Ekologická katastrofa - Historie editací

Admin: přesměrování

2021-01-12T08:55:24Z

přesměrování

Ukázat změny

Admin: Editace uživatele „46.167.205.183“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „Admin“

2020-02-10T12:20:51Z

Editace uživatele „46.167.205.183“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „Admin“

Ukázat změny

46.167.205.183 v 10. 2. 2020, 12:20

2020-02-10T12:20:23Z

Ukázat změny

Admin v 13. 5. 2016, 13:58

2016-05-13T13:58:45Z

← Starší verze		Verze z 13. 5. 2016, 15:58
Řádek 1:		Řádek 1:
			{{Upravit}}

	'''Ekologickou katastrofu''' či také '''katastrofu antropogenní''' nebo '''environmentální''' (''anglicky: environmental disaster'') můžeme definovat jako extrémní údálost, způsobenou lidskou činností, při níž dochází k zásadnímu narušení rovnováhy uvnitř daného [[ekosystém\|ekosystému]]. Pojem [[w:cs:katastrofa\|katastrofa]] má etymologické ukotvení v řečtině (''slovo katastrofé, v ní označovalo „obrat" nebo ,,převrat“'')<ref>http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/prif/ps09/antropol/web/slovnik.html heslo: katastrofa</ref>. Ekologická katastrofa se liší od [[Živelní katastrofa\|živelní katastrofy]] (''natural disaster''), na níž nemá antropogenní činnost žádný vliv (''často se ale setkáme se záměnou pojmů, popř. jsou chápána/používána jako synonyma, nebo je používáno spojení ekologická katastrofa v rámci něhož jsou pak vymezeny katastrofy způsobené lidských zásahem a ty na které nemá člověk vliv. V anglosaském prostředí se ustálilo rozlišování na environmental disaster a natural disaster<ref>Jared M. Diamond, Collapse: How Societies Choose to Fail or Succeed, 2005</ref>''), pro oba druhy katastrof by bylo možné použít různé zastřešující pojmy jako katastrofa životního prostředí či ekosystémová katastrofa (v praxi se s těmito spojeními ale příliš nesetkáváme).		'''Ekologickou katastrofu''' či také '''katastrofu antropogenní''' nebo '''environmentální''' (''anglicky: environmental disaster'') můžeme definovat jako extrémní údálost, způsobenou lidskou činností, při níž dochází k zásadnímu narušení rovnováhy uvnitř daného [[ekosystém\|ekosystému]]. Pojem [[w:cs:katastrofa\|katastrofa]] má etymologické ukotvení v řečtině (''slovo katastrofé, v ní označovalo „obrat" nebo ,,převrat“'')<ref>http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/prif/ps09/antropol/web/slovnik.html heslo: katastrofa</ref>. Ekologická katastrofa se liší od [[Živelní katastrofa\|živelní katastrofy]] (''natural disaster''), na níž nemá antropogenní činnost žádný vliv (''často se ale setkáme se záměnou pojmů, popř. jsou chápána/používána jako synonyma, nebo je používáno spojení ekologická katastrofa v rámci něhož jsou pak vymezeny katastrofy způsobené lidských zásahem a ty na které nemá člověk vliv. V anglosaském prostředí se ustálilo rozlišování na environmental disaster a natural disaster<ref>Jared M. Diamond, Collapse: How Societies Choose to Fail or Succeed, 2005</ref>''), pro oba druhy katastrof by bylo možné použít různé zastřešující pojmy jako katastrofa životního prostředí či ekosystémová katastrofa (v praxi se s těmito spojeními ale příliš nesetkáváme).

Admin v 13. 5. 2016, 13:57

2016-05-13T13:57:49Z

Ukázat změny

Admin: added Category:Antropogenní rizika using HotCat

2016-05-03T09:15:56Z

added Category:Antropogenní rizika using HotCat

← Starší verze		Verze z 3. 5. 2016, 11:15
Řádek 110:		Řádek 110:
	* [http://procproto.cz/tag/ekologicke-katastrofy/ Článek: ,,Za pár let budeme žebrat o vodu na procproto.cz ]		* [http://procproto.cz/tag/ekologicke-katastrofy/ Článek: ,,Za pár let budeme žebrat o vodu na procproto.cz ]
	{{wikipedia en\|Environmental disaster}}		{{wikipedia en\|Environmental disaster}}

			[[Kategorie:Antropogenní rizika]]

