Kryty pro případ ekologické katastrofy - Historie editací

Admin v 17. 5. 2016, 21:02

2016-05-17T21:02:46Z

← Starší verze		Verze z 17. 5. 2016, 23:02
Řádek 9:		Řádek 9:
	== Politika a problematika budování krytů ==		== Politika a problematika budování krytů ==

	Po skončení Studené války - zhruba od začátku devadesátých let - se v duchu [[w:cs:Francis Fukuyama\|Fukuyamových]] předpovědí o konci dějin, světovém míru a blahobytu začala přehodnocovat otázka bezpečnostních hrozeb a docházelo k opouštění od ochranných opatření a opuštění a demolici řady krytů. ''Optimistická'' devadesátá léta měla málo pochopení pro scénáře horších zítřků a budování ochranných opatření (ať už proti jaderným útokům či nově se rýsujícím hrozbám pro životní prostředí). Zlom přišel až po [[w:cs:11.září\|11. září]] 2001 a sérii dalších teroristických útoků. Média se také začala zajímat o zprávy [[IPCC\|IPCC]] upozorňující na nebezpečí - ne menší než jaderné - která souvisí s globální změnou klimatu. Dalším důležitým bodem pro opouštění víry v optimismus a všeobecný blahobyt se stal rok 2008, kdy došlo ke [[w:cs:Světová finanční krize 2008\|světové finanční krizi]]. K hrozbě teroristických a kybernetických útoků a přírodních katastrof se tak přidal ještě strach ze sociálních nepokojů, rabování a násilí mezi občany a nově příchozími migranty ze zemí třetího světa. To vše podnítilo zájem o scénáře katastrof i obrany proti nim, např. právě budováním krytů.		Po skončení Studené války - zhruba od začátku devadesátých let - se v duchu [[w:cs:Francis Fukuyama\|Fukuyamových]] předpovědí o konci dějin, světovém míru a blahobytu začala přehodnocovat otázka bezpečnostních hrozeb a docházelo k opouštění od ochranných opatření a opuštění a demolici řady krytů. ''Optimistická'' devadesátá léta měla málo pochopení pro scénáře horších zítřků a budování ochranných opatření (ať už proti jaderným útokům či nově se rýsujícím hrozbám pro životní prostředí). Zlom přišel až po [[w:cs:11.září\|11. září]] 2001 a sérii dalších teroristických útoků. Média se také začala zajímat o zprávy [[w:cs:IPCC\|IPCC]] upozorňující na nebezpečí - ne menší než jaderné - která souvisí s globální změnou klimatu. Dalším důležitým bodem pro opouštění víry v optimismus a všeobecný blahobyt se stal rok 2008, kdy došlo ke [[w:cs:Světová finanční krize 2008\|světové finanční krizi]]. K hrozbě teroristických a kybernetických útoků a přírodních katastrof se tak přidal ještě strach ze sociálních nepokojů, rabování a násilí mezi občany a nově příchozími migranty ze zemí třetího světa. To vše podnítilo zájem o scénáře katastrof i obrany proti nim, např. právě budováním krytů.

	Starší i novější kryty se vyskytují prakticky v každé zemi. Liší se však způsobem a kvalitou provedení. Nejčastěji se jedná o pozůstatky krytů pro případ nukleární války nebo bombardování. Většinou se ale dají použít i při ekologických katastrofách či ohroženích. Nejvíce protiatomových (a protileteckých) krytů je pak evidováno v USA, Bývalém SSSR a jeho satelitních republikách, stejně jako v západní Evropě. Důležitým rozdílem mezi jednotlivými zeměmi - co se krytů týče - je jejich množství a počet obyvatel, který by se v nich mohl ukrýt. Nevětší množství krytů nalezneme ve Švýcarsku (a zároveň procent míst na populaci v případě ohrožení - do krytů by se vešlo více než 100% Švýcarů). Již v roce 1960 zde byl přijat zákon o povinném zřízení atomových krytů v každém soukromém i veřejném objektu, tedy i běžných rodinných domcích. Zákon nebyl zrušen ani po skončení Studené války. Kryty nacházejí stále využití - a to nejen jako úložné prostory.<ref>http://www.fallout-shelter.wz.cz/stranka1.htm</ref><ref>http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/98794-svycari-zaviraji-nejvetsi-bunkr-na-svete.html</ref> Například v roce 1999 lidé z Gomsu našli útočiště v krytu poté, co po sněhové bouři vypadl proud a obyvatelé se necítili ve svých domech bezpečni, prokázala se tak jejich praktická hodnota.<ref>http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/98794-svycari-zaviraji-nejvetsi-bunkr-na-svete.html</ref> K roku 2006 bylo ve Švýcarsku evidováno 300 000 soukromých protiatomových krytů v domovech, nemocnicích a dalších institucích, kromě toho také 5 100 veřejných krytů. V roce 2006 se na konstrukci, údržbu a demolici krytů použila částka ve výši 167,4 milionů švýcarských franků (cca. 3 miliardy Kč) - přibližně čtvrtina této částky byla dotována státem. Totální hodnota krytů se pohybuje kolem 250 miliard Kč.<ref>http://www.swissinfo.ch/eng/swiss_news/Bunkers_for_all.html?cid=995134</ref> Švýcarsko je tak státem, který drží nejen Evropské ale i světové prvenství v počtu občanů, kteří by se v případě nebezpečí nalezli bezpečná útočiště, navíc přímo ve svých domovech či v jejich těsné blízkosti (kryty poskytují místa pro více než 100% obyvatele).		Starší i novější kryty se vyskytují prakticky v každé zemi. Liší se však způsobem a kvalitou provedení. Nejčastěji se jedná o pozůstatky krytů pro případ nukleární války nebo bombardování. Většinou se ale dají použít i při ekologických katastrofách či ohroženích. Nejvíce protiatomových (a protileteckých) krytů je pak evidováno v USA, Bývalém SSSR a jeho satelitních republikách, stejně jako v západní Evropě. Důležitým rozdílem mezi jednotlivými zeměmi - co se krytů týče - je jejich množství a počet obyvatel, který by se v nich mohl ukrýt. Nevětší množství krytů nalezneme ve Švýcarsku (a zároveň procent míst na populaci v případě ohrožení - do krytů by se vešlo více než 100% Švýcarů). Již v roce 1960 zde byl přijat zákon o povinném zřízení atomových krytů v každém soukromém i veřejném objektu, tedy i běžných rodinných domcích. Zákon nebyl zrušen ani po skončení Studené války. Kryty nacházejí stále využití - a to nejen jako úložné prostory.<ref>http://www.fallout-shelter.wz.cz/stranka1.htm</ref><ref>http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/98794-svycari-zaviraji-nejvetsi-bunkr-na-svete.html</ref> Například v roce 1999 lidé z Gomsu našli útočiště v krytu poté, co po sněhové bouři vypadl proud a obyvatelé se necítili ve svých domech bezpečni, prokázala se tak jejich praktická hodnota.<ref>http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/98794-svycari-zaviraji-nejvetsi-bunkr-na-svete.html</ref> K roku 2006 bylo ve Švýcarsku evidováno 300 000 soukromých protiatomových krytů v domovech, nemocnicích a dalších institucích, kromě toho také 5 100 veřejných krytů. V roce 2006 se na konstrukci, údržbu a demolici krytů použila částka ve výši 167,4 milionů švýcarských franků (cca. 3 miliardy Kč) - přibližně čtvrtina této částky byla dotována státem. Totální hodnota krytů se pohybuje kolem 250 miliard Kč.<ref>http://www.swissinfo.ch/eng/swiss_news/Bunkers_for_all.html?cid=995134</ref> Švýcarsko je tak státem, který drží nejen Evropské ale i světové prvenství v počtu občanů, kteří by se v případě nebezpečí nalezli bezpečná útočiště, navíc přímo ve svých domovech či v jejich těsné blízkosti (kryty poskytují místa pro více než 100% obyvatele).

