Globální regulace - Historie editací

Admin v 25. 5. 2016, 12:20

2016-05-25T12:20:04Z

← Starší verze		Verze z 25. 5. 2016, 14:20
Řádek 3:		Řádek 3:
	Globální povaha dnešních trhů si vyžaduje „globální governanci“ a globální regulaci, a to nejen pokud jde o „tvrdé normy“ právní, ale i v oblasti „měkkých norem“ – standardů chování v oblasti podnikatelské etiky, etiky veřejné správy, regulace a samoregulace lobbyismu atd. V obou směrech byly sice již vybudovány určité instituce a přijaty určité kodexy, ale přesto globální trhy trpí deficity v jejich governanci (ovládání). Máme na mysli zejména:		Globální povaha dnešních trhů si vyžaduje „globální governanci“ a globální regulaci, a to nejen pokud jde o „tvrdé normy“ právní, ale i v oblasti „měkkých norem“ – standardů chování v oblasti podnikatelské etiky, etiky veřejné správy, regulace a samoregulace lobbyismu atd. V obou směrech byly sice již vybudovány určité instituce a přijaty určité kodexy, ale přesto globální trhy trpí deficity v jejich governanci (ovládání). Máme na mysli zejména:

	*[[wikipedia:cs:Charta OSN\|Chartu Organizace spojených národů]] ([[OSN]]) a speciální instituce patřící k této celosvětové instituci, jako je její [[wikipedia:cs:Ekonomická a sociální rada OSN\|Ekonomická a sociální rada]] (ECOSOC), Komise pro lidská práva, [[Rada bezpečnosti]].		*[[wikipedia:cs:Charta OSN\|Chartu Organizace spojených národů]] ([[OSN]]) a speciální instituce patřící k této celosvětové instituci, jako je její [[wikipedia:cs:Ekonomická a sociální rada OSN\|Ekonomická a sociální rada]] (ECOSOC), Komise pro lidská práva, [[w:cs:Rada bezpečnosti OSN\|Rada bezpečnosti]].
	*Světové finanční instituce: [[w:cs:Světová banka\|Světová banka]] (WB) a [[w:cs:Mezinárodní měnový fond\|Mezinárodní měnový fond]] (IMF).		*Světové finanční instituce: [[w:cs:Světová banka\|Světová banka]] (WB) a [[w:cs:Mezinárodní měnový fond\|Mezinárodní měnový fond]] (IMF).
	*[[WTO\|Světovou organizace obchodu]] „WTO“ s globálními funkcemi, a řadu dalších.		*[[WTO\|Světovou organizace obchodu]] „WTO“ s globálními funkcemi, a řadu dalších.

Admin v 14. 5. 2016, 11:43

2016-05-14T11:43:08Z

← Starší verze		Verze z 14. 5. 2016, 13:43
Řádek 9:		Řádek 9:
	== Globální etika ==		== Globální etika ==

	Podobně byly učiněny iniciativy ke sjednocení „business ethics“ v globálním měřítku, jako je Caux Round Table, či Kongres světových náboženství v Chicagu 1994 s deklarovaným globálním etickým kodexem. Mezináboženský dialog je po [[wikipedia:cs:11. září 2001\|teroristickém útoku na New York]] (a válce v Afganistánu a v [[wikipedia:cs:Válka v Iráku\|Iráku]]) v daleko méně nadějné situaci než byl ještě před 10 lety. A případy finančních krizí (Asie, Argentina…) ukázaly, že ani [[Světová banka\|WB]], ani [[Mezinárodní měnový fond\|IMF]] nebyly s to ani predikovat vznik těchto krizí, ani neměly dost zdrojů a nedisponovaly adekvátními opatřeními, které by mohly čelit důsledkům těchto krizí.		Podobně byly učiněny iniciativy ke sjednocení „business ethics“ v globálním měřítku, jako je Caux Round Table, či Kongres světových náboženství v Chicagu 1994 s deklarovaným globálním etickým kodexem. Mezináboženský dialog je po [[wikipedia:cs:11. září 2001\|teroristickém útoku na New York]] (a válce v Afganistánu a v [[wikipedia:cs:Válka v Iráku\|Iráku]]) v daleko méně nadějné situaci než byl ještě před 10 lety. A případy finančních krizí (Asie, Argentina…) ukázaly, že ani [[w:cs:Světová banka\|WB]], ani [[Mezinárodní měnový fond\|IMF]] nebyly s to ani predikovat vznik těchto krizí, ani neměly dost zdrojů a nedisponovaly adekvátními opatřeními, které by mohly čelit důsledkům těchto krizí.

