Disturbance - Historie editací

Admin v 16. 5. 2016, 12:39

2016-05-16T12:39:39Z

← Starší verze		Verze z 16. 5. 2016, 14:39
Řádek 13:		Řádek 13:
	Na přírodní společenstvo nepůsobí obvykle pouze jeden typ disturbancí, ale kombinace různých rušivých vlivů, které se liší rozsahem, intenzitou, pravidelností i frekvencí a dohromady tvoří disturbanční režim daného společenstva, který se hlavní měrou podílí na jeho dynamice. Vlivem tohoto režimu dochází k časovým změnám populačních hustot věkového složení populací ve společenstvu, početnosti populací a relativního zastoupení druhů v [[guilda\|guildách]] a společenstvech. Disturbance ovlivňují též procesy na ekosystémové úrovni, jako například [[Primární produkce\|primární]] a [[Sekundární produkce\|sekundární produkci]], akumulaci biomasy a toky živin a energie. Disturbance tedy působí změny od malých měřítek až po krajinnou úroveň.<ref name="Begon"/>		Na přírodní společenstvo nepůsobí obvykle pouze jeden typ disturbancí, ale kombinace různých rušivých vlivů, které se liší rozsahem, intenzitou, pravidelností i frekvencí a dohromady tvoří disturbanční režim daného společenstva, který se hlavní měrou podílí na jeho dynamice. Vlivem tohoto režimu dochází k časovým změnám populačních hustot věkového složení populací ve společenstvu, početnosti populací a relativního zastoupení druhů v [[guilda\|guildách]] a společenstvech. Disturbance ovlivňují též procesy na ekosystémové úrovni, jako například [[Primární produkce\|primární]] a [[Sekundární produkce\|sekundární produkci]], akumulaci biomasy a toky živin a energie. Disturbance tedy působí změny od malých měřítek až po krajinnou úroveň.<ref name="Begon"/>

	Opakované narušování určitého stanoviště může na jedné straně zapříčinit lokální vymizení citlivějších druhů, na straně druhé zajistí existenci druhů na disturbance vázaných. Například některé trávy bývají rezistentní vůči [[~~herbivor~~\|~~herbivorům~~]] a okus či sešlap na ně působí pozitivně. V případě, že narušování ustanou, dojde k nahrazení těchto trav jinými, konkurenčně silnějšími druhy, které ale předchozí zásahy nesnášely.<ref name="Begon"/> Jaké míry dosáhne vliv na diverzitu společenstva závisí především na frekvenci, intenzitě, rozsahu a délce trvání disturbance,<ref name="Sousa"/> přičemž dle [[střední narušení\|hypotézy středního narušení]] by měla být nejvyšší diverzita při středních hodnotách narušení.		Opakované narušování určitého stanoviště může na jedné straně zapříčinit lokální vymizení citlivějších druhů, na straně druhé zajistí existenci druhů na disturbance vázaných. Například některé trávy bývají rezistentní vůči [[w:cs:býložravec\|býložravců]] a okus či sešlap na ně působí pozitivně. V případě, že narušování ustanou, dojde k nahrazení těchto trav jinými, konkurenčně silnějšími druhy, které ale předchozí zásahy nesnášely.<ref name="Begon"/> Jaké míry dosáhne vliv na diverzitu společenstva závisí především na frekvenci, intenzitě, rozsahu a délce trvání disturbance,<ref name="Sousa"/> přičemž dle [[střední narušení\|hypotézy středního narušení]] by měla být nejvyšší diverzita při středních hodnotách narušení.
	Výsledný efekt je též značně ovlivněn selektivitou narušení. Příkladem selektivní diturbance může být ~~herbivor~~, vybírající si pouze určité rostliny. Neselektivní disturbance jsou často antropogenního charakteru, jako například odstranění veškeré biomasy a půdy při těžbě nerostných surovin.<ref name="Begon"/>		Výsledný efekt je též značně ovlivněn selektivitou narušení. Příkladem selektivní diturbance může být býložravec, vybírající si pouze určité rostliny. Neselektivní disturbance jsou často antropogenního charakteru, jako například odstranění veškeré biomasy a půdy při těžbě nerostných surovin.<ref name="Begon"/>
	==Pohromy a katastrofy==		==Pohromy a katastrofy==
	Neselektivní rozsáhlé disturbance lze označit jako pohromy či katastrofy. Pohroma je událost, ke které dochází v životě populace tak často, že působí selekčním tlakem a zanechává stopy v evolučních změnách. Po pohromě se populace dále vyvíjí, takže na další podobnou událost může odlišně reagovat nebo být vůči ní dokonce odolná.<ref name="Begon"/> Může se jednat například o opakovaný sesuv půdy, ale vždy záleží na frekvenci jevu a délce života postižených organismů.		Neselektivní rozsáhlé disturbance lze označit jako pohromy či katastrofy. Pohroma je událost, ke které dochází v životě populace tak často, že působí selekčním tlakem a zanechává stopy v evolučních změnách. Po pohromě se populace dále vyvíjí, takže na další podobnou událost může odlišně reagovat nebo být vůči ní dokonce odolná.<ref name="Begon"/> Může se jednat například o opakovaný sesuv půdy, ale vždy záleží na frekvenci jevu a délce života postižených organismů.

