Ekocentrismus - Historie editací

Admin: Nahrazení textu „{{licence cc|Eduard Petiška, Jr}}“ textem „{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}“

2016-05-14T05:02:46Z

Nahrazení textu „{{licence cc|Eduard Petiška, Jr}}“ textem „{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}“

← Starší verze		Verze z 14. 5. 2016, 07:02
Řádek 33:		Řádek 33:


	{{licence cc\|Eduard ~~Petiška~~, Jr}}		{{licence cc\|Petiška, Eduard, Jr}}
	{{MOSUR}}		{{MOSUR}}

Admin v 13. 5. 2016, 13:20

2016-05-13T13:20:58Z

← Starší verze		Verze z 13. 5. 2016, 15:20
Řádek 1:		Řádek 1:
	'''Ekocentrismus''' (''anglicky: ecocentrism'') je názor na vztah člověka a přírody opírající se o myšlenku, že důležitější než zachování života jedince je zachování života jako celku, tzn.,´že v zájmu zachování stability [[~~w:cz:~~ ekosystém\|ekosystému]] je smrt jedince oprávněná a někdy nevyhnutelně nutná.<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999. S. 12.</ref> Jedná se o jeden ze základních postojů [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Propojení morální a environmentální výchovy/Environmentální etika\|environmentální etiky]]. Vychází ze širokého filozoficko-etického systému hodnot vyznačujících se odmítáním [[technocentrismus\|technocentrického]] a [[antropocén\|antropocentrického]] přístupu a zdůrazňováním úzkého vztahu mezi různými skupinami organismů a celým biologickým společenstvem v rámci lokálních i globálních [[ekosystém\|ekosystémů]].		'''Ekocentrismus''' (''anglicky: ecocentrism'') je názor na vztah člověka a přírody opírající se o myšlenku, že důležitější než zachování života jedince je zachování života jako celku, tzn.,´že v zájmu zachování stability [[ekosystém\|ekosystému]] je smrt jedince oprávněná a někdy nevyhnutelně nutná.<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999. S. 12.</ref> Jedná se o jeden ze základních postojů [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Propojení morální a environmentální výchovy/Environmentální etika\|environmentální etiky]]. Vychází ze širokého filozoficko-etického systému hodnot vyznačujících se odmítáním [[technocentrismus\|technocentrického]] a [[antropocén\|antropocentrického]] přístupu a zdůrazňováním úzkého vztahu mezi různými skupinami organismů a celým biologickým společenstvem v rámci lokálních i globálních [[ekosystém\|ekosystémů]].

	Pojem ekocentrismus byl poprvé použit americkým spisovatelem, ekologem a lesníkem Aldo Leopoldem, který ho používal ve smyslu uznání veškerých [[w:cz: druh (biologie)\|druhů]] včetně lidí jako produktů dlouhého [[~~w:cz:~~ evoluce\|evolučního]] procesu, v jehož rámci jsou navzájem rovnocenně propojeni. Tento názor promítl i do své knihy [[w:cz: Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky\|''Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky'']], jež je základním dílem environmentální etiky a proklamuje fundamentální myšlenku ekocentrismu ,,myslet jako hora" ([~~http~~://en~~.wikipedia.org/wiki/Thinking_like_a_mountain ''~~Thinking Like a Mountain'']), tedy: ,,myslet jako superorganismus hory, kterému záleží na zachování života jako celistvého ekosystému, a ne každého jeho jednotlivého organismu".<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999. S. 12.</ref> Na Leopoldovo dílo navazuje americký filozof, J. Baird Callicott, jehož díla se stala základem vznikajících oborů [[environmentální filozofie\|environmentální filozofie]] a [[~~w:cz:environmentální~~ etika\|environmentální etiky]].		Pojem ekocentrismus byl poprvé použit americkým spisovatelem, ekologem a lesníkem Aldo Leopoldem, který ho používal ve smyslu uznání veškerých [[w:cs:druh (biologie)\|druhů]] včetně lidí jako produktů dlouhého [[evoluce\|evolučního]] procesu, v jehož rámci jsou navzájem rovnocenně propojeni. Tento názor promítl i do své knihy [[w:cs:Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky\|''Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky'']], jež je základním dílem environmentální etiky a proklamuje fundamentální myšlenku ekocentrismu ,,myslet jako hora" ([[w:en:Thinking Like a Mountain\|Thinking Like a Mountain]]), tedy: ,,myslet jako superorganismus hory, kterému záleží na zachování života jako celistvého ekosystému, a ne každého jeho jednotlivého organismu".<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999. S. 12.</ref> Na Leopoldovo dílo navazuje americký filozof, J. Baird Callicott, jehož díla se stala základem vznikajících oborů [[environmentální filozofie\|environmentální filozofie]] a [[etika\|environmentální etiky]].

	Harmonie přírodního celku tvořící vyvážené vztahy mezi jednotlivými složkami různých [[w:cz: společenstvo\|společenstev]] se stala ústřední hodnotou ekocentrického modelu.		Harmonie přírodního celku tvořící vyvážené vztahy mezi jednotlivými složkami různých [[w:cs:společenstvo\|společenstev]] se stala ústřední hodnotou ekocentrického modelu.
	Základní ekocentrické premisy jsou do jisté míry podobné těm, jež zastává další směr v rámci environmentální etiky - [[~~w:cz: environmentální~~ etika\|biocentrismus]]. Spojuje je především výrazné vymezování vůči antropocentrickému paradigmatu. Hranice mezi ekocentrismem a biocentrismem nejsou pevné, setkáme se zde i se zaměňováním pojmů, popř. jejich ztotožněním. Přesto jsou uváděny určité rozdíly mezi oběma směry. Biocentrismus bývá chápán jako emotivnější a impulzivnější směr, kterému jde v první řadě o neubližování a snahu o záchranu i jednotlivých organismů, ekocentrismus naopak preferuje racionálnost a deklaruje nutnost chránit systém jako celek; s tím souvisí také jeho předpoklad, že environmentální etika by měla být podložena racionálním poznáním a vědeckým zkoumáním přírody.<ref>http://greenaction.cz/teorie/myslenkove-proudy-radikalne-environmentalniho-hnuti.html#more-4836</ref>		Základní ekocentrické premisy jsou do jisté míry podobné těm, jež zastává další směr v rámci environmentální etiky - [[etika\|biocentrismus]]. Spojuje je především výrazné vymezování vůči antropocentrickému paradigmatu. Hranice mezi ekocentrismem a biocentrismem nejsou pevné, setkáme se zde i se zaměňováním pojmů, popř. jejich ztotožněním. Přesto jsou uváděny určité rozdíly mezi oběma směry. Biocentrismus bývá chápán jako emotivnější a impulzivnější směr, kterému jde v první řadě o neubližování a snahu o záchranu i jednotlivých organismů, ekocentrismus naopak preferuje racionálnost a deklaruje nutnost chránit systém jako celek; s tím souvisí také jeho předpoklad, že environmentální etika by měla být podložena racionálním poznáním a vědeckým zkoumáním přírody.<ref>http://greenaction.cz/teorie/myslenkove-proudy-radikalne-environmentalniho-hnuti.html#more-4836</ref>

	== Odkazy ==		== Odkazy ==

Eduard v 3. 8. 2014, 14:16

2014-08-03T14:16:41Z

← Starší verze		Verze z 3. 8. 2014, 16:16
Řádek 33:		Řádek 33:


	{{licence cc\|Eduard Petiška}}		{{licence cc\|Eduard Petiška, Jr}}
	{{MOSUR}}		{{MOSUR}}

Eduard v 1. 5. 2014, 16:39

2014-05-01T16:39:06Z

← Starší verze		Verze z 1. 5. 2014, 18:39
Řádek 1:		Řádek 1:
	'''Ekocentrismus''' (''anglicky: ecocentrism'') je názor na vztah člověka a přírody opírající se ~~omyšlenku~~, že ~~více~~ než zachování života jedince je ~~důležitější~~ zachování života jako celku, tzn. v zájmu zachování stability [[w:cz: ekosystém\|ekosystému]] je oprávněná a někdy nevyhnutelně nutná ~~smrt jedince~~.<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999. S. 12.</ref> Jedná se o jeden ze základních postojů [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Propojení morální a environmentální výchovy/Environmentální etika\|environmentální etiky]]. Vychází ze širokého ~~filosoficko~~-etického systému hodnot~~, vyznačující~~ se odmítáním [[technocentrismus\|technocentrického]] a [[antropocén\|antropocentrického]] ~~přistupu~~ a zdůrazňováním úzkého vztahu mezi různými skupinami organismů a celým biologickým společenstvem v rámci lokálních i globálních [[ekosystém\|ekosystémů]].		'''Ekocentrismus''' (''anglicky: ecocentrism'') je názor na vztah člověka a přírody opírající se o myšlenku, že důležitější než zachování života jedince je zachování života jako celku, tzn.,´že v zájmu zachování stability [[w:cz: ekosystém\|ekosystému]] je smrt jedince oprávněná a někdy nevyhnutelně nutná.<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999. S. 12.</ref> Jedná se o jeden ze základních postojů [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Propojení morální a environmentální výchovy/Environmentální etika\|environmentální etiky]]. Vychází ze širokého filozoficko-etického systému hodnot vyznačujících se odmítáním [[technocentrismus\|technocentrického]] a [[antropocén\|antropocentrického]] přístupu a zdůrazňováním úzkého vztahu mezi různými skupinami organismů a celým biologickým společenstvem v rámci lokálních i globálních [[ekosystém\|ekosystémů]].

