Environmentální dopady fotbalových hřišť - Historie editací

Admin v 31. 1. 2022, 12:45

2022-01-31T12:45:25Z

← Starší verze		Verze z 31. 1. 2022, 14:45
Řádek 207:		Řádek 207:
	<references />		<references />



			{{FTVS\|Denní studium 2020\|xx: Environmentální dopady fotbalových hřišť}}
	[[Kategorie:Míčové sporty]]		[[Kategorie:Míčové sporty]]

Admin: added Category:Míčové sporty using HotCat

2022-01-31T12:43:57Z

added Category:Míčové sporty using HotCat

← Starší verze		Verze z 31. 1. 2022, 14:43
Řádek 206:		Řádek 206:
	===Reference===		===Reference===
	<references />		<references />

			[[Kategorie:Míčové sporty]]

Admin: removed Category:Sport a životní prostředí using HotCat

2022-01-31T12:43:42Z

removed Category:Sport a životní prostředí using HotCat

← Starší verze		Verze z 31. 1. 2022, 14:43
Řádek 206:		Řádek 206:
	===Reference===		===Reference===
	<references />		<references />

	~~[[Kategorie:Sport a životní prostředí]]~~

Admin: /* Umělý trávník (UMT) */

2020-03-19T13:49:27Z

Umělý trávník (UMT)

Ukázat změny

Admin: added Category:Sport a životní prostředí using HotCat

2020-03-19T13:36:35Z

added Category:Sport a životní prostředí using HotCat

← Starší verze		Verze z 19. 3. 2020, 15:36
Řádek 202:		Řádek 202:
	=== Reference ===		=== Reference ===
	</references>		</references>

			[[Kategorie:Sport a životní prostředí]]

Admin: /* Sportoviště a rozměry */

2020-03-19T13:36:17Z

Sportoviště a rozměry

← Starší verze		Verze z 19. 3. 2020, 15:36
Řádek 35:		Řádek 35:
	\| datum vydání =		\| datum vydání =
	\| datum přístupu = 2020-03-18		\| datum přístupu = 2020-03-18
	}}</ref> Rozměry samostatné hrací plochy dle pravidel jsou: Délka v rozmezí 90–120 m, šířka 45–90 m (pro mezinárodní utkání 100–110 × 64–75 m). Doporučeným rozměrem řídící organizace [[w:cs:FIFA]] je 105 x 68 m, tj. 7 100 m<sup>2</sup>. Připočtením záběhových zón (volný prostor po obvodu hřiště) a technických zón (např. prostor u střídaček), dostaneme celkový rozměr herního „koberce“ cca 8 000 m<sup>2</sup> (min. 4 500 m<sup>2</sup>, max. 11 500 m<sup>2</sup> hrací plochy dle pravidel).<ref>{{Citace monografie		}}</ref> Rozměry samostatné hrací plochy dle pravidel jsou: Délka v rozmezí 90–120 m, šířka 45–90 m (pro mezinárodní utkání 100–110 × 64–75 m). Doporučeným rozměrem řídící organizace [[w:cs:FIFA\|FIFA]] je 105 x 68 m, tj. 7 100 m<sup>2</sup>. Připočtením záběhových zón (volný prostor po obvodu hřiště) a technických zón (např. prostor u střídaček), dostaneme celkový rozměr herního „koberce“ cca 8 000 m<sup>2</sup> (min. 4 500 m<sup>2</sup>, max. 11 500 m<sup>2</sup> hrací plochy dle pravidel).<ref>{{Citace monografie
	\| příjmení = Hrabě, František,		\| příjmení = Hrabě, František,
	\| titul = Trávníky pro zahradu, krajinu a sport		\| titul = Trávníky pro zahradu, krajinu a sport

