Metodika tvorby textů v otevřeném internetovém prostoru/Úvod - Historie editací

Admin v 22. 5. 2016, 07:00

2016-05-22T07:00:42Z

← Starší verze		Verze z 22. 5. 2016, 09:00
Řádek 1:		Řádek 1:
	Metodika tvorby textů v otevřeném internetovém prostoru má poskytnout základní teoretický i praktický rámec pro využití otevřeného internetového prostoru jako nástroje pro výuku studentů na vysokých školách, která je vedena formou [[e-learning\|e-learningu]] nebo [[blended learning\|blended learningu]], je realizována v různých oborech a s rozmanitými výukovými cíli, které jsou ovšem v souladu s principy aktivního a problémově orientovaného učení. Tento typ výuky podporuje rozvoj klíčových kompetencí<ref> Dlouhá, J. Obecné vzdělávací kvality a pojem kompetence. Envigogika, 4 (2009) 1 [online] [cit. 2009-06-16] Dostupné z www: <http://envigogika.cuni.cz/index.php/cs/texty/20091/299-obecne-vzdlavaci-kvality-a-pojem-kompetence></ref>, které jsou nezbytné jak pro naplnění tradičních cílů vysokoškolské výuky (tvorba díla), tak také z hlediska aplikačního. Platí totiž, že...		Metodika tvorby textů v otevřeném internetovém prostoru má poskytnout základní teoretický i praktický rámec pro využití otevřeného internetového prostoru jako nástroje pro výuku studentů na vysokých školách, která je vedena formou [[e-learning\|e-learningu]] nebo [[w:cs:blended learning\|blended learningu]], je realizována v různých oborech a s rozmanitými výukovými cíli, které jsou ovšem v souladu s principy aktivního a problémově orientovaného učení. Tento typ výuky podporuje rozvoj klíčových kompetencí<ref> Dlouhá, J. Obecné vzdělávací kvality a pojem kompetence. Envigogika, 4 (2009) 1 [online] [cit. 2009-06-16] Dostupné z www: <http://envigogika.cuni.cz/index.php/cs/texty/20091/299-obecne-vzdlavaci-kvality-a-pojem-kompetence></ref>, které jsou nezbytné jak pro naplnění tradičních cílů vysokoškolské výuky (tvorba díla), tak také z hlediska aplikačního. Platí totiž, že...

	''„...v praktické rovině lze tyto současné změny charakterizovat jako posun celkového zaměření výukové situace od čistě aplikačního (přeber a aplikuj řešení), které vede k pouhým replikacím a vytváření strnulých mentálích struktur. Z teoretického i praktického hlediska je výhodnější, aby výuka byla strukturována spíše činnostně; aktivity se v takovém případě stávají modelem další práce. …“''<ref>Štech, S. Teoretické přístupy k vysokoškolské pedagogice. In: Vašutová, J. a kol.: Vybrané otázky vysokoškolské pedagogiky. Praha : ÚVRŠ, 1999, s. 157-166.</ref>		''„...v praktické rovině lze tyto současné změny charakterizovat jako posun celkového zaměření výukové situace od čistě aplikačního (přeber a aplikuj řešení), které vede k pouhým replikacím a vytváření strnulých mentálích struktur. Z teoretického i praktického hlediska je výhodnější, aby výuka byla strukturována spíše činnostně; aktivity se v takovém případě stávají modelem další práce. …“''<ref>Štech, S. Teoretické přístupy k vysokoškolské pedagogice. In: Vašutová, J. a kol.: Vybrané otázky vysokoškolské pedagogiky. Praha : ÚVRŠ, 1999, s. 157-166.</ref>

Admin: added Category:Vzdělávání using HotCat

2016-05-17T15:45:43Z

added Category:Vzdělávání using HotCat

← Starší verze		Verze z 17. 5. 2016, 17:45
Řádek 18:		Řádek 18:
	{{Certifikovaná metodika 2012}}		{{Certifikovaná metodika 2012}}
	{{licence cc\|Dlouhá, Jana}}		{{licence cc\|Dlouhá, Jana}}

			[[Kategorie:Vzdělávání]]

Admin v 17. 5. 2016, 15:45

2016-05-17T15:45:30Z

← Starší verze		Verze z 17. 5. 2016, 17:45
Řádek 16:		Řádek 16:
	== Reference ==		== Reference ==
	<references/>		<references/>
	{{Certifikovaná metodika}}		{{Certifikovaná metodika 2012}}
	{{licence cc\|Dlouhá, Jana}}		{{licence cc\|Dlouhá, Jana}}

Admin v 24. 6. 2014, 12:41

2014-06-24T12:41:57Z

← Starší verze		Verze z 24. 6. 2014, 14:41
Řádek 16:		Řádek 16:
	== Reference ==		== Reference ==
	<references/>		<references/>
			{{Certifikovaná metodika}}
	{{licence cc\|Dlouhá, Jana}}		{{licence cc\|Dlouhá, Jana}}