	Pojem ekocentrismus byl poprvé použit americkým spisovatelem, ekologem a lesníkem Aldo Leopoldem, který ho používal ve smyslu uznání veškerých [[w:cz: druh (biologie)\|druhů]], včetně lidí, jako produktů dlouhého [[w:cz: evoluce\|evolučního]] procesu, v jehož rámci jsou navzájem rovnocenně propojeni. Tento názor promítl i do své knihy ~~- a základního díla environmentální etiky -~~ [[w:cz: Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky\|''Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky'']], ~~v ní~~ proklamuje fundamentální myšlenku ekocentrismu ,,myslet jako hora" ([http://en.wikipedia.org/wiki/Thinking_like_a_mountain ''Thinking Like a Mountain'']), tedy: ,,myslet jako superorganismus hory, kterému záleží na zachování života jako ~~ceslistvého~~ ekosystému a ne každého jeho jednotlivého organismu".<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999. S. 12.</ref> Na Leopoldovo dílo navazuje americký filozof, J. Baird Callicott, jehož díla se stala základem vznikajících oborů [[environmentální filozofie\|environmentální filozofie]] a [[w:cz:environmentální etika\|environmentální etiky]].		Pojem ekocentrismus byl poprvé použit americkým spisovatelem, ekologem a lesníkem Aldo Leopoldem, který ho používal ve smyslu uznání veškerých [[w:cz: druh (biologie)\|druhů]] včetně lidí jako produktů dlouhého [[w:cz: evoluce\|evolučního]] procesu, v jehož rámci jsou navzájem rovnocenně propojeni. Tento názor promítl i do své knihy [[w:cz: Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky\|''Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky'']], jež je základním dílem environmentální etiky a proklamuje fundamentální myšlenku ekocentrismu ,,myslet jako hora" ([http://en.wikipedia.org/wiki/Thinking_like_a_mountain ''Thinking Like a Mountain'']), tedy: ,,myslet jako superorganismus hory, kterému záleží na zachování života jako celistvého ekosystému, a ne každého jeho jednotlivého organismu".<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999. S. 12.</ref> Na Leopoldovo dílo navazuje americký filozof, J. Baird Callicott, jehož díla se stala základem vznikajících oborů [[environmentální filozofie\|environmentální filozofie]] a [[w:cz:environmentální etika\|environmentální etiky]].

	Harmonie přírodního celku, tvořící vyvážené vztahy mezi jednotlivými složkami různých [[w:cz: společenstvo\|společenstev]] se stala ústřední hodnotou ekocentrického modelu.		Harmonie přírodního celku tvořící vyvážené vztahy mezi jednotlivými složkami různých [[w:cz: společenstvo\|společenstev]] se stala ústřední hodnotou ekocentrického modelu.
	Základní ekocentrické premisy jsou do jisté míry podobné těm, jež zastává další směr v rámci environmentální etiky - [[w:cz: environmentální etika\|biocentrismus]]. Spojuje je především výrazné vymezování vůči antropocentrickému paradigmatu. Hranice mezi ekocentrismem a biocentrismem nejsou pevné, setkáme se i se zaměňováním pojmů, popř. jejich ztotožněním. Přesto jsou uváděny určité rozdíly mezi oběma směry. Biocentrismus bývá chápán jako emotivnější a impulzivnější směr, kterému jde v první řadě o neubližování a snahu o záchranu i jednotlivých organismů, ekocentrismus naopak preferuje racionálnost a deklaruje nutnost chránit systém jako celek; s tím souvisí také jeho předpoklad, že environmentální etika by měla být podložena racionálním poznáním a vědeckým zkoumáním přírody.<ref>http://greenaction.cz/teorie/myslenkove-proudy-radikalne-environmentalniho-hnuti.html#more-4836</ref>		Základní ekocentrické premisy jsou do jisté míry podobné těm, jež zastává další směr v rámci environmentální etiky - [[w:cz: environmentální etika\|biocentrismus]]. Spojuje je především výrazné vymezování vůči antropocentrickému paradigmatu. Hranice mezi ekocentrismem a biocentrismem nejsou pevné, setkáme se zde i se zaměňováním pojmů, popř. jejich ztotožněním. Přesto jsou uváděny určité rozdíly mezi oběma směry. Biocentrismus bývá chápán jako emotivnější a impulzivnější směr, kterému jde v první řadě o neubližování a snahu o záchranu i jednotlivých organismů, ekocentrismus naopak preferuje racionálnost a deklaruje nutnost chránit systém jako celek; s tím souvisí také jeho předpoklad, že environmentální etika by měla být podložena racionálním poznáním a vědeckým zkoumáním přírody.<ref>http://greenaction.cz/teorie/myslenkove-proudy-radikalne-environmentalniho-hnuti.html#more-4836</ref>

	== Odkazy ==		== Odkazy ==

Admin v 28. 4. 2014, 13:14

2014-04-28T13:14:20Z

← Starší verze		Verze z 28. 4. 2014, 15:14
Řádek 31:		Řádek 31:

	[http://www.umweltethik.at/download.php?id=413 Stevrson, Brian K. Ecocentrism and Ecological Modeling]		[http://www.umweltethik.at/download.php?id=413 Stevrson, Brian K. Ecocentrism and Ecological Modeling]


			{{licence cc\|Eduard Petiška}}
			{{MOSUR}}

Eduard v 24. 4. 2014, 08:45

2014-04-24T08:45:57Z

← Starší verze		Verze z 24. 4. 2014, 10:45
Řádek 1:		Řádek 1:
	'''Ekocentrismus''' (''anglicky: ecocentrism'') je názor na vztah člověka a přírody opírající se omyšlenku, že více než zachování života jedince je důležitější zachování života jako celku, tzn. v zájmu zachování stability [[w:cz: ekosystém\|ekosystému]] je oprávněná a někdy nevyhnutelně nutná smrt jedince.<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999. S. 12.</ref> Jedná se o jeden ze základních postojů [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Propojení morální a environmentální výchovy/Environmentální etika\|environmentální etiky]]. Vychází ze širokého filosoficko-etického systému hodnot, vyznačující se odmítáním [[technocentrismus\|technocentrického]] a [[antropocén\|antropocentrického]] přistupu a zdůrazňováním úzkého vztahu mezi různými skupinami organismů a celým biologickým společenstvem v rámci lokálních i globálních [[ekosystém\|ekosystémů]].		'''Ekocentrismus''' (''anglicky: ecocentrism'') je názor na vztah člověka a přírody opírající se omyšlenku, že více než zachování života jedince je důležitější zachování života jako celku, tzn. v zájmu zachování stability [[w:cz: ekosystém\|ekosystému]] je oprávněná a někdy nevyhnutelně nutná smrt jedince.<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999. S. 12.</ref> Jedná se o jeden ze základních postojů [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Propojení morální a environmentální výchovy/Environmentální etika\|environmentální etiky]]. Vychází ze širokého filosoficko-etického systému hodnot, vyznačující se odmítáním [[technocentrismus\|technocentrického]] a [[antropocén\|antropocentrického]] přistupu a zdůrazňováním úzkého vztahu mezi různými skupinami organismů a celým biologickým společenstvem v rámci lokálních i globálních [[ekosystém\|ekosystémů]].

