Environmentální psychologie - Historie editací

JaDlo v 27. 10. 2019, 16:51

2019-10-27T16:51:05Z

Admin: added Category:Environmentální obory using HotCat

2016-05-18T06:02:37Z

added Category:Environmentální obory using HotCat

← Starší verze		Verze z 18. 5. 2016, 08:02
Řádek 38:		Řádek 38:

	{{TAČR}}		{{TAČR}}

			[[Kategorie:Environmentální obory]]

Admin: Nahrazení textu „{{licence cc|Eduard Petiška, Jr}}“ textem „{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}“

2016-05-14T05:02:16Z

Nahrazení textu „{{licence cc|Eduard Petiška, Jr}}“ textem „{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}“

← Starší verze		Verze z 14. 5. 2016, 07:02
Řádek 35:		Řádek 35:
	* [http://is.muni.cz/th/42121/fss_b/BP_Kulhavy_2008_psy_vychodiska.pdf Kulhavá, Viktor. Psychologická východiska environmentální výchovy. Bakalářská práce (PDF)]		* [http://is.muni.cz/th/42121/fss_b/BP_Kulhavy_2008_psy_vychodiska.pdf Kulhavá, Viktor. Psychologická východiska environmentální výchovy. Bakalářská práce (PDF)]

	{{licence cc\|Eduard ~~Petiška~~, Jr}}		{{licence cc\|Petiška, Eduard, Jr}}

	{{TAČR}}		{{TAČR}}

Admin v 13. 5. 2016, 13:27

2016-05-13T13:27:12Z

← Starší verze		Verze z 13. 5. 2016, 15:27
Řádek 1:		Řádek 1:
	'''Environmentální psychologie''', označovaná někdy také jako '''ekologická psychologie''', '''psychologie životního prostředí''', '''ekopsychologie''' či '''zelená psychologie''' (''anglicky: environmental psychology nebo ecological psychology<ref>http://en.wikipedia.org/wiki/Ecological_psychology Ačkoli jsou názvy často používány jako synonyma, můžeme nalézt i deklarované rozdíly, jako například ten, že přístup ekologické ekologie Jamese J. Gibsona je více filozofický a více reflektuje přístupy klasické psychologie. Obecně je možné říci, že z environmentální psychologie se postupně odděluje řada nových směrů, které akcentují určitou složku vztahu člověka a životního prostředí. V praktickém přístupu se ale často nejedná o velký rozdíl; pro další definice oborů viz http://www.ekopsychologie.cz/o-nas/</ref>'') je směr		'''Environmentální psychologie''', označovaná někdy také jako '''ekologická psychologie''', '''psychologie životního prostředí''', '''ekopsychologie''' či '''zelená psychologie''' (''anglicky: environmental psychology nebo ecological psychology<ref>http://en.wikipedia.org/wiki/Ecological_psychology Ačkoli jsou názvy často používány jako synonyma, můžeme nalézt i deklarované rozdíly, jako například ten, že přístup ekologické ekologie Jamese J. Gibsona je více filozofický a více reflektuje přístupy klasické psychologie. Obecně je možné říci, že z environmentální psychologie se postupně odděluje řada nových směrů, které akcentují určitou složku vztahu člověka a životního prostředí. V praktickém přístupu se ale často nejedná o velký rozdíl; pro další definice oborů viz http://www.ekopsychologie.cz/o-nas/</ref>'') je směr
	v rámci psychologie, který se zaměřuje na vzájemné vztahy a probíhající interakce mezi[[w:cz: životní prostředí\| životním prostředím]] a lidským vnímáním a jednáním.		v rámci psychologie, který se zaměřuje na vzájemné vztahy a probíhající interakce mezi[[w:cs:životní prostředí\| životním prostředím]] a lidským vnímáním a jednáním.
	Environmentálně psychologické myšlení je ale přítomno i v řadě dalších disciplín (např. v psychologii architektury, [[environmentální filozofie\|environmentální filozofii]], environmentální sociologii, [[sociální ekologie\|sociální ekologii]]''), které je tak možné vnímat jako součást široké transdiciplinární základny tohoto oboru či způsobu uvažování.		Environmentálně psychologické myšlení je ale přítomno i v řadě dalších disciplín (např. v psychologii architektury, [[environmentální filozofie\|environmentální filozofii]], environmentální sociologii, [[sociální ekologie\|sociální ekologii]]''), které je tak možné vnímat jako součást široké transdiciplinární základny tohoto oboru či způsobu uvažování.

