Hlavní rysy globalizace - Historie editací

Admin: Drobné formátování

2016-05-04T14:44:12Z

Drobné formátování

← Starší verze		Verze z 4. 5. 2016, 16:44
Řádek 1:		Řádek 1:
			'''Globalizace''' je spontánní, neřízený proces stále intenzivnější integrace zemí světa v jediném ekonomickém systému. To je zřejmě jediné kritérium, na kterém se shodnou teoretici zabývající se tímto jevem, aniž by se tím vzdávali možnosti do pojmu zahrnout celé sady dalších sociálních, politických, kulturních, sociálně psychologických atd. vztahů s globalizací souvisejících. [[wikipedia:cs:MMF\|Mezinárodní měnový fond]] (IMF) proto příznačně defi nuje globalizaci jako rostoucí ekonomickou vzájemnou závislost zemí ve světovém měřítku v důsledku rostoucího objemu a druhu přeshraničních transakcí zboží a služeb a toku mezinárodního kapitálu, jakož i rychlejšího a rozsáhlejšího šíření technologií. Tato charakteristika ovšem pomíjí klíčovou důležitost komunikací, především internetu a masmédií, zejména televize. Právě nepřetržitý proud informací vede k zrychlení všech společenských procesů, k transformaci času a prostoru. Vzdálené skutečnosti, ať ekonomické či jiné ovlivňují stále intenzivněji životy obyvatel zemí zejména přímo vtažených do globalizačních procesů.
	== Hlavní znaky globalizace ==		== Hlavní znaky globalizace ==
	Globalizace je spontánní, neřízený proces stále intenzivnější integrace zemí světa v jediném ekonomickém systému. To je zřejmě jediné kritérium, na kterém se shodnou teoretici zabývající se tímto jevem, aniž by se tím vzdávali možnosti do pojmu zahrnout celé sady dalších sociálních, politických, kulturních, sociálně psychologických atd. vztahů s globalizací souvisejících. [[wikipedia:cs:MMF\|Mezinárodní měnový fond]] (IMF) proto příznačně defi nuje globalizaci jako rostoucí ekonomickou vzájemnou závislost zemí ve světovém měřítku v důsledku rostoucího objemu a druhu přeshraničních transakcí zboží a služeb a toku mezinárodního kapitálu, jakož i rychlejšího a rozsáhlejšího šíření technologií. Tato charakteristika ovšem pomíjí klíčovou důležitost komunikací, především internetu a masmédií, zejména televize. Právě nepřetržitý proud informací vede k zrychlení všech společenských procesů, k transformaci času a prostoru. Vzdálené skutečnosti, ať ekonomické či jiné ovlivňují stále intenzivněji životy obyvatel zemí zejména přímo vtažených do globalizačních procesů.

	Hlavními znaky jsou:		Hlavními znaky jsou:
	*Značný růst objemu mezinárodně obchodovaného zboží a služeb, spojený s procesem liberalizace obchodu. Většina výroby i služeb byla až donedávna organizována a integrována uvnitř států. Od konce 2. světové války, a zejména pak od 80. let 20. století, vedla rozsáhlá internacionalizace vlastnictví a řízení velkých firem k narůstající vzájemné propojenosti a integraci produkce zboží a služeb na nadnárodní úrovni. Vůdčími aktéry globalizace jsou nadnárodní společnosti (NNS).		*Značný růst objemu mezinárodně obchodovaného zboží a služeb, spojený s procesem liberalizace obchodu. Většina výroby i služeb byla až donedávna organizována a integrována uvnitř států. Od konce 2. světové války, a zejména pak od 80. let 20. století, vedla rozsáhlá internacionalizace vlastnictví a řízení velkých firem k narůstající vzájemné propojenosti a integraci produkce zboží a služeb na nadnárodní úrovni. Vůdčími aktéry globalizace jsou nadnárodní společnosti (NNS).
Řádek 13:		Řádek 12:

	== Další znaky globalizace ==		== Další znaky globalizace ==

	*Proměny státnosti a států jako důsledek globalizačních procesů - globalizace vedla ke změně orientace státní politiky, která se nyní orientuje na liberálně tržní ekonomiku Státy se vzdávají některých svých funkcí NNS přesunují své aktivity do zemí, které nabízí výhodné podmínky (daňové prázdniny, levnou pracovní sílu, benevolentní přístup k ochraně ŽP.		*Proměny státnosti a států jako důsledek globalizačních procesů - globalizace vedla ke změně orientace státní politiky, která se nyní orientuje na liberálně tržní ekonomiku Státy se vzdávají některých svých funkcí NNS přesunují své aktivity do zemí, které nabízí výhodné podmínky (daňové prázdniny, levnou pracovní sílu, benevolentní přístup k ochraně ŽP.
	*Státy a jejich stabilita jsou závislé na pohybech na světových finančních trzích.		*Státy a jejich stabilita jsou závislé na pohybech na světových finančních trzích.
Řádek 25:		Řádek 23:
	Modernizace je jedním z ústředních hesel současné politiky a mediálního diskursu. Nyní probíhá druhá velká vlna modernizačního úsilí, které je ovšem ve všech podstatných ohledech přímým protikladem předchozí, předválečné vlny. Postupná ekonomizace jednotlivých oblastí života společnosti má za důsledek nový pohled na povahu globalizace.		Modernizace je jedním z ústředních hesel současné politiky a mediálního diskursu. Nyní probíhá druhá velká vlna modernizačního úsilí, které je ovšem ve všech podstatných ohledech přímým protikladem předchozí, předválečné vlny. Postupná ekonomizace jednotlivých oblastí života společnosti má za důsledek nový pohled na povahu globalizace.

	== Zdroje ==		==Odkazy==
			=== Zdroje ===
	* Keller, J. (2007) Teorie modernizace. Praha: SLON. ISBN: 978-80-86429-66-3.		* Keller, J. (2007) Teorie modernizace. Praha: SLON. ISBN: 978-80-86429-66-3.
	* Mezřický, V. Národní stát a globalizace. In: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) ''Globalizace a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005–2007. pp 73-84. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X.		* Mezřický, V. Národní stát a globalizace. In: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) ''Globalizace a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005–2007. pp 73-84. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X.

	~~== Odkazy ==~~
	=== Související články ===		=== Související články ===
	[[Hlavní aktéři globalizace]]		*[[Hlavní aktéři globalizace]]
			*[[Kladné a záporné efekty globalizace]]
	[[Kladné a záporné efekty globalizace]]

	=== Externí odkazy ===		=== Externí odkazy ===
	*~~[http://~~cs~~.wikipedia.org/wiki/~~Globalizace ~~Globalizace na české Wikipedii]~~		*{{Wikipedia cs p\|Globalizace}}
	*~~[http://~~en~~.wikipedia.org/wiki/Globalization~~ Globalization ~~na anglické Wikipedii]~~		*{{Wikipedia en\|Globalization}}
	[[Kategorie:Globalizace]]		[[Kategorie:Globalizace]]