Admin v 13. 5. 2016, 13:53

2016-05-13T13:53:02Z

← Starší verze		Verze z 13. 5. 2016, 15:53
Řádek 1:		Řádek 1:
			{{upravit}}

	'''Kryt pro případ ekosystémové katastrofy''' je speciálně budované ochranné zařízení, při jehož projekci se přihlíží k lokálním i globálním ekologickým hrozbám, kterým lidstvo v současnosti čelí, nebo čelit může. Často se jedná o multifunkční projekt, která poskytuje ochranu i proti dalším nebezpečím (bombardování, atomový výbuch, sociální nepokoje). Proto mohou i kryty zbudované původně za účelem ochrany před nukleární hrozbou, posloužit dnes stejně dobře pro případ ochrany před nebezpečím přírodním či teroristickým.		'''Kryt pro případ ekosystémové katastrofy''' je speciálně budované ochranné zařízení, při jehož projekci se přihlíží k lokálním i globálním ekologickým hrozbám, kterým lidstvo v současnosti čelí, nebo čelit může. Často se jedná o multifunkční projekt, která poskytuje ochranu i proti dalším nebezpečím (bombardování, atomový výbuch, sociální nepokoje). Proto mohou i kryty zbudované původně za účelem ochrany před nukleární hrozbou, posloužit dnes stejně dobře pro případ ochrany před nebezpečím přírodním či teroristickým.

	Budování úkrytů - pro případ různých hrozeb - pozorujeme napříč lidskou historií a kulturami. I lidská obydlí jsou formou krytu (před přírodním a lidským živlem). Kvalita, technická speficika a množství krytů pak reflektuje sociokulturní klima, které ve společnosti panuje, pocit ohrožení a míru předběžně opatrného jednání. Celkově můžeme říci, že zodpovědné společnosti podporují - ať už přímo nebo nepřímo - nejen jednání, které hrozby eliminuje, ale investují i značné prostředky do vytváření krizových scénářů a materiálního zázemí pro různé [[W:CZ katastrofa\|katastrofy]], které mohou nastat, ať již jsou zaviněné člověkem (jako [[globální změna klimatu]]) nebo přirozeného charakteru (povodně, zemětřesení, tornáda, etc.).		Budování úkrytů - pro případ různých hrozeb - pozorujeme napříč lidskou historií a kulturami. I lidská obydlí jsou formou krytu (před přírodním a lidským živlem). Kvalita, technická speficika a množství krytů pak reflektuje sociokulturní klima, které ve společnosti panuje, pocit ohrožení a míru předběžně opatrného jednání. Celkově můžeme říci, že zodpovědné společnosti podporují - ať už přímo nebo nepřímo - nejen jednání, které hrozby eliminuje, ale investují i značné prostředky do vytváření krizových scénářů a materiálního zázemí pro různé [[w:cs:katastrofa\|katastrofy]], které mohou nastat, ať již jsou zaviněné člověkem (jako [[globální změna klimatu]]) nebo přirozeného charakteru (povodně, zemětřesení, tornáda, etc.).

	Poslední velká éra budování krytů probíhala během [[W:CZ studená válka\|Studené války]] na [[W:CZ Západ\|Západě]] i na [[W:CZ Východ\|Východě]]. Na území České republiky se z této doby dochovalo značné množství protiatomových a dalších krytů, které byly stavěny pro případ [[W:CZ jaderná válka\|jaderné války]] nebo jiné formy ozbrojeného konfliktu. V současné době jsou většinou nevyužité, chátrají, popřípadě slouží jako skladiště, muzea<ref>http://www.metro.cz/galerie-na-vaclavaku-najdete-protiatomovy-kryt-sidli-v-nem-esenbaci-11e-/co-se-deje.aspx?c=A131129_121502_co-se-deje_rab</ref> a další zařízení pro volnočasové aktivity<ref>http://coverplace.cz/o-prostoru/popis-prostoru-cover-place</ref>. Některé z nich jsou ještě stále funkční a udržovány, v případě nebezpečí by se v nich však mohl ukrýt pouze zlomek populace. Podle odhadů u nás přibližně 5 000 krytů pojme pouze 13% populace. Vláda navíc upouští od jejich financování.<ref>http://www.fallout-shelter.wz.cz/stranka5.htm</ref>		Poslední velká éra budování krytů probíhala během [[w:cs:studená válka\|Studené války]] na [[w:cs:Západ\|Západě]] i na [[w:cs:Východ\|Východě]]. Na území České republiky se z této doby dochovalo značné množství protiatomových a dalších krytů, které byly stavěny pro případ [[w:cs:jaderná válka\|jaderné války]] nebo jiné formy ozbrojeného konfliktu. V současné době jsou většinou nevyužité, chátrají, popřípadě slouží jako skladiště, muzea<ref>http://www.metro.cz/galerie-na-vaclavaku-najdete-protiatomovy-kryt-sidli-v-nem-esenbaci-11e-/co-se-deje.aspx?c=A131129_121502_co-se-deje_rab</ref> a další zařízení pro volnočasové aktivity<ref>http://coverplace.cz/o-prostoru/popis-prostoru-cover-place</ref>. Některé z nich jsou ještě stále funkční a udržovány, v případě nebezpečí by se v nich však mohl ukrýt pouze zlomek populace. Podle odhadů u nás přibližně 5 000 krytů pojme pouze 13% populace. Vláda navíc upouští od jejich financování.<ref>http://www.fallout-shelter.wz.cz/stranka5.htm</ref>

	== Politika a problematika budování krytů ==		== Politika a problematika budování krytů ==

	Po skončení Studené války - zhruba od začátku devadesátých let - se v duchu [[W:~~CZFrancis~~ Fukuyama\|Fukuyamových]] předpovědí o konci dějin, světovém míru a blahobytu začala přehodnocovat otázka bezpečnostních hrozeb a docházelo k opouštění od ochranných opatření a opuštění a demolici řady krytů. ''Optimistická'' devadesátá léta měla málo pochopení pro scénáře horších zítřků a budování ochranných opatření (ať už proti jaderným útokům či nově se rýsujícím hrozbám pro životní prostředí). Zlom přišel až po [[W:CZ 11.září\|11. září]] 2001 a sérii dalších teroristických útoků. Média se také začala zajímat o zprávy [[~~W:CZ~~ IPCC\|IPCC]] upozorňující na nebezpečí - ne menší než jaderné - která souvisí s globální změnou klimatu. Dalším důležitým bodem pro opouštění víry v optimismus a všeobecný blahobyt se stal rok 2008, kdy došlo ke [[W:CZ Světová finanční krize 2008\|světové finanční krizi]]. K hrozbě teroristických a kybernetických útoků a přírodních katastrof se tak přidal ještě strach ze sociálních nepokojů, rabování a násilí mezi občany a nově příchozími migranty ze zemí třetího světa. To vše podnítilo zájem o scénáře katastrof i obrany proti nim, např. právě budováním krytů.		Po skončení Studené války - zhruba od začátku devadesátých let - se v duchu [[w:cs:Francis Fukuyama\|Fukuyamových]] předpovědí o konci dějin, světovém míru a blahobytu začala přehodnocovat otázka bezpečnostních hrozeb a docházelo k opouštění od ochranných opatření a opuštění a demolici řady krytů. ''Optimistická'' devadesátá léta měla málo pochopení pro scénáře horších zítřků a budování ochranných opatření (ať už proti jaderným útokům či nově se rýsujícím hrozbám pro životní prostředí). Zlom přišel až po [[w:cs:11.září\|11. září]] 2001 a sérii dalších teroristických útoků. Média se také začala zajímat o zprávy [[IPCC\|IPCC]] upozorňující na nebezpečí - ne menší než jaderné - která souvisí s globální změnou klimatu. Dalším důležitým bodem pro opouštění víry v optimismus a všeobecný blahobyt se stal rok 2008, kdy došlo ke [[w:cs:Světová finanční krize 2008\|světové finanční krizi]]. K hrozbě teroristických a kybernetických útoků a přírodních katastrof se tak přidal ještě strach ze sociálních nepokojů, rabování a násilí mezi občany a nově příchozími migranty ze zemí třetího světa. To vše podnítilo zájem o scénáře katastrof i obrany proti nim, např. právě budováním krytů.