Admin: removed Category:Název další kategorie using HotCat

2016-05-03T09:15:41Z

removed Category:Název další kategorie using HotCat

← Starší verze		Verze z 3. 5. 2016, 11:15
Řádek 110:		Řádek 110:
	* [http://procproto.cz/tag/ekologicke-katastrofy/ Článek: ,,Za pár let budeme žebrat o vodu na procproto.cz ]		* [http://procproto.cz/tag/ekologicke-katastrofy/ Článek: ,,Za pár let budeme žebrat o vodu na procproto.cz ]
	{{wikipedia en\|Environmental disaster}}		{{wikipedia en\|Environmental disaster}}

	~~[[Kategorie:Název další kategorie]]~~

Admin: removed Category:Název kategorie using HotCat

2016-05-03T09:15:33Z

removed Category:Název kategorie using HotCat

← Starší verze		Verze z 3. 5. 2016, 11:15
Řádek 111:		Řádek 111:
	{{wikipedia en\|Environmental disaster}}		{{wikipedia en\|Environmental disaster}}

	~~[[Kategorie:Název kategorie]]~~
	[[Kategorie:Název další kategorie]]		[[Kategorie:Název další kategorie]]

Eduard v 21. 4. 2014, 20:58

2014-04-21T20:58:52Z

← Starší verze		Verze z 21. 4. 2014, 22:58
Řádek 1:		Řádek 1:
	'''Ekologickou katastrofu''' či také '''katastrofu antropogenní''' (''anglicky: environmental disaster'') můžeme definovat jako extrémní údálost, způsobenou lidskou činností, při níž dochází k zásadnímu narušení rovnováhy uvnitř daného [[w:cz: ekosystém\|ekosystému]]. Pojem [[w:cz: katastrofa\|katastrofa]] má etymologické ukotvení v řečtině (''slovo katastrofé, v ní označovalo „obrat" nebo ,,převrat“'')<ref>http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/prif/ps09/antropol/web/slovnik.html heslo: katastrofa</ref>. Ekologická katastrofa se liší od [[Živelní katastrofa\|živelní katastrofy]] (''natural disaster''), na níž nemá antropogenní činnost žádný vliv (''často se ale setkáme se záměnou pojmů, popř. jsou chápána/používána jako synonyma, nebo je používáno spojení ekologická katastrofa v rámci něhož jsou pak vymezeny katastrofy způsobené lidských zásahem a ty na které nemá člověk vliv. V anglosaském prostředí se ustálilo rozlišování na environmental disaster a natural disaster<ref>Jared M. Diamond, Collapse: How Societies Choose to Fail or Succeed, 2005</ref>''), pro oba druhy katastrof by bylo možné použít různé zastřešující pojmy jako katastrofa životního prostředí či ekosystémová katastrofa (v praxi se s těmito spojeními ale příliš nesetkáváme).		'''Ekologickou katastrofu''' či také '''katastrofu antropogenní''' nebo '''environmentální''' (''anglicky: environmental disaster'') můžeme definovat jako extrémní údálost, způsobenou lidskou činností, při níž dochází k zásadnímu narušení rovnováhy uvnitř daného [[w:cz: ekosystém\|ekosystému]]. Pojem [[w:cz: katastrofa\|katastrofa]] má etymologické ukotvení v řečtině (''slovo katastrofé, v ní označovalo „obrat" nebo ,,převrat“'')<ref>http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/prif/ps09/antropol/web/slovnik.html heslo: katastrofa</ref>. Ekologická katastrofa se liší od [[Živelní katastrofa\|živelní katastrofy]] (''natural disaster''), na níž nemá antropogenní činnost žádný vliv (''často se ale setkáme se záměnou pojmů, popř. jsou chápána/používána jako synonyma, nebo je používáno spojení ekologická katastrofa v rámci něhož jsou pak vymezeny katastrofy způsobené lidských zásahem a ty na které nemá člověk vliv. V anglosaském prostředí se ustálilo rozlišování na environmental disaster a natural disaster<ref>Jared M. Diamond, Collapse: How Societies Choose to Fail or Succeed, 2005</ref>''), pro oba druhy katastrof by bylo možné použít různé zastřešující pojmy jako katastrofa životního prostředí či ekosystémová katastrofa (v praxi se s těmito spojeními ale příliš nesetkáváme).