	Vznik a vývoj environmentální psychologie je úzce spojen se vznikajícím [[w:cz: environmentalismus\|environmentálním hnutím]] a s ním spojeným paradigmatickým obratem v rámci různých vědních disciplín, který zapříčinil vznik řady nových směrů (viz [[environmentální archeologie\|environmentální archeologie]], [[ekologická antropologie\|ekologická antropologie]], [[politická ekologie\|politická ekologie]], [[ekofeminismus\|ekofeminismus]]). Prvopočátky etablování oboru spadají již do druhé poloviny čtyřicátých let dvacátého století. Po druhé světové válce byla patrná snaha o nalezení nových přístupů v rámci sociálních věd, které by vysvětlovaly kulturní odlišnosti lépe než rasová teorie. Padesátá léta pak přinesla prohloubení debaty o vlivu životního prostředí. V roce 1955 vychází zásadní dílo [[kulturní ekologie\|kulturní ekologie]] Juliana Haynese Stewarda (''Theory of Culture Change: The Methodology of Multilinear Evolution''), které poukazuje na značný vliv životního prostředí pro kulturní vývoj. Šedesátá léta poté přinášejí environmentální i celospolečenské ''obrození'', odmítání soudobých institucí a volání po návratu k romantizované harmonii prvotní pospolitosti. Individuální imaginace přírody se rychle stává předmětem zájmu psychologů a dochází ke konstituování prvních environmentálně-psychologicky zaměřených institucí. Jako dovršení procesů vedoucích ke vzniku respektované společenskovědní disciplíny můžeme chápat založení oborového časopisu ''Journal of Environmental psychology'' v roce 1981.<ref>http://www.journals.elsevier.com/journal-of-environmental-psychology/</ref>		Vznik a vývoj environmentální psychologie je úzce spojen se vznikajícím [[w:cs:environmentalismus\|environmentálním hnutím]] a s ním spojeným paradigmatickým obratem v rámci různých vědních disciplín, který zapříčinil vznik řady nových směrů (viz [[environmentální archeologie\|environmentální archeologie]], [[ekologická antropologie\|ekologická antropologie]], [[politická ekologie\|politická ekologie]], [[ekofeminismus\|ekofeminismus]]). Prvopočátky etablování oboru spadají již do druhé poloviny čtyřicátých let dvacátého století. Po druhé světové válce byla patrná snaha o nalezení nových přístupů v rámci sociálních věd, které by vysvětlovaly kulturní odlišnosti lépe než rasová teorie. Padesátá léta pak přinesla prohloubení debaty o vlivu životního prostředí. V roce 1955 vychází zásadní dílo [[kulturní ekologie\|kulturní ekologie]] Juliana Haynese Stewarda (''Theory of Culture Change: The Methodology of Multilinear Evolution''), které poukazuje na značný vliv životního prostředí pro kulturní vývoj. Šedesátá léta poté přinášejí environmentální i celospolečenské ''obrození'', odmítání soudobých institucí a volání po návratu k romantizované harmonii prvotní pospolitosti. Individuální imaginace přírody se rychle stává předmětem zájmu psychologů a dochází ke konstituování prvních environmentálně-psychologicky zaměřených institucí. Jako dovršení procesů vedoucích ke vzniku respektované společenskovědní disciplíny můžeme chápat založení oborového časopisu ''Journal of Environmental psychology'' v roce 1981.<ref>http://www.journals.elsevier.com/journal-of-environmental-psychology/</ref>

	Výzkumy environmentální psychologie se tradičně zabývaly '',,např. působením městského prostředí, architektury a designu, hluku a přelidnění, přírody či počasí na lidské myšlení, emocemi, a také způsobem, jak své prostředí vnímáme a jak v něm jednáme. Výzkum chování, které poškozuje životní prostředí, hrál v této disciplíně původně jen doplňující roli. Nově, někdy na přelomu století, začíná být environmentální psychologie chápána jako studium interakce mezi člověkem a jeho prostředím s větším důrazem na podporu proenvironmentálního chování"''<ref>http://www.ekopsychologie.cz/o-nas/</ref>. V České republice slouží jako jedna ze základních platforem oboru portál ekopsychologie.cz.		Výzkumy environmentální psychologie se tradičně zabývaly '',,např. působením městského prostředí, architektury a designu, hluku a přelidnění, přírody či počasí na lidské myšlení, emocemi, a také způsobem, jak své prostředí vnímáme a jak v něm jednáme. Výzkum chování, které poškozuje životní prostředí, hrál v této disciplíně původně jen doplňující roli. Nově, někdy na přelomu století, začíná být environmentální psychologie chápána jako studium interakce mezi člověkem a jeho prostředím s větším důrazem na podporu proenvironmentálního chování"''<ref>http://www.ekopsychologie.cz/o-nas/</ref>. V České republice slouží jako jedna ze základních platforem oboru portál ekopsychologie.cz.

Admin v 28. 1. 2015, 20:07

2015-01-28T20:07:02Z

← Starší verze		Verze z 28. 1. 2015, 22:07
Řádek 35:		Řádek 35:
	* [http://is.muni.cz/th/42121/fss_b/BP_Kulhavy_2008_psy_vychodiska.pdf Kulhavá, Viktor. Psychologická východiska environmentální výchovy. Bakalářská práce (PDF)]		* [http://is.muni.cz/th/42121/fss_b/BP_Kulhavy_2008_psy_vychodiska.pdf Kulhavá, Viktor. Psychologická východiska environmentální výchovy. Bakalářská práce (PDF)]

	~~{{MOSUR}}~~{{licence cc\|Eduard Petiška, Jr}}		{{licence cc\|Eduard Petiška, Jr}}

			{{TAČR}}

Eduard v 3. 8. 2014, 14:40

2014-08-03T14:40:02Z

← Starší verze		Verze z 3. 8. 2014, 16:40
Řádek 35:		Řádek 35:
	* [http://is.muni.cz/th/42121/fss_b/BP_Kulhavy_2008_psy_vychodiska.pdf Kulhavá, Viktor. Psychologická východiska environmentální výchovy. Bakalářská práce (PDF)]		* [http://is.muni.cz/th/42121/fss_b/BP_Kulhavy_2008_psy_vychodiska.pdf Kulhavá, Viktor. Psychologická východiska environmentální výchovy. Bakalářská práce (PDF)]

	{{MOSUR}}{{licence cc\|Eduard Petiška}}		{{MOSUR}}{{licence cc\|Eduard Petiška, Jr}}

Eduard v 2. 5. 2014, 11:38

2014-05-02T11:38:05Z

← Starší verze		Verze z 2. 5. 2014, 13:38
Řádek 3:		Řádek 3:
	Environmentálně psychologické myšlení je ale přítomno i v řadě dalších disciplín (např. v psychologii architektury, [[environmentální filozofie\|environmentální filozofii]], environmentální sociologii, [[sociální ekologie\|sociální ekologii]]''), které je tak možné vnímat jako součást široké transdiciplinární základny tohoto oboru či způsobu uvažování.		Environmentálně psychologické myšlení je ale přítomno i v řadě dalších disciplín (např. v psychologii architektury, [[environmentální filozofie\|environmentální filozofii]], environmentální sociologii, [[sociální ekologie\|sociální ekologii]]''), které je tak možné vnímat jako součást široké transdiciplinární základny tohoto oboru či způsobu uvažování.