JaDlo v 16. 12. 2010, 14:01

2010-12-16T14:01:33Z

← Starší verze		Verze z 16. 12. 2010, 16:01
Řádek 3:		Řádek 3:
	''„...v praktické rovině lze tyto současné změny charakterizovat jako posun celkového zaměření výukové situace od čistě aplikačního (přeber a aplikuj řešení), které vede k pouhým replikacím a vytváření strnulých mentálích struktur. Z teoretického i praktického hlediska je výhodnější, aby výuka byla strukturována spíše činnostně; aktivity se v takovém případě stávají modelem další práce. …“''<ref>Štech, S. Teoretické přístupy k vysokoškolské pedagogice. In: Vašutová, J. a kol.: Vybrané otázky vysokoškolské pedagogiky. Praha : ÚVRŠ, 1999, s. 157-166.</ref>		''„...v praktické rovině lze tyto současné změny charakterizovat jako posun celkového zaměření výukové situace od čistě aplikačního (přeber a aplikuj řešení), které vede k pouhým replikacím a vytváření strnulých mentálích struktur. Z teoretického i praktického hlediska je výhodnější, aby výuka byla strukturována spíše činnostně; aktivity se v takovém případě stávají modelem další práce. …“''<ref>Štech, S. Teoretické přístupy k vysokoškolské pedagogice. In: Vašutová, J. a kol.: Vybrané otázky vysokoškolské pedagogiky. Praha : ÚVRŠ, 1999, s. 157-166.</ref>

	Kompetence potřebné a pěstované ve vzdělávání pro udržitelný rozvoj (VUR)<ref> Dlouhá, J. Kompetence v environmentálním vzdělání. Envigogika, 4 (2009) 1 [online] [cit. 2009-06-16] Dostupné z www: < http://envigogika.cuni.cz/index.php/cs/texty/20091/300-kompetence-v-environmentalnim-vzdlani-></ref> mají do značné míry povahu akčních kompetencí, kromě ''systémového myšlení'', ''předjímání budoucnosti'', je v centru pozornosti rozvoj ''kritického myšlení'' a také schopnosti ''řešení problémů'' <ref> UNECE (2008) Discussion paper on competence in ESD in the education sector (ECE/CEP/AC.13/2008/7) [Online] [Cit-2009-03-03] Dostupné z www: <http://www.unece.org/env/documents/2008/ece/cep/ac.13/ece.cep.ac.13.2008.7.e.pdf></ref>. Tyto kompetence je těžké rozvíjet ve výkonnostně orientované výuce zaměřené na akumulaci znalostí, které jsou hodnoceny pouze na základě testů. V problémově orientovaných výukových situacích, jež jsou žídoucí z hladiska VUR, se uplatní spíše koncept [[Sociální učení\|sociálního učení]] popsaný na jiných místech této metodiky i metodik souvisejících.<ref>Činčera, J., Jančaříková, K., Scholleová, H., Dlouhá, J. Metodika týmové spolupráce a tvorby týmů. COŽP UK, Praha 2010</ref>. Využití těchto koncepčních a metodických rámců v e-learningu pak vede logicky k používání takových nástrojů a prostředí, jako je Wiki, jež jsou nazývány též „sociálním webem“ (vlastnosti a funkce popsány opět na jiném [[../Co je e-learning?/Web 2.0 nástroje/\|místě této metodiky]] i metodik navazujících<ref>Dlouhý, J. Wiki – metodika. COŽP UK, Praha 2010</ref>.		Kompetence potřebné a pěstované ve vzdělávání pro udržitelný rozvoj (VUR)<ref> Dlouhá, J. Kompetence v environmentálním vzdělání. Envigogika, 4 (2009) 1 [online] [cit. 2009-06-16] Dostupné z www: < http://envigogika.cuni.cz/index.php/cs/texty/20091/300-kompetence-v-environmentalnim-vzdlani-></ref> mají do značné míry povahu akčních kompetencí, kromě ''systémového myšlení'', ''předjímání budoucnosti'', je v centru pozornosti rozvoj ''kritického myšlení'' a také schopnosti ''řešení problémů'' <ref> UNECE (2008) Discussion paper on competence in ESD in the education sector (ECE/CEP/AC.13/2008/7) [Online] [Cit-2009-03-03] Dostupné z www: <http://www.unece.org/env/documents/2008/ece/cep/ac.13/ece.cep.ac.13.2008.7.e.pdf></ref>. Tyto kompetence je těžké rozvíjet ve výkonnostně orientované výuce zaměřené na akumulaci znalostí, které jsou hodnoceny pouze na základě testů. V problémově orientovaných výukových situacích, jež jsou žídoucí z hladiska VUR, se uplatní spíše koncept [[Sociální učení\|sociálního učení]] popsaný na jiných místech této metodiky i metodik souvisejících.<ref>Činčera, J., Jančaříková, K., Scholleová, H., Dlouhá, J. Metodika týmové spolupráce a tvorby týmů. COŽP UK, Praha 2010</ref>. Využití těchto koncepčních a metodických rámců v e-learningu pak vede logicky k používání takových nástrojů a prostředí, jako je Wiki, jež jsou nazývány též „sociálním webem“ (vlastnosti a funkce popsány opět na jiném [[../Co je e-learning?/Web 2.0 nástroje/\|místě této metodiky]] i metodik navazujících<ref>Dlouhý, J. Wiki – metodika. COŽP UK, Praha 2010</ref>).

