Itai-itai - Historie editací

JaDlo: added Category:Dopady na zdraví obyvatel using HotCat

2019-02-25T15:39:16Z

added Category:Dopady na zdraví obyvatel using HotCat

← Starší verze		Verze z 25. 2. 2019, 17:39
Řádek 34:		Řádek 34:

	[[Kategorie:Antropogenní rizika]]		[[Kategorie:Antropogenní rizika]]
			[[Kategorie:Dopady na zdraví obyvatel]]

Admin: Admin přesunul stránku ITAI-ITAI na Itai-itai

2016-05-26T13:19:41Z

Admin přesunul stránku ITAI-ITAI na Itai-itai

← Starší verze		Verze z 26. 5. 2016, 15:19
(Žádný rozdíl)

Ondrap v 30. 3. 2011, 12:13

2011-03-30T12:13:10Z

← Starší verze		Verze z 30. 3. 2011, 14:13
Řádek 3:		Řádek 3:

	==Příčina==		==Příčina==
	[[wikipedia:cs:Kadmium\|Kadmium]] se dostávalo v oblasti prefektury Toyama do řeky Jintsu z dolu Kamioka, kde se těžily sulfidické rudy, ze kterých se získával [[wikipedia:cs:Zinek\|zinek]], [[wikipedia:cs:Olovo\|olovo]] a kadmium. Ložiska byla objevena před 1200 lety, jejich intenzivní těžba však začala po roce 1890, když společnost Mitsu Mining and Smelting Co. Ltd otevřela důl Kamioka <ref name="Mihaljevič">Mihaljevič, M., Šebek, O. (1995) Kadmium, Japonsko a syndrom "itai-itai". Vesmír, 8, 444-445. Přístupný na adrese: http://www.vesmir.cz/clanek~~.php3?CID=~~4979</ref>.		[[wikipedia:cs:Kadmium\|Kadmium]] se dostávalo v oblasti prefektury Toyama do řeky Jintsu z dolu Kamioka, kde se těžily sulfidické rudy, ze kterých se získával [[wikipedia:cs:Zinek\|zinek]], [[wikipedia:cs:Olovo\|olovo]] a kadmium. Ložiska byla objevena před 1200 lety, jejich intenzivní těžba však začala po roce 1890, když společnost Mitsu Mining and Smelting Co. Ltd otevřela důl Kamioka <ref name="Mihaljevič">Mihaljevič, M., Šebek, O. (1995) Kadmium, Japonsko a syndrom "itai-itai". Vesmír, 8, 444-445. Přístupný na adrese: http://www.vesmir.cz/clanky/clanek/id/4979</ref>.

	Kontaminovanou říční vodou byla zavlažována rýžová pole 40 km po proudu řeky. Kadmium se v redukčním prostředí rýžových polí sráželo v podobě sulfidu a stávalo se tak nemobilním. Když však byla rýžoviště vysušována, aby mohla být sklízena s použitím mechanizace, změnily se oxidační podmínky. Kadmium se ze sulfidu uvolnilo do roztoku. V něm se vázalo na oxyhydroxidy manganu a železa, nebo na karbonáty či jílové minerály. Tyto vazby byly labilní a kadmium tak mohlo vstoupit do potravního řetězce <ref name="Mihaljevič">Mihaljevič, M., Šebek, O. (1995) Kadmium, Japonsko a syndrom "itai-itai". Vesmír, 8, 444-445. Přístupný na adrese: http://www.vesmir.cz/clanek~~.php3?CID=~~4979</ref>.		Kontaminovanou říční vodou byla zavlažována rýžová pole 40 km po proudu řeky. Kadmium se v redukčním prostředí rýžových polí sráželo v podobě sulfidu a stávalo se tak nemobilním. Když však byla rýžoviště vysušována, aby mohla být sklízena s použitím mechanizace, změnily se oxidační podmínky. Kadmium se ze sulfidu uvolnilo do roztoku. V něm se vázalo na oxyhydroxidy manganu a železa, nebo na karbonáty či jílové minerály. Tyto vazby byly labilní a kadmium tak mohlo vstoupit do potravního řetězce <ref name="Mihaljevič">Mihaljevič, M., Šebek, O. (1995) Kadmium, Japonsko a syndrom "itai-itai". Vesmír, 8, 444-445. Přístupný na adrese: http://www.vesmir.cz/clanky/clanek/id/4979</ref>.

	==Následky==		==Následky==
	Postižení obyvatelé oblasti přijímali denně v potravě asi 300 až 400 μg kadmia, což je asi dvacetinásobek přirozeného příjmu kadmia <ref name="Mihaljevič">Mihaljevič, M., Šebek, O. (1995) Kadmium, Japonsko a syndrom "itai-itai". Vesmír, 8, 444-445. Přístupný na adrese: http://www.vesmir.cz/clanek~~.php3?CID=~~4979</ref>.		Postižení obyvatelé oblasti přijímali denně v potravě asi 300 až 400 μg kadmia, což je asi dvacetinásobek přirozeného příjmu kadmia <ref name="Mihaljevič">Mihaljevič, M., Šebek, O. (1995) Kadmium, Japonsko a syndrom "itai-itai". Vesmír, 8, 444-445. Přístupný na adrese: http://www.vesmir.cz/clanky/clanek/id/4979</ref>.