	Vznik a vývoj environmentální psychologie je úzce spojen se vznikajícím [[w:cz: environmentalismus\|environmentálním hnutím]] a s ním spojeným paradigmatickým obratem v rámci různých vědních disciplín, který zapříčinil vznik řady nových směrů (viz [[environmentální archeologie\|environmentální archeologie]], [[ekologická antropologie\|ekologická antropologie]], [[politická ekologie\|politická ekologie]], [[ekofeminismus\|ekofeminismus]]). Prvopočátky etablování oboru ~~a s tím spojená publikační činnost~~ spadají již do druhé poloviny čtyřicátých let dvacátého století. Po druhé světové válce byla patrná snaha o nalezení nových přístupů v rámci sociálních věd, které by vysvětlovaly kulturní odlišnosti lépe než rasová teorie. Padesátá léta pak přinesla prohloubení debaty o vlivu životního prostředí. V roce 1955 vychází zásadní dílo [[kulturní ekologie\|kulturní ekologie]] Juliana Haynese Stewarda (''Theory of Culture Change: The Methodology of Multilinear Evolution''), které poukazuje na značný vliv životního prostředí pro kulturní vývoj. Šedesátá léta poté přinášejí environmentální i celospolečenské ''obrození'', odmítání soudobých institucí a volání po návratu k romantizované harmonii prvotní pospolitosti. Individuální imaginace přírody se rychle stává předmětem zájmu psychologů a dochází ke konstituování prvních environmentálně-psychologicky zaměřených institucí. Jako dovršení procesů vedoucích ke vzniku respektované společenskovědní disciplíny můžeme chápat založení oborového časopisu ''Journal of Environmental psychology'' v roce 1981.<ref>http://www.journals.elsevier.com/journal-of-environmental-psychology/</ref>		Vznik a vývoj environmentální psychologie je úzce spojen se vznikajícím [[w:cz: environmentalismus\|environmentálním hnutím]] a s ním spojeným paradigmatickým obratem v rámci různých vědních disciplín, který zapříčinil vznik řady nových směrů (viz [[environmentální archeologie\|environmentální archeologie]], [[ekologická antropologie\|ekologická antropologie]], [[politická ekologie\|politická ekologie]], [[ekofeminismus\|ekofeminismus]]). Prvopočátky etablování oboru spadají již do druhé poloviny čtyřicátých let dvacátého století. Po druhé světové válce byla patrná snaha o nalezení nových přístupů v rámci sociálních věd, které by vysvětlovaly kulturní odlišnosti lépe než rasová teorie. Padesátá léta pak přinesla prohloubení debaty o vlivu životního prostředí. V roce 1955 vychází zásadní dílo [[kulturní ekologie\|kulturní ekologie]] Juliana Haynese Stewarda (''Theory of Culture Change: The Methodology of Multilinear Evolution''), které poukazuje na značný vliv životního prostředí pro kulturní vývoj. Šedesátá léta poté přinášejí environmentální i celospolečenské ''obrození'', odmítání soudobých institucí a volání po návratu k romantizované harmonii prvotní pospolitosti. Individuální imaginace přírody se rychle stává předmětem zájmu psychologů a dochází ke konstituování prvních environmentálně-psychologicky zaměřených institucí. Jako dovršení procesů vedoucích ke vzniku respektované společenskovědní disciplíny můžeme chápat založení oborového časopisu ''Journal of Environmental psychology'' v roce 1981.<ref>http://www.journals.elsevier.com/journal-of-environmental-psychology/</ref>

	Výzkumy environmentální psychologie se tradičně zabývaly '',,např. působením městského prostředí, architektury a designu, hluku a přelidnění, přírody či počasí na lidské myšlení, emocemi, a také způsobem, jak své prostředí vnímáme a jak v něm jednáme. Výzkum chování, které poškozuje životní prostředí, hrál v této disciplíně původně jen doplňující roli. Nově, někdy na přelomu století, začíná být environmentální psychologie chápána jako studium interakce mezi člověkem a jeho prostředím s větším důrazem na podporu proenvironmentálního chování"''<ref>http://www.ekopsychologie.cz/o-nas/</ref>. V České republice slouží jako jedna ze základních platforem oboru portál ekopsychologie.cz.		Výzkumy environmentální psychologie se tradičně zabývaly '',,např. působením městského prostředí, architektury a designu, hluku a přelidnění, přírody či počasí na lidské myšlení, emocemi, a také způsobem, jak své prostředí vnímáme a jak v něm jednáme. Výzkum chování, které poškozuje životní prostředí, hrál v této disciplíně původně jen doplňující roli. Nově, někdy na přelomu století, začíná být environmentální psychologie chápána jako studium interakce mezi člověkem a jeho prostředím s větším důrazem na podporu proenvironmentálního chování"''<ref>http://www.ekopsychologie.cz/o-nas/</ref>. V České republice slouží jako jedna ze základních platforem oboru portál ekopsychologie.cz.

