ukázal i závislost mezi stářím objektu a jeho efektivitou. Čím starší objekt byl, tím byl využívanější.

	== Zdroje: ==		== Zdroje: ==
Řádek 33:		Řádek 47:
	*Adamec, V.: Fragmentace lokalit dopravní infrastrukturou – ekologické efekty a možná řešení v projektu COST 341. [online] Centrum dopravního výzkumu Ministerstva dopravy. Přístup z WWW: <http://www.cdv.cz/text/szp/frag/frag-doprava.pdf>		*Adamec, V.: Fragmentace lokalit dopravní infrastrukturou – ekologické efekty a možná řešení v projektu COST 341. [online] Centrum dopravního výzkumu Ministerstva dopravy. Přístup z WWW: <http://www.cdv.cz/text/szp/frag/frag-doprava.pdf>
	*Adamec V. et al.: Výzkum zátěže životního prostředí z dopravy. Výroční zpráva za rok 2005, Centrum dopravního výzkumu, Brno, 2006		*Adamec V. et al.: Výzkum zátěže životního prostředí z dopravy. Výroční zpráva za rok 2005, Centrum dopravního výzkumu, Brno, 2006
			*Anděl, P., Hlaváč, V., Lenner, R.: Migrační objekty pro zajištění průchodnosti dálnic a silnic pro volně žijící živočichy : Ministerstvo dopravy, odbor pozemních komunikací. Liberec 2006
	*Clevenger, A., P.: Long-term, Year-round Monitoring of Wildlife Crossing Structires and the Importance of Temporal and Spatial Variability in Performance Studies. http://www.icoet.net/downloads/03MonitoringofStructures.pdf		*Clevenger, A., P.: Long-term, Year-round Monitoring of Wildlife Crossing Structires and the Importance of Temporal and Spatial Variability in Performance Studies. http://www.icoet.net/downloads/03MonitoringofStructures.pdf
	*Kutal M.: Zlepšování průchodnosti krajiny pro velké šelmy: jaká je optimální šířka ekoduktů? http://www.selmy.cz/clanek/zelene-mosty/		*Kutal M.: Zlepšování průchodnosti krajiny pro velké šelmy: jaká je optimální šířka ekoduktů? http://www.selmy.cz/clanek/zelene-mosty/

JaDlo v 17. 4. 2008, 19:30

2008-04-17T19:30:35Z

← Starší verze		Verze z 17. 4. 2008, 21:30
Řádek 5:		Řádek 5:
	Nutnost budovat ekodukty jde napříč živočišnou říší. Dopravní cesty se snaží přejít jak drobní obojživelníci tak i velké šelmy. U obojživelníků se jedná v zásadě o čtyři druhy migrace o jarní tah, tah čerstvě metamorfovaných jedinců (letní tah), podzimní tah a nepravé tahy.		Nutnost budovat ekodukty jde napříč živočišnou říší. Dopravní cesty se snaží přejít jak drobní obojživelníci tak i velké šelmy. U obojživelníků se jedná v zásadě o čtyři druhy migrace o jarní tah, tah čerstvě metamorfovaných jedinců (letní tah), podzimní tah a nepravé tahy.
	Je zřejmé, že finanční nákladnost přechodů pro obojživelníky zdaleka není tak vysoká jako pro velké savce. Mezi ty, pro něž je třeba přechody budovat, patří mimo jiné například los evropský (Alces alces), který migruje na velké vzdálenosti a často vůbec nerespektuje teritoria.		Je zřejmé, že finanční nákladnost přechodů pro obojživelníky zdaleka není tak vysoká jako pro velké savce. Mezi ty, pro něž je třeba přechody budovat, patří mimo jiné například los evropský (Alces alces), který migruje na velké vzdálenosti a často vůbec nerespektuje teritoria.
	Mezi další savce, pro něž je třeba zajistit průchod patří: ~~Medvěd~~ hnědý (~~ursus~~ arctos), jelen lesní (~~cervus~~ elaphus), srnec obecný (~~capreolus~~ capreolus), prase divoké, rys ostrovid (~~lynx~~ lynx), vlk obecný (~~canis~~ lupus), liška obecná (~~vulpes~~ vulpes), jezevec lesní (~~meles~~ meles), kočka divoká (~~felis~~ silvestris) a vydra říční (~~lutra~~ lutra) u které převládá vazba na vodní toky.		Mezi další savce, pro něž je třeba zajistit průchod patří: medvěd hnědý (Ursus arctos), jelen lesní (Cervus elaphus), srnec obecný (Capreolus capreolus), prase divoké, rys ostrovid (Lynx lynx), vlk obecný (Canis lupus), liška obecná (Vulpes vulpes), jezevec lesní (Meles meles), kočka divoká (Felis silvestris) a vydra říční (Lutra lutra) u které převládá vazba na vodní toky.

