BSK - Historie editací

Admin: ref

2019-03-02T06:07:15Z

ref

← Starší verze		Verze z 2. 3. 2019, 08:07
Řádek 1:		Řádek 1:
	'''Biochemická spotřeba kyslíku (BSK)''' je definována jako hmotnostní koncentrace rozpuštěného kyslíku v roztoku, která byla spotřebována během biochemické oxidace organických látek za stanovených podmínek. Slouží tedy jako je nepřímý ukazatel množství biologicky rozložitelných organických látek ve vodě. Nejběžnější standardizovanou metodou používanou po celém světě je BSK<sub>5</sub>, při které se stanoví biochemická spotřeba kyslíku zřeďovací metodou v průběhu pěti dnů, za aerobních podmínek a při teplotě 20°C.<ref name="Pitter"> Pitter, P.(1999): Hydrochemie. VŠCHT Praha, 568 str, ISBN 80-7080-340-1.</ref>		'''Biochemická spotřeba kyslíku (BSK)''' je definována jako hmotnostní koncentrace rozpuštěného kyslíku v roztoku, která byla spotřebována během biochemické oxidace organických látek za stanovených podmínek. Slouží tedy jako je nepřímý ukazatel množství biologicky rozložitelných organických látek ve vodě. Nejběžnější standardizovanou metodou používanou po celém světě je BSK<sub>5</sub>, při které se stanoví biochemická spotřeba kyslíku zřeďovací metodou v průběhu pěti dnů, za aerobních podmínek a při teplotě 20°C.<ref name="Pitter"> Pitter, P.(1999): Hydrochemie. VŠCHT Praha, 568 str, ISBN 80-7080-340-1.</ref>

	BSK je množství kyslíku spotřebované mikroorganismy při biochemické oxidaci za aerobních podmínek. Postihuje tedy pouze znečištění biologicky rozložitelnými látkami. Látky vůči biochemickému rozkladu rezistentní oxidaci nepodlehnou, a tedy se na ně žádný kyslík nespotřebuje. Pro orientační stanovení biologické rozložitelnosti znečišťujících organických látek ve vodě je vhodné hodnotu BSK<sub>5</sub> srovnat s CHSK, tedy s chemickou spotřebou kyslíku, při které oxidaci podléhají i látky biochemicky nerozložitelné. U dobře rozložitelných látek bývá poměr BSK<sub>5</sub>:CHSK > 0,5. Poměr BSK<sub>5</sub>:CHSK > 0,3 poukazuje na zvýšenou přítomnost biologicky obtížně rozložitelných organických látek.<ref name="Pitter"~~> <~~/~~ref~~>		BSK je množství kyslíku spotřebované mikroorganismy při biochemické oxidaci za aerobních podmínek. Postihuje tedy pouze znečištění biologicky rozložitelnými látkami. Látky vůči biochemickému rozkladu rezistentní oxidaci nepodlehnou, a tedy se na ně žádný kyslík nespotřebuje. Pro orientační stanovení biologické rozložitelnosti znečišťujících organických látek ve vodě je vhodné hodnotu BSK<sub>5</sub> srovnat s CHSK, tedy s chemickou spotřebou kyslíku, při které oxidaci podléhají i látky biochemicky nerozložitelné. U dobře rozložitelných látek bývá poměr BSK<sub>5</sub>:CHSK > 0,5. Poměr BSK<sub>5</sub>:CHSK > 0,3 poukazuje na zvýšenou přítomnost biologicky obtížně rozložitelných organických látek.<ref name="Pitter" />

	==Využití BSK==		==Využití BSK==
	BSK má nejčastější využití při stanovení organického [[znečištění vody]]. Používá se hlavně v odpadovém hospodářství, vodárenství a obecně při analýze vod. Své užití najde i při sledování míry eutrofizace vod a při kontrole jakosti pitné vody. Tato metoda začala být využívána již od roku 1908 pro sledování znečištění venkovních vod a od té doby se coby standardní rozšířila do většiny zemí.<ref name="Wiki"> BSK<sub>5</sub> na anglické wikipedii http://en.wikipedia.org/wiki/Biochemical_oxygen_demand</ref> Díky tomu jsou získaná data dobře srovnatelná i v mezinárodním měřítku.		BSK má nejčastější využití při stanovení organického [[znečištění vody]]. Používá se hlavně v odpadovém hospodářství, vodárenství a obecně při analýze vod. Své užití najde i při sledování míry eutrofizace vod a při kontrole jakosti pitné vody. Tato metoda začala být využívána již od roku 1908 pro sledování znečištění venkovních vod a od té doby se coby standardní rozšířila do většiny zemí.<ref name="Wiki"> BSK<sub>5</sub> na anglické wikipedii http://en.wikipedia.org/wiki/Biochemical_oxygen_demand</ref> Díky tomu jsou získaná data dobře srovnatelná i v mezinárodním měřítku.