	Pojem ekocentrismus byl poprvé použit americkým spisovatelem, ekologem a lesníkem Aldo Leopoldem, který ho používal ve smyslu uznání veškerých [[w:cz druh (biologie)\|druhů]], včetně lidí, jako produktů dlouhého [[w:cz: evoluce\|evolučního]] procesu, v jehož rámci jsou navzájem rovnocenně propojeni. Tento názor promítl i do své knihy - a základního díla environmentální etiky - [[w:cz: Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky\|,,Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky"]], v ní proklamuje ~~základní~~ myšlenku ekocentrismu ,,myslet jako hora" ([http://en.wikipedia.org/wiki/Thinking_like_a_mountain ''Thinking Like a Mountain'']), tedy: ,,myslet jako superorganismus hory, kterému záleží na zachování života ~~hory~~ jako ekosystému a ne každého jeho jednotlivého organismu".<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999. S. 12.</ref> Na Leopoldovo dílo navazuje americký filozof, J. Baird Callicott, jehož díla se stala základem vznikajících oborů [[environmentální filozofie\|environmentální filozofie]] a [[w:cz:environmentální etika\|environmentální etiky]].		Pojem ekocentrismus byl poprvé použit americkým spisovatelem, ekologem a lesníkem Aldo Leopoldem, který ho používal ve smyslu uznání veškerých [[w:cz: druh (biologie)\|druhů]], včetně lidí, jako produktů dlouhého [[w:cz: evoluce\|evolučního]] procesu, v jehož rámci jsou navzájem rovnocenně propojeni. Tento názor promítl i do své knihy - a základního díla environmentální etiky - [[w:cz: Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky\|''Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky'']], v ní proklamuje fundamentální myšlenku ekocentrismu ,,myslet jako hora" ([http://en.wikipedia.org/wiki/Thinking_like_a_mountain ''Thinking Like a Mountain'']), tedy: ,,myslet jako superorganismus hory, kterému záleží na zachování života jako ceslistvého ekosystému a ne každého jeho jednotlivého organismu".<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999. S. 12.</ref> Na Leopoldovo dílo navazuje americký filozof, J. Baird Callicott, jehož díla se stala základem vznikajících oborů [[environmentální filozofie\|environmentální filozofie]] a [[w:cz:environmentální etika\|environmentální etiky]].

	Harmonie přírodního celku, tvořící vyvážené vztahy mezi jednotlivými složkami různých [[w:cz: společenstvo\|společenstev]] se stala ústřední hodnotou ekocentrického modelu.		Harmonie přírodního celku, tvořící vyvážené vztahy mezi jednotlivými složkami různých [[w:cz: společenstvo\|společenstev]] se stala ústřední hodnotou ekocentrického modelu.
	Základní ekocentrické premisy jsou do jisté míry podobné těm, jež zastává další směr v rámci environmentální etiky - [[w:cz: environmentální etika\|biocentrismus]]. Spojuje je především výrazné ~~odmítání~~ vůči antropocentrickému paradigmatu. Hranice mezi ekocentrismem a biocentrismem nejsou pevné, setkáme se i se zaměňováním pojmů, popř. jejich ztotožněním. Přesto jsou uváděny určité rozdíly mezi oběma směry. Biocentrismus bývá chápán jako emotivnější a impulzivnější směr, kterému jde v první řadě o neubližování a záchranu ~~každého organismu~~, ekocentrismus naopak preferuje racionálnost a deklaruje nutnost chránit systém jako celek; s tím souvisí také předpoklad, že environmentální etika by měla být podložena racionálním poznáním a vědeckým zkoumáním přírody.<ref>http://greenaction.cz/teorie/myslenkove-proudy-radikalne-environmentalniho-hnuti.html#more-4836</ref>		Základní ekocentrické premisy jsou do jisté míry podobné těm, jež zastává další směr v rámci environmentální etiky - [[w:cz: environmentální etika\|biocentrismus]]. Spojuje je především výrazné vymezování vůči antropocentrickému paradigmatu. Hranice mezi ekocentrismem a biocentrismem nejsou pevné, setkáme se i se zaměňováním pojmů, popř. jejich ztotožněním. Přesto jsou uváděny určité rozdíly mezi oběma směry. Biocentrismus bývá chápán jako emotivnější a impulzivnější směr, kterému jde v první řadě o neubližování a snahu o záchranu i jednotlivých organismů, ekocentrismus naopak preferuje racionálnost a deklaruje nutnost chránit systém jako celek; s tím souvisí také jeho předpoklad, že environmentální etika by měla být podložena racionálním poznáním a vědeckým zkoumáním přírody.<ref>http://greenaction.cz/teorie/myslenkove-proudy-radikalne-environmentalniho-hnuti.html#more-4836</ref>

	== Odkazy ==		== Odkazy ==

Eduard v 22. 4. 2014, 10:29

2014-04-22T10:29:27Z

← Starší verze		Verze z 22. 4. 2014, 12:29
Řádek 1:		Řádek 1:
	'''Ekocentrismus''' (''anglicky: ecocentrism'') je názor na vztah člověka a přírody opírající se omyšlenku, že více než zachování života jedince je důležitější zachování života jako celku, tzn. v zájmu zachování stability [[w:cz: ekosystém\|ekosystému]] je oprávněná a někdy nevyhnutelně nutná smrt jedince.<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999. S. 12.</ref> Jedná se o jeden ze základních postojů [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Propojení morální a environmentální výchovy/Environmentální etika\|environmentální etiky]]. Vychází ze širokého filosoficko-etického systému hodnot, vyznačující se odmítáním [[technocentrismus\|technocentrického]] a [[antropocén\|antropocentrického]] přistupu a zdůrazňováním úzkého vztahu mezi různými skupinami organismů a celým biologickým společenstvem v rámci lokálních i globálních [[ekosystém\|ekosystémů]].		'''Ekocentrismus''' (''anglicky: ecocentrism'') je názor na vztah člověka a přírody opírající se omyšlenku, že více než zachování života jedince je důležitější zachování života jako celku, tzn. v zájmu zachování stability [[w:cz: ekosystém\|ekosystému]] je oprávněná a někdy nevyhnutelně nutná smrt jedince.<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999. S. 12.</ref> Jedná se o jeden ze základních postojů [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Propojení morální a environmentální výchovy/Environmentální etika\|environmentální etiky]]. Vychází ze širokého filosoficko-etického systému hodnot, vyznačující se odmítáním [[technocentrismus\|technocentrického]] a [[antropocén\|antropocentrického]] přistupu a zdůrazňováním úzkého vztahu mezi různými skupinami organismů a celým biologickým společenstvem v rámci lokálních i globálních [[ekosystém\|ekosystémů]].

	Pojem ekocentrismus byl poprvé použit americkým spisovatelem, ekologem a lesníkem Aldo Leopoldem, který ho používal ve smyslu uznání veškerých [[w:cz druh (biologie)\|druhů]], včetně lidí, jako produktů dlouhého [[w:cz: evoluce\|evolučního]] procesu, v jehož rámci jsou navzájem rovnocenně propojeni. Tento názor promítl i do své knihy - a základního díla environmentální etiky - [[w:cz: Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky\|,,Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky"]], v ní proklamuje základní myšlenku ekocentrismu ,,myslet jako hora" ([http://en.wikipedia.org/wiki/Thinking_like_a_mountain ''Thinking Like a Mountain'']), tedy: ,,myslet jako superorganismus hory, kterému záleží na zachování života hory jako ekosystému a ne každého jeho jednotlivého organismu".<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999. S. 12.</ref> Na Leopoldovo dílo navazuje americký filozof, J. Baird Callicott, jehož díla se stala základem vznikajících oborů environmentální filozofie a [[w:cz:environmentální etika\|environmentální etiky]].		Pojem ekocentrismus byl poprvé použit americkým spisovatelem, ekologem a lesníkem Aldo Leopoldem, který ho používal ve smyslu uznání veškerých [[w:cz druh (biologie)\|druhů]], včetně lidí, jako produktů dlouhého [[w:cz: evoluce\|evolučního]] procesu, v jehož rámci jsou navzájem rovnocenně propojeni. Tento názor promítl i do své knihy - a základního díla environmentální etiky - [[w:cz: Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky\|,,Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky"]], v ní proklamuje základní myšlenku ekocentrismu ,,myslet jako hora" ([http://en.wikipedia.org/wiki/Thinking_like_a_mountain ''Thinking Like a Mountain'']), tedy: ,,myslet jako superorganismus hory, kterému záleží na zachování života hory jako ekosystému a ne každého jeho jednotlivého organismu".<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999. S. 12.</ref> Na Leopoldovo dílo navazuje americký filozof, J. Baird Callicott, jehož díla se stala základem vznikajících oborů [[environmentální filozofie\|environmentální filozofie]] a [[w:cz:environmentální etika\|environmentální etiky]].

