Bioaerosol - Historie editací

JaDlo: added Category:Dopady na zdraví obyvatel using HotCat

2019-02-25T15:31:02Z

added Category:Dopady na zdraví obyvatel using HotCat

← Starší verze		Verze z 25. 2. 2019, 17:31
Řádek 47:		Řádek 47:

	[[Kategorie:Znečištění a ochrana ovzduší]]		[[Kategorie:Znečištění a ochrana ovzduší]]
			[[Kategorie:Dopady na zdraví obyvatel]]

Admin v 25. 10. 2018, 07:39

2018-10-25T07:39:37Z

← Starší verze		Verze z 25. 10. 2018, 09:39
Řádek 22:		Řádek 22:
	Měření bioaerosolů zahrnuje velké množství metod, které využívají různých fyzikálních principů k účinnému oddělení mikroorganismů obsažených ve vzduchu. Následně jsou zachyceny do vhodných prostředí jako jsou skleněné destičky, agary, filtry a zjišťuje se jejich množství.		Měření bioaerosolů zahrnuje velké množství metod, které využívají různých fyzikálních principů k účinnému oddělení mikroorganismů obsažených ve vzduchu. Následně jsou zachyceny do vhodných prostředí jako jsou skleněné destičky, agary, filtry a zjišťuje se jejich množství.

	Principem vzorkování je jímání částic obsažených ve vzduchu pomocí kolektoru do prostředí, ve kterém jsou částice detekčními, kultivačními a analytickými metodami kvalifikovány a kvantifikovány. Podle záchytu částic bioaerosolů jsou definovány čtyři metody – [[w:cs:Sedimentace\|sedimentace]], impakce, [[w:cs:Filtrace\|filtrace]] a impinger.<ref name="jmeno"~~> <~~/~~ref~~>		Principem vzorkování je jímání částic obsažených ve vzduchu pomocí kolektoru do prostředí, ve kterém jsou částice detekčními, kultivačními a analytickými metodami kvalifikovány a kvantifikovány. Podle záchytu částic bioaerosolů jsou definovány čtyři metody – [[w:cs:Sedimentace\|sedimentace]], impakce, [[w:cs:Filtrace\|filtrace]] a impinger.<ref name="jmeno" />
	==Vliv na lidské zdraví==		==Vliv na lidské zdraví==

Admin: /* Externí odkazy */ - nefungující odkaz

2013-06-11T08:33:42Z

Externí odkazy: - nefungující odkaz

← Starší verze		Verze z 11. 6. 2013, 10:33
Řádek 45:		Řádek 45:
	*[http://en.wikipedia.org/wiki/Bioaerosol Bioaerosol - anglická Wikipedie]		*[http://en.wikipedia.org/wiki/Bioaerosol Bioaerosol - anglická Wikipedie]
	*[http://cas.icpf.cas.cz/index.php?lang=cz&page=aerosols Výkladový slovník aerosolových termínů]		*[http://cas.icpf.cas.cz/index.php?lang=cz&page=aerosols Výkladový slovník aerosolových termínů]
	*[http://groups.myspace.com/index.cfm?fuseaction=groups.groupProfile&groupID=106179960&Mytoken=78662584-A428-4FD4-914206291F749D0A8276044 Bioaerosol Resource Group]

	[[Kategorie:Znečištění a ochrana ovzduší]]		[[Kategorie:Znečištění a ochrana ovzduší]]

Admin: typo

2013-04-29T08:23:08Z

typo

← Starší verze		Verze z 29. 4. 2013, 10:23
Řádek 1:		Řádek 1:
	'''Bioaerosol''' lze definovat jako [[w:cs:Aerosol\|aerosol]] biologického původu obsahující [[w:cs:Bakterie\|bakterie]], [[w:cs:Viry\|viry], spory [[w:cs:plíseň\|plísní]], [[w:cs:roztoči\|roroztoče]], mrtvé i živé buňky, pyl, zbytky organismů apod. Velikost částic se pohybuje v rozmezí 0,5–2,5 μm.		'''Bioaerosol''' lze definovat jako [[w:cs:Aerosol\|aerosol]] biologického původu obsahující [[w:cs:Bakterie\|bakterie]], [[w:cs:Viry\|viry]], spory [[w:cs:plíseň\|plísní]], [[w:cs:roztoči\|roroztoče]], mrtvé i živé buňky, pyl, zbytky organismů apod. Velikost částic se pohybuje v rozmezí 0,5–2,5 μm.

	Bioaerosoly můžeme dělit do dvou hlavních skupin na životaschopné nebo mrtvé. Aerosolové částice první skupiny obsahují živé organismy, které mohou při dostatku živin růst a tvořit viditelné kolonie. Neživý bioaerosol obsahuje mrtvé organismy, pyl, zbytky zvířat, exkrementy hmyzu. Mezi nejrozšířenější bioaerosoly řadíme spory hub a bakterií. <ref>Hinds C. W. (1999): Aerosol technology : properties, behavior, and measurement of airborne particles, Wiley, New York, str.394–400</ref>		Bioaerosoly můžeme dělit do dvou hlavních skupin na životaschopné nebo mrtvé. Aerosolové částice první skupiny obsahují živé organismy, které mohou při dostatku živin růst a tvořit viditelné kolonie. Neživý bioaerosol obsahuje mrtvé organismy, pyl, zbytky zvířat, exkrementy hmyzu. Mezi nejrozšířenější bioaerosoly řadíme spory hub a bakterií. <ref>Hinds C. W. (1999): Aerosol technology : properties, behavior, and measurement of airborne particles, Wiley, New York, str.394–400</ref>

