Diverzita společenstev - Historie editací

Admin: ref

2019-03-02T06:04:58Z

ref

JaDlo: added Category:Ekologie using HotCat

2019-02-25T15:57:49Z

added Category:Ekologie using HotCat

← Starší verze		Verze z 25. 2. 2019, 17:57
Řádek 104:		Řádek 104:

	[[Kategorie:Biosféra]]		[[Kategorie:Biosféra]]
			[[Kategorie:Ekologie]]

Admin: /* Témata */

2016-05-18T05:32:12Z

Témata

← Starší verze		Verze z 18. 5. 2016, 07:32
Řádek 79:		Řádek 79:
	* [[biodiverzita]]		* [[biodiverzita]]
	* [[ekologie]]		* [[ekologie]]
	* [[společenstvo]]		* [[w:cs:společenstvo\|společenstvo]]
	* [[ekosystém]]		* [[ekosystém]]
	* [[habitat]]		* [[habitat]]
	* [[biom]]		* [[w:cs:biom\|biom]]
	* [[teorie ostrovní biogeografie]]		* [[teorie ostrovní biogeografie]]
	* [[evoluce]]		* [[evoluce]]
	* [[sukcese]]		* [[w:cs:sukcese (ekologie)\|sukcese]]
	* [[disturbance]]		* [[disturbance]]
	* [[střední narušení]]		* [[střední narušení]]

	=== Zdroje ===		=== Zdroje ===
	<references/>		<references/>

Admin: /* Beta diverzita */ konverze do math

2016-05-18T05:27:34Z

Beta diverzita: konverze do math

← Starší verze		Verze z 18. 5. 2016, 07:27
Řádek 39:		Řádek 39:
	* <b>Jaccardův index</b><ref name=kov>KOVÁŘ P. ''Geobotanika.'' Praha: 2002 ISBN 80-246-0359-4</ref><ref name=mor>MORAVEC J. et al. ''Fytocenologie'' Praha: Akademia, 2000 ISBN 80-200-0128-X</ref> je nejstarším indexem vyjadřujícím podobnost druhového složení dvou společenstev. Jednoduše porovnává počet druhů v jednotlivých společenstvech (A,B) s počtem druhů společných oběma společenstvům.		* <b>Jaccardův index</b><ref name=kov>KOVÁŘ P. ''Geobotanika.'' Praha: 2002 ISBN 80-246-0359-4</ref><ref name=mor>MORAVEC J. et al. ''Fytocenologie'' Praha: Akademia, 2000 ISBN 80-200-0128-X</ref> je nejstarším indexem vyjadřujícím podobnost druhového složení dvou společenstev. Jednoduše porovnává počet druhů v jednotlivých společenstvech (A,B) s počtem druhů společných oběma společenstvům.

	~~[[Soubor:Jacc_spol~~.~~png]]~~		<math>IS_j=\frac{c}{A+B-c}.100</math>

	* Podobný je novější '''Sørensenův index'''<ref name=kov>KOVÁŘ P. ''Geobotanika.'' Praha: 2002 ISBN 80-246-0359-4</ref><ref name=mor>MORAVEC J. et al. ''Fytocenologie'' Praha: Akademia, 2000 ISBN 80-200-0128-X</ref>.		* Podobný je novější '''Sørensenův index'''<ref name=kov>KOVÁŘ P. ''Geobotanika.'' Praha: 2002 ISBN 80-246-0359-4</ref><ref name=mor>MORAVEC J. et al. ''Fytocenologie'' Praha: Akademia, 2000 ISBN 80-200-0128-X</ref>.

	~~[[Soubor:Sore_spol~~.~~PNG]]~~		<math>IS_S=\frac{2c}{A+B}.100</math>

	* Jinou možností je změřit rozdílnost mezi společenstvy 1 a 2 jako pomyslnou vzdálenost v mnohorozměrném prostoru:		* Jinou možností je změřit rozdílnost mezi společenstvy 1 a 2 jako pomyslnou vzdálenost v mnohorozměrném prostoru:

	~~[[Soubor:Vzda_spol.PNG]]~~		<math>D_{12}=\sqrt{\sum_{i=1}^N}(X_{i1}-X_{i2})^2</math>

	x<sub>i1</sub>, x<sub>i2</sub> jsou míry i-tého znaku ve společenstvo 1 a 2. Je -li tímto znakem přítomnost určitého [[druh]]u, nabývají hodnot 1 (druh přítomen) a 0 (druh nepřítomen)<ref name=piv>PIVNIČKA K. ''Ekologie'' Praha: 1984 </ref>.		x<sub>i1</sub>, x<sub>i2</sub> jsou míry i-tého znaku ve společenstvo 1 a 2. Je -li tímto znakem přítomnost určitého [[druh]]u, nabývají hodnot 1 (druh přítomen) a 0 (druh nepřítomen)<ref name=piv>PIVNIČKA K. ''Ekologie'' Praha: 1984 </ref>.