	Starší i novější kryty se vyskytují prakticky v každé zemi. Liší se však způsobem a kvalitou provedení. Nejčastěji se jedná o pozůstatky krytů pro případ nukleární války nebo bombardování. Většinou se ale dají použít i při ekologických katastrofách či ohroženích. Nejvíce protiatomových (a protileteckých) krytů je pak evidováno v USA, Bývalém SSSR a jeho satelitních republikách, stejně jako v západní Evropě. Důležitým rozdílem mezi jednotlivými zeměmi - co se krytů týče - je jejich množství a počet obyvatel, který by se v nich mohl ukrýt. Nevětší množství krytů nalezneme ve Švýcarsku (a zároveň procent míst na populaci v případě ohrožení - do krytů by se vešlo více než 100% Švýcarů). Již v roce 1960 zde byl přijat zákon o povinném zřízení atomových krytů v každém soukromém i veřejném objektu, tedy i běžných rodinných domcích. Zákon nebyl zrušen ani po skončení Studené války. Kryty nacházejí stále využití - a to nejen jako úložné prostory.<ref>http://www.fallout-shelter.wz.cz/stranka1.htm</ref><ref>http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/98794-svycari-zaviraji-nejvetsi-bunkr-na-svete.html</ref> Například v roce 1999 lidé z Gomsu našli útočiště v krytu poté, co po sněhové bouři vypadl proud a obyvatelé se necítili ve svých domech bezpečni, prokázala se tak jejich praktická hodnota.<ref>http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/98794-svycari-zaviraji-nejvetsi-bunkr-na-svete.html</ref> K roku 2006 bylo ve Švýcarsku evidováno 300 000 soukromých protiatomových krytů v domovech, nemocnicích a dalších institucích, kromě toho také 5 100 veřejných krytů. V roce 2006 se na konstrukci, údržbu a demolici krytů použila částka ve výši 167,4 milionů švýcarských franků (cca. 3 miliardy Kč) - přibližně čtvrtina této částky byla dotována státem. Totální hodnota krytů se pohybuje kolem 250 miliard Kč.<ref>http://www.swissinfo.ch/eng/swiss_news/Bunkers_for_all.html?cid=995134</ref> Švýcarsko je tak státem, který drží nejen Evropské ale i světové prvenství v počtu občanů, kteří by se v případě nebezpečí nalezli bezpečná útočiště, navíc přímo ve svých domovech či v jejich těsné blízkosti (kryty poskytují místa pro více než 100% obyvatele).		Starší i novější kryty se vyskytují prakticky v každé zemi. Liší se však způsobem a kvalitou provedení. Nejčastěji se jedná o pozůstatky krytů pro případ nukleární války nebo bombardování. Většinou se ale dají použít i při ekologických katastrofách či ohroženích. Nejvíce protiatomových (a protileteckých) krytů je pak evidováno v USA, Bývalém SSSR a jeho satelitních republikách, stejně jako v západní Evropě. Důležitým rozdílem mezi jednotlivými zeměmi - co se krytů týče - je jejich množství a počet obyvatel, který by se v nich mohl ukrýt. Nevětší množství krytů nalezneme ve Švýcarsku (a zároveň procent míst na populaci v případě ohrožení - do krytů by se vešlo více než 100% Švýcarů). Již v roce 1960 zde byl přijat zákon o povinném zřízení atomových krytů v každém soukromém i veřejném objektu, tedy i běžných rodinných domcích. Zákon nebyl zrušen ani po skončení Studené války. Kryty nacházejí stále využití - a to nejen jako úložné prostory.<ref>http://www.fallout-shelter.wz.cz/stranka1.htm</ref><ref>http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/98794-svycari-zaviraji-nejvetsi-bunkr-na-svete.html</ref> Například v roce 1999 lidé z Gomsu našli útočiště v krytu poté, co po sněhové bouři vypadl proud a obyvatelé se necítili ve svých domech bezpečni, prokázala se tak jejich praktická hodnota.<ref>http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/98794-svycari-zaviraji-nejvetsi-bunkr-na-svete.html</ref> K roku 2006 bylo ve Švýcarsku evidováno 300 000 soukromých protiatomových krytů v domovech, nemocnicích a dalších institucích, kromě toho také 5 100 veřejných krytů. V roce 2006 se na konstrukci, údržbu a demolici krytů použila částka ve výši 167,4 milionů švýcarských franků (cca. 3 miliardy Kč) - přibližně čtvrtina této částky byla dotována státem. Totální hodnota krytů se pohybuje kolem 250 miliard Kč.<ref>http://www.swissinfo.ch/eng/swiss_news/Bunkers_for_all.html?cid=995134</ref> Švýcarsko je tak státem, který drží nejen Evropské ale i světové prvenství v počtu občanů, kteří by se v případě nebezpečí nalezli bezpečná útočiště, navíc přímo ve svých domovech či v jejich těsné blízkosti (kryty poskytují místa pro více než 100% obyvatele).
Řádek 25:		Řádek 27:
	Se vzrůstajícím uvědoměním si rizik, které s sebou přináší environmentálně nešetrné chování a obavami z dalších hrozeb (např. globáních geopolitických konfliktů a sociálních nepokojů), provázané s nedůvěrou ve stávající politické systémy, které nejsou schopny účinně reagovat, stoupá i obecná nedůvěra v politickou reprezentaci, že by se uměla postarat o své občany v případě katastrofických událostí. V současné době proto můžeme pozorovat vzrůstající tendenci budování soukromých krytů pro případ neočekávaných katastrof. Přestává se jednat pouze o objekty pro nejbohatší klientelu a roste počet projektů zaměřených na běžnou populaci. Firmy budující kryty čelí kritice, že vyvolávají strach. Reagují tvrzení, že obavy ve společnosti existují a ony poskytují pouze řešení. Svoji předběžnou opatrnost obhajují na stránkách například tvrzením: '',,Nepršelo, když Noe stavěl Archu."''<ref>http://www.terravivos.com/secure/secureindex.htm</ref>		Se vzrůstajícím uvědoměním si rizik, které s sebou přináší environmentálně nešetrné chování a obavami z dalších hrozeb (např. globáních geopolitických konfliktů a sociálních nepokojů), provázané s nedůvěrou ve stávající politické systémy, které nejsou schopny účinně reagovat, stoupá i obecná nedůvěra v politickou reprezentaci, že by se uměla postarat o své občany v případě katastrofických událostí. V současné době proto můžeme pozorovat vzrůstající tendenci budování soukromých krytů pro případ neočekávaných katastrof. Přestává se jednat pouze o objekty pro nejbohatší klientelu a roste počet projektů zaměřených na běžnou populaci. Firmy budující kryty čelí kritice, že vyvolávají strach. Reagují tvrzení, že obavy ve společnosti existují a ony poskytují pouze řešení. Svoji předběžnou opatrnost obhajují na stránkách například tvrzením: '',,Nepršelo, když Noe stavěl Archu."''<ref>http://www.terravivos.com/secure/secureindex.htm</ref>