Admin: /* Sportoviště a rozměry */

2020-03-19T13:35:31Z

Sportoviště a rozměry

← Starší verze		Verze z 19. 3. 2020, 15:35
Řádek 17:		Řádek 17:
	\| url = https://www.fotbal.cz/		\| url = https://www.fotbal.cz/
	\| datum přístupu = 2020-03-18		\| datum přístupu = 2020-03-18
	}}</ref> Dá se předpokládat, že každý fotbalový klub v ČR má nejméně jedno travnaté fotbalové hřiště. Pro představu fotbalový klub [[w:cs:AC Sparta Praha]] má v osobním vlastnictví 8 travnatých hřišť a 2 s umělým povrchem. Klub [[w:cs:SK Slavia Praha]] disponuje pěti přírodními sportovišti a dvěma s umělým povrchem.<ref name=":0">{{Citace periodika		}}</ref> Dá se předpokládat, že každý fotbalový klub v ČR má nejméně jedno travnaté fotbalové hřiště. Pro představu fotbalový klub [[w:cs:AC Sparta Praha\|AC Sparta Praha]] má v osobním vlastnictví 8 travnatých hřišť a 2 s umělým povrchem. Klub [[w:cs:SK Slavia Praha\|SK Slavia Praha]] disponuje pěti přírodními sportovišti a dvěma s umělým povrchem.<ref name=":0">{{Citace periodika
	\| příjmení = Marie		\| příjmení = Marie
	\| jméno = Sůrová		\| jméno = Sůrová
Řádek 46:		Řádek 46:
	}}</ref> Údržba takového sportoviště není jednoduchá a vzhledem k početnosti hřišť se může neblaze promítnout do životního prostředí.		}}</ref> Údržba takového sportoviště není jednoduchá a vzhledem k početnosti hřišť se může neblaze promítnout do životního prostředí.

	ZAJÍMAVOST V [[w:cs:Jihomoravský kraj\|Jihomoravském kraji]] je evidováno celkem 426 travnatých ploch z toho 365 hlavních a 61 tréninkových fotbalových travnatých hřišť (celkem 268 000 ha) a 21 atestovaných hřišť s umělým povrchem (celkem 13,500 ha). V případě, že každý kraj v ČR (14 krajů) má cca 400 hřišť jako Jihomoravský, může se v Čechách nacházet zhruba 5 600 fotbalových hřišť.		ZAJÍMAVOST V [[w:cs:Jihomoravský kraj\|Jihomoravském kraji]] je evidováno celkem 426 travnatých ploch z toho 365 hlavních a 61 tréninkových fotbalových travnatých hřišť (celkem 268 000 ha) a 21 atestovaných hřišť s umělým povrchem (celkem 13,500 ha). V případě, že každý kraj v ČR (14 krajů) má cca 400 hřišť jako Jihomoravský, může se v Čechách nacházet zhruba 5 600 fotbalových hřišť.

	== Přírodní vs. umělý trávník (UMT) i ve vztahu k přírodě ==		== Přírodní vs. umělý trávník (UMT) i ve vztahu k přírodě ==

Admin: Založena nová stránka s textem „Fotbal je nejpopulárnějším kolektivním sportem na světě. Hrají jej kluci i holky bez rozdílu věku, pro…“

2020-03-19T13:34:36Z

Založena nová stránka s textem „Fotbal je nejpopulárnějším kolektivním sportem na světě. Hrají jej kluci i holky bez rozdílu věku, pro…“

Nová stránka

[[w:cs:Fotbal|Fotbal]] je nejpopulárnějším [[w:cs:Kolektivní sport|kolektivním sportem]] na světě. Hrají jej kluci i holky bez rozdílu věku, profesionálové i amatéři na rekreační úrovni. Podle průzkumu fotbalové federace [[w:cs:FIFA|FIFA]] v roce 2001, hraje fotbal pravidelně nejméně 240 miliónů lidí ve více jak 200 zemích světa. Za popularitu můžou jednoduchá pravidla a naprosto minimální náročnost na vybavení. Hrát fotbal se dá takřka kdekoliv.

== Pravidla a obecné ==
Ve fotbale hrají s [[w:cs:Míč|míčem]] dvě družstva po jedenácti hráčích. Nejčastěji se hraje na [[w:cs:Tráva|travnaté]] hrací ploše obdélníkového tvaru, opatřené dvěma brankami. Cílem družstva je dosáhnout více míčem vstřelených [[w:cs:Gól|branek]], než vstřelí soupeř. Nejčastěji se hraje nohama, bez pomoci rukou. Utkání trvá 2 x 45 min.