	Harmonie přírodního celku, tvořící vyvážené vztahy mezi jednotlivými složkami různých [[w:cz: společenstvo\|společenstev]] se stala ústřední hodnotou ekocentrického modelu.		Harmonie přírodního celku, tvořící vyvážené vztahy mezi jednotlivými složkami různých [[w:cz: společenstvo\|společenstev]] se stala ústřední hodnotou ekocentrického modelu.

Eduard v 22. 4. 2014, 10:15

2014-04-22T10:15:20Z

← Starší verze		Verze z 22. 4. 2014, 12:15
Řádek 1:		Řádek 1:
	'''Ekocentrismus''' (''anglicky: ecocentrism'') je názor na vztah člověka a přírody opírající se omyšlenku, že více než zachování života jedince je důležitější zachování života jako celku, tzn. v zájmu zachování stability [[w:cz: ekosystém\|ekosystému]] je oprávněná a někdy nevyhnutelně nutná smrt jedince.<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999</ref> Jedná se o jeden ze základních postojů [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Propojení morální a environmentální výchovy/Environmentální etika\|environmentální etiky]]. Vychází ze širokého filosoficko-etického systému hodnot, vyznačující se odmítáním [[technocentrismus\|technocentrického]] a [[antropocén\|antropocentrického]] přistupu a zdůrazňováním úzkého vztahu mezi různými skupinami organismů a celým biologickým společenstvem v rámci lokálních i globálních [[ekosystém\|ekosystémů]].		'''Ekocentrismus''' (''anglicky: ecocentrism'') je názor na vztah člověka a přírody opírající se omyšlenku, že více než zachování života jedince je důležitější zachování života jako celku, tzn. v zájmu zachování stability [[w:cz: ekosystém\|ekosystému]] je oprávněná a někdy nevyhnutelně nutná smrt jedince.<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999. S. 12.</ref> Jedná se o jeden ze základních postojů [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Propojení morální a environmentální výchovy/Environmentální etika\|environmentální etiky]]. Vychází ze širokého filosoficko-etického systému hodnot, vyznačující se odmítáním [[technocentrismus\|technocentrického]] a [[antropocén\|antropocentrického]] přistupu a zdůrazňováním úzkého vztahu mezi různými skupinami organismů a celým biologickým společenstvem v rámci lokálních i globálních [[ekosystém\|ekosystémů]].

	Pojem ekocentrismus byl poprvé použit americkým spisovatelem, ekologem a lesníkem Aldo Leopoldem, který ho používal ve smyslu uznání veškerých [[w:cz druh (biologie)\|druhů]], včetně lidí, jako produktů dlouhého [[w:cz: evoluce\|evolučního]] procesu, v jehož rámci jsou navzájem rovnocenně propojeni. Tento názor promítl i do své knihy - a základního díla environmentální etiky - [[w:cz: Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky\|,,Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky"]].		Pojem ekocentrismus byl poprvé použit americkým spisovatelem, ekologem a lesníkem Aldo Leopoldem, který ho používal ve smyslu uznání veškerých [[w:cz druh (biologie)\|druhů]], včetně lidí, jako produktů dlouhého [[w:cz: evoluce\|evolučního]] procesu, v jehož rámci jsou navzájem rovnocenně propojeni. Tento názor promítl i do své knihy - a základního díla environmentální etiky - [[w:cz: Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky\|,,Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky"]], v ní proklamuje základní myšlenku ekocentrismu ,,myslet jako hora" ([http://en.wikipedia.org/wiki/Thinking_like_a_mountain ''Thinking Like a Mountain'']), tedy: ,,myslet jako superorganismus hory, kterému záleží na zachování života hory jako ekosystému a ne každého jeho jednotlivého organismu".<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999. S. 12.</ref> Na Leopoldovo dílo navazuje americký filozof, J. Baird Callicott, jehož díla se stala základem vznikajících oborů environmentální filozofie a [[w:cz:environmentální etika\|environmentální etiky]].

	Harmonie přírodního celku, tvořící vyvážené vztahy mezi jednotlivými složkami různých [[w:cz: společenstvo\|společenstev]] se stala ústřední hodnotou ekocentrického modelu.		Harmonie přírodního celku, tvořící vyvážené vztahy mezi jednotlivými složkami různých [[w:cz: společenstvo\|společenstev]] se stala ústřední hodnotou ekocentrického modelu.
	Základní ekocentrické premisy jsou do jisté míry podobné těm, jež zastává další směr v rámci environmentální etiky - [[w:cz: environmentální etika\|biocentrismus]]. Spojuje je především výrazné odmítání vůči antropocentrickému paradigmatu. Hranice mezi ekocentrismem a biocentrismem nejsou pevné, setkáme se i se zaměňováním pojmů, popř. jejich ztotožněním. Přesto jsou uváděny určité rozdíly mezi oběma směry. Biocentrismus bývá chápán jako emotivnější a impulzivnější směr, kterému jde v první řadě o neubližování a záchranu každého organismu, ekocentrismus naopak preferuje racionálnost a deklaruje nutnost chránit systém jako celek ~~(a ne každého jednotlivce)~~; s tím souvisí také předpoklad, že environmentální etika by měla být podložena vědeckým ~~poznáním~~ přírody.<ref>http://greenaction.cz/teorie/myslenkove-proudy-radikalne-environmentalniho-hnuti.html#more-4836</ref>		Základní ekocentrické premisy jsou do jisté míry podobné těm, jež zastává další směr v rámci environmentální etiky - [[w:cz: environmentální etika\|biocentrismus]]. Spojuje je především výrazné odmítání vůči antropocentrickému paradigmatu. Hranice mezi ekocentrismem a biocentrismem nejsou pevné, setkáme se i se zaměňováním pojmů, popř. jejich ztotožněním. Přesto jsou uváděny určité rozdíly mezi oběma směry. Biocentrismus bývá chápán jako emotivnější a impulzivnější směr, kterému jde v první řadě o neubližování a záchranu každého organismu, ekocentrismus naopak preferuje racionálnost a deklaruje nutnost chránit systém jako celek; s tím souvisí také předpoklad, že environmentální etika by měla být podložena racionálním poznáním a vědeckým zkoumáním přírody.<ref>http://greenaction.cz/teorie/myslenkove-proudy-radikalne-environmentalniho-hnuti.html#more-4836</ref>

	== Odkazy ==		== Odkazy ==

Eduard v 19. 4. 2014, 19:08

2014-04-19T19:08:42Z

← Starší verze		Verze z 19. 4. 2014, 21:08
Řádek 1:		Řádek 1:
	'''Ekocentrismus''' (''anglicky: ecocentrism'') je názor na vztah člověka a přírody opírající se omyšlenku, že více než zachování života jedince je důležitější zachování života jako celku, tzn. v zájmu zachování stability [[w:cz: ekosystém\|ekosystému]] je oprávněná a někdy nevyhnutelně nutná smrt jedince.<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999</ref> Jedná se o jeden ze základních postojů [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Propojení morální a environmentální výchovy/Environmentální etika\|environmentální etiky]]. Vychází ze širokého filosoficko-etického systému hodnot, vyznačující se odmítáním [[technocentrismus\|technocentrického]] a [[antropocén\|antropocentrického]] přistupu a zdůrazňováním úzkého vztahu mezi různými skupinami organismů a celým biologickým společenstvem v rámci lokálních i globálních [[ekosystém\|ekosystémů]].		'''Ekocentrismus''' (''anglicky: ecocentrism'') je názor na vztah člověka a přírody opírající se omyšlenku, že více než zachování života jedince je důležitější zachování života jako celku, tzn. v zájmu zachování stability [[w:cz: ekosystém\|ekosystému]] je oprávněná a někdy nevyhnutelně nutná smrt jedince.<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999</ref> Jedná se o jeden ze základních postojů [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Propojení morální a environmentální výchovy/Environmentální etika\|environmentální etiky]]. Vychází ze širokého filosoficko-etického systému hodnot, vyznačující se odmítáním [[technocentrismus\|technocentrického]] a [[antropocén\|antropocentrického]] přistupu a zdůrazňováním úzkého vztahu mezi různými skupinami organismů a celým biologickým společenstvem v rámci lokálních i globálních [[ekosystém\|ekosystémů]].