	Pomocí BSK<sub>5</sub> lze například stanovit kapacity [[w:cs:čistírna odpadních vod\|čístíren odpadních vod]]. Počítají se v počtu ekvivalentních obyvatel (EO). Ekvivalentní obyvatel je standardní jednotka, která vyjadřuje průměrného člověka denně produkujícího 150 litrů odpadních vod a organické znečištění odpovídající 60g BSK<sub>5</sub>. Po stanovení maximálního denního množství organických látek, které je čistírna schopna z vody odstranit a jejich přepočtení na BSK lze snadno spočítat, pro kolik lidí je její kapacita dostačující. Odpadní vody mají velkou variabilitu BSK<sub>5</sub>, v průměru se v Evropě pohybují okolo 600 mg/l. Po trojfázovém čištění bývají tyto hodnoty sníženy na zhruba 20 mg/l.<ref name="Wiki"~~> <~~/~~ref~~><ref name="Lellák"> Lellák J., Kubíček F. (1991): Hydrobiologie. UK Praha, 257 s, ISBN 80-7066-530-0.</ref>		Pomocí BSK<sub>5</sub> lze například stanovit kapacity [[w:cs:čistírna odpadních vod\|čístíren odpadních vod]]. Počítají se v počtu ekvivalentních obyvatel (EO). Ekvivalentní obyvatel je standardní jednotka, která vyjadřuje průměrného člověka denně produkujícího 150 litrů odpadních vod a organické znečištění odpovídající 60g BSK<sub>5</sub>. Po stanovení maximálního denního množství organických látek, které je čistírna schopna z vody odstranit a jejich přepočtení na BSK lze snadno spočítat, pro kolik lidí je její kapacita dostačující. Odpadní vody mají velkou variabilitu BSK<sub>5</sub>, v průměru se v Evropě pohybují okolo 600 mg/l. Po trojfázovém čištění bývají tyto hodnoty sníženy na zhruba 20 mg/l.<ref name="Wiki" /><ref name="Lellák"> Lellák J., Kubíček F. (1991): Hydrobiologie. UK Praha, 257 s, ISBN 80-7066-530-0.</ref>

	Samočistící schopnost vodních toků při [[eutrofizace\|eutrofizaci]] lze rovněž vyjádřit pomocí BSK. Běžné vodní toky obvykle mívají BSK<sub>5</sub> pod 1 mg/l. Středně znečištěné vody se pohybují v rozmezí 2-8 mg/l. Schopnost vodního toku zbavit se znečišťujících organických látek můžeme sledovat, pokud odebereme vzorky vody z několika míst toku postupně se vzdalujících od místa, kde ke znečištění dochází. Podle toho, jak strmě klesají naměřené hodnoty BSK, můžeme hodnotit schopnost toku znečišťující látky odbourávat.<ref name="Lellák"~~> <~~/~~ref~~>		Samočistící schopnost vodních toků při [[eutrofizace\|eutrofizaci]] lze rovněž vyjádřit pomocí BSK. Běžné vodní toky obvykle mívají BSK<sub>5</sub> pod 1 mg/l. Středně znečištěné vody se pohybují v rozmezí 2-8 mg/l. Schopnost vodního toku zbavit se znečišťujících organických látek můžeme sledovat, pokud odebereme vzorky vody z několika míst toku postupně se vzdalujících od místa, kde ke znečištění dochází. Podle toho, jak strmě klesají naměřené hodnoty BSK, můžeme hodnotit schopnost toku znečišťující látky odbourávat.<ref name="Lellák" />
	==Doba inkubace==		==Doba inkubace==
	Celková BSK je závislá na době inkubace a její průběh může být časově náročný<ref name="Pitter"~~> <~~/~~ref~~>. Přistoupilo se tedy k jednotné inkubační době 5 dní. Kromě nejrozšířenější pětidenní BSK<sub>5</sub> existují i další metody, lišící se hlavně časem oxidace. Poměrně častá je BSK<sub>7</sub>, rozšířená hlavně v severních zemích, která je praktická v tom, že celé sledování končí stejný den v týdnu, jako bylo započato, a tudíž ho lze použít kterýkoliv pracovní den. Kratší metody, jako například BSK<sub>2,5</sub> se v laboratořích příliš neujaly a užívají se hlavně při nedostatku času, např. při terénních měřeních.		Celková BSK je závislá na době inkubace a její průběh může být časově náročný.<ref name="Pitter" /> Přistoupilo se tedy k jednotné inkubační době 5 dní. Kromě nejrozšířenější pětidenní BSK<sub>5</sub> existují i další metody, lišící se hlavně časem oxidace. Poměrně častá je BSK<sub>7</sub>, rozšířená hlavně v severních zemích, která je praktická v tom, že celé sledování končí stejný den v týdnu, jako bylo započato, a tudíž ho lze použít kterýkoliv pracovní den. Kratší metody, jako například BSK<sub>2,5</sub> se v laboratořích příliš neujaly a užívají se hlavně při nedostatku času, např. při terénních měřeních.

