Metoda cestovních nákladů - Historie editací

Admin v 20. 5. 2016, 17:50

2016-05-20T17:50:45Z

← Starší verze		Verze z 20. 5. 2016, 19:50
Řádek 71:		Řádek 71:
	#Ti, kteří si určité lokality cenní hodně, se mohou do její blízkosti přestěhovat. Pak budou mít nízké cestovní náklady, ale vysoké hodnocení této lokality se nepromítne do výsledků TCM.		#Ti, kteří si určité lokality cenní hodně, se mohou do její blízkosti přestěhovat. Pak budou mít nízké cestovní náklady, ale vysoké hodnocení této lokality se nepromítne do výsledků TCM.
	#Metoda je náročná na vstupní data. V dotazníku je důležité zjistit i socioekonomické charakteristiky respondenta, ale každý není ochotný sdělit své osobní údaje.<ref name="ecosystemvaluation"/>		#Metoda je náročná na vstupní data. V dotazníku je důležité zjistit i socioekonomické charakteristiky respondenta, ale každý není ochotný sdělit své osobní údaje.<ref name="ecosystemvaluation"/>
	#Odvozená poptávka po rekreačních lokalitách závisí na potenciální užitné hodnotě a tudíž dochází k ocenění pouze [[užitná ~~hodmpta~~\|užitné hodnoty]] daného statku, nevztahuje se však k [[opční hodnota\|opční hodnotě]], [[existenční hodnota\|existenční hodnotě]].<ref name="Seják,J."/> či [[odkazová hodnota\|odkazové hodnotě]].		#Odvozená poptávka po rekreačních lokalitách závisí na potenciální užitné hodnotě a tudíž dochází k ocenění pouze [[užitná hodnota\|užitné hodnoty]] daného statku, nevztahuje se však k [[opční hodnota\|opční hodnotě]], [[existenční hodnota\|existenční hodnotě]].<ref name="Seják,J."/> či [[odkazová hodnota\|odkazové hodnotě]].

Jiří Dlouhý v 18. 5. 2016, 13:35

2016-05-18T13:35:12Z

← Starší verze		Verze z 18. 5. 2016, 15:35
Řádek 1:		Řádek 1:
	~~{{Studenti VŠE}}~~
	~~== Stručná charakteristika ==~~
	'''Metoda cestovních nákladů''' ('''travel cost method''', '''TCM''') vychází z rozšířené teorie spotřebitelské poptávky a je založena na kvantifikaci ekologických užitků veřejných statků či škod spojených se ztrátou těchto užitků, které jsou odvozeny od cestovních nákladů. <ref name="Tošovská,E."> TOŠOVSKÁ, E. Přístup členských zemí EU k pojetí a rozsahu škod na životním prostředí a jejich kvantifikaci, Praha: FAST-PRINT, 1998. 65 s. ISBN 80-7184-799-2. </ref>.		'''Metoda cestovních nákladů''' ('''travel cost method''', '''TCM''') vychází z rozšířené teorie spotřebitelské poptávky a je založena na kvantifikaci ekologických užitků veřejných statků či škod spojených se ztrátou těchto užitků, které jsou odvozeny od cestovních nákladů. <ref name="Tošovská,E."> TOŠOVSKÁ, E. Přístup členských zemí EU k pojetí a rozsahu škod na životním prostředí a jejich kvantifikaci, Praha: FAST-PRINT, 1998. 65 s. ISBN 80-7184-799-2. </ref>.

Řádek 16:		Řádek 14:

	== Vznik a vývoj metody cestovních nákladů==		== Vznik a vývoj metody cestovních nákladů==
	V roce 1947 U.S. National Park Service kontaktovali řadu významných ekonomů s otázkou, jakým způsobem stanovit hodnotu národních parků. Chtěli zodpovědět otázku, jak využít ekonomické principy k vysvětlení ekonomických hodnot národních parků s cílem ukázat, že národní parky přináší návštěvníkům užitky převyšující náklady hrazené daňovými poplatníky. Jako jediný návrh založený na solidních ekonomických principech byl návrh Harolda Hotellinga, který lze považovat za základ této metody. Harold Hotelling navrhl, aby byly změřeny rozdílné míry návštěvnosti národních parků podle cestovní vzdáleností, které musí být návštěvníky překonány za účelem návštěvy parku. Na základě empirického vztahu mezi rostoucí cestovní vzdáleností a klesající mírou návštěvnosti lze odhadnout skutečný poptávkový vztah. Na základě empiricky odhadnuté poptávky lze vypočítat celkový užitek parku pro jeho návštěvníky, ten se rovná vstupním poplatkům a [[spotřebitelskému přebytku]].<ref name="Beal,D. Ward,F.A.">BEAL, D., WARD, F. A. Valuing Nature with Travel Cost Models: A Manual. Cheltenham, England, 2000. 258 pgs. [online]. [cit. 2010-04-25]. URL: <http://www.questia.com/library/book/valuing-nature-with-travel-cost-models-a-manual-by-diana-beal-frank-a-ward.jsp></ref>		V roce 1947 U.S. National Park Service kontaktovali řadu významných ekonomů s otázkou, jakým způsobem stanovit hodnotu národních parků. Chtěli zodpovědět otázku, jak využít ekonomické principy k vysvětlení ekonomických hodnot národních parků s cílem ukázat, že národní parky přináší návštěvníkům užitky převyšující náklady hrazené daňovými poplatníky. Jako jediný návrh založený na solidních ekonomických principech byl návrh Harolda Hotellinga, který lze považovat za základ této metody. Harold Hotelling navrhl, aby byly změřeny rozdílné míry návštěvnosti národních parků podle cestovní vzdáleností, které musí být návštěvníky překonány za účelem návštěvy parku. Na základě empirického vztahu mezi rostoucí cestovní vzdáleností a klesající mírou návštěvnosti lze odhadnout skutečný poptávkový vztah. Na základě empiricky odhadnuté poptávky lze vypočítat celkový užitek parku pro jeho návštěvníky, ten se rovná vstupním poplatkům a [[spotřebitelský přebytek\|spotřebitelskému přebytku]].<ref name="Beal,D. Ward,F.A.">BEAL, D., WARD, F. A. Valuing Nature with Travel Cost Models: A Manual. Cheltenham, England, 2000. 258 pgs. [online]. [cit. 2010-04-25]. URL: <http://www.questia.com/library/book/valuing-nature-with-travel-cost-models-a-manual-by-diana-beal-frank-a-ward.jsp></ref>