	Nemoc se začala projevovat v roce 1912, ale její výzkum začal až v 50. letech 20. století. Teprve v květnu 1968 japonské Ministerstvo zdravotnictví a sociální péče oficiálně oznámilo, že itai-itai je nemoc způsobená chronickou otravou kadmiem <ref>International Center for Environmental Technology Transfer: http://www.icett.or.jp/lpca_jp.nsf/a21a0d8b94740fbd492567ca000d5879/b30e2e489f4b4ff1492567ca0011ff90?OpenDocument</ref>.		Nemoc se začala projevovat v roce 1912, ale její výzkum začal až v 50. letech 20. století. Teprve v květnu 1968 japonské Ministerstvo zdravotnictví a sociální péče oficiálně oznámilo, že itai-itai je nemoc způsobená chronickou otravou kadmiem <ref>International Center for Environmental Technology Transfer: http://www.icett.or.jp/lpca_jp.nsf/a21a0d8b94740fbd492567ca000d5879/b30e2e489f4b4ff1492567ca0011ff90?OpenDocument</ref>.
	Kadmium inhibuje sulfohydrylové enzymy. Konkuruje s vápníku, železu, zinku a mědi. Zasahuje do metabolizmu cukrů, tlumí sekreci inzulinu a tím vede ke zvýšení hladiny cukrů v krvi a k vylučování glukózy močí. Dochází k poškození ledvinových kanálků, což následně znemožňuje vstřebávání vápníku a fosfátů. Nedostatek těchto minerálů má za následek měknutí kostí (osteomalacii), doprovázené silnými bolestmi <ref name="Mihaljevič">Mihaljevič, M., Šebek, O. (1995) Kadmium, Japonsko a syndrom "itai-itai". Vesmír, 8, 444-445. Přístupný na adrese: http://www.vesmir.cz/clanek~~.php3?CID=~~4979</ref>. Měknutí kostí je jedním z hlavních průvodních jevů otrav kadmiem. Často postižené bolí páteř a dlouhé kosti, především v nohou. Kvůli změnám v kostech se objevuje u postižených kolébavá chůze. Časem se kosti stávají náchylnějšími ke zlomeninám. Další průvodní jevy zahrnují kašel, anémii a selhání ledvin, které vede až ke smrti <ref>Lékařská univerzita Kanazawa v Japonsku: http://www.kanazawa-med.ac.jp/~pubhealt/cadmium2/itaiitai-e/itai01.html</ref>.		Kadmium inhibuje sulfohydrylové enzymy. Konkuruje s vápníku, železu, zinku a mědi. Zasahuje do metabolizmu cukrů, tlumí sekreci inzulinu a tím vede ke zvýšení hladiny cukrů v krvi a k vylučování glukózy močí. Dochází k poškození ledvinových kanálků, což následně znemožňuje vstřebávání vápníku a fosfátů. Nedostatek těchto minerálů má za následek měknutí kostí (osteomalacii), doprovázené silnými bolestmi <ref name="Mihaljevič">Mihaljevič, M., Šebek, O. (1995) Kadmium, Japonsko a syndrom "itai-itai". Vesmír, 8, 444-445. Přístupný na adrese: http://www.vesmir.cz/clanky/clanek/id/4979</ref>. Měknutí kostí je jedním z hlavních průvodních jevů otrav kadmiem. Často postižené bolí páteř a dlouhé kosti, především v nohou. Kvůli změnám v kostech se objevuje u postižených kolébavá chůze. Časem se kosti stávají náchylnějšími ke zlomeninám. Další průvodní jevy zahrnují kašel, anémii a selhání ledvin, které vede až ke smrti <ref>Lékařská univerzita Kanazawa v Japonsku: http://www.kanazawa-med.ac.jp/~pubhealt/cadmium2/itaiitai-e/itai01.html</ref>.

	Postiženy byly častěji ženy než muži. Bylo to dáno tím, že ženy se při práci na poli chránily před slunečním žárem širokým kloboukem a navíc rouškou zakrývající většinu tváře. V těle měly ženy díky těmto opatřením nedostatek vitamínu D, který by je chránil před nemocí <ref>Hadač, E. (1987) Ekologické katastrofy. Horizont, Praha.</ref>.		Postiženy byly častěji ženy než muži. Bylo to dáno tím, že ženy se při práci na poli chránily před slunečním žárem širokým kloboukem a navíc rouškou zakrývající většinu tváře. V těle měly ženy díky těmto opatřením nedostatek vitamínu D, který by je chránil před nemocí <ref>Hadač, E. (1987) Ekologické katastrofy. Horizont, Praha.</ref>.
Řádek 19:		Řádek 19:
	Maximální přijatelný denní příjem (ADI) kadmia pro člověka vážícího 70 kg představuje asi 100 ug/den. Přípustné množství v potravinách se pohybuje většinou v rozmezí 20-50 ug/kg <ref>Státní zemědělská a potravinářská inspekce:http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1005761&docType=ART&nid=11324&chnum=2</ref>.		Maximální přijatelný denní příjem (ADI) kadmia pro člověka vážícího 70 kg představuje asi 100 ug/den. Přípustné množství v potravinách se pohybuje většinou v rozmezí 20-50 ug/kg <ref>Státní zemědělská a potravinářská inspekce:http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1005761&docType=ART&nid=11324&chnum=2</ref>.