Admin: /* Hlavní znaky globalizace */

2013-04-22T12:14:28Z

Hlavní znaky globalizace

← Starší verze		Verze z 22. 4. 2013, 14:14
Řádek 1:		Řádek 1:
	== Hlavní znaky globalizace ==		== Hlavní znaky globalizace ==
	Globalizace je spontánní, neřízený proces stále intenzivnější integrace zemí světa v jediném ekonomickém systému. To je zřejmě jediné kritérium, na kterém se shodnou teoretici zabývající se tímto jevem, aniž by se tím vzdávali možnosti do pojmu zahrnout celé sady dalších sociálních, politických, kulturních, sociálně psychologických atd. vztahů s globalizací souvisejících. [[Mezinárodní měnový fond]] (IMF) proto příznačně defi nuje globalizaci jako rostoucí ekonomickou vzájemnou závislost zemí ve světovém měřítku v důsledku rostoucího objemu a druhu přeshraničních transakcí zboží a služeb a toku mezinárodního kapitálu, jakož i rychlejšího a rozsáhlejšího šíření technologií. Tato charakteristika ovšem pomíjí klíčovou důležitost komunikací, především internetu a masmédií, zejména televize. Právě nepřetržitý proud informací vede k zrychlení všech společenských procesů, k transformaci času a prostoru. Vzdálené skutečnosti, ať ekonomické či jiné ovlivňují stále intenzivněji životy obyvatel zemí zejména přímo vtažených do globalizačních procesů.		Globalizace je spontánní, neřízený proces stále intenzivnější integrace zemí světa v jediném ekonomickém systému. To je zřejmě jediné kritérium, na kterém se shodnou teoretici zabývající se tímto jevem, aniž by se tím vzdávali možnosti do pojmu zahrnout celé sady dalších sociálních, politických, kulturních, sociálně psychologických atd. vztahů s globalizací souvisejících. [[wikipedia:cs:MMF\|Mezinárodní měnový fond]] (IMF) proto příznačně defi nuje globalizaci jako rostoucí ekonomickou vzájemnou závislost zemí ve světovém měřítku v důsledku rostoucího objemu a druhu přeshraničních transakcí zboží a služeb a toku mezinárodního kapitálu, jakož i rychlejšího a rozsáhlejšího šíření technologií. Tato charakteristika ovšem pomíjí klíčovou důležitost komunikací, především internetu a masmédií, zejména televize. Právě nepřetržitý proud informací vede k zrychlení všech společenských procesů, k transformaci času a prostoru. Vzdálené skutečnosti, ať ekonomické či jiné ovlivňují stále intenzivněji životy obyvatel zemí zejména přímo vtažených do globalizačních procesů.

	Hlavními znaky jsou:		Hlavními znaky jsou:

Admin v 22. 4. 2013, 12:13

2013-04-22T12:13:25Z

← Starší verze		Verze z 22. 4. 2013, 14:13
Řádek 10:		Řádek 10:
	procesu, který umožnil lepší zhodnocování kapitálu optimalizací využívání jak speciálních výrobních zkušeností v různých zemích, a tedy odborné zdatnosti pracovní síly, tak jiných komparativních výhod, zejména nižších mzdových nákladů.		procesu, který umožnil lepší zhodnocování kapitálu optimalizací využívání jak speciálních výrobních zkušeností v různých zemích, a tedy odborné zdatnosti pracovní síly, tak jiných komparativních výhod, zejména nižších mzdových nákladů.

	Globalizační proces iniciovalo několik okolností. Základní impulz představovalo uvolnění vazby národních měn na dolar, k němuž došlo v letech 1971–1973. Do té doby, na základě [[~~Brettonwoodské dohody~~\|Brettonwoodských dohod]] z roku 1944, existoval systém pevných směnných kurzů nejdůležitějších světových měn, vázaných na americký dolar. Důsledkem uvolnění této vazby byl přechod k systému tzv. volně plovoucích kurzů, který platí dosud. To spolu s ropnou krizí v r. 1973 vedlo ke vzniku mezinárodních firem a k jejich expanzi na nové trhy a za novými výrobními možnostmi, zejména v rozvojových zemích s cílem snadněji maximalizovat zisk a akumulovat kapitál. Uvolnění kontroly nad přesuny kapitálu, možnosti využívat zmíněné komparativní výhody především v rozvojových zemích vedly k vzniku stále většího počtu nadnárodních společností (NNS).		Globalizační proces iniciovalo několik okolností. Základní impulz představovalo uvolnění vazby národních měn na dolar, k němuž došlo v letech 1971–1973. Do té doby, na základě [[wikipedia:cs:Brettonwoodský systém\|Brettonwoodských dohod]] z roku 1944, existoval systém pevných směnných kurzů nejdůležitějších světových měn, vázaných na americký dolar. Důsledkem uvolnění této vazby byl přechod k systému tzv. volně plovoucích kurzů, který platí dosud. To spolu s ropnou krizí v r. 1973 vedlo ke vzniku mezinárodních firem a k jejich expanzi na nové trhy a za novými výrobními možnostmi, zejména v rozvojových zemích s cílem snadněji maximalizovat zisk a akumulovat kapitál. Uvolnění kontroly nad přesuny kapitálu, možnosti využívat zmíněné komparativní výhody především v rozvojových zemích vedly k vzniku stále většího počtu nadnárodních společností (NNS).