Admin v 4. 5. 2013, 09:10

2013-05-04T09:10:10Z

← Starší verze		Verze z 4. 5. 2013, 11:10
Řádek 1:		Řádek 1:
	==Definice==		==Definice==
	V oblasti [[ekologie]] je disturbance přechodná událost, která zabíjí, potlačuje nebo narušuje jednoho nebo více jedinců, čímž přímo či nepřímo otevírá prostor pro kolonizaci a rozvoj nových jedinců téhož či jiného ~~[[druh\|~~druhu]], tedy pro [[~~sukcese~~\|sukcesi]].<ref name="Sousa">Sousa, W. P. (1984): The role of disturbance in natural communities. Annual Reviews Ecol. Syst. 15: 353-91</ref> Disturbance obvykle nezasáhne ve stejnou dobu celý ekosystém, ale vytváří volné ~~[[ploška\|~~plošky]] (patches), na nichž následuje kolonizace a vývoj vedoucí ke [[klimax\|klimaxovému]] společenstvu.<ref name="Begon">Begon, M., Harper, J. L., Townsend, C. R. (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva, 1. vydání – Vydavatelství Univezity Palackého v Olomouci, Olomouc.</ref> Výsledné [[společenstvo]] pak může obsahovat plošky nižších sukcesích stádií a neskládá se pouze z konkurenčně nejsilnějších druhů.<ref>Forman, R. T. T., Godron, M.(1993): Krajinná ekologie, 1. vydání – Vydavatelství Academia, Praha</ref> Disturbance tak tvoří hlavní zdroj prostorové i časové heterogenity přírodních společenstev, přední selekční mechanismus v evoluci životních strategií<ref name="Sousa"/> a hybnou sílu koloběhu živin.<ref name="Shea">Shea, K., Roxburgh, S. H., Rauschert, E. S. J. (2004): Moving from pattern to process: coexistence mechanisms under intermediate disturbance regimes. Ecology Letters. 7: 491–508</ref>		[[File:Kyrill-Schäden-04.JPG\|right\|thumb\|Škody po orkánu Kirill]]
			V oblasti [[ekologie]] je disturbance přechodná událost, která zabíjí, potlačuje nebo narušuje jednoho nebo více jedinců, čímž přímo či nepřímo otevírá prostor pro kolonizaci a rozvoj nových jedinců téhož či jiného druhu, tedy pro [[w:cs:Sukcese (ekologie)\|sukcesi]].<ref name="Sousa">Sousa, W. P. (1984): The role of disturbance in natural communities. Annual Reviews Ecol. Syst. 15: 353-91</ref> Disturbance obvykle nezasáhne ve stejnou dobu celý ekosystém, ale vytváří volné plošky (patches), na nichž následuje kolonizace a vývoj vedoucí ke [[w:cs:klimax\|klimaxovému]] společenstvu.<ref name="Begon">Begon, M., Harper, J. L., Townsend, C. R. (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva, 1. vydání – Vydavatelství Univezity Palackého v Olomouci, Olomouc.</ref> Výsledné [[w:cs:společenstvo\|společenstvo]] pak může obsahovat plošky nižších sukcesích stádií a neskládá se pouze z konkurenčně nejsilnějších druhů.<ref>Forman, R. T. T., Godron, M.(1993): Krajinná ekologie, 1. vydání – Vydavatelství Academia, Praha</ref> Disturbance tak tvoří hlavní zdroj prostorové i časové heterogenity přírodních společenstev, přední selekční mechanismus v evoluci životních strategií<ref name="Sousa"/> a hybnou sílu koloběhu živin.<ref name="Shea">Shea, K., Roxburgh, S. H., Rauschert, E. S. J. (2004): Moving from pattern to process: coexistence mechanisms under intermediate disturbance regimes. Ecology Letters. 7: 491–508</ref>