	Metoda byla dále rozvíjena v padesátých a šedesátých letech například autory: Trice and Wood (1958), Clawson (1959), Clawson and Knetsch (1960). Od té doby mnoho studií převzalo metodologii založenou na tomto přístupu. <ref name="Garrod,G, Willis, K.G.">GARROD, G., WILLIS, K. G. Economic valuation of the environment. Methods and Case Studies. Edward Elgar Publishing, 2000. 384 pgs. [online]. [cit. 2010-04-25]. URL: <http://www.google.com/books?hl=cs&lr=&id=5HId83pl2ikC&oi=fnd&pg=PR7&dq=travel+cost+method&ots=yBoaq-MEvW&sig=FpShJF2SjNywWoIL0l5qVX6-_VQ#v=onepage&q=travel%20cost%20method&f=false></ref>		Metoda byla dále rozvíjena v padesátých a šedesátých letech například autory: Trice and Wood (1958), Clawson (1959), Clawson and Knetsch (1960). Od té doby mnoho studií převzalo metodologii založenou na tomto přístupu. <ref name="Garrod,G, Willis, K.G.">GARROD, G., WILLIS, K. G. Economic valuation of the environment. Methods and Case Studies. Edward Elgar Publishing, 2000. 384 pgs. [online]. [cit. 2010-04-25]. URL: <http://www.google.com/books?hl=cs&lr=&id=5HId83pl2ikC&oi=fnd&pg=PR7&dq=travel+cost+method&ots=yBoaq-MEvW&sig=FpShJF2SjNywWoIL0l5qVX6-_VQ#v=onepage&q=travel%20cost%20method&f=false></ref>
Řádek 73:		Řádek 71:
	#Ti, kteří si určité lokality cenní hodně, se mohou do její blízkosti přestěhovat. Pak budou mít nízké cestovní náklady, ale vysoké hodnocení této lokality se nepromítne do výsledků TCM.		#Ti, kteří si určité lokality cenní hodně, se mohou do její blízkosti přestěhovat. Pak budou mít nízké cestovní náklady, ale vysoké hodnocení této lokality se nepromítne do výsledků TCM.
	#Metoda je náročná na vstupní data. V dotazníku je důležité zjistit i socioekonomické charakteristiky respondenta, ale každý není ochotný sdělit své osobní údaje.<ref name="ecosystemvaluation"/>		#Metoda je náročná na vstupní data. V dotazníku je důležité zjistit i socioekonomické charakteristiky respondenta, ale každý není ochotný sdělit své osobní údaje.<ref name="ecosystemvaluation"/>
	#Odvozená poptávka po rekreačních lokalitách závisí na potenciální užitné hodnotě a tudíž dochází k ocenění pouze [[užitné hodnoty]] daného statku, nevztahuje se však k [[opční hodnotě]], [[existenční hodnotě]].<ref name="Seják,J."/> či [[odkazové hodnotě]].		#Odvozená poptávka po rekreačních lokalitách závisí na potenciální užitné hodnotě a tudíž dochází k ocenění pouze [[užitná hodmpta\|užitné hodnoty]] daného statku, nevztahuje se však k [[opční hodnota\|opční hodnotě]], [[existenční hodnota\|existenční hodnotě]].<ref name="Seják,J."/> či [[odkazová hodnota\|odkazové hodnotě]].


Řádek 80:		Řádek 78:
	<references/>		<references/>


			{{Studenti VŠE}}
	[[Kategorie:Ekonomické pojmy]]		[[Kategorie:Ekonomické pojmy]]

Admin: added Category:Ekonomické pojmy using HotCat

2016-05-17T15:57:46Z

added Category:Ekonomické pojmy using HotCat

← Starší verze		Verze z 17. 5. 2016, 17:57
Řádek 79:		Řádek 79:

	<references/>		<references/>

			[[Kategorie:Ekonomické pojmy]]

Admin v 16. 5. 2016, 12:48

2016-05-16T12:48:55Z

Xdoum09 v 9. 6. 2010, 08:04

2010-06-09T08:04:15Z

Xdoum09 v 4. 5. 2010, 10:21

2010-05-04T10:21:39Z

Jiří Dlouhý v 3. 5. 2010, 15:23

2010-05-03T15:23:07Z

← Starší verze		Verze z 3. 5. 2010, 17:23
Řádek 1:		Řádek 1:
			{{Studenti VŠE}}
	== Stručná charakteristika ==		== Stručná charakteristika ==
			'''Metoda cestovních nákladů''' ('''travel cost method''', '''TCM''') vychází z rozšířené teorie spotřebitelské poptávky a je založena na kvantifikaci ekologických užitků veřejných statků či škod spojených se ztrátou těchto užitků, které jsou odvozeny od cestovních nákladů. <ref name="Tošovská,E."> TOŠOVSKÁ, E. Přístup členských zemí EU k pojetí a rozsahu škod na životním prostředí a jejich kvantifikaci, Praha: FAST-PRINT, 1998. 65 s. ISBN 80-7184-799-2. </ref>.
	'''Metoda cestovních nákladů''' ('''travel cost method''', '''TCM''') vychází z rozšířené teorie spotřebitelské poptávky a je založena na kvantifikaci ekologických užitků veřejných statků či škod spojených se ztrátou těchto užitků, které jsou odvozeny od cestovních nákladů. <ref name="Tošovská,E."> TOŠOVSKÁ, E. Přístup členských zemí EU k pojetí a rozsahu škod na životním prostředí a jejich kvantifikaci, Praha: FAST-PRINT, 1998. 65 s. ISBN 80-7184-799-2. </ref>.

	Tato metoda patří do kategorie [[metod odhalených preferencí]], přesněji do kategorie [[metod produkce domácností]]. Za základní princip této metody lze považovat fakt, že v situaci, kdy spotřebitel chce užívat rekreačních služeb určité lokality, musí danou lokalitu navštívit, a proto lze vynaložené cestovní náklady na tuto návštěvu uvažovat jako zástupnou cenu této návštěvy.<ref name="Dvořák,A.">DVOŘÁK, A. Kapitoly z [[ekonomie přírodních zdrojů]] a oceňování životního prostředí. Praha : Oeconomica, 2007. 195 s. ISBN: 978-80-245-1253-2.</ref>		Tato metoda patří do kategorie [[metod odhalených preferencí]], přesněji do kategorie [[metod produkce domácností]]. Za základní princip této metody lze považovat fakt, že v situaci, kdy spotřebitel chce užívat rekreačních služeb určité lokality, musí danou lokalitu navštívit, a proto lze vynaložené cestovní náklady na tuto návštěvu uvažovat jako zástupnou cenu této návštěvy.<ref name="Dvořák,A.">DVOŘÁK, A. Kapitoly z [[ekonomie přírodních zdrojů]] a oceňování životního prostředí. Praha : Oeconomica, 2007. 195 s. ISBN: 978-80-245-1253-2.</ref>

Xdoum09 v 28. 4. 2010, 04:55

2010-04-28T04:55:04Z

Ukázat změny

Xdoum09: /* Zonální model cestovních nákladů */

2010-04-27T20:07:38Z

Zonální model cestovních nákladů

← Starší verze		Verze z 27. 4. 2010, 22:07
Řádek 29:		Řádek 29:
	===Zonální model cestovních nákladů===		===Zonální model cestovních nákladů===