	Vliv antropogenní činnosti na konkrétní katastrofy bývá často předmětem sporů. Přímý vliv lidských aktivit na katastrofu v rámci ekosystémů pozorujeme například při ropných haváriích, výbuchu energetických zařízení nebo půdních erozích způsobené nevhodným využíváním daného území (např. nadměrnou těžbou). S dokazováním vlivu nepřímého je to o poznání problematičtější, vedou se spory např. o konkrétních povodních, tsunami, tornádech a dalšími jevy způsobené s [[globální změna klimatu\|globální změna klimatu]], kdy není možné doložit jaký (popř. jak velký) měla antropogenní činnost vliv na výskyat a charakter určitého jevu. Obecně však můžeme konstatovat, že náhlé události, které způsobují závažné změny v rovnováze ekosystému a které v něm dříve nebyly, nebo nebyly tak běžné (popř. silné) můžeme přičítat lidské činnosti a s ní související změnou klimatu, úbytkem [[w:cz: biodiverzita\|biodiverzity]] a narušením původní rovnováhy. Tak jako může nezodpovědná lidská činnost způsobit ekologickou katastrofu, může i katastrofa živelní vyvolat řetězec reakcí na jejichž konci stojí katastrofa ekologická (člověkem zaviněná). Tak se tomu stalo např. u [[w:cz: havárie elektrárny Fukušima I\|Havárie elektrárny Fukušima]], kdy zemětřesení a následné tsunami poškodilo jadernou elektrárnu a způsobilo ''Velmi těžkou havárii'' - nejtěžší stupeň havárie (''7'') podle hodnocení [[w:cz: Mezinárodní stupnice jaderných událostí\|Mezinárodní stupnice jaderných událostí]] (''The International Nuclear Event Scale - INES'').		Vliv antropogenní činnosti na konkrétní katastrofy bývá často předmětem sporů. Přímý vliv lidských aktivit na katastrofu v rámci ekosystémů pozorujeme například při ropných haváriích, výbuchu energetických zařízení nebo půdních erozích způsobené nevhodným využíváním daného území (např. nadměrnou těžbou). S dokazováním vlivu nepřímého je to o poznání problematičtější, vedou se spory např. o konkrétních povodních, tsunami, tornádech a dalšími jevy způsobené s [[globální změna klimatu\|globální změna klimatu]], kdy není možné doložit jaký (popř. jak velký) měla antropogenní činnost vliv na výskyat a charakter určitého jevu. Obecně však můžeme konstatovat, že náhlé události, které způsobují závažné změny v rovnováze ekosystému a které v něm dříve nebyly, nebo nebyly tak běžné (popř. silné) můžeme přičítat lidské činnosti a s ní související změnou klimatu, úbytkem [[w:cz: biodiverzita\|biodiverzity]] a narušením původní rovnováhy. Tak jako může nezodpovědná lidská činnost způsobit ekologickou katastrofu, může i katastrofa živelní vyvolat řetězec reakcí na jejichž konci stojí katastrofa ekologická (člověkem zaviněná). Tak se tomu stalo např. u [[w:cz: havárie elektrárny Fukušima I\|Havárie elektrárny Fukušima]], kdy zemětřesení a následné tsunami poškodilo jadernou elektrárnu a způsobilo ''Velmi těžkou havárii'' - nejtěžší stupeň havárie (''7'') podle hodnocení [[w:cz: Mezinárodní stupnice jaderných událostí\|Mezinárodní stupnice jaderných událostí]] (''The International Nuclear Event Scale - INES'').

Eduard v 20. 4. 2014, 13:16

2014-04-20T13:16:11Z

← Starší verze		Verze z 20. 4. 2014, 15:16
Řádek 1:		Řádek 1:
	'''~~Ekologická katastrofa~~''' či také ~~environmentální/přírodní katastrofa~~ (''anglicky: environmental disaster'') můžeme definovat jako extrémní údálost, způsobenou lidskou činností, při níž dochází k zásadnímu narušení rovnováhy uvnitř daného [[w:cz: ekosystém\|ekosystému]]. Pojem [[w:cz: katastrofa\|katastrofa]] má etymologické ukotvení v řečtině (''slovo katastrofé, v ní označovalo „obrat" nebo ,,převrat“'')<ref>http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/prif/ps09/antropol/web/slovnik.html heslo: katastrofa</ref>. Ekologická katastrofa se liší od [[Živelní katastrofa\|živelní katastrofy]] (''natural disaster''), na níž nemá antropogenní činnost žádný vliv (''často se ale setkáme se záměnou pojmů, popř. jsou chápána/používána jako synonyma, nebo je používáno spojení ekologická katastrofa v rámci něhož jsou pak vymezeny katastrofy způsobené lidských zásahem a ty na které nemá člověk vliv. V anglosaském prostředí se ustálilo rozlišování na environmental disaster a natural disaster<ref>Jared M. Diamond, Collapse: How Societies Choose to Fail or Succeed, 2005</ref>''), pro oba druhy katastrof by bylo možné použít různé zastřešující pojmy jako katastrofa životního prostředí či ekosystémová katastrofa (v praxi se s těmito spojeními ale příliš nesetkáváme).		'''Ekologickou katastrofu''' či také '''katastrofu antropogenní''' (''anglicky: environmental disaster'') můžeme definovat jako extrémní údálost, způsobenou lidskou činností, při níž dochází k zásadnímu narušení rovnováhy uvnitř daného [[w:cz: ekosystém\|ekosystému]]. Pojem [[w:cz: katastrofa\|katastrofa]] má etymologické ukotvení v řečtině (''slovo katastrofé, v ní označovalo „obrat" nebo ,,převrat“'')<ref>http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/prif/ps09/antropol/web/slovnik.html heslo: katastrofa</ref>. Ekologická katastrofa se liší od [[Živelní katastrofa\|živelní katastrofy]] (''natural disaster''), na níž nemá antropogenní činnost žádný vliv (''často se ale setkáme se záměnou pojmů, popř. jsou chápána/používána jako synonyma, nebo je používáno spojení ekologická katastrofa v rámci něhož jsou pak vymezeny katastrofy způsobené lidských zásahem a ty na které nemá člověk vliv. V anglosaském prostředí se ustálilo rozlišování na environmental disaster a natural disaster<ref>Jared M. Diamond, Collapse: How Societies Choose to Fail or Succeed, 2005</ref>''), pro oba druhy katastrof by bylo možné použít různé zastřešující pojmy jako katastrofa životního prostředí či ekosystémová katastrofa (v praxi se s těmito spojeními ale příliš nesetkáváme).