Admin: /* Faktory ovlivňující diverzitu */

2016-05-17T20:34:31Z

Faktory ovlivňující diverzitu

← Starší verze		Verze z 17. 5. 2016, 22:34
Řádek 68:		Řádek 68:
	</ref>.		</ref>.

	Na nejnižší úrovni se projevují především dostupnost a rozmístění zdrojů a [[biotické interakce]] vně i uvnitř [[druh]]ů. Podle Grimea<ref name=grim>GRIME J. P. ''Plant strategies & vegetation processes.'' New York: Wiley, 1979 ISBN 0-471-99695-5</ref>		Na nejnižší úrovni se projevují především dostupnost a rozmístění zdrojů a [[biotické interakce]] vně i uvnitř [[w:cs:druh\|druhů]]. Podle Grimea<ref name=grim>GRIME J. P. ''Plant strategies & vegetation processes.'' New York: Wiley, 1979 ISBN 0-471-99695-5</ref>
	má závislost druhového bohatství vegetace na produktivitě prostředí unimodální tvar (závisle porměnná - druhové bohatství - do určitého bodu s rostoucí nezávislou proměnnou - produktivitou- stoupá, od téhož bodu dále klesá). S rostoucím množstvím zdrojů roste počet druhů schopných v prostředí přežít, zároveň se však též zvyšuje intenzita [[kompetice]]. Vysoce produktivní prostředí bývá osídleno malým množstvím konkurenčně silných druhů. Důležité však není jen množství zdrojů, ale i jejich rozmístění, Rajaniemi<ref name=raja>RAJANIEMI T.K. Explaining productivity-diversity realtionship in plants. ''Oikos.'' June 2003, vol.101, s. 449 – 457</ref> uvádí, že vysokou diverzitu, lez očekávat v prostředí, kde jsou půdní živiny rozmístěny homogenně a naopak. Podobnou závislost jako na produktivitě vykazuje druhové bohatství na [[disturbance\|disturbanci]]. Podle [[střední narušení\|„hypotézy středního narušení“]] (IDH, intermediate disurbance hypothesis) je druhová bohatost nejvyšší při střední míře disturbance. Na lokální úrovni jsou pro diverzitu důležité mikroklimatické podmínky.		má závislost druhového bohatství vegetace na produktivitě prostředí unimodální tvar (závisle porměnná - druhové bohatství - do určitého bodu s rostoucí nezávislou proměnnou - produktivitou- stoupá, od téhož bodu dále klesá). S rostoucím množstvím zdrojů roste počet druhů schopných v prostředí přežít, zároveň se však též zvyšuje intenzita [[kompetice]]. Vysoce produktivní prostředí bývá osídleno malým množstvím konkurenčně silných druhů. Důležité však není jen množství zdrojů, ale i jejich rozmístění, Rajaniemi<ref name=raja>RAJANIEMI T.K. Explaining productivity-diversity realtionship in plants. ''Oikos.'' June 2003, vol.101, s. 449 – 457</ref> uvádí, že vysokou diverzitu, lez očekávat v prostředí, kde jsou půdní živiny rozmístěny homogenně a naopak. Podobnou závislost jako na produktivitě vykazuje druhové bohatství na [[disturbance\|disturbanci]]. Podle [[střední narušení\|„hypotézy středního narušení“]] (IDH, intermediate disurbance hypothesis) je druhová bohatost nejvyšší při střední míře disturbance. Na lokální úrovni jsou pro diverzitu důležité mikroklimatické podmínky.

	Na vyšší úrovni lze pozorovat pokles diverzity s rostoucí nadmořskou výškou, tedy i s měnícím se mezoklimatem. Stále má výrazný vliv produktivita, projevují se regionální [[disturbance]] (kupř. lesní požáry). Významným faktorem je [[sukcese\|sukcesní stáří]] – předpokládá se, že ~~[[sukcese\|~~sukcesní stádia]] jsou tím druhově bohatší, čím jsou bližší [[klimax]]u<ref name=kuc>KUČERA T. ''Vliv reliéfu na diverzitu vegetace.'' Praha, 1997. Disertační práce, Universita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra botaniky</ref>.		Na vyšší úrovni lze pozorovat pokles diverzity s rostoucí nadmořskou výškou, tedy i s měnícím se mezoklimatem. Stále má výrazný vliv produktivita, projevují se regionální [[disturbance]] (kupř. lesní požáry). Významným faktorem je [[w:cs:sukcese (ekologie)\|sukcesní stáří]] – předpokládá se, že sukcesní stádia jsou tím druhově bohatší, čím jsou bližší [[klimax]]u<ref name=kuc>KUČERA T. ''Vliv reliéfu na diverzitu vegetace.'' Praha, 1997. Disertační práce, Universita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra botaniky</ref>.

