Environmentální postoje - Historie editací

Admin v 1. 12. 2020, 11:56

2020-12-01T11:56:31Z

← Starší verze		Verze z 1. 12. 2020, 13:56
Řádek 58:		Řádek 58:
	[[Kategorie:Tereza Hacová]]		[[Kategorie:Tereza Hacová]]
	[[Kategorie:Environmentální psychologie]]		[[Kategorie:Environmentální psychologie]]
	~~[[Kategorie:Projekt~~ Odpovědná spotřeba]]		{{Odpovědná spotřeba}}

Admin: added Category:Projekt Odpovědná spotřeba using HotCat

2020-01-25T09:47:10Z

added Category:Projekt Odpovědná spotřeba using HotCat

← Starší verze		Verze z 25. 1. 2020, 11:47
Řádek 58:		Řádek 58:
	[[Kategorie:Tereza Hacová]]		[[Kategorie:Tereza Hacová]]
	[[Kategorie:Environmentální psychologie]]		[[Kategorie:Environmentální psychologie]]
			[[Kategorie:Projekt Odpovědná spotřeba]]

JaDlo v 27. 10. 2019, 00:32

2019-10-27T00:32:56Z

← Starší verze		Verze z 27. 10. 2019, 02:32
Řádek 57:		Řádek 57:

	[[Kategorie:Tereza Hacová]]		[[Kategorie:Tereza Hacová]]
			[[Kategorie:Environmentální psychologie]]

Admin: removed Category:Tereza Honcová; added Category:Tereza Hacová using HotCat

2019-07-23T06:30:04Z

removed Category:Tereza Honcová; added Category:Tereza Hacová using HotCat

← Starší verze		Verze z 23. 7. 2019, 08:30
Řádek 56:		Řádek 56:
	<references />		<references />

	[[Kategorie:Tereza ~~Honcová~~]]		[[Kategorie:Tereza Hacová]]

Admin: added Category:Tereza Honcová using HotCat

2019-07-23T06:22:21Z

added Category:Tereza Honcová using HotCat

← Starší verze		Verze z 23. 7. 2019, 08:22
Řádek 55:		Řádek 55:
	===Reference===		===Reference===
	<references />		<references />

			[[Kategorie:Tereza Honcová]]

Admin: typo

2019-07-23T06:09:51Z

typo

← Starší verze		Verze z 23. 7. 2019, 08:09
Řádek 4:		Řádek 4:
	Klasická psychologická literatura tvrdí, že [[w:cs:postoj\|postoje]] sestávají ze 3 komponent:		Klasická psychologická literatura tvrdí, že [[w:cs:postoj\|postoje]] sestávají ze 3 komponent:

	* kognitivní složky (myšlenky o objektu, které většinou zahrnují hodnocení)		*kognitivní složky (myšlenky o objektu, které většinou zahrnují hodnocení)
	* afektivní složky (pocity k objektu)		*afektivní složky (pocity k objektu)
	* konativní složky (popudy k chování a jednání okolo objektu).		*konativní složky (popudy k chování a jednání okolo objektu).

	Postoje jsou často zaměňovány s [~~https~~://cs~~.wikipedia.org/wiki/~~Hodnoty hodnotami], domněnkami, názory, osobnostními normami a dispozicemi. I když jsou všechny tyto koncepty s postoji propojeny, můžeme mezi nimi najít důležité rozdíly ve významu. <ref>{{Citace monografie		Postoje jsou často zaměňovány s [[w:cs:Hodnoty\|hodnotami]], domněnkami, názory, osobnostními normami a dispozicemi. I když jsou všechny tyto koncepty s postoji propojeny, můžeme mezi nimi najít důležité rozdíly ve významu.<ref>{{Citace monografie
	\| příjmení = Výrost		\| příjmení = Výrost
	\| jméno = Jozef		\| jméno = Jozef
Řádek 45:		Řádek 45:
	Studium environmentálních postojů je také důležité pro určení míry podpory environmentálních zásahů od veřejnosti. Takové výzkumy jsou pak využity politiky, lesními úředníky, supervizory parků a veřejných budov nebo koordinátory recyklování.		Studium environmentálních postojů je také důležité pro určení míry podpory environmentálních zásahů od veřejnosti. Takové výzkumy jsou pak využity politiky, lesními úředníky, supervizory parků a veřejných budov nebo koordinátory recyklování.