	Pojem ekocentrismus byl poprvé použit americkým spisovatelem, ekologem a lesníkem Aldo Leopoldem, který ho používal ve smyslu uznání veškerých [[w:cz druh (biologie)\|druhů]], včetně lidí, jako produktů dlouhého [[w:cz: evoluce\|evolučního]] procesu, v jehož rámci jsou navzájem rovnocenně propojeni. ~~Svůj~~ názor promítl i do své knihy - a základního díla environmentální etiky - [[w:cz: Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky\|Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky]].		Pojem ekocentrismus byl poprvé použit americkým spisovatelem, ekologem a lesníkem Aldo Leopoldem, který ho používal ve smyslu uznání veškerých [[w:cz druh (biologie)\|druhů]], včetně lidí, jako produktů dlouhého [[w:cz: evoluce\|evolučního]] procesu, v jehož rámci jsou navzájem rovnocenně propojeni. Tento názor promítl i do své knihy - a základního díla environmentální etiky - [[w:cz: Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky\|,,Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky"]].

	Harmonie přírodního celku, tvořící vyvážené vztahy mezi jednotlivými složkami různých [[w:cz: společenstvo\|společenstev]] se stala ~~základní~~ hodnotou ekocentrického modelu.		Harmonie přírodního celku, tvořící vyvážené vztahy mezi jednotlivými složkami různých [[w:cz: společenstvo\|společenstev]] se stala ústřední hodnotou ekocentrického modelu.
	Základní ekocentrické premisy jsou do jisté míry podobné těm, jež zastává další směr v rámci environmentální etiky - [[w:cz: environmentální etika\|biocentrismus]]. Spojuje je především výrazné odmítání vůči antropocentrickému paradigmatu. Hranice mezi ekocentrismem a biocentrismem nejsou pevné, setkáme se i se zaměňováním pojmů, popř. jejich ztotožněním. Přesto jsou uváděny určité rozdíly mezi oběma směry. Biocentrismus bývá chápán jako emotivnější a impulzivnější směr, kterému jde o neubližování a záchranu každého organismu, ekocentrismus naopak preferuje racionálnost a deklaruje nutnost chránit systém jako celek a ne každého jednotlivce; s tím souvisí také předpoklad, že environmentální etika by měla být podložena vědeckým poznáním přírody.<ref>http://greenaction.cz/teorie/myslenkove-proudy-radikalne-environmentalniho-hnuti.html#more-4836</ref>		Základní ekocentrické premisy jsou do jisté míry podobné těm, jež zastává další směr v rámci environmentální etiky - [[w:cz: environmentální etika\|biocentrismus]]. Spojuje je především výrazné odmítání vůči antropocentrickému paradigmatu. Hranice mezi ekocentrismem a biocentrismem nejsou pevné, setkáme se i se zaměňováním pojmů, popř. jejich ztotožněním. Přesto jsou uváděny určité rozdíly mezi oběma směry. Biocentrismus bývá chápán jako emotivnější a impulzivnější směr, kterému jde v první řadě o neubližování a záchranu každého organismu, ekocentrismus naopak preferuje racionálnost a deklaruje nutnost chránit systém jako celek (a ne každého jednotlivce); s tím souvisí také předpoklad, že environmentální etika by měla být podložena vědeckým poznáním přírody.<ref>http://greenaction.cz/teorie/myslenkove-proudy-radikalne-environmentalniho-hnuti.html#more-4836</ref>

	== Odkazy ==		== Odkazy ==
Řádek 10:		Řádek 10:
	=== Reference ===		=== Reference ===
	<references />		<references />

	=== Použité zdroje ===		=== Použité zdroje ===
			* Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999
			* http://greenaction.cz/teorie/myslenkove-proudy-radikalne-environmentalniho-hnuti.html#more-4836
	=== Literatura k dalšímu studiu ===		=== Literatura k dalšímu studiu ===
	* BINKA, Bohuslav. Environmentální etika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 157 s. Svět environmentálních souvislostí. ISBN 978-80-210-4594-1.		* BINKA, Bohuslav. Environmentální etika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 157 s. Svět environmentálních souvislostí. ISBN 978-80-210-4594-1.

Eduard: /* Odkazy */

2014-04-19T19:05:05Z

Odkazy

← Starší verze		Verze z 19. 4. 2014, 21:05
Řádek 10:		Řádek 10:
	=== Reference ===		=== Reference ===
	<references />		<references />

			=== Použité zdroje ===

	=== Literatura k dalšímu studiu ===		=== Literatura k dalšímu studiu ===
	* BINKA, Bohuslav. Environmentální etika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 157 s. Svět environmentálních souvislostí. ISBN 978-80-210-4594-1.		* BINKA, Bohuslav. Environmentální etika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 157 s. Svět environmentálních souvislostí. ISBN 978-80-210-4594-1.

← Starší verze		Verze z 13. 5. 2016, 15:20
Řádek 1:		Řádek 1:
	'''Ekocentrismus''' (''anglicky: ecocentrism'') je názor na vztah člověka a přírody opírající se o myšlenku, že důležitější než zachování života jedince je zachování života jako celku, tzn.,´že v zájmu zachování stability [[~~w:cz:~~ ekosystém\|ekosystému]] je smrt jedince oprávněná a někdy nevyhnutelně nutná.<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999. S. 12.</ref> Jedná se o jeden ze základních postojů [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Propojení morální a environmentální výchovy/Environmentální etika\|environmentální etiky]]. Vychází ze širokého filozoficko-etického systému hodnot vyznačujících se odmítáním [[technocentrismus\|technocentrického]] a [[antropocén\|antropocentrického]] přístupu a zdůrazňováním úzkého vztahu mezi různými skupinami organismů a celým biologickým společenstvem v rámci lokálních i globálních [[ekosystém\|ekosystémů]].		'''Ekocentrismus''' (''anglicky: ecocentrism'') je názor na vztah člověka a přírody opírající se o myšlenku, že důležitější než zachování života jedince je zachování života jako celku, tzn.,´že v zájmu zachování stability [[ekosystém\|ekosystému]] je smrt jedince oprávněná a někdy nevyhnutelně nutná.<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999. S. 12.</ref> Jedná se o jeden ze základních postojů [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Propojení morální a environmentální výchovy/Environmentální etika\|environmentální etiky]]. Vychází ze širokého filozoficko-etického systému hodnot vyznačujících se odmítáním [[technocentrismus\|technocentrického]] a [[antropocén\|antropocentrického]] přístupu a zdůrazňováním úzkého vztahu mezi různými skupinami organismů a celým biologickým společenstvem v rámci lokálních i globálních [[ekosystém\|ekosystémů]].

	Pojem ekocentrismus byl poprvé použit americkým spisovatelem, ekologem a lesníkem Aldo Leopoldem, který ho používal ve smyslu uznání veškerých [[w:cz: druh (biologie)\|druhů]] včetně lidí jako produktů dlouhého [[~~w:cz:~~ evoluce\|evolučního]] procesu, v jehož rámci jsou navzájem rovnocenně propojeni. Tento názor promítl i do své knihy [[w:cz: Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky\|''Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky'']], jež je základním dílem environmentální etiky a proklamuje fundamentální myšlenku ekocentrismu ,,myslet jako hora" ([~~http~~://en~~.wikipedia.org/wiki/Thinking_like_a_mountain ''~~Thinking Like a Mountain'']), tedy: ,,myslet jako superorganismus hory, kterému záleží na zachování života jako celistvého ekosystému, a ne každého jeho jednotlivého organismu".<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999. S. 12.</ref> Na Leopoldovo dílo navazuje americký filozof, J. Baird Callicott, jehož díla se stala základem vznikajících oborů [[environmentální filozofie\|environmentální filozofie]] a [[~~w:cz:environmentální~~ etika\|environmentální etiky]].		Pojem ekocentrismus byl poprvé použit americkým spisovatelem, ekologem a lesníkem Aldo Leopoldem, který ho používal ve smyslu uznání veškerých [[w:cs:druh (biologie)\|druhů]] včetně lidí jako produktů dlouhého [[evoluce\|evolučního]] procesu, v jehož rámci jsou navzájem rovnocenně propojeni. Tento názor promítl i do své knihy [[w:cs:Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky\|''Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky'']], jež je základním dílem environmentální etiky a proklamuje fundamentální myšlenku ekocentrismu ,,myslet jako hora" ([[w:en:Thinking Like a Mountain\|Thinking Like a Mountain]]), tedy: ,,myslet jako superorganismus hory, kterému záleží na zachování života jako celistvého ekosystému, a ne každého jeho jednotlivého organismu".<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999. S. 12.</ref> Na Leopoldovo dílo navazuje americký filozof, J. Baird Callicott, jehož díla se stala základem vznikajících oborů [[environmentální filozofie\|environmentální filozofie]] a [[etika\|environmentální etiky]].

