Městská resilience - Historie editací

JaDlo: added Category:Ekologická architektura using HotCat

2021-01-11T10:21:39Z

added Category:Ekologická architektura using HotCat

← Starší verze		Verze z 11. 1. 2021, 12:21
Řádek 24:		Řádek 24:
	[[Kategorie:Kultura]]		[[Kategorie:Kultura]]
	[[Kategorie:Ochrana klimatu]]		[[Kategorie:Ochrana klimatu]]
			[[Kategorie:Ekologická architektura]]

JaDlo: added Category:Ochrana klimatu using HotCat

2020-12-01T08:51:59Z

added Category:Ochrana klimatu using HotCat

← Starší verze		Verze z 1. 12. 2020, 10:51
Řádek 23:		Řádek 23:
	[[Kategorie:Antropocén]]		[[Kategorie:Antropocén]]
	[[Kategorie:Kultura]]		[[Kategorie:Kultura]]
			[[Kategorie:Ochrana klimatu]]

JaDlo: added Category:Kultura using HotCat

2020-01-26T15:23:31Z

added Category:Kultura using HotCat

← Starší verze		Verze z 26. 1. 2020, 17:23
Řádek 22:		Řádek 22:
	[[Kategorie:Využití území]]		[[Kategorie:Využití území]]
	[[Kategorie:Antropocén]]		[[Kategorie:Antropocén]]
			[[Kategorie:Kultura]]

Eduard v 30. 5. 2016, 07:28

2016-05-30T07:28:53Z

← Starší verze		Verze z 30. 5. 2016, 09:28
Řádek 21:		Řádek 21:
	[[Kategorie:Politika udržitelného rozvoje]]		[[Kategorie:Politika udržitelného rozvoje]]
	[[Kategorie:Využití území]]		[[Kategorie:Využití území]]
			[[Kategorie:Antropocén]]

Admin: added Category:Využití území using HotCat

2016-05-18T07:25:03Z

added Category:Využití území using HotCat

← Starší verze		Verze z 18. 5. 2016, 09:25
Řádek 20:		Řádek 20:

	[[Kategorie:Politika udržitelného rozvoje]]		[[Kategorie:Politika udržitelného rozvoje]]
			[[Kategorie:Využití území]]

Admin: added Category:Politika udržitelného rozvoje using HotCat

2016-05-18T07:24:35Z

added Category:Politika udržitelného rozvoje using HotCat

← Starší verze		Verze z 18. 5. 2016, 09:24
Řádek 18:		Řádek 18:

	{{licence cc\|Petiška, Eduard, Jr}}		{{licence cc\|Petiška, Eduard, Jr}}

			[[Kategorie:Politika udržitelného rozvoje]]

Admin v 15. 5. 2016, 17:54

2016-05-15T17:54:12Z

← Starší verze		Verze z 15. 5. 2016, 19:54
Řádek 5:		Řádek 5:
	Z těchto důvodů je městská odolnost klíčovým tématem při tvorbě různých politik (viz koncept common good), a také rozvíjející se oblastí vědeckého výzkumu - klíčová slova "městská odolnost" a "odolnost měst" indexují 139 výsledků ve Scopusu a 100 na Web of science.<ref>Meerow, S., Newell, J. P., & Stults, M. (2016). Defining urban resilience: A review. Landscape and Urban Planning, 147, 38-49.</ref> V současnosti se výzkum v této oblasti zaměřuje především na roli správy sítí; indikátory městské resilience; inovace v městské resilienci; resilienci prostřednictvím městských ekosystémových služeb.<ref>McPhearson, T., Andersson, E., Elmqvist, T., & Frantzeskaki, N. (2015). Resilience of and through urban ecosystem services. Ecosystem Services, 12, 152-156.</ref>		Z těchto důvodů je městská odolnost klíčovým tématem při tvorbě různých politik (viz koncept common good), a také rozvíjející se oblastí vědeckého výzkumu - klíčová slova "městská odolnost" a "odolnost měst" indexují 139 výsledků ve Scopusu a 100 na Web of science.<ref>Meerow, S., Newell, J. P., & Stults, M. (2016). Defining urban resilience: A review. Landscape and Urban Planning, 147, 38-49.</ref> V současnosti se výzkum v této oblasti zaměřuje především na roli správy sítí; indikátory městské resilience; inovace v městské resilienci; resilienci prostřednictvím městských ekosystémových služeb.<ref>McPhearson, T., Andersson, E., Elmqvist, T., & Frantzeskaki, N. (2015). Resilience of and through urban ecosystem services. Ecosystem Services, 12, 152-156.</ref>