	V České republice byly nejvyšší obsahy kadmia nalezeny v řekách znečištěných starými hornickými pracemi, například na dolním toku Litavky vlévající se do Berounky a v řekách v západní části Krušných hor, a v řekách znečištěných odpady z pokovovacích lázní (Lužická Nisa). Pokud se takové znečištění dostává do drobného vodního toku, mohou koncentrace kadmia v sedimentech být až desetitisíckrát vyšší než koncentrace přirozené <ref>Veselý, J.(1994) Kontaminace českých řek stopovými prvky. Vesmír, 10, 558. Přístupný na adrese:http://www.vesmir.cz/clanek~~.php3?CID=3709~~</ref>. Takové výjimečně vysoké znečištění kadmiem bylo r. 1986 nalezeno ve Vinořském potoce a přilehlých rybnících na severovýchodním okraji Prahy. Oblast byla u nás i ve světě považována za jednu z nejvíce znečištěných lokalit kadmiem a dalšími těžkými kovy. Ty pocházely z galvanovny v bývalém podniku PAL Kbely. Na ploše necelých dvou hektarů bylo v rybničním sedimentu analyzováno 9 tun kadmia, 21 tun chrómu, 15 tun mědi, 73 tuny zinku, 4 tuny niklu a 1,5 tuny olova <ref>Městská část Praha - Vinoř na adrese:http://www.praha-vinor.cz/vodni_toky_a_plochy.htm</ref>.		V České republice byly nejvyšší obsahy kadmia nalezeny v řekách znečištěných starými hornickými pracemi, například na dolním toku Litavky vlévající se do Berounky a v řekách v západní části Krušných hor, a v řekách znečištěných odpady z pokovovacích lázní (Lužická Nisa). Pokud se takové znečištění dostává do drobného vodního toku, mohou koncentrace kadmia v sedimentech být až desetitisíckrát vyšší než koncentrace přirozené <ref>Veselý, J.(1994) Kontaminace českých řek stopovými prvky. Vesmír, 10, 558. Přístupný na adrese:http://www.vesmir.cz/clanek/kontaminace-ceskych-rek-stopovymi-prvky</ref>. Takové výjimečně vysoké znečištění kadmiem bylo r. 1986 nalezeno ve Vinořském potoce a přilehlých rybnících na severovýchodním okraji Prahy. Oblast byla u nás i ve světě považována za jednu z nejvíce znečištěných lokalit kadmiem a dalšími těžkými kovy. Ty pocházely z galvanovny v bývalém podniku PAL Kbely. Na ploše necelých dvou hektarů bylo v rybničním sedimentu analyzováno 9 tun kadmia, 21 tun chrómu, 15 tun mědi, 73 tuny zinku, 4 tuny niklu a 1,5 tuny olova <ref>Městská část Praha - Vinoř na adrese:http://www.praha-vinor.cz/vodni_toky_a_plochy.htm</ref>.

	==Témata==		==Témata==

Jiří Dlouhý v 3. 5. 2010, 12:38

2010-05-03T12:38:34Z

← Starší verze		Verze z 3. 5. 2010, 14:38
Řádek 34:		Řádek 34:

	[[Kategorie:Antropogenní rizika]]		[[Kategorie:Antropogenní rizika]]
	~~[[Kategorie:Skupina C]]~~

Fulinovam v 9. 1. 2009, 09:19

2009-01-09T09:19:04Z

← Starší verze		Verze z 9. 1. 2009, 11:19
Řádek 3:		Řádek 3:

	==Příčina==		==Příčina==
	[[wikipedia:cs:Kadmium\|Kadmium]] se dostávalo v oblasti prefektury Toyama do řeky Jintsu z dolu Kamioka, kde se těžily sulfidické rudy, ze kterých se získával [[wikipedia:cs:Zinek\|zinek]], [[wikipedia:cs:Olovo\|olovo]] a kadmium. Ložiska byla objevena před 1200 lety, jejich intenzivní těžba však začala po roce 1890, když společnost Mitsu Mining and Smelting Co. Ltd otevřela důl Kamioka ~~[2]~~.		[[wikipedia:cs:Kadmium\|Kadmium]] se dostávalo v oblasti prefektury Toyama do řeky Jintsu z dolu Kamioka, kde se těžily sulfidické rudy, ze kterých se získával [[wikipedia:cs:Zinek\|zinek]], [[wikipedia:cs:Olovo\|olovo]] a kadmium. Ložiska byla objevena před 1200 lety, jejich intenzivní těžba však začala po roce 1890, když společnost Mitsu Mining and Smelting Co. Ltd otevřela důl Kamioka <ref name="Mihaljevič">Mihaljevič, M., Šebek, O. (1995) Kadmium, Japonsko a syndrom "itai-itai". Vesmír, 8, 444-445. Přístupný na adrese: http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=4979</ref>.

	Kontaminovanou říční vodou byla zavlažována rýžová pole 40 km po proudu řeky. Kadmium se v redukčním prostředí rýžových polí sráželo v podobě sulfidu a stávalo se tak nemobilním. Když však byla rýžoviště vysušována, aby mohla být sklízena s použitím mechanizace, změnily se oxidační podmínky. Kadmium se ze sulfidu uvolnilo do roztoku. V něm se vázalo na oxyhydroxidy manganu a železa, nebo na karbonáty či jílové minerály. Tyto vazby byly labilní a kadmium tak mohlo vstoupit do potravního řetězce ~~[2]~~.		Kontaminovanou říční vodou byla zavlažována rýžová pole 40 km po proudu řeky. Kadmium se v redukčním prostředí rýžových polí sráželo v podobě sulfidu a stávalo se tak nemobilním. Když však byla rýžoviště vysušována, aby mohla být sklízena s použitím mechanizace, změnily se oxidační podmínky. Kadmium se ze sulfidu uvolnilo do roztoku. V něm se vázalo na oxyhydroxidy manganu a železa, nebo na karbonáty či jílové minerály. Tyto vazby byly labilní a kadmium tak mohlo vstoupit do potravního řetězce <ref name="Mihaljevič">Mihaljevič, M., Šebek, O. (1995) Kadmium, Japonsko a syndrom "itai-itai". Vesmír, 8, 444-445. Přístupný na adrese: http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=4979</ref>.

	==Následky==		==Následky==
	Postižení obyvatelé oblasti přijímali denně v potravě asi 300 až 400 μg kadmia, což je asi dvacetinásobek přirozeného příjmu kadmia ~~[2]~~.		Postižení obyvatelé oblasti přijímali denně v potravě asi 300 až 400 μg kadmia, což je asi dvacetinásobek přirozeného příjmu kadmia <ref name="Mihaljevič">Mihaljevič, M., Šebek, O. (1995) Kadmium, Japonsko a syndrom "itai-itai". Vesmír, 8, 444-445. Přístupný na adrese: http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=4979</ref>.

