Extrémní počasí a zdraví - Historie editací

Admin v 1. 12. 2020, 11:57

2020-12-01T11:57:27Z

← Starší verze		Verze z 1. 12. 2020, 13:57
Řádek 189:		Řádek 189:
	[[Kategorie:Tereza Hacová]]		[[Kategorie:Tereza Hacová]]
	[[Kategorie:Environmentální psychologie]]		[[Kategorie:Environmentální psychologie]]
	~~[[Kategorie:Projekt~~ Odpovědná spotřeba]]		{{Odpovědná spotřeba}}

Admin: removed Category:Životní prostředí using HotCat

2020-01-25T10:21:23Z

removed Category:Životní prostředí using HotCat

← Starší verze		Verze z 25. 1. 2020, 12:21
Řádek 188:		Řádek 188:

	[[Kategorie:Tereza Hacová]]		[[Kategorie:Tereza Hacová]]
	~~[[Kategorie:Životní prostředí]]~~
	[[Kategorie:Environmentální psychologie]]		[[Kategorie:Environmentální psychologie]]
	[[Kategorie:Projekt Odpovědná spotřeba]]		[[Kategorie:Projekt Odpovědná spotřeba]]

Admin: added Category:Projekt Odpovědná spotřeba using HotCat

2020-01-25T09:46:51Z

added Category:Projekt Odpovědná spotřeba using HotCat

← Starší verze		Verze z 25. 1. 2020, 11:46
Řádek 190:		Řádek 190:
	[[Kategorie:Životní prostředí]]		[[Kategorie:Životní prostředí]]
	[[Kategorie:Environmentální psychologie]]		[[Kategorie:Environmentální psychologie]]
			[[Kategorie:Projekt Odpovědná spotřeba]]

JaDlo v 27. 10. 2019, 00:44

2019-10-27T00:44:41Z

← Starší verze		Verze z 27. 10. 2019, 02:44
Řádek 188:		Řádek 188:

	[[Kategorie:Tereza Hacová]]		[[Kategorie:Tereza Hacová]]
			[[Kategorie:Životní prostředí]]
			[[Kategorie:Environmentální psychologie]]

Admin: removed Category:Tereza Honcová; added Category:Tereza Hacová using HotCat

2019-07-23T06:30:18Z

removed Category:Tereza Honcová; added Category:Tereza Hacová using HotCat

← Starší verze		Verze z 23. 7. 2019, 08:30
Řádek 187:		Řádek 187:
	*[[Dopady emisí z dopravy na zdraví a životní prostředí]]		*[[Dopady emisí z dopravy na zdraví a životní prostředí]]

	[[Kategorie:Tereza ~~Honcová~~]]		[[Kategorie:Tereza Hacová]]

Admin: added Category:Tereza Honcová using HotCat

2019-07-23T06:20:44Z

added Category:Tereza Honcová using HotCat

← Starší verze		Verze z 23. 7. 2019, 08:20
Řádek 186:		Řádek 186:
	*[[Životní prostředí a zdraví]]		*[[Životní prostředí a zdraví]]
	*[[Dopady emisí z dopravy na zdraví a životní prostředí]]		*[[Dopady emisí z dopravy na zdraví a životní prostředí]]

			[[Kategorie:Tereza Honcová]]