	Tato konkrétní metodika staví na konceptu ~~rozvoje~~ „akademické gramotnosti”, který se v praxi používá ~~v takovém procesu učení~~, ~~ve kterém~~ je ~~student~~ přímo zapojen do čtení a psaní ve svém oboru, a je tak vlastně už přímo členem akademické komunity, která tento typ odborného dialogu pěstuje. Rozvíjí své dovednosti současně s procesem psaní a prostřednictvím tohoto procesu se také učí, tedy shromažďuje znalosti o své oblasti studia relativně samostatně <ref>Lea, M. R., & Street, B. V. (1998). Student writing in higher education: An academic literacies approach. Studies in higher education, 23(2), 157–172. </ref> Metoda výuky / učení, je tak úzce spojena s rolí prostředí, ve kterém se student učí.		Tato konkrétní metodika staví na konceptu rozvíjení „akademické gramotnosti”, který se v praxi používá tak, že student je přímo zapojen do procesu (čtení a) psaní ve svém oboru, a je tak vlastně už přímo členem akademické komunity, která tento typ odborného dialogu pěstuje. Rozvíjí své dovednosti současně s procesem psaní a prostřednictvím tohoto procesu se také učí, tedy shromažďuje znalosti o své oblasti studia relativně samostatně <ref>Lea, M. R., & Street, B. V. (1998). Student writing in higher education: An academic literacies approach. Studies in higher education, 23(2), 157–172. </ref> Metoda výuky/učení, je tak úzce spojena s rolí prostředí, ve kterém se student učí - sociálního prostředí akademické komunity, tzv. „komunity praxe“<ref>Wenger, E. (2000). Communities of practice and social learning systems. Organization, 7(2), 225.</ref>.

	Metodicky popsaná výuka vedená v prostoru otevřeném pro tvůrčí práci studentů v rámci e-learningových kurzů se řídí zásadami sociálního učení a využívá vlastností wiki prostředí. Tyto technické vlastnosti (založené v našem případě především na využití Web 2.0 technologií) jsou spojeny s konkrétními požadavky na vedení interdisciplinárního dialogu ve vzdělávání pro udržitelný rozvoj. Software Mediawiki použitý v průběhu celého procesu psaní i pro diskuse a vzájemné hodnocení studentských prací byl lektory zvolen ke stimulaci metakognitivních dovedností (obsahoval manuály a návody ke psaní), organizaci procesu psaní (psaní wiki příspěveků bylo popsáno jako žánr a ukázáno v jednotlivých, přesně definovaných krocích, ve kterých se má odehrávat); současně toto prostředí nabídlo model akademického prostředí včetně procesu peer review (k „přijetí“ jednotlivých příspěvků je zapotřebí jejich odborné posouzení, které se v kurzech odehrávalo v rámci procesu [[Nápověda:Peer review\|peer review]], v realitě pak probíhá v rámci [[Nápověda:Ověřování stránek\|ověřování kvality stránek]]. Při využití v praxi navíc toto prostředí poskytlo bohatý materiál pro výzkum procesu psaní, neboť uchovávalo záznamy nejen o výsledcích práce studentů, ale i o vývoji této práce (v historii stránek), o diskusích k obsahu (v diskusní části stránek), a tyto záznamy „zveřejňovalo“ ve formě využitelné dalšími generacemi studentů.		Metodicky popsaná výuka vedená v prostoru otevřeném pro tvůrčí práci studentů v rámci e-learningových kurzů se řídí zásadami sociálního učení a využívá vlastností wiki prostředí. Tyto technické vlastnosti (založené v našem případě především na využití Web 2.0 technologií) jsou spojeny s konkrétními požadavky na vedení interdisciplinárního dialogu ve vzdělávání pro udržitelný rozvoj. Software Mediawiki použitý v průběhu celého procesu psaní i pro diskuse a vzájemné hodnocení studentských prací byl lektory zvolen ke stimulaci metakognitivních dovedností (obsahoval manuály a návody ke psaní), organizaci procesu psaní (psaní wiki příspěveků bylo popsáno jako žánr a ukázáno v jednotlivých, přesně definovaných krocích, ve kterých se má odehrávat); současně toto prostředí nabídlo model akademického prostředí včetně procesu peer review (k „přijetí“ jednotlivých příspěvků je zapotřebí jejich odborné posouzení, které se v kurzech odehrávalo v rámci procesu [[Nápověda:Peer review\|peer review]], v realitě pak probíhá v rámci [[Nápověda:Ověřování stránek\|ověřování kvality stránek]]. Při využití v praxi navíc toto prostředí poskytlo bohatý materiál pro výzkum procesu psaní, neboť uchovávalo záznamy nejen o výsledcích práce studentů, ale i o vývoji této práce (v historii stránek), o diskusích k obsahu (v diskusní části stránek), a tyto záznamy „zveřejňovalo“ ve formě využitelné dalšími generacemi studentů.