	Nemoc se začala projevovat v roce 1912, ale její výzkum začal až v 50. letech 20. století. Teprve v květnu 1968 japonské Ministerstvo zdravotnictví a sociální péče oficiálně oznámilo, že itai-itai je nemoc způsobená chronickou otravou kadmiem ~~[3]~~.		Nemoc se začala projevovat v roce 1912, ale její výzkum začal až v 50. letech 20. století. Teprve v květnu 1968 japonské Ministerstvo zdravotnictví a sociální péče oficiálně oznámilo, že itai-itai je nemoc způsobená chronickou otravou kadmiem <ref>International Center for Environmental Technology Transfer: http://www.icett.or.jp/lpca_jp.nsf/a21a0d8b94740fbd492567ca000d5879/b30e2e489f4b4ff1492567ca0011ff90?OpenDocument</ref>.
	Kadmium inhibuje sulfohydrylové enzymy. Konkuruje s vápníku, železu, zinku a mědi. Zasahuje do metabolizmu cukrů, tlumí sekreci inzulinu a tím vede ke zvýšení hladiny cukrů v krvi a k vylučování glukózy močí. Dochází k poškození ledvinových kanálků, což následně znemožňuje vstřebávání vápníku a fosfátů. Nedostatek těchto minerálů má za následek měknutí kostí (osteomalacii), doprovázené silnými bolestmi ~~[2]~~. Měknutí kostí je jedním z hlavních průvodních jevů otrav kadmiem. Často postižené bolí páteř a dlouhé kosti, především v nohou. Kvůli změnám v kostech se objevuje u postižených kolébavá chůze. Časem se kosti stávají náchylnějšími ke zlomeninám. Další průvodní jevy zahrnují kašel, anémii a selhání ledvin, které vede až ke smrti ~~[4]~~.		Kadmium inhibuje sulfohydrylové enzymy. Konkuruje s vápníku, železu, zinku a mědi. Zasahuje do metabolizmu cukrů, tlumí sekreci inzulinu a tím vede ke zvýšení hladiny cukrů v krvi a k vylučování glukózy močí. Dochází k poškození ledvinových kanálků, což následně znemožňuje vstřebávání vápníku a fosfátů. Nedostatek těchto minerálů má za následek měknutí kostí (osteomalacii), doprovázené silnými bolestmi <ref name="Mihaljevič">Mihaljevič, M., Šebek, O. (1995) Kadmium, Japonsko a syndrom "itai-itai". Vesmír, 8, 444-445. Přístupný na adrese: http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=4979</ref>. Měknutí kostí je jedním z hlavních průvodních jevů otrav kadmiem. Často postižené bolí páteř a dlouhé kosti, především v nohou. Kvůli změnám v kostech se objevuje u postižených kolébavá chůze. Časem se kosti stávají náchylnějšími ke zlomeninám. Další průvodní jevy zahrnují kašel, anémii a selhání ledvin, které vede až ke smrti <ref>Lékařská univerzita Kanazawa v Japonsku: http://www.kanazawa-med.ac.jp/~pubhealt/cadmium2/itaiitai-e/itai01.html</ref>.

	Postiženy byly častěji ženy než muži. Bylo to dáno tím, že ženy se při práci na poli chránily před slunečním žárem širokým kloboukem a navíc rouškou zakrývající většinu tváře. V těle měly ženy díky těmto opatřením nedostatek vitamínu D, který by je chránil před nemocí [1].		Postiženy byly častěji ženy než muži. Bylo to dáno tím, že ženy se při práci na poli chránily před slunečním žárem širokým kloboukem a navíc rouškou zakrývající většinu tváře. V těle měly ženy díky těmto opatřením nedostatek vitamínu D, který by je chránil před nemocí <ref>Hadač, E. (1987) Ekologické katastrofy. Horizont, Praha.</ref>.

			==Zvýšený výskyt kadmia a limity pro kadmium v ČR==
			Hodnoty emisních limitů v odpadních vodách ČR je uvedeno v nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Imisní limity pro ovzduší jsou stanoveny nařízením vlády č. 350/2002 Sb.
			Maximální přijatelný denní příjem (ADI) kadmia pro člověka vážícího 70 kg představuje asi 100 ug/den. Přípustné množství v potravinách se pohybuje většinou v rozmezí 20-50 ug/kg <ref>Státní zemědělská a potravinářská inspekce:http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1005761&docType=ART&nid=11324&chnum=2</ref>.

			V České republice byly nejvyšší obsahy kadmia nalezeny v řekách znečištěných starými hornickými pracemi, například na dolním toku Litavky vlévající se do Berounky a v řekách v západní části Krušných hor, a v řekách znečištěných odpady z pokovovacích lázní (Lužická Nisa). Pokud se takové znečištění dostává do drobného vodního toku, mohou koncentrace kadmia v sedimentech být až desetitisíckrát vyšší než koncentrace přirozené <ref>Veselý, J.(1994) Kontaminace českých řek stopovými prvky. Vesmír, 10, 558. Přístupný na adrese:http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=3709</ref>. Takové výjimečně vysoké znečištění kadmiem bylo r. 1986 nalezeno ve Vinořském potoce a přilehlých rybnících na severovýchodním okraji Prahy. Oblast byla u nás i ve světě považována za jednu z nejvíce znečištěných lokalit kadmiem a dalšími těžkými kovy. Ty pocházely z galvanovny v bývalém podniku PAL Kbely. Na ploše necelých dvou hektarů bylo v rybničním sedimentu analyzováno 9 tun kadmia, 21 tun chrómu, 15 tun mědi, 73 tuny zinku, 4 tuny niklu a 1,5 tuny olova <ref>Městská část Praha - Vinoř na adrese:http://www.praha-vinor.cz/vodni_toky_a_plochy.htm</ref>.