Admin: ještě jedna reference

2019-07-22T14:08:13Z

ještě jedna reference

@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
 ==Klimatické změny a zdraví==
-Klimatické změny mají a budou mít velký vliv na [[w:cs:zdraví|lidské zdraví]], a to jak fyzické tak psychické. Lidé nebudou ohroženi jen bezprostředním nebezpečím ze stále extrémnějšího počasí, horkých vln a záplav. Budou se jich dotýkat i nepřímé, méně zřejmé ale rozšířenější, dopady klimatických změn jako např. zvýšená nemocnost přenášená pomocí škůdců, horší kvalita ovzduší, nejistota potravy a čisté vody. V rámci duševního zdraví představují akutní i dlouhodobé projevy klimatických změn zdroj velké míry stresu a strachu ze zhoršení kvality života, poškození fyzického zdraví až smrti. To poté může vyústit v úzkostné a depresivní poruchy, zneužívání návykových látek, post-traumatickou stresovou poruchu i v sebevražedné pokusy. Ohrožení zdraví může přicházet z přímých a nepřímých zdrojů.<ref name=":0">MANNING, Christie a Susan CLAYTON, 2018. 9 - Threats to mental health and wellbeing associated with climate change. In: Susan CLAYTON a Christie MANNING, ed. ''Psychology and Climate Change'' [online]. B.m.: Academic Press, s. 217–244. <nowiki>ISBN 978-0-12-813130-5</nowiki>. Dostupné z: doi:10.1016/B978-0-12-813130-5.00009-6</ref>
+Klimatické změny mají a budou mít velký vliv na [[w:cs:zdraví|lidské zdraví]], a to jak fyzické tak psychické. Lidé nebudou ohroženi jen bezprostředním nebezpečím ze stále extrémnějšího počasí, horkých vln a záplav. Budou se jich dotýkat i nepřímé, méně zřejmé ale rozšířenější, dopady klimatických změn jako např. zvýšená nemocnost přenášená pomocí škůdců, horší kvalita ovzduší, nejistota potravy a čisté vody. V rámci duševního zdraví představují akutní i dlouhodobé projevy klimatických změn zdroj velké míry stresu a strachu ze zhoršení kvality života, poškození fyzického zdraví až smrti. To poté může vyústit v úzkostné a depresivní poruchy, zneužívání návykových látek, post-traumatickou stresovou poruchu i v sebevražedné pokusy. Ohrožení zdraví může přicházet z přímých a nepřímých zdrojů.<ref name=":0">{{Citace monografie
 ==Extrémní počasí a fyzické zdraví==

Admin: úprava referencí

2019-07-22T14:06:37Z

úprava referencí

Ukázat změny

Admin: typo, linky

2019-07-22T13:53:59Z

typo, linky

Ukázat změny

Admin: typo

2019-07-22T13:30:17Z

typo

← Starší verze		Verze z 22. 7. 2019, 15:30
Řádek 1:		Řádek 1:
	Extrémní počasí a přírodní katastrofy mají velký vliv na fyzické i psychické zdraví. Ohrožují jedince jak možností zranění, ale např. i přenosem infekcí nebo zhoršením aktuálního zdravotního stavu a obecně vedou k vyšší mortalitě. Psychické problémy mohou být akutní, jako je akutní traumatický stres nebo pocity ztráty kontroly a úzkosti, ale mohou mít i dlouhodobý charakter, např. posttraumatická stresová porucha nebo zneužívání návykových látek.		Extrémní počasí a přírodní katastrofy mají velký vliv na fyzické i psychické zdraví. Ohrožují jedince jak možností zranění, ale např. i přenosem infekcí nebo zhoršením aktuálního zdravotního stavu a obecně vedou k vyšší mortalitě. Psychické problémy mohou být akutní, jako je akutní traumatický stres nebo pocity ztráty kontroly a úzkosti, ale mohou mít i dlouhodobý charakter, např. posttraumatická stresová porucha nebo zneužívání návykových látek.