	Ekonomicky nejsilnější státy si navykly řešit většinou až důsledky globálních selhání a to na základě ad hoc setkání hlav těchto států. Omezené národní zájmy těch nejvlivnějších často brání dosažení konsensu i v otázkách, jejichž globální negativní dopady jsou mimo diskusi. A dnešní situace v čelení globálním problémům chudoby a životního prostředí vyznívá méně optimisticky než v období kolem výročního zasedání WB a IMF v Praze (září 2000). Tehdy se poprvé ve slovníku světových finančníků začal objevovat pojem či koncept „globálního dobra“ jako takový stav ve světovém hospodářství, který by všem zúčastněným dával šanci na rozvoj, a který by disponoval dostatečnými prostředky k bránění vzniku závažných krizí a destabilizace globálních trhů. Dnes jsou v důsledku událostí prvních pěti let nového tisíciletí rizika deprese v globálním měřítku či ekonomické destabilizace v různých částech světa větší, než se v euforii změny letopočtu zdálo.		Ekonomicky nejsilnější státy si navykly řešit většinou až důsledky globálních selhání a to na základě ad hoc setkání hlav těchto států. Omezené národní zájmy těch nejvlivnějších často brání dosažení konsensu i v otázkách, jejichž globální negativní dopady jsou mimo diskusi. A dnešní situace v čelení globálním problémům chudoby a životního prostředí vyznívá méně optimisticky než v období kolem výročního zasedání WB a IMF v Praze (září 2000). Tehdy se poprvé ve slovníku světových finančníků začal objevovat pojem či koncept „globálního dobra“ jako takový stav ve světovém hospodářství, který by všem zúčastněným dával šanci na rozvoj, a který by disponoval dostatečnými prostředky k bránění vzniku závažných krizí a destabilizace globálních trhů. Dnes jsou v důsledku událostí prvních pěti let nového tisíciletí rizika deprese v globálním měřítku či ekonomické destabilizace v různých částech světa větší, než se v euforii změny letopočtu zdálo.

Admin: Nahrazení textu „Mezinárodní měnový fond“ textem „Mezinárodní měnový fond“

2016-05-14T08:10:47Z

Nahrazení textu „Mezinárodní měnový fond“ textem „Mezinárodní měnový fond“

← Starší verze		Verze z 14. 5. 2016, 10:10
Řádek 4:		Řádek 4:

	*[[wikipedia:cs:Charta OSN\|Chartu Organizace spojených národů]] ([[OSN]]) a speciální instituce patřící k této celosvětové instituci, jako je její [[wikipedia:cs:Ekonomická a sociální rada OSN\|Ekonomická a sociální rada]] (ECOSOC), Komise pro lidská práva, [[Rada bezpečnosti]].		*[[wikipedia:cs:Charta OSN\|Chartu Organizace spojených národů]] ([[OSN]]) a speciální instituce patřící k této celosvětové instituci, jako je její [[wikipedia:cs:Ekonomická a sociální rada OSN\|Ekonomická a sociální rada]] (ECOSOC), Komise pro lidská práva, [[Rada bezpečnosti]].
	*Světové finanční instituce: [[w:cs:Světová banka\|Světová banka]] (WB) a [[Mezinárodní měnový fond]] (IMF).		*Světové finanční instituce: [[w:cs:Světová banka\|Světová banka]] (WB) a [[w:cs:Mezinárodní měnový fond\|Mezinárodní měnový fond]] (IMF).
	*[[WTO\|Světovou organizace obchodu]] „WTO“ s globálními funkcemi, a řadu dalších.		*[[WTO\|Světovou organizace obchodu]] „WTO“ s globálními funkcemi, a řadu dalších.