	Solidní úvod do studií o městské odolnosti poskytuje studie ''[http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0169204615002418 Definování městské resilience: přehled]'', který byl zveřejněn v prestižním časopise Landscape and Urban Planning. V článku je podán přehled o všech významných studií na toto téma (zejména ve vztahu ke změně klimatu, inovacím, vládnutí atd.). Kromě toho předkládá také základní definici městské odolnosti: ,,Městská resilience je označení pro schopnost městského systému (a jeho socioekologických a sociotechnických sítí napříč časovým a prostorovým měřítkem) zachovat nebo velmi rychle obnovit požadované funkce, jež čelily disturbanci, adaptovat se na změnu a rychle transformovat systémy, které omezují současné nebo budoucí adaptační kapacity."<ref>{{Citace periodika\|příjmení=Meerow\|jméno=Sara\|příjmení2=Newell\|jméno2=Joshua P.\|příjmení3=Stults\|jméno3=Melissa\|titul=Defining urban resilience: A review\|periodikum=Landscape and Urban Planning\|datum=2016-03-01\|ročník=147\|strany=38–49\|doi=10.1016/j.landurbplan.2015.11.011\|url=http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0169204615002418\|datum přístupu=2016-04-28}}</ref>		Solidní úvod do studií o městské odolnosti poskytuje studie ''[http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0169204615002418 Definování městské resilience: přehled]'', který byl zveřejněn v prestižním časopise Landscape and Urban Planning. V článku je podán přehled o všech významných studií na toto téma (zejména ve vztahu ke změně klimatu, inovacím, vládnutí atd.). Kromě toho předkládá také základní definici městské odolnosti: ,,Městská resilience je označení pro schopnost městského systému (a jeho socioekologických a sociotechnických sítí napříč časovým a prostorovým měřítkem) zachovat nebo velmi rychle obnovit požadované funkce, jež čelily disturbanci, adaptovat se na změnu a rychle transformovat systémy, které omezují současné nebo budoucí adaptační kapacity."<ref name="Meerow">{{Citace periodika\|příjmení=Meerow\|jméno=Sara\|příjmení2=Newell\|jméno2=Joshua P.\|příjmení3=Stults\|jméno3=Melissa\|titul=Defining urban resilience: A review\|periodikum=Landscape and Urban Planning\|datum=2016-03-01\|ročník=147\|strany=38–49\|doi=10.1016/j.landurbplan.2015.11.011\|url=http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0169204615002418\|datum přístupu=2016-04-28}}</ref>

	Koncept městské resilience je zatím spíše teoretickým, chybí konkrétní návody, jak této resilience dosáhnout. V poslední době ovšem vzniká řada pokusů o praktickou aplikaci (např. koncept smart city). Základními otázkami při tvorbě koncepčních opatření mohou pak být např. následující: Co je cílem při tvorbě městské resilience? Kdo určuje, co je žádoucí pro městský systém? Má resilience některých oblastí prioritu před jinými?<ref~~>{{Citace periodika\|příjmení~~=Meerow\|jméno=Sara\|příjmení2=Newell\|jméno2=Joshua P.\|příjmení3=Stults\|jméno3=Melissa\|titul=Defining urban resilience: A review\|periodikum=Landscape and Urban Planning\|datum=2016-03-01\|ročník=147\|strany=38–49\|doi=10.1016/j.landurbplan.2015.11.011\|url=http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0169204615002418\|datum přístupu=2016-04-28}}</~~ref~~>		Koncept městské resilience je zatím spíše teoretickým, chybí konkrétní návody, jak této resilience dosáhnout. V poslední době ovšem vzniká řada pokusů o praktickou aplikaci (např. koncept smart city). Základními otázkami při tvorbě koncepčních opatření mohou pak být např. následující: Co je cílem při tvorbě městské resilience? Kdo určuje, co je žádoucí pro městský systém? Má resilience některých oblastí prioritu před jinými?<ref name="Meerow" />
	[[Soubor:Ginza_area_at_dusk_from_Tokyo_Tower.jpg\|náhled\|[[w:cs:Tokyo\|Tokyo]]. Aglomerace kolem japonského hlavního města je největší na světě, žije zde okolo 35 milionů obyvatel.]]		[[Soubor:Ginza_area_at_dusk_from_Tokyo_Tower.jpg\|náhled\|[[w:cs:Tokyo\|Tokyo]]. Aglomerace kolem japonského hlavního města je největší na světě, žije zde okolo 35 milionů obyvatel.]]