== Sportoviště a rozměry ==
Oblíbenost kopané není výjimkou ani v České republice, která ze 40 států Evropy má po Anglii nejvyšší počet fotbalových stadionů, a to 49 (seznam není úplný) z celkových 663 (např. v [[w:cs:Asie|Asii]] je pouhých 53 stadionů).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = The Football Stadiums.com {{!}} Database of football stadiums
| periodikum = www.thefootballstadiums.com
| url = http://www.thefootballstadiums.com/
| datum přístupu = 2020-03-18
}}</ref>

[[w:cs:Fotbalová asociace České republiky|FAČR (Fotbalová asociace České republiky)]] v současné době registruje 3 500 klubů a přes 330 000 hráčů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = FOTBAL.CZ
| periodikum = Fotbal.cz
| url = https://www.fotbal.cz/
| datum přístupu = 2020-03-18
}}</ref> Dá se předpokládat, že každý fotbalový klub v ČR má nejméně jedno travnaté fotbalové hřiště. Pro představu fotbalový klub [[w:cs:AC Sparta Praha]] má v osobním vlastnictví 8 travnatých hřišť a 2 s umělým povrchem. Klub [[w:cs:SK Slavia Praha]] disponuje pěti přírodními sportovišti a dvěma s umělým povrchem.<ref name=":0">{{Citace periodika
| příjmení = Marie
| jméno = Sůrová
| titul = Proces přípravy, výstavby a užívání fotbalových hřišť
| datum vydání = 2017-01-08
| url = https://dspace.cvut.cz/handle/10467/68027
| datum přístupu = 2020-03-18
}}</ref>

Druhy fotbalových hřišť můžeme rozdělit do dvou základních skupin: Přírodní a umělé. Přírodní tráva je využívána v mnohem větší míře, ale hra na umělém trávníku už není žádnou výjimkou a to hlavně v zimním období. V roce 2015 bylo v ČR evidováno 248 atestovaných hřišť s umělým povrchem.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Umělé fotbalové trávníky a jejich srovnání s přírodními fotbalovými trávníky
| url = http://www.asociaceut3g.cz/stahuj/srovnani-prirodnich-a-umelych-travniku.pdf
| vydavatel = Asociace stavitelů fotbalových hřišť s umělými trávníky při ESTC, z.s.
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2020-03-18
}}</ref> Rozměry samostatné hrací plochy dle pravidel jsou: Délka v rozmezí 90–120 m, šířka 45–90 m (pro mezinárodní utkání 100–110 × 64–75 m). Doporučeným rozměrem řídící organizace [[w:cs:FIFA]] je 105 x 68 m, tj. 7 100 m2. Připočtením záběhových zón (volný prostor po obvodu hřiště) a technických zón (např. prostor u střídaček), dostaneme celkový rozměr herního „koberce“ cca 8 000 m2 (min. 4 500 m2, max. 11 500 m2 hrací plochy dle pravidel).<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Hrabě, František,
| titul = Trávníky pro zahradu, krajinu a sport
| url = https://www.worldcat.org/oclc/847144348
| místo = Olomouc
| počet stran = 335 pages
| isbn = 978-80-87091-07-4
| isbn2 = 80-87091-07-8
| oclc = 847144348
}}</ref> Údržba takového sportoviště není jednoduchá a vzhledem k početnosti hřišť se může neblaze promítnout do životního prostředí.

ZAJÍMAVOST V [[w:cs:Jihomoravský kraj|Jihomoravském kraji]] je evidováno celkem 426 travnatých ploch z toho 365 hlavních a 61 tréninkových fotbalových travnatých hřišť (celkem 268 000 ha) a 21 atestovaných hřišť s umělým povrchem (celkem 13,500 ha). V případě, že každý kraj v ČR (14 krajů) má cca 400 hřišť jako Jihomoravský, může se v Čechách nacházet zhruba 5 600 fotbalových hřišť.

== Přírodní vs. umělý trávník (UMT) i ve vztahu k přírodě ==
V našem případě je při údržbě hřiště na úrovni okresních a krajských soutěží (s ohledem na nízkou soutěž, nebývají požadavky na kvalitu vysoké) základní otázkou zejména intenzivní závlaha, sečení, hnojení, užívání [[w:cs:Pesticidy|pesticidů]].<ref name=":0" /> A právě závlaha a užívání pesticidů je i otázkou číslo jedna z pohledu enviromentálního.