Admin: typo

2013-04-29T08:18:53Z

typo

← Starší verze		Verze z 29. 4. 2013, 10:18
Řádek 1:		Řádek 1:
	~~==Definice==~~		'''Bioaerosol''' lze definovat jako [[w:cs:Aerosol\|aerosol]] biologického původu obsahující [[w:cs:Bakterie\|bakterie]], [[w:cs:Viry\|viry], spory [[w:cs:plíseň\|plísní]], [[w:cs:roztoči\|roroztoče]], mrtvé i živé buňky, pyl, zbytky organismů apod. Velikost částic se pohybuje v rozmezí 0,5–2,5 μm.

	Bioaerosol lze definovat jako [~~http~~://cs~~.wikipedia.org/wiki/~~Aerosol aerosol] biologického původu obsahující [~~http~~://cs~~.wikipedia.org/wiki/~~Bakterie bakterie], [~~http~~://cs~~.wikipedia.org/wiki/~~Viry viry], spory plísní, ~~roztoče~~, mrtvé i živé buňky, pyl, zbytky organismů apod. Velikost částic se pohybuje v rozmezí 0,~~5 – 2~~,5 μm.

	Bioaerosoly můžeme dělit do dvou hlavních skupin na životaschopné nebo mrtvé. Aerosolové částice první skupiny obsahují živé organismy, které mohou při dostatku živin růst a tvořit viditelné kolonie. Neživý bioaerosol obsahuje mrtvé organismy, pyl, zbytky zvířat, exkrementy hmyzu. Mezi nejrozšířenější bioaerosoly řadíme spory hub a bakterií. <ref>Hinds C. W. (1999): Aerosol technology : properties, behavior, and measurement of airborne particles, Wiley, New York, str.394–400</ref>		Bioaerosoly můžeme dělit do dvou hlavních skupin na životaschopné nebo mrtvé. Aerosolové částice první skupiny obsahují živé organismy, které mohou při dostatku živin růst a tvořit viditelné kolonie. Neživý bioaerosol obsahuje mrtvé organismy, pyl, zbytky zvířat, exkrementy hmyzu. Mezi nejrozšířenější bioaerosoly řadíme spory hub a bakterií. <ref>Hinds C. W. (1999): Aerosol technology : properties, behavior, and measurement of airborne particles, Wiley, New York, str.394–400</ref>

			== Koncentrace v ovzduší ==
			Koncentrace bioaerosolů v ovzduší klesá s časem díky procesu [[w:cs:Sedimentace\|sedimentace]] a depozice na zemský povrch. U životaschopných částic bioaerosolu můžeme pozorovat úbytek biologické aktivity v závislosti na relativní vlhkosti, množství kyslíku a dalších plynů přítomných v ovzduší. Ve vnějším ovzduší převládají bioaerosolové částice obsahující spory hub, menší množství bakterií a pyl. Koncentrace bioaerosolových částic v ovzduší závisí na celé řadě faktorů jako je vítr, počasí a přítomnost či nepřítomnost zdroje bioaerosolů. Běžné venkovní koncentrace se pohybují v rozmezí 100–1 000 jednotek kolonií na m<sup>3</sup>. Vnitřní prostředí s přirozenou ventilací vzduchu a bez přítomnosti zdroje poskytuje nižší koncentrace v rozmezí do 100 jednotek na m<sup>3</sup>. Vysoké koncentrace bioaerosolů (10<sup>4</sup> – 10<sup>10</sup> jednotek na m<sup>3</sup>) nacházíme v prostředí farem, potravinářských závodů, skládek apod.<ref name="jmeno">Kotlík B., Matějů L. (2006): Stanovení bioaerosolů v ovzduší – přehled, Ochrana ovzduší 2/2006, str. 18-26</ref>

	~~==== Koncentrace v ovzduší ====~~		==Zdroje bioaerosolu==

	Koncentrace bioaerosolů v ovzduší klesá s časem díky procesu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sedimentace sedimentace] a depozice na zemský povrch. U životaschopných částic bioaerosolu můžeme pozorovat úbytek biologické aktivity v závislosti na relativní vlhkosti, množství kyslíku a dalších plynů přítomných v ovzduší. Ve vnějším ovzduší převládají bioaerosolové částice obsahující spory hub, menší množství bakterií a pyl. Koncentrace bioaerosolových částic v ovzduší závisí na celé řadě faktorů jako je vítr, počasí a přítomnost či nepřítomnost zdroje bioaerosolů. Běžné venkovní koncentrace se pohybují v rozmezí 100 – 1000 jednotek kolonií na m<sup>3</sup>. Vnitřní prostředí s přirozenou ventilací vzduchu a bez přítomnosti zdroje poskytuje nižší koncentrace v rozmezí do 100 jednotek na m<sup>3</sup>. Vysoké koncentrace bioaerosolů (10<sup>4</sup> – 10<sup>10</sup> jednotek na m<sup>3</sup>) nacházíme v prostředí farem, potravinářských závodů, skládek apod.<ref name="jmeno">Kotlík B., Matějů L. (2006): Stanovení bioaerosolů v ovzduší – přehled, Ochrana ovzduší 2/2006, str. 18-26</ref>


	===Zdroje bioaerosolu===

	Zdrojem bioaerosolu jsou rostliny, zvířata, půda, voda a samozřejmě také lidská činnost.		Zdrojem bioaerosolu jsou rostliny, zvířata, půda, voda a samozřejmě také lidská činnost.