	==Dělení disturbancí==		==Dělení disturbancí==
Řádek 28:		Řádek 29:
	== Odkazy ==		== Odkazy ==
	=== Externí odkazy ===		=== Externí odkazy ===
	[~~http~~://cs~~.wikipedia.org/wiki/~~Eroze Eroze ~~– Wikipedie~~] ~~<br />~~		*[[w:en:Disturbance (ecology)\|Disturbance]] na anglické Wikipedii
	[http://www.vesmir.cz/clanek/predpovidat-neznamena-vysvetlovat Vesmír 2003/2 - Jiří Fiala: René Thom – autor Teorie katastrof - Předpovídat neznamená vysvětlovat]		*[[w:cs:Eroze\|Eroze]] na české Wikipedii
			*[http://www.vesmir.cz/clanek/predpovidat-neznamena-vysvetlovat Vesmír 2003/2 - Jiří Fiala: René Thom – autor Teorie katastrof - Předpovídat neznamená vysvětlovat]

Ondrap v 21. 7. 2011, 17:40

2011-07-21T17:40:28Z

← Starší verze		Verze z 21. 7. 2011, 19:40
Řádek 29:		Řádek 29:
	=== Externí odkazy ===		=== Externí odkazy ===
	[http://cs.wikipedia.org/wiki/Eroze Eroze – Wikipedie] <br />		[http://cs.wikipedia.org/wiki/Eroze Eroze – Wikipedie] <br />
	[http://www.vesmir.cz/clanek~~.php3?CID=1473\|~~ Vesmír 2003/2: René Thom – autor Teorie katastrof - ~~jen pro registrované~~]		[http://www.vesmir.cz/clanek/predpovidat-neznamena-vysvetlovat Vesmír 2003/2 - Jiří Fiala: René Thom – autor Teorie katastrof - Předpovídat neznamená vysvětlovat]


	=== Literatura ===		=== Literatura ===

Ondrap v 13. 3. 2011, 20:43

2011-03-13T20:43:41Z

← Starší verze		Verze z 13. 3. 2011, 22:43
Řádek 29:		Řádek 29:
	=== Externí odkazy ===		=== Externí odkazy ===
	[http://cs.wikipedia.org/wiki/Eroze Eroze – Wikipedie] <br />		[http://cs.wikipedia.org/wiki/Eroze Eroze – Wikipedie] <br />
	[http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=1473\| Vesmír 2003/2: René Thom – autor Teorie katastrof]		[http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=1473\| Vesmír 2003/2: René Thom – autor Teorie katastrof - jen pro registrované]

	=== Literatura ===		=== Literatura ===

Jiří Dlouhý v 3. 5. 2010, 13:27

2010-05-03T13:27:55Z

← Starší verze		Verze z 3. 5. 2010, 15:27
Řádek 38:		Řádek 38:
	*Vitousek, P. M. (1990): Biological Invasions and Ecosystem Processes: Towards an Integration of Population Biology and Ecosystem Studies – In: Sampson, F. B., Knopf, F. L. (Editors): Ecosystem Management: Selected Readings – 1996 Springer-Verlag New York<br />		*Vitousek, P. M. (1990): Biological Invasions and Ecosystem Processes: Towards an Integration of Population Biology and Ecosystem Studies – In: Sampson, F. B., Knopf, F. L. (Editors): Ecosystem Management: Selected Readings – 1996 Springer-Verlag New York<br />

	~~[[Kategorie:Skupina D]]~~[[Kategorie:Ekologie]]		[[Kategorie:Ekologie]]

	{{licence cc\|Horčičková, Eva}}		{{licence cc\|Horčičková, Eva}}

PachmanovaL v 22. 1. 2009, 12:17

2009-01-22T12:17:57Z

← Starší verze		Verze z 22. 1. 2009, 14:17
Řádek 39:		Řádek 39:

	[[Kategorie:Skupina D]][[Kategorie:Ekologie]]		[[Kategorie:Skupina D]][[Kategorie:Ekologie]]