Admin v 15. 5. 2016, 17:51

2016-05-15T17:51:26Z

Admin: Nahrazení textu „{{licence cc|Eduard Petiška, Jr}}“ textem „{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}“

2016-05-14T04:59:32Z

Nahrazení textu „{{licence cc|Eduard Petiška, Jr}}“ textem „{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}“

← Starší verze		Verze z 14. 5. 2016, 06:59
Řádek 21:		Řádek 21:
	<references />		<references />

	{{licence cc\|Eduard ~~Petiška~~, Jr}}		{{licence cc\|Petiška, Eduard, Jr}}

Eduard: Založena nová stránka s textem „'''Městská resilience''' či '''resilience města''' ''(anglicky: urban resilience; z latinského resilio - vracet se zpět)'' je označení pro schopnos…“

2016-04-28T18:38:45Z

Založena nová stránka s textem „'''Městská resilience''' či '''resilience města''' ''(anglicky: urban resilience; z latinského resilio - vracet se zpět)'' je označení pro schopnos…“

Nová stránka

'''Městská resilience''' či '''resilience města''' ''(anglicky: urban resilience; z latinského resilio - vracet se zpět)'' je označení pro schopnost komplexního (městského) ekosystému zvládat různá ohrožení a při vychýlení se navracet do obvyklého stavu. Městská resilience je jedním z klíčových témat udržitelného rozvoje.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Urban Sustainability and Resilience—Why We Need to Focus on Scales {{!}} The Nature of Cities|url=http://www.thenatureofcities.com/2013/03/27/urban-sustainability-and-resilience-why-we-need-to-focus-on-scales/|datum přístupu=2016-04-28}}</ref>

Městská resilience je důležitá z řady důvodů. Již v současné době žije ve městech (v mnoha zemích) větší počet lidí než na vesnicích a v dohledné době počet obyvatel měst začne pravděpodobně prudce narůstat. Města jsou administrativní a obchodní centra pro zbytek světa, jedná se o ,, propojené komplexní systémy. "(Godschalk, 2003), a proto jsou důležitými činiteli (tzv. uzly) ve společností sítí (Castells, 2011). Jedná se ale také o systémy, které mohou být velice křehké (např. při teroristických útocích, energetických výpadcích, problémech se zásobováním a distribucí potravin atd.).

Z těchto důvodů je městská odolnost klíčovým tématem při tvorbě různých politik (viz koncept common good), a také rozvíjející se oblastí vědeckého výzkumu - klíčová slova "městská odolnost" a "odolnost měst" indexují 139 výsledků ve Scopusu a 100 na Web of science (Meerow et al, 2016). V současnosti se výzkum v této oblasti zaměřuje především na roli správy sítí; indikátory městské resilience; inovace v městské resilienci; resilienci prostřednictvím městských ekosystémových služeb (McPherson et al., 2015).

Solidní úvod do studií o městské odolnosti poskytuje studie ''[http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0169204615002418 Definování městské resilience: přehled]'', který byl zveřejněn v prestižním časopise Landscape and Urban Planning. V článku je podán přehled o všech významných studií na toto téma (zejména ve vztahu ke změně klimatu, inovacím, vládnutí atd.). Kromě toho předkládá také základní definici městské odolnosti: ,,Městská resilience je označení pro schopnost městského systému (a jeho socioekologických a sociotechnických sítí napříč časovým a prostorovým měřítkem) zachovat nebo velmi rychle obnovit požadované funkce, jež čelily disturbanci, adaptovat se na změnu a rychle transformovat systémy, které omezují současné nebo budoucí adaptační kapacity."<ref>{{Citace periodika|příjmení=Meerow|jméno=Sara|příjmení2=Newell|jméno2=Joshua P.|příjmení3=Stults|jméno3=Melissa|titul=Defining urban resilience: A review|periodikum=Landscape and Urban Planning|datum=2016-03-01|ročník=147|strany=38–49|doi=10.1016/j.landurbplan.2015.11.011|url=http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0169204615002418|datum přístupu=2016-04-28}}</ref>