Řádek 28:		Řádek 22:
	Měření bioaerosolů zahrnuje velké množství metod, které využívají různých fyzikálních principů k účinnému oddělení mikroorganismů obsažených ve vzduchu. Následně jsou zachyceny do vhodných prostředí jako jsou skleněné destičky, agary, filtry a zjišťuje se jejich množství.		Měření bioaerosolů zahrnuje velké množství metod, které využívají různých fyzikálních principů k účinnému oddělení mikroorganismů obsažených ve vzduchu. Následně jsou zachyceny do vhodných prostředí jako jsou skleněné destičky, agary, filtry a zjišťuje se jejich množství.

	Principem vzorkování je jímání částic obsažených ve vzduchu pomocí kolektoru do prostředí, ve kterém jsou částice detekčními, kultivačními a analytickými metodami kvalifikovány a kvantifikovány. Podle záchytu částic bioaerosolů jsou definovány čtyři metody – [~~http~~://cs~~.wikipedia.org/wiki/~~Sedimentace sedimentace], impakce, [~~http~~://cs~~.wikipedia.org/wiki/~~Filtrace filtrace] a impinger.<ref name="jmeno"> </ref>		Principem vzorkování je jímání částic obsažených ve vzduchu pomocí kolektoru do prostředí, ve kterém jsou částice detekčními, kultivačními a analytickými metodami kvalifikovány a kvantifikovány. Podle záchytu částic bioaerosolů jsou definovány čtyři metody – [[w:cs:Sedimentace\|sedimentace]], impakce, [[w:cs:Filtrace\|filtrace]] a impinger.<ref name="jmeno"> </ref>
	==Vliv na lidské zdraví==		==Vliv na lidské zdraví==

	Bioaerosoly způsobují celou řadu závažných zdravotních problémů. Mezi nemoci, které jsou spojovány s jejich expozicí patří:		Bioaerosoly způsobují celou řadu závažných zdravotních problémů. Mezi nemoci, které jsou spojovány s jejich expozicí patří:
	* infekce, které způsobují především [~~http~~://cs~~.wikipedia.org/wiki/~~Viry viry], [~~http~~://cs~~.wikipedia.org/wiki/~~Bakterie bakterie], [~~http~~://cs~~.wikipedia.org/wiki/~~Houby houby] a [~~http~~://cs~~.wikipedia.org/wiki/~~Prvoci prvoci]. Příkladem je legionářská nemoc, která vznikla expozicí bioaerosolu s přítomností bakterie Legionella pneumophila.		* infekce, které způsobují především [[w:cs:Viry\|viry]], [[w:cs:Bakterie\|bakterie]], [[w:cs:Houby\|houby]] a [[w:cs:Prvoci\|prvoci]]. Příkladem je legionářská nemoc, která vznikla expozicí bioaerosolu s přítomností bakterie [[w:en:Legionella pneumophila\|Legionella pneumophila]].
	* předčasné porody		* předčasné porody,
	* respirační nemoci - zahrnují jednak krátkodobé dýchací potíže, ale i chronická onemocnění jako je například astma		* respirační nemoci - zahrnují jednak krátkodobé dýchací potíže, ale i chronická onemocnění jako je například astma,
	* rakovina - je vyvolána celou řadou faktorů zahrnující onkongenní viry a ostatní biologické činitele. Mezi významné karcinogeny řadíme například mykotoxiny, z nichž nejznámější je [~~http~~://cs~~.wikipedia.org/wiki/~~Aflatoxin aflatoxin], pocházející z houby Aspergillus flavus, způsobující u člověka rakovinu jater.<ref>Douwes J., Heederik D., Thorne P., Pearce N. (2003): Bioaerosol Health Effects and Exposure Assessment: Progress and Prospects, Annals of Occupational Hygiene, Vol. 47, No. 3, pp. 187-200, dostupné na www <http://annhyg.oxfordjournals.org/cgi/content/full/47/3/187</ref>		* rakovina - je vyvolána celou řadou faktorů zahrnující onkongenní viry a ostatní biologické činitele. Mezi významné karcinogeny řadíme například mykotoxiny, z nichž nejznámější je [[w:cs:Aflatoxin\|aflatoxin]], pocházející z houby [[w:cs:Aspergillus flavus\|Aspergillus flavus]], způsobující u člověka rakovinu jater.<ref>Douwes J., Heederik D., Thorne P., Pearce N. (2003): Bioaerosol Health Effects and Exposure Assessment: Progress and Prospects, Annals of Occupational Hygiene, Vol. 47, No. 3, pp. 187-200, dostupné na www <http://annhyg.oxfordjournals.org/cgi/content/full/47/3/187</ref>



	Systematická data o výskytu a vlivu bioaeorosolů na lidské zdraví v místech s potenciálními zdroji vzniku bioaerosolů nejsou zatím v ČR moc známa, ale jsou předmětem vědeckého výzkumu jak u nás tak i v zahraničí		Systematická data o výskytu a vlivu bioaeorosolů na lidské zdraví v místech s potenciálními zdroji vzniku bioaerosolů nejsou zatím v ČR moc známa, ale jsou předmětem vědeckého výzkumu jak u nás tak i v zahraničí