			{{licence cc\|Horčičková, Eva}}

Horcickova: editace nefunkčního odkazu

2009-01-14T13:36:00Z

editace nefunkčního odkazu

← Starší verze		Verze z 14. 1. 2009, 15:36
Řádek 28:		Řádek 28:
	== Odkazy ==		== Odkazy ==
	=== Externí odkazy ===		=== Externí odkazy ===
	[http://cs.wikipedia.org/wiki/Eroze\| Eroze – Wikipedie] <br />		[http://cs.wikipedia.org/wiki/Eroze Eroze – Wikipedie] <br />
	[http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=1473\| Vesmír 2003/2: René Thom – autor Teorie katastrof]		[http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=1473\| Vesmír 2003/2: René Thom – autor Teorie katastrof]

Horcickova v 11. 1. 2009, 13:33

2009-01-11T13:33:02Z

← Starší verze		Verze z 11. 1. 2009, 15:33
Řádek 36:		Řádek 36:
	*Forman, R. T. T., Godron, M.(1993): Krajinná ekologie, 1. vydání – Vydavatelství Academia, Praha<br />		*Forman, R. T. T., Godron, M.(1993): Krajinná ekologie, 1. vydání – Vydavatelství Academia, Praha<br />
	*Begon, M., Harper, J. L., Townsend, C. R. (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva, 1. vydání – Vydavatelství Univezity Palackého v Olomouci, Olomouc<br />		*Begon, M., Harper, J. L., Townsend, C. R. (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva, 1. vydání – Vydavatelství Univezity Palackého v Olomouci, Olomouc<br />
	Vitousek, P. M. (1990): Biological Invasions and Ecosystem Processes: Towards an Integration of Population Biology and Ecosystem Studies – In: Sampson, F. B., Knopf, F. L. (Editors): Ecosystem Management: Selected Readings – 1996 Springer-Verlag New York<br />		*Vitousek, P. M. (1990): Biological Invasions and Ecosystem Processes: Towards an Integration of Population Biology and Ecosystem Studies – In: Sampson, F. B., Knopf, F. L. (Editors): Ecosystem Management: Selected Readings – 1996 Springer-Verlag New York<br />

	[[Kategorie:Skupina D]][[Kategorie:Ekologie]]		[[Kategorie:Skupina D]][[Kategorie:Ekologie]]