	==Historie budování ekoduktů==		==Historie budování ekoduktů==
	Historie budování ekoduktů sahá do 70. let minulého století. První přechody vznikaly ve Francii, Německu a Rakousku, tyto ekodukty však byly mnohdy nepřesně lokalizovány a pro ~~zběř~~ postrádaly atraktivitu. Teprve po roce 1990 se začínají budovat přechody, které jsou situovány na základě ekologického výzkumu a u kterých je také kladen důraz na začlenění objektu do krajiny.		Historie budování ekoduktů sahá do 70. let minulého století. První přechody vznikaly ve Francii, Německu a Rakousku, tyto ekodukty však byly mnohdy nepřesně lokalizovány a pro zvěř postrádaly atraktivitu. Teprve po roce 1990 se začínají budovat přechody, které jsou situovány na základě ekologického výzkumu a u kterých je také kladen důraz na začlenění objektu do krajiny.

	==Typy migračních přechodů komunikací==		==Typy migračních přechodů komunikací==
Řádek 21:		Řádek 21:
	Medvěd nebo los nepodejde ani pod estakádou.		Medvěd nebo los nepodejde ani pod estakádou.

	Rozdělení migračních přechodů		===Rozdělení migračních přechodů===

	*Podchody		*Podchody
	*Nadchody		*Nadchody
Řádek 39:		Řádek 38:
	*Metodika křížení komunikací a vodních toků s funkcí biokoridorů. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 1995		*Metodika křížení komunikací a vodních toků s funkcí biokoridorů. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 1995
	*Wildlife and Traffic. A European Handbook for Identifying Conflicts and Designing Solutions. COST 341. KNNV Publisher, 2003		*Wildlife and Traffic. A European Handbook for Identifying Conflicts and Designing Solutions. COST 341. KNNV Publisher, 2003



	[[Kategorie:Využití území]]		[[Kategorie:Využití území]]

Neubergova: doplnění textu

2008-04-17T10:08:44Z

doplnění textu

@@ Řádek 21: / Řádek 21: @@
 Medvěd nebo los nepodejde ani pod estakádou.
 Ne vždy je třeba budovat nákladné "eko-mosty” mnohde postačí upravit mosty stávající. Tuto problematiku řeší Metodika křížení komunikací a vodních toků s funkcí biokoridorů, kterou v roce 1995 vydala Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Jedním z nejtypičtějších biokoridorů a také migračních cest jsou vodní toky, kde je možné upravit a využít stávající mosty a mostky. U mostů je nutné zvětšit jejich světlost tak, aby v celé jeho délce byl dostatečně široký suchý okraj. U stávajících mostů a tam, kde světlost nemůže být dostatečná, je možné vybudovat jednoduché dřevěné lávky jejichž minimální šířka by měla být 40 cm a měly by být aspoň 20 cm nad hladinou průměrného ročního průtoku. Tyto lavice, které se nejčastěji budují z nehoblovaných prken z tvrdého dřeva přibitých na příčné svlaky a kůly zatlučené do dna, mohou být také z velkých plochých kamenů. Dále je dobré instalovat vhodné ochranné oplocení tak, aby bránilo zvířatům vstupu na vozovku a zároveň je nutilo využít přechod.
 ==Efektivnost ekoduktů==