Ondrap v 13. 3. 2011, 20:20

2011-03-13T20:20:06Z

← Starší verze		Verze z 13. 3. 2011, 22:20
Řádek 52:		Řádek 52:
	=== Externí odkazy ===		=== Externí odkazy ===
	*[http://en.wikipedia.org/wiki/Bioaerosol Bioaerosol - anglická Wikipedie]		*[http://en.wikipedia.org/wiki/Bioaerosol Bioaerosol - anglická Wikipedie]
	*[http://www.epa.gov/appcdwww/iemb/biocontam.htm Biocontaminant control]
	*[http://cas.icpf.cas.cz/index.php?lang=cz&page=aerosols Výkladový slovník aerosolových termínů]		*[http://cas.icpf.cas.cz/index.php?lang=cz&page=aerosols Výkladový slovník aerosolových termínů]
	*[http://groups.myspace.com/index.cfm?fuseaction=groups.groupProfile&groupID=106179960&Mytoken=78662584-A428-4FD4-914206291F749D0A8276044 Bioaerosol Resource Group]		*[http://groups.myspace.com/index.cfm?fuseaction=groups.groupProfile&groupID=106179960&Mytoken=78662584-A428-4FD4-914206291F749D0A8276044 Bioaerosol Resource Group]

	[[Kategorie:Znečištění a ochrana ovzduší]]		[[Kategorie:Znečištění a ochrana ovzduší]]

Vrbovaj v 11. 1. 2009, 18:19

2009-01-11T18:19:32Z

← Starší verze		Verze z 11. 1. 2009, 20:19
Řádek 3:		Řádek 3:
	Bioaerosol lze definovat jako [http://cs.wikipedia.org/wiki/Aerosol aerosol] biologického původu obsahující [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bakterie bakterie], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Viry viry], spory plísní, roztoče, mrtvé i živé buňky, pyl, zbytky organismů apod. Velikost částic se pohybuje v rozmezí 0,5 – 2,5 μm.		Bioaerosol lze definovat jako [http://cs.wikipedia.org/wiki/Aerosol aerosol] biologického původu obsahující [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bakterie bakterie], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Viry viry], spory plísní, roztoče, mrtvé i živé buňky, pyl, zbytky organismů apod. Velikost částic se pohybuje v rozmezí 0,5 – 2,5 μm.

	Bioaerosoly můžeme dělit do dvou hlavních skupin na životaschopné nebo mrtvé. Aerosolové částice první skupiny obsahují živé organismy, které mohou při dostatku živin růst a tvořit viditelné kolonie. Neživý bioaerosol obsahuje mrtvé organismy, pyl, zbytky zvířat, exkrementy hmyzu. Mezi nejrozšířenější bioaerosoly řadíme spory hub a bakterií.		Bioaerosoly můžeme dělit do dvou hlavních skupin na životaschopné nebo mrtvé. Aerosolové částice první skupiny obsahují živé organismy, které mohou při dostatku živin růst a tvořit viditelné kolonie. Neživý bioaerosol obsahuje mrtvé organismy, pyl, zbytky zvířat, exkrementy hmyzu. Mezi nejrozšířenější bioaerosoly řadíme spory hub a bakterií. <ref>Hinds C. W. (1999): Aerosol technology : properties, behavior, and measurement of airborne particles, Wiley, New York, str.394–400</ref>


	==== Koncentrace v ovzduší ====		==== Koncentrace v ovzduší ====

	Koncentrace bioaerosolů v ovzduší klesá s časem díky procesu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sedimentace sedimentace] a depozice na zemský povrch. U životaschopných částic bioaerosolu můžeme pozorovat úbytek biologické aktivity v závislosti na relativní vlhkosti, množství kyslíku a dalších plynů přítomných v ovzduší. Ve vnějším ovzduší převládají bioaerosolové částice obsahující spory hub, menší množství bakterií a pyl. Koncentrace bioaerosolových částic v ovzduší závisí na celé řadě faktorů jako je vítr, počasí a přítomnost či nepřítomnost zdroje bioaerosolů. Běžné venkovní koncentrace se pohybují v rozmezí 100 – 1000 jednotek kolonií na m<sup>3</sup>. Vnitřní prostředí s přirozenou ventilací vzduchu a bez přítomnosti zdroje poskytuje nižší koncentrace v rozmezí do 100 jednotek na m<sup>3</sup>. Vysoké koncentrace bioaerosolů (10<sup>4</sup> – 10<sup>10</sup> jednotek na m<sup>3</sup>) nacházíme v prostředí farem, potravinářských závodů, skládek apod.<ref>~~Hinds C~~. W. (~~1999~~): ~~Aerosol technology : properties~~, ~~behavior, and measurement of airborne particles, Wiley, New York~~, str.~~394–400~~</ref>		Koncentrace bioaerosolů v ovzduší klesá s časem díky procesu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sedimentace sedimentace] a depozice na zemský povrch. U životaschopných částic bioaerosolu můžeme pozorovat úbytek biologické aktivity v závislosti na relativní vlhkosti, množství kyslíku a dalších plynů přítomných v ovzduší. Ve vnějším ovzduší převládají bioaerosolové částice obsahující spory hub, menší množství bakterií a pyl. Koncentrace bioaerosolových částic v ovzduší závisí na celé řadě faktorů jako je vítr, počasí a přítomnost či nepřítomnost zdroje bioaerosolů. Běžné venkovní koncentrace se pohybují v rozmezí 100 – 1000 jednotek kolonií na m<sup>3</sup>. Vnitřní prostředí s přirozenou ventilací vzduchu a bez přítomnosti zdroje poskytuje nižší koncentrace v rozmezí do 100 jednotek na m<sup>3</sup>. Vysoké koncentrace bioaerosolů (10<sup>4</sup> – 10<sup>10</sup> jednotek na m<sup>3</sup>) nacházíme v prostředí farem, potravinářských závodů, skládek apod.<ref name="jmeno">Kotlík B., Matějů L. (2006): Stanovení bioaerosolů v ovzduší – přehled, Ochrana ovzduší 2/2006, str. 18-26</ref>