Horcickova v 11. 1. 2009, 12:55

2009-01-11T12:55:43Z

← Starší verze		Verze z 11. 1. 2009, 14:55
Řádek 1:		Řádek 1:
	~~__NOTOC__~~

	==Definice==		==Definice==
	V oblasti [[ekologie]] je disturbance přechodná událost, která zabíjí, potlačuje nebo narušuje jednoho nebo více jedinců, čímž přímo či nepřímo otevírá prostor pro kolonizaci a rozvoj nových jedinců téhož či jiného [[druh\|druhu]], tedy pro [[sukcese\|sukcesi]].<ref name="Sousa">Sousa, W. P. (1984): The role of disturbance in natural communities. Annual Reviews Ecol. Syst. 15: 353-91</ref> Disturbance obvykle nezasáhne ve stejnou dobu celý ekosystém, ale vytváří volné [[ploška\|plošky]] (patches), na nichž následuje kolonizace a vývoj vedoucí ke [[klimax\|klimaxovému]] společenstvu.<ref name="Begon">Begon, M., Harper, J. L., Townsend, C. R. (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva, 1. vydání – Vydavatelství Univezity Palackého v Olomouci, Olomouc.</ref> Výsledné [[společenstvo]] pak může obsahovat plošky nižších sukcesích stádií a neskládá se pouze z konkurenčně nejsilnějších druhů.<ref>Forman, R. T. T., Godron, M.(1993): Krajinná ekologie, 1. vydání – Vydavatelství Academia, Praha</ref> Disturbance tak tvoří hlavní zdroj prostorové i časové heterogenity přírodních společenstev, přední selekční mechanismus v evoluci životních strategií<ref name="Sousa"/> a hybnou sílu koloběhu živin.<ref name="Shea">Shea, K., Roxburgh, S. H., Rauschert, E. S. J. (2004): Moving from pattern to process: coexistence mechanisms under intermediate disturbance regimes. Ecology Letters. 7: 491–508</ref>		V oblasti [[ekologie]] je disturbance přechodná událost, která zabíjí, potlačuje nebo narušuje jednoho nebo více jedinců, čímž přímo či nepřímo otevírá prostor pro kolonizaci a rozvoj nových jedinců téhož či jiného [[druh\|druhu]], tedy pro [[sukcese\|sukcesi]].<ref name="Sousa">Sousa, W. P. (1984): The role of disturbance in natural communities. Annual Reviews Ecol. Syst. 15: 353-91</ref> Disturbance obvykle nezasáhne ve stejnou dobu celý ekosystém, ale vytváří volné [[ploška\|plošky]] (patches), na nichž následuje kolonizace a vývoj vedoucí ke [[klimax\|klimaxovému]] společenstvu.<ref name="Begon">Begon, M., Harper, J. L., Townsend, C. R. (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva, 1. vydání – Vydavatelství Univezity Palackého v Olomouci, Olomouc.</ref> Výsledné [[společenstvo]] pak může obsahovat plošky nižších sukcesích stádií a neskládá se pouze z konkurenčně nejsilnějších druhů.<ref>Forman, R. T. T., Godron, M.(1993): Krajinná ekologie, 1. vydání – Vydavatelství Academia, Praha</ref> Disturbance tak tvoří hlavní zdroj prostorové i časové heterogenity přírodních společenstev, přední selekční mechanismus v evoluci životních strategií<ref name="Sousa"/> a hybnou sílu koloběhu živin.<ref name="Shea">Shea, K., Roxburgh, S. H., Rauschert, E. S. J. (2004): Moving from pattern to process: coexistence mechanisms under intermediate disturbance regimes. Ecology Letters. 7: 491–508</ref>
Řádek 10:		Řádek 8:
	**Mezi '''fyzikální příčiny''' patří například požáry, laviny, povodně, extrémní sucha, vichřice nebo zemětřesení.		**Mezi '''fyzikální příčiny''' patří například požáry, laviny, povodně, extrémní sucha, vichřice nebo zemětřesení.
	**'''Biologické příčny''' disturbancí zahrnují chování živočichů jako je například predace, pastva, sešlapávání vegetace nebo činnost norujících a ryjících živočichů.<ref name="Sousa"/>		**'''Biologické příčny''' disturbancí zahrnují chování živočichů jako je například predace, pastva, sešlapávání vegetace nebo činnost norujících a ryjících živočichů.<ref name="Sousa"/>
	Některé přirozené disturbance ovlivňují ekosystém podobně jako antropogenní. Jako rozdíl mezi nimi bývá často uváděno časové měřítko. Zatímco u přirozených disturbancí lze mnohdy vysledovat jistou periodicitu, antropogenní disturbance bývají často jednorázové.<ref>Vitousek, P. M. (1990): Biological Invasions and Ecosystem Processes: Towards an Integration of Population Biology and Ecosystem Studies – In: Sampson, F. B., Knopf, F. L. (Editors): Ecosystem Management: Selected Readings – 1996 Springer-Verlag New York</ref> Toto pravidlo má však řadu výjimek. Některé antropogenní disturbance se mohou opakovat velice pravidelně, jako například narušení související s orbou či jinou sezónní činností. Naopak i v přírodě se přirozeně vyskytují jevy s velmi ~~nízkou frekvencí~~ až ojedinělé. Příkladem může být sopečná erupce.		Některé přirozené disturbance ovlivňují ekosystém podobně jako antropogenní. Jako rozdíl mezi nimi bývá často uváděno časové měřítko. Zatímco u přirozených disturbancí lze mnohdy vysledovat jistou periodicitu, antropogenní disturbance bývají často jednorázové.<ref>Vitousek, P. M. (1990): Biological Invasions and Ecosystem Processes: Towards an Integration of Population Biology and Ecosystem Studies – In: Sampson, F. B., Knopf, F. L. (Editors): Ecosystem Management: Selected Readings – 1996 Springer-Verlag New York</ref> Toto pravidlo má však řadu výjimek. Některé antropogenní disturbance se mohou opakovat velice pravidelně, jako například narušení související s orbou či jinou sezónní činností. Naopak i v přírodě se přirozeně vyskytují jevy velmi vzácné až ojedinělé. Příkladem může být sopečná erupce.