	Největší trh s kryty pro případ katastrof různých druhů funguje v USA.<ref>http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/amerika/americane-se-opet-zajimaji-o-protiatomove-kryty_176853.html#.Uy8dea15OtU</ref> Jedná se často o revitalizované objekty z časů Studené války, které armáda přestala používat, nebo ani nedostavěla. Trh s nepoužívanými vojenskými kryty funguje v mnoha zemích po celém světě, internetová aukční síť [[W:CZ Ebay\|Ebay]] nabízela v nedávné době k prodeji protiatomový kryt v Británii, projevilo o něj zájem značné množství zájemců (i když u většiny z nich nebyl zájem pravděpodobně motivovaný bezpečnostními riziky).<ref>http://zpravy.idnes.cz/poridte-si-kryt-ze-studene-valky-nabizi-aukcni-portal-ebay-v-drazbe-1fl-/zahranicni.aspx?c=A100301_161334_zahranicni_vel</ref>, v ČR je zájem o bývalé vojenské bunkry slabý.<ref>http://brno.idnes.cz/armada-prodava-bunkry-zajem-kupcu-je-vsak-zatim-maly-f9d-/brno-zpravy.aspx?c=A100106_1313952_brno_dmk</ref> Americké firmy pak neprodávají pouze relikty, ale obnovené, zmodernizované funkční objekty, které by měly své obyvatele ochránit i přes asteroidy či vlnami tsunami (podle vyjádření firmy Vivos Group jež je buduje)<ref>http://zpravy.idnes.cz/americane-si-kupuji-protiatomove-kryty-slibuji-ochranu-i-pred-asteroidy-1qr-/zahranicni.aspx?c=A100729_151826_zahranicni_ipl</ref>. Na stránkách firmy je deklarováno, že potenciální zájemci jsou vybíráni zvláštní komisí, která rozhoduje, kdo má právo si prostor v krytu zakoupit (rozhoduje se podle toho, nakolik by byl přínosný pro komunitu uvnitř krytu)<ref>http://www.terravivos.com/secure/reserve.htm</ref> Do listopadu roku 2012 podalo žádost o přijetí 25 000 lidí.<ref>http://finmagazine.sjmc.umn.edu/index-p=937.html</ref> První komplex byl vybudován v roce 2012 státě Indiana (USA). V případě ohrožení se v něm může ukrýt až 80 lidí po dobu minimálně jednoho roku. Je zbudován tak, aby vydržel výbuch 20 megatun v okolí několika mil. Úkryt stojí 50 000 dolarů pro dospělého a 35 000 dolarů pro dítě. Slevy jsou poskytovány zdravotníkům a pracovníkům bezpečnostních sil. Platí se předtím, než ke katastrofě dojde. <ref>http://www.terravivos.com/secure/indiana.htm</ref> V roce 2013 získala společnost Vivos část podzemního armádního objektu Atchinsonská skladiště (''Atchison Storage Facility'') s celkovou rozlohou 2,7 milionu čtverečních stop (250 838.208 m2), kde hodlá vybudovat další kryty. Celkem počítá se zbudováním krytů pro 6 000 lidí. <ref>http://www.kshb.com/news/state/kansas/underground-doomsday-shelter-to-open-near-atchison-kansas</ref> Jinou cestou než je rekonstrukce starých vojenských objektů se vydala firmy Hubbard Iron Doors, Inc. a Radius Engineering Inc., které budují menší podzemní kryty na klíč (určené k zahloubení do země.<ref>http://www.survivor.cz/komercne-vyrabene-podzemni-kryty-pro-preziti/</ref><ref>http://undergroundshelters.com/key-features/</ref>		Největší trh s kryty pro případ katastrof různých druhů funguje v USA.<ref>http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/amerika/americane-se-opet-zajimaji-o-protiatomove-kryty_176853.html#.Uy8dea15OtU</ref> Jedná se často o revitalizované objekty z časů Studené války, které armáda přestala používat, nebo ani nedostavěla. Trh s nepoužívanými vojenskými kryty funguje v mnoha zemích po celém světě, internetová aukční síť [[w:cs:Ebay\|Ebay]] nabízela v nedávné době k prodeji protiatomový kryt v Británii, projevilo o něj zájem značné množství zájemců (i když u většiny z nich nebyl zájem pravděpodobně motivovaný bezpečnostními riziky).<ref>http://zpravy.idnes.cz/poridte-si-kryt-ze-studene-valky-nabizi-aukcni-portal-ebay-v-drazbe-1fl-/zahranicni.aspx?c=A100301_161334_zahranicni_vel</ref>, v ČR je zájem o bývalé vojenské bunkry slabý.<ref>http://brno.idnes.cz/armada-prodava-bunkry-zajem-kupcu-je-vsak-zatim-maly-f9d-/brno-zpravy.aspx?c=A100106_1313952_brno_dmk</ref> Americké firmy pak neprodávají pouze relikty, ale obnovené, zmodernizované funkční objekty, které by měly své obyvatele ochránit i přes asteroidy či vlnami tsunami (podle vyjádření firmy Vivos Group jež je buduje)<ref>http://zpravy.idnes.cz/americane-si-kupuji-protiatomove-kryty-slibuji-ochranu-i-pred-asteroidy-1qr-/zahranicni.aspx?c=A100729_151826_zahranicni_ipl</ref>. Na stránkách firmy je deklarováno, že potenciální zájemci jsou vybíráni zvláštní komisí, která rozhoduje, kdo má právo si prostor v krytu zakoupit (rozhoduje se podle toho, nakolik by byl přínosný pro komunitu uvnitř krytu)<ref>http://www.terravivos.com/secure/reserve.htm</ref> Do listopadu roku 2012 podalo žádost o přijetí 25 000 lidí.<ref>http://finmagazine.sjmc.umn.edu/index-p=937.html</ref> První komplex byl vybudován v roce 2012 státě Indiana (USA). V případě ohrožení se v něm může ukrýt až 80 lidí po dobu minimálně jednoho roku. Je zbudován tak, aby vydržel výbuch 20 megatun v okolí několika mil. Úkryt stojí 50 000 dolarů pro dospělého a 35 000 dolarů pro dítě. Slevy jsou poskytovány zdravotníkům a pracovníkům bezpečnostních sil. Platí se předtím, než ke katastrofě dojde. <ref>http://www.terravivos.com/secure/indiana.htm</ref> V roce 2013 získala společnost Vivos část podzemního armádního objektu Atchinsonská skladiště (''Atchison Storage Facility'') s celkovou rozlohou 2,7 milionu čtverečních stop (250 838.208 m2), kde hodlá vybudovat další kryty. Celkem počítá se zbudováním krytů pro 6 000 lidí. <ref>http://www.kshb.com/news/state/kansas/underground-doomsday-shelter-to-open-near-atchison-kansas</ref> Jinou cestou než je rekonstrukce starých vojenských objektů se vydala firmy Hubbard Iron Doors, Inc. a Radius Engineering Inc., které budují menší podzemní kryty na klíč (určené k zahloubení do země.<ref>http://www.survivor.cz/komercne-vyrabene-podzemni-kryty-pro-preziti/</ref><ref>http://undergroundshelters.com/key-features/</ref>
	Kryty jsou prezentovány jako luxusní objekty, ve kterých se dá nejenom přežívat ale i žít.<ref>http://zpravy.ihned.cz/c1-60667390-kalifornska-firma-nabizi-podzemni-kryty-za-65-tisic-dolaru-podivejte-se-jak-to-uvnitr-vypada</ref> Každá katastrofická předpověď je pak pro prodejce příznivá a marketingově dobře využitelná (jako údajný konec světa podle jedné z interpretací [[W:CZ Mayský kalendář\|Mayského kalendáře]]).<ref>http://www.matrix-2012.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=1489:luxusni-podzemni-bunkry-maji-chranit-ped-katastrofou-v-roce-2012&catid=72:zachrana&Itemid=98</ref> Podle kritiků krytů jsou ale potenciální hrozby, které výrobci prezentují, značně přehnané; otázkou také zůstává zda by kryty uvedené katastrofy skutečně vydržely.<ref>http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/amerika/americane-se-opet-zajimaji-o-protiatomove-kryty_176853.html#.Uy9JCa15OtW		Kryty jsou prezentovány jako luxusní objekty, ve kterých se dá nejenom přežívat ale i žít.<ref>http://zpravy.ihned.cz/c1-60667390-kalifornska-firma-nabizi-podzemni-kryty-za-65-tisic-dolaru-podivejte-se-jak-to-uvnitr-vypada</ref> Každá katastrofická předpověď je pak pro prodejce příznivá a marketingově dobře využitelná (jako údajný konec světa podle jedné z interpretací [[w:cs:Mayský kalendář\|Mayského kalendáře]]).<ref>http://www.matrix-2012.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=1489:luxusni-podzemni-bunkry-maji-chranit-ped-katastrofou-v-roce-2012&catid=72:zachrana&Itemid=98</ref> Podle kritiků krytů jsou ale potenciální hrozby, které výrobci prezentují, značně přehnané; otázkou také zůstává zda by kryty uvedené katastrofy skutečně vydržely.<ref>http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/amerika/americane-se-opet-zajimaji-o-protiatomove-kryty_176853.html#.Uy9JCa15OtW
	</ref> V České republice pak působí od roku 2010<ref>https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-vypis?subjektId=isor%3a800029669&typ=full&klic=37quyj</ref> firma Podzemní kryty s.r.o., která dodává menší kryty určené k zahloubení do země (podobně jako americký Hubbard Iron Doors, Inc. nebo Radius Engineering Inc.)<ref>http://www.podzemnikryty.cz/</ref>. Výrobu podzemních krytů nabízí také Jiří Řehoř na [http://www.zhn.cz/ www.zhn.cz svých stránkách].		</ref> V České republice pak působí od roku 2010<ref>https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-vypis?subjektId=isor%3a800029669&typ=full&klic=37quyj</ref> firma Podzemní kryty s.r.o., která dodává menší kryty určené k zahloubení do země (podobně jako americký Hubbard Iron Doors, Inc. nebo Radius Engineering Inc.)<ref>http://www.podzemnikryty.cz/</ref>. Výrobu podzemních krytů nabízí také Jiří Řehoř na [http://www.zhn.cz/ www.zhn.cz svých stránkách].