	Na nejvyšší úrovni je prokazatelné, že diverzita klesá spolu s rostoucí zeměpisnou šířkou. Vysvětlení komplikuje skutečnost, že se jedná o velmi komplexní faktor, zahrnující často i protichůdné procesy. Z časových hledisek hraje významnou roli čtvrtohorní vývoj a [[evoluce\|evoluční stáří]]. Dlouhá a nepřerušovaná [[sukcese]] může být jednou z příčin vysokého druhového bohatství v tropech. Význam produktivity je v tomto měřítku dosti neurčitý. <ref name=beg>BEGON, M.; HARPER, J. L.; TOWNSEND, C. R.''Ekologie: jedinci, populace, společenstva.'' Přel. Grygová B., Olomouc: Vydavatelství univerzity Palackého, 1997 ISBN 80-7067-695-7</ref>		Na nejvyšší úrovni je prokazatelné, že diverzita klesá spolu s rostoucí zeměpisnou šířkou. Vysvětlení komplikuje skutečnost, že se jedná o velmi komplexní faktor, zahrnující často i protichůdné procesy. Z časových hledisek hraje významnou roli čtvrtohorní vývoj a [[evoluce\|evoluční stáří]]. Dlouhá a nepřerušovaná sukcese může být jednou z příčin vysokého druhového bohatství v tropech. Význam produktivity je v tomto měřítku dosti neurčitý. <ref name=beg>BEGON, M.; HARPER, J. L.; TOWNSEND, C. R.''Ekologie: jedinci, populace, společenstva.'' Přel. Grygová B., Olomouc: Vydavatelství univerzity Palackého, 1997 ISBN 80-7067-695-7</ref>

	==Odkazy==		==Odkazy==

Admin v 17. 5. 2016, 20:29

2016-05-17T20:29:12Z

← Starší verze		Verze z 17. 5. 2016, 22:29
Řádek 62:		Řádek 62:
	==Faktory ovlivňující diverzitu==		==Faktory ovlivňující diverzitu==
	Druhové složení a struktura společenstva jsou výsledkem působení různých ekologických faktorů a jejich vzájemných kombinací.		Druhové složení a struktura společenstva jsou výsledkem působení různých ekologických faktorů a jejich vzájemných kombinací.
	Na všech úrovních má pro diverzitu společenstev velký význam heterogenita prostředí – zdrojů, pokryvu, [[krajinná matrice\|krajinné matrice]] na regionální úrovni atd. Diverzita společenstev živočichů koreluje těsněji se strukturní diverzitou [[vegetace]] než s její diverzitou druhovou<ref name=beg>BEGON, M.; HARPER, J. L.; TOWNSEND, C. R.''Ekologie: jedinci, populace, společenstva.'' Přel. Grygová B., Olomouc: Vydavatelství univerzity Palackého, 1997 ISBN 80-7067-695-7</ref>.		Na všech úrovních má pro diverzitu společenstev velký význam heterogenita prostředí – zdrojů, pokryvu, [[krajinná matrice\|krajinné matrice]] na regionální úrovni atd. Diverzita společenstev živočichů koreluje těsněji se strukturní diverzitou [[w:cs:vegetace\|vegetace]] než s její diverzitou druhovou<ref name=beg>BEGON, M.; HARPER, J. L.; TOWNSEND, C. R.''Ekologie: jedinci, populace, společenstva.'' Přel. Grygová B., Olomouc: Vydavatelství univerzity Palackého, 1997 ISBN 80-7067-695-7</ref>.

	Závislost druhového bohatství (tedy složky diverzity) na ploše ekosystému a jeho izolovanosti popisuje tzv. [[Teorie ostrovní biogeografie]] – i terestrický ekosystém lze chápat jako ostrov v [[krajinná matrice\|krajinné matrici]]. Druhové bohatství obvykle klesá s rostoucí vzdáleností (izolovaností) [[ekosystém]]u a naopak vzrůstá s jeho rozlohou<ref name=kov2>		Závislost druhového bohatství (tedy složky diverzity) na ploše ekosystému a jeho izolovanosti popisuje tzv. [[Teorie ostrovní biogeografie]] – i terestrický ekosystém lze chápat jako ostrov v [[krajinná matrice\|krajinné matrici]]. Druhové bohatství obvykle klesá s rostoucí vzdáleností (izolovaností) [[ekosystém]]u a naopak vzrůstá s jeho rozlohou<ref name=kov2>