	==Disturbanční režim==		==Disturbanční režim==
	Na přírodní společenstvo nepůsobí obvykle pouze jeden typ disturbancí, ale kombinace různých rušivých vlivů, které se liší rozsahem, intenzitou, pravidelností i frekvencí a dohromady tvoří disturbanční režim daného společenstva, který se hlavní měrou podílí na jeho dynamice. Vlivem tohoto režimu dochází k časovým změnám populačních hustot věkového složení populací ve společenstvu, početnosti populací a relativního zastoupení druhů v [[guilda\|guildách]] a společenstvech. Disturbance ovlivňují též procesy na ekosystémové úrovni, jako například [[Primární produkce\|primární]] a [[Sekundární produkce\|sekundární produkci]], akumulaci biomasy a toky živin a energie. Disturbance tedy působí změny od malých měřítek až po krajinnou úroveň.<ref name="Begon"/>		Na přírodní společenstvo nepůsobí obvykle pouze jeden typ disturbancí, ale kombinace různých rušivých vlivů, které se liší rozsahem, intenzitou, pravidelností i frekvencí a dohromady tvoří disturbanční režim daného společenstva, který se hlavní měrou podílí na jeho dynamice. Vlivem tohoto režimu dochází k časovým změnám populačních hustot věkového složení populací ve společenstvu, početnosti populací a relativního zastoupení druhů v [[guilda\|guildách]] a společenstvech. Disturbance ovlivňují též procesy na ekosystémové úrovni, jako například [[Primární produkce\|primární]] a [[Sekundární produkce\|sekundární produkci]], akumulaci biomasy a toky živin a energie. Disturbance tedy působí změny od malých měřítek až po krajinnou úroveň.<ref name="Begon"/>
Řádek 18:		Řádek 15:
	Výsledný efekt je též značně ovlivněn selektivitou narušení. Příkladem selektivní diturbance může být herbivor, vybírající si pouze určité rostliny. Neselektivní disturbance jsou často antropogenního charakteru, jako například odstranění veškeré biomasy a půdy při těžbě nerostných surovin.<ref name="Begon"/>		Výsledný efekt je též značně ovlivněn selektivitou narušení. Příkladem selektivní diturbance může být herbivor, vybírající si pouze určité rostliny. Neselektivní disturbance jsou často antropogenního charakteru, jako například odstranění veškeré biomasy a půdy při těžbě nerostných surovin.<ref name="Begon"/>
	==Pohromy a katastrofy==		==Pohromy a katastrofy==
	Neselektivní rozsáhlé disturbance lze označit jako pohromy či katastrofy. Pohroma je událost, ke které dochází v životě populace tak často, že působí selekčním tlakem a zanechává stopy v evolučních změnách. Po pohromě se populace dále vyvíjí, takže na další podobnou událost může odlišně reagovat nebo být vůči ní dokonce odolná.		Neselektivní rozsáhlé disturbance lze označit jako pohromy či katastrofy. Pohroma je událost, ke které dochází v životě populace tak často, že působí selekčním tlakem a zanechává stopy v evolučních změnách. Po pohromě se populace dále vyvíjí, takže na další podobnou událost může odlišně reagovat nebo být vůči ní dokonce odolná.<ref name="Begon"/> Může se jednat například o opakovaný sesuv půdy, ale vždy záleží na frekvenci jevu a délce života postižených organismů.
	Katastrofy jsou narušení tak vzácná, že se jim populace nepřizpůsobí.<ref name="Begon"/>		Katastrofy jsou narušení tak vzácná, že se jim populace nepřizpůsobí.<ref name="Begon"/> Jako příklad katastrofy lze uvést již zmíněnou sopečnou erupci.

	== Témata ==		== Témata ==
			*[[Biodiverzita]]
			*[[Ekologie]]
	*[[Střední narušení]]		*[[Střední narušení]]

Řádek 28:		Řádek 27:

	== Odkazy ==		== Odkazy ==
			=== Externí odkazy ===
			[http://cs.wikipedia.org/wiki/Eroze\| Eroze – Wikipedie] <br />
			[http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=1473\| Vesmír 2003/2: René Thom – autor Teorie katastrof]