JaDlo v 16. 12. 2010, 13:57

2010-12-16T13:57:09Z

← Starší verze		Verze z 16. 12. 2010, 15:57
Řádek 1:		Řádek 1:
	Metodika má poskytnout základní teoretický i praktický rámec pro využití otevřeného internetového prostoru jako nástroje pro výuku studentů na vysokých školách, ~~vedených~~ formou e-learningu nebo blended learningu, v různých oborech a s rozmanitými výukovými cíli, které jsou ovšem v souladu s principy aktivního a problémově orientovaného učení. Tento typ výuky podporuje rozvoj klíčových kompetencí<ref> Dlouhá, J. Obecné vzdělávací kvality a pojem kompetence. Envigogika, 4 (2009) 1 [online] [cit. 2009-06-16] Dostupné z www: <http://envigogika.cuni.cz/index.php/cs/texty/20091/299-obecne-vzdlavaci-kvality-a-pojem-kompetence></ref>, které jsou nezbytné jak pro naplnění tradičních cílů vysokoškolské výuky (tvorba díla), tak také z hlediska aplikačního.		Metodika tvorby textů v otevřeném internetovém prostoru má poskytnout základní teoretický i praktický rámec pro využití otevřeného internetového prostoru jako nástroje pro výuku studentů na vysokých školách, která je vedena formou [[e-learning\|e-learningu]] nebo [[blended learning\|blended learningu]], je realizována v různých oborech a s rozmanitými výukovými cíli, které jsou ovšem v souladu s principy aktivního a problémově orientovaného učení. Tento typ výuky podporuje rozvoj klíčových kompetencí<ref> Dlouhá, J. Obecné vzdělávací kvality a pojem kompetence. Envigogika, 4 (2009) 1 [online] [cit. 2009-06-16] Dostupné z www: <http://envigogika.cuni.cz/index.php/cs/texty/20091/299-obecne-vzdlavaci-kvality-a-pojem-kompetence></ref>, které jsou nezbytné jak pro naplnění tradičních cílů vysokoškolské výuky (tvorba díla), tak také z hlediska aplikačního. Platí totiž, že...
	~~„V praktické rovině lze tyto současné změny charakterizovat jako posun celkového zaměření výukové situace od čistě aplikačního (přeber a aplikuj řešení)~~, ~~které vede k pouhým replikacím a vytváření strnulých mentálích struktur~~. ~~Z teoretického i praktického hlediska je výhodnější, aby výuka byla strukturována spíše činnostně; aktivity se v takovém případě stávají modelem další práce~~. ~~…“<ref>Štech, S. Teoretické přístupy k vysokoškolské pedagogice. In: Vašutová, J. a kol.: Vybrané otázky vysokoškolské pedagogiky~~. ~~Praha : ÚVRŠ, 1999, s. 157-166.</ref>~~

	Kompetence potřebné a pěstované ve vzdělávání pro udržitelný rozvoj<ref> Dlouhá, J. Kompetence v environmentálním vzdělání. Envigogika, 4 (2009) 1 [online] [cit. 2009-06-16] Dostupné z www: < http://envigogika.~~cuni~~.~~cz/index~~.~~php/cs/texty/20091/300-kompetence-~~v~~-environmentalnim-vzdlani-></ref> mají do značné míry akční povahu, kromě ''systémového myšlení'', ''předjímání budoucnosti'', je v centru pozornosti rozvoj ''kritického myšlení''~~ a ~~také schopnosti ''~~řešení ~~problémů'' <ref> UNECE (2008~~) ~~Discussion paper on competence in ESD in the education sector (ECE/CEP/AC~~.~~13/2008/7) [Online] [Cit-2009-03-03] Dostupné z www: <http://www.unece.org/env/documents/2008/ece/cep/ac.13/ece.cep.ac.13.2008.7.e.pdf></ref>. Tyto kompetence~~ je ~~těžké rozvíjet ve výkonnostně orientované výuce zaměřené na akumulaci znalostí -~~ v ~~problémově orientovaných výukových situacích se uplatní spíše koncept [[Sociální učení\|sociálního učení]] popsaný na jiných místech této metodiky i metodik souvisejících~~.<ref>~~Činčera~~, J.~~, Jančaříková, K~~.~~, Scholleová, H., Dlouhá~~, J. ~~Metodika týmové spolupráce~~ a ~~tvorby týmů~~. ~~COŽP UK,~~ Praha ~~2010</ref>. Využití těchto koncepčních a metodických rámců v e-learningu pak vede logicky k používání takových nástrojů a prostředí~~, ~~jako je Wiki~~, ~~jež jsou nazývány též „sociálním webem“ (vlastnosti a funkce popsány opět na jiném [[~~.~~./Co je e~~-~~learning?/Web 2~~.~~0 nástroje/\|místě této metodiky]] i metodik navazujících<ref>Dlouhý, J. Wiki – metodika. COŽP UK, Praha 2010~~</ref>.		''„...v praktické rovině lze tyto současné změny charakterizovat jako posun celkového zaměření výukové situace od čistě aplikačního (přeber a aplikuj řešení), které vede k pouhým replikacím a vytváření strnulých mentálích struktur. Z teoretického i praktického hlediska je výhodnější, aby výuka byla strukturována spíše činnostně; aktivity se v takovém případě stávají modelem další práce. …“''<ref>Štech, S. Teoretické přístupy k vysokoškolské pedagogice. In: Vašutová, J. a kol.: Vybrané otázky vysokoškolské pedagogiky. Praha : ÚVRŠ, 1999, s. 157-166.</ref>