	== Další znaky globalizace ==		== Další znaky globalizace ==

Majka.Dlouha: /* Související články */

2008-06-16T08:29:38Z

Související články

← Starší verze		Verze z 16. 6. 2008, 10:29
Řádek 35:		Řádek 35:
	[[Kladné a záporné efekty globalizace]]		[[Kladné a záporné efekty globalizace]]

			=== Externí odkazy ===
			*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Globalizace Globalizace na české Wikipedii]
			*[http://en.wikipedia.org/wiki/Globalization Globalization na anglické Wikipedii]
	[[Kategorie:Globalizace]]		[[Kategorie:Globalizace]]

Jiří Dlouhý v 21. 2. 2008, 14:16

2008-02-21T14:16:03Z

← Starší verze		Verze z 21. 2. 2008, 16:16
Řádek 1:		Řádek 1:
	== Hlavní znaky globalizace ==		== Hlavní znaky globalizace ==
	Globalizace je spontánní, neřízený proces stále intenzivnější integrace zemí světa v jediném ekonomickém systému. To je zřejmě jediné kritérium, na kterém se shodnou teoretici zabývající se tímto jevem, aniž by se tím vzdávali možnosti do pojmu zahrnout celé sady dalších sociálních, politických, kulturních, sociálně psychologických atd. vztahů s globalizací souvisejících. Mezinárodní měnový fond (IMF) proto příznačně defi nuje globalizaci jako rostoucí ekonomickou vzájemnou závislost zemí ve světovém měřítku v důsledku rostoucího objemu a druhu přeshraničních transakcí zboží a služeb a toku mezinárodního kapitálu, jakož i rychlejšího a rozsáhlejšího šíření technologií. Tato charakteristika ovšem pomíjí klíčovou důležitost komunikací, především internetu a masmédií, zejména televize. Právě nepřetržitý proud informací vede k zrychlení všech společenských procesů, k transformaci času a prostoru. Vzdálené skutečnosti, ať ekonomické či jiné ovlivňují stále intenzivněji životy obyvatel zemí zejména přímo vtažených do globalizačních procesů.		Globalizace je spontánní, neřízený proces stále intenzivnější integrace zemí světa v jediném ekonomickém systému. To je zřejmě jediné kritérium, na kterém se shodnou teoretici zabývající se tímto jevem, aniž by se tím vzdávali možnosti do pojmu zahrnout celé sady dalších sociálních, politických, kulturních, sociálně psychologických atd. vztahů s globalizací souvisejících. [[Mezinárodní měnový fond]] (IMF) proto příznačně defi nuje globalizaci jako rostoucí ekonomickou vzájemnou závislost zemí ve světovém měřítku v důsledku rostoucího objemu a druhu přeshraničních transakcí zboží a služeb a toku mezinárodního kapitálu, jakož i rychlejšího a rozsáhlejšího šíření technologií. Tato charakteristika ovšem pomíjí klíčovou důležitost komunikací, především internetu a masmédií, zejména televize. Právě nepřetržitý proud informací vede k zrychlení všech společenských procesů, k transformaci času a prostoru. Vzdálené skutečnosti, ať ekonomické či jiné ovlivňují stále intenzivněji životy obyvatel zemí zejména přímo vtažených do globalizačních procesů.

	Hlavními znaky jsou:		Hlavními znaky jsou:
Řádek 7:		Řádek 7:
	*Ještě rychlejší byl růst objemu, rychlosti a komplexity finančních a přímých investičních toků, které opět zahrnuly rozvojové země a vedly k jejich větší integraci do globální ekonomiky.		*Ještě rychlejší byl růst objemu, rychlosti a komplexity finančních a přímých investičních toků, které opět zahrnuly rozvojové země a vedly k jejich větší integraci do globální ekonomiky.