Neubergova: doplnění, úpravy

2008-04-14T06:50:34Z

doplnění, úpravy

← Starší verze		Verze z 14. 4. 2008, 08:50
Řádek 1:		Řádek 1:
	===Úvod===		==Úvod==
	Ročně na našich silnicích hyne velké množství zvířat, savců, plazů i obojživelníků. Střety se zvěří však kromě snižování populací již tak ohrožených druhů zvířat, mají také velký vliv na bezpečnost provozu. Proto je třeba možnosti střetu pokud možno minimalizovat. zahraniční zkušenosti ukazují, že je mnohem výhodnější průchodnost liniových staveb řešit už při jejich plánování, než následnými nákladnými opatřeními.		Ročně na našich silnicích hyne velké množství zvířat, savců, plazů i obojživelníků. Střety se zvěří však kromě snižování populací již tak ohrožených druhů zvířat, mají také velký vliv na bezpečnost provozu. Proto je třeba možnosti střetu pokud možno minimalizovat. zahraniční zkušenosti ukazují, že je mnohem výhodnější průchodnost liniových staveb řešit už při jejich plánování, než následnými nákladnými opatřeními.

	===Migrující druhy===		==Migrující druhy==
	Nutnost budovat ekodukty jde napříč živočišnou říší. Dopravní cesty se snaží přejít jak drobní obojživelníci tak i velké šelmy. U obojživelníků se jedná v zásadě o čtyři druhy migrace o jarní tah, tah čerstvě metamorfovaných jedinců (letní tah), podzimní tah a nepravé tahy.		Nutnost budovat ekodukty jde napříč živočišnou říší. Dopravní cesty se snaží přejít jak drobní obojživelníci tak i velké šelmy. U obojživelníků se jedná v zásadě o čtyři druhy migrace o jarní tah, tah čerstvě metamorfovaných jedinců (letní tah), podzimní tah a nepravé tahy.
	Je zřejmé, že finanční nákladnost přechodů pro obojživelníky zdaleka není tak vysoká jako pro velké savce. Mezi ty, pro něž je třeba přechody budovat, patří mimo jiné například los evropský (Alces alces), který migruje na velké vzdálenosti a často vůbec nerespektuje teritoria.		Je zřejmé, že finanční nákladnost přechodů pro obojživelníky zdaleka není tak vysoká jako pro velké savce. Mezi ty, pro něž je třeba přechody budovat, patří mimo jiné například los evropský (Alces alces), který migruje na velké vzdálenosti a často vůbec nerespektuje teritoria.
	Mezi další savce, pro něž je třeba zajistit průchod patří: Medvěd hnědý (ursus arctos), jelen lesní (cervus elaphus), srnec obecný (capreolus capreolus), prase divoké, rys ostrovid (lynx lynx), vlk obecný (canis lupus), liška obecná (vulpes vulpes), jezevec lesní (meles meles), kočka divoká (felis silvestris) a vydra říční (lutra lutra) u které převládá vazba na vodní toky.		Mezi další savce, pro něž je třeba zajistit průchod patří: Medvěd hnědý (ursus arctos), jelen lesní (cervus elaphus), srnec obecný (capreolus capreolus), prase divoké, rys ostrovid (lynx lynx), vlk obecný (canis lupus), liška obecná (vulpes vulpes), jezevec lesní (meles meles), kočka divoká (felis silvestris) a vydra říční (lutra lutra) u které převládá vazba na vodní toky.

	===Historie budování ekoduktů===		==Historie budování ekoduktů==
	Historie budování ekoduktů sahá do 70. let minulého století. První přechody vznikaly ve Francii, Německu a Rakousku, tyto ekodukty však byly mnohdy nepřesně lokalizovány a pro zběř postrádaly atraktivitu. Teprve po roce 1990 se začínají budovat přechody, které jsou situovány na základě ekologického výzkumu a u kterých je také kladen důraz na začlenění objektu do krajiny.		Historie budování ekoduktů sahá do 70. let minulého století. První přechody vznikaly ve Francii, Německu a Rakousku, tyto ekodukty však byly mnohdy nepřesně lokalizovány a pro zběř postrádaly atraktivitu. Teprve po roce 1990 se začínají budovat přechody, které jsou situovány na základě ekologického výzkumu a u kterých je také kladen důraz na začlenění objektu do krajiny.