Hrací sezona trvá 8–10 měsíců, kdy jej přeruší zimní a letní přestávka. Renovace trávníku se provádí během letní přestávky. V období zimní přestávky má přírodní trávník vegetační klid. Neroste a neregeneruje. Když teplota v podloží, povětšinou během března, přesáhne 5 °C začne se trávník probouzet a s tím přichází ke slovu zmíněná závlaha, která potrvá 6–8 měsíců, dokud fotosyntéza opět neustane.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Údržba přírodních trávníku
| url = https://www.kshp.cz/download/udrzba_prirodnich_travniku.pdf
| vydavatel = Komise pro stadiony a hrací plochy FAČR
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2020-03-18
}}</ref>

=== Travnaté hřiště ===

==== Pořizovací náklady ====
V případě, že je trávník založen výsevem, nikoli pokládkou hotového trávníkového koberce, je pořizovací cena pětkrát menší než u umělého povrchu a může se pohybovat okolo 2 mil. Kč včetně zavlažovacího zařízení. Celoroční údržbové náklady na takové hřiště se pohybují od 150 do 250 tis. Kč. Zhruba ve stejném cenovém rozmezí pořídíme prvotní vybavení k údržbě (sekačka, zařízení k hnojení aj.).

==== Využití a životnost ====
Na rozdíl od UMT může být přírodní hřiště při správné údržbě doslova věčné, ale má velmi omezené využití. Hrou je trávník maximálně zatěžován a jeho využití se počítá spíše v řádech hodin týdně (10–15h). Navíc, jak už bylo řečeno, v zimním období tráva vegetuje, tudíž nedochází k její regeneraci a může být nenávratně poškozena. Hlavně po zimní přestávce musí kluby pro přípravu družstev hledat jiné alternativy.

===== Údržba =====

===== Závlaha =====
V našich klimatických podmínkách představuje průměrný roční úhrn srážek přibližně 40 % potřebného množství vláhy pro optimální růst kvalitního trávníku. Zbytek musí zajistit závlaha. Správná závlaha je předpokladem kvalitní hrací plochy a rychlé regenerace trávy. U novějších hřišť bývá závlahová síť pod povrchem, čímž šetří spotřebu vody o 60 % oproti přenosnému zavlažovacímu zařízení, které se v nižších soutěžích stále používá. Jako závlahová dávka pro trávník se uvádí průměrná hodnota 25–42 mm/m2/týden. Z této hodnoty se vypočítává roční bilance spotřeby vody. Při průměrných 120 [[w:cs:Sucho|suchých dnech]] během závlahové sezóny činí roční spotřeba vody na závlahu 1 m2 trávníku cca 350–650 litrů vody.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Závlaha a zavlažování fotbalového hřiště - AZ Zahrada
| periodikum = www.azzahrada.cz
| url = http://www.azzahrada.cz/zavlaha-fotbaloveho-hriste.html
| datum přístupu = 2020-03-19
}}</ref> U námi spočítaného průměrného hřiště 8 000 m2 může tedy být roční spotřeba vody 2 800 000–5 200 000 litru (2 800–5200 m3/rok). Spotřebu ovlivňuje spousta klimatických faktorů: Teplota, srážky, sluneční svit a jiné. Už jen z finančního hlediska hledají kluby přírodní alternativy zavlažování formou čerpání vody z řek, vrtů a studen. V ČR je osobní spotřeba vody denně 89 l na osobu a za rok 32 500 litrů. Když připočteme český průmysl a zemědělství vyjde nám 57 000 litrů ročně/os.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Češi v domácnostech denně spotřebují přes 89 litrů pitné vody
| periodikum = Češi v domácnostech denně spotřebují přes 89 litrů pitné vody
| url = https://www.czso.cz/csu/czso/cesi-v-domacnostech-denne-spotrebuji-pres-89-litru-pitne-vody
| jazyk = cs-CZ
| datum přístupu = 2020-03-19
}}</ref> Roční závlaha jednoho hřiště, je jako spotřeba vody tisícovky Čechů.

===== Sečení =====
V hrací sezoně se provádí jednou nebo dvakrát týdně. Celý úkon trvá zhruba 2 hodiny, kdy se využívá motorové sekačky, ale záleží na vybavení klubu.