	Průvodním jevem byly změny ve struktuře výroby a služeb. To platí zejména o odklonu od výroby zboží a poskytování některých služeb v ekonomikách zemí OECD, zatímco výroba zboží rostla v rozvojových zemích. Docházelo zároveň k fragmentaci výrobního		Průvodním jevem byly změny ve struktuře výroby a služeb. To platí zejména o odklonu od výroby zboží a poskytování některých služeb v ekonomikách zemí [[OECD]], zatímco výroba zboží rostla v rozvojových zemích. Docházelo zároveň k fragmentaci výrobního
	procesu, který umožnil lepší zhodnocování kapitálu optimalizací využívání jak speciálních výrobních zkušeností v různých zemích, a tedy odborné zdatnosti pracovní síly, tak jiných komparativních výhod, zejména nižších mzdových nákladů.		procesu, který umožnil lepší zhodnocování kapitálu optimalizací využívání jak speciálních výrobních zkušeností v různých zemích, a tedy odborné zdatnosti pracovní síly, tak jiných komparativních výhod, zejména nižších mzdových nákladů.

	Globalizační proces iniciovalo několik okolností. Základní impulz představovalo uvolnění vazby národních měn na dolar, k němuž došlo v letech 1971–1973. Do té doby, na základě Brettonwoodských dohod z roku 1944, existoval systém pevných směnných kurzů nejdůležitějších světových měn, vázaných na americký dolar. Důsledkem uvolnění této vazby byl přechod k systému tzv. volně plovoucích kurzů, který platí dosud. To spolu s ropnou krizí v r. 1973 vedlo ke vzniku mezinárodních firem a k jejich expanzi na nové trhy a za novými výrobními možnostmi, zejména v rozvojových zemích s cílem snadněji maximalizovat zisk a akumulovat kapitál. Uvolnění kontroly nad přesuny kapitálu, možnosti využívat zmíněné komparativní výhody především v rozvojových zemích vedly k vzniku stále většího počtu nadnárodních společností (NNS).		Globalizační proces iniciovalo několik okolností. Základní impulz představovalo uvolnění vazby národních měn na dolar, k němuž došlo v letech 1971–1973. Do té doby, na základě [[Brettonwoodské dohody\|Brettonwoodských dohod]] z roku 1944, existoval systém pevných směnných kurzů nejdůležitějších světových měn, vázaných na americký dolar. Důsledkem uvolnění této vazby byl přechod k systému tzv. volně plovoucích kurzů, který platí dosud. To spolu s ropnou krizí v r. 1973 vedlo ke vzniku mezinárodních firem a k jejich expanzi na nové trhy a za novými výrobními možnostmi, zejména v rozvojových zemích s cílem snadněji maximalizovat zisk a akumulovat kapitál. Uvolnění kontroly nad přesuny kapitálu, možnosti využívat zmíněné komparativní výhody především v rozvojových zemích vedly k vzniku stále většího počtu nadnárodních společností (NNS).

	== Další znaky globalizace ==		== Další znaky globalizace ==

Jiří Dlouhý v 21. 2. 2008, 14:14

2008-02-21T14:14:24Z

← Starší verze		Verze z 21. 2. 2008, 16:14
Řádek 3:		Řádek 3:

	Hlavními znaky jsou:		Hlavními znaky jsou:
	*~~Nebývalý~~ růst objemu mezinárodně ~~obchodovatelného~~ zboží a služeb spojený ~~se stálým~~ procesem liberalizace obchodu. ~~Stále větší počet zemí je vtahován do toho procesu~~ vzájemné ~~výměny~~ zboží.		*Značný růst objemu mezinárodně obchodovaného zboží a služeb, spojený s procesem liberalizace obchodu. Většina výroby i služeb byla až donedávna organizována a integrována uvnitř států. Od konce 2. světové války, a zejména pak od 80. let 20. století, vedla rozsáhlá internacionalizace vlastnictví a řízení velkých firem k narůstající vzájemné propojenosti a integraci produkce zboží a služeb na nadnárodní úrovni. Vůdčími aktéry globalizace jsou nadnárodní společnosti (NNS).
	*Významné změny nastaly v geografickém rozmístění zemí a ve struktuře produktů podílejících se na mezinárodním obchodu. Bývalé rozvojové země zvýšily svůj podíl na mezinárodním obchodu, podíl výrobků na jejich exportech se v posledních letech zvýšil ze 47 na 83 %.		*Významné změny nastaly v geografickém rozmístění zemí a ve struktuře produktů podílejících se na mezinárodním obchodu. Bývalé rozvojové země zvýšily svůj podíl na mezinárodním obchodu, podíl výrobků na jejich exportech se v posledních letech zvýšil ze 47 na 83 %.
	*Ještě rychlejší byl růst objemu, rychlosti a komplexity finančních a přímých investičních toků, které opět zahrnuly rozvojové země a vedly k jejich větší integraci do globální ekonomiky.		*Ještě rychlejší byl růst objemu, rychlosti a komplexity finančních a přímých investičních toků, které opět zahrnuly rozvojové země a vedly k jejich větší integraci do globální ekonomiky.
Řádek 14:		Řádek 14:
	== Další znaky globalizace ==		== Další znaky globalizace ==