	===Typy migračních přechodů komunikací===		==Typy migračních přechodů komunikací==
	Dopravní cesta je překážkou jak pro drobné obojživelníky tak i pro velké savce. Zatímco těm drobnějším živočichům stačí zřizovat méně nákladné podchody, velcí savci vyžadují zelené mosty. Takže zatímco například mezi způsoby, které chrání migrující druhy obojživelníků patří:		Dopravní cesta je překážkou jak pro drobné obojživelníky tak i pro velké savce. Zatímco těm drobnějším živočichům stačí zřizovat méně nákladné podchody, velcí savci vyžadují zelené mosty. Takže zatímco například mezi způsoby, které chrání migrující druhy obojživelníků patří:
	• Dopravní značení		*Dopravní značení
	• Odchyt zvířat na silnici a jejich transfer přes rizikový úsek		*Odchyt zvířat na silnici a jejich transfer přes rizikový úsek
	• Záchytné ploty v kombinaci s padacími pastmi		*Záchytné ploty v kombinaci s padacími pastmi
	• Vybudování náhradního místa rozmnožování		*Vybudování náhradního místa rozmnožování
	• Podchody pro obojživelníky, kombinované s naváděcím zařízením		*Podchody pro obojživelníky, kombinované s naváděcím zařízením
	• Náhrady podchodů		*Náhrady podchodů
	• Uzávěra silnic a objížďka		*Uzávěra silnic a objížďka
	Medvěd nebo los nepodejde ani pod estakádou.		Medvěd nebo los nepodejde ani pod estakádou.

	~~Rozdělení migračních přechodů~~
	~~ Podchody~~
	~~• Propustky~~
	~~o Propustky trubní~~
	~~o Propustky rámové~~
	~~• Mosty na silnici~~
	~~o Víceúčelové mosty na komunikacích~~
	~~o Speciální mosty na komunikacích, určené pouze pro migraci zvířat~~
	~~o Velké přirozené mosty na komunikacích~~
	~~ Nadchody~~
	~~• Mosty přes silnici~~
	~~o Víceúčelové mosty přes komunikace~~
	~~o Speciální mosty přes komunikace~~
	~~• Tunely~~
	~~o Velký přirozený tunel~~

	~~Zajímavé členění nadchodů pro zvěř je uvedeno v publikaci Polské akademie věd Zvierzeta a drogi (Jedrzejewski et al. 2006). Nadchody jsou zde rozděleny do dvou kategorií:~~

	~~• zelený most~~
	~~jehož šířka se pohybuje mezi 35–80 metry a kde je doporučeno zachovat poměr šířky a délky minimálně 0,8~~

	~~• most krajinářský~~
	s minimální šířkou 80 metrů. Šířka toho typu mostu se navíc zvětšuje ve směru k oběma koncům, aby byl přechod z okolního prostředí na most plynulý. Krajinářský most autoři doporučují v oblastech z přírodovědného hlediska cenných a rovněž jako nejvhodnější pro migraci velkých šelem.

	Ne vždy je třeba budovat nákladné "eko-mosty” mnohde postačí upravit mosty stávající. Tuto problematiku řeší Metodika křížení komunikací a vodních toků s funkcí biokoridorů, kterou v roce 1995 vydala Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Jedním z nejtypičtějších biokoridorů a také migračních cest jsou vodní toky, kde je možné upravit a využít stávající mosty a mostky. U mostů je nutné zvětšit jejich světlost tak, aby v celé jeho délce byl dostatečně široký suchý okraj. U stávajících mostů a tam, kde světlost nemůže být dostatečná, je možné vybudovat jednoduché dřevěné lávky jejichž minimální šířka by měla být 40 cm a měly by být aspoň 20 cm nad hladinou průměrného ročního průtoku. Tyto lavice, které se nejčastěji budují z nehoblovaných prken z tvrdého dřeva přibitých na příčné svlaky a kůly zatlučené do dna, mohou být také z velkých plochých kamenů. Dále je dobré instalovat vhodné ochranné oplocení tak, aby bránilo zvířatům vstupu na vozovku a zároveň je nutilo využít přechod.		Ne vždy je třeba budovat nákladné "eko-mosty” mnohde postačí upravit mosty stávající. Tuto problematiku řeší Metodika křížení komunikací a vodních toků s funkcí biokoridorů, kterou v roce 1995 vydala Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Jedním z nejtypičtějších biokoridorů a také migračních cest jsou vodní toky, kde je možné upravit a využít stávající mosty a mostky. U mostů je nutné zvětšit jejich světlost tak, aby v celé jeho délce byl dostatečně široký suchý okraj. U stávajících mostů a tam, kde světlost nemůže být dostatečná, je možné vybudovat jednoduché dřevěné lávky jejichž minimální šířka by měla být 40 cm a měly by být aspoň 20 cm nad hladinou průměrného ročního průtoku. Tyto lavice, které se nejčastěji budují z nehoblovaných prken z tvrdého dřeva přibitých na příčné svlaky a kůly zatlučené do dna, mohou být také z velkých plochých kamenů. Dále je dobré instalovat vhodné ochranné oplocení tak, aby bránilo zvířatům vstupu na vozovku a zároveň je nutilo využít přechod.