	Velkým problémem při měření postojů však může být zkreslení odpovědí respondenty, aby byli vnímáni výzkumníky jako sociálně žádoucnější. Vzhledem k tomu, že jedinci vidí pro environmentální postoje a chování jako sociálně žádoucí a většina měření probíhá na základě sebe-popisu, respondenti mohou poskytnout odpovědi, které jsou zkresleny na více pro-environmentální <ref name=":0" />		Velkým problémem při měření postojů však může být zkreslení odpovědí respondenty, aby byli vnímáni výzkumníky jako sociálně žádoucnější. Vzhledem k tomu, že jedinci vidí pro environmentální postoje a chování jako sociálně žádoucí a většina měření probíhá na základě sebe-popisu, respondenti mohou poskytnout odpovědi, které jsou zkresleny na více pro-environmentální.<ref name=":0" />

	==Odkazy==		==Odkazy==
	=== Interní odkazy ===		===Interní odkazy===
	* [[Proměnné ovlivňující environmentální postoje]]
	* [[Environmentální hodnotová orientace]]		*[[Proměnné ovlivňující environmentální postoje]]
			*[[Environmentální hodnotová orientace]]

	===Reference===		===Reference===
	<references />		<references />

Admin: typo

2019-07-23T06:08:23Z

typo

← Starší verze		Verze z 23. 7. 2019, 08:08
Řádek 1:		Řádek 1:
	'''Environmentální postoje''' (nebo také pro-environmentální postoje, anglicky – environmental attitudes) jsou definovány zájmem a starostí o životní prostředí nebo problémy životního prostředí. Posuzují se dle toho, zda jedinec hodnotí přírodní prostředí a jeho důležitost kladně či záporně.		'''Environmentální postoje''' (nebo také pro-environmentální postoje, anglicky – environmental attitudes) jsou definovány zájmem a starostí o životní prostředí nebo problémy životního prostředí. Posuzují se dle toho, zda jedinec hodnotí přírodní prostředí a jeho důležitost kladně či záporně.

	==~~='''~~Psychologická definice postojů~~'''=~~==		==Psychologická definice postojů==
	Klasická psychologická literatura tvrdí, že [~~https~~://cs~~.wikipedia.org/wiki/Postoj~~ postoje] sestávají ze 3 komponent:		Klasická psychologická literatura tvrdí, že [[w:cs:postoj\|postoje]] sestávají ze 3 komponent:

	- kognitivní složky (myšlenky o objektu, které většinou zahrnují hodnocení)		* kognitivní složky (myšlenky o objektu, které většinou zahrnují hodnocení)
			* afektivní složky (pocity k objektu)
	- afektivní složky (pocity k objektu)		* konativní složky (popudy k chování a jednání okolo objektu).

	- konativní složky (popudy k chování a jednání okolo objektu).

	Postoje jsou často zaměňovány s [https://cs.wikipedia.org/wiki/Hodnoty hodnotami], domněnkami, názory, osobnostními normami a dispozicemi. I když jsou všechny tyto koncepty s postoji propojeny, můžeme mezi nimi najít důležité rozdíly ve významu. <ref>{{Citace monografie		Postoje jsou často zaměňovány s [https://cs.wikipedia.org/wiki/Hodnoty hodnotami], domněnkami, názory, osobnostními normami a dispozicemi. I když jsou všechny tyto koncepty s postoji propojeny, můžeme mezi nimi najít důležité rozdíly ve významu. <ref>{{Citace monografie
Řádek 25:		Řádek 23:
	}}</ref>		}}</ref>

	==~~='''~~Zkoumání environmentálních postojů~~'''=~~==		==Zkoumání environmentálních postojů==
	Jedním z nejintuitivnějších důvodů, proč je důležité zkoumat environmentální postoje, je, že by mohly ovlivňovat chování jednotlivců. Jenže vztah mezi postoji a následným chováním je nejasný. Některé studie prokázaly silné propojení mezi postoji a proenvironmentálním chováním jiné však takovouto spojitost nenalezly <ref name=":0">{{Citace monografie		Jedním z nejintuitivnějších důvodů, proč je důležité zkoumat environmentální postoje, je, že by mohly ovlivňovat chování jednotlivců. Jenže vztah mezi postoji a následným chováním je nejasný. Některé studie prokázaly silné propojení mezi postoji a proenvironmentálním chováním jiné však takovouto spojitost nenalezly <ref name=":0">{{Citace monografie
	\| příjmení = Clayton		\| příjmení = Clayton
Řádek 49:		Řádek 47:
	Velkým problémem při měření postojů však může být zkreslení odpovědí respondenty, aby byli vnímáni výzkumníky jako sociálně žádoucnější. Vzhledem k tomu, že jedinci vidí pro environmentální postoje a chování jako sociálně žádoucí a většina měření probíhá na základě sebe-popisu, respondenti mohou poskytnout odpovědi, které jsou zkresleny na více pro-environmentální <ref name=":0" />		Velkým problémem při měření postojů však může být zkreslení odpovědí respondenty, aby byli vnímáni výzkumníky jako sociálně žádoucnější. Vzhledem k tomu, že jedinci vidí pro environmentální postoje a chování jako sociálně žádoucí a většina měření probíhá na základě sebe-popisu, respondenti mohou poskytnout odpovědi, které jsou zkresleny na více pro-environmentální <ref name=":0" />