Admin: /* Beta diverzita */ úprava linku

2016-05-14T07:27:48Z

Beta diverzita: úprava linku

← Starší verze		Verze z 14. 5. 2016, 09:27
Řádek 32:		Řádek 32:

	==Beta diverzita==		==Beta diverzita==
	Beta- diverzita popisuje strukturní komplexitu prostředí, je mírou rozdílnosti (či naopak podobnosti) druhového složení mezi společenstvy podél určitého [[gradient]]~~u prostředí~~ nebo zeměpisné šířky či mezi společenstvem a jeho okolím. Je tím vyšší, čím méně společných druhů společenstva obsahují.		Beta- diverzita popisuje strukturní komplexitu prostředí, je mírou rozdílnosti (či naopak podobnosti) druhového složení mezi společenstvy podél určitého [[gradient prostředí\|gradientu prostředí]] nebo zeměpisné šířky či mezi společenstvem a jeho okolím. Je tím vyšší, čím méně společných druhů společenstva obsahují.

	*Nejjednodušeji ji lze vyjádřit – dle Whittakera – jako poměr druhové diverzity všech společenstev (celkového počtu druhů) k průměru jednotlivých diverzit<ref name=kov>KOVÁŘ P. ''Geobotanika.'' Praha: 2002 ISBN 80-246-0359-4</ref>		*Nejjednodušeji ji lze vyjádřit – dle Whittakera – jako poměr druhové diverzity všech společenstev (celkového počtu druhů) k průměru jednotlivých diverzit<ref name=kov>KOVÁŘ P. ''Geobotanika.'' Praha: 2002 ISBN 80-246-0359-4</ref>

Admin: /* Alfa diverzita */ typo

2016-05-14T06:24:06Z

Alfa diverzita: typo

← Starší verze		Verze z 14. 5. 2016, 08:24
Řádek 25:		Řádek 25:

	<math>E=\frac{H'}{H'_{max}} </math>		<math>E=\frac{H'}{H'_{max}} </math>


	<math>R=\frac{H'_{max}-H'}{H'_{max}}=1-H'_{max} </math>		<math>R=\frac{H'_{max}-H'}{H'_{max}}=1-H'_{max} </math>

Admin: /* Alfa diverzita */

2016-05-11T07:13:27Z

Alfa diverzita

← Starší verze		Verze z 11. 5. 2016, 09:13
Řádek 12:		Řádek 12:
	* '''Simpsonův index diverzity (D)''' vychází z pravděpodobnosti, s jakou budou dva náhodně nalezení jedinci ve společenstvu náležet k odlišným druhům. Pravděpodobnost výběru jedince i-tého druhu (p<sub>i</sub>)je odhadována poměrem počtu jedinců druhu (n<sub>i</sub>) k celkovému počtu jedinců ve společenstvu (N). Rozmezí hodnot indexu jde od 0 k 1 – S<sup>-1</sup> (Stejně jako v předchozím indexu i zde je S počet druhů ve společenstvu). Tento index dává větší váhu běžným druhům na úkor druhů vzácných<ref name=kov>KOVÁŘ P. ''Geobotanika.'' Praha: 2000 ISBN 80-246-0359-4</ref>.		* '''Simpsonův index diverzity (D)''' vychází z pravděpodobnosti, s jakou budou dva náhodně nalezení jedinci ve společenstvu náležet k odlišným druhům. Pravděpodobnost výběru jedince i-tého druhu (p<sub>i</sub>)je odhadována poměrem počtu jedinců druhu (n<sub>i</sub>) k celkovému počtu jedinců ve společenstvu (N). Rozmezí hodnot indexu jde od 0 k 1 – S<sup>-1</sup> (Stejně jako v předchozím indexu i zde je S počet druhů ve společenstvu). Tento index dává větší váhu běžným druhům na úkor druhů vzácných<ref name=kov>KOVÁŘ P. ''Geobotanika.'' Praha: 2000 ISBN 80-246-0359-4</ref>.