	==Stanovení BSK<sub>5</sub>==		==Stanovení BSK<sub>5</sub>==
	U vzorků, kde se očekává vyšší znečištění, je vhodné použít tzv. zřeďovací metodu. Podle intenzity znečištění se do odměrného válce použije 500 – 10ml vzorku, s rostoucí koncentrací organických látek klesá množství vzorku, které se pro stanovení použije. Doplňuje se zřeďovací vodou do 1 litru. Takto naředěný vzorek se rozlije do lahví a ponechá se v termostatu při teplotě 20°C 5 dní. Sondou se stanoví obsah rozpuštěného kyslíku nultý a pátý den. Zřeďovací voda se připravuje přidáním 1ml fosforečnanového tlumivého roztoku, 1ml roztoku síranu hořečnatého, 1ml chloridu železitého a 1ml chloridu vápenatého do 1 litru destilované vody nasycené vzdušným kyslíkem. Účelem tohoto zředění je, aby v případě stanovení extrémně znečištěných vod byl vůbec ve vzorku dostatek kyslíku pro aerobní rozklad. V případě stanovení BSK<sub>5</sub> u vzorků s nízkou koncentrací organických látek není třeba vzorek ředit vůbec. Výsledná hodnota se obvykle udává v mg/l. <ref name="Pitter"~~> <~~/~~ref~~>		U vzorků, kde se očekává vyšší znečištění, je vhodné použít tzv. zřeďovací metodu. Podle intenzity znečištění se do odměrného válce použije 500 – 10ml vzorku, s rostoucí koncentrací organických látek klesá množství vzorku, které se pro stanovení použije. Doplňuje se zřeďovací vodou do 1 litru. Takto naředěný vzorek se rozlije do lahví a ponechá se v termostatu při teplotě 20°C 5 dní. Sondou se stanoví obsah rozpuštěného kyslíku nultý a pátý den. Zřeďovací voda se připravuje přidáním 1ml fosforečnanového tlumivého roztoku, 1ml roztoku síranu hořečnatého, 1ml chloridu železitého a 1ml chloridu vápenatého do 1 litru destilované vody nasycené vzdušným kyslíkem. Účelem tohoto zředění je, aby v případě stanovení extrémně znečištěných vod byl vůbec ve vzorku dostatek kyslíku pro aerobní rozklad. V případě stanovení BSK<sub>5</sub> u vzorků s nízkou koncentrací organických látek není třeba vzorek ředit vůbec. Výsledná hodnota se obvykle udává v mg/l. <ref name="Pitter" />

JaDlo: překlep

2019-02-25T15:07:45Z

překlep

← Starší verze		Verze z 25. 2. 2019, 17:07
Řádek 3:		Řádek 3:
	BSK je množství kyslíku spotřebované mikroorganismy při biochemické oxidaci za aerobních podmínek. Postihuje tedy pouze znečištění biologicky rozložitelnými látkami. Látky vůči biochemickému rozkladu rezistentní oxidaci nepodlehnou, a tedy se na ně žádný kyslík nespotřebuje. Pro orientační stanovení biologické rozložitelnosti znečišťujících organických látek ve vodě je vhodné hodnotu BSK<sub>5</sub> srovnat s CHSK, tedy s chemickou spotřebou kyslíku, při které oxidaci podléhají i látky biochemicky nerozložitelné. U dobře rozložitelných látek bývá poměr BSK<sub>5</sub>:CHSK > 0,5. Poměr BSK<sub>5</sub>:CHSK > 0,3 poukazuje na zvýšenou přítomnost biologicky obtížně rozložitelných organických látek.<ref name="Pitter"> </ref>		BSK je množství kyslíku spotřebované mikroorganismy při biochemické oxidaci za aerobních podmínek. Postihuje tedy pouze znečištění biologicky rozložitelnými látkami. Látky vůči biochemickému rozkladu rezistentní oxidaci nepodlehnou, a tedy se na ně žádný kyslík nespotřebuje. Pro orientační stanovení biologické rozložitelnosti znečišťujících organických látek ve vodě je vhodné hodnotu BSK<sub>5</sub> srovnat s CHSK, tedy s chemickou spotřebou kyslíku, při které oxidaci podléhají i látky biochemicky nerozložitelné. U dobře rozložitelných látek bývá poměr BSK<sub>5</sub>:CHSK > 0,5. Poměr BSK<sub>5</sub>:CHSK > 0,3 poukazuje na zvýšenou přítomnost biologicky obtížně rozložitelných organických látek.<ref name="Pitter"> </ref>