	Tento model vychází z již uvedeného původního návrhu Harolda Hotellinga, avšak aplikování na reálná data byla až koncem 50. let 20. století, např. studií Mariona Clawsona z roku 1959. Tento model využívá některé myšlenky převzaté z gravitačních modelů ekonomie regionů. Za jednotku pozorování je v tomto případě považována agregátní populace, která žije v dané zóně. Výhodou tohoto modelu je jeho nízká náročnost na vstupní data a naopak nevýhodou je to, že všem obyvatelům určité zóny jsou přiřazeny stejné charakteristiky a nemá příliš pevné vazby na mikroekonomickou teorii. <ref name="Dvořák,A."/>		Tento model vychází z již uvedeného původního návrhu Harolda Hotellinga, avšak aplikování na reálná data byla až koncem 50. let 20. století, např. studií Mariona Clawsona z roku 1959. Tento model využívá některé myšlenky převzaté z [[gravitačních modelů ekonomie regionů]]. Za jednotku pozorování je v tomto případě považována agregátní populace, která žije v dané zóně. Výhodou tohoto modelu je jeho nízká náročnost na vstupní data a naopak nevýhodou je to, že všem obyvatelům určité zóny jsou přiřazeny stejné charakteristiky a nemá příliš pevné vazby na mikroekonomickou teorii. <ref name="Dvořák,A."/>

	ZTCM byla využívána k odhadu poptávky a spotřebitelského přebytku z ochrany přírody v určitých lokalitách od 60. let. Mezi novější příklady lze zařadit Farbera (1988), který šetřil rekreaci v Lousianských mokřadech, Willise (1990) a Hanleyho (1989), oba odhadovali spotřebitelský přebytek z rekreace v lese. <ref name="Garrod,G, Willis, K.G."/>		ZTCM byla využívána k odhadu poptávky a spotřebitelského přebytku z ochrany přírody v určitých lokalitách od 60. let. Mezi novější příklady lze zařadit Farbera (1988), který šetřil rekreaci v Lousianských mokřadech, Willise (1990) a Hanleyho (1989), oba odhadovali spotřebitelský přebytek z rekreace v lese. <ref name="Garrod,G, Willis, K.G."/>

Xdoum09: /* Stručná charakteristika */

2010-04-27T20:05:01Z

Stručná charakteristika

← Starší verze		Verze z 27. 4. 2010, 22:05
Řádek 3:		Řádek 3:
	'''Metoda cestovních nákladů''' ('''travel cost method''', '''TCM''') vychází z rozšířené teorie spotřebitelské poptávky a je založena na kvantifikaci ekologických užitků veřejných statků či škod spojených se ztrátou těchto užitků, které jsou odvozeny od cestovních nákladů. <ref name="Tošovská,E."> TOŠOVSKÁ, E. Přístup členských zemí EU k pojetí a rozsahu škod na životním prostředí a jejich kvantifikaci, Praha: FAST-PRINT, 1998. 65 s. ISBN 80-7184-799-2. </ref>.		'''Metoda cestovních nákladů''' ('''travel cost method''', '''TCM''') vychází z rozšířené teorie spotřebitelské poptávky a je založena na kvantifikaci ekologických užitků veřejných statků či škod spojených se ztrátou těchto užitků, které jsou odvozeny od cestovních nákladů. <ref name="Tošovská,E."> TOŠOVSKÁ, E. Přístup členských zemí EU k pojetí a rozsahu škod na životním prostředí a jejich kvantifikaci, Praha: FAST-PRINT, 1998. 65 s. ISBN 80-7184-799-2. </ref>.

	Tato metoda patří do kategorie metod odhalených preferencí, přesněji do kategorie metod produkce domácností. Za základní princip této metody lze považovat fakt, že v situaci kdy spotřebitel chce užívat rekreačních služeb určité lokality, musí danou lokalitu navštívit, a proto lze vynaložené cestovní náklady na tuto návštěvu uvažovat jako zástupnou cenu této návštěvy.<ref name="Dvořák,A.">DVOŘÁK, A. Kapitoly z ekonomie přírodních zdrojů a oceňování životního prostředí. Praha : Oeconomica, 2007. 195 s. ISBN: 978-80-245-1253-2.</ref>		Tato metoda patří do kategorie [[metod odhalených preferencí]], přesněji do kategorie [[metod produkce domácností]]. Za základní princip této metody lze považovat fakt, že v situaci kdy spotřebitel chce užívat rekreačních služeb určité lokality, musí danou lokalitu navštívit, a proto lze vynaložené cestovní náklady na tuto návštěvu uvažovat jako zástupnou cenu této návštěvy.<ref name="Dvořák,A.">DVOŘÁK, A. Kapitoly z [[ekonomie přírodních zdrojů]] a oceňování životního prostředí. Praha : Oeconomica, 2007. 195 s. ISBN: 978-80-245-1253-2.</ref>

	Metoda předpokládá, že lidé reagují na růst cestovních nákladů stejným způsobem, jak by reagovali a růst vstupního poplatku, tedy čím vyšší budou náklady na cestu do dané lokality, tím bude četnost návštěv menší. Z toho vyplývá, že změna ve výši cestovních nákladů má za následek změnu v četnosti návštěv a lidé budou opakovat návštěvy dané lokality, dokud se mezní hodnota poslední návštěvy nevyrovná nákladům na tuto návštěvu.<ref name="Wilson,M.A., Carpenter,S.R">WILSON M. A., CARPENTER S. R. Economic Valuation of Freshwater Ecosystem Services in the United States: 1971-1997. in: Ecological Applications, Vol. 9, No. 3 (Aug., 1999), pp. 772-783 Published by: Ecological Society of America. [online]. [cit. 2010-04-25]. URL: <http://www.jstor.org/stable/2641328 > </ref> Vypozorováním této zákonitosti v chování spotřebitelů lze odhadovat funkci poptávky a hodnotu dané lokality. <ref name="Dvořák,A."/>		Metoda předpokládá, že lidé reagují na růst cestovních nákladů stejným způsobem, jak by reagovali a růst vstupního poplatku, tedy čím vyšší budou náklady na cestu do dané lokality, tím bude četnost návštěv menší. Z toho vyplývá, že změna ve výši cestovních nákladů má za následek změnu v četnosti návštěv a lidé budou opakovat návštěvy dané lokality, dokud se mezní hodnota poslední návštěvy nevyrovná nákladům na tuto návštěvu.<ref name="Wilson,M.A., Carpenter,S.R">WILSON M. A., CARPENTER S. R. Economic Valuation of Freshwater Ecosystem Services in the United States: 1971-1997. in: Ecological Applications, Vol. 9, No. 3 (Aug., 1999), pp. 772-783 Published by: Ecological Society of America. [online]. [cit. 2010-04-25]. URL: <http://www.jstor.org/stable/2641328 > </ref> Vypozorováním této zákonitosti v chování spotřebitelů lze odhadovat funkci poptávky a hodnotu dané lokality. <ref name="Dvořák,A."/>
Řádek 13:		Řádek 13:
	#čas strávený dopravou		#čas strávený dopravou
	#délku a četnost návštěv <ref name="Dvořák,A. Nouza,R.">DVOŘÁK A., NOUZA, R. Ekonomika přírodních zdrojů a surovinová politika. V Praze : Vysoká škola ekonomická : Oeconomica, 2002. 164 s. ISBN: 80-245-0407-3.</ref>		#délku a četnost návštěv <ref name="Dvořák,A. Nouza,R.">DVOŘÁK A., NOUZA, R. Ekonomika přírodních zdrojů a surovinová politika. V Praze : Vysoká škola ekonomická : Oeconomica, 2002. 164 s. ISBN: 80-245-0407-3.</ref>