Eduard v 1. 5. 2014, 18:19

2014-05-01T18:19:03Z

← Starší verze		Verze z 1. 5. 2014, 20:19
Řádek 1:		Řádek 1:
	'''Environmentální psychologie''', označovaná někdy také jako '''ekologická psychologie''', '''psychologie životního prostředí''', '''ekopsychologie''' či '''zelená psychologie''' (''anglicky: environmental psychology nebo ecological psychology<ref>http://en.wikipedia.org/wiki/Ecological_psychology Ačkoli jsou názvy často používány jako synonyma, můžeme nalézt i deklarované rozdíly, například, že přístup ekologické ekologie Jamese J. Gibsona je více filozofický a ~~reflektující~~ přístupy klasické psychologie. Obecně je možné říci, že z environmentální psychologie se postupně odděluje řada nových směrů, které akcentují určitou složku vztahu člověka a životního prostředí. V praktickém přístupu se ale často nejedná o velký rozdíl; pro další definice oborů viz http://www.ekopsychologie.cz/o-nas/</ref>'') je směr		'''Environmentální psychologie''', označovaná někdy také jako '''ekologická psychologie''', '''psychologie životního prostředí''', '''ekopsychologie''' či '''zelená psychologie''' (''anglicky: environmental psychology nebo ecological psychology<ref>http://en.wikipedia.org/wiki/Ecological_psychology Ačkoli jsou názvy často používány jako synonyma, můžeme nalézt i deklarované rozdíly, jako například ten, že přístup ekologické ekologie Jamese J. Gibsona je více filozofický a více reflektuje přístupy klasické psychologie. Obecně je možné říci, že z environmentální psychologie se postupně odděluje řada nových směrů, které akcentují určitou složku vztahu člověka a životního prostředí. V praktickém přístupu se ale často nejedná o velký rozdíl; pro další definice oborů viz http://www.ekopsychologie.cz/o-nas/</ref>'') je směr
	v rámci psychologie, který se zaměřuje na vzájemné vztahy a probíhající interakce mezi[[w:cz: životní prostředí\| životním prostředím]] a lidským vnímáním a jednáním.		v rámci psychologie, který se zaměřuje na vzájemné vztahy a probíhající interakce mezi[[w:cz: životní prostředí\| životním prostředím]] a lidským vnímáním a jednáním.
	Environmentálně psychologické myšlení je ale přítomno i v řadě dalších disciplín (např. v psychologii architektury, [[environmentální filozofie\|environmentální filozofii]], environmentální sociologii, [[sociální ekologie\|sociální ekologii]]''), které je tak možné vnímat jako součást široké transdiciplinární základny tohoto oboru či způsobu uvažování.		Environmentálně psychologické myšlení je ale přítomno i v řadě dalších disciplín (např. v psychologii architektury, [[environmentální filozofie\|environmentální filozofii]], environmentální sociologii, [[sociální ekologie\|sociální ekologii]]''), které je tak možné vnímat jako součást široké transdiciplinární základny tohoto oboru či způsobu uvažování.

	Vznik a vývoj environmentální psychologie je úzce spojen se vznikajícím [[w:cz: environmentalismus\|environmentálním hnutím]] a s ním spojeným paradigmatickým obratem v rámci různých vědních disciplín, který zapříčinil vznik řady nových směrů (viz [[environmentální archeologie\|environmentální archeologie]], [[ekologická antropologie\|ekologická antropologie]], [[politická ekologie\|politická ekologie]], [[ekofeminismus\|ekofeminismus]]). Prvopočátky etablování oboru ~~(vydávání prvních publikací)~~ spadají již do druhé poloviny čtyřicátých let dvacátého století. Po druhé světové válce byla patrná snaha o nalezení nových přístupů v rámci sociálních věd, které by vysvětlovaly kulturní odlišnosti lépe než rasová teorie. Padesátá léta pak přinesla prohloubení debaty o vlivu životního prostředí. V roce 1955 vychází zásadní dílo [[kulturní ekologie\|kulturní ekologie]] Juliana Haynese Stewarda (''Theory of Culture Change: The Methodology of Multilinear Evolution''), které poukazuje na značný vliv životního prostředí pro kulturní vývoj. Šedesátá léta poté přinášejí environmentální i celospolečenské ''obrození'', odmítání soudobých institucí a volání po návratu k romantizované harmonii prvotní pospolitosti. Individuální imaginace přírody se rychle stává předmětem zájmu psychologů a dochází ke konstituování prvních environmentálně-psychologicky zaměřených institucí. Jako dovršení procesů vedoucích ke vzniku respektované společenskovědní disciplíny můžeme chápat založení oborového časopisu ''Journal of Environmental psychology'' v roce 1981.<ref>http://www.journals.elsevier.com/journal-of-environmental-psychology/</ref>		Vznik a vývoj environmentální psychologie je úzce spojen se vznikajícím [[w:cz: environmentalismus\|environmentálním hnutím]] a s ním spojeným paradigmatickým obratem v rámci různých vědních disciplín, který zapříčinil vznik řady nových směrů (viz [[environmentální archeologie\|environmentální archeologie]], [[ekologická antropologie\|ekologická antropologie]], [[politická ekologie\|politická ekologie]], [[ekofeminismus\|ekofeminismus]]). Prvopočátky etablování oboru a s tím spojená publikační činnost spadají již do druhé poloviny čtyřicátých let dvacátého století. Po druhé světové válce byla patrná snaha o nalezení nových přístupů v rámci sociálních věd, které by vysvětlovaly kulturní odlišnosti lépe než rasová teorie. Padesátá léta pak přinesla prohloubení debaty o vlivu životního prostředí. V roce 1955 vychází zásadní dílo [[kulturní ekologie\|kulturní ekologie]] Juliana Haynese Stewarda (''Theory of Culture Change: The Methodology of Multilinear Evolution''), které poukazuje na značný vliv životního prostředí pro kulturní vývoj. Šedesátá léta poté přinášejí environmentální i celospolečenské ''obrození'', odmítání soudobých institucí a volání po návratu k romantizované harmonii prvotní pospolitosti. Individuální imaginace přírody se rychle stává předmětem zájmu psychologů a dochází ke konstituování prvních environmentálně-psychologicky zaměřených institucí. Jako dovršení procesů vedoucích ke vzniku respektované společenskovědní disciplíny můžeme chápat založení oborového časopisu ''Journal of Environmental psychology'' v roce 1981.<ref>http://www.journals.elsevier.com/journal-of-environmental-psychology/</ref>