	===Efektivnost ekoduktů===		==Efektivnost ekoduktů==
	Vzhledem k finanční náročnosti výstavby ekoduktů je jejich efektivnost nesmírně důležitá. Existuje tak celá řada průzkumů stávajících podchodů a přechodů, např. rozsáhlý průzkum probíhal na území Kanady v oblasti Rocky Mountains, kde bylo za pomoci kamer pět let sledováno 22 podchodů a 2 přechody [2], který mimo jiné ukázal i závislost mezi stářím objektu a jeho efektivitou. Čím starší objekt byl, tím byl využívanější. Za zmínku stojí také průzkum prováděný na 82 ekoduktech ve Španělsku [4]. Z průzkumu vyplynulo několik doporučení pro jejich parametry, konstrukci i situování. Rozsáhlý průzkum byl také prováděn během 223 nocí pomocí infračervených video kamer umístěných na 21 ekoduktech širokých 3,4 až 186 metrů na území Francie, Německa, Nizozemska a Švýcarska [3]. Z tohoto průzkumu vyplynulo, že kromě kuny byla frekvence na mostech užších než 15 metrů velmi nízká. Více využívány byly ekodukty 15-50. Mosty široké minimálně 60 metrů jsou pak zvláště pro velké savce atraktivnější a jejich chování na těchto objektech bylo normální, tedy stejné, jako v jejich přirozeném prostředí.

Neubergova: doplnění textu

2008-04-13T07:40:24Z

doplnění textu

Nová stránka

===Úvod===
Ročně na našich silnicích hyne velké množství zvířat, savců, plazů i obojživelníků. Střety se zvěří však kromě snižování populací již tak ohrožených druhů zvířat, mají také velký vliv na bezpečnost provozu. Proto je třeba možnosti střetu pokud možno minimalizovat. zahraniční zkušenosti ukazují, že je mnohem výhodnější průchodnost liniových staveb řešit už při jejich plánování, než následnými nákladnými opatřeními.

===Migrující druhy===
Nutnost budovat ekodukty jde napříč živočišnou říší. Dopravní cesty se snaží přejít jak drobní obojživelníci tak i velké šelmy. U obojživelníků se jedná v zásadě o čtyři druhy migrace o jarní tah, tah čerstvě metamorfovaných jedinců (letní tah), podzimní tah a nepravé tahy.
Je zřejmé, že finanční nákladnost přechodů pro obojživelníky zdaleka není tak vysoká jako pro velké savce. Mezi ty, pro něž je třeba přechody budovat, patří mimo jiné například los evropský (Alces alces), který migruje na velké vzdálenosti a často vůbec nerespektuje teritoria.
Mezi další savce, pro něž je třeba zajistit průchod patří: Medvěd hnědý (ursus arctos), jelen lesní (cervus elaphus), srnec obecný (capreolus capreolus), prase divoké, rys ostrovid (lynx lynx), vlk obecný (canis lupus), liška obecná (vulpes vulpes), jezevec lesní (meles meles), kočka divoká (felis silvestris) a vydra říční (lutra lutra) u které převládá vazba na vodní toky.

===Historie budování ekoduktů===
Historie budování ekoduktů sahá do 70. let minulého století. První přechody vznikaly ve Francii, Německu a Rakousku, tyto ekodukty však byly mnohdy nepřesně lokalizovány a pro zběř postrádaly atraktivitu. Teprve po roce 1990 se začínají budovat přechody, které jsou situovány na základě ekologického výzkumu a u kterých je také kladen důraz na začlenění objektu do krajiny.