	=== Literatura ===		=== Literatura ===
Řádek 35:		Řádek 37:
	*Begon, M., Harper, J. L., Townsend, C. R. (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva, 1. vydání – Vydavatelství Univezity Palackého v Olomouci, Olomouc<br />		*Begon, M., Harper, J. L., Townsend, C. R. (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva, 1. vydání – Vydavatelství Univezity Palackého v Olomouci, Olomouc<br />
	Vitousek, P. M. (1990): Biological Invasions and Ecosystem Processes: Towards an Integration of Population Biology and Ecosystem Studies – In: Sampson, F. B., Knopf, F. L. (Editors): Ecosystem Management: Selected Readings – 1996 Springer-Verlag New York<br />		Vitousek, P. M. (1990): Biological Invasions and Ecosystem Processes: Towards an Integration of Population Biology and Ecosystem Studies – In: Sampson, F. B., Knopf, F. L. (Editors): Ecosystem Management: Selected Readings – 1996 Springer-Verlag New York<br />


	[[Kategorie:Skupina D]]		[[Kategorie:Skupina D]][[Kategorie:Ekologie]]

Horcickova v 13. 12. 2008, 16:47

2008-12-13T16:47:15Z

← Starší verze		Verze z 13. 12. 2008, 18:47
Řádek 5:		Řádek 5:

	==Dělení disturbancí==		==Dělení disturbancí==
	Disturbance lze ~~dvěma způsoby~~ rozdělit dle jejich příčiny na ~~biologické a fyzikální nebo na přirozené a~~ antropogenní (způsobené člověkem).		Disturbance lze rozdělit dle jejich příčiny na antropogenní (způsobené člověkem) a přirozené, ke kterým v přírodě dochází neustále ve všech fázích vývoje ekosystému.
	*Mezi fyzikální příčiny patří například požáry, laviny, povodně, extrémní sucha, vichřice nebo zemětřesení.		*'''Antropogenní příčiny''' disturbancí souvisí s většinou lidských aktivit. Patří sem různá poškození (těžba, kácení) a znečištění.
	*Biologické příčny disturbancí zahrnují chování živočichů jako je například predace, pastva, sešlapávání vegetace nebo činnost norujících a ryjících živočichů.		*'''Přirozené příčiny''' disturbancí je možno dále dělit na fyzikální a biologické.
	*Výše jmenované příklady patří mezi přirozené příčiny disturbancí.		**Mezi '''fyzikální příčiny''' patří například požáry, laviny, povodně, extrémní sucha, vichřice nebo zemětřesení.
	*Antropogenní příčiny disturbancí souvisí s většinou lidských aktivit. Patří sem různá poškození (těžba, kácení) a znečištění.<ref name="Sousa"/>		**'''Biologické příčny''' disturbancí zahrnují chování živočichů jako je například predace, pastva, sešlapávání vegetace nebo činnost norujících a ryjících živočichů.<ref name="Sousa"/>
	Některé přirozené disturbance ovlivňují ekosystém podobně jako antropogenní. Jako rozdíl mezi nimi bývá často uváděno časové měřítko. Zatímco u přirozených disturbancí lze mnohdy vysledovat jistou periodicitu, antropogenní disturbance bývají často jednorázové.<ref>Vitousek, P. M. (1990): Biological Invasions and Ecosystem Processes: Towards an Integration of Population Biology and Ecosystem Studies – In: Sampson, F. B., Knopf, F. L. (Editors): Ecosystem Management: Selected Readings – 1996 Springer-Verlag New York</ref> Toto pravidlo má však řadu výjimek. Některé antropogenní disturbance se mohou opakovat velice pravidelně, jako například narušení související s orbou či jinou sezónní činností. Naopak i v přírodě se přirozeně vyskytují jevy s velmi nízkou frekvencí až ojedinělé. Příkladem může být sopečná erupce.		Některé přirozené disturbance ovlivňují ekosystém podobně jako antropogenní. Jako rozdíl mezi nimi bývá často uváděno časové měřítko. Zatímco u přirozených disturbancí lze mnohdy vysledovat jistou periodicitu, antropogenní disturbance bývají často jednorázové.<ref>Vitousek, P. M. (1990): Biological Invasions and Ecosystem Processes: Towards an Integration of Population Biology and Ecosystem Studies – In: Sampson, F. B., Knopf, F. L. (Editors): Ecosystem Management: Selected Readings – 1996 Springer-Verlag New York</ref> Toto pravidlo má však řadu výjimek. Některé antropogenní disturbance se mohou opakovat velice pravidelně, jako například narušení související s orbou či jinou sezónní činností. Naopak i v přírodě se přirozeně vyskytují jevy s velmi nízkou frekvencí až ojedinělé. Příkladem může být sopečná erupce.