	Harmonie přírodního celku tvořící vyvážené vztahy mezi jednotlivými složkami různých [[w:cz: společenstvo\|společenstev]] se stala ústřední hodnotou ekocentrického modelu.		Harmonie přírodního celku tvořící vyvážené vztahy mezi jednotlivými složkami různých [[w:cs:společenstvo\|společenstev]] se stala ústřední hodnotou ekocentrického modelu.
	Základní ekocentrické premisy jsou do jisté míry podobné těm, jež zastává další směr v rámci environmentální etiky - [[~~w:cz: environmentální~~ etika\|biocentrismus]]. Spojuje je především výrazné vymezování vůči antropocentrickému paradigmatu. Hranice mezi ekocentrismem a biocentrismem nejsou pevné, setkáme se zde i se zaměňováním pojmů, popř. jejich ztotožněním. Přesto jsou uváděny určité rozdíly mezi oběma směry. Biocentrismus bývá chápán jako emotivnější a impulzivnější směr, kterému jde v první řadě o neubližování a snahu o záchranu i jednotlivých organismů, ekocentrismus naopak preferuje racionálnost a deklaruje nutnost chránit systém jako celek; s tím souvisí také jeho předpoklad, že environmentální etika by měla být podložena racionálním poznáním a vědeckým zkoumáním přírody.<ref>http://greenaction.cz/teorie/myslenkove-proudy-radikalne-environmentalniho-hnuti.html#more-4836</ref>		Základní ekocentrické premisy jsou do jisté míry podobné těm, jež zastává další směr v rámci environmentální etiky - [[etika\|biocentrismus]]. Spojuje je především výrazné vymezování vůči antropocentrickému paradigmatu. Hranice mezi ekocentrismem a biocentrismem nejsou pevné, setkáme se zde i se zaměňováním pojmů, popř. jejich ztotožněním. Přesto jsou uváděny určité rozdíly mezi oběma směry. Biocentrismus bývá chápán jako emotivnější a impulzivnější směr, kterému jde v první řadě o neubližování a snahu o záchranu i jednotlivých organismů, ekocentrismus naopak preferuje racionálnost a deklaruje nutnost chránit systém jako celek; s tím souvisí také jeho předpoklad, že environmentální etika by měla být podložena racionálním poznáním a vědeckým zkoumáním přírody.<ref>http://greenaction.cz/teorie/myslenkove-proudy-radikalne-environmentalniho-hnuti.html#more-4836</ref>

	== Odkazy ==		== Odkazy ==

← Starší verze		Verze z 1. 5. 2014, 18:39
Řádek 1:		Řádek 1:
	'''Ekocentrismus''' (''anglicky: ecocentrism'') je názor na vztah člověka a přírody opírající se ~~omyšlenku~~, že ~~více~~ než zachování života jedince je ~~důležitější~~ zachování života jako celku, tzn. v zájmu zachování stability [[w:cz: ekosystém\|ekosystému]] je oprávněná a někdy nevyhnutelně nutná ~~smrt jedince~~.<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999. S. 12.</ref> Jedná se o jeden ze základních postojů [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Propojení morální a environmentální výchovy/Environmentální etika\|environmentální etiky]]. Vychází ze širokého ~~filosoficko~~-etického systému hodnot~~, vyznačující~~ se odmítáním [[technocentrismus\|technocentrického]] a [[antropocén\|antropocentrického]] ~~přistupu~~ a zdůrazňováním úzkého vztahu mezi různými skupinami organismů a celým biologickým společenstvem v rámci lokálních i globálních [[ekosystém\|ekosystémů]].		'''Ekocentrismus''' (''anglicky: ecocentrism'') je názor na vztah člověka a přírody opírající se o myšlenku, že důležitější než zachování života jedince je zachování života jako celku, tzn.,´že v zájmu zachování stability [[w:cz: ekosystém\|ekosystému]] je smrt jedince oprávněná a někdy nevyhnutelně nutná.<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999. S. 12.</ref> Jedná se o jeden ze základních postojů [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Propojení morální a environmentální výchovy/Environmentální etika\|environmentální etiky]]. Vychází ze širokého filozoficko-etického systému hodnot vyznačujících se odmítáním [[technocentrismus\|technocentrického]] a [[antropocén\|antropocentrického]] přístupu a zdůrazňováním úzkého vztahu mezi různými skupinami organismů a celým biologickým společenstvem v rámci lokálních i globálních [[ekosystém\|ekosystémů]].

	Pojem ekocentrismus byl poprvé použit americkým spisovatelem, ekologem a lesníkem Aldo Leopoldem, který ho používal ve smyslu uznání veškerých [[w:cz: druh (biologie)\|druhů]], včetně lidí, jako produktů dlouhého [[w:cz: evoluce\|evolučního]] procesu, v jehož rámci jsou navzájem rovnocenně propojeni. Tento názor promítl i do své knihy ~~- a základního díla environmentální etiky -~~ [[w:cz: Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky\|''Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky'']], ~~v ní~~ proklamuje fundamentální myšlenku ekocentrismu ,,myslet jako hora" ([http://en.wikipedia.org/wiki/Thinking_like_a_mountain ''Thinking Like a Mountain'']), tedy: ,,myslet jako superorganismus hory, kterému záleží na zachování života jako ~~ceslistvého~~ ekosystému a ne každého jeho jednotlivého organismu".<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999. S. 12.</ref> Na Leopoldovo dílo navazuje americký filozof, J. Baird Callicott, jehož díla se stala základem vznikajících oborů [[environmentální filozofie\|environmentální filozofie]] a [[w:cz:environmentální etika\|environmentální etiky]].		Pojem ekocentrismus byl poprvé použit americkým spisovatelem, ekologem a lesníkem Aldo Leopoldem, který ho používal ve smyslu uznání veškerých [[w:cz: druh (biologie)\|druhů]] včetně lidí jako produktů dlouhého [[w:cz: evoluce\|evolučního]] procesu, v jehož rámci jsou navzájem rovnocenně propojeni. Tento názor promítl i do své knihy [[w:cz: Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky\|''Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky'']], jež je základním dílem environmentální etiky a proklamuje fundamentální myšlenku ekocentrismu ,,myslet jako hora" ([http://en.wikipedia.org/wiki/Thinking_like_a_mountain ''Thinking Like a Mountain'']), tedy: ,,myslet jako superorganismus hory, kterému záleží na zachování života jako celistvého ekosystému, a ne každého jeho jednotlivého organismu".<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999. S. 12.</ref> Na Leopoldovo dílo navazuje americký filozof, J. Baird Callicott, jehož díla se stala základem vznikajících oborů [[environmentální filozofie\|environmentální filozofie]] a [[w:cz:environmentální etika\|environmentální etiky]].

	Harmonie přírodního celku, tvořící vyvážené vztahy mezi jednotlivými složkami různých [[w:cz: společenstvo\|společenstev]] se stala ústřední hodnotou ekocentrického modelu.		Harmonie přírodního celku tvořící vyvážené vztahy mezi jednotlivými složkami různých [[w:cz: společenstvo\|společenstev]] se stala ústřední hodnotou ekocentrického modelu.
	Základní ekocentrické premisy jsou do jisté míry podobné těm, jež zastává další směr v rámci environmentální etiky - [[w:cz: environmentální etika\|biocentrismus]]. Spojuje je především výrazné vymezování vůči antropocentrickému paradigmatu. Hranice mezi ekocentrismem a biocentrismem nejsou pevné, setkáme se i se zaměňováním pojmů, popř. jejich ztotožněním. Přesto jsou uváděny určité rozdíly mezi oběma směry. Biocentrismus bývá chápán jako emotivnější a impulzivnější směr, kterému jde v první řadě o neubližování a snahu o záchranu i jednotlivých organismů, ekocentrismus naopak preferuje racionálnost a deklaruje nutnost chránit systém jako celek; s tím souvisí také jeho předpoklad, že environmentální etika by měla být podložena racionálním poznáním a vědeckým zkoumáním přírody.<ref>http://greenaction.cz/teorie/myslenkove-proudy-radikalne-environmentalniho-hnuti.html#more-4836</ref>		Základní ekocentrické premisy jsou do jisté míry podobné těm, jež zastává další směr v rámci environmentální etiky - [[w:cz: environmentální etika\|biocentrismus]]. Spojuje je především výrazné vymezování vůči antropocentrickému paradigmatu. Hranice mezi ekocentrismem a biocentrismem nejsou pevné, setkáme se zde i se zaměňováním pojmů, popř. jejich ztotožněním. Přesto jsou uváděny určité rozdíly mezi oběma směry. Biocentrismus bývá chápán jako emotivnější a impulzivnější směr, kterému jde v první řadě o neubližování a snahu o záchranu i jednotlivých organismů, ekocentrismus naopak preferuje racionálnost a deklaruje nutnost chránit systém jako celek; s tím souvisí také jeho předpoklad, že environmentální etika by měla být podložena racionálním poznáním a vědeckým zkoumáním přírody.<ref>http://greenaction.cz/teorie/myslenkove-proudy-radikalne-environmentalniho-hnuti.html#more-4836</ref>