	=== Klimatické změny a zdraví ===		== Klimatické změny a zdraví ==
	Klimatické změny mají a budou mít velký vliv na lidské zdraví, a to jak fyzické tak psychické. Lidé nebudou ohroženi jen bezprostředním nebezpečím ze stále extrémnějšího počasí, horkých vln a záplav. Budou se jich dotýkat i nepřímé, méně zřejmé ale rozšířenější, dopady klimatických změn jako např. zvýšená nemocnost přenášená pomocí škůdců, horší kvalita ovzduší, nejistota potravy a čisté vody. V rámci duševního zdraví představují akutní i dlouhodobé projevy klimatických změn zdroj velké míry stresu a strachu ze zhoršení kvality života, poškození fyzického zdraví až smrti. To poté může vyústit v úzkostné a depresivní poruchy, zneužívání návykových látek, post-traumatickou stresovou poruchu i v sebevražedné pokusy. Ohrožení zdraví může přicházet z přímých a nepřímých zdrojů <ref name=":0">MANNING, Christie a Susan CLAYTON, 2018. 9 - Threats to mental health and wellbeing associated with climate change. In: Susan CLAYTON a Christie MANNING, ed. ''Psychology and Climate Change'' [online]. B.m.: Academic Press, s. 217–244. <nowiki>ISBN 978-0-12-813130-5</nowiki>. Dostupné z: doi:10.1016/B978-0-12-813130-5.00009-6</ref>.		Klimatické změny mají a budou mít velký vliv na lidské zdraví, a to jak fyzické tak psychické. Lidé nebudou ohroženi jen bezprostředním nebezpečím ze stále extrémnějšího počasí, horkých vln a záplav. Budou se jich dotýkat i nepřímé, méně zřejmé ale rozšířenější, dopady klimatických změn jako např. zvýšená nemocnost přenášená pomocí škůdců, horší kvalita ovzduší, nejistota potravy a čisté vody. V rámci duševního zdraví představují akutní i dlouhodobé projevy klimatických změn zdroj velké míry stresu a strachu ze zhoršení kvality života, poškození fyzického zdraví až smrti. To poté může vyústit v úzkostné a depresivní poruchy, zneužívání návykových látek, post-traumatickou stresovou poruchu i v sebevražedné pokusy. Ohrožení zdraví může přicházet z přímých a nepřímých zdrojů <ref name=":0">MANNING, Christie a Susan CLAYTON, 2018. 9 - Threats to mental health and wellbeing associated with climate change. In: Susan CLAYTON a Christie MANNING, ed. ''Psychology and Climate Change'' [online]. B.m.: Academic Press, s. 217–244. <nowiki>ISBN 978-0-12-813130-5</nowiki>. Dostupné z: doi:10.1016/B978-0-12-813130-5.00009-6</ref>.

	==~~= '''~~Extrémní počasí a fyzické zdraví~~''' =~~==		== Extrémní počasí a fyzické zdraví ==
	Jako přímé zdroje označujeme extrémní počasí a jeho následky. Může se jednat o extrémní bouřky nebo rychlé povodně, které vedou k vyšší mortalitě (obzvláště v oblastech, kde na takové situace nejsou připraveni). Při takovýchto bouřkách je vyšší pravděpodobnost zranění kvůli zřícení budov nebo následně zavalení sutinami, stejně jako je v těchto situacích vyšší četnost dopravních nehod. Při záplavách je pak lidské zdraví ohroženo možností utonutí.		Jako přímé zdroje označujeme extrémní počasí a jeho následky. Může se jednat o extrémní bouřky nebo rychlé povodně, které vedou k vyšší mortalitě (obzvláště v oblastech, kde na takové situace nejsou připraveni). Při takovýchto bouřkách je vyšší pravděpodobnost zranění kvůli zřícení budov nebo následně zavalení sutinami, stejně jako je v těchto situacích vyšší četnost dopravních nehod. Při záplavách je pak lidské zdraví ohroženo možností utonutí.

Řádek 25:		Řádek 25:
	}}</ref>.		}}</ref>.