	==Disturbanční režim==		==Disturbanční režim==
	Na přírodní společenstvo nepůsobí obvykle pouze jeden typ disturbancí, ale kombinace různých rušivých vlivů, které se liší rozsahem, intenzitou, pravidelností i frekvencí a dohromady tvoří disturbanční režim daného společenstva, který se hlavní měrou podílí na jeho dynamice. Vlivem tohoto režimu dochází k časovým změnám populačních hustot věkového složení populací ve společenstvu, početnosti populací a relativního zastoupení druhů v [[guilda\|guildách]] a společenstvech. Disturbance ovlivňují též procesy na ekosystémové úrovni, jako například primární a sekundární produkci, akumulaci biomasy a toky živin a energie. Disturbance tedy působí změny od malých měřítek až po krajinnou úroveň.<ref name="Begon"/>		Na přírodní společenstvo nepůsobí obvykle pouze jeden typ disturbancí, ale kombinace různých rušivých vlivů, které se liší rozsahem, intenzitou, pravidelností i frekvencí a dohromady tvoří disturbanční režim daného společenstva, který se hlavní měrou podílí na jeho dynamice. Vlivem tohoto režimu dochází k časovým změnám populačních hustot věkového složení populací ve společenstvu, početnosti populací a relativního zastoupení druhů v [[guilda\|guildách]] a společenstvech. Disturbance ovlivňují též procesy na ekosystémové úrovni, jako například [[Primární produkce\|primární]] a [[Sekundární produkce\|sekundární produkci]], akumulaci biomasy a toky živin a energie. Disturbance tedy působí změny od malých měřítek až po krajinnou úroveň.<ref name="Begon"/>

	Opakované narušování určitého stanoviště může na jedné straně zapříčinit lokální vymizení citlivějších druhů, na straně druhé zajistí existenci druhů na disturbance vázaných. Například některé trávy bývají rezistentní vůči [[herbivor\|herbivorům]] a okus či sešlap na ně působí pozitivně. V případě, že narušování ustanou, dojde k nahrazení těchto trav jinými, konkurenčně silnějšími druhy, které ale předchozí zásahy nesnášely.<ref name="Begon"/> Jaké míry dosáhne vliv na diverzitu společenstva závisí především na frekvenci, intenzitě, rozsahu a délce trvání disturbance,<ref name="Sousa"/> přičemž dle [[střední narušení\|hypotézy středního narušení]] by měla být nejvyšší diverzita při středních hodnotách narušení.		Opakované narušování určitého stanoviště může na jedné straně zapříčinit lokální vymizení citlivějších druhů, na straně druhé zajistí existenci druhů na disturbance vázaných. Například některé trávy bývají rezistentní vůči [[herbivor\|herbivorům]] a okus či sešlap na ně působí pozitivně. V případě, že narušování ustanou, dojde k nahrazení těchto trav jinými, konkurenčně silnějšími druhy, které ale předchozí zásahy nesnášely.<ref name="Begon"/> Jaké míry dosáhne vliv na diverzitu společenstva závisí především na frekvenci, intenzitě, rozsahu a délce trvání disturbance,<ref name="Sousa"/> přičemž dle [[střední narušení\|hypotézy středního narušení]] by měla být nejvyšší diverzita při středních hodnotách narušení.
Řádek 18:		Řádek 19:
	==Pohromy a katastrofy==		==Pohromy a katastrofy==
	Neselektivní rozsáhlé disturbance lze označit jako pohromy či katastrofy. Pohroma je událost, ke které dochází v životě populace tak často, že působí selekčním tlakem a zanechává stopy v evolučních změnách. Po pohromě se populace dále vyvíjí, takže na další podobnou událost může odlišně reagovat nebo být vůči ní dokonce odolná.		Neselektivní rozsáhlé disturbance lze označit jako pohromy či katastrofy. Pohroma je událost, ke které dochází v životě populace tak často, že působí selekčním tlakem a zanechává stopy v evolučních změnách. Po pohromě se populace dále vyvíjí, takže na další podobnou událost může odlišně reagovat nebo být vůči ní dokonce odolná.
	Katastrofy jsou narušení tak vzácná, že se ~~na ně~~ populace nepřizpůsobí.<ref name="Begon"/>		Katastrofy jsou narušení tak vzácná, že se jim populace nepřizpůsobí.<ref name="Begon"/>

	== Témata ==		== Témata ==