	== Odkazy ==		== Odkazy ==

← Starší verze		Verze z 24. 4. 2014, 10:45
Řádek 1:		Řádek 1:
	'''Ekocentrismus''' (''anglicky: ecocentrism'') je názor na vztah člověka a přírody opírající se omyšlenku, že více než zachování života jedince je důležitější zachování života jako celku, tzn. v zájmu zachování stability [[w:cz: ekosystém\|ekosystému]] je oprávněná a někdy nevyhnutelně nutná smrt jedince.<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999. S. 12.</ref> Jedná se o jeden ze základních postojů [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Propojení morální a environmentální výchovy/Environmentální etika\|environmentální etiky]]. Vychází ze širokého filosoficko-etického systému hodnot, vyznačující se odmítáním [[technocentrismus\|technocentrického]] a [[antropocén\|antropocentrického]] přistupu a zdůrazňováním úzkého vztahu mezi různými skupinami organismů a celým biologickým společenstvem v rámci lokálních i globálních [[ekosystém\|ekosystémů]].		'''Ekocentrismus''' (''anglicky: ecocentrism'') je názor na vztah člověka a přírody opírající se omyšlenku, že více než zachování života jedince je důležitější zachování života jako celku, tzn. v zájmu zachování stability [[w:cz: ekosystém\|ekosystému]] je oprávněná a někdy nevyhnutelně nutná smrt jedince.<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999. S. 12.</ref> Jedná se o jeden ze základních postojů [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Propojení morální a environmentální výchovy/Environmentální etika\|environmentální etiky]]. Vychází ze širokého filosoficko-etického systému hodnot, vyznačující se odmítáním [[technocentrismus\|technocentrického]] a [[antropocén\|antropocentrického]] přistupu a zdůrazňováním úzkého vztahu mezi různými skupinami organismů a celým biologickým společenstvem v rámci lokálních i globálních [[ekosystém\|ekosystémů]].

	Pojem ekocentrismus byl poprvé použit americkým spisovatelem, ekologem a lesníkem Aldo Leopoldem, který ho používal ve smyslu uznání veškerých [[w:cz druh (biologie)\|druhů]], včetně lidí, jako produktů dlouhého [[w:cz: evoluce\|evolučního]] procesu, v jehož rámci jsou navzájem rovnocenně propojeni. Tento názor promítl i do své knihy - a základního díla environmentální etiky - [[w:cz: Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky\|,,Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky"]], v ní proklamuje ~~základní~~ myšlenku ekocentrismu ,,myslet jako hora" ([http://en.wikipedia.org/wiki/Thinking_like_a_mountain ''Thinking Like a Mountain'']), tedy: ,,myslet jako superorganismus hory, kterému záleží na zachování života ~~hory~~ jako ekosystému a ne každého jeho jednotlivého organismu".<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999. S. 12.</ref> Na Leopoldovo dílo navazuje americký filozof, J. Baird Callicott, jehož díla se stala základem vznikajících oborů [[environmentální filozofie\|environmentální filozofie]] a [[w:cz:environmentální etika\|environmentální etiky]].		Pojem ekocentrismus byl poprvé použit americkým spisovatelem, ekologem a lesníkem Aldo Leopoldem, který ho používal ve smyslu uznání veškerých [[w:cz: druh (biologie)\|druhů]], včetně lidí, jako produktů dlouhého [[w:cz: evoluce\|evolučního]] procesu, v jehož rámci jsou navzájem rovnocenně propojeni. Tento názor promítl i do své knihy - a základního díla environmentální etiky - [[w:cz: Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky\|''Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky'']], v ní proklamuje fundamentální myšlenku ekocentrismu ,,myslet jako hora" ([http://en.wikipedia.org/wiki/Thinking_like_a_mountain ''Thinking Like a Mountain'']), tedy: ,,myslet jako superorganismus hory, kterému záleží na zachování života jako ceslistvého ekosystému a ne každého jeho jednotlivého organismu".<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999. S. 12.</ref> Na Leopoldovo dílo navazuje americký filozof, J. Baird Callicott, jehož díla se stala základem vznikajících oborů [[environmentální filozofie\|environmentální filozofie]] a [[w:cz:environmentální etika\|environmentální etiky]].

	Harmonie přírodního celku, tvořící vyvážené vztahy mezi jednotlivými složkami různých [[w:cz: společenstvo\|společenstev]] se stala ústřední hodnotou ekocentrického modelu.		Harmonie přírodního celku, tvořící vyvážené vztahy mezi jednotlivými složkami různých [[w:cz: společenstvo\|společenstev]] se stala ústřední hodnotou ekocentrického modelu.
	Základní ekocentrické premisy jsou do jisté míry podobné těm, jež zastává další směr v rámci environmentální etiky - [[w:cz: environmentální etika\|biocentrismus]]. Spojuje je především výrazné ~~odmítání~~ vůči antropocentrickému paradigmatu. Hranice mezi ekocentrismem a biocentrismem nejsou pevné, setkáme se i se zaměňováním pojmů, popř. jejich ztotožněním. Přesto jsou uváděny určité rozdíly mezi oběma směry. Biocentrismus bývá chápán jako emotivnější a impulzivnější směr, kterému jde v první řadě o neubližování a záchranu ~~každého organismu~~, ekocentrismus naopak preferuje racionálnost a deklaruje nutnost chránit systém jako celek; s tím souvisí také předpoklad, že environmentální etika by měla být podložena racionálním poznáním a vědeckým zkoumáním přírody.<ref>http://greenaction.cz/teorie/myslenkove-proudy-radikalne-environmentalniho-hnuti.html#more-4836</ref>		Základní ekocentrické premisy jsou do jisté míry podobné těm, jež zastává další směr v rámci environmentální etiky - [[w:cz: environmentální etika\|biocentrismus]]. Spojuje je především výrazné vymezování vůči antropocentrickému paradigmatu. Hranice mezi ekocentrismem a biocentrismem nejsou pevné, setkáme se i se zaměňováním pojmů, popř. jejich ztotožněním. Přesto jsou uváděny určité rozdíly mezi oběma směry. Biocentrismus bývá chápán jako emotivnější a impulzivnější směr, kterému jde v první řadě o neubližování a snahu o záchranu i jednotlivých organismů, ekocentrismus naopak preferuje racionálnost a deklaruje nutnost chránit systém jako celek; s tím souvisí také jeho předpoklad, že environmentální etika by měla být podložena racionálním poznáním a vědeckým zkoumáním přírody.<ref>http://greenaction.cz/teorie/myslenkove-proudy-radikalne-environmentalniho-hnuti.html#more-4836</ref>

	== Odkazy ==		== Odkazy ==

← Starší verze		Verze z 22. 4. 2014, 12:29
Řádek 1:		Řádek 1:
	'''Ekocentrismus''' (''anglicky: ecocentrism'') je názor na vztah člověka a přírody opírající se omyšlenku, že více než zachování života jedince je důležitější zachování života jako celku, tzn. v zájmu zachování stability [[w:cz: ekosystém\|ekosystému]] je oprávněná a někdy nevyhnutelně nutná smrt jedince.<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999. S. 12.</ref> Jedná se o jeden ze základních postojů [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Propojení morální a environmentální výchovy/Environmentální etika\|environmentální etiky]]. Vychází ze širokého filosoficko-etického systému hodnot, vyznačující se odmítáním [[technocentrismus\|technocentrického]] a [[antropocén\|antropocentrického]] přistupu a zdůrazňováním úzkého vztahu mezi různými skupinami organismů a celým biologickým společenstvem v rámci lokálních i globálních [[ekosystém\|ekosystémů]].		'''Ekocentrismus''' (''anglicky: ecocentrism'') je názor na vztah člověka a přírody opírající se omyšlenku, že více než zachování života jedince je důležitější zachování života jako celku, tzn. v zájmu zachování stability [[w:cz: ekosystém\|ekosystému]] je oprávněná a někdy nevyhnutelně nutná smrt jedince.<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999. S. 12.</ref> Jedná se o jeden ze základních postojů [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Propojení morální a environmentální výchovy/Environmentální etika\|environmentální etiky]]. Vychází ze širokého filosoficko-etického systému hodnot, vyznačující se odmítáním [[technocentrismus\|technocentrického]] a [[antropocén\|antropocentrického]] přistupu a zdůrazňováním úzkého vztahu mezi různými skupinami organismů a celým biologickým společenstvem v rámci lokálních i globálních [[ekosystém\|ekosystémů]].