	== Vznik a vývoj: ==		== Vznik a vývoj: ==

← Starší verze		Verze z 16. 5. 2016, 14:48
Řádek 3:		Řádek 3:
	'''Metoda cestovních nákladů''' ('''travel cost method''', '''TCM''') vychází z rozšířené teorie spotřebitelské poptávky a je založena na kvantifikaci ekologických užitků veřejných statků či škod spojených se ztrátou těchto užitků, které jsou odvozeny od cestovních nákladů. <ref name="Tošovská,E."> TOŠOVSKÁ, E. Přístup členských zemí EU k pojetí a rozsahu škod na životním prostředí a jejich kvantifikaci, Praha: FAST-PRINT, 1998. 65 s. ISBN 80-7184-799-2. </ref>.		'''Metoda cestovních nákladů''' ('''travel cost method''', '''TCM''') vychází z rozšířené teorie spotřebitelské poptávky a je založena na kvantifikaci ekologických užitků veřejných statků či škod spojených se ztrátou těchto užitků, které jsou odvozeny od cestovních nákladů. <ref name="Tošovská,E."> TOŠOVSKÁ, E. Přístup členských zemí EU k pojetí a rozsahu škod na životním prostředí a jejich kvantifikaci, Praha: FAST-PRINT, 1998. 65 s. ISBN 80-7184-799-2. </ref>.

	Tato metoda patří do kategorie [[metod odhalených preferencí]], přesněji do kategorie [[metod produkce domácností]]. Za základní princip této metody lze považovat fakt, že v situaci, kdy spotřebitel chce užívat rekreačních služeb určité lokality, musí danou lokalitu navštívit, a proto lze vynaložené cestovní náklady na tuto návštěvu uvažovat jako zástupnou cenu této návštěvy.<ref name="Dvořák,A.">DVOŘÁK, A. Kapitoly z [[ekonomie přírodních zdrojů]] a oceňování životního prostředí. Praha : Oeconomica, 2007. 195 s. ISBN: 978-80-245-1253-2.</ref>		Tato metoda patří do kategorie [[metoda odhalených preferencí\|metod odhalených preferencí]], přesněji do kategorie [[metoda produkce domácností\|metod produkce domácností]]. Za základní princip této metody lze považovat fakt, že v situaci, kdy spotřebitel chce užívat rekreačních služeb určité lokality, musí danou lokalitu navštívit, a proto lze vynaložené cestovní náklady na tuto návštěvu uvažovat jako zástupnou cenu této návštěvy.<ref name="Dvořák,A.">DVOŘÁK, A. Kapitoly z ekonomie přírodních zdrojů a oceňování životního prostředí. Praha : Oeconomica, 2007. 195 s. ISBN: 978-80-245-1253-2.</ref>

	Tato metoda je využívána pro stanovení rekreační hodnoty přírodních lokalit a ekosystémů jako např. národních parků, chráněných krajinných oblastí, velkých vodních ploch a dalších přírodně atraktivních míst. Do modelu ocenění jsou zahrnuty především charakteristiky, které vypovídají o časové a finanční náročnosti návštěv daných lokalit. Čas a peníze, které jsou návštěvníci ochotni vynaložit za návštěvu dané lokality, jsou uvažovány jako odhad ochoty platit za přírodní statek. Tyto rekreační lokality mají většinou velmi nízké či nulové vstupní poplatky a proto není možné určit poptávku tradičním způsobem. Poptávku po rekreačních lokalitách lze odvodit z reakcí lidí v závislosti na změně cestovních nákladů. <ref name="Dvořák,A. Nouza,R."/>		Tato metoda je využívána pro stanovení rekreační hodnoty přírodních lokalit a ekosystémů jako např. národních parků, chráněných krajinných oblastí, velkých vodních ploch a dalších přírodně atraktivních míst. Do modelu ocenění jsou zahrnuty především charakteristiky, které vypovídají o časové a finanční náročnosti návštěv daných lokalit. Čas a peníze, které jsou návštěvníci ochotni vynaložit za návštěvu dané lokality, jsou uvažovány jako odhad ochoty platit za přírodní statek. Tyto rekreační lokality mají většinou velmi nízké či nulové vstupní poplatky a proto není možné určit poptávku tradičním způsobem. Poptávku po rekreačních lokalitách lze odvodit z reakcí lidí v závislosti na změně cestovních nákladů. <ref name="Dvořák,A. Nouza,R."/>
Řádek 10:		Řádek 10:

	=== Celkové náklady návštěvníků spojené s rekreací zahrnují: ===		=== Celkové náklady návštěvníků spojené s rekreací zahrnují: ===

	#rekreační poplatky v dané lokalitě		#rekreační poplatky v dané lokalitě
	#náklady na dopravu, které se odvíjí od druhu dopravního prostředku a dopravní vzdálenosti od místa bydliště		#náklady na dopravu, které se odvíjí od druhu dopravního prostředku a dopravní vzdálenosti od místa bydliště
	#čas strávený dopravou		#čas strávený dopravou
	#délku a četnost návštěv <ref name="Dvořák,A. Nouza,R.">DVOŘÁK A., NOUZA, R. Ekonomika přírodních zdrojů a surovinová politika. V Praze : Vysoká škola ekonomická : Oeconomica, 2002. 164 s. ISBN: 80-245-0407-3.</ref>		#délku a četnost návštěv <ref name="Dvořák,A. Nouza,R.">DVOŘÁK A., NOUZA, R. Ekonomika přírodních zdrojů a surovinová politika. V Praze : Vysoká škola ekonomická : Oeconomica, 2002. 164 s. ISBN: 80-245-0407-3.</ref>


	== Vznik a vývoj metody cestovních nákladů==		== Vznik a vývoj metody cestovních nákladů==