Admin: added Category:Antropogenní rizika using HotCat

2016-05-03T10:58:20Z

added Category:Antropogenní rizika using HotCat

← Starší verze		Verze z 3. 5. 2016, 12:58
Řádek 97:		Řádek 97:

	[http://procproto.cz/zahady/konspirace/utajovane-ruske-metro-brazdi-podzemi-moskvy-i-tajna-linka/ Konspirační teorie o krytech v podzemí Moskvy]		[http://procproto.cz/zahady/konspirace/utajovane-ruske-metro-brazdi-podzemi-moskvy-i-tajna-linka/ Konspirační teorie o krytech v podzemí Moskvy]

			[[Kategorie:Antropogenní rizika]]

Eduard v 16. 4. 2014, 20:21

2014-04-16T20:21:36Z

← Starší verze		Verze z 16. 4. 2014, 22:21
Řádek 29:		Řádek 29:
	</ref> V České republice pak působí od roku 2010<ref>https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-vypis?subjektId=isor%3a800029669&typ=full&klic=37quyj</ref> firma Podzemní kryty s.r.o., která dodává menší kryty určené k zahloubení do země (podobně jako americký Hubbard Iron Doors, Inc. nebo Radius Engineering Inc.)<ref>http://www.podzemnikryty.cz/</ref>. Výrobu podzemních krytů nabízí také Jiří Řehoř na [http://www.zhn.cz/ www.zhn.cz svých stránkách].		</ref> V České republice pak působí od roku 2010<ref>https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-vypis?subjektId=isor%3a800029669&typ=full&klic=37quyj</ref> firma Podzemní kryty s.r.o., která dodává menší kryty určené k zahloubení do země (podobně jako americký Hubbard Iron Doors, Inc. nebo Radius Engineering Inc.)<ref>http://www.podzemnikryty.cz/</ref>. Výrobu podzemních krytů nabízí také Jiří Řehoř na [http://www.zhn.cz/ www.zhn.cz svých stránkách].

	Z minulosti víme, že možné katastrofické scénáře - a možnosti jak se jim vyhnout (popř. se na ně připravovat) - není dobré podceňovat. Ale ani přeceňovat. Řečeno formou klišé: '',,Je lepší se katastrofám vyhýbat, než jim čelit"'' - a strávit většinu života v krytu, jak je hezky ztvárněno v americké romantické komedii z roku 1999 [http://en.wikipedia.org/wiki/Blast_from_the_Past_(film) Blast from the Past] (''česky: Dožeň, co se dá'').<ref>http://www.csfd.cz/film/16539-dozen-co-se-da/</ref>		Z minulosti víme, že možné katastrofické scénáře - a možnosti jak se jim vyhnout (popř. se na ně připravovat) - není dobré podceňovat. Ale ani přeceňovat. Řečeno formou klišé: '',,Je lepší se katastrofám vyhýbat, než jim čelit"'' - a strávit většinu života v krytu (jak je hezky ztvárněno v americké romantické komedii z roku 1999 [http://en.wikipedia.org/wiki/Blast_from_the_Past_(film) Blast from the Past] (''česky: Dožeň, co se dá'').<ref>http://www.csfd.cz/film/16539-dozen-co-se-da/)</ref>

	== Odkazy ==		== Odkazy ==

Eduard v 16. 4. 2014, 20:20

2014-04-16T20:20:45Z

← Starší verze		Verze z 16. 4. 2014, 22:20
Řádek 1:		Řádek 1:
	'''~~Kryty~~ pro případ ~~ekologické~~ katastrofy''' ~~jsou~~ speciálně ~~budovaná ochranná~~ zařízení, při ~~jejichž~~ projekci se přihlíží k lokálním i globálním ekologickým hrozbám, kterým lidstvo v současnosti čelí, nebo čelit může. Často se jedná o multifunkční ~~projekty~~, která ~~poskytují~~ ochranu i proti dalším nebezpečím (bombardování, atomový výbuch, sociální nepokoje). Proto mohou i kryty zbudované původně za účelem ochrany před nukleární hrozbou, posloužit dnes stejně dobře pro případ ochrany před nebezpečím přírodním či teroristickým.		'''Kryt pro případ ekosystémové katastrofy''' je speciálně budované ochranné zařízení, při jehož projekci se přihlíží k lokálním i globálním ekologickým hrozbám, kterým lidstvo v současnosti čelí, nebo čelit může. Často se jedná o multifunkční projekt, která poskytuje ochranu i proti dalším nebezpečím (bombardování, atomový výbuch, sociální nepokoje). Proto mohou i kryty zbudované původně za účelem ochrany před nukleární hrozbou, posloužit dnes stejně dobře pro případ ochrany před nebezpečím přírodním či teroristickým.

	Budování úkrytů - pro případ různých hrozeb - pozorujeme napříč lidskou historií a kulturami. I lidská obydlí jsou formou krytu (před přírodním a lidským živlem). Kvalita, technická speficika a množství krytů pak reflektuje sociokulturní klima, které ve společnosti panuje, pocit ohrožení a míru předběžně opatrného jednání. Celkově můžeme říci, že zodpovědné společnosti podporují - ať už přímo nebo nepřímo - nejen jednání, které hrozby eliminuje, ale investují i značné prostředky do vytváření krizových scénářů a materiálního zázemí pro různé [[W:CZ katastrofa\|katastrofy]], které mohou nastat, ať již jsou zaviněné člověkem (jako [[globální změna klimatu]]) nebo přirozeného charakteru (povodně, zemětřesení, tornáda, etc.).		Budování úkrytů - pro případ různých hrozeb - pozorujeme napříč lidskou historií a kulturami. I lidská obydlí jsou formou krytu (před přírodním a lidským živlem). Kvalita, technická speficika a množství krytů pak reflektuje sociokulturní klima, které ve společnosti panuje, pocit ohrožení a míru předběžně opatrného jednání. Celkově můžeme říci, že zodpovědné společnosti podporují - ať už přímo nebo nepřímo - nejen jednání, které hrozby eliminuje, ale investují i značné prostředky do vytváření krizových scénářů a materiálního zázemí pro různé [[W:CZ katastrofa\|katastrofy]], které mohou nastat, ať již jsou zaviněné člověkem (jako [[globální změna klimatu]]) nebo přirozeného charakteru (povodně, zemětřesení, tornáda, etc.).

Eduard v 15. 4. 2014, 21:03

2014-04-15T21:03:57Z

← Starší verze		Verze z 15. 4. 2014, 23:03
Řádek 1:		Řádek 1:
	'''Kryty pro případ ekologické katastrofy''' jsou speciálně budovaná ochranná zařízení, při jejichž projekci se přihlíží k lokálním i globálním ekologickým hrozbám, kterým lidstvo v současnosti čelí, nebo čelit může. Často se jedná o multifunkční ~~zařízení~~, která poskytují ochranu i proti dalším nebezpečím (bombardování, atomový výbuch, sociální nepokoje). Proto mohou i kryty zbudované původně za účelem ochrany před nukleární hrozbou, posloužit dnes stejně dobře pro případ ochrany před nebezpečím přírodním či teroristickým.		'''Kryty pro případ ekologické katastrofy''' jsou speciálně budovaná ochranná zařízení, při jejichž projekci se přihlíží k lokálním i globálním ekologickým hrozbám, kterým lidstvo v současnosti čelí, nebo čelit může. Často se jedná o multifunkční projekty, která poskytují ochranu i proti dalším nebezpečím (bombardování, atomový výbuch, sociální nepokoje). Proto mohou i kryty zbudované původně za účelem ochrany před nukleární hrozbou, posloužit dnes stejně dobře pro případ ochrany před nebezpečím přírodním či teroristickým.