	~~Tato konkrétní metodika staví na konceptu rozvoje „akademické gramotnosti” orientovaného~~ v ~~praxi na proces učení~~, ~~kde student je přímo zapojený~~ do ~~čtení a psaní ve svém oboru~~, a je ~~tak vlastně členem akademické komunity~~, ~~která tento typ odborného dialogu pěstuje~~. ~~Rozvíjí své dovednosti s procesem psaní související a jejich prostřednictvím~~ se ~~učí, tedy shromažďuje znalosti o své oblasti studia relativně samostatně~~ <ref>~~Lea~~, M. R., ~~& Street~~, B. V. ~~(1998)~~. ~~Student writing in higher education: An academic literacies approach~~. ~~Studies in higher education~~, 23(2), ~~157–172~~. </ref> ~~Metoda výuky / učení, je tak úzce spojena s rolí prostředí, ve kterém se student učí~~.		Kompetence potřebné a pěstované ve vzdělávání pro udržitelný rozvoj (VUR)<ref> Dlouhá, J. Kompetence v environmentálním vzdělání. Envigogika, 4 (2009) 1 [online] [cit. 2009-06-16] Dostupné z www: < http://envigogika.cuni.cz/index.php/cs/texty/20091/300-kompetence-v-environmentalnim-vzdlani-></ref> mají do značné míry povahu akčních kompetencí, kromě ''systémového myšlení'', ''předjímání budoucnosti'', je v centru pozornosti rozvoj ''kritického myšlení'' a také schopnosti ''řešení problémů'' <ref> UNECE (2008) Discussion paper on competence in ESD in the education sector (ECE/CEP/AC.13/2008/7) [Online] [Cit-2009-03-03] Dostupné z www: <http://www.unece.org/env/documents/2008/ece/cep/ac.13/ece.cep.ac.13.2008.7.e.pdf></ref>. Tyto kompetence je těžké rozvíjet ve výkonnostně orientované výuce zaměřené na akumulaci znalostí, které jsou hodnoceny pouze na základě testů. V problémově orientovaných výukových situacích, jež jsou žídoucí z hladiska VUR, se uplatní spíše koncept [[Sociální učení\|sociálního učení]] popsaný na jiných místech této metodiky i metodik souvisejících.<ref>Činčera, J., Jančaříková, K., Scholleová, H., Dlouhá, J. Metodika týmové spolupráce a tvorby týmů. COŽP UK, Praha 2010</ref>. Využití těchto koncepčních a metodických rámců v e-learningu pak vede logicky k používání takových nástrojů a prostředí, jako je Wiki, jež jsou nazývány též „sociálním webem“ (vlastnosti a funkce popsány opět na jiném [[../Co je e-learning?/Web 2.0 nástroje/\|místě této metodiky]] i metodik navazujících<ref>Dlouhý, J. Wiki – metodika. COŽP UK, Praha 2010</ref>.

	~~Výuka~~ v otevřeném ~~prostoru~~ pro tvůrčí práci studentů v rámci e-learningových kurzů se řídí zásadami sociálního učení a využívá vlastností wiki prostředí. Tyto technické vlastnosti (založené v našem případě především na využití Web 2.0 technologií) jsou spojeny s konkrétními požadavky na vedení interdisciplinárního dialogu ve vzdělávání pro udržitelný rozvoj. Software Mediawiki použitý v průběhu celého procesu psaní i pro diskuse a vzájemné hodnocení studentských prací byl lektory zvolen ke stimulaci metakognitivních dovedností (obsahoval manuály a návody ke psaní), organizaci procesu psaní (psaní wiki příspěveků bylo popsáno jako žánr a v jednotlivých, přesně definovaných krocích, ve kterých se má odehrávat); ~~byl~~ současně ~~modelem~~ akademického prostředí včetně procesu peer review. Při využití v praxi navíc toto prostředí poskytlo bohatý materiál pro výzkum procesu psaní, neboť uchovávalo záznamy nejen o výsledcích práce studentů, ale i o vývoji této práce (v historii stránek), o diskusích k obsahu (v diskusní části stránek), a tyto záznamy „zveřejňovalo“ ve formě ~~využitlené~~ dalšími generacemi studentů.		Tato konkrétní metodika staví na konceptu rozvoje „akademické gramotnosti”, který se v praxi používá v takovém procesu učení, ve kterém je student přímo zapojen do čtení a psaní ve svém oboru, a je tak vlastně už přímo členem akademické komunity, která tento typ odborného dialogu pěstuje. Rozvíjí své dovednosti současně s procesem psaní a prostřednictvím tohoto procesu se také učí, tedy shromažďuje znalosti o své oblasti studia relativně samostatně <ref>Lea, M. R., & Street, B. V. (1998). Student writing in higher education: An academic literacies approach. Studies in higher education, 23(2), 157–172. </ref> Metoda výuky / učení, je tak úzce spojena s rolí prostředí, ve kterém se student učí.

			Metodicky popsaná výuka vedená v prostoru otevřeném pro tvůrčí práci studentů v rámci e-learningových kurzů se řídí zásadami sociálního učení a využívá vlastností wiki prostředí. Tyto technické vlastnosti (založené v našem případě především na využití Web 2.0 technologií) jsou spojeny s konkrétními požadavky na vedení interdisciplinárního dialogu ve vzdělávání pro udržitelný rozvoj. Software Mediawiki použitý v průběhu celého procesu psaní i pro diskuse a vzájemné hodnocení studentských prací byl lektory zvolen ke stimulaci metakognitivních dovedností (obsahoval manuály a návody ke psaní), organizaci procesu psaní (psaní wiki příspěveků bylo popsáno jako žánr a ukázáno v jednotlivých, přesně definovaných krocích, ve kterých se má odehrávat); současně toto prostředí nabídlo model akademického prostředí včetně procesu peer review (k „přijetí“ jednotlivých příspěvků je zapotřebí jejich odborné posouzení, které se v kurzech odehrávalo v rámci procesu [[Nápověda:Peer review\|peer review]], v realitě pak probíhá v rámci [[Nápověda:Ověřování stránek\|ověřování kvality stránek]]. Při využití v praxi navíc toto prostředí poskytlo bohatý materiál pro výzkum procesu psaní, neboť uchovávalo záznamy nejen o výsledcích práce studentů, ale i o vývoji této práce (v historii stránek), o diskusích k obsahu (v diskusní části stránek), a tyto záznamy „zveřejňovalo“ ve formě využitelné dalšími generacemi studentů.