	===~~Odkazy~~===		==Odkazy==
			=== Interní odkazy ===
	===~~=Zdroje=~~===		* [[Proměnné ovlivňující environmentální postoje]]
			* [[Environmentální hodnotová orientace]]
			===Reference===
	<references />		<references />

	~~==== Interní odkazy ====~~

	* [[Proměnné ovlivňující environmentální postoje]]
	* [[Environmentální hodnotová orientace]]<br />

Tereza Hacová: Přidala jsem do interních odkazů nově přidané stránky.

2019-03-04T20:21:59Z

Přidala jsem do interních odkazů nově přidané stránky.

← Starší verze		Verze z 4. 3. 2019, 22:21
Řádek 1:		Řádek 1:
	'''Environmentální postoje''' (nebo také pro-environmentální postoje, anglicky – environmental attitudes) jsou definovány zájmem a starostí o životní prostředí nebo problémy životního prostředí. Posuzují se dle toho, zda jedinec hodnotí přírodní prostředí a jeho důležitost kladně či záporně.		'''Environmentální postoje''' (nebo také pro-environmentální postoje, anglicky – environmental attitudes) jsou definovány zájmem a starostí o životní prostředí nebo problémy životního prostředí. Posuzují se dle toho, zda jedinec hodnotí přírodní prostředí a jeho důležitost kladně či záporně.

	=== '''Psychologická definice postojů''' ===		==='''Psychologická definice postojů'''===
	Klasická psychologická literatura tvrdí, že [https://cs.wikipedia.org/wiki/Postoj postoje] sestávají ze 3 komponent:		Klasická psychologická literatura tvrdí, že [https://cs.wikipedia.org/wiki/Postoj postoje] sestávají ze 3 komponent:

Řádek 25:		Řádek 25:
	}}</ref>		}}</ref>

	=== '''Zkoumání environmentálních postojů''' ===		==='''Zkoumání environmentálních postojů'''===
	Jedním z nejintuitivnějších důvodů, proč je důležité zkoumat environmentální postoje, je, že by mohly ovlivňovat chování jednotlivců. Jenže vztah mezi postoji a následným chováním je nejasný. Některé studie prokázaly silné propojení mezi postoji a proenvironmentálním chováním jiné však takovouto spojitost nenalezly <ref name=":0">{{Citace monografie		Jedním z nejintuitivnějších důvodů, proč je důležité zkoumat environmentální postoje, je, že by mohly ovlivňovat chování jednotlivců. Jenže vztah mezi postoji a následným chováním je nejasný. Některé studie prokázaly silné propojení mezi postoji a proenvironmentálním chováním jiné však takovouto spojitost nenalezly <ref name=":0">{{Citace monografie
	\| příjmení = Clayton		\| příjmení = Clayton
Řádek 49:		Řádek 49:
	Velkým problémem při měření postojů však může být zkreslení odpovědí respondenty, aby byli vnímáni výzkumníky jako sociálně žádoucnější. Vzhledem k tomu, že jedinci vidí pro environmentální postoje a chování jako sociálně žádoucí a většina měření probíhá na základě sebe-popisu, respondenti mohou poskytnout odpovědi, které jsou zkresleny na více pro-environmentální <ref name=":0" />		Velkým problémem při měření postojů však může být zkreslení odpovědí respondenty, aby byli vnímáni výzkumníky jako sociálně žádoucnější. Vzhledem k tomu, že jedinci vidí pro environmentální postoje a chování jako sociálně žádoucí a většina měření probíhá na základě sebe-popisu, respondenti mohou poskytnout odpovědi, které jsou zkresleny na více pro-environmentální <ref name=":0" />

	=== Odkazy ===		===Odkazy===

	==== Zdroje ====		====Zdroje====
	<references /><br />		<references />

			==== Interní odkazy ====

			* [[Proměnné ovlivňující environmentální postoje]]
			* [[Environmentální hodnotová orientace]]<br />

Tereza Hacová: Dodala jsem do článku seznam zdrojů.

2019-03-04T19:24:27Z

Dodala jsem do článku seznam zdrojů.