	===Zdroje bioaerosolu===		===Zdroje bioaerosolu===
Řádek 26:		Řádek 28:
	Měření bioaerosolů zahrnuje velké množství metod, které využívají různých fyzikálních principů k účinnému oddělení mikroorganismů obsažených ve vzduchu. Následně jsou zachyceny do vhodných prostředí jako jsou skleněné destičky, agary, filtry a zjišťuje se jejich množství.		Měření bioaerosolů zahrnuje velké množství metod, které využívají různých fyzikálních principů k účinnému oddělení mikroorganismů obsažených ve vzduchu. Následně jsou zachyceny do vhodných prostředí jako jsou skleněné destičky, agary, filtry a zjišťuje se jejich množství.

	Principem vzorkování je jímání částic obsažených ve vzduchu pomocí kolektoru do prostředí, ve kterém jsou částice detekčními, kultivačními a analytickými metodami kvalifikovány a kvantifikovány. Podle záchytu částic bioaerosolů jsou definovány čtyři metody – [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sedimentace sedimentace], impakce, [http://cs.wikipedia.org/wiki/Filtrace filtrace] a impinger.<ref>~~Kotlík B., Matějů L. (2006): Stanovení bioaerosolů v ovzduší – přehled, Ochrana ovzduší 2/2006, str. 18-26~~</ref>		Principem vzorkování je jímání částic obsažených ve vzduchu pomocí kolektoru do prostředí, ve kterém jsou částice detekčními, kultivačními a analytickými metodami kvalifikovány a kvantifikovány. Podle záchytu částic bioaerosolů jsou definovány čtyři metody – [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sedimentace sedimentace], impakce, [http://cs.wikipedia.org/wiki/Filtrace filtrace] a impinger.<ref name="jmeno"> </ref>

	==Vliv na lidské zdraví==		==Vliv na lidské zdraví==

Řádek 34:		Řádek 35:
	* předčasné porody		* předčasné porody
	* respirační nemoci - zahrnují jednak krátkodobé dýchací potíže, ale i chronická onemocnění jako je například astma		* respirační nemoci - zahrnují jednak krátkodobé dýchací potíže, ale i chronická onemocnění jako je například astma
	* rakovina - je vyvolána celou řadou faktorů zahrnující onkongenní viry a ostatní biologické činitele. Mezi významné karcinogeny řadíme například mykotoxiny, z nichž nejznámější je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Aflatoxin aflatoxin], pocházející z houby Aspergillus flavus, způsobující u člověka rakovinu jater		* rakovina - je vyvolána celou řadou faktorů zahrnující onkongenní viry a ostatní biologické činitele. Mezi významné karcinogeny řadíme například mykotoxiny, z nichž nejznámější je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Aflatoxin aflatoxin], pocházející z houby Aspergillus flavus, způsobující u člověka rakovinu jater.<ref>Douwes J., Heederik D., Thorne P., Pearce N. (2003): Bioaerosol Health Effects and Exposure Assessment: Progress and Prospects, Annals of Occupational Hygiene, Vol. 47, No. 3, pp. 187-200, dostupné na www <http://annhyg.oxfordjournals.org/cgi/content/full/47/3/187</ref>



	Systematická data o výskytu a vlivu bioaeorosolů na lidské zdraví v místech s potenciálními zdroji vzniku bioaerosolů nejsou zatím v ČR moc známa, ale jsou předmětem vědeckého výzkumu jak u nás tak i v zahraničí.<ref>Douwes J., Heederik D., Thorne P., Pearce N. (2003): Bioaerosol Health Effects and Exposure Assessment: Progress and Prospects, Annals of Occupational Hygiene, Vol. 47, No. 3, pp. 187-200, dostupné na www <http://annhyg.oxfordjournals.org/cgi/content/full/47/3/187</ref>		Systematická data o výskytu a vlivu bioaeorosolů na lidské zdraví v místech s potenciálními zdroji vzniku bioaerosolů nejsou zatím v ČR moc známa, ale jsou předmětem vědeckého výzkumu jak u nás tak i v zahraničí