===Typy migračních přechodů komunikací===
Dopravní cesta je překážkou jak pro drobné obojživelníky tak i pro velké savce. Zatímco těm drobnějším živočichům stačí zřizovat méně nákladné podchody, velcí savci vyžadují zelené mosty. Takže zatímco například mezi způsoby, které chrání migrující druhy obojživelníků patří:
• Dopravní značení
• Odchyt zvířat na silnici a jejich transfer přes rizikový úsek
• Záchytné ploty v kombinaci s padacími pastmi
• Vybudování náhradního místa rozmnožování
• Podchody pro obojživelníky, kombinované s naváděcím zařízením
• Náhrady podchodů
• Uzávěra silnic a objížďka
Medvěd nebo los nepodejde ani pod estakádou.

Rozdělení migračních přechodů
 Podchody
• Propustky
o Propustky trubní
o Propustky rámové
• Mosty na silnici
o Víceúčelové mosty na komunikacích
o Speciální mosty na komunikacích, určené pouze pro migraci zvířat
o Velké přirozené mosty na komunikacích
 Nadchody
• Mosty přes silnici
o Víceúčelové mosty přes komunikace
o Speciální mosty přes komunikace
• Tunely
o Velký přirozený tunel

Zajímavé členění nadchodů pro zvěř je uvedeno v publikaci Polské akademie věd Zvierzeta a drogi (Jedrzejewski et al. 2006). Nadchody jsou zde rozděleny do dvou kategorií:

• zelený most
jehož šířka se pohybuje mezi 35–80 metry a kde je doporučeno zachovat poměr šířky a délky minimálně 0,8

• most krajinářský
s minimální šířkou 80 metrů. Šířka toho typu mostu se navíc zvětšuje ve směru k oběma koncům, aby byl přechod z okolního prostředí na most plynulý. Krajinářský most autoři doporučují v oblastech z přírodovědného hlediska cenných a rovněž jako nejvhodnější pro migraci velkých šelem.

Ne vždy je třeba budovat nákladné "eko-mosty” mnohde postačí upravit mosty stávající. Tuto problematiku řeší Metodika křížení komunikací a vodních toků s funkcí biokoridorů, kterou v roce 1995 vydala Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Jedním z nejtypičtějších biokoridorů a také migračních cest jsou vodní toky, kde je možné upravit a využít stávající mosty a mostky. U mostů je nutné zvětšit jejich světlost tak, aby v celé jeho délce byl dostatečně široký suchý okraj. U stávajících mostů a tam, kde světlost nemůže být dostatečná, je možné vybudovat jednoduché dřevěné lávky jejichž minimální šířka by měla být 40 cm a měly by být aspoň 20 cm nad hladinou průměrného ročního průtoku. Tyto lavice, které se nejčastěji budují z nehoblovaných prken z tvrdého dřeva přibitých na příčné svlaky a kůly zatlučené do dna, mohou být také z velkých plochých kamenů. Dále je dobré instalovat vhodné ochranné oplocení tak, aby bránilo zvířatům vstupu na vozovku a zároveň je nutilo využít přechod.

===Efektivnost ekoduktů===
Vzhledem k finanční náročnosti výstavby ekoduktů je jejich efektivnost nesmírně důležitá. Existuje tak celá řada průzkumů stávajících podchodů a přechodů, např. rozsáhlý průzkum probíhal na území Kanady v oblasti Rocky Mountains, kde bylo za pomoci kamer pět let sledováno 22 podchodů a 2 přechody [2], který mimo jiné ukázal i závislost mezi stářím objektu a jeho efektivitou. Čím starší objekt byl, tím byl využívanější. Za zmínku stojí také průzkum prováděný na 82 ekoduktech ve Španělsku [4]. Z průzkumu vyplynulo několik doporučení pro jejich parametry, konstrukci i situování. Rozsáhlý průzkum byl také prováděn během 223 nocí pomocí infračervených video kamer umístěných na 21 ekoduktech širokých 3,4 až 186 metrů na území Francie, Německa, Nizozemska a Švýcarska [3]. Z tohoto průzkumu vyplynulo, že kromě kuny byla frekvence na mostech užších než 15 metrů velmi nízká. Více využívány byly ekodukty 15-50. Mosty široké minimálně 60 metrů jsou pak zvláště pro velké savce atraktivnější a jejich chování na těchto objektech bylo normální, tedy stejné, jako v jejich přirozeném prostředí.