	== Využití BSK ==		==Využití BSK==
	BSK má nejčastější využití při stanovení organického [[znečištění vody]]. Používá se hlavně v odpadovém hospodářství, vodárenství a obecně při analýze vod. Své užití najde i při sledování míry eutrofizace vod a při kontrole jakosti pitné vody. Tato metoda začala být využívána již od roku 1908 pro sledování znečištění venkovních vod a od té doby se coby standardní rozšířila do většiny zemí.<ref name="Wiki"> BSK<sub>5</sub> na anglické wikipedii http://en.wikipedia.org/wiki/Biochemical_oxygen_demand</ref> Díky tomu jsou získaná data dobře srovnatelná i v mezinárodním měřítku.		BSK má nejčastější využití při stanovení organického [[znečištění vody]]. Používá se hlavně v odpadovém hospodářství, vodárenství a obecně při analýze vod. Své užití najde i při sledování míry eutrofizace vod a při kontrole jakosti pitné vody. Tato metoda začala být využívána již od roku 1908 pro sledování znečištění venkovních vod a od té doby se coby standardní rozšířila do většiny zemí.<ref name="Wiki"> BSK<sub>5</sub> na anglické wikipedii http://en.wikipedia.org/wiki/Biochemical_oxygen_demand</ref> Díky tomu jsou získaná data dobře srovnatelná i v mezinárodním měřítku.

Řádek 9:		Řádek 9:

	Samočistící schopnost vodních toků při [[eutrofizace\|eutrofizaci]] lze rovněž vyjádřit pomocí BSK. Běžné vodní toky obvykle mívají BSK<sub>5</sub> pod 1 mg/l. Středně znečištěné vody se pohybují v rozmezí 2-8 mg/l. Schopnost vodního toku zbavit se znečišťujících organických látek můžeme sledovat, pokud odebereme vzorky vody z několika míst toku postupně se vzdalujících od místa, kde ke znečištění dochází. Podle toho, jak strmě klesají naměřené hodnoty BSK, můžeme hodnotit schopnost toku znečišťující látky odbourávat.<ref name="Lellák"> </ref>		Samočistící schopnost vodních toků při [[eutrofizace\|eutrofizaci]] lze rovněž vyjádřit pomocí BSK. Běžné vodní toky obvykle mívají BSK<sub>5</sub> pod 1 mg/l. Středně znečištěné vody se pohybují v rozmezí 2-8 mg/l. Schopnost vodního toku zbavit se znečišťujících organických látek můžeme sledovat, pokud odebereme vzorky vody z několika míst toku postupně se vzdalujících od místa, kde ke znečištění dochází. Podle toho, jak strmě klesají naměřené hodnoty BSK, můžeme hodnotit schopnost toku znečišťující látky odbourávat.<ref name="Lellák"> </ref>
	== Doba inkubace ==		==Doba inkubace==
	Celková BSK je závislá na době inkubace a její průběh může být časově náročný<ref name="Pitter"> </ref>. Přistoupilo se tedy k jednotné inkubační době 5 dní. Kromě nejrozšířenější pětidenní BSK<sub>5</sub> existují i další metody, lišící se hlavně časem oxidace. Poměrně častá je BSK<sub>7</sub>, rozšířená hlavně v severních zemích, která je praktická v tom, že celé sledování končí stejný den v týdnu, jako bylo započato, a tudíž ho lze použít kterýkoliv pracovní den. Kratší metody, jako například BSK<sub>2,5</sub> se v laboratořích příliš neujaly a užívají se hlavně při nedostatku času, např. při terénních měřeních.		Celková BSK je závislá na době inkubace a její průběh může být časově náročný<ref name="Pitter"> </ref>. Přistoupilo se tedy k jednotné inkubační době 5 dní. Kromě nejrozšířenější pětidenní BSK<sub>5</sub> existují i další metody, lišící se hlavně časem oxidace. Poměrně častá je BSK<sub>7</sub>, rozšířená hlavně v severních zemích, která je praktická v tom, že celé sledování končí stejný den v týdnu, jako bylo započato, a tudíž ho lze použít kterýkoliv pracovní den. Kratší metody, jako například BSK<sub>2,5</sub> se v laboratořích příliš neujaly a užívají se hlavně při nedostatku času, např. při terénních měřeních.