===== Hnojení a pesticidy =====
Při údržbě povrchu je třeba předcházet chorobám, houbám, plísním a jiným škůdcům, kterými můžou být i [[w:cs:Krtek|krtci]] nebo [[w:cs:Prase divoké|černá zvěř]]. Hnojení, až na ty nejchladnější měsíce, probíhá celoročně. Nejčastěji se používá [[w:cs:dusík|dusík]], [[w:cs:draslík|draslík]], [[w:cs:fosfor|fosfor]], [[w:cs:hořčík|hořčík]] a [[w:cs:vápník|vápník]]. Největší zastoupení v celosezónním hnojení má univerzální dusíkaté hnojivo, jako je [[w:cs:Dusičnan amonný|ledek amonný]] s vápencem (LVA 27 % N) pro lepší regeneraci. Správným hnojením se dá předejít i některým plísňovým chorobám (plíseň sněžná).<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Údržba přírodních trávníku
| url = https://www.kshp.cz/download/udrzba_prirodnich_travniku.pdf
| vydavatel = Komise pro stadiony a hrací plochy FAČR
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2020-03-19
}}</ref> Avšak v případě že ke slovu přijdou chemické pesticidy nejčastěji zastoupené herbicidy (plevel), fungicidy (plísně a houby), může ve spojení s intenzivní závlahou docházet k vyplavování chemikálií do podzemních vod.

''Výjimečná údržba'': Minimálně jednou ročně, nejlépe v červnu po skončení hrací sezóny, se provádí celková renovace spojená s hloubkovým uvolněním, provzdušněním, přísevem, pískováním, drnováním brankovišť a chemickým ošetřením.(4)

''Vytápění'' – V ČR je vytápění trávníků povinné pouze na ligových stadionech. Vytápění umožňuje připravit plochu pro utkání i v náročnějších zimních podmínkách.<ref name=":0" />

=== Umělý trávník (UMT) ===

==== Pořizovací náklady ====
Pořizovací cena umělého trávníku nové 3. generace (UT3G) je vysoká, pohybuje se okolo cca 10 mil. Kč včetně závlahového systému. Celoroční údržbové náklady 50–100 tis. Kč. K pravidelné údržbě UMT je zapotřebí traktorové vozidlo k tažení údržbového příslušenství, jehož pořizovací náklady začínají na 50 tis.Kč. Dále tažný trojúhelníkový kartáč 7–12tis. Kč, a ne tak často potřebný granulát na doplnění – 1 tuna granulátu 7 tis. Kč.

==== Využití a životnost ====
Umělý trávník má při zatížení 5,5 h denně (2000 h ročně) a správné údržbě životnost zhruba 10 let (někteří výrobci uvádějí 8–15let). Hlavní přednost UMT je celoroční použití za jakéhokoliv počasí. Nejvíce se toto projeví v zimním období, kdy příprava začíná už v průběhu ledna. Jedna UMT odvede ročně práci jako tři hřiště s přírodním trávníkem.

==== Údržba ====

===== Závlaha =====
I umělý trávník je nutno zavlažovat, avšak intenzita zálivky je zde podstatně menší. Především v letních dnech se provádí takzvaná klimatická závlaha, pro ochlazení trávníku a zkvalitnění herního komfortu. Bez použití závlahy by i mohlo dojít ke zranění v důsledku popálení při skluzu nebo pádu, k dřívějšímu vyčerpání a dokonce dehydrataci hráče. (4)

===== Čištění =====
Kde je počet hodin využití hřiště opravdu vysoký, je pro vyčištění, srovnání povrchu a narovnání umělých vláken nutné provádět kartáčování minimálně dvakrát týdně různými směry. V kritických místech (rohy, penalta…) je vhodné doplnit výplň třeba třikrát týdně.<ref name=":1">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Údržba umělých trávníku
| url = https://www.kshp.cz/download/udrzba_umelych_travniku.pdf
| vydavatel = Komise pro stadiony a hrací plochy FAČR
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2020-03-19
}}</ref>

===== Pesticidy =====
I v případě UMT může dojít k napadení plevelem, mechem nebo řasami. Zpravidla se tak stane, pokud došlo ke znečištění organickými látkami (listí, zemina, jídlo, ptačí trus…). V takovém případě je UMT ošetřována jednoprocentní roztok hydrogenu peroxidu s vodou nebo Roundapem (nejpoužívanější herbicid).<ref name=":1" />

''Výjimečná údržba'': Jednou až dvakrát ročně se provádí srovnání a doplněním granulátu po celé ploše, dekomprese (uvolnění sešlapaného granulátu), čištění granulátu od mechanických nečistot přeséváním a překartáčování. Údržba zabere den a každý úkon se opakuje dvakrát v trvání cca 1–2 h. Cena této pokročilejší údržby prováděné obvykle odbornou firmou je 50.000,-Kč.<ref name=":1" />

''Osvětlení:'' Je výhradou UMT, jelikož se v zimním období tréninkové jednotky odehrávají převážně za tmy. Jde však o další náklady na výstavbu a provoz a je zde také problém světelného smogu.