Admin: Nahrazení textu „Světová banka“ textem „Světová banka“

2016-05-14T08:04:57Z

Nahrazení textu „Světová banka“ textem „Světová banka“

← Starší verze		Verze z 14. 5. 2016, 10:04
Řádek 4:		Řádek 4:

	*[[wikipedia:cs:Charta OSN\|Chartu Organizace spojených národů]] ([[OSN]]) a speciální instituce patřící k této celosvětové instituci, jako je její [[wikipedia:cs:Ekonomická a sociální rada OSN\|Ekonomická a sociální rada]] (ECOSOC), Komise pro lidská práva, [[Rada bezpečnosti]].		*[[wikipedia:cs:Charta OSN\|Chartu Organizace spojených národů]] ([[OSN]]) a speciální instituce patřící k této celosvětové instituci, jako je její [[wikipedia:cs:Ekonomická a sociální rada OSN\|Ekonomická a sociální rada]] (ECOSOC), Komise pro lidská práva, [[Rada bezpečnosti]].
	*Světové finanční instituce: [[Světová banka]] (WB) a [[Mezinárodní měnový fond]] (IMF).		*Světové finanční instituce: [[w:cs:Světová banka\|Světová banka]] (WB) a [[Mezinárodní měnový fond]] (IMF).
	*[[WTO\|Světovou organizace obchodu]] „WTO“ s globálními funkcemi, a řadu dalších.		*[[WTO\|Světovou organizace obchodu]] „WTO“ s globálními funkcemi, a řadu dalších.

Šarkasvo: +odkazy

2008-09-16T07:18:53Z

+odkazy

← Starší verze		Verze z 16. 9. 2008, 09:18
Řádek 1:		Řádek 1:
	Trhy byly a stále jsou regulovány především z pozice teritoriálních národních států popř. jejich integračních seskupení. Rostoucí komplexita vztahů a externality hospodářských aktivit mají za následek, že tato regulace sledující omezené zájmy států (vlád) může mít negativní důsledky na ostatní. Např. restrikce dovozů, změny směnných relací či úrokových sazeb mohou destabilizovat sousední, ba i velice vzdálené ekonomiky. Vlivy v oblasti životního prostředí jsou notoricky známé. Jindy – už z povahy věci – lze čelit negativním jevům jen koordinovanými politikami nadnárodního či globálního dosahu, jako je tomu v případě obrany proti praní špinavých peněz, obchodování s drogami, zbraněmi, v boji s kriminální ekonomikou. Státy mají často i nedostačující zdroje pro čelení živelným pohromám. Vynutitelnost mezinárodně odsouhlasených principů při respektování lidských práv apod. rovněž vyžaduje koordinované úsilí, na něž jednotlivé státy nestačí.		Trhy byly a stále jsou regulovány především z pozice teritoriálních národních států popř. jejich integračních seskupení. Rostoucí komplexita vztahů a externality hospodářských aktivit mají za následek, že tato regulace sledující omezené zájmy států (vlád) může mít negativní důsledky na ostatní. Např. restrikce dovozů, změny směnných relací či úrokových sazeb mohou destabilizovat sousední, ba i velice vzdálené ekonomiky. Vlivy v oblasti životního prostředí jsou notoricky známé. Jindy – už z povahy věci – lze čelit negativním jevům jen koordinovanými politikami nadnárodního či globálního dosahu, jako je tomu v případě obrany proti [[wikipedia:cs:Praní špinavých peněz\|praní špinavých peněz]], obchodování s drogami, zbraněmi, v boji s kriminální ekonomikou. Státy mají často i nedostačující zdroje pro čelení živelným pohromám. Vynutitelnost mezinárodně odsouhlasených principů při respektování [[wikipedia:cs:Lidská práva\|lidských práv]] apod. rovněž vyžaduje koordinované úsilí, na něž jednotlivé státy nestačí.

	Globální povaha dnešních trhů si vyžaduje „globální governanci“ a globální regulaci, a to nejen pokud jde o „tvrdé normy“ právní, ale i v oblasti „měkkých norem“ – standardů chování v oblasti podnikatelské etiky, etiky veřejné správy, regulace a samoregulace lobbyismu atd. V obou směrech byly sice již vybudovány určité instituce a přijaty určité kodexy, ale přesto globální trhy trpí deficity v jejich governanci (ovládání). Máme na mysli zejména:		Globální povaha dnešních trhů si vyžaduje „globální governanci“ a globální regulaci, a to nejen pokud jde o „tvrdé normy“ právní, ale i v oblasti „měkkých norem“ – standardů chování v oblasti podnikatelské etiky, etiky veřejné správy, regulace a samoregulace lobbyismu atd. V obou směrech byly sice již vybudovány určité instituce a přijaty určité kodexy, ale přesto globální trhy trpí deficity v jejich governanci (ovládání). Máme na mysli zejména:

	*Chartu Organizace spojených národů (OSN) a speciální instituce patřící k této celosvětové instituci, jako je její Ekonomická a sociální rada (ECOSOC), Komise pro lidská práva, [[Rada bezpečnosti]].		*[[wikipedia:cs:Charta OSN\|Chartu Organizace spojených národů]] ([[OSN]]) a speciální instituce patřící k této celosvětové instituci, jako je její [[wikipedia:cs:Ekonomická a sociální rada OSN\|Ekonomická a sociální rada]] (ECOSOC), Komise pro lidská práva, [[Rada bezpečnosti]].
	*Světové finanční instituce: [[Světová banka]] (WB) a [[Mezinárodní měnový fond]] (IMF).		*Světové finanční instituce: [[Světová banka]] (WB) a [[Mezinárodní měnový fond]] (IMF).
	*[[WTO\|Světovou organizace obchodu]] „WTO“ s globálními funkcemi, a řadu dalších.		*[[WTO\|Světovou organizace obchodu]] „WTO“ s globálními funkcemi, a řadu dalších.
Řádek 9:		Řádek 9:
	== Globální etika ==		== Globální etika ==

	Podobně byly učiněny iniciativy ke sjednocení „business ethics“ v globálním měřítku, jako je Caux Round Table, či Kongres světových náboženství v Chicagu 1994 s deklarovaným globálním etickým kodexem. Mezináboženský dialog je po teroristickém útoku na New York (a válce v Afganistánu a v Iráku) v daleko méně nadějné situaci než byl ještě před 10 lety. A případy finančních krizí (Asie, Argentina…) ukázaly, že ani WB, ani IMF nebyly s to ani predikovat vznik těchto krizí, ani neměly dost zdrojů a nedisponovaly adekvátními opatřeními, které by mohly čelit důsledkům těchto krizí.		Podobně byly učiněny iniciativy ke sjednocení „business ethics“ v globálním měřítku, jako je Caux Round Table, či Kongres světových náboženství v Chicagu 1994 s deklarovaným globálním etickým kodexem. Mezináboženský dialog je po [[wikipedia:cs:11. září 2001\|teroristickém útoku na New York]] (a válce v Afganistánu a v [[wikipedia:cs:Válka v Iráku\|Iráku]]) v daleko méně nadějné situaci než byl ještě před 10 lety. A případy finančních krizí (Asie, Argentina…) ukázaly, že ani [[Světová banka\|WB]], ani [[Mezinárodní měnový fond\|IMF]] nebyly s to ani predikovat vznik těchto krizí, ani neměly dost zdrojů a nedisponovaly adekvátními opatřeními, které by mohly čelit důsledkům těchto krizí.

	Ekonomicky nejsilnější státy si navykly řešit většinou až důsledky globálních selhání a to na základě ad hoc setkání hlav těchto států. Omezené národní zájmy těch nejvlivnějších často brání dosažení konsensu i v otázkách, jejichž globální negativní dopady jsou mimo diskusi. A dnešní situace v čelení globálním problémům chudoby a životního prostředí vyznívá méně optimisticky než v období kolem výročního zasedání WB a IMF v Praze (září 2000). Tehdy se poprvé ve slovníku světových finančníků začal objevovat pojem či koncept „globálního dobra“ jako takový stav ve světovém hospodářství, který by všem zúčastněným dával šanci na rozvoj, a který by disponoval dostatečnými prostředky k bránění vzniku závažných krizí a destabilizace globálních trhů. Dnes jsou v důsledku událostí prvních pěti let nového tisíciletí rizika deprese v globálním měřítku či ekonomické destabilizace v různých částech světa větší, než se v euforii změny letopočtu zdálo.		Ekonomicky nejsilnější státy si navykly řešit většinou až důsledky globálních selhání a to na základě ad hoc setkání hlav těchto států. Omezené národní zájmy těch nejvlivnějších často brání dosažení konsensu i v otázkách, jejichž globální negativní dopady jsou mimo diskusi. A dnešní situace v čelení globálním problémům chudoby a životního prostředí vyznívá méně optimisticky než v období kolem výročního zasedání WB a IMF v Praze (září 2000). Tehdy se poprvé ve slovníku světových finančníků začal objevovat pojem či koncept „globálního dobra“ jako takový stav ve světovém hospodářství, který by všem zúčastněným dával šanci na rozvoj, a který by disponoval dostatečnými prostředky k bránění vzniku závažných krizí a destabilizace globálních trhů. Dnes jsou v důsledku událostí prvních pěti let nového tisíciletí rizika deprese v globálním měřítku či ekonomické destabilizace v různých částech světa větší, než se v euforii změny letopočtu zdálo.