Koncept městské resilience je zatím spíše teoretickým, chybí konkrétní návody, jak této resilience dosáhnout. V poslední době ovšem vzniká řada pokusů o praktickou aplikaci (např. koncept smart city). Základními otázkami při tvorbě koncepčních opatření mohou pak být např. následující: Co je cílem při tvorbě městské resilience? Kdo určuje, co je žádoucí pro městský systém? Má resilience některých oblastí prioritu před jinými?<ref>{{Citace periodika|příjmení=Meerow|jméno=Sara|příjmení2=Newell|jméno2=Joshua P.|příjmení3=Stults|jméno3=Melissa|titul=Defining urban resilience: A review|periodikum=Landscape and Urban Planning|datum=2016-03-01|ročník=147|strany=38–49|doi=10.1016/j.landurbplan.2015.11.011|url=http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0169204615002418|datum přístupu=2016-04-28}}</ref>
[[Soubor:Ginza_area_at_dusk_from_Tokyo_Tower.jpg|náhled|[[Tokyo]]. Aglomerace kolem japonského hlavního města je největší na světě, žije zde okolo 35 milionů obyvatel.]]

== Literatura k dalšímu studiu problematiky ==
* Castells, M. (2011). The rise of the network society: The information age: Economy, society, and culture (Vol. 1). John Wiley & Sons.
* Godschalk, D. R. (2003). Urban hazard mitigation: creating resilient cities. Natural hazards review, 4(3), 136-143.
* Leichenko, R. (2011). Climate change and urban resilience. Current opinion in environmental sustainability, 3(3), 164-168.
* McPhearson, T., Andersson, E., Elmqvist, T., & Frantzeskaki, N. (2015). Resilience of and through urban ecosystem services. Ecosystem Services, 12, 152-156.
* Meerow, S., Newell, J. P., & Stults, M. (2016). Defining urban resilience: A review. Landscape and Urban Planning, 147, 38-49.
* Pu, B., & Qiu, Y. (2016). Emerging Trends and New Developments on Urban Resilience: A Bibliometric Perspective. Current Urban Studies, 4(01), 36.

== Reference ==
<references />

{{licence cc|Eduard Petiška, Jr}}

← Starší verze		Verze z 15. 5. 2016, 19:51
Řádek 1:		Řádek 1:
	'''Městská resilience''' či '''resilience města''' ''(anglicky: urban resilience; z latinského resilio - vracet se zpět)'' je označení pro schopnost komplexního (městského) ekosystému zvládat různá ohrožení a při vychýlení se navracet do obvyklého stavu. Městská resilience je jedním z klíčových témat udržitelného rozvoje.<ref>{{Citace elektronické monografie\|titul=Urban Sustainability and Resilience—Why We Need to Focus on Scales {{!}} The Nature of Cities\|url=http://www.thenatureofcities.com/2013/03/27/urban-sustainability-and-resilience-why-we-need-to-focus-on-scales/\|datum přístupu=2016-04-28}}</ref>		'''Městská resilience''' či '''resilience města''' ''(anglicky: urban resilience; z latinského resilio - vracet se zpět)'' je označení pro schopnost komplexního (městského) ekosystému zvládat různá ohrožení a při vychýlení se navracet do obvyklého stavu. Městská resilience je jedním z klíčových témat udržitelného rozvoje.<ref>{{Citace elektronické monografie\|titul=Urban Sustainability and Resilience—Why We Need to Focus on Scales {{!}} The Nature of Cities\|url=http://www.thenatureofcities.com/2013/03/27/urban-sustainability-and-resilience-why-we-need-to-focus-on-scales/\|datum přístupu=2016-04-28}}</ref>