	V roce 1947 U.S. National Park Service kontaktovali řadu významných ekonomů s otázkou, jakým způsobem stanovit hodnotu národních parků. Chtěli zodpovědět otázku, jak využít ekonomické principy k vysvětlení ekonomických hodnot národních parků s cílem ukázat, že národní parky přináší návštěvníkům užitky převyšující náklady hrazené daňovými poplatníky. Jako jediný návrh založený na solidních ekonomických principech byl návrh Harolda Hotellinga, který lze považovat za základ této metody. Harold Hotelling navrhl, aby byly změřeny rozdílné míry návštěvnosti národních parků podle cestovní vzdáleností, které musí být návštěvníky překonány za účelem návštěvy parku. Na základě empirického vztahu mezi rostoucí cestovní vzdáleností a klesající mírou návštěvnosti lze odhadnout skutečný poptávkový vztah. Na základě empiricky odhadnuté poptávky lze vypočítat celkový užitek parku pro jeho návštěvníky, ten se rovná vstupním poplatkům a [[spotřebitelskému přebytku]].<ref name="Beal,D. Ward,F.A.">BEAL, D., WARD, F. A. Valuing Nature with Travel Cost Models: A Manual. Cheltenham, England, 2000. 258 pgs. [online]. [cit. 2010-04-25]. URL: <http://www.questia.com/library/book/valuing-nature-with-travel-cost-models-a-manual-by-diana-beal-frank-a-ward.jsp></ref>		V roce 1947 U.S. National Park Service kontaktovali řadu významných ekonomů s otázkou, jakým způsobem stanovit hodnotu národních parků. Chtěli zodpovědět otázku, jak využít ekonomické principy k vysvětlení ekonomických hodnot národních parků s cílem ukázat, že národní parky přináší návštěvníkům užitky převyšující náklady hrazené daňovými poplatníky. Jako jediný návrh založený na solidních ekonomických principech byl návrh Harolda Hotellinga, který lze považovat za základ této metody. Harold Hotelling navrhl, aby byly změřeny rozdílné míry návštěvnosti národních parků podle cestovní vzdáleností, které musí být návštěvníky překonány za účelem návštěvy parku. Na základě empirického vztahu mezi rostoucí cestovní vzdáleností a klesající mírou návštěvnosti lze odhadnout skutečný poptávkový vztah. Na základě empiricky odhadnuté poptávky lze vypočítat celkový užitek parku pro jeho návštěvníky, ten se rovná vstupním poplatkům a [[spotřebitelskému přebytku]].<ref name="Beal,D. Ward,F.A.">BEAL, D., WARD, F. A. Valuing Nature with Travel Cost Models: A Manual. Cheltenham, England, 2000. 258 pgs. [online]. [cit. 2010-04-25]. URL: <http://www.questia.com/library/book/valuing-nature-with-travel-cost-models-a-manual-by-diana-beal-frank-a-ward.jsp></ref>

Řádek 25:		Řádek 22:

	== Modely cestovních nákladů ==		== Modely cestovních nákladů ==

	#Zonální model cestovních nákladů (zonal travel cost model, ZTCM)		#Zonální model cestovních nákladů (zonal travel cost model, ZTCM)

	#Individuální model cestovních nákladů (individual travel cost model, ITCM)		#Individuální model cestovních nákladů (individual travel cost model, ITCM)


	===Zonální model cestovních nákladů===		===Zonální model cestovních nákladů===
			Tento model vychází z již uvedeného původního návrhu Harolda Hotellinga, avšak aplikování na reálná data proběhlo až koncem 50. let 20. století, např. studií Mariona Clawsona z roku 1959. Tento model využívá některé myšlenky převzaté z [[gravitační modely\|gravitačních modelů]] ekonomie regionů. Za jednotku pozorování je v tomto případě považována agregátní populace, která žije v dané zóně. Výhodou tohoto modelu je jeho nízká náročnost na vstupní data a naopak nevýhodou je to, že všem obyvatelům určité zóny jsou přiřazeny stejné charakteristiky a nemá příliš pevné vazby na mikroekonomickou teorii. <ref name="Dvořák,A."/>
	Tento model vychází z již uvedeného původního návrhu Harolda Hotellinga, avšak aplikování na reálná data proběhlo až koncem 50. let 20. století, např. studií Mariona Clawsona z roku 1959. Tento model využívá některé myšlenky převzaté z [[gravitačních modelů ekonomie regionů]]. Za jednotku pozorování je v tomto případě považována agregátní populace, která žije v dané zóně. Výhodou tohoto modelu je jeho nízká náročnost na vstupní data a naopak nevýhodou je to, že všem obyvatelům určité zóny jsou přiřazeny stejné charakteristiky a nemá příliš pevné vazby na mikroekonomickou teorii. <ref name="Dvořák,A."/>

	ZTCM byla využívána k odhadu poptávky a spotřebitelského přebytku z ochrany přírody v určitých lokalitách od 60. let. Mezi novější příklady lze zařadit Farbera (1988), který šetřil rekreaci v Lousianských mokřadech, Willise (1990) a Hanleyho (1989), oba odhadovali spotřebitelský přebytek z rekreace v lese. <ref name="Garrod,G, Willis, K.G."/>		ZTCM byla využívána k odhadu poptávky a spotřebitelského přebytku z ochrany přírody v určitých lokalitách od 60. let. Mezi novější příklady lze zařadit Farbera (1988), který šetřil rekreaci v Lousianských mokřadech, Willise (1990) a Hanleyho (1989), oba odhadovali spotřebitelský přebytek z rekreace v lese. <ref name="Garrod,G, Willis, K.G."/>

← Starší verze		Verze z 9. 6. 2010, 10:04
Řádek 5:		Řádek 5:
	Tato metoda patří do kategorie [[metod odhalených preferencí]], přesněji do kategorie [[metod produkce domácností]]. Za základní princip této metody lze považovat fakt, že v situaci, kdy spotřebitel chce užívat rekreačních služeb určité lokality, musí danou lokalitu navštívit, a proto lze vynaložené cestovní náklady na tuto návštěvu uvažovat jako zástupnou cenu této návštěvy.<ref name="Dvořák,A.">DVOŘÁK, A. Kapitoly z [[ekonomie přírodních zdrojů]] a oceňování životního prostředí. Praha : Oeconomica, 2007. 195 s. ISBN: 978-80-245-1253-2.</ref>		Tato metoda patří do kategorie [[metod odhalených preferencí]], přesněji do kategorie [[metod produkce domácností]]. Za základní princip této metody lze považovat fakt, že v situaci, kdy spotřebitel chce užívat rekreačních služeb určité lokality, musí danou lokalitu navštívit, a proto lze vynaložené cestovní náklady na tuto návštěvu uvažovat jako zástupnou cenu této návštěvy.<ref name="Dvořák,A.">DVOŘÁK, A. Kapitoly z [[ekonomie přírodních zdrojů]] a oceňování životního prostředí. Praha : Oeconomica, 2007. 195 s. ISBN: 978-80-245-1253-2.</ref>

	Tato metoda je využívána pro stanovení rekreační hodnoty přírodních lokalit a ekosystémů jako např. národních parků, chráněných krajinných oblastí, velkých vodních ploch a ~~další~~ přírodně atraktivních míst. Do modelu ocenění jsou zahrnuty především charakteristiky, které vypovídají o časové a finanční náročnosti návštěv daných lokalit. Čas a peníze, které jsou návštěvníci ochotni vynaložit za návštěvu dané lokality, jsou uvažovány jako odhad ochoty platit za přírodní statek. Tyto rekreační lokality mají většinou velmi nízké či nulové vstupní poplatky a proto není možné určit poptávku tradičním způsobem. Poptávku po rekreačních lokalitách lze odvodit z reakcí lidí v závislosti na změně cestovních nákladů. <ref name="Dvořák,A. Nouza,R."/>		Tato metoda je využívána pro stanovení rekreační hodnoty přírodních lokalit a ekosystémů jako např. národních parků, chráněných krajinných oblastí, velkých vodních ploch a dalších přírodně atraktivních míst. Do modelu ocenění jsou zahrnuty především charakteristiky, které vypovídají o časové a finanční náročnosti návštěv daných lokalit. Čas a peníze, které jsou návštěvníci ochotni vynaložit za návštěvu dané lokality, jsou uvažovány jako odhad ochoty platit za přírodní statek. Tyto rekreační lokality mají většinou velmi nízké či nulové vstupní poplatky a proto není možné určit poptávku tradičním způsobem. Poptávku po rekreačních lokalitách lze odvodit z reakcí lidí v závislosti na změně cestovních nákladů. <ref name="Dvořák,A. Nouza,R."/>