Jiří Dlouhý v 16. 2. 2008, 20:55

2008-02-16T20:55:28Z

← Starší verze		Verze z 16. 2. 2008, 22:55
Řádek 3:		Řádek 3:
	Globální povaha dnešních trhů si vyžaduje „globální governanci“ a globální regulaci, a to nejen pokud jde o „tvrdé normy“ právní, ale i v oblasti „měkkých norem“ – standardů chování v oblasti podnikatelské etiky, etiky veřejné správy, regulace a samoregulace lobbyismu atd. V obou směrech byly sice již vybudovány určité instituce a přijaty určité kodexy, ale přesto globální trhy trpí deficity v jejich governanci (ovládání). Máme na mysli zejména:		Globální povaha dnešních trhů si vyžaduje „globální governanci“ a globální regulaci, a to nejen pokud jde o „tvrdé normy“ právní, ale i v oblasti „měkkých norem“ – standardů chování v oblasti podnikatelské etiky, etiky veřejné správy, regulace a samoregulace lobbyismu atd. V obou směrech byly sice již vybudovány určité instituce a přijaty určité kodexy, ale přesto globální trhy trpí deficity v jejich governanci (ovládání). Máme na mysli zejména:

	*Chartu Organizace spojených národů (OSN) a speciální instituce patřící k této celosvětové instituci, jako je její Ekonomická a sociální rada (ECOSOC), Komise pro lidská práva, Rada bezpečnosti.		*Chartu Organizace spojených národů (OSN) a speciální instituce patřící k této celosvětové instituci, jako je její Ekonomická a sociální rada (ECOSOC), Komise pro lidská práva, [[Rada bezpečnosti]].
	*Světové finanční instituce: ~~„World Bank“~~ a ~~„International Monetary Fund“~~.		*Světové finanční instituce: [[Světová banka]] (WB) a [[Mezinárodní měnový fond]] (IMF).
	*Světovou organizace obchodu „WTO“ s globálními funkcemi, a řadu dalších.		*[[WTO\|Světovou organizace obchodu]] „WTO“ s globálními funkcemi, a řadu dalších.

	== Globální etika ==		== Globální etika ==
Řádek 19:		Řádek 19:
	*Stewart, F., Daws, S., 2003. Global Governance: The Case for a World Economic and Social Council. Finance&Common Good, Geneva, No.15, p. 8–10.		*Stewart, F., Daws, S., 2003. Global Governance: The Case for a World Economic and Social Council. Finance&Common Good, Geneva, No.15, p. 8–10.
	*Masciandro, D., 2001. Globalization and Criminal Sovereign States. Finance&Common Good, No. 8, Geneva.		*Masciandro, D., 2001. Globalization and Criminal Sovereign States. Finance&Common Good, No. 8, Geneva.

			[[Kategorie:Globalizace]] [[Kategorie:Ekonomie]]
			{{upravit Martin}}

Admin: Nová stránka: Trhy byly a stále jsou regulovány především z pozice teritoriálních národních států popř. jejich integračních seskupení. Rostoucí komplexita vztahů a externality hos...

2007-12-01T12:49:51Z

Nová stránka: Trhy byly a stále jsou regulovány především z pozice teritoriálních národních států popř. jejich integračních seskupení. Rostoucí komplexita vztahů a externality hos...

Nová stránka

Trhy byly a stále jsou regulovány především z pozice teritoriálních národních států popř. jejich integračních seskupení. Rostoucí komplexita vztahů a externality hospodářských aktivit mají za následek, že tato regulace sledující omezené zájmy států (vlád) může mít negativní důsledky na ostatní. Např. restrikce dovozů, změny směnných relací či úrokových sazeb mohou destabilizovat sousední, ba i velice vzdálené ekonomiky. Vlivy v oblasti životního prostředí jsou notoricky známé. Jindy – už z povahy věci – lze čelit negativním jevům jen koordinovanými politikami nadnárodního či globálního dosahu, jako je tomu v případě obrany proti praní špinavých peněz, obchodování s drogami, zbraněmi, v boji s kriminální ekonomikou. Státy mají často i nedostačující zdroje pro čelení živelným pohromám. Vynutitelnost mezinárodně odsouhlasených principů při respektování lidských práv apod. rovněž vyžaduje koordinované úsilí, na něž jednotlivé státy nestačí.