	Budování úkrytů - pro případ různých hrozeb - pozorujeme napříč lidskou historií a kulturami. I lidská obydlí jsou formou krytu (před přírodním a lidským živlem). Kvalita, technická speficika a množství krytů pak reflektuje sociokulturní klima, které ve společnosti panuje, pocit ohrožení a míru předběžně opatrného jednání. Celkově můžeme říci, že zodpovědné společnosti podporují - ať už přímo nebo nepřímo - nejen jednání, které hrozby eliminuje, ale investují i značné prostředky do vytváření krizových scénářů a materiálního zázemí pro různé [[W:CZ katastrofa\|katastrofy]], které mohou nastat, ať již jsou zaviněné člověkem (jako [[globální změna klimatu]]) nebo přirozeného charakteru (povodně, zemětřesení, tornáda, etc.).		Budování úkrytů - pro případ různých hrozeb - pozorujeme napříč lidskou historií a kulturami. I lidská obydlí jsou formou krytu (před přírodním a lidským živlem). Kvalita, technická speficika a množství krytů pak reflektuje sociokulturní klima, které ve společnosti panuje, pocit ohrožení a míru předběžně opatrného jednání. Celkově můžeme říci, že zodpovědné společnosti podporují - ať už přímo nebo nepřímo - nejen jednání, které hrozby eliminuje, ale investují i značné prostředky do vytváření krizových scénářů a materiálního zázemí pro různé [[W:CZ katastrofa\|katastrofy]], které mohou nastat, ať již jsou zaviněné člověkem (jako [[globální změna klimatu]]) nebo přirozeného charakteru (povodně, zemětřesení, tornáda, etc.).

Eduard v 15. 4. 2014, 19:25

2014-04-15T19:25:48Z

← Starší verze		Verze z 15. 4. 2014, 21:25
Řádek 7:		Řádek 7:
	== Politika a problematika budování krytů ==		== Politika a problematika budování krytů ==

	Po skončení Studené války - zhruba od začátku devadesátých let - se v duchu [[W:CZFrancis Fukuyama\|Fukuyamových]] předpovědí o konci dějin, světovém míru a blahobytu začala přehodnocovat otázka bezpečnostních hrozeb a docházelo k opouštění od ochranných opatření a opuštění a demolici řady krytů. ''Optimistická'' devadesátá léta měla málo pochopení pro scénáře horších zítřků a budování ochranných opatření (ať už proti jaderným útokům či nově se rýsujícím hrozbám pro životní prostředí). Zlom přišel až po [[W:CZ 11.září\|11. září]] a sérii dalších teroristických útoků. Média se také začala zajímat o zprávy [[W:CZ IPCC\|IPCC]] upozorňující na nebezpečí - ne menší než jaderné - která souvisí s globální změnou klimatu. Dalším důležitým bodem pro opouštění víry v optimismus a všeobecný blahobyt se stal rok 2008, kdy došlo ke [[W:CZ Světová finanční krize 2008\|světové finanční krizi]]. K hrozbě teroristických a kybernetických útoků a přírodních katastrof se tak přidal ještě strach ze sociálních nepokojů, rabování a násilí mezi občany a nově příchozími migranty ze zemí třetího světa. To vše podnítilo zájem o scénáře katastrof i obrany proti nim, např. právě budováním krytů.		Po skončení Studené války - zhruba od začátku devadesátých let - se v duchu [[W:CZFrancis Fukuyama\|Fukuyamových]] předpovědí o konci dějin, světovém míru a blahobytu začala přehodnocovat otázka bezpečnostních hrozeb a docházelo k opouštění od ochranných opatření a opuštění a demolici řady krytů. ''Optimistická'' devadesátá léta měla málo pochopení pro scénáře horších zítřků a budování ochranných opatření (ať už proti jaderným útokům či nově se rýsujícím hrozbám pro životní prostředí). Zlom přišel až po [[W:CZ 11.září\|11. září]] 2001 a sérii dalších teroristických útoků. Média se také začala zajímat o zprávy [[W:CZ IPCC\|IPCC]] upozorňující na nebezpečí - ne menší než jaderné - která souvisí s globální změnou klimatu. Dalším důležitým bodem pro opouštění víry v optimismus a všeobecný blahobyt se stal rok 2008, kdy došlo ke [[W:CZ Světová finanční krize 2008\|světové finanční krizi]]. K hrozbě teroristických a kybernetických útoků a přírodních katastrof se tak přidal ještě strach ze sociálních nepokojů, rabování a násilí mezi občany a nově příchozími migranty ze zemí třetího světa. To vše podnítilo zájem o scénáře katastrof i obrany proti nim, např. právě budováním krytů.

	Starší i novější kryty se vyskytují prakticky v každé zemi. Liší se však způsobem a kvalitou provedení. Nejčastěji se jedná o pozůstatky krytů pro případ nukleární války nebo bombardování. Většinou se ale dají použít i při ekologických katastrofách či ohroženích. Nejvíce protiatomových (a protileteckých) krytů je pak evidováno v USA, Bývalém SSSR a jeho satelitních republikách, stejně jako v západní Evropě. Důležitým rozdílem mezi jednotlivými zeměmi - co se krytů týče - je jejich množství a počet obyvatel, který by se v nich mohl ukrýt. Nevětší množství krytů nalezneme ve Švýcarsku (a zároveň procent míst na populaci v případě ohrožení - do krytů by se vešlo více než 100% Švýcarů). Již v roce 1960 zde byl přijat zákon o povinném zřízení atomových krytů v každém soukromém i veřejném objektu, tedy i běžných rodinných domcích. Zákon nebyl zrušen ani po skončení Studené války. Kryty nacházejí stále využití - a to nejen jako úložné prostory.<ref>http://www.fallout-shelter.wz.cz/stranka1.htm</ref><ref>http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/98794-svycari-zaviraji-nejvetsi-bunkr-na-svete.html</ref> Například v roce 1999 lidé z Gomsu našli útočiště v krytu poté, co po sněhové bouři vypadl proud a obyvatelé se necítili ve svých domech bezpečni, prokázala se tak jejich praktická hodnota.<ref>http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/98794-svycari-zaviraji-nejvetsi-bunkr-na-svete.html</ref> K roku 2006 bylo ve Švýcarsku evidováno 300 000 soukromých protiatomových krytů v domovech, nemocnicích a dalších institucích, kromě toho také 5 100 veřejných krytů. V roce 2006 se na konstrukci, údržbu a demolici krytů použila částka ve výši 167,4 milionů švýcarských franků (cca. 3 miliardy Kč) - přibližně čtvrtina této částky byla dotována státem. Totální hodnota krytů se pohybuje kolem 250 miliard Kč.<ref>http://www.swissinfo.ch/eng/swiss_news/Bunkers_for_all.html?cid=995134</ref> Švýcarsko je tak státem, který drží nejen Evropské ale i světové prvenství v počtu občanů, kteří by se v případě nebezpečí nalezli bezpečná útočiště, navíc přímo ve svých domovech či v jejich těsné blízkosti (kryty poskytují místa pro více než 100% obyvatele).		Starší i novější kryty se vyskytují prakticky v každé zemi. Liší se však způsobem a kvalitou provedení. Nejčastěji se jedná o pozůstatky krytů pro případ nukleární války nebo bombardování. Většinou se ale dají použít i při ekologických katastrofách či ohroženích. Nejvíce protiatomových (a protileteckých) krytů je pak evidováno v USA, Bývalém SSSR a jeho satelitních republikách, stejně jako v západní Evropě. Důležitým rozdílem mezi jednotlivými zeměmi - co se krytů týče - je jejich množství a počet obyvatel, který by se v nich mohl ukrýt. Nevětší množství krytů nalezneme ve Švýcarsku (a zároveň procent míst na populaci v případě ohrožení - do krytů by se vešlo více než 100% Švýcarů). Již v roce 1960 zde byl přijat zákon o povinném zřízení atomových krytů v každém soukromém i veřejném objektu, tedy i běžných rodinných domcích. Zákon nebyl zrušen ani po skončení Studené války. Kryty nacházejí stále využití - a to nejen jako úložné prostory.<ref>http://www.fallout-shelter.wz.cz/stranka1.htm</ref><ref>http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/98794-svycari-zaviraji-nejvetsi-bunkr-na-svete.html</ref> Například v roce 1999 lidé z Gomsu našli útočiště v krytu poté, co po sněhové bouři vypadl proud a obyvatelé se necítili ve svých domech bezpečni, prokázala se tak jejich praktická hodnota.<ref>http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/98794-svycari-zaviraji-nejvetsi-bunkr-na-svete.html</ref> K roku 2006 bylo ve Švýcarsku evidováno 300 000 soukromých protiatomových krytů v domovech, nemocnicích a dalších institucích, kromě toho také 5 100 veřejných krytů. V roce 2006 se na konstrukci, údržbu a demolici krytů použila částka ve výši 167,4 milionů švýcarských franků (cca. 3 miliardy Kč) - přibližně čtvrtina této částky byla dotována státem. Totální hodnota krytů se pohybuje kolem 250 miliard Kč.<ref>http://www.swissinfo.ch/eng/swiss_news/Bunkers_for_all.html?cid=995134</ref> Švýcarsko je tak státem, který drží nejen Evropské ale i světové prvenství v počtu občanů, kteří by se v případě nebezpečí nalezli bezpečná útočiště, navíc přímo ve svých domovech či v jejich těsné blízkosti (kryty poskytují místa pro více než 100% obyvatele).