	Městská resilience je důležitá z řady důvodů. Již v současné době žije ve městech (v mnoha zemích) větší počet lidí než na vesnicích a v dohledné době počet obyvatel měst začne pravděpodobně prudce narůstat. Města jsou administrativní a obchodní centra pro zbytek světa, jedná se o ,, propojené komplexní systémy. "(Godschalk, 2003), a proto jsou důležitými činiteli (tzv. uzly) ve společností sítí (Castells, 2011). Jedná se ale také o systémy, které mohou být velice křehké (např. při teroristických útocích, energetických výpadcích, problémech se zásobováním a distribucí potravin atd.).		Městská resilience je důležitá z řady důvodů. Již v současné době žije ve městech (v mnoha zemích) větší počet lidí než na vesnicích a v dohledné době počet obyvatel měst začne pravděpodobně prudce narůstat. Města jsou administrativní a obchodní centra pro zbytek světa, jedná se o ,,propojené komplexní systémy".<ref>Godschalk, D. R. (2003). Urban hazard mitigation: creating resilient cities. Natural hazards review, 4(3), 136-143.</ref>, a proto jsou důležitými činiteli (tzv. uzly) ve společností sítí.<ref>Castells, M. (2011). The rise of the network society: The information age: Economy, society, and culture (Vol. 1). John Wiley & Sons.</ref> Jedná se ale také o systémy, které mohou být velice křehké (např. při teroristických útocích, energetických výpadcích, problémech se zásobováním a distribucí potravin atd.).

	Z těchto důvodů je městská odolnost klíčovým tématem při tvorbě různých politik (viz koncept common good), a také rozvíjející se oblastí vědeckého výzkumu - klíčová slova "městská odolnost" a "odolnost měst" indexují 139 výsledků ve Scopusu a 100 na Web of science (Meerow ~~et al~~, 2016). V současnosti se výzkum v této oblasti zaměřuje především na roli správy sítí; indikátory městské resilience; inovace v městské resilienci; resilienci prostřednictvím městských ekosystémových služeb ~~(McPherson et al~~., 2015).		Z těchto důvodů je městská odolnost klíčovým tématem při tvorbě různých politik (viz koncept common good), a také rozvíjející se oblastí vědeckého výzkumu - klíčová slova "městská odolnost" a "odolnost měst" indexují 139 výsledků ve Scopusu a 100 na Web of science.<ref>Meerow, S., Newell, J. P., & Stults, M. (2016). Defining urban resilience: A review. Landscape and Urban Planning, 147, 38-49.</ref> V současnosti se výzkum v této oblasti zaměřuje především na roli správy sítí; indikátory městské resilience; inovace v městské resilienci; resilienci prostřednictvím městských ekosystémových služeb.<ref>McPhearson, T., Andersson, E., Elmqvist, T., & Frantzeskaki, N. (2015). Resilience of and through urban ecosystem services. Ecosystem Services, 12, 152-156.</ref>

	Solidní úvod do studií o městské odolnosti poskytuje studie ''[http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0169204615002418 Definování městské resilience: přehled]'', který byl zveřejněn v prestižním časopise Landscape and Urban Planning. V článku je podán přehled o všech významných studií na toto téma (zejména ve vztahu ke změně klimatu, inovacím, vládnutí atd.). Kromě toho předkládá také základní definici městské odolnosti: ,,Městská resilience je označení pro schopnost městského systému (a jeho socioekologických a sociotechnických sítí napříč časovým a prostorovým měřítkem) zachovat nebo velmi rychle obnovit požadované funkce, jež čelily disturbanci, adaptovat se na změnu a rychle transformovat systémy, které omezují současné nebo budoucí adaptační kapacity."<ref>{{Citace periodika\|příjmení=Meerow\|jméno=Sara\|příjmení2=Newell\|jméno2=Joshua P.\|příjmení3=Stults\|jméno3=Melissa\|titul=Defining urban resilience: A review\|periodikum=Landscape and Urban Planning\|datum=2016-03-01\|ročník=147\|strany=38–49\|doi=10.1016/j.landurbplan.2015.11.011\|url=http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0169204615002418\|datum přístupu=2016-04-28}}</ref>		Solidní úvod do studií o městské odolnosti poskytuje studie ''[http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0169204615002418 Definování městské resilience: přehled]'', který byl zveřejněn v prestižním časopise Landscape and Urban Planning. V článku je podán přehled o všech významných studií na toto téma (zejména ve vztahu ke změně klimatu, inovacím, vládnutí atd.). Kromě toho předkládá také základní definici městské odolnosti: ,,Městská resilience je označení pro schopnost městského systému (a jeho socioekologických a sociotechnických sítí napříč časovým a prostorovým měřítkem) zachovat nebo velmi rychle obnovit požadované funkce, jež čelily disturbanci, adaptovat se na změnu a rychle transformovat systémy, které omezují současné nebo budoucí adaptační kapacity."<ref>{{Citace periodika\|příjmení=Meerow\|jméno=Sara\|příjmení2=Newell\|jméno2=Joshua P.\|příjmení3=Stults\|jméno3=Melissa\|titul=Defining urban resilience: A review\|periodikum=Landscape and Urban Planning\|datum=2016-03-01\|ročník=147\|strany=38–49\|doi=10.1016/j.landurbplan.2015.11.011\|url=http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0169204615002418\|datum přístupu=2016-04-28}}</ref>