	Vliv antropogenní činnosti na konkrétní katastrofy bývá často předmětem sporů. Přímý vliv lidských aktivit na katastrofu v rámci ekosystémů pozorujeme například při ropných haváriích, výbuchu energetických zařízení nebo půdních erozích způsobené nevhodným využíváním daného území (např. nadměrnou těžbou). S dokazováním vlivu nepřímého je to o poznání problematičtější, vedou se spory např. o konkrétních povodních, tsunami, tornádech a dalšími jevy způsobené s [[globální změna klimatu\|globální změna klimatu]], kdy není možné doložit jaký (popř. jak velký) měla antropogenní činnost vliv na výskyat a charakter určitého jevu. Obecně však můžeme konstatovat, že náhlé události, které způsobují závažné změny v rovnováze ekosystému a které v něm dříve nebyly, nebo nebyly tak běžné (popř. silné) můžeme přičítat lidské činnosti a s ní související změnou klimatu, úbytkem [[w:cz: biodiverzita\|biodiverzity]] a narušením původní rovnováhy. Tak jako může nezodpovědná lidská činnost způsobit ekologickou katastrofu, může i katastrofa živelní vyvolat řetězec reakcí na jejichž konci stojí katastrofa ekologická (člověkem zaviněná). Tak se tomu stalo např. u [[w:cz: havárie elektrárny Fukušima I\|Havárie elektrárny Fukušima]], kdy zemětřesení a následné tsunami poškodilo jadernou elektrárnu a způsobilo ''Velmi těžkou havárii'' - nejtěžší stupeň havárie (''7'') podle hodnocení [[w:cz: Mezinárodní stupnice jaderných událostí\|Mezinárodní stupnice jaderných událostí]] (''The International Nuclear Event Scale - INES'').		Vliv antropogenní činnosti na konkrétní katastrofy bývá často předmětem sporů. Přímý vliv lidských aktivit na katastrofu v rámci ekosystémů pozorujeme například při ropných haváriích, výbuchu energetických zařízení nebo půdních erozích způsobené nevhodným využíváním daného území (např. nadměrnou těžbou). S dokazováním vlivu nepřímého je to o poznání problematičtější, vedou se spory např. o konkrétních povodních, tsunami, tornádech a dalšími jevy způsobené s [[globální změna klimatu\|globální změna klimatu]], kdy není možné doložit jaký (popř. jak velký) měla antropogenní činnost vliv na výskyat a charakter určitého jevu. Obecně však můžeme konstatovat, že náhlé události, které způsobují závažné změny v rovnováze ekosystému a které v něm dříve nebyly, nebo nebyly tak běžné (popř. silné) můžeme přičítat lidské činnosti a s ní související změnou klimatu, úbytkem [[w:cz: biodiverzita\|biodiverzity]] a narušením původní rovnováhy. Tak jako může nezodpovědná lidská činnost způsobit ekologickou katastrofu, může i katastrofa živelní vyvolat řetězec reakcí na jejichž konci stojí katastrofa ekologická (člověkem zaviněná). Tak se tomu stalo např. u [[w:cz: havárie elektrárny Fukušima I\|Havárie elektrárny Fukušima]], kdy zemětřesení a následné tsunami poškodilo jadernou elektrárnu a způsobilo ''Velmi těžkou havárii'' - nejtěžší stupeň havárie (''7'') podle hodnocení [[w:cz: Mezinárodní stupnice jaderných událostí\|Mezinárodní stupnice jaderných událostí]] (''The International Nuclear Event Scale - INES'').