	Pojem ekocentrismus byl poprvé použit americkým spisovatelem, ekologem a lesníkem Aldo Leopoldem, který ho používal ve smyslu uznání veškerých [[w:cz druh (biologie)\|druhů]], včetně lidí, jako produktů dlouhého [[w:cz: evoluce\|evolučního]] procesu, v jehož rámci jsou navzájem rovnocenně propojeni. Tento názor promítl i do své knihy - a základního díla environmentální etiky - [[w:cz: Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky\|,,Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky"]], v ní proklamuje základní myšlenku ekocentrismu ,,myslet jako hora" ([http://en.wikipedia.org/wiki/Thinking_like_a_mountain ''Thinking Like a Mountain'']), tedy: ,,myslet jako superorganismus hory, kterému záleží na zachování života hory jako ekosystému a ne každého jeho jednotlivého organismu".<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999. S. 12.</ref> Na Leopoldovo dílo navazuje americký filozof, J. Baird Callicott, jehož díla se stala základem vznikajících oborů environmentální filozofie a [[w:cz:environmentální etika\|environmentální etiky]].		Pojem ekocentrismus byl poprvé použit americkým spisovatelem, ekologem a lesníkem Aldo Leopoldem, který ho používal ve smyslu uznání veškerých [[w:cz druh (biologie)\|druhů]], včetně lidí, jako produktů dlouhého [[w:cz: evoluce\|evolučního]] procesu, v jehož rámci jsou navzájem rovnocenně propojeni. Tento názor promítl i do své knihy - a základního díla environmentální etiky - [[w:cz: Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky\|,,Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky"]], v ní proklamuje základní myšlenku ekocentrismu ,,myslet jako hora" ([http://en.wikipedia.org/wiki/Thinking_like_a_mountain ''Thinking Like a Mountain'']), tedy: ,,myslet jako superorganismus hory, kterému záleží na zachování života hory jako ekosystému a ne každého jeho jednotlivého organismu".<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999. S. 12.</ref> Na Leopoldovo dílo navazuje americký filozof, J. Baird Callicott, jehož díla se stala základem vznikajících oborů [[environmentální filozofie\|environmentální filozofie]] a [[w:cz:environmentální etika\|environmentální etiky]].

	Harmonie přírodního celku, tvořící vyvážené vztahy mezi jednotlivými složkami různých [[w:cz: společenstvo\|společenstev]] se stala ústřední hodnotou ekocentrického modelu.		Harmonie přírodního celku, tvořící vyvážené vztahy mezi jednotlivými složkami různých [[w:cz: společenstvo\|společenstev]] se stala ústřední hodnotou ekocentrického modelu.

← Starší verze		Verze z 22. 4. 2014, 12:15
Řádek 1:		Řádek 1:
	'''Ekocentrismus''' (''anglicky: ecocentrism'') je názor na vztah člověka a přírody opírající se omyšlenku, že více než zachování života jedince je důležitější zachování života jako celku, tzn. v zájmu zachování stability [[w:cz: ekosystém\|ekosystému]] je oprávněná a někdy nevyhnutelně nutná smrt jedince.<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999</ref> Jedná se o jeden ze základních postojů [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Propojení morální a environmentální výchovy/Environmentální etika\|environmentální etiky]]. Vychází ze širokého filosoficko-etického systému hodnot, vyznačující se odmítáním [[technocentrismus\|technocentrického]] a [[antropocén\|antropocentrického]] přistupu a zdůrazňováním úzkého vztahu mezi různými skupinami organismů a celým biologickým společenstvem v rámci lokálních i globálních [[ekosystém\|ekosystémů]].		'''Ekocentrismus''' (''anglicky: ecocentrism'') je názor na vztah člověka a přírody opírající se omyšlenku, že více než zachování života jedince je důležitější zachování života jako celku, tzn. v zájmu zachování stability [[w:cz: ekosystém\|ekosystému]] je oprávněná a někdy nevyhnutelně nutná smrt jedince.<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999. S. 12.</ref> Jedná se o jeden ze základních postojů [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Propojení morální a environmentální výchovy/Environmentální etika\|environmentální etiky]]. Vychází ze širokého filosoficko-etického systému hodnot, vyznačující se odmítáním [[technocentrismus\|technocentrického]] a [[antropocén\|antropocentrického]] přistupu a zdůrazňováním úzkého vztahu mezi různými skupinami organismů a celým biologickým společenstvem v rámci lokálních i globálních [[ekosystém\|ekosystémů]].

	Pojem ekocentrismus byl poprvé použit americkým spisovatelem, ekologem a lesníkem Aldo Leopoldem, který ho používal ve smyslu uznání veškerých [[w:cz druh (biologie)\|druhů]], včetně lidí, jako produktů dlouhého [[w:cz: evoluce\|evolučního]] procesu, v jehož rámci jsou navzájem rovnocenně propojeni. Tento názor promítl i do své knihy - a základního díla environmentální etiky - [[w:cz: Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky\|,,Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky"]].		Pojem ekocentrismus byl poprvé použit americkým spisovatelem, ekologem a lesníkem Aldo Leopoldem, který ho používal ve smyslu uznání veškerých [[w:cz druh (biologie)\|druhů]], včetně lidí, jako produktů dlouhého [[w:cz: evoluce\|evolučního]] procesu, v jehož rámci jsou navzájem rovnocenně propojeni. Tento názor promítl i do své knihy - a základního díla environmentální etiky - [[w:cz: Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky\|,,Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky"]], v ní proklamuje základní myšlenku ekocentrismu ,,myslet jako hora" ([http://en.wikipedia.org/wiki/Thinking_like_a_mountain ''Thinking Like a Mountain'']), tedy: ,,myslet jako superorganismus hory, kterému záleží na zachování života hory jako ekosystému a ne každého jeho jednotlivého organismu".<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999. S. 12.</ref> Na Leopoldovo dílo navazuje americký filozof, J. Baird Callicott, jehož díla se stala základem vznikajících oborů environmentální filozofie a [[w:cz:environmentální etika\|environmentální etiky]].

	Harmonie přírodního celku, tvořící vyvážené vztahy mezi jednotlivými složkami různých [[w:cz: společenstvo\|společenstev]] se stala ústřední hodnotou ekocentrického modelu.		Harmonie přírodního celku, tvořící vyvážené vztahy mezi jednotlivými složkami různých [[w:cz: společenstvo\|společenstev]] se stala ústřední hodnotou ekocentrického modelu.
	Základní ekocentrické premisy jsou do jisté míry podobné těm, jež zastává další směr v rámci environmentální etiky - [[w:cz: environmentální etika\|biocentrismus]]. Spojuje je především výrazné odmítání vůči antropocentrickému paradigmatu. Hranice mezi ekocentrismem a biocentrismem nejsou pevné, setkáme se i se zaměňováním pojmů, popř. jejich ztotožněním. Přesto jsou uváděny určité rozdíly mezi oběma směry. Biocentrismus bývá chápán jako emotivnější a impulzivnější směr, kterému jde v první řadě o neubližování a záchranu každého organismu, ekocentrismus naopak preferuje racionálnost a deklaruje nutnost chránit systém jako celek ~~(a ne každého jednotlivce)~~; s tím souvisí také předpoklad, že environmentální etika by měla být podložena vědeckým ~~poznáním~~ přírody.<ref>http://greenaction.cz/teorie/myslenkove-proudy-radikalne-environmentalniho-hnuti.html#more-4836</ref>		Základní ekocentrické premisy jsou do jisté míry podobné těm, jež zastává další směr v rámci environmentální etiky - [[w:cz: environmentální etika\|biocentrismus]]. Spojuje je především výrazné odmítání vůči antropocentrickému paradigmatu. Hranice mezi ekocentrismem a biocentrismem nejsou pevné, setkáme se i se zaměňováním pojmů, popř. jejich ztotožněním. Přesto jsou uváděny určité rozdíly mezi oběma směry. Biocentrismus bývá chápán jako emotivnější a impulzivnější směr, kterému jde v první řadě o neubližování a záchranu každého organismu, ekocentrismus naopak preferuje racionálnost a deklaruje nutnost chránit systém jako celek; s tím souvisí také předpoklad, že environmentální etika by měla být podložena racionálním poznáním a vědeckým zkoumáním přírody.<ref>http://greenaction.cz/teorie/myslenkove-proudy-radikalne-environmentalniho-hnuti.html#more-4836</ref>

	== Odkazy ==		== Odkazy ==