← Starší verze		Verze z 4. 3. 2019, 21:24
Řádek 48:		Řádek 48:

	Velkým problémem při měření postojů však může být zkreslení odpovědí respondenty, aby byli vnímáni výzkumníky jako sociálně žádoucnější. Vzhledem k tomu, že jedinci vidí pro environmentální postoje a chování jako sociálně žádoucí a většina měření probíhá na základě sebe-popisu, respondenti mohou poskytnout odpovědi, které jsou zkresleny na více pro-environmentální <ref name=":0" />		Velkým problémem při měření postojů však může být zkreslení odpovědí respondenty, aby byli vnímáni výzkumníky jako sociálně žádoucnější. Vzhledem k tomu, že jedinci vidí pro environmentální postoje a chování jako sociálně žádoucí a většina měření probíhá na základě sebe-popisu, respondenti mohou poskytnout odpovědi, které jsou zkresleny na více pro-environmentální <ref name=":0" />

			=== Odkazy ===

			==== Zdroje ====
			<references /><br />

Tereza Hacová: Přidala jsem stránku Environmentální postoje.

2019-03-04T19:21:07Z

Přidala jsem stránku Environmentální postoje.

Nová stránka

'''Environmentální postoje''' (nebo také pro-environmentální postoje, anglicky – environmental attitudes) jsou definovány zájmem a starostí o životní prostředí nebo problémy životního prostředí. Posuzují se dle toho, zda jedinec hodnotí přírodní prostředí a jeho důležitost kladně či záporně.

=== '''Psychologická definice postojů''' ===
Klasická psychologická literatura tvrdí, že [https://cs.wikipedia.org/wiki/Postoj postoje] sestávají ze 3 komponent:

- kognitivní složky (myšlenky o objektu, které většinou zahrnují hodnocení)

- afektivní složky (pocity k objektu)

- konativní složky (popudy k chování a jednání okolo objektu).

Postoje jsou často zaměňovány s [https://cs.wikipedia.org/wiki/Hodnoty hodnotami], domněnkami, názory, osobnostními normami a dispozicemi. I když jsou všechny tyto koncepty s postoji propojeny, můžeme mezi nimi najít důležité rozdíly ve významu. <ref>{{Citace monografie
| příjmení = Výrost
| jméno = Jozef
| příjmení2 = Slaměník
| jméno2 = Ivan
| titul = Sociální psychologie
| vydání = 2., přepracované a rozšířené vydání
| vydavatel = Grada
| místo = Praha
| rok = 2008
| počet stran = 416
| strany =
| isbn = 978-80-247-1428-8
}}</ref>

=== '''Zkoumání environmentálních postojů''' ===
Jedním z nejintuitivnějších důvodů, proč je důležité zkoumat environmentální postoje, je, že by mohly ovlivňovat chování jednotlivců. Jenže vztah mezi postoji a následným chováním je nejasný. Některé studie prokázaly silné propojení mezi postoji a proenvironmentálním chováním jiné však takovouto spojitost nenalezly <ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Clayton
| jméno = Susan
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = The Oxford Handbook of Environmental and Conservation Psychology
| vydání =
| vydavatel = Oxford University Press
| místo = Oxford, UK
| rok = 2012
| počet stran =
| strany =
| isbn = 9780199733026
}}</ref>

Jedním z možných vysvětlení pro tento rozpor ve vědeckých výsledcích může být využívání různých metod pro sběr údajů o chování jedinců. Existuje totiž silná souvislost mezi postoji a chováním, které popisují samotní respondenti, oproti chování, které je pozorováno výzkumníky. Dalším vysvětlením může být zkoumání specifických a obecných postojů a jejich vliv na specifické a obecné chování. Obecné postoje více působí na obecné chování, zatímco specifické postoje zase na jednotlivé specifické jednání.

Ale ukazuje se, že i některé specifické environmentální postoje, které predikují specifické chování, mohou předvídat i některé obecné vzorce chování. To proto, že při ovlivnění jednoho specifického druhu chování se k němu přiřadí nějaké podobné chování. Pro příklad: recyklování může být prvním krokem k dalšímu přiřazenému chování, jako kompostování a následně snahu šetrně nakládat s odpady.

Studium environmentálních postojů je také důležité pro určení míry podpory environmentálních zásahů od veřejnosti. Takové výzkumy jsou pak využity politiky, lesními úředníky, supervizory parků a veřejných budov nebo koordinátory recyklování.

Velkým problémem při měření postojů však může být zkreslení odpovědí respondenty, aby byli vnímáni výzkumníky jako sociálně žádoucnější. Vzhledem k tomu, že jedinci vidí pro environmentální postoje a chování jako sociálně žádoucí a většina měření probíhá na základě sebe-popisu, respondenti mohou poskytnout odpovědi, které jsou zkresleny na více pro-environmentální <ref name=":0" />