	==Témata==		==Témata==
Řádek 24:		Řádek 30:

	==Zdroje==		==Zdroje==
	~~# Hadač, E. (1987) Ekologické katastrofy. Horizont, Praha.~~		<references/>
	~~# Mihaljevič, M., Šebek, O. (1995) Kadmium, Japonsko a syndrom "itai-itai". Vesmír, 8, 444-445. Přístupný na adrese: http:~~/~~/www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=4979~~
	~~# International Center for Environmental Technology Transfer: http://www.icett.or.jp/lpca_jp.nsf/a21a0d8b94740fbd492567ca000d5879/b30e2e489f4b4ff1492567ca0011ff90?OpenDocument~~
	~~# Lékařská univerzita Kanazawa v Japonsku: http://www.kanazawa-med.ac.jp/~pubhealt/cadmium2/itaiitai-e/itai01.html~~


	[[Kategorie:Antropogenní rizika]]		[[Kategorie:Antropogenní rizika]]
	[[Kategorie:Skupina C]]		[[Kategorie:Skupina C]]

Fulinovam v 7. 1. 2009, 09:41

2009-01-07T09:41:10Z

← Starší verze		Verze z 7. 1. 2009, 11:41
Řádek 5:		Řádek 5:
	[[wikipedia:cs:Kadmium\|Kadmium]] se dostávalo v oblasti prefektury Toyama do řeky Jintsu z dolu Kamioka, kde se těžily sulfidické rudy, ze kterých se získával [[wikipedia:cs:Zinek\|zinek]], [[wikipedia:cs:Olovo\|olovo]] a kadmium. Ložiska byla objevena před 1200 lety, jejich intenzivní těžba však začala po roce 1890, když společnost Mitsu Mining and Smelting Co. Ltd otevřela důl Kamioka [2].		[[wikipedia:cs:Kadmium\|Kadmium]] se dostávalo v oblasti prefektury Toyama do řeky Jintsu z dolu Kamioka, kde se těžily sulfidické rudy, ze kterých se získával [[wikipedia:cs:Zinek\|zinek]], [[wikipedia:cs:Olovo\|olovo]] a kadmium. Ložiska byla objevena před 1200 lety, jejich intenzivní těžba však začala po roce 1890, když společnost Mitsu Mining and Smelting Co. Ltd otevřela důl Kamioka [2].

	Kontaminovanou říční vodou byla zavlažována rýžová pole 40 km po proudu řeky. Kadmium se v redukčním prostředí rýžových polí sráželo v podobě sulfidu a stávalo se tak nemobilním. Když však byla rýžoviště vysušována, aby mohla být sklízena s použitím mechanizace, změnily se oxidační podmínky. Kadmium se ze sulfidu uvolnilo do roztoku a mohlo ~~tak~~ vstoupit do potravního řetězce [2].		Kontaminovanou říční vodou byla zavlažována rýžová pole 40 km po proudu řeky. Kadmium se v redukčním prostředí rýžových polí sráželo v podobě sulfidu a stávalo se tak nemobilním. Když však byla rýžoviště vysušována, aby mohla být sklízena s použitím mechanizace, změnily se oxidační podmínky. Kadmium se ze sulfidu uvolnilo do roztoku. V něm se vázalo na oxyhydroxidy manganu a železa, nebo na karbonáty či jílové minerály. Tyto vazby byly labilní a kadmium tak mohlo vstoupit do potravního řetězce [2].

	==Následky==		==Následky==
Řádek 11:		Řádek 11:

	Nemoc se začala projevovat v roce 1912, ale její výzkum začal až v 50. letech 20. století. Teprve v květnu 1968 japonské Ministerstvo zdravotnictví a sociální péče oficiálně oznámilo, že itai-itai je nemoc způsobená chronickou otravou kadmiem [3].		Nemoc se začala projevovat v roce 1912, ale její výzkum začal až v 50. letech 20. století. Teprve v květnu 1968 japonské Ministerstvo zdravotnictví a sociální péče oficiálně oznámilo, že itai-itai je nemoc způsobená chronickou otravou kadmiem [3].
	~~Jedním~~ z hlavních průvodních jevů otrav kadmiem ~~je měknutí kostí~~. Často postižené bolí páteř a dlouhé kosti, především v nohou. Kvůli změnám v kostech ~~způsobeným kadmiem~~ se objevuje u postižených kolébavá chůze. Časem se kosti stávají náchylnějšími ke zlomeninám. Další průvodní jevy zahrnují kašel, anémii a selhání ledvin, které vede až ke smrti [4].		Kadmium inhibuje sulfohydrylové enzymy. Konkuruje s vápníku, železu, zinku a mědi. Zasahuje do metabolizmu cukrů, tlumí sekreci inzulinu a tím vede ke zvýšení hladiny cukrů v krvi a k vylučování glukózy močí. Dochází k poškození ledvinových kanálků, což následně znemožňuje vstřebávání vápníku a fosfátů. Nedostatek těchto minerálů má za následek měknutí kostí (osteomalacii), doprovázené silnými bolestmi [2]. Měknutí kostí je jedním z hlavních průvodních jevů otrav kadmiem. Často postižené bolí páteř a dlouhé kosti, především v nohou. Kvůli změnám v kostech se objevuje u postižených kolébavá chůze. Časem se kosti stávají náchylnějšími ke zlomeninám. Další průvodní jevy zahrnují kašel, anémii a selhání ledvin, které vede až ke smrti [4].