	[[Soubor:Simp_spol.PNG]]		<math>D= 1 - \sum_{i=1}^S (p_i)^2</math> tedy <math>D=1-\sum_{i=1}^S (\frac{n_i}{N})^2</math>

			<!-- [[Soubor:Simp_spol.PNG]] -->

	* '''Shannon - Weaverův index''' Pro hodnocení „uspořádanosti“ společenstva se uplatňuje z teorie informace vycházející míra entropie, kterou do ekologie zavedli Mac Artur a Margalef<ref name=piv>PIVNIČKA K. ''Ekologie'' Praha: 1984</ref><ref name=kov>KOVÁŘ P. ''Geobotanika.'' Praha: 2002 ISBN 80-246-0359-4</ref>. Počítá taktéž s pravděpodobností nalezení jedince daného druhu (tedy p<sub>i</sub> odhadovanou jako součin n<sub>i</sub>.N<sup>-1</sup> ).		* '''Shannon - Weaverův index''' Pro hodnocení „uspořádanosti“ společenstva se uplatňuje z teorie informace vycházející míra entropie, kterou do ekologie zavedli Mac Artur a Margalef<ref name=piv>PIVNIČKA K. ''Ekologie'' Praha: 1984</ref><ref name=kov>KOVÁŘ P. ''Geobotanika.'' Praha: 2002 ISBN 80-246-0359-4</ref>. Počítá taktéž s pravděpodobností nalezení jedince daného druhu (tedy p<sub>i</sub> odhadovanou jako součin n<sub>i</sub>.N<sup>-1</sup> ).

			<math>H'=\sum_{i=1}^S \frac{n_i}{N}log_2\frac{n_i}{N}=\frac{N \log_2 N-\sum_{i=1}^S n_i \log_2 n_i}{N}</math>

	[[Soubor:Shan_spol.PNG]]		<!-- [[Soubor:Shan_spol.PNG]] -->

	Maxima je dosaženo v případě, že se pravděpodobnosti náležející všem druhům ve společenstvu rovnají. Toto maximum (H’<sub>max</sub>) je rovno log<sub>2</sub>S. Poměr maximální a naměřené diverzity pak udává míru vyrovnanosti (equitability, E) či dominance (R) ve společenstvu<ref name=kov>KOVÁŘ P. ''Geobotanika.'' Praha: 2002 ISBN 80-246-0359-4</ref>.		Maxima je dosaženo v případě, že se pravděpodobnosti náležející všem druhům ve společenstvu rovnají. Toto maximum (H’<sub>max</sub>) je rovno log<sub>2</sub>S. Poměr maximální a naměřené diverzity pak udává míru vyrovnanosti (equitability, E) či dominance (R) ve společenstvu<ref name=kov>KOVÁŘ P. ''Geobotanika.'' Praha: 2002 ISBN 80-246-0359-4</ref>.

	[[Soubor:Equi_spol.PNG]]		<math>E=\frac{H'}{H'_{max}} </math>

			<math>R=\frac{H'_{max}-H'}{H'_{max}}=1-H'_{max} </math>

			<!-- [[Soubor:Equi_spol.PNG]] -->

	==Beta diverzita==		==Beta diverzita==

Admin: /* Alfa diverzita */ vzoreček pomocí math

2016-05-10T16:37:32Z

Alfa diverzita: vzoreček pomocí math

← Starší verze		Verze z 10. 5. 2016, 18:37
Řádek 5:		Řádek 5:
	Nejnižší prostorovou úrovní diverzity je alfa – diverzita. Jedná se o druhovou diverzitu v rámci jednoho společenstva či [[stanoviště]] (whithin – habitat diversity). Kromě prostého počtu druhů ve společenstvu může být vyjádřena některým z indexů diverzity:		Nejnižší prostorovou úrovní diverzity je alfa – diverzita. Jedná se o druhovou diverzitu v rámci jednoho společenstva či [[stanoviště]] (whithin – habitat diversity). Kromě prostého počtu druhů ve společenstvu může být vyjádřena některým z indexů diverzity:
	* '''Index diverzity podle Oduma''' (I<sub>div</sub>) je poměrem počtu druhů k počtu jedinců <ref name=mor>MORAVEC J. et al. ''Fytocenologie'' Praha: Akademia, 2000 ISBN 80-200-0128-X</ref>.		* '''Index diverzity podle Oduma''' (I<sub>div</sub>) je poměrem počtu druhů k počtu jedinců <ref name=mor>MORAVEC J. et al. ''Fytocenologie'' Praha: Akademia, 2000 ISBN 80-200-0128-X</ref>.
			<math>{I_{div}} = \frac{S}{{N}} </math>
	[[Soubor:Odum_spol.PNG]]		<!-- [[Soubor:Odum_spol.PNG]] -->

	S je počtem druhů, N počtem jedinců. Index může nabývat hodnot od 0 – v takovém případě se jedná o monocenózu, společenstvo tvořené jedním druhem – do 1, což by byl případ teoretického společenstva, kde by každý druh byl zastoupen právě jedním jedincem.		''S'' je počtem druhů, ''N'' počtem jedinců. Index může nabývat hodnot od 0 – v takovém případě se jedná o monocenózu, společenstvo tvořené jedním druhem – do 1, což by byl případ teoretického společenstva, kde by každý druh byl zastoupen právě jedním jedincem.