	Výzkumy environmentální psychologie se tradičně zabývaly '',,např. působením městského prostředí, architektury a designu, hluku a přelidnění, přírody či počasí na lidské myšlení, ~~emoce~~, a také ~~na způsob~~, jak své prostředí vnímáme a jak v něm jednáme. Výzkum chování, které poškozuje životní prostředí, hrál v této disciplíně původně jen doplňující roli. Nově, někdy na přelomu století, začíná být environmentální psychologie chápána jako studium interakce mezi člověkem a jeho prostředím s větším důrazem na podporu proenvironmentálního chování"''<ref>http://www.ekopsychologie.cz/o-nas/</ref>. V České republice slouží jako jedna ze základních platforem oboru portál ekopsychologie.cz.		Výzkumy environmentální psychologie se tradičně zabývaly '',,např. působením městského prostředí, architektury a designu, hluku a přelidnění, přírody či počasí na lidské myšlení, emocemi, a také způsobem, jak své prostředí vnímáme a jak v něm jednáme. Výzkum chování, které poškozuje životní prostředí, hrál v této disciplíně původně jen doplňující roli. Nově, někdy na přelomu století, začíná být environmentální psychologie chápána jako studium interakce mezi člověkem a jeho prostředím s větším důrazem na podporu proenvironmentálního chování"''<ref>http://www.ekopsychologie.cz/o-nas/</ref>. V České republice slouží jako jedna ze základních platforem oboru portál ekopsychologie.cz.

	== Odkazy ==		== Odkazy ==

Eduard v 28. 4. 2014, 15:20

2014-04-28T15:20:58Z

← Starší verze		Verze z 28. 4. 2014, 17:20
Řádek 3:		Řádek 3:
	Environmentálně psychologické myšlení je ale přítomno i v řadě dalších disciplín (např. v psychologii architektury, [[environmentální filozofie\|environmentální filozofii]], environmentální sociologii, [[sociální ekologie\|sociální ekologii]]''), které je tak možné vnímat jako součást široké transdiciplinární základny tohoto oboru či způsobu uvažování.		Environmentálně psychologické myšlení je ale přítomno i v řadě dalších disciplín (např. v psychologii architektury, [[environmentální filozofie\|environmentální filozofii]], environmentální sociologii, [[sociální ekologie\|sociální ekologii]]''), které je tak možné vnímat jako součást široké transdiciplinární základny tohoto oboru či způsobu uvažování.

	Vznik a vývoj environmentální psychologie je úzce spojen se vznikajícím [[w:cz: ~~environmentální hnutí~~\|environmentálním hnutím]] a s ním spojeným paradigmatickým obratem v rámci různých vědních disciplín, který zapříčinil vznik řady nových směrů (viz [[environmentální archeologie\|environmentální archeologie]], [[ekologická antropologie\|ekologická antropologie]], [[politická ekologie\|politická ekologie]], [[ekofeminismus\|ekofeminismus]]). Prvopočátky etablování oboru (vydávání prvních publikací) spadají již do druhé poloviny čtyřicátých let dvacátého století. Po druhé světové válce byla patrná snaha o nalezení nových přístupů v rámci sociálních věd, které by vysvětlovaly kulturní odlišnosti lépe než rasová teorie. Padesátá léta pak přinesla prohloubení debaty o vlivu životního prostředí. V roce 1955 vychází zásadní dílo [[kulturní ekologie\|kulturní ekologie]] Juliana Haynese Stewarda (''Theory of Culture Change: The Methodology of Multilinear Evolution''), které poukazuje na značný vliv životního prostředí pro kulturní vývoj. Šedesátá léta poté přinášejí environmentální i celospolečenské ''obrození'', odmítání soudobých institucí a volání po návratu k romantizované harmonii prvotní pospolitosti. Individuální imaginace přírody se rychle stává předmětem zájmu psychologů a dochází ke konstituování prvních environmentálně-psychologicky zaměřených institucí. Jako dovršení procesů vedoucích ke vzniku respektované společenskovědní disciplíny můžeme chápat založení oborového časopisu ''Journal of Environmental psychology'' v roce 1981.<ref>http://www.journals.elsevier.com/journal-of-environmental-psychology/</ref>		Vznik a vývoj environmentální psychologie je úzce spojen se vznikajícím [[w:cz: environmentalismus\|environmentálním hnutím]] a s ním spojeným paradigmatickým obratem v rámci různých vědních disciplín, který zapříčinil vznik řady nových směrů (viz [[environmentální archeologie\|environmentální archeologie]], [[ekologická antropologie\|ekologická antropologie]], [[politická ekologie\|politická ekologie]], [[ekofeminismus\|ekofeminismus]]). Prvopočátky etablování oboru (vydávání prvních publikací) spadají již do druhé poloviny čtyřicátých let dvacátého století. Po druhé světové válce byla patrná snaha o nalezení nových přístupů v rámci sociálních věd, které by vysvětlovaly kulturní odlišnosti lépe než rasová teorie. Padesátá léta pak přinesla prohloubení debaty o vlivu životního prostředí. V roce 1955 vychází zásadní dílo [[kulturní ekologie\|kulturní ekologie]] Juliana Haynese Stewarda (''Theory of Culture Change: The Methodology of Multilinear Evolution''), které poukazuje na značný vliv životního prostředí pro kulturní vývoj. Šedesátá léta poté přinášejí environmentální i celospolečenské ''obrození'', odmítání soudobých institucí a volání po návratu k romantizované harmonii prvotní pospolitosti. Individuální imaginace přírody se rychle stává předmětem zájmu psychologů a dochází ke konstituování prvních environmentálně-psychologicky zaměřených institucí. Jako dovršení procesů vedoucích ke vzniku respektované společenskovědní disciplíny můžeme chápat založení oborového časopisu ''Journal of Environmental psychology'' v roce 1981.<ref>http://www.journals.elsevier.com/journal-of-environmental-psychology/</ref>