Eduard v 15. 4. 2014, 19:15

2014-04-15T19:15:04Z

← Starší verze		Verze z 15. 4. 2014, 21:15
Řádek 27:		Řádek 27:
	Největší trh s kryty pro případ katastrof různých druhů funguje v USA.<ref>http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/amerika/americane-se-opet-zajimaji-o-protiatomove-kryty_176853.html#.Uy8dea15OtU</ref> Jedná se často o revitalizované objekty z časů Studené války, které armáda přestala používat, nebo ani nedostavěla. Trh s nepoužívanými vojenskými kryty funguje v mnoha zemích po celém světě, internetová aukční síť [[W:CZ Ebay\|Ebay]] nabízela v nedávné době k prodeji protiatomový kryt v Británii, projevilo o něj zájem značné množství zájemců (i když u většiny z nich nebyl zájem pravděpodobně motivovaný bezpečnostními riziky).<ref>http://zpravy.idnes.cz/poridte-si-kryt-ze-studene-valky-nabizi-aukcni-portal-ebay-v-drazbe-1fl-/zahranicni.aspx?c=A100301_161334_zahranicni_vel</ref>, v ČR je zájem o bývalé vojenské bunkry slabý.<ref>http://brno.idnes.cz/armada-prodava-bunkry-zajem-kupcu-je-vsak-zatim-maly-f9d-/brno-zpravy.aspx?c=A100106_1313952_brno_dmk</ref> Americké firmy pak neprodávají pouze relikty, ale obnovené, zmodernizované funkční objekty, které by měly své obyvatele ochránit i přes asteroidy či vlnami tsunami (podle vyjádření firmy Vivos Group jež je buduje)<ref>http://zpravy.idnes.cz/americane-si-kupuji-protiatomove-kryty-slibuji-ochranu-i-pred-asteroidy-1qr-/zahranicni.aspx?c=A100729_151826_zahranicni_ipl</ref>. Na stránkách firmy je deklarováno, že potenciální zájemci jsou vybíráni zvláštní komisí, která rozhoduje, kdo má právo si prostor v krytu zakoupit (rozhoduje se podle toho, nakolik by byl přínosný pro komunitu uvnitř krytu)<ref>http://www.terravivos.com/secure/reserve.htm</ref> Do listopadu roku 2012 podalo žádost o přijetí 25 000 lidí.<ref>http://finmagazine.sjmc.umn.edu/index-p=937.html</ref> První komplex byl vybudován v roce 2012 státě Indiana (USA). V případě ohrožení se v něm může ukrýt až 80 lidí po dobu minimálně jednoho roku. Je zbudován tak, aby vydržel výbuch 20 megatun v okolí několika mil. Úkryt stojí 50 000 dolarů pro dospělého a 35 000 dolarů pro dítě. Slevy jsou poskytovány zdravotníkům a pracovníkům bezpečnostních sil. Platí se předtím, než ke katastrofě dojde. <ref>http://www.terravivos.com/secure/indiana.htm</ref> V roce 2013 získala společnost Vivos část podzemního armádního objektu Atchinsonská skladiště (''Atchison Storage Facility'') s celkovou rozlohou 2,7 milionu čtverečních stop (250 838.208 m2), kde hodlá vybudovat další kryty. Celkem počítá se zbudováním krytů pro 6 000 lidí. <ref>http://www.kshb.com/news/state/kansas/underground-doomsday-shelter-to-open-near-atchison-kansas</ref> Jinou cestou než je rekonstrukce starých vojenských objektů se vydala firmy Hubbard Iron Doors, Inc. a Radius Engineering Inc., které budují menší podzemní kryty na klíč (určené k zahloubení do země.<ref>http://www.survivor.cz/komercne-vyrabene-podzemni-kryty-pro-preziti/</ref><ref>http://undergroundshelters.com/key-features/</ref>		Největší trh s kryty pro případ katastrof různých druhů funguje v USA.<ref>http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/amerika/americane-se-opet-zajimaji-o-protiatomove-kryty_176853.html#.Uy8dea15OtU</ref> Jedná se často o revitalizované objekty z časů Studené války, které armáda přestala používat, nebo ani nedostavěla. Trh s nepoužívanými vojenskými kryty funguje v mnoha zemích po celém světě, internetová aukční síť [[W:CZ Ebay\|Ebay]] nabízela v nedávné době k prodeji protiatomový kryt v Británii, projevilo o něj zájem značné množství zájemců (i když u většiny z nich nebyl zájem pravděpodobně motivovaný bezpečnostními riziky).<ref>http://zpravy.idnes.cz/poridte-si-kryt-ze-studene-valky-nabizi-aukcni-portal-ebay-v-drazbe-1fl-/zahranicni.aspx?c=A100301_161334_zahranicni_vel</ref>, v ČR je zájem o bývalé vojenské bunkry slabý.<ref>http://brno.idnes.cz/armada-prodava-bunkry-zajem-kupcu-je-vsak-zatim-maly-f9d-/brno-zpravy.aspx?c=A100106_1313952_brno_dmk</ref> Americké firmy pak neprodávají pouze relikty, ale obnovené, zmodernizované funkční objekty, které by měly své obyvatele ochránit i přes asteroidy či vlnami tsunami (podle vyjádření firmy Vivos Group jež je buduje)<ref>http://zpravy.idnes.cz/americane-si-kupuji-protiatomove-kryty-slibuji-ochranu-i-pred-asteroidy-1qr-/zahranicni.aspx?c=A100729_151826_zahranicni_ipl</ref>. Na stránkách firmy je deklarováno, že potenciální zájemci jsou vybíráni zvláštní komisí, která rozhoduje, kdo má právo si prostor v krytu zakoupit (rozhoduje se podle toho, nakolik by byl přínosný pro komunitu uvnitř krytu)<ref>http://www.terravivos.com/secure/reserve.htm</ref> Do listopadu roku 2012 podalo žádost o přijetí 25 000 lidí.<ref>http://finmagazine.sjmc.umn.edu/index-p=937.html</ref> První komplex byl vybudován v roce 2012 státě Indiana (USA). V případě ohrožení se v něm může ukrýt až 80 lidí po dobu minimálně jednoho roku. Je zbudován tak, aby vydržel výbuch 20 megatun v okolí několika mil. Úkryt stojí 50 000 dolarů pro dospělého a 35 000 dolarů pro dítě. Slevy jsou poskytovány zdravotníkům a pracovníkům bezpečnostních sil. Platí se předtím, než ke katastrofě dojde. <ref>http://www.terravivos.com/secure/indiana.htm</ref> V roce 2013 získala společnost Vivos část podzemního armádního objektu Atchinsonská skladiště (''Atchison Storage Facility'') s celkovou rozlohou 2,7 milionu čtverečních stop (250 838.208 m2), kde hodlá vybudovat další kryty. Celkem počítá se zbudováním krytů pro 6 000 lidí. <ref>http://www.kshb.com/news/state/kansas/underground-doomsday-shelter-to-open-near-atchison-kansas</ref> Jinou cestou než je rekonstrukce starých vojenských objektů se vydala firmy Hubbard Iron Doors, Inc. a Radius Engineering Inc., které budují menší podzemní kryty na klíč (určené k zahloubení do země.<ref>http://www.survivor.cz/komercne-vyrabene-podzemni-kryty-pro-preziti/</ref><ref>http://undergroundshelters.com/key-features/</ref>
	Kryty jsou prezentovány jako luxusní objekty, ve kterých se dá nejenom přežívat ale i žít.<ref>http://zpravy.ihned.cz/c1-60667390-kalifornska-firma-nabizi-podzemni-kryty-za-65-tisic-dolaru-podivejte-se-jak-to-uvnitr-vypada</ref> Každá katastrofická předpověď je pak pro prodejce příznivá a marketingově dobře využitelná (jako údajný konec světa podle jedné z interpretací [[W:CZ Mayský kalendář\|Mayského kalendáře]]).<ref>http://www.matrix-2012.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=1489:luxusni-podzemni-bunkry-maji-chranit-ped-katastrofou-v-roce-2012&catid=72:zachrana&Itemid=98</ref> Podle kritiků krytů jsou ale potenciální hrozby, které výrobci prezentují, značně přehnané; otázkou také zůstává zda by kryty uvedené katastrofy skutečně vydržely.<ref>http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/amerika/americane-se-opet-zajimaji-o-protiatomove-kryty_176853.html#.Uy9JCa15OtW		Kryty jsou prezentovány jako luxusní objekty, ve kterých se dá nejenom přežívat ale i žít.<ref>http://zpravy.ihned.cz/c1-60667390-kalifornska-firma-nabizi-podzemni-kryty-za-65-tisic-dolaru-podivejte-se-jak-to-uvnitr-vypada</ref> Každá katastrofická předpověď je pak pro prodejce příznivá a marketingově dobře využitelná (jako údajný konec světa podle jedné z interpretací [[W:CZ Mayský kalendář\|Mayského kalendáře]]).<ref>http://www.matrix-2012.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=1489:luxusni-podzemni-bunkry-maji-chranit-ped-katastrofou-v-roce-2012&catid=72:zachrana&Itemid=98</ref> Podle kritiků krytů jsou ale potenciální hrozby, které výrobci prezentují, značně přehnané; otázkou také zůstává zda by kryty uvedené katastrofy skutečně vydržely.<ref>http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/amerika/americane-se-opet-zajimaji-o-protiatomove-kryty_176853.html#.Uy9JCa15OtW
	</ref> V České republice pak působí od roku 2010<ref>https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-vypis?subjektId=isor%3a800029669&typ=full&klic=37quyj</ref> firma Podzemní kryty s.r.o., která dodává menší kryty určené k zahloubení do země (podobně jako americký Hubbard Iron Doors, Inc. nebo Radius Engineering Inc.)<ref>http://www.podzemnikryty.cz/</ref>. Výrobu podzemních krytů nabízí také Jiří Řehoř na ~~stránkách~~ [http://www.zhn.cz/ www.zhn.cz]		</ref> V České republice pak působí od roku 2010<ref>https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-vypis?subjektId=isor%3a800029669&typ=full&klic=37quyj</ref> firma Podzemní kryty s.r.o., která dodává menší kryty určené k zahloubení do země (podobně jako americký Hubbard Iron Doors, Inc. nebo Radius Engineering Inc.)<ref>http://www.podzemnikryty.cz/</ref>. Výrobu podzemních krytů nabízí také Jiří Řehoř na [http://www.zhn.cz/ www.zhn.cz svých stránkách].