	Metoda předpokládá, že lidé reagují na růst cestovních nákladů stejným způsobem, jak by reagovali a růst vstupního poplatku, tedy čím vyšší budou náklady na cestu do dané lokality, tím bude četnost návštěv menší. Z toho vyplývá, že změna ve výši cestovních nákladů má za následek změnu v četnosti návštěv a lidé budou opakovat návštěvy dané lokality, dokud se mezní hodnota poslední návštěvy nevyrovná nákladům na tuto návštěvu.<ref name="Wilson,M.A., Carpenter,S.R">WILSON M. A., CARPENTER S. R. Economic Valuation of Freshwater Ecosystem Services in the United States: 1971-1997. in: Ecological Applications, Vol. 9, No. 3 (Aug., 1999), pp. 772-783 Published by: Ecological Society of America. [online]. [cit. 2010-04-25]. URL: <http://www.jstor.org/stable/2641328 > </ref> Vypozorováním této zákonitosti v chování spotřebitelů lze odhadovat funkci poptávky a hodnotu dané lokality. <ref name="Dvořák,A."/>		Metoda předpokládá, že lidé reagují na růst cestovních nákladů stejným způsobem, jak by reagovali a růst vstupního poplatku, tedy čím vyšší budou náklady na cestu do dané lokality, tím bude četnost návštěv menší. Z toho vyplývá, že změna ve výši cestovních nákladů má za následek změnu v četnosti návštěv a lidé budou opakovat návštěvy dané lokality, dokud se mezní hodnota poslední návštěvy nevyrovná nákladům na tuto návštěvu.<ref name="Wilson,M.A., Carpenter,S.R">WILSON M. A., CARPENTER S. R. Economic Valuation of Freshwater Ecosystem Services in the United States: 1971-1997. in: Ecological Applications, Vol. 9, No. 3 (Aug., 1999), pp. 772-783 Published by: Ecological Society of America. [online]. [cit. 2010-04-25]. URL: <http://www.jstor.org/stable/2641328 > </ref> Vypozorováním této zákonitosti v chování spotřebitelů lze odhadovat funkci poptávky a hodnotu dané lokality. <ref name="Dvořák,A."/>
Řádek 17:		Řádek 17:


	== Vznik a vývoj ==		== Vznik a vývoj metody cestovních nákladů==

	V roce 1947 U.S. National Park Service kontaktovali řadu významných ekonomů s otázkou, jakým způsobem stanovit hodnotu národních parků. Chtěli zodpovědět otázku, jak využít ekonomické principy k vysvětlení ekonomických hodnot národních parků s cílem ukázat, že národní parky přináší návštěvníkům užitky převyšující náklady hrazené daňovými poplatníky. Jako jediný návrh založený na solidních ekonomických principech byl návrh Harolda Hotellinga, který lze považovat za základ této metody. Harold Hotelling navrhl, aby byly změřeny rozdílné míry návštěvnosti národních parků podle cestovní vzdáleností, které musí být návštěvníky překonány za účelem návštěvy parku. Na základě empirického vztahu mezi rostoucí cestovní vzdáleností a klesající mírou návštěvnosti lze ~~odhadnou~~ skutečný poptávkový vztah. Na základě empiricky odhadnuté poptávky lze vypočítat celkový užitek parku pro jeho návštěvníky, ten se rovná vstupním poplatkům a spotřebitelskému přebytku.<ref name="Beal,D. Ward,F.A.">BEAL, D., WARD, F. A. Valuing Nature with Travel Cost Models: A Manual. Cheltenham, England, 2000. 258 pgs. [online]. [cit. 2010-04-25]. URL: <http://www.questia.com/library/book/valuing-nature-with-travel-cost-models-a-manual-by-diana-beal-frank-a-ward.jsp></ref>		V roce 1947 U.S. National Park Service kontaktovali řadu významných ekonomů s otázkou, jakým způsobem stanovit hodnotu národních parků. Chtěli zodpovědět otázku, jak využít ekonomické principy k vysvětlení ekonomických hodnot národních parků s cílem ukázat, že národní parky přináší návštěvníkům užitky převyšující náklady hrazené daňovými poplatníky. Jako jediný návrh založený na solidních ekonomických principech byl návrh Harolda Hotellinga, který lze považovat za základ této metody. Harold Hotelling navrhl, aby byly změřeny rozdílné míry návštěvnosti národních parků podle cestovní vzdáleností, které musí být návštěvníky překonány za účelem návštěvy parku. Na základě empirického vztahu mezi rostoucí cestovní vzdáleností a klesající mírou návštěvnosti lze odhadnout skutečný poptávkový vztah. Na základě empiricky odhadnuté poptávky lze vypočítat celkový užitek parku pro jeho návštěvníky, ten se rovná vstupním poplatkům a [[spotřebitelskému přebytku]].<ref name="Beal,D. Ward,F.A.">BEAL, D., WARD, F. A. Valuing Nature with Travel Cost Models: A Manual. Cheltenham, England, 2000. 258 pgs. [online]. [cit. 2010-04-25]. URL: <http://www.questia.com/library/book/valuing-nature-with-travel-cost-models-a-manual-by-diana-beal-frank-a-ward.jsp></ref>

	Metoda byla dále rozvíjena v padesátých a šedesátých letech například autory: Trice and Wood (1958), Clawson (1959), Clawson and Knetsch (1960). Od té doby mnoho studií převzalo metodologii založenou na tomto přístupu. <ref name="Garrod,G, Willis, K.G.">GARROD, G., WILLIS, K. G. Economic valuation of the environment. Methods and Case Studies. Edward Elgar Publishing, 2000. 384 pgs. [online]. [cit. 2010-04-25]. URL: <http://www.google.com/books?hl=cs&lr=&id=5HId83pl2ikC&oi=fnd&pg=PR7&dq=travel+cost+method&ots=yBoaq-MEvW&sig=FpShJF2SjNywWoIL0l5qVX6-_VQ#v=onepage&q=travel%20cost%20method&f=false></ref>		Metoda byla dále rozvíjena v padesátých a šedesátých letech například autory: Trice and Wood (1958), Clawson (1959), Clawson and Knetsch (1960). Od té doby mnoho studií převzalo metodologii založenou na tomto přístupu. <ref name="Garrod,G, Willis, K.G.">GARROD, G., WILLIS, K. G. Economic valuation of the environment. Methods and Case Studies. Edward Elgar Publishing, 2000. 384 pgs. [online]. [cit. 2010-04-25]. URL: <http://www.google.com/books?hl=cs&lr=&id=5HId83pl2ikC&oi=fnd&pg=PR7&dq=travel+cost+method&ots=yBoaq-MEvW&sig=FpShJF2SjNywWoIL0l5qVX6-_VQ#v=onepage&q=travel%20cost%20method&f=false></ref>
Řádek 41:		Řádek 41:
	#Rekreační území je rozděleno do zón takovým způsobem, aby bylo možné kvantifikovat cestovní náklady do každé zóny.		#Rekreační území je rozděleno do zón takovým způsobem, aby bylo možné kvantifikovat cestovní náklady do každé zóny.
	#Pomocí dotazníku jsou návštěvníci dané lokality rozčleněni podle bydliště odkud přicestovali a podle četnosti návštěv dané lokality v porovnání s četností návštěv jiných lokalit.		#Pomocí dotazníku jsou návštěvníci dané lokality rozčleněni podle bydliště odkud přicestovali a podle četnosti návštěv dané lokality v porovnání s četností návštěv jiných lokalit.
	#~~Zpracoáním~~ výše uvedených dat jsou určeny návštěvní sazby a oboustranné cestovní náklady pro každou zónu.		#Zpracováním výše uvedených dat jsou určeny návštěvní sazby a oboustranné cestovní náklady pro každou zónu.
	#Pomocí metod mnohonásobné regrese se testuje hypotéza, že návštěvní sazby závisejí na cestovních nákladech (vysvětlovaná proměnná: počet návštěv střediska, vysvětlující proměnná: cestovní náklady, důchod jednotlivce, vzdělání, celkové cestovní náklady do substitučních míst)		#Pomocí metod mnohonásobné regrese se testuje hypotéza, že návštěvní sazby závisejí na cestovních nákladech (vysvětlovaná proměnná: počet návštěv střediska, vysvětlující proměnná: cestovní náklady, důchod jednotlivce, vzdělání, celkové cestovní náklady do substitučních míst)
	#Celková návštěvnost dané lokality ze všech zón představuje jeden bod na poptávkové křivce po dané lokalitě.		#Celková návštěvnost dané lokality ze všech zón představuje jeden bod na poptávkové křivce po dané lokalitě.
Řádek 48:		Řádek 48:
	=== Individuální model cestovních nákladů ===		=== Individuální model cestovních nákladů ===