	Postiženy byly častěji ženy než muži. Bylo to dáno tím, že ženy se při práci na poli chránily před slunečním žárem širokým kloboukem a navíc rouškou zakrývající většinu tváře. V těle měly ženy díky těmto opatřením nedostatek vitamínu D, který by je chránil před nemocí [1].		Postiženy byly častěji ženy než muži. Bylo to dáno tím, že ženy se při práci na poli chránily před slunečním žárem širokým kloboukem a navíc rouškou zakrývající většinu tváře. V těle měly ženy díky těmto opatřením nedostatek vitamínu D, který by je chránil před nemocí [1].
Řádek 19:		Řádek 19:
	* [[wikipedia:cs:Otrava\|Otrava]]		* [[wikipedia:cs:Otrava\|Otrava]]
	* [[wikipedia:cs:Kadmium\|Kadmium]]		* [[wikipedia:cs:Kadmium\|Kadmium]]

			==Odkazy==
			Heslo Itai-itai v anglické Wikipedii: http://en.wikipedia.org/wiki/Itai-itai_disease

	==Zdroje==		==Zdroje==
	# Hadač, E. (1987) Ekologické katastrofy. Horizont, Praha.		# Hadač, E. (1987) Ekologické katastrofy. Horizont, Praha.
	# Mihaljevič, M., Šebek, O. (1995) Kadmium, Japonsko a syndrom "itai-itai". Vesmír, 8, 444-445.		# Mihaljevič, M., Šebek, O. (1995) Kadmium, Japonsko a syndrom "itai-itai". Vesmír, 8, 444-445. Přístupný na adrese: http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=4979
	# International Center for Environmental Technology Transfer: http://www.icett.or.jp/lpca_jp.nsf/a21a0d8b94740fbd492567ca000d5879/b30e2e489f4b4ff1492567ca0011ff90?OpenDocument		# International Center for Environmental Technology Transfer: http://www.icett.or.jp/lpca_jp.nsf/a21a0d8b94740fbd492567ca000d5879/b30e2e489f4b4ff1492567ca0011ff90?OpenDocument
	# Lékařská univerzita Kanazawa v Japonsku: http://www.kanazawa-med.ac.jp/~pubhealt/cadmium2/itaiitai-e/itai01.html		# Lékařská univerzita Kanazawa v Japonsku: http://www.kanazawa-med.ac.jp/~pubhealt/cadmium2/itaiitai-e/itai01.html

Jiří Dlouhý v 27. 11. 2008, 12:23

2008-11-27T12:23:56Z

← Starší verze		Verze z 27. 11. 2008, 14:23
Řádek 28:		Řádek 28:

	[[Kategorie:Antropogenní rizika]]		[[Kategorie:Antropogenní rizika]]
	[[Kategorie:Skupina B]]		[[Kategorie:Skupina C]]

Jiří Dlouhý v 27. 11. 2008, 12:22

2008-11-27T12:22:56Z

← Starší verze		Verze z 27. 11. 2008, 14:22
Řádek 4:		Řádek 4:
	==Příčina==		==Příčina==
	[[wikipedia:cs:Kadmium\|Kadmium]] se dostávalo v oblasti prefektury Toyama do řeky Jintsu z dolu Kamioka, kde se těžily sulfidické rudy, ze kterých se získával [[wikipedia:cs:Zinek\|zinek]], [[wikipedia:cs:Olovo\|olovo]] a kadmium. Ložiska byla objevena před 1200 lety, jejich intenzivní těžba však začala po roce 1890, když společnost Mitsu Mining and Smelting Co. Ltd otevřela důl Kamioka [2].		[[wikipedia:cs:Kadmium\|Kadmium]] se dostávalo v oblasti prefektury Toyama do řeky Jintsu z dolu Kamioka, kde se těžily sulfidické rudy, ze kterých se získával [[wikipedia:cs:Zinek\|zinek]], [[wikipedia:cs:Olovo\|olovo]] a kadmium. Ložiska byla objevena před 1200 lety, jejich intenzivní těžba však začala po roce 1890, když společnost Mitsu Mining and Smelting Co. Ltd otevřela důl Kamioka [2].

	Kontaminovanou říční vodou byla zavlažována rýžová pole 40 km po proudu řeky. Kadmium se v redukčním prostředí rýžových polí sráželo v podobě sulfidu a stávalo se tak nemobilním. Když však byla rýžoviště vysušována, aby mohla být sklízena s použitím mechanizace, změnily se oxidační podmínky. Kadmium se ze sulfidu uvolnilo do roztoku a mohlo tak vstoupit do potravního řetězce [2].		Kontaminovanou říční vodou byla zavlažována rýžová pole 40 km po proudu řeky. Kadmium se v redukčním prostředí rýžových polí sráželo v podobě sulfidu a stávalo se tak nemobilním. Když však byla rýžoviště vysušována, aby mohla být sklízena s použitím mechanizace, změnily se oxidační podmínky. Kadmium se ze sulfidu uvolnilo do roztoku a mohlo tak vstoupit do potravního řetězce [2].

	==Následky==		==Následky==
	Postižení obyvatelé oblasti přijímali denně v potravě asi 300 až 400 μg kadmia, což je asi dvacetinásobek přirozeného příjmu kadmia [2].		Postižení obyvatelé oblasti přijímali denně v potravě asi 300 až 400 μg kadmia, což je asi dvacetinásobek přirozeného příjmu kadmia [2].