Globální povaha dnešních trhů si vyžaduje „globální governanci“ a globální regulaci, a to nejen pokud jde o „tvrdé normy“ právní, ale i v oblasti „měkkých norem“ – standardů chování v oblasti podnikatelské etiky, etiky veřejné správy, regulace a samoregulace lobbyismu atd. V obou směrech byly sice již vybudovány určité instituce a přijaty určité kodexy, ale přesto globální trhy trpí deficity v jejich governanci (ovládání). Máme na mysli zejména:

*Chartu Organizace spojených národů (OSN) a speciální instituce patřící k této celosvětové instituci, jako je její Ekonomická a sociální rada (ECOSOC), Komise pro lidská práva, Rada bezpečnosti.
*Světové finanční instituce: „World Bank“ a „International Monetary Fund“.
*Světovou organizace obchodu „WTO“ s globálními funkcemi, a řadu dalších.

== Globální etika ==

Podobně byly učiněny iniciativy ke sjednocení „business ethics“ v globálním měřítku, jako je Caux Round Table, či Kongres světových náboženství v Chicagu 1994 s deklarovaným globálním etickým kodexem. Mezináboženský dialog je po teroristickém útoku na New York (a válce v Afganistánu a v Iráku) v daleko méně nadějné situaci než byl ještě před 10 lety. A případy finančních krizí (Asie, Argentina…) ukázaly, že ani WB, ani IMF nebyly s to ani predikovat vznik těchto krizí, ani neměly dost zdrojů a nedisponovaly adekvátními opatřeními, které by mohly čelit důsledkům těchto krizí.

Ekonomicky nejsilnější státy si navykly řešit většinou až důsledky globálních selhání a to na základě ad hoc setkání hlav těchto států. Omezené národní zájmy těch nejvlivnějších často brání dosažení konsensu i v otázkách, jejichž globální negativní dopady jsou mimo diskusi. A dnešní situace v čelení globálním problémům chudoby a životního prostředí vyznívá méně optimisticky než v období kolem výročního zasedání WB a IMF v Praze (září 2000). Tehdy se poprvé ve slovníku světových finančníků začal objevovat pojem či koncept „globálního dobra“ jako takový stav ve světovém hospodářství, který by všem zúčastněným dával šanci na rozvoj, a který by disponoval dostatečnými prostředky k bránění vzniku závažných krizí a destabilizace globálních trhů. Dnes jsou v důsledku událostí prvních pěti let nového tisíciletí rizika deprese v globálním měřítku či ekonomické destabilizace v různých částech světa větší, než se v euforii změny letopočtu zdálo.

== Zdroje ==

*Stone, A. H. W., World Business Environment. Survey 2000–2001 for 80 Countries. http://econ.worldbank.org.
*WB, 2004. State-Society Synergy for Accountability. Lessons for the World Bank. WB Working Paper No. 30, Washington, D. C.: World Bank.
*Stewart, F., Daws, S., 2003. Global Governance: The Case for a World Economic and Social Council. Finance&Common Good, Geneva, No.15, p. 8–10.
*Masciandro, D., 2001. Globalization and Criminal Sovereign States. Finance&Common Good, No. 8, Geneva.

← Starší verze		Verze z 14. 5. 2016, 10:10
Řádek 4:		Řádek 4:

	*[[wikipedia:cs:Charta OSN\|Chartu Organizace spojených národů]] ([[OSN]]) a speciální instituce patřící k této celosvětové instituci, jako je její [[wikipedia:cs:Ekonomická a sociální rada OSN\|Ekonomická a sociální rada]] (ECOSOC), Komise pro lidská práva, [[Rada bezpečnosti]].		*[[wikipedia:cs:Charta OSN\|Chartu Organizace spojených národů]] ([[OSN]]) a speciální instituce patřící k této celosvětové instituci, jako je její [[wikipedia:cs:Ekonomická a sociální rada OSN\|Ekonomická a sociální rada]] (ECOSOC), Komise pro lidská práva, [[Rada bezpečnosti]].
	*Světové finanční instituce: [[w:cs:Světová banka\|Světová banka]] (WB) a [[Mezinárodní měnový fond]] (IMF).		*Světové finanční instituce: [[w:cs:Světová banka\|Světová banka]] (WB) a [[w:cs:Mezinárodní měnový fond\|Mezinárodní měnový fond]] (IMF).
	*[[WTO\|Světovou organizace obchodu]] „WTO“ s globálními funkcemi, a řadu dalších.		*[[WTO\|Světovou organizace obchodu]] „WTO“ s globálními funkcemi, a řadu dalších.