	* '''Simpsonův index diverzity (D)''' vychází z pravděpodobnosti, s jakou budou dva náhodně nalezení jedinci ve společenstvu náležet k odlišným druhům. Pravděpodobnost výběru jedince i-tého druhu (p<sub>i</sub>)je odhadována poměrem počtu jedinců druhu (n<sub>i</sub>) k celkovému počtu jedinců ve společenstvu (N). Rozmezí hodnot indexu jde od 0 k 1 – S<sup>-1</sup> (Stejně jako v předchozím indexu i zde je S počet druhů ve společenstvu). Tento index dává větší váhu běžným druhům na úkor druhů vzácných<ref name=kov>KOVÁŘ P. ''Geobotanika.'' Praha: 2000 ISBN 80-246-0359-4</ref>.		* '''Simpsonův index diverzity (D)''' vychází z pravděpodobnosti, s jakou budou dva náhodně nalezení jedinci ve společenstvu náležet k odlišným druhům. Pravděpodobnost výběru jedince i-tého druhu (p<sub>i</sub>)je odhadována poměrem počtu jedinců druhu (n<sub>i</sub>) k celkovému počtu jedinců ve společenstvu (N). Rozmezí hodnot indexu jde od 0 k 1 – S<sup>-1</sup> (Stejně jako v předchozím indexu i zde je S počet druhů ve společenstvu). Tento index dává větší váhu běžným druhům na úkor druhů vzácných<ref name=kov>KOVÁŘ P. ''Geobotanika.'' Praha: 2000 ISBN 80-246-0359-4</ref>.

← Starší verze		Verze z 2. 3. 2019, 08:04
Řádek 16:		Řádek 16:
	<!-- [[Soubor:Simp_spol.PNG]] -->		<!-- [[Soubor:Simp_spol.PNG]] -->

	* '''Shannon - Weaverův index''' Pro hodnocení „uspořádanosti“ společenstva se uplatňuje z teorie informace vycházející míra entropie, kterou do ekologie zavedli Mac Artur a Margalef<ref name=piv>PIVNIČKA K. ''Ekologie'' Praha: 1984</ref><ref name=kov~~>KOVÁŘ P. ''Geobotanika.'' Praha: 2002 ISBN 80-246-0359-4<~~/~~ref~~>. Počítá taktéž s pravděpodobností nalezení jedince daného druhu (tedy p<sub>i</sub> odhadovanou jako součin n<sub>i</sub>.N<sup>-1</sup> ).		* '''Shannon - Weaverův index''' Pro hodnocení „uspořádanosti“ společenstva se uplatňuje z teorie informace vycházející míra entropie, kterou do ekologie zavedli Mac Artur a Margalef<ref name=piv>PIVNIČKA K. ''Ekologie'' Praha: 1984</ref>.<ref name=kov />. Počítá taktéž s pravděpodobností nalezení jedince daného druhu (tedy p<sub>i</sub> odhadovanou jako součin n<sub>i</sub>.N<sup>-1</sup> ).

	<math>H'=\sum_{i=1}^S \frac{n_i}{N}log_2\frac{n_i}{N}=\frac{N \log_2 N-\sum_{i=1}^S n_i \log_2 n_i}{N}</math>		<math>H'=\sum_{i=1}^S \frac{n_i}{N}log_2\frac{n_i}{N}=\frac{N \log_2 N-\sum_{i=1}^S n_i \log_2 n_i}{N}</math>
Řádek 22:		Řádek 22:
	<!-- [[Soubor:Shan_spol.PNG]] -->		<!-- [[Soubor:Shan_spol.PNG]] -->

	Maxima je dosaženo v případě, že se pravděpodobnosti náležející všem druhům ve společenstvu rovnají. Toto maximum (H’<sub>max</sub>) je rovno log<sub>2</sub>S. Poměr maximální a naměřené diverzity pak udává míru vyrovnanosti (equitability, E) či dominance (R) ve společenstvu<ref name=kov~~>KOVÁŘ P. ''Geobotanika.'' Praha: 2002 ISBN 80-246-0359-4<~~/~~ref~~>.		Maxima je dosaženo v případě, že se pravděpodobnosti náležející všem druhům ve společenstvu rovnají. Toto maximum (H’<sub>max</sub>) je rovno log<sub>2</sub>S. Poměr maximální a naměřené diverzity pak udává míru vyrovnanosti (equitability, E) či dominance (R) ve společenstvu.<ref name=kov />.