	Výzkumy environmentální psychologie se tradičně zabývaly '',,např. působením městského prostředí, architektury a designu, hluku a přelidnění, přírody či počasí na lidské myšlení, emoce, a také na způsob, jak své prostředí vnímáme a jak v něm jednáme. Výzkum chování, které poškozuje životní prostředí, hrál v této disciplíně původně jen doplňující roli. Nově, někdy na přelomu století, začíná být environmentální psychologie chápána jako studium interakce mezi člověkem a jeho prostředím s větším důrazem na podporu proenvironmentálního chování"''<ref>http://www.ekopsychologie.cz/o-nas/</ref>. V České republice slouží jako jedna ze základních platforem oboru portál ekopsychologie.cz.		Výzkumy environmentální psychologie se tradičně zabývaly '',,např. působením městského prostředí, architektury a designu, hluku a přelidnění, přírody či počasí na lidské myšlení, emoce, a také na způsob, jak své prostředí vnímáme a jak v něm jednáme. Výzkum chování, které poškozuje životní prostředí, hrál v této disciplíně původně jen doplňující roli. Nově, někdy na přelomu století, začíná být environmentální psychologie chápána jako studium interakce mezi člověkem a jeho prostředím s větším důrazem na podporu proenvironmentálního chování"''<ref>http://www.ekopsychologie.cz/o-nas/</ref>. V České republice slouží jako jedna ze základních platforem oboru portál ekopsychologie.cz.

Admin v 28. 4. 2014, 13:12

2014-04-28T13:12:43Z

← Starší verze		Verze z 28. 4. 2014, 15:12
Řádek 34:		Řádek 34:

	* [http://is.muni.cz/th/42121/fss_b/BP_Kulhavy_2008_psy_vychodiska.pdf Kulhavá, Viktor. Psychologická východiska environmentální výchovy. Bakalářská práce (PDF)]		* [http://is.muni.cz/th/42121/fss_b/BP_Kulhavy_2008_psy_vychodiska.pdf Kulhavá, Viktor. Psychologická východiska environmentální výchovy. Bakalářská práce (PDF)]

			{{MOSUR}}{{licence cc\|Eduard Petiška}}

← Starší verze		Verze z 27. 10. 2019, 18:51
Řádek 1:		Řádek 1:
	'''Environmentální psychologie''', označovaná někdy také jako '''ekologická psychologie''', '''psychologie životního prostředí''', '''ekopsychologie''' či '''zelená psychologie''' (''anglicky: environmental psychology nebo ecological psychology<ref>http://en.wikipedia.org/wiki/Ecological_psychology Ačkoli jsou názvy často používány jako synonyma, můžeme nalézt i deklarované rozdíly, jako například ten, že přístup ekologické ekologie Jamese J. Gibsona je více filozofický a více reflektuje přístupy klasické psychologie. Obecně je možné říci, že z environmentální psychologie se postupně odděluje řada nových směrů, které akcentují určitou složku vztahu člověka a životního prostředí. V praktickém přístupu se ale často nejedná o velký rozdíl; pro další definice oborů viz http://www.ekopsychologie.cz/o-nas/</ref>'') je směr		'''Environmentální psychologie''', označovaná někdy také jako '''ekologická psychologie''', '''psychologie životního prostředí''', '''ekopsychologie''' či '''zelená psychologie''' (''anglicky: environmental psychology nebo ecological psychology<ref>http://en.wikipedia.org/wiki/Ecological_psychology Ačkoli jsou názvy často používány jako synonyma, můžeme nalézt i deklarované rozdíly, jako například ten, že přístup ekologické ekologie Jamese J. Gibsona je více filozofický a více reflektuje přístupy klasické psychologie. Obecně je možné říci, že z environmentální psychologie se postupně odděluje řada nových směrů, které akcentují určitou složku vztahu člověka a životního prostředí. V praktickém přístupu se ale často nejedná o velký rozdíl; pro další definice oborů viz http://www.ekopsychologie.cz/o-nas/</ref>'') je směr
	v rámci psychologie, který se zaměřuje na vzájemné vztahy a probíhající interakce mezi[[w:cs:životní prostředí\| životním prostředím]] a lidským vnímáním a jednáním.		v rámci psychologie, který se zaměřuje na vzájemné vztahy a probíhající interakce mezi[[w:cs:životní prostředí\| životním prostředím]] a lidským vnímáním a jednáním.
	Environmentálně psychologické myšlení je ale přítomno i v řadě dalších disciplín (např. v psychologii architektury, [[environmentální filozofie\|environmentální filozofii]], environmentální sociologii, [[sociální ekologie\|sociální ekologii]]''), které je tak možné vnímat jako součást široké transdiciplinární základny tohoto oboru či způsobu uvažování.		Environmentálně psychologické myšlení je ale přítomno i v řadě dalších disciplín (např. v psychologii architektury, [[environmentální filozofie\|environmentální filozofii]], environmentální sociologii, [[sociální ekologie\|sociální ekologii]]''), které je tak možné vnímat jako součást široké transdiciplinární základny tohoto oboru či způsobu uvažování.''