	Role vzdělávacího prostředí v e-learningu je zvláštní tím, že zdůrazňuje interdisciplinární aspekty procesu učení, a podporuje aktivní učení, přístupy a řešení. Tyto cíle byly dosaženy díky interaktivní povaze zvoleného elektronického prostředí, jeho tří-dimenzionální struktuře (odkazy ve formě hyperlinků na po sobě následující témata), a možnosti využít mnoha příležitostí pro tvůrčí zapojení studentů.		Role vzdělávacího prostředí v e-learningu je zvláštní tím, že zdůrazňuje interdisciplinární aspekty procesu učení, a podporuje aktivní učení, přístupy a řešení. Tyto cíle byly dosaženy díky interaktivní povaze zvoleného elektronického prostředí, jeho tří-dimenzionální struktuře (odkazy ve formě hyperlinků na po sobě následující témata), a možnosti využít mnoha příležitostí pro tvůrčí zapojení studentů.
Řádek 12:		Řádek 13:
	Využití wiki prostředí ve vysokoškolské výuce vyžadovalo ovšem též využití prostředí Moodle, které zajišťuje základní funkce e-learningu jako např. organizaci času v rámci semestru, odevzdávání úkolů, hodnocení studentů (které musí být přístupné jen na individuální bázi, tedy neveřejné) atd. Tyto postupy a funkce nejsou předmětem této metodiky, neboť Moodle se v e-learningu využívá poměrně standardně a existuje mnoho odborných analýz i metodických materiálů, které popisují aplikaci jeho nástrojů.		Využití wiki prostředí ve vysokoškolské výuce vyžadovalo ovšem též využití prostředí Moodle, které zajišťuje základní funkce e-learningu jako např. organizaci času v rámci semestru, odevzdávání úkolů, hodnocení studentů (které musí být přístupné jen na individuální bázi, tedy neveřejné) atd. Tyto postupy a funkce nejsou předmětem této metodiky, neboť Moodle se v e-learningu využívá poměrně standardně a existuje mnoho odborných analýz i metodických materiálů, které popisují aplikaci jeho nástrojů.

			Nakonec poznámka k této metodice, resp. její elektronické formě. Metodika je volně přístupná všem zájemcům o její využití, jak také odpovídá filosofii výuky v otevřeném informačním prostoru. Je dostupná právě ve wiki, kde jsou také umístěny příklady práce se studenty. Existuje i její tištěná forma (právě je předmětem posuzování ze strany odborníků a Ministerstva životního prostředí). Tato tištěná forma však neposkytuje všechny funkce a zdroje informací, neboť neumožňuje především přístup k externím zdrojům dostupným v online prostředí, které doplňují informace zpracované autory těchto textů.
	== Reference ==		== Reference ==
	<references/>		<references/>

	{{licence cc\|Dlouhá, Jana}}		{{licence cc\|Dlouhá, Jana}}

Jiří Dlouhý: Stránka Úvod přemístěna na stránku Metodika tvorby textů v otevřeném internetovém prostoru/Úvod

2010-12-16T13:51:18Z

Stránka Úvod přemístěna na stránku Metodika tvorby textů v otevřeném internetovém prostoru/Úvod

← Starší verze		Verze z 16. 12. 2010, 15:51
(Žádný rozdíl)

Jiří Dlouhý v 16. 12. 2010, 13:49

2010-12-16T13:49:55Z

← Starší verze		Verze z 16. 12. 2010, 15:49
Řádek 2:		Řádek 2:
	„V praktické rovině lze tyto současné změny charakterizovat jako posun celkového zaměření výukové situace od čistě aplikačního (přeber a aplikuj řešení), které vede k pouhým replikacím a vytváření strnulých mentálích struktur. Z teoretického i praktického hlediska je výhodnější, aby výuka byla strukturována spíše činnostně; aktivity se v takovém případě stávají modelem další práce. …“<ref>Štech, S. Teoretické přístupy k vysokoškolské pedagogice. In: Vašutová, J. a kol.: Vybrané otázky vysokoškolské pedagogiky. Praha : ÚVRŠ, 1999, s. 157-166.</ref>		„V praktické rovině lze tyto současné změny charakterizovat jako posun celkového zaměření výukové situace od čistě aplikačního (přeber a aplikuj řešení), které vede k pouhým replikacím a vytváření strnulých mentálích struktur. Z teoretického i praktického hlediska je výhodnější, aby výuka byla strukturována spíše činnostně; aktivity se v takovém případě stávají modelem další práce. …“<ref>Štech, S. Teoretické přístupy k vysokoškolské pedagogice. In: Vašutová, J. a kol.: Vybrané otázky vysokoškolské pedagogiky. Praha : ÚVRŠ, 1999, s. 157-166.</ref>