	== Témata ==		== Témata ==

Vrbovaj v 29. 12. 2008, 14:34

2008-12-29T14:34:18Z

← Starší verze		Verze z 29. 12. 2008, 16:34
Řádek 9:		Řádek 9:
	Koncentrace bioaerosolů v ovzduší klesá s časem díky procesu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sedimentace sedimentace] a depozice na zemský povrch. U životaschopných částic bioaerosolu můžeme pozorovat úbytek biologické aktivity v závislosti na relativní vlhkosti, množství kyslíku a dalších plynů přítomných v ovzduší. Ve vnějším ovzduší převládají bioaerosolové částice obsahující spory hub, menší množství bakterií a pyl. Koncentrace bioaerosolových částic v ovzduší závisí na celé řadě faktorů jako je vítr, počasí a přítomnost či nepřítomnost zdroje bioaerosolů. Běžné venkovní koncentrace se pohybují v rozmezí 100 – 1000 jednotek kolonií na m<sup>3</sup>. Vnitřní prostředí s přirozenou ventilací vzduchu a bez přítomnosti zdroje poskytuje nižší koncentrace v rozmezí do 100 jednotek na m<sup>3</sup>. Vysoké koncentrace bioaerosolů (10<sup>4</sup> – 10<sup>10</sup> jednotek na m<sup>3</sup>) nacházíme v prostředí farem, potravinářských závodů, skládek apod.<ref>Hinds C. W. (1999): Aerosol technology : properties, behavior, and measurement of airborne particles, Wiley, New York, str.394–400</ref>		Koncentrace bioaerosolů v ovzduší klesá s časem díky procesu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sedimentace sedimentace] a depozice na zemský povrch. U životaschopných částic bioaerosolu můžeme pozorovat úbytek biologické aktivity v závislosti na relativní vlhkosti, množství kyslíku a dalších plynů přítomných v ovzduší. Ve vnějším ovzduší převládají bioaerosolové částice obsahující spory hub, menší množství bakterií a pyl. Koncentrace bioaerosolových částic v ovzduší závisí na celé řadě faktorů jako je vítr, počasí a přítomnost či nepřítomnost zdroje bioaerosolů. Běžné venkovní koncentrace se pohybují v rozmezí 100 – 1000 jednotek kolonií na m<sup>3</sup>. Vnitřní prostředí s přirozenou ventilací vzduchu a bez přítomnosti zdroje poskytuje nižší koncentrace v rozmezí do 100 jednotek na m<sup>3</sup>. Vysoké koncentrace bioaerosolů (10<sup>4</sup> – 10<sup>10</sup> jednotek na m<sup>3</sup>) nacházíme v prostředí farem, potravinářských závodů, skládek apod.<ref>Hinds C. W. (1999): Aerosol technology : properties, behavior, and measurement of airborne particles, Wiley, New York, str.394–400</ref>

	==Zdroje bioaerosolu==		===Zdroje bioaerosolu===

	Zdrojem bioaerosolu jsou rostliny, zvířata, půda, voda a samozřejmě také lidská činnost.		Zdrojem bioaerosolu jsou rostliny, zvířata, půda, voda a samozřejmě také lidská činnost.

Vrbovaj v 29. 12. 2008, 14:31

2008-12-29T14:31:07Z

← Starší verze		Verze z 29. 12. 2008, 16:31
Řádek 1:		Řádek 1:
	==Definice==		==Definice==

	Bioaerosol lze definovat jako [http://cs.wikipedia.org/wiki/Aerosol aerosol] biologického původu obsahující [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bakterie bakterie], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Viry viry], spory plísní, roztoče, mrtvé i živé buňky, pyl, zbytky organismů apod. Velikost částic se pohybuje v rozmezí 0,5 – 2,5 μm.		Bioaerosol lze definovat jako [http://cs.wikipedia.org/wiki/Aerosol aerosol] biologického původu obsahující [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bakterie bakterie], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Viry viry], spory plísní, roztoče, mrtvé i živé buňky, pyl, zbytky organismů apod. Velikost částic se pohybuje v rozmezí 0,5 – 2,5 μm.
	Bioaerosoly můžeme dělit do dvou hlavních skupin na životaschopné nebo mrtvé. Aerosolové částice první skupiny obsahují živé organismy, které mohou při dostatku živin růst a tvořit viditelné kolonie. Neživý bioaerosol obsahuje mrtvé organismy, pyl, zbytky zvířat, exkrementy hmyzu. Mezi nejrozšířenější bioaerosoly řadíme spory hub a bakterií. Koncentrace bioaerosolů v ovzduší klesá s časem díky procesu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sedimentace sedimentace] a depozice na zemský povrch. U životaschopných částic bioaerosolu můžeme pozorovat úbytek biologické aktivity v závislosti na relativní vlhkosti, množství kyslíku a dalších ~~stopových~~ plynů v ovzduší.
	Ve vnějším ovzduší převládají bioaerosolové částice obsahující spory hub, menší množství bakterií a pyl. Koncentrace bioaerosolových částic v ovzduší závisí na celé řadě faktorů jako je vítr, počasí a přítomnost či nepřítomnost zdroje bioaerosolů. Běžné venkovní koncentrace se pohybují v rozmezí 100 – 1000 jednotek kolonií na m<sup>3</sup>. Vnitřní prostředí s přirozenou ventilací vzduchu a bez přítomnosti zdroje poskytuje nižší koncentrace v rozmezí do 100 jednotek na m<sup>3</sup>. Vysoké koncentrace bioaerosolů (10<sup>4</sup> – 10<sup>10</sup> jednotek na m<sup>3</sup>) nacházíme v prostředí farem, potravinářských závodů, skládek apod.<ref>Hinds C. W. (1999): Aerosol ~~tehnology~~ : properties, behavior, and measurement of airborne particles, Wiley, New York, str.394–400</ref>		Bioaerosoly můžeme dělit do dvou hlavních skupin na životaschopné nebo mrtvé. Aerosolové částice první skupiny obsahují živé organismy, které mohou při dostatku živin růst a tvořit viditelné kolonie. Neživý bioaerosol obsahuje mrtvé organismy, pyl, zbytky zvířat, exkrementy hmyzu. Mezi nejrozšířenější bioaerosoly řadíme spory hub a bakterií.