	Jednotkou pozorování je v tomto případě individuální uživatel rekreace. Tento model nabízí lepší propojení se mikroekonomickou teorií a zároveň pomocí individuálních dat je možné modelovat návštěvy i více rekreačních oblastí a vytvořit systém poptávkových rovnic. Tento model byl poprvé aplikován v roce 1971. Mezi další zlepšení lze zařadit zahrnutí charakteristik rekreační lokality, což pomůže lepšímu vysvětlení cestovního chování návštěvníků.		Jednotkou pozorování je v tomto případě individuální uživatel rekreace. Tento model nabízí lepší propojení s mikroekonomickou teorií a zároveň pomocí individuálních dat je možné modelovat návštěvy i více rekreačních oblastí a vytvořit systém poptávkových rovnic. Tento model byl poprvé aplikován v roce 1971. Mezi další zlepšení lze zařadit zahrnutí charakteristik rekreační lokality, což pomůže lepšímu vysvětlení cestovního chování návštěvníků.

	Mezi nevýhody tohoto přístupu patří náročnost na vstupní data a problém vycházející ze sběru dat v místě rekreace, neboť výběrový vzorek je zkreslený tím, že jsou v něm zahrnuti jenom skuteční návštěvníci ~~dotázani~~ v dané lokalitě v daném roce a nezahrnuje potenciální návštěvníky. <ref name="Dvořák,A."/>		Mezi nevýhody tohoto přístupu patří náročnost na vstupní data a problém vycházející ze sběru dat v místě rekreace, neboť výběrový vzorek je zkreslený tím, že jsou v něm zahrnuti jenom skuteční návštěvníci dotázaní v dané lokalitě v daném roce a nezahrnuje potenciální návštěvníky. <ref name="Dvořák,A."/>

	'''Základní předpoklady modelu individuálních cestovních nákladů:'''		'''Základní předpoklady modelu individuálních cestovních nákladů:'''

← Starší verze		Verze z 4. 5. 2010, 12:21
Řádek 5:		Řádek 5:
	Tato metoda patří do kategorie [[metod odhalených preferencí]], přesněji do kategorie [[metod produkce domácností]]. Za základní princip této metody lze považovat fakt, že v situaci, kdy spotřebitel chce užívat rekreačních služeb určité lokality, musí danou lokalitu navštívit, a proto lze vynaložené cestovní náklady na tuto návštěvu uvažovat jako zástupnou cenu této návštěvy.<ref name="Dvořák,A.">DVOŘÁK, A. Kapitoly z [[ekonomie přírodních zdrojů]] a oceňování životního prostředí. Praha : Oeconomica, 2007. 195 s. ISBN: 978-80-245-1253-2.</ref>		Tato metoda patří do kategorie [[metod odhalených preferencí]], přesněji do kategorie [[metod produkce domácností]]. Za základní princip této metody lze považovat fakt, že v situaci, kdy spotřebitel chce užívat rekreačních služeb určité lokality, musí danou lokalitu navštívit, a proto lze vynaložené cestovní náklady na tuto návštěvu uvažovat jako zástupnou cenu této návštěvy.<ref name="Dvořák,A.">DVOŘÁK, A. Kapitoly z [[ekonomie přírodních zdrojů]] a oceňování životního prostředí. Praha : Oeconomica, 2007. 195 s. ISBN: 978-80-245-1253-2.</ref>

	Tato metoda je využívána pro stanovení rekreační hodnoty přírodních lokalit a ekosystémů jako např. národních parků, chráněných krajinných oblastí, velkých vodních ploch a další přírodně atraktivních míst. Do modelu ocenění jsou zahrnuty především charakteristiky, které vypovídají o časové a finanční náročnosti návštěv daných lokalit. Čas a peníze, které jsou návštěvníci ochotni vynaložit za návštěvu dané lokality, jsou uvažovány jako odhad ochoty platit za přírodní statek. Tyto rekreační lokality mají většinou velmi nízké či nulové vstupní poplatky a proto není možné ~~získat~~ poptávku tradičním způsobem. Poptávku po rekreačních lokalitách lze odvodit z reakcí lidí v závislosti na změně cestovních nákladů. <ref name="Dvořák,A. Nouza,R."/>		Tato metoda je využívána pro stanovení rekreační hodnoty přírodních lokalit a ekosystémů jako např. národních parků, chráněných krajinných oblastí, velkých vodních ploch a další přírodně atraktivních míst. Do modelu ocenění jsou zahrnuty především charakteristiky, které vypovídají o časové a finanční náročnosti návštěv daných lokalit. Čas a peníze, které jsou návštěvníci ochotni vynaložit za návštěvu dané lokality, jsou uvažovány jako odhad ochoty platit za přírodní statek. Tyto rekreační lokality mají většinou velmi nízké či nulové vstupní poplatky a proto není možné určit poptávku tradičním způsobem. Poptávku po rekreačních lokalitách lze odvodit z reakcí lidí v závislosti na změně cestovních nákladů. <ref name="Dvořák,A. Nouza,R."/>