	*Značný růst objemu mezinárodně obchodovaného zboží a služeb, spojený s procesem liberalizace obchodu. Většina výroby i služeb byla až donedávna organizována a integrována uvnitř států. Od konce 2. světové války, a zejména pak od 80. let 20. století, vedla rozsáhlá internacionalizace vlastnictví a řízení velkých firem k narůstající vzájemné propojenosti a integraci produkce zboží a služeb na nadnárodní úrovni. Vůdčími aktéry globalizace jsou nadnárodní společnosti (NNS).
	*Proměny státnosti a států jako důsledek globalizačních procesů - globalizace vedla ke změně orientace státní politiky, která se nyní orientuje na liberálně tržní ekonomiku Státy se vzdávají některých svých funkcí NNS přesunují své aktivity do zemí, které nabízí výhodné podmínky (daňové prázdniny, levnou pracovní sílu, benevolentní přístup k ochraně ŽP.		*Proměny státnosti a států jako důsledek globalizačních procesů - globalizace vedla ke změně orientace státní politiky, která se nyní orientuje na liberálně tržní ekonomiku Státy se vzdávají některých svých funkcí NNS přesunují své aktivity do zemí, které nabízí výhodné podmínky (daňové prázdniny, levnou pracovní sílu, benevolentní přístup k ochraně ŽP.
	*Státy a jejich stabilita jsou závislé na pohybech na světových finančních trzích.		*Státy a jejich stabilita jsou závislé na pohybech na světových finančních trzích.

Jiří Dlouhý v 19. 2. 2008, 11:29

2008-02-19T11:29:03Z

← Starší verze		Verze z 19. 2. 2008, 13:29
Řádek 35:		Řádek 35:

	[[Kladné a záporné efekty globalizace]]		[[Kladné a záporné efekty globalizace]]

			[[Kategorie:Globalizace]]

Jiří Dlouhý v 4. 2. 2008, 11:45

2008-02-04T11:45:20Z

← Starší verze		Verze z 4. 2. 2008, 13:45
Řádek 32:		Řádek 32:
	== Odkazy ==		== Odkazy ==
	=== Související články ===		=== Související články ===
			[[Hlavní aktéři globalizace]]

	[[Kladné a záporné efekty globalizace]]		[[Kladné a záporné efekty globalizace]]

Jiří Dlouhý v 4. 2. 2008, 11:44

2008-02-04T11:44:24Z

← Starší verze		Verze z 4. 2. 2008, 13:44
Řádek 1:		Řádek 1:
	== Hlavní znaky globalizace ==		== Hlavní znaky globalizace ==
			Globalizace je spontánní, neřízený proces stále intenzivnější integrace zemí světa v jediném ekonomickém systému. To je zřejmě jediné kritérium, na kterém se shodnou teoretici zabývající se tímto jevem, aniž by se tím vzdávali možnosti do pojmu zahrnout celé sady dalších sociálních, politických, kulturních, sociálně psychologických atd. vztahů s globalizací souvisejících. Mezinárodní měnový fond (IMF) proto příznačně defi nuje globalizaci jako rostoucí ekonomickou vzájemnou závislost zemí ve světovém měřítku v důsledku rostoucího objemu a druhu přeshraničních transakcí zboží a služeb a toku mezinárodního kapitálu, jakož i rychlejšího a rozsáhlejšího šíření technologií. Tato charakteristika ovšem pomíjí klíčovou důležitost komunikací, především internetu a masmédií, zejména televize. Právě nepřetržitý proud informací vede k zrychlení všech společenských procesů, k transformaci času a prostoru. Vzdálené skutečnosti, ať ekonomické či jiné ovlivňují stále intenzivněji životy obyvatel zemí zejména přímo vtažených do globalizačních procesů.