	Koncept městské resilience je zatím spíše teoretickým, chybí konkrétní návody, jak této resilience dosáhnout. V poslední době ovšem vzniká řada pokusů o praktickou aplikaci (např. koncept smart city). Základními otázkami při tvorbě koncepčních opatření mohou pak být např. následující: Co je cílem při tvorbě městské resilience? Kdo určuje, co je žádoucí pro městský systém? Má resilience některých oblastí prioritu před jinými?<ref>{{Citace periodika\|příjmení=Meerow\|jméno=Sara\|příjmení2=Newell\|jméno2=Joshua P.\|příjmení3=Stults\|jméno3=Melissa\|titul=Defining urban resilience: A review\|periodikum=Landscape and Urban Planning\|datum=2016-03-01\|ročník=147\|strany=38–49\|doi=10.1016/j.landurbplan.2015.11.011\|url=http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0169204615002418\|datum přístupu=2016-04-28}}</ref>		Koncept městské resilience je zatím spíše teoretickým, chybí konkrétní návody, jak této resilience dosáhnout. V poslední době ovšem vzniká řada pokusů o praktickou aplikaci (např. koncept smart city). Základními otázkami při tvorbě koncepčních opatření mohou pak být např. následující: Co je cílem při tvorbě městské resilience? Kdo určuje, co je žádoucí pro městský systém? Má resilience některých oblastí prioritu před jinými?<ref>{{Citace periodika\|příjmení=Meerow\|jméno=Sara\|příjmení2=Newell\|jméno2=Joshua P.\|příjmení3=Stults\|jméno3=Melissa\|titul=Defining urban resilience: A review\|periodikum=Landscape and Urban Planning\|datum=2016-03-01\|ročník=147\|strany=38–49\|doi=10.1016/j.landurbplan.2015.11.011\|url=http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0169204615002418\|datum přístupu=2016-04-28}}</ref>
	[[Soubor:Ginza_area_at_dusk_from_Tokyo_Tower.jpg\|náhled\|[[Tokyo]]. Aglomerace kolem japonského hlavního města je největší na světě, žije zde okolo 35 milionů obyvatel.]]		[[Soubor:Ginza_area_at_dusk_from_Tokyo_Tower.jpg\|náhled\|[[w:cs:Tokyo\|Tokyo]]. Aglomerace kolem japonského hlavního města je největší na světě, žije zde okolo 35 milionů obyvatel.]]

	== Literatura k dalšímu studiu problematiky ==		== Literatura k dalšímu studiu problematiky ==
	* Castells, M. (2011). The rise of the network society: The information age: Economy, society, and culture (Vol. 1). John Wiley & Sons.
	* Godschalk, D. R. (2003). Urban hazard mitigation: creating resilient cities. Natural hazards review, 4(3), 136-143.
	* Leichenko, R. (2011). Climate change and urban resilience. Current opinion in environmental sustainability, 3(3), 164-168.		* Leichenko, R. (2011). Climate change and urban resilience. Current opinion in environmental sustainability, 3(3), 164-168.
	* McPhearson, T., Andersson, E., Elmqvist, T., & Frantzeskaki, N. (2015). Resilience of and through urban ecosystem services. Ecosystem Services, 12, 152-156.
	* Meerow, S., Newell, J. P., & Stults, M. (2016). Defining urban resilience: A review. Landscape and Urban Planning, 147, 38-49.
	* Pu, B., & Qiu, Y. (2016). Emerging Trends and New Developments on Urban Resilience: A Bibliometric Perspective. Current Urban Studies, 4(01), 36.		* Pu, B., & Qiu, Y. (2016). Emerging Trends and New Developments on Urban Resilience: A Bibliometric Perspective. Current Urban Studies, 4(01), 36.