	<math>E=\frac{H'}{H'_{max}} </math>		<math>E=\frac{H'}{H'_{max}} </math>
Řádek 34:		Řádek 34:
	Beta- diverzita popisuje strukturní komplexitu prostředí, je mírou rozdílnosti (či naopak podobnosti) druhového složení mezi společenstvy podél určitého [[gradient prostředí\|gradientu prostředí]] nebo zeměpisné šířky či mezi společenstvem a jeho okolím. Je tím vyšší, čím méně společných druhů společenstva obsahují.		Beta- diverzita popisuje strukturní komplexitu prostředí, je mírou rozdílnosti (či naopak podobnosti) druhového složení mezi společenstvy podél určitého [[gradient prostředí\|gradientu prostředí]] nebo zeměpisné šířky či mezi společenstvem a jeho okolím. Je tím vyšší, čím méně společných druhů společenstva obsahují.

	*Nejjednodušeji ji lze vyjádřit – dle Whittakera – jako poměr druhové diverzity všech společenstev (celkového počtu druhů) k průměru jednotlivých diverzit<ref name=kov~~>KOVÁŘ P. ''Geobotanika.'' Praha: 2002 ISBN 80-246-0359-4<~~/~~ref~~>		*Nejjednodušeji ji lze vyjádřit – dle Whittakera – jako poměr druhové diverzity všech společenstev (celkového počtu druhů) k průměru jednotlivých diverzit<ref name=kov />

	V ekologii se též běžně využívají indexy podobnosti např.:		V ekologii se též běžně využívají indexy podobnosti např.:
	* <b>Jaccardův index</b><ref name=kov~~>KOVÁŘ P. ''Geobotanika.'' Praha: 2002 ISBN 80-246-0359-4<~~/~~ref><ref name=mor>MORAVEC J. et al. ''Fytocenologie'' Praha: Akademia, 2000 ISBN 80-200-0128-X</ref~~> je nejstarším indexem vyjadřujícím podobnost druhového složení dvou společenstev. Jednoduše porovnává počet druhů v jednotlivých společenstvech (A,B) s počtem druhů společných oběma společenstvům.		* <b>Jaccardův index</b><ref name=kov /> je nejstarším indexem vyjadřujícím podobnost druhového složení dvou společenstev. Jednoduše porovnává počet druhů v jednotlivých společenstvech (A,B) s počtem druhů společných oběma společenstvům.

	<math>IS_j=\frac{c}{A+B-c}.100</math>		<math>IS_j=\frac{c}{A+B-c}.100</math>

	* Podobný je novější '''Sørensenův index'''<ref name=kov~~>KOVÁŘ P. ''Geobotanika.'' Praha: 2002 ISBN 80-246-0359-4<~~/~~ref><ref name=mor>MORAVEC J. et al. ''Fytocenologie'' Praha: Akademia, 2000 ISBN 80-200-0128-X</ref~~>.		* Podobný je novější '''Sørensenův index'''<ref name=kov />.

	<math>IS_S=\frac{2c}{A+B}.100</math>		<math>IS_S=\frac{2c}{A+B}.100</math>
Řádek 49:		Řádek 48:
	<math>D_{12}=\sqrt{\sum_{i=1}^N}(X_{i1}-X_{i2})^2</math>		<math>D_{12}=\sqrt{\sum_{i=1}^N}(X_{i1}-X_{i2})^2</math>

	x<sub>i1</sub>, x<sub>i2</sub> jsou míry i-tého znaku ve společenstvo 1 a 2. Je -li tímto znakem přítomnost určitého [[druh]]u, nabývají hodnot 1 (druh přítomen) a 0 (druh nepřítomen)<ref name=piv~~>PIVNIČKA K. ''Ekologie'' Praha: 1984 <~~/~~ref~~>.		x<sub>i1</sub>, x<sub>i2</sub> jsou míry i-tého znaku ve společenstvo 1 a 2. Je -li tímto znakem přítomnost určitého [[druh]]u, nabývají hodnot 1 (druh přítomen) a 0 (druh nepřítomen).<ref name=piv />.