			Hlavními znaky jsou:
	*Nebývalý růst objemu mezinárodně obchodovatelného zboží a služeb spojený se stálým procesem liberalizace obchodu. Stále větší počet zemí je vtahován do toho procesu vzájemné výměny zboží.		*Nebývalý růst objemu mezinárodně obchodovatelného zboží a služeb spojený se stálým procesem liberalizace obchodu. Stále větší počet zemí je vtahován do toho procesu vzájemné výměny zboží.
	*Významné změny nastaly v geografickém rozmístění zemí a ve struktuře produktů podílejících se na mezinárodním obchodu. Bývalé rozvojové země zvýšily svůj podíl na mezinárodním obchodu, podíl výrobků na jejich exportech se v posledních letech zvýšil ze 47 na 83 %.		*Významné změny nastaly v geografickém rozmístění zemí a ve struktuře produktů podílejících se na mezinárodním obchodu. Bývalé rozvojové země zvýšily svůj podíl na mezinárodním obchodu, podíl výrobků na jejich exportech se v posledních letech zvýšil ze 47 na 83 %.
Řádek 20:		Řádek 22:
	*Bývalé rozvojové země zvyšují svůj podíl na obchodu, roste jejich integrace do globální ekonomiky.		*Bývalé rozvojové země zvyšují svůj podíl na obchodu, roste jejich integrace do globální ekonomiky.
	*Průvodním jevem jsou změny ve struktuře výroby a služeb.		*Průvodním jevem jsou změny ve struktuře výroby a služeb.

	~~==[[Kladné a záporné efekty globalizace]] ==~~

	== Modernizace ==		== Modernizace ==

	Modernizace je jedním z ústředních hesel současné politiky a mediálního diskursu. Nyní probíhá druhá velká vlna modernizačního úsilí, které je ovšem ve všech podstatných ohledech přímým protikladem předchozí, předválečné vlny. Postupná ekonomizace jednotlivých oblastí života společnosti má za důsledek nový pohled na povahu globalizace.		Modernizace je jedním z ústředních hesel současné politiky a mediálního diskursu. Nyní probíhá druhá velká vlna modernizačního úsilí, které je ovšem ve všech podstatných ohledech přímým protikladem předchozí, předválečné vlny. Postupná ekonomizace jednotlivých oblastí života společnosti má za důsledek nový pohled na povahu globalizace.

	== Zdroje ==		== Zdroje ==
			* Keller, J. (2007) Teorie modernizace. Praha: SLON. ISBN: 978-80-86429-66-3.
			* Mezřický, V. Národní stát a globalizace. In: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) ''Globalizace a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005–2007. pp 73-84. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X.

	~~Keller, J. (2007) Teorie modernizace. Praha: SLON. ISBN: 978-80-86429-66-3.~~		== Odkazy ==
			=== Související články ===
	~~Mezřický, V. Národní stát~~ a globalizace. In: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) ''Globalizace a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005–2007. pp 73-84. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X.		[[Kladné a záporné efekty globalizace]]

Admin: Nová stránka: == Hlavní znaky globalizace == *Nebývalý růst objemu mezinárodně obchodovatelného zboží a služeb spojený se stálým procesem liberalizace obchodu. Stále větší počet...

2007-12-01T11:44:24Z

Nová stránka: == Hlavní znaky globalizace == *Nebývalý růst objemu mezinárodně obchodovatelného zboží a služeb spojený se stálým procesem liberalizace obchodu. Stále větší počet...