	Z minulosti víme, že možné katastrofické scénáře - a možnosti jak se jim vyhnout (popř. se na ně připravovat) - není dobré podceňovat. Ale ani přeceňovat. Řečeno formou klišé: '',,Je lepší se katastrofám vyhýbat, než jim čelit"''; a strávit většinu života v krytu, jak je hezky ztvárněno v americké romantické komedii z roku 1999 [http://en.wikipedia.org/wiki/Blast_from_the_Past_(film) Blast from the Past] (''česky: Dožeň, co se dá'').<ref>http://www.csfd.cz/film/16539-dozen-co-se-da/</ref>		Z minulosti víme, že možné katastrofické scénáře - a možnosti jak se jim vyhnout (popř. se na ně připravovat) - není dobré podceňovat. Ale ani přeceňovat. Řečeno formou klišé: '',,Je lepší se katastrofám vyhýbat, než jim čelit"'' - a strávit většinu života v krytu, jak je hezky ztvárněno v americké romantické komedii z roku 1999 [http://en.wikipedia.org/wiki/Blast_from_the_Past_(film) Blast from the Past] (''česky: Dožeň, co se dá'').<ref>http://www.csfd.cz/film/16539-dozen-co-se-da/</ref>

	== Odkazy ==		== Odkazy ==

Eduard v 15. 4. 2014, 19:13

2014-04-15T19:13:11Z

Ukázat změny

Eduard v 9. 4. 2014, 08:04

2014-04-09T08:04:25Z

← Starší verze		Verze z 9. 4. 2014, 10:04
Řádek 1:		Řádek 1:
	'''Kryty pro případ ekologické katastrofy''' jsou speciálně budovaná ochranná zařízení, při jejichž projekci se přihlíží k lokálním i globálním ekologickým hrozbám, kterým lidstvo v současnosti čelí, nebo čelit může. Často se jedná o multifunkční zařízení, která poskytují ochranu i proti dalším nebezpečím (bombardování, atomový výbuch, sociální nepokoje). Proto mohou i kryty zbudované původně za účelem ochrany před nukleární hrozbou, posloužit dnes stejně dobře pro případ ochrany před nebezpečím ~~environmentálním~~ či teroristickým.		'''Kryty pro případ ekologické katastrofy''' jsou speciálně budovaná ochranná zařízení, při jejichž projekci se přihlíží k lokálním i globálním ekologickým hrozbám, kterým lidstvo v současnosti čelí, nebo čelit může. Často se jedná o multifunkční zařízení, která poskytují ochranu i proti dalším nebezpečím (bombardování, atomový výbuch, sociální nepokoje). Proto mohou i kryty zbudované původně za účelem ochrany před nukleární hrozbou, posloužit dnes stejně dobře pro případ ochrany před nebezpečím přírodním či teroristickým.

	Budování úkrytů - pro případ různých hrozeb - pozorujeme napříč lidskou historií a kulturami. I lidská obydlí jsou formou krytu (před přírodním a lidským živlem). Kvalita, technická speficika a množství krytů pak reflektuje sociokulturní klima, které ve společnosti panuje, pocit ohrožení a míru předběžně opatrného jednání. Celkově můžeme říci, že zodpovědné společnosti podporují - ať už přímo nebo nepřímo - nejen jednání, které hrozby eliminuje, ale investují i značné prostředky do vytváření krizových scénářů a materiálního zázemí pro různé [[W:CZ katastrofa\|katastrofy]], které mohou nastat, ať již jsou zaviněné člověkem (jako [[globální změna klimatu]]) nebo přirozeného charakteru (povodně, zemětřesení, tornáda, etc.).		Budování úkrytů - pro případ různých hrozeb - pozorujeme napříč lidskou historií a kulturami. I lidská obydlí jsou formou krytu (před přírodním a lidským živlem). Kvalita, technická speficika a množství krytů pak reflektuje sociokulturní klima, které ve společnosti panuje, pocit ohrožení a míru předběžně opatrného jednání. Celkově můžeme říci, že zodpovědné společnosti podporují - ať už přímo nebo nepřímo - nejen jednání, které hrozby eliminuje, ale investují i značné prostředky do vytváření krizových scénářů a materiálního zázemí pro různé [[W:CZ katastrofa\|katastrofy]], které mohou nastat, ať již jsou zaviněné člověkem (jako [[globální změna klimatu]]) nebo přirozeného charakteru (povodně, zemětřesení, tornáda, etc.).