==== Výroba a recyklace umělého trávníku ====

===== Materiál =====
Umělá textilie. Vlákna umělého trávníku se vyrábí tavením a formováním granulí polyethylenu termoplastického polymeru, který se následně obarví.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Orság
| jméno = P.
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Technologický postup tavení
| vydání =
| vydavatel = JUTA
| místo =
| rok vydání =
| počet stran =
| strany =
| isbn =
}}</ref> Možná právě pro vysoké nároky na odolnost a trvanlivost nebylo zjištěno, že by výrobci využívali recyklovaných plastů k výrobě UMT.

===== Výplň, granulát =====
Většinou se setkáme se surovým [[w:cs:Kaučuk|kaučukem]] EPDM, méně už s regenerovanou pryží SBR. Vzácně se také nabízí recyklovaný EPDM (pneumatiky).<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Ecofill
| url = http://www.modulpol.ru/turf/Product-Monofeel-Ecofill.jpg
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2012-04-25
}}</ref>

===== Recyklace =====
Díky zátěrovému latexu není možné v současné době umělý trávník recyklovat. Starý trávník je možné vyhodit na třídičkách komunálního odpadu.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Hejtman
| jméno = J.
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Propagace okrasných umělých trávníků
| vydání =
| vydavatel =
| místo = Liberec
| rok vydání = 2012
| počet stran =
| strany =
| isbn =
}}</ref>

==== Podzemní vody ====
Voda je nejzákladnější potřebou pro existenci života na Zemi a podzemní voda je jednou z nejcennějších vod vůbec pro koloběh vody na Zemi. Podzemní vody nejsou obvykle znečištěné a dají se pít i bez úprav. Tyto vodní zdroje však nejvíce ohrožují pesticidy a hnojiva pocházející ze zemědělství (včetně námi hodnocených fotbalových hřišť) a to, že ji odčerpává člověk a plýtvá s ní. Zásoby sladké vody na Zemi se snižují. V Evropě klesly zásoby o jednu třetinu, v Africe o dvě a v Asii o tři čtvrtiny. Zmizelo 50 % světových mokřadů. Přitom lze předpokládat, že spotřeba vody bude v následujících letech ještě stoupat.

Počínaje rokem 2014 se situace u podzemních vod v ČR neustále zhoršuje. Průměrný roční srážkový úhrn byl loni v Česku 517 mm. Normál za období 1981 až 2010 je 686 milimetrů. A v posledních dvou letech je stav hladiny podzemní vody v ČR na mírně až silně podnormální úrovni.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Intersucho
| periodikum = www.intersucho.cz
| url = https://www.intersucho.cz/cz/
| datum přístupu = 2020-03-19
}}</ref>

== Závěr ==
UMT má bezesporu méně náročnou údržbu a mnohem menší spotřebu vody. Avšak její celoroční využití si vybírá daň na životnosti. I přes řádnou údržbu se musí povrch po letech obměnit. Výroba UMT i vzniklý odpad není, co se týká ekologie, zanedbatelný. A nepřidává tomu ani fakt, že se umělá tráva nedá recyklovat a často je pro své vysoké nároky vyráběna z nerecyklovaného plastu. Dá se tedy tušit, že tou nejlepší variantou z pohledu environmentální rovnováhy určitě nebude umělý povrch, který by měl přírodě ulevit. Vzhledem k početnosti hracích ploch je důležité, aby ekologie šla ruku v ruce s jejich údržbou. Aby kluby, které o trávníky pečují, vodou neplýtvaly, naučili se hospodařit s užitkovou vodou a třeba i recyklovali tu už jednou použitou. Z dostupných materiálů vyplývá, že pesticidům se dá do určité míry předejít odbornou a pečlivou údržbou a pro klub by měly být tou poslední možností.

Upozornění: Uvedené náklady na pravidelnou a nepravidelnou údržbu můžou být zavádějící. Údaje jsou pouze orientační a ve skutečnosti jsou ovlivňovány mnoha faktory, které se u každého hřiště mohou výrazně lišit.

== Odkazy ==

=== Reference ===
</references>