Nová stránka

== Hlavní znaky globalizace ==

*Nebývalý růst objemu mezinárodně obchodovatelného zboží a služeb spojený se stálým procesem liberalizace obchodu. Stále větší počet zemí je vtahován do toho procesu vzájemné výměny zboží.
*Významné změny nastaly v geografickém rozmístění zemí a ve struktuře produktů podílejících se na mezinárodním obchodu. Bývalé rozvojové země zvýšily svůj podíl na mezinárodním obchodu, podíl výrobků na jejich exportech se v posledních letech zvýšil ze 47 na 83 %.
*Ještě rychlejší byl růst objemu, rychlosti a komplexity finančních a přímých investičních toků, které opět zahrnuly rozvojové země a vedly k jejich větší integraci do globální ekonomiky.

Průvodním jevem byly změny ve struktuře výroby a služeb. To platí zejména o odklonu od výroby zboží a poskytování některých služeb v ekonomikách zemí OECD, zatímco výroba zboží rostla v rozvojových zemích. Docházelo zároveň k fragmentaci výrobního
procesu, který umožnil lepší zhodnocování kapitálu optimalizací využívání jak speciálních výrobních zkušeností v různých zemích, a tedy odborné zdatnosti pracovní síly, tak jiných komparativních výhod, zejména nižších mzdových nákladů.

Globalizační proces iniciovalo několik okolností. Základní impulz představovalo uvolnění vazby národních měn na dolar, k němuž došlo v letech 1971–1973. Do té doby, na základě Brettonwoodských dohod z roku 1944, existoval systém pevných směnných kurzů nejdůležitějších světových měn, vázaných na americký dolar. Důsledkem uvolnění této vazby byl přechod k systému tzv. volně plovoucích kurzů, který platí dosud. To spolu s ropnou krizí v r. 1973 vedlo ke vzniku mezinárodních firem a k jejich expanzi na nové trhy a za novými výrobními možnostmi, zejména v rozvojových zemích s cílem snadněji maximalizovat zisk a akumulovat kapitál. Uvolnění kontroly nad přesuny kapitálu, možnosti využívat zmíněné komparativní výhody především v rozvojových zemích vedly k vzniku stále většího počtu nadnárodních společností (NNS).

== Další znaky globalizace ==

*Značný růst objemu mezinárodně obchodovaného zboží a služeb, spojený s procesem liberalizace obchodu. Většina výroby i služeb byla až donedávna organizována a integrována uvnitř států. Od konce 2. světové války, a zejména pak od 80. let 20. století, vedla rozsáhlá internacionalizace vlastnictví a řízení velkých firem k narůstající vzájemné propojenosti a integraci produkce zboží a služeb na nadnárodní úrovni. Vůdčími aktéry globalizace jsou nadnárodní společnosti (NNS).
*Proměny státnosti a států jako důsledek globalizačních procesů - globalizace vedla ke změně orientace státní politiky, která se nyní orientuje na liberálně tržní ekonomiku Státy se vzdávají některých svých funkcí NNS přesunují své aktivity do zemí, které nabízí výhodné podmínky (daňové prázdniny, levnou pracovní sílu, benevolentní přístup k ochraně ŽP.
*Státy a jejich stabilita jsou závislé na pohybech na světových finančních trzích.
*Omezení suverenity – prakticky žádný stát se není schopen sám ubránit v případě napadení (atomová bomba) a ekologické problémy – všechny státy musí spolupracovat.
*Zvětšují se rozdíly mezi bohatými a chudými státy (OECD vs. rozvojové státy).
*Vznikají nacionalistické tendence.
*Bývalé rozvojové země zvyšují svůj podíl na obchodu, roste jejich integrace do globální ekonomiky.
*Průvodním jevem jsou změny ve struktuře výroby a služeb.

==[[Kladné a záporné efekty globalizace]] ==

== Modernizace ==

Modernizace je jedním z ústředních hesel současné politiky a mediálního diskursu. Nyní probíhá druhá velká vlna modernizačního úsilí, které je ovšem ve všech podstatných ohledech přímým protikladem předchozí, předválečné vlny. Postupná ekonomizace jednotlivých oblastí života společnosti má za důsledek nový pohled na povahu globalizace.

== Zdroje ==

Keller, J. (2007) Teorie modernizace. Praha: SLON. ISBN: 978-80-86429-66-3.

Mezřický, V. Národní stát a globalizace. In: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) ''Globalizace a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005–2007. pp 73-84. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X.