	==Gama diverzita==		==Gama diverzita==
Řádek 71:		Řádek 70:
	má závislost druhového bohatství vegetace na produktivitě prostředí unimodální tvar (závisle porměnná - druhové bohatství - do určitého bodu s rostoucí nezávislou proměnnou - produktivitou- stoupá, od téhož bodu dále klesá). S rostoucím množstvím zdrojů roste počet druhů schopných v prostředí přežít, zároveň se však též zvyšuje intenzita [[kompetice]]. Vysoce produktivní prostředí bývá osídleno malým množstvím konkurenčně silných druhů. Důležité však není jen množství zdrojů, ale i jejich rozmístění, Rajaniemi<ref name=raja>RAJANIEMI T.K. Explaining productivity-diversity realtionship in plants. ''Oikos.'' June 2003, vol.101, s. 449 – 457</ref> uvádí, že vysokou diverzitu, lez očekávat v prostředí, kde jsou půdní živiny rozmístěny homogenně a naopak. Podobnou závislost jako na produktivitě vykazuje druhové bohatství na [[disturbance\|disturbanci]]. Podle [[střední narušení\|„hypotézy středního narušení“]] (IDH, intermediate disurbance hypothesis) je druhová bohatost nejvyšší při střední míře disturbance. Na lokální úrovni jsou pro diverzitu důležité mikroklimatické podmínky.		má závislost druhového bohatství vegetace na produktivitě prostředí unimodální tvar (závisle porměnná - druhové bohatství - do určitého bodu s rostoucí nezávislou proměnnou - produktivitou- stoupá, od téhož bodu dále klesá). S rostoucím množstvím zdrojů roste počet druhů schopných v prostředí přežít, zároveň se však též zvyšuje intenzita [[kompetice]]. Vysoce produktivní prostředí bývá osídleno malým množstvím konkurenčně silných druhů. Důležité však není jen množství zdrojů, ale i jejich rozmístění, Rajaniemi<ref name=raja>RAJANIEMI T.K. Explaining productivity-diversity realtionship in plants. ''Oikos.'' June 2003, vol.101, s. 449 – 457</ref> uvádí, že vysokou diverzitu, lez očekávat v prostředí, kde jsou půdní živiny rozmístěny homogenně a naopak. Podobnou závislost jako na produktivitě vykazuje druhové bohatství na [[disturbance\|disturbanci]]. Podle [[střední narušení\|„hypotézy středního narušení“]] (IDH, intermediate disurbance hypothesis) je druhová bohatost nejvyšší při střední míře disturbance. Na lokální úrovni jsou pro diverzitu důležité mikroklimatické podmínky.

	Na vyšší úrovni lze pozorovat pokles diverzity s rostoucí nadmořskou výškou, tedy i s měnícím se mezoklimatem. Stále má výrazný vliv produktivita, projevují se regionální [[disturbance]] (kupř. lesní požáry). Významným faktorem je [[w:cs:sukcese (ekologie)\|sukcesní stáří]] – předpokládá se, že sukcesní stádia jsou tím druhově bohatší, čím jsou bližší [[klimax]]u<ref name=kuc~~>KUČERA T. ''Vliv reliéfu na diverzitu vegetace.'' Praha, 1997. Disertační práce, Universita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra botaniky<~~/~~ref~~>.		Na vyšší úrovni lze pozorovat pokles diverzity s rostoucí nadmořskou výškou, tedy i s měnícím se mezoklimatem. Stále má výrazný vliv produktivita, projevují se regionální [[disturbance]] (kupř. lesní požáry). Významným faktorem je [[w:cs:sukcese (ekologie)\|sukcesní stáří]] – předpokládá se, že sukcesní stádia jsou tím druhově bohatší, čím jsou bližší [[klimax]]u.<ref name=kuc />

	Na nejvyšší úrovni je prokazatelné, že diverzita klesá spolu s rostoucí zeměpisnou šířkou. Vysvětlení komplikuje skutečnost, že se jedná o velmi komplexní faktor, zahrnující často i protichůdné procesy. Z časových hledisek hraje významnou roli čtvrtohorní vývoj a [[evoluce\|evoluční stáří]]. Dlouhá a nepřerušovaná sukcese může být jednou z příčin vysokého druhového bohatství v tropech. Význam produktivity je v tomto měřítku dosti neurčitý. <ref name=beg>BEGON, M.; HARPER, J. L.; TOWNSEND, C. R.''Ekologie: jedinci, populace, společenstva.'' Přel. Grygová B., Olomouc: Vydavatelství univerzity Palackého, 1997 ISBN 80-7067-695-7</ref>		Na nejvyšší úrovni je prokazatelné, že diverzita klesá spolu s rostoucí zeměpisnou šířkou. Vysvětlení komplikuje skutečnost, že se jedná o velmi komplexní faktor, zahrnující často i protichůdné procesy. Z časových hledisek hraje významnou roli čtvrtohorní vývoj a [[evoluce\|evoluční stáří]]. Dlouhá a nepřerušovaná sukcese může být jednou z příčin vysokého druhového bohatství v tropech. Význam produktivity je v tomto měřítku dosti neurčitý. <ref name=beg>BEGON, M.; HARPER, J. L.; TOWNSEND, C. R.''Ekologie: jedinci, populace, společenstva.'' Přel. Grygová B., Olomouc: Vydavatelství univerzity Palackého, 1997 ISBN 80-7067-695-7</ref>