	Vznik a vývoj environmentální psychologie je úzce spojen se vznikajícím [[w:cs:environmentalismus\|environmentálním hnutím]] a s ním spojeným paradigmatickým obratem v rámci různých vědních disciplín, který zapříčinil vznik řady nových směrů (viz [[environmentální archeologie\|environmentální archeologie]], [[ekologická antropologie\|ekologická antropologie]], [[politická ekologie\|politická ekologie]], [[ekofeminismus\|ekofeminismus]]). Prvopočátky etablování oboru spadají již do druhé poloviny čtyřicátých let dvacátého století. Po druhé světové válce byla patrná snaha o nalezení nových přístupů v rámci sociálních věd, které by vysvětlovaly kulturní odlišnosti lépe než rasová teorie. Padesátá léta pak přinesla prohloubení debaty o vlivu životního prostředí. V roce 1955 vychází zásadní dílo [[kulturní ekologie\|kulturní ekologie]] Juliana Haynese Stewarda (''Theory of Culture Change: The Methodology of Multilinear Evolution''), které poukazuje na značný vliv životního prostředí pro kulturní vývoj. Šedesátá léta poté přinášejí environmentální i celospolečenské ''obrození'', odmítání soudobých institucí a volání po návratu k romantizované harmonii prvotní pospolitosti. Individuální imaginace přírody se rychle stává předmětem zájmu psychologů a dochází ke konstituování prvních environmentálně-psychologicky zaměřených institucí. Jako dovršení procesů vedoucích ke vzniku respektované společenskovědní disciplíny můžeme chápat založení oborového časopisu ''Journal of Environmental psychology'' v roce 1981.<ref>http://www.journals.elsevier.com/journal-of-environmental-psychology/</ref>		Vznik a vývoj environmentální psychologie je úzce spojen se vznikajícím [[w:cs:environmentalismus\|environmentálním hnutím]] a s ním spojeným paradigmatickým obratem v rámci různých vědních disciplín, který zapříčinil vznik řady nových směrů (viz [[environmentální archeologie\|environmentální archeologie]], [[ekologická antropologie\|ekologická antropologie]], [[politická ekologie\|politická ekologie]], [[ekofeminismus\|ekofeminismus]]). Prvopočátky etablování oboru spadají již do druhé poloviny čtyřicátých let dvacátého století. Po druhé světové válce byla patrná snaha o nalezení nových přístupů v rámci sociálních věd, které by vysvětlovaly kulturní odlišnosti lépe než rasová teorie. Padesátá léta pak přinesla prohloubení debaty o vlivu životního prostředí. V roce 1955 vychází zásadní dílo [[kulturní ekologie\|kulturní ekologie]] Juliana Haynese Stewarda (''Theory of Culture Change: The Methodology of Multilinear Evolution''), které poukazuje na značný vliv životního prostředí pro kulturní vývoj. Šedesátá léta poté přinášejí environmentální i celospolečenské ''obrození'', odmítání soudobých institucí a volání po návratu k romantizované harmonii prvotní pospolitosti. Individuální imaginace přírody se rychle stává předmětem zájmu psychologů a dochází ke konstituování prvních environmentálně-psychologicky zaměřených institucí. Jako dovršení procesů vedoucích ke vzniku respektované společenskovědní disciplíny můžeme chápat založení oborového časopisu ''Journal of Environmental psychology'' v roce 1981.<ref>http://www.journals.elsevier.com/journal-of-environmental-psychology/</ref>
Řádek 7:		Řádek 7:
	Výzkumy environmentální psychologie se tradičně zabývaly '',,např. působením městského prostředí, architektury a designu, hluku a přelidnění, přírody či počasí na lidské myšlení, emocemi, a také způsobem, jak své prostředí vnímáme a jak v něm jednáme. Výzkum chování, které poškozuje životní prostředí, hrál v této disciplíně původně jen doplňující roli. Nově, někdy na přelomu století, začíná být environmentální psychologie chápána jako studium interakce mezi člověkem a jeho prostředím s větším důrazem na podporu proenvironmentálního chování"''<ref>http://www.ekopsychologie.cz/o-nas/</ref>. V České republice slouží jako jedna ze základních platforem oboru portál ekopsychologie.cz.		Výzkumy environmentální psychologie se tradičně zabývaly '',,např. působením městského prostředí, architektury a designu, hluku a přelidnění, přírody či počasí na lidské myšlení, emocemi, a také způsobem, jak své prostředí vnímáme a jak v něm jednáme. Výzkum chování, které poškozuje životní prostředí, hrál v této disciplíně původně jen doplňující roli. Nově, někdy na přelomu století, začíná být environmentální psychologie chápána jako studium interakce mezi člověkem a jeho prostředím s větším důrazem na podporu proenvironmentálního chování"''<ref>http://www.ekopsychologie.cz/o-nas/</ref>. V České republice slouží jako jedna ze základních platforem oboru portál ekopsychologie.cz.