	Metoda předpokládá, že lidé reagují na růst cestovních nákladů stejným způsobem, jak by reagovali a růst vstupního poplatku, tedy čím vyšší budou náklady na cestu do dané lokality, tím bude četnost návštěv menší. Z toho vyplývá, že změna ve výši cestovních nákladů má za následek změnu v četnosti návštěv a lidé budou opakovat návštěvy dané lokality, dokud se mezní hodnota poslední návštěvy nevyrovná nákladům na tuto návštěvu.<ref name="Wilson,M.A., Carpenter,S.R">WILSON M. A., CARPENTER S. R. Economic Valuation of Freshwater Ecosystem Services in the United States: 1971-1997. in: Ecological Applications, Vol. 9, No. 3 (Aug., 1999), pp. 772-783 Published by: Ecological Society of America. [online]. [cit. 2010-04-25]. URL: <http://www.jstor.org/stable/2641328 > </ref> Vypozorováním této zákonitosti v chování spotřebitelů lze odhadovat funkci poptávky a hodnotu dané lokality. <ref name="Dvořák,A."/>		Metoda předpokládá, že lidé reagují na růst cestovních nákladů stejným způsobem, jak by reagovali a růst vstupního poplatku, tedy čím vyšší budou náklady na cestu do dané lokality, tím bude četnost návštěv menší. Z toho vyplývá, že změna ve výši cestovních nákladů má za následek změnu v četnosti návštěv a lidé budou opakovat návštěvy dané lokality, dokud se mezní hodnota poslední návštěvy nevyrovná nákladům na tuto návštěvu.<ref name="Wilson,M.A., Carpenter,S.R">WILSON M. A., CARPENTER S. R. Economic Valuation of Freshwater Ecosystem Services in the United States: 1971-1997. in: Ecological Applications, Vol. 9, No. 3 (Aug., 1999), pp. 772-783 Published by: Ecological Society of America. [online]. [cit. 2010-04-25]. URL: <http://www.jstor.org/stable/2641328 > </ref> Vypozorováním této zákonitosti v chování spotřebitelů lze odhadovat funkci poptávky a hodnotu dané lokality. <ref name="Dvořák,A."/>
Řádek 40:		Řádek 40:

	#Rekreační území je rozděleno do zón takovým způsobem, aby bylo možné kvantifikovat cestovní náklady do každé zóny.		#Rekreační území je rozděleno do zón takovým způsobem, aby bylo možné kvantifikovat cestovní náklady do každé zóny.
	#Pomocí dotazníku jsou návštěvníci rozčleněni podle bydliště a podle četnosti návštěv dané lokality v porovnání s četností návštěv jiných lokalit.		#Pomocí dotazníku jsou návštěvníci dané lokality rozčleněni podle bydliště odkud přicestovali a podle četnosti návštěv dané lokality v porovnání s četností návštěv jiných lokalit.
	#~~Pro každou zónu~~ jsou určeny návštěvní sazby a oboustranné cestovní náklady.		#Zpracoáním výše uvedených dat jsou určeny návštěvní sazby a oboustranné cestovní náklady pro každou zónu.
	#Pomocí metod mnohonásobné regrese se testuje hypotéza, že návštěvní sazby závisejí na cestovních nákladech (vysvětlovaná proměnná: počet návštěv střediska, vysvětlující proměnná: cestovní náklady, důchod jednotlivce, vzdělání, celkové cestovní náklady do substitučních míst)		#Pomocí metod mnohonásobné regrese se testuje hypotéza, že návštěvní sazby závisejí na cestovních nákladech (vysvětlovaná proměnná: počet návštěv střediska, vysvětlující proměnná: cestovní náklady, důchod jednotlivce, vzdělání, celkové cestovní náklady do substitučních míst)
	#Celková návštěvnost dané lokality ze všech zón představuje jeden bod na poptávkové křivce po dané lokalitě.		#Celková návštěvnost dané lokality ze všech zón představuje jeden bod na poptávkové křivce po dané lokalitě.
Řádek 74:		Řádek 74:


	#TCM předpokládá, že lidé reagují na změnu cestovních nákladů stejným způsobem, jak by reagovali a změnu vstupního poplatku.		#TCM předpokládá, že lidé reagují na změnu cestovních nákladů stejným způsobem, jak by reagovali na změnu vstupního poplatku.
	#Nejjednodušší modely předpokládají, že cesta má pouze jeden účel, tedy návštěva jednoho specifického rekreačního místa. V případě, že výlet je víceúčelový, hodnota lokality může být nadhodnocena. V tomto případě je obtížné rozdělit cestovní náklady mezi různé účely.		#Nejjednodušší modely předpokládají, že cesta má pouze jeden účel, tedy návštěva jednoho specifického rekreačního místa. V případě, že výlet je víceúčelový, hodnota lokality může být nadhodnocena. V tomto případě je obtížné rozdělit cestovní náklady mezi různé účely.
	#Dále je problematické definování hodnoty času stráveného na cestě resp. nákladů příležitosti, protože čas strávený na cestě by mohl být využit jiným způsobem. Tyto náklady by měly být přičteny k cestovním nákladům, jinak může být hodnota dané lokality podhodnocena. Ohodnocení je problematické a není zde shoda, jak tyto náklady vyjádřit. Příkladem tohoto vyjádření může být výše ušlé mzdy. Avšak v případě, že pro někoho je samotné cestování příjemné , tak čas strávený na cestě je užitkem, ne nákladem, a hodnota dané lokality může být nadhodnocena.		#Dále je problematické definování hodnoty času stráveného na cestě resp. nákladů příležitosti, protože čas strávený na cestě by mohl být využit jiným způsobem. Tyto náklady by měly být přičteny k cestovním nákladům, jinak může být hodnota dané lokality podhodnocena. Ohodnocení je problematické a není zde shoda, jak tyto náklady vyjádřit. Příkladem tohoto vyjádření může být výše ušlé mzdy. Avšak v případě, že pro někoho je samotné cestování příjemné , tak čas strávený na cestě je užitkem, ne nákladem, a hodnota dané lokality může být nadhodnocena.
Řádek 80:		Řádek 80:
	#Ti, kteří si určité lokality cenní hodně, se mohou do její blízkosti přestěhovat. Pak budou mít nízké cestovní náklady, ale vysoké hodnocení této lokality se nepromítne do výsledků TCM.		#Ti, kteří si určité lokality cenní hodně, se mohou do její blízkosti přestěhovat. Pak budou mít nízké cestovní náklady, ale vysoké hodnocení této lokality se nepromítne do výsledků TCM.
	#Metoda je náročná na vstupní data. V dotazníku je důležité zjistit i socioekonomické charakteristiky respondenta, ale každý není ochotný sdělit své osobní údaje.<ref name="ecosystemvaluation"/>		#Metoda je náročná na vstupní data. V dotazníku je důležité zjistit i socioekonomické charakteristiky respondenta, ale každý není ochotný sdělit své osobní údaje.<ref name="ecosystemvaluation"/>
	#Odvozená poptávka po rekreačních lokalitách závisí na potenciální užitné hodnotě a tudíž dochází k ocenění pouze [[užitné hodnoty]] daného statku, nevztahuje se však k opční či [[existenční hodnotě]].<ref name="Seják,J."/>		#Odvozená poptávka po rekreačních lokalitách závisí na potenciální užitné hodnotě a tudíž dochází k ocenění pouze [[užitné hodnoty]] daného statku, nevztahuje se však k [[opční hodnotě]], [[existenční hodnotě]].<ref name="Seják,J."/> či [[odkazové hodnotě]].