	==~~= '''~~Extrémní počasí a psychické zdraví~~'''~~ ===		== Extrémní počasí a psychické zdraví ===
	Fyzické a psychické zdraví je navzájem závislé a propojené. Proto i extrémní počasí ovlivňuje jak fyzické zdraví, tak může v mnoha případech způsobit i akutní nebo hluboké trauma psychicky. To může vzejít z vlastního fyzického poranění jedince, zranění nebo smrti blízkého člověka, domácích mazlíčků a zvířat, zničení nebo ztráty majetku i z přerušení nebo ztráty práce a původního životního stylu <ref>NERIA, Yuval a James M. SHULTZ, 2012. Mental Health Effects of Hurricane Sandy: Characteristics, Potential Aftermath, and Response. ''JAMA'' [online]. '''308'''(24), 2571–2572. ISSN 0098-7484. Dostupné z: doi:10.1001/jama.2012.110700</ref>. První fáze reakce na neštěstí je provázena šokem, hrůzou a vztekem. Později se emoce mění do smutku, ztráty smyslu a kontroly nad situací. Průběh je však velmi individuální <ref>RAPHAEL, Beverley, 2007. The Human Touch and Mass Catastrophe. ''Psychiatry: Interpersonal and Biological Processes'' [online]. '''70'''(4), 329–336. ISSN 0033-2747. Dostupné z: doi:10.1521/psyc.2007.70.4.329</ref>.		Fyzické a psychické zdraví je navzájem závislé a propojené. Proto i extrémní počasí ovlivňuje jak fyzické zdraví, tak může v mnoha případech způsobit i akutní nebo hluboké trauma psychicky. To může vzejít z vlastního fyzického poranění jedince, zranění nebo smrti blízkého člověka, domácích mazlíčků a zvířat, zničení nebo ztráty majetku i z přerušení nebo ztráty práce a původního životního stylu <ref>NERIA, Yuval a James M. SHULTZ, 2012. Mental Health Effects of Hurricane Sandy: Characteristics, Potential Aftermath, and Response. ''JAMA'' [online]. '''308'''(24), 2571–2572. ISSN 0098-7484. Dostupné z: doi:10.1001/jama.2012.110700</ref>. První fáze reakce na neštěstí je provázena šokem, hrůzou a vztekem. Později se emoce mění do smutku, ztráty smyslu a kontroly nad situací. Průběh je však velmi individuální <ref>RAPHAEL, Beverley, 2007. The Human Touch and Mass Catastrophe. ''Psychiatry: Interpersonal and Biological Processes'' [online]. '''70'''(4), 329–336. ISSN 0033-2747. Dostupné z: doi:10.1521/psyc.2007.70.4.329</ref>.

Řádek 34:		Řádek 34:
	Mnoho přeživších se po katastrofě strachuje o svou budoucnost, průběh dalších katastrof, cítí pocit zranitelnosti, bezmoci a truchlí. Ti, kteří mají širokou síť zdrojů (např. blízcí lidé, zdraví, finance, pocit smysluplnosti v životě), zvládají tyto následné pocity a poruchy mnohem lépe a rychleji <ref>HOBFOLL, Stevan E., Natalie R. STEVENS a Alyson K. ZALTA, 2015. Expanding the Science of Resilience: Conserving Resources in the Aid of Adaptation. ''Psychological Inquiry'' [online]. '''26'''(2), 174–180. ISSN 1047-840X. Dostupné z: doi:10.1080/1047840X.2015.1002377</ref>. Ale ti, kteří jsou velmi zakořeněni ve své komunitě a místě bydliště, prožívají ztráty mnohem silněji. Tito jedinci už se ve svém domově nikdy nemusí cítit v bezpečí <ref name=":0" />.		Mnoho přeživších se po katastrofě strachuje o svou budoucnost, průběh dalších katastrof, cítí pocit zranitelnosti, bezmoci a truchlí. Ti, kteří mají širokou síť zdrojů (např. blízcí lidé, zdraví, finance, pocit smysluplnosti v životě), zvládají tyto následné pocity a poruchy mnohem lépe a rychleji <ref>HOBFOLL, Stevan E., Natalie R. STEVENS a Alyson K. ZALTA, 2015. Expanding the Science of Resilience: Conserving Resources in the Aid of Adaptation. ''Psychological Inquiry'' [online]. '''26'''(2), 174–180. ISSN 1047-840X. Dostupné z: doi:10.1080/1047840X.2015.1002377</ref>. Ale ti, kteří jsou velmi zakořeněni ve své komunitě a místě bydliště, prožívají ztráty mnohem silněji. Tito jedinci už se ve svém domově nikdy nemusí cítit v bezpečí <ref name=":0" />.

	=== Odkazy ===		== Odkazy ==

	~~==== Zdroje ====~~
	~~<references />'''Interní odkazy'''~~

			=== Reference ===
			<references />
			=== Související stránky ===
	* [[Životní prostředí a zdraví]]		* [[Životní prostředí a zdraví]]
	* [[Dopady emisí z dopravy na zdraví a životní prostředí]]		* [[Dopady emisí z dopravy na zdraví a životní prostředí]]