	Nemoc se začala projevovat v roce 1912, ale její výzkum začal až v 50. letech 20. století. Teprve v květnu 1968 japonské Ministerstvo zdravotnictví a sociální péče oficiálně oznámilo, že itai-itai je nemoc způsobená chronickou otravou kadmiem [3].		Nemoc se začala projevovat v roce 1912, ale její výzkum začal až v 50. letech 20. století. Teprve v květnu 1968 japonské Ministerstvo zdravotnictví a sociální péče oficiálně oznámilo, že itai-itai je nemoc způsobená chronickou otravou kadmiem [3].
	Jedním z hlavních průvodních jevů otrav kadmiem je měknutí kostí. Často postižené bolí páteř a dlouhé kosti, především v nohou. Kvůli změnám v kostech způsobeným kadmiem se objevuje u postižených kolébavá chůze. Časem se kosti stávají náchylnějšími ke zlomeninám. Další průvodní jevy zahrnují kašel, anémii a selhání ledvin, které vede až ke smrti [4].		Jedním z hlavních průvodních jevů otrav kadmiem je měknutí kostí. Často postižené bolí páteř a dlouhé kosti, především v nohou. Kvůli změnám v kostech způsobeným kadmiem se objevuje u postižených kolébavá chůze. Časem se kosti stávají náchylnějšími ke zlomeninám. Další průvodní jevy zahrnují kašel, anémii a selhání ledvin, které vede až ke smrti [4].

	Postiženy byly častěji ženy než muži. Bylo to dáno tím, že ženy se při práci na poli chránily před slunečním žárem širokým kloboukem a navíc rouškou zakrývající většinu tváře. V těle měly ženy díky těmto opatřením nedostatek vitamínu D, který by je chránil před nemocí [1].		Postiženy byly častěji ženy než muži. Bylo to dáno tím, že ženy se při práci na poli chránily před slunečním žárem širokým kloboukem a navíc rouškou zakrývající většinu tváře. V těle měly ženy díky těmto opatřením nedostatek vitamínu D, který by je chránil před nemocí [1].

Řádek 25:		Řádek 28:

	[[Kategorie:Antropogenní rizika]]		[[Kategorie:Antropogenní rizika]]
			[[Kategorie:Skupina B]]

Fulinovam v 25. 11. 2008, 16:49

2008-11-25T16:49:04Z

← Starší verze		Verze z 25. 11. 2008, 18:49
Řádek 19:		Řádek 19:
	==Zdroje==		==Zdroje==
	# Hadač, E. (1987) Ekologické katastrofy. Horizont, Praha.		# Hadač, E. (1987) Ekologické katastrofy. Horizont, Praha.

	# Mihaljevič, M., Šebek, O. (1995) Kadmium, Japonsko a syndrom "itai-itai". Vesmír, 8, 444-445.		# Mihaljevič, M., Šebek, O. (1995) Kadmium, Japonsko a syndrom "itai-itai". Vesmír, 8, 444-445.

	# International Center for Environmental Technology Transfer: http://www.icett.or.jp/lpca_jp.nsf/a21a0d8b94740fbd492567ca000d5879/b30e2e489f4b4ff1492567ca0011ff90?OpenDocument		# International Center for Environmental Technology Transfer: http://www.icett.or.jp/lpca_jp.nsf/a21a0d8b94740fbd492567ca000d5879/b30e2e489f4b4ff1492567ca0011ff90?OpenDocument

	# Lékařská univerzita Kanazawa v Japonsku: http://www.kanazawa-med.ac.jp/~pubhealt/cadmium2/itaiitai-e/itai01.html		# Lékařská univerzita Kanazawa v Japonsku: http://www.kanazawa-med.ac.jp/~pubhealt/cadmium2/itaiitai-e/itai01.html


	[[Kategorie:Antropogenní rizika]]		[[Kategorie:Antropogenní rizika]]

Fulinovam v 24. 11. 2008, 09:20

2008-11-24T09:20:20Z

← Starší verze		Verze z 24. 11. 2008, 11:20
Řádek 1:		Řádek 1:
	~~'''Nemoc itai-itai'''~~

	==Úvod==		==Úvod==
	Nemoc itai-itai, v překladu „bolí-bolí“, je případ hromadné intoxikace kadmiem v prefektuře Toyama v Japonsku. Otrava se projevovala především selháním ledvin a měknutím kostí a byla provázena velkými bolestmi, díky nimž vznikl název pro nemoc. Kadmium se dostávalo z těžebních závodů do řek, jejichž vodou byla zavlažována rýžová pole.		Nemoc itai-itai, v překladu „bolí-bolí“, je případ hromadné intoxikace kadmiem v prefektuře Toyama v Japonsku. [[wikipedia:cs:Otrava\|Otrava]] se projevovala především selháním ledvin a měknutím kostí a byla provázena velkými bolestmi, díky nimž vznikl název pro nemoc. Kadmium se dostávalo z těžebních závodů do řek, jejichž vodou byla zavlažována rýžová pole.

	==Příčina==		==Příčina==
	~~----~~		[[wikipedia:cs:Kadmium\|Kadmium]] se dostávalo v oblasti prefektury Toyama do řeky Jintsu z dolu Kamioka, kde se těžily sulfidické rudy, ze kterých se získával [[wikipedia:cs:Zinek\|zinek]], [[wikipedia:cs:Olovo\|olovo]] a kadmium. Ložiska byla objevena před 1200 lety, jejich intenzivní těžba však začala po roce 1890, když společnost Mitsu Mining and Smelting Co. Ltd otevřela důl Kamioka [2].
	[[Kadmium]] se dostávalo v oblasti prefektury Toyama do řeky Jintsu z dolu Kamioka, kde se těžily sulfidické rudy, ze kterých se získával [[zinek]], [[olovo]] a kadmium. Ložiska byla objevena před 1200 lety, jejich intenzivní těžba však začala po roce 1890, když společnost Mitsu Mining and Smelting Co. Ltd otevřela důl Kamioka (2).		Kontaminovanou říční vodou byla zavlažována rýžová pole 40 km po proudu řeky. Kadmium se v redukčním prostředí rýžových polí sráželo v podobě sulfidu a stávalo se tak nemobilním. Když však byla rýžoviště vysušována, aby mohla být sklízena s použitím mechanizace, změnily se oxidační podmínky. Kadmium se ze sulfidu uvolnilo do roztoku a mohlo tak vstoupit do potravního řetězce [2].
	Kontaminovanou říční vodou byla zavlažována rýžová pole 40 km po proudu řeky. Kadmium se v redukčním prostředí rýžových polí sráželo v podobě sulfidu a stávalo se tak nemobilním. Když však byla rýžoviště vysušována, aby mohla být sklízena s použitím mechanizace, změnily se oxidační podmínky. Kadmium se ze sulfidu uvolnilo do roztoku a mohlo tak vstoupit do potravního řetězce (2).