	== Odkazy ==		==Odkazy==
	{{wikipedia en\|Environmental psychology}}		{{wikipedia en\|Environmental psychology}}
	{{wikipedia en\|Ecological psychology}}		{{wikipedia en\|Ecological psychology}}
	=== Reference ===		===Reference===
	<references />		<references />

	===Literatura k dalšímu studiu ===		===Literatura k dalšímu studiu===

	* ANTONOV, Vladimir Vasil'jevič. Ekopsychologie. 1. vyd. České Budějovice: Nová Forma, 2013. 424 s. ISBN 978-80-7453-354-9.		*ANTONOV, Vladimir Vasil'jevič. Ekopsychologie. 1. vyd. České Budějovice: Nová Forma, 2013. 424 s. ISBN 978-80-7453-354-9.
	* KOPEC, David Alan. Environmental psychology for design. 2nd ed. New York: Fairchild Books, ©2012. xvi, 367 s. ISBN 978-1-60901-141-3.		*KOPEC, David Alan. Environmental psychology for design. 2nd ed. New York: Fairchild Books, ©2012. xvi, 367 s. ISBN 978-1-60901-141-3.
	* BELL, Paul A. et al. Environmental psychology. 5th ed. Belmont: Wadsworth, 2001. xvii, 634 s. ISBN 0-15-508064-4.		*BELL, Paul A. et al. Environmental psychology. 5th ed. Belmont: Wadsworth, 2001. xvii, 634 s. ISBN 0-15-508064-4.
	* BECHTEL, Robert B., ed. a CHURCHMAN, Arza, ed. Handbook of environmental psychology. New York: Wiley, 2002. xiii, 722 s. ISBN 0-471-40594-9.		*BECHTEL, Robert B., ed. a CHURCHMAN, Arza, ed. Handbook of environmental psychology. New York: Wiley, 2002. xiii, 722 s. ISBN 0-471-40594-9.
	* BMETZNER, Ralph. Zelená psychologie. Vyd. 1. Praha: Triton, 2011. 257 s. Psyché; sv. č. 68. ISBN 978-80-7387-445-2.		*BMETZNER, Ralph. Zelená psychologie. Vyd. 1. Praha: Triton, 2011. 257 s. Psyché; sv. č. 68. ISBN 978-80-7387-445-2.
	* VRBOVÁ, Zuzana. Environmentálně-psychologická východiska výchovy k přírodě: vliv přírody na zdraví člověka [rukopis]. České Budějovice, 2012. 102 l. Dostupné také z: https://wstag.jcu.cz/StagPortletsJSR168/KvalifPraceDownloadServlet?typ=1&adipidno=25396.		*VRBOVÁ, Zuzana. Environmentálně-psychologická východiska výchovy k přírodě: vliv přírody na zdraví člověka [rukopis]. České Budějovice, 2012. 102 l. Dostupné také z: https://wstag.jcu.cz/StagPortletsJSR168/KvalifPraceDownloadServlet?typ=1&adipidno=25396.
	* WINTER, Deborah Du Nann a KOGER, Susan M. Psychologie environmentálních problémů. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009. 295 s. ISBN 978-80-7367-593-6.		*WINTER, Deborah Du Nann a KOGER, Susan M. Psychologie environmentálních problémů. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009. 295 s. ISBN 978-80-7367-593-6.

	=== Další zdroje ===		===Další zdroje===

	* [http://www.journals.elsevier.com/journal-of-environmental-psychology/ Profil časopisu Journal of Environmental Psychology na stránkách http://www.journals.elsevier.com/]		*[http://www.journals.elsevier.com/journal-of-environmental-psychology/ Profil časopisu Journal of Environmental Psychology na stránkách http://www.journals.elsevier.com/]

	* [http://mujweb.cz/mfranek/index2.html Přednášky a texty z environmentální psychologie]		*[http://mujweb.cz/mfranek/index2.html Přednášky a texty z environmentální psychologie]

	* [http://www.ekopsychologie.cz/vsechny-clanky/stitky/environmentalni-psychologie/ Český portál ekopsychologie (obsahuje množství dalších informací o environmentální psychologii)]		*[http://www.ekopsychologie.cz/vsechny-clanky/stitky/environmentalni-psychologie/ Český portál ekopsychologie (obsahuje množství dalších informací o environmentální psychologii)]

	* [http://www.sedmagenerace.cz/text/detail/ekopsychologie-psychologie-pro-casy-environmentalnich-problemu Krajhanzl, Jan. Ekopsychologie: psychologie pro časy environmentálních problémů]		*[http://www.sedmagenerace.cz/text/detail/ekopsychologie-psychologie-pro-casy-environmentalnich-problemu Krajhanzl, Jan. Ekopsychologie: psychologie pro časy environmentálních problémů]

	* [http://is.muni.cz/th/42121/fss_b/BP_Kulhavy_2008_psy_vychodiska.pdf Kulhavá, Viktor. Psychologická východiska environmentální výchovy. Bakalářská práce (PDF)]		*[http://is.muni.cz/th/42121/fss_b/BP_Kulhavy_2008_psy_vychodiska.pdf Kulhavá, Viktor. Psychologická východiska environmentální výchovy. Bakalářská práce (PDF)]

	{{licence cc\|Petiška, Eduard, Jr}}		{{licence cc\|Petiška, Eduard, Jr}}
Řádek 40:		Řádek 40:

	[[Kategorie:Environmentální obory]]		[[Kategorie:Environmentální obory]]
			[[Kategorie:Environmentální psychologie]]