	Kompetence potřebné a pěstované ve vzdělávání pro udržitelný rozvoj<ref> Dlouhá, J. Kompetence v environmentálním vzdělání. Envigogika, 4 (2009) 1 [online] [cit. 2009-06-16] Dostupné z www: < http://envigogika.cuni.cz/index.php/cs/texty/20091/300-kompetence-v-environmentalnim-vzdlani-></ref> mají do značné míry akční povahu, kromě ''systémového myšlení'', ''předjímání budoucnosti'', je v centru pozornosti rozvoj ''kritického myšlení'' a také schopnosti ''řešení problémů'' <ref> UNECE (2008) Discussion paper on competence in ESD in the education sector (ECE/CEP/AC.13/2008/7) [Online] [Cit-2009-03-03] Dostupné z www: <http://www.unece.org/env/documents/2008/ece/cep/ac.13/ece.cep.ac.13.2008.7.e.pdf></ref>. Tyto kompetence je těžké rozvíjet ve výkonnostně orientované výuce zaměřené na akumulaci znalostí - v problémově orientovaných výukových situacích se uplatní spíše koncept [[Sociální učení\|sociálního učení]] popsaný na jiných místech této metodiky i metodik souvisejících.<ref>Činčera, J., Jančaříková, K., Scholleová, H., Dlouhá, J. Metodika týmové spolupráce a tvorby týmů. COŽP UK, Praha 2010</ref>. Využití těchto koncepčních a metodických rámců v e-learningu pak vede logicky k používání takových nástrojů a prostředí, jako je Wiki, jež jsou nazývány též „sociálním webem“ (vlastnosti a funkce popsány opět na jiném [[..Co je e-learning?/Web 2.0 nástroje/\|místě této metodiky]] i metodik navazujících<ref>Dlouhý, J. Wiki – metodika. COŽP UK, Praha 2010</ref>.		Kompetence potřebné a pěstované ve vzdělávání pro udržitelný rozvoj<ref> Dlouhá, J. Kompetence v environmentálním vzdělání. Envigogika, 4 (2009) 1 [online] [cit. 2009-06-16] Dostupné z www: < http://envigogika.cuni.cz/index.php/cs/texty/20091/300-kompetence-v-environmentalnim-vzdlani-></ref> mají do značné míry akční povahu, kromě ''systémového myšlení'', ''předjímání budoucnosti'', je v centru pozornosti rozvoj ''kritického myšlení'' a také schopnosti ''řešení problémů'' <ref> UNECE (2008) Discussion paper on competence in ESD in the education sector (ECE/CEP/AC.13/2008/7) [Online] [Cit-2009-03-03] Dostupné z www: <http://www.unece.org/env/documents/2008/ece/cep/ac.13/ece.cep.ac.13.2008.7.e.pdf></ref>. Tyto kompetence je těžké rozvíjet ve výkonnostně orientované výuce zaměřené na akumulaci znalostí - v problémově orientovaných výukových situacích se uplatní spíše koncept [[Sociální učení\|sociálního učení]] popsaný na jiných místech této metodiky i metodik souvisejících.<ref>Činčera, J., Jančaříková, K., Scholleová, H., Dlouhá, J. Metodika týmové spolupráce a tvorby týmů. COŽP UK, Praha 2010</ref>. Využití těchto koncepčních a metodických rámců v e-learningu pak vede logicky k používání takových nástrojů a prostředí, jako je Wiki, jež jsou nazývány též „sociálním webem“ (vlastnosti a funkce popsány opět na jiném [[../Co je e-learning?/Web 2.0 nástroje/\|místě této metodiky]] i metodik navazujících<ref>Dlouhý, J. Wiki – metodika. COŽP UK, Praha 2010</ref>.

	Tato konkrétní metodika staví na konceptu rozvoje „akademické gramotnosti” orientovaného v praxi na proces učení, kde student je přímo zapojený do čtení a psaní ve svém oboru, a je tak vlastně členem akademické komunity, která tento typ odborného dialogu pěstuje. Rozvíjí své dovednosti s procesem psaní související a jejich prostřednictvím se učí, tedy shromažďuje znalosti o své oblasti studia relativně samostatně <ref>Lea, M. R., & Street, B. V. (1998). Student writing in higher education: An academic literacies approach. Studies in higher education, 23(2), 157–172. </ref> Metoda výuky / učení, je tak úzce spojena s rolí prostředí, ve kterém se student učí.		Tato konkrétní metodika staví na konceptu rozvoje „akademické gramotnosti” orientovaného v praxi na proces učení, kde student je přímo zapojený do čtení a psaní ve svém oboru, a je tak vlastně členem akademické komunity, která tento typ odborného dialogu pěstuje. Rozvíjí své dovednosti s procesem psaní související a jejich prostřednictvím se učí, tedy shromažďuje znalosti o své oblasti studia relativně samostatně <ref>Lea, M. R., & Street, B. V. (1998). Student writing in higher education: An academic literacies approach. Studies in higher education, 23(2), 157–172. </ref> Metoda výuky / učení, je tak úzce spojena s rolí prostředí, ve kterém se student učí.

JaDlo: Založena nová stránka: Metodika má poskytnout základní teoretický i praktický rámec pro využití otevřeného internetového prostoru jako nástroje pro výuku studentů na vysokých škol...

2010-12-16T13:23:28Z

Založena nová stránka: Metodika má poskytnout základní teoretický i praktický rámec pro využití otevřeného internetového prostoru jako nástroje pro výuku studentů na vysokých škol...

Nová stránka

Metodika má poskytnout základní teoretický i praktický rámec pro využití otevřeného internetového prostoru jako nástroje pro výuku studentů na vysokých školách, vedených formou e-learningu nebo blended learningu, v různých oborech a s rozmanitými výukovými cíli, které jsou ovšem v souladu s principy aktivního a problémově orientovaného učení. Tento typ výuky podporuje rozvoj klíčových kompetencí<ref> Dlouhá, J. Obecné vzdělávací kvality a pojem kompetence. Envigogika, 4 (2009) 1 [online] [cit. 2009-06-16] Dostupné z www: <http://envigogika.cuni.cz/index.php/cs/texty/20091/299-obecne-vzdlavaci-kvality-a-pojem-kompetence></ref>, které jsou nezbytné jak pro naplnění tradičních cílů vysokoškolské výuky (tvorba díla), tak také z hlediska aplikačního.
„V praktické rovině lze tyto současné změny charakterizovat jako posun celkového zaměření výukové situace od čistě aplikačního (přeber a aplikuj řešení), které vede k pouhým replikacím a vytváření strnulých mentálích struktur. Z teoretického i praktického hlediska je výhodnější, aby výuka byla strukturována spíše činnostně; aktivity se v takovém případě stávají modelem další práce. …“<ref>Štech, S. Teoretické přístupy k vysokoškolské pedagogice. In: Vašutová, J. a kol.: Vybrané otázky vysokoškolské pedagogiky. Praha : ÚVRŠ, 1999, s. 157-166.</ref>