	==Následky==		==Následky==
	~~----~~		Postižení obyvatelé oblasti přijímali denně v potravě asi 300 až 400 μg kadmia, což je asi dvacetinásobek přirozeného příjmu kadmia [2].
	Postižení obyvatelé oblasti přijímali denně v potravě asi 300 až 400 μg kadmia, což je asi dvacetinásobek přirozeného příjmu kadmia (2).		Nemoc se začala projevovat v roce 1912, ale její výzkum začal až v 50. letech 20. století. Teprve v květnu 1968 japonské Ministerstvo zdravotnictví a sociální péče oficiálně oznámilo, že itai-itai je nemoc způsobená chronickou otravou kadmiem [3].
	Nemoc se začala projevovat v roce 1912, ale její výzkum začal až v 50. letech 20. století. Teprve v květnu 1968 japonské Ministerstvo zdravotnictví a sociální péče oficiálně oznámilo, že itai-itai je nemoc způsobená chronickou otravou kadmiem (3).		Jedním z hlavních průvodních jevů otrav kadmiem je měknutí kostí. Často postižené bolí páteř a dlouhé kosti, především v nohou. Kvůli změnám v kostech způsobeným kadmiem se objevuje u postižených kolébavá chůze. Časem se kosti stávají náchylnějšími ke zlomeninám. Další průvodní jevy zahrnují kašel, anémii a selhání ledvin, které vede až ke smrti [4].
	Jedním z hlavních průvodních jevů otrav kadmiem je měknutí kostí. Často postižené bolí páteř a dlouhé kosti, především v nohou. Kvůli změnám v kostech způsobeným kadmiem se objevuje u postižených kolébavá chůze. Časem se kosti stávají náchylnějšími ke zlomeninám. Další průvodní jevy zahrnují kašel, anémii a selhání ledvin, které vede až ke smrti (4).		Postiženy byly častěji ženy než muži. Bylo to dáno tím, že ženy se při práci na poli chránily před slunečním žárem širokým kloboukem a navíc rouškou zakrývající většinu tváře. V těle měly ženy díky těmto opatřením nedostatek vitamínu D, který by je chránil před nemocí [1].
	Postiženy byly častěji ženy než muži. Bylo to dáno tím, že ženy se při práci na poli chránily před slunečním žárem širokým kloboukem a navíc rouškou zakrývající většinu tváře. V těle měly ženy díky těmto opatřením nedostatek vitamínu D, který by je chránil před nemocí (1).

	==Témata==		==Témata==
	* [[Toxicita]]		* [[wikipedia:cs:Toxicita\|Toxicita]]
	* [[Otrava]]		* [[wikipedia:cs:Otrava\|Otrava]]
	* [[Kadmium]]		* [[wikipedia:cs:Kadmium\|Kadmium]]

	==Zdroje==		==Zdroje==
	~~----~~		# Hadač, E. (1987) Ekologické katastrofy. Horizont, Praha.
	1. Hadač, E. (1987) Ekologické katastrofy. Horizont, Praha.

	~~2. Mihaljevič, M., Šebek, O. (1995) Kadmium, Japonsko a syndrom "itai-itai". Vesmír, 8, 444-445.~~

	~~3. http://www.icett.or.jp/lpca_jp.nsf/a21a0d8b94740fbd492567ca000d5879/b30e2e489f4b4ff1492567ca0011ff90?OpenDocument~~

	~~4. http://www.kanazawa-med.ac.jp/~pubhealt/cadmium2/itaiitai-e/itai01.html~~


	~~_NOTOC__~~

	~~'''Vlastní text stránky'''~~
	~~Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]~~
	~~Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.~~

	~~A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)~~

	~~== Témata ==~~
	~~Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.~~
	~~Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)~~
	~~Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]~~


	~~== Odkazy ==~~		# Mihaljevič, M., Šebek, O. (1995) Kadmium, Japonsko a syndrom "itai-itai". Vesmír, 8, 444-445.
	~~Měly by být [[Anotace\|stručně anotované]]~~. ~~Tuto část dělíme na následující podskupiny:~~

	~~=== Související stránky ===~~		# International Center for Environmental Technology Transfer: http://www.icett.or.jp/lpca_jp.nsf/a21a0d8b94740fbd492567ca000d5879/b30e2e489f4b4ff1492567ca0011ff90?OpenDocument
	~~Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí)~~.
	~~Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku\|Nápověda]]~~.

	~~=== Externí odkazy ===~~		# Lékařská univerzita Kanazawa v Japonsku: http://www.kanazawa-med.ac.jp/~pubhealt/cadmium2/itaiitai-e/itai01.html
	~~Důležité externí on~~-~~line zdroje, které se stránkou volně souvisejí~~.
	~~Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů\|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]]~~.

	~~=== Literatura ===~~
	~~Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.~~
	Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů \|bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování\|citačních šablon]]

	[[Kategorie:~~Otravy, Nemoci, Toxikologie, Ekologie, Životní prostředí~~]]		[[Kategorie:Antropogenní rizika]]