			==== Koncentrace v ovzduší ====

			Koncentrace bioaerosolů v ovzduší klesá s časem díky procesu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sedimentace sedimentace] a depozice na zemský povrch. U životaschopných částic bioaerosolu můžeme pozorovat úbytek biologické aktivity v závislosti na relativní vlhkosti, množství kyslíku a dalších plynů přítomných v ovzduší. Ve vnějším ovzduší převládají bioaerosolové částice obsahující spory hub, menší množství bakterií a pyl. Koncentrace bioaerosolových částic v ovzduší závisí na celé řadě faktorů jako je vítr, počasí a přítomnost či nepřítomnost zdroje bioaerosolů. Běžné venkovní koncentrace se pohybují v rozmezí 100 – 1000 jednotek kolonií na m<sup>3</sup>. Vnitřní prostředí s přirozenou ventilací vzduchu a bez přítomnosti zdroje poskytuje nižší koncentrace v rozmezí do 100 jednotek na m<sup>3</sup>. Vysoké koncentrace bioaerosolů (10<sup>4</sup> – 10<sup>10</sup> jednotek na m<sup>3</sup>) nacházíme v prostředí farem, potravinářských závodů, skládek apod.<ref>Hinds C. W. (1999): Aerosol technology : properties, behavior, and measurement of airborne particles, Wiley, New York, str.394–400</ref>

	==Zdroje bioaerosolu==		==Zdroje bioaerosolu==

	Zdrojem bioaerosolu jsou rostliny, zvířata, půda, voda a samozřejmě také lidská činnost.		Zdrojem bioaerosolu jsou rostliny, zvířata, půda, voda a samozřejmě také lidská činnost.

Řádek 17:		Řádek 23:

	==Měření==		==Měření==
	Měření bioaerosolů zahrnuje velké množství metod, které využívají různých fyzikálních principů k účinnému oddělení mikroorganismů obsažených ve vzduchu a jejich následné zachycení ve vhodných prostředích jako jsou skleněné destičky, agary, filtry atd.

	Principem vzorkování ~~aerosolu~~ je jímání částic obsažených ve vzduchu ~~kolektorem~~ do ~~vhodného~~ prostředí, ve kterém jsou částice ~~vhodnými~~ detekčními, kultivačními a analytickými metodami kvalifikovány a kvantifikovány. Podle ~~způsobu zachycování~~ částic bioaerosolů jsou definovány čtyři metody – [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sedimentace sedimentace], impakce, [http://cs.wikipedia.org/wiki/Filtrace filtrace] a impinger.<ref>Kotlík B., Matějů L. (2006): Stanovení bioaerosolů v ovzduší – přehled, Ochrana ovzduší 2/2006, str. 18-26</ref>		Měření bioaerosolů zahrnuje velké množství metod, které využívají různých fyzikálních principů k účinnému oddělení mikroorganismů obsažených ve vzduchu. Následně jsou zachyceny do vhodných prostředí jako jsou skleněné destičky, agary, filtry a zjišťuje se jejich množství.

			Principem vzorkování je jímání částic obsažených ve vzduchu pomocí kolektoru do prostředí, ve kterém jsou částice detekčními, kultivačními a analytickými metodami kvalifikovány a kvantifikovány. Podle záchytu částic bioaerosolů jsou definovány čtyři metody – [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sedimentace sedimentace], impakce, [http://cs.wikipedia.org/wiki/Filtrace filtrace] a impinger.<ref>Kotlík B., Matějů L. (2006): Stanovení bioaerosolů v ovzduší – přehled, Ochrana ovzduší 2/2006, str. 18-26</ref>