Kompetence potřebné a pěstované ve vzdělávání pro udržitelný rozvoj<ref> Dlouhá, J. Kompetence v environmentálním vzdělání. Envigogika, 4 (2009) 1 [online] [cit. 2009-06-16] Dostupné z www: < http://envigogika.cuni.cz/index.php/cs/texty/20091/300-kompetence-v-environmentalnim-vzdlani-></ref> mají do značné míry akční povahu, kromě ''systémového myšlení'', ''předjímání budoucnosti'', je v centru pozornosti rozvoj ''kritického myšlení'' a také schopnosti ''řešení problémů'' <ref> UNECE (2008) Discussion paper on competence in ESD in the education sector (ECE/CEP/AC.13/2008/7) [Online] [Cit-2009-03-03] Dostupné z www: <http://www.unece.org/env/documents/2008/ece/cep/ac.13/ece.cep.ac.13.2008.7.e.pdf></ref>. Tyto kompetence je těžké rozvíjet ve výkonnostně orientované výuce zaměřené na akumulaci znalostí - v problémově orientovaných výukových situacích se uplatní spíše koncept [[Sociální učení|sociálního učení]] popsaný na jiných místech této metodiky i metodik souvisejících.<ref>Činčera, J., Jančaříková, K., Scholleová, H., Dlouhá, J. Metodika týmové spolupráce a tvorby týmů. COŽP UK, Praha 2010</ref>. Využití těchto koncepčních a metodických rámců v e-learningu pak vede logicky k používání takových nástrojů a prostředí, jako je Wiki, jež jsou nazývány též „sociálním webem“ (vlastnosti a funkce popsány opět na jiném [[..Co je e-learning?/Web 2.0 nástroje/|místě této metodiky]] i metodik navazujících<ref>Dlouhý, J. Wiki – metodika. COŽP UK, Praha 2010</ref>.

Tato konkrétní metodika staví na konceptu rozvoje „akademické gramotnosti” orientovaného v praxi na proces učení, kde student je přímo zapojený do čtení a psaní ve svém oboru, a je tak vlastně členem akademické komunity, která tento typ odborného dialogu pěstuje. Rozvíjí své dovednosti s procesem psaní související a jejich prostřednictvím se učí, tedy shromažďuje znalosti o své oblasti studia relativně samostatně <ref>Lea, M. R., & Street, B. V. (1998). Student writing in higher education: An academic literacies approach. Studies in higher education, 23(2), 157–172. </ref> Metoda výuky / učení, je tak úzce spojena s rolí prostředí, ve kterém se student učí.

Výuka v otevřeném prostoru pro tvůrčí práci studentů v rámci e-learningových kurzů se řídí zásadami sociálního učení a využívá vlastností wiki prostředí. Tyto technické vlastnosti (založené v našem případě především na využití Web 2.0 technologií) jsou spojeny s konkrétními požadavky na vedení interdisciplinárního dialogu ve vzdělávání pro udržitelný rozvoj. Software Mediawiki použitý v průběhu celého procesu psaní i pro diskuse a vzájemné hodnocení studentských prací byl lektory zvolen ke stimulaci metakognitivních dovedností (obsahoval manuály a návody ke psaní), organizaci procesu psaní (psaní wiki příspěveků bylo popsáno jako žánr a v jednotlivých, přesně definovaných krocích, ve kterých se má odehrávat); byl současně modelem akademického prostředí včetně procesu peer review. Při využití v praxi navíc toto prostředí poskytlo bohatý materiál pro výzkum procesu psaní, neboť uchovávalo záznamy nejen o výsledcích práce studentů, ale i o vývoji této práce (v historii stránek), o diskusích k obsahu (v diskusní části stránek), a tyto záznamy „zveřejňovalo“ ve formě využitlené dalšími generacemi studentů.

Role vzdělávacího prostředí v e-learningu je zvláštní tím, že zdůrazňuje interdisciplinární aspekty procesu učení, a podporuje aktivní učení, přístupy a řešení. Tyto cíle byly dosaženy díky interaktivní povaze zvoleného elektronického prostředí, jeho tří-dimenzionální struktuře (odkazy ve formě hyperlinků na po sobě následující témata), a možnosti využít mnoha příležitostí pro tvůrčí zapojení studentů.

Využití wiki prostředí ve vysokoškolské výuce vyžadovalo ovšem též využití prostředí Moodle, které zajišťuje základní funkce e-learningu jako např. organizaci času v rámci semestru, odevzdávání úkolů, hodnocení studentů (které musí být přístupné jen na individuální bázi, tedy neveřejné) atd. Tyto postupy a funkce nejsou předmětem této metodiky, neboť Moodle se v e-learningu využívá poměrně standardně a existuje mnoho odborných analýz i metodických materiálů, které popisují aplikaci jeho nástrojů.

== Reference ==
<references/>

{{licence cc|Dlouhá, Jana}}