	==Vliv na lidské zdraví==		==Vliv na lidské zdraví==
	Bioaerosoly způsobují celou řadu závažných zdravotních problémů. Mezi nemoci, které jsou spojovány s expozicí ~~bioaerosolu~~ patří infekce, ~~respirační nemoci a rakovina. Infekční nemoci~~ způsobují především [http://cs.wikipedia.org/wiki/Viry viry], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bakterie bakterie], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Houby houby] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Prvoci prvoci]. Příkladem je legionářská nemoc, která vznikla expozicí bioaerosolu s přítomností bakterie Legionella pneumophila. ~~Respirační~~ nemoci zahrnují jednak krátkodobé dýchací potíže, ale i chronická onemocnění jako je například astma~~. Rakovina může být~~ vyvolána celou řadou faktorů zahrnující onkongenní viry a ostatní biologické činitele. Mezi významné karcinogeny řadíme například mykotoxiny, z nichž nejznámější je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Aflatoxin aflatoxin], pocházející z houby Aspergillus flavus, způsobující u člověka rakovinu jater~~. Poslední studie také dokazují možnost předčasných porodů vyvolané expozicí zvýšených koncentrací bioaerosolu v ovzduší.~~ Systematická data o výskytu a vlivu bioaeorosolů na lidské zdraví v místech s potenciálními zdroji vzniku bioaerosolů nejsou zatím v ČR moc známa, ale jsou předmětem vědeckého výzkumu jak u nás tak i v zahraničí.<ref>Douwes J., Heederik D., Thorne P., Pearce N. (2003): Bioaerosol Health Effects and Exposure Assessment: Progress and Prospects, Annals of Occupational Hygiene, Vol. 47, No. 3, pp. 187-200, dostupné na www <http://annhyg.oxfordjournals.org/cgi/content/full/47/3/187</ref>
			Bioaerosoly způsobují celou řadu závažných zdravotních problémů. Mezi nemoci, které jsou spojovány s jejich expozicí patří:
			* infekce, které způsobují především [http://cs.wikipedia.org/wiki/Viry viry], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bakterie bakterie], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Houby houby] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Prvoci prvoci]. Příkladem je legionářská nemoc, která vznikla expozicí bioaerosolu s přítomností bakterie Legionella pneumophila.
			* předčasné porody
			* respirační nemoci - zahrnují jednak krátkodobé dýchací potíže, ale i chronická onemocnění jako je například astma
			* rakovina - je vyvolána celou řadou faktorů zahrnující onkongenní viry a ostatní biologické činitele. Mezi významné karcinogeny řadíme například mykotoxiny, z nichž nejznámější je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Aflatoxin aflatoxin], pocházející z houby Aspergillus flavus, způsobující u člověka rakovinu jater

			Systematická data o výskytu a vlivu bioaeorosolů na lidské zdraví v místech s potenciálními zdroji vzniku bioaerosolů nejsou zatím v ČR moc známa, ale jsou předmětem vědeckého výzkumu jak u nás tak i v zahraničí.<ref>Douwes J., Heederik D., Thorne P., Pearce N. (2003): Bioaerosol Health Effects and Exposure Assessment: Progress and Prospects, Annals of Occupational Hygiene, Vol. 47, No. 3, pp. 187-200, dostupné na www <http://annhyg.oxfordjournals.org/cgi/content/full/47/3/187</ref>

	== Témata ==		== Témata ==
Řádek 29:		Řádek 43:

	== Zdroje ==		== Zdroje ==
	*1. Hinds C. W. (1999): Aerosol tehnology : properties, behavior, and measurement of airborne particles, Wiley, New York, str.394–400		<references/>
	*2. Kotlík B., Matějů L. (2006): Stanovení bioaerosolů v ovzduší – přehled, Ochrana ovzduší 2/2006, str. 18-26
	*3. Douwes J., Heederik D., Thorne P., Pearce N. (2003): Bioaerosol Health Effects and Exposure Assessment: Progress and Prospects, Annals of Occupational Hygiene, Vol. 47, No. 3, pp. 187-200, dostupné na www <~~http://annhyg.oxfordjournals.org/cgi/content/full/47/3~~/~~187~~ >

	== Odkazy ==		== Odkazy ==

	=== Externí odkazy ===		=== Externí odkazy ===
	*[http://en.wikipedia.org/wiki/Bioaerosol Bioaerosol]		*[http://en.wikipedia.org/wiki/Bioaerosol Bioaerosol - anglická Wikipedie]
	*[http://www.epa.gov/appcdwww/iemb/biocontam.htm Biocontaminant control]		*[http://www.epa.gov/appcdwww/iemb/biocontam.htm Biocontaminant control]
	*[http://cas.icpf.cas.cz/index.php?lang=cz&page=aerosols Výkladový slovník aerosolových termínů]		*[http://cas.icpf.cas.cz/index.php?lang=cz&page=aerosols Výkladový slovník aerosolových termínů]
	*[http://groups.myspace.com/index.cfm?fuseaction=groups.groupProfile&groupID=106179960&Mytoken=78662584-A428-4FD4-914206291F749D0A8276044 Bioaerosol Resource Group]		*[http://groups.myspace.com/index.cfm?fuseaction=groups.groupProfile&groupID=106179960&Mytoken=78662584-A428-4FD4-914206291F749D0A8276044 Bioaerosol Resource Group]

	[[Kategorie:~~Skupina C~~]]		[[Kategorie:Znečištění a ochrana ovzduší]]

Admin: + kategorie

2008-12-11T10:25:50Z

+ kategorie

← Starší verze		Verze z 11. 12. 2008, 12:25
Řádek 40:		Řádek 40:
	*[http://cas.icpf.cas.cz/index.php?lang=cz&page=aerosols Výkladový slovník aerosolových termínů]		*[http://cas.icpf.cas.cz/index.php?lang=cz&page=aerosols Výkladový slovník aerosolových termínů]
	*[http://groups.myspace.com/index.cfm?fuseaction=groups.groupProfile&groupID=106179960&Mytoken=78662584-A428-4FD4-914206291F749D0A8276044 Bioaerosol Resource Group]		*[http://groups.myspace.com/index.cfm?fuseaction=groups.groupProfile&groupID=106179960&Mytoken=78662584-A428-4FD4-914206291F749D0A8276044 Bioaerosol Resource Group]

			[[Kategorie:Skupina C]]