	== Stanovení BSK<sub>5</sub> ==		==Stanovení BSK<sub>5</sub>==
	U vzorků, kde se očekává vyšší znečištění, je vhodné použít tzv. zřeďovací metodu. Podle intenzity znečištění se do odměrného válce použije 500 – 10ml vzorku, s rostoucí koncentrací organických látek klesá množství vzorku, které se pro stanovení použije. Doplňuje se zřeďovací vodou do 1 litru. Takto naředěný vzorek se rozlije do lahví a ponechá se v termostatu při teplotě 20°C 5 dní. Sondou se stanoví obsah rozpuštěného kyslíku nultý a pátý den. Zřeďovací voda se připravuje přidáním 1ml fosforečnanového tlumivého roztoku, 1ml roztoku síranu hořečnatého, 1ml chloridu železitého a 1ml chloridu vápenatého do 1 litru destilované vody nasycené vzdušným kyslíkem. Účelem tohoto zředění je, aby v případě stanovení extrémně znečištěných vod byl vůbec ve vzorku dostatek kyslíku pro aerobní rozklad. V případě stanovení BSK<sub>5</sub> u vzorků s nízkou koncentrací organických látek není třeba vzorek ředit vůbec. Výsledná hodnota se obvykle udává v mg/l. <ref name="Pitter"> </ref>		U vzorků, kde se očekává vyšší znečištění, je vhodné použít tzv. zřeďovací metodu. Podle intenzity znečištění se do odměrného válce použije 500 – 10ml vzorku, s rostoucí koncentrací organických látek klesá množství vzorku, které se pro stanovení použije. Doplňuje se zřeďovací vodou do 1 litru. Takto naředěný vzorek se rozlije do lahví a ponechá se v termostatu při teplotě 20°C 5 dní. Sondou se stanoví obsah rozpuštěného kyslíku nultý a pátý den. Zřeďovací voda se připravuje přidáním 1ml fosforečnanového tlumivého roztoku, 1ml roztoku síranu hořečnatého, 1ml chloridu železitého a 1ml chloridu vápenatého do 1 litru destilované vody nasycené vzdušným kyslíkem. Účelem tohoto zředění je, aby v případě stanovení extrémně znečištěných vod byl vůbec ve vzorku dostatek kyslíku pro aerobní rozklad. V případě stanovení BSK<sub>5</sub> u vzorků s nízkou koncentrací organických látek není třeba vzorek ředit vůbec. Výsledná hodnota se obvykle udává v mg/l. <ref name="Pitter"> </ref>

Řádek 24:		Řádek 24:
	:a - koncentrace rozpuštěného kyslíku nultý den v mg/l		:a - koncentrace rozpuštěného kyslíku nultý den v mg/l
	:b - koncentrace rozpuštěného kyslíku po pěti dnech v mg/l		:b - koncentrace rozpuštěného kyslíku po pěti dnech v mg/l
	:c - hodnota ~~slepího~~ pokusu zřeďovací vody v mg/l		:c - hodnota slepého pokusu zřeďovací vody v mg/l
	:R - ředění - poměr objemu vzorku k objemu připravené směsi vzorku se zřeďovací vodou<ref name="mendel"> Stanovení BSK<sub>5</sub> http://www.rybarstvi.eu/dok%20rybari/navody/BSK5.pdf</ref>		:R - ředění - poměr objemu vzorku k objemu připravené směsi vzorku se zřeďovací vodou<ref name="mendel"> Stanovení BSK<sub>5</sub> http://www.rybarstvi.eu/dok%20rybari/navody/BSK5.pdf</ref>

	==Odkazy==		==Odkazy==
	=== Související stránky ===		===Související stránky===

	*[[Znečištění vody]]		*[[Znečištění vody]]
	*[[Ochrana vod]]		*[[Ochrana vod]]

	=== Zdroje ===		===Zdroje===
	<references/>		<references />

			===Další literatura===

	~~=== Další literatura ===~~
	*[http://nahledy.normy.biz/nahled.php?i=54543 ČSN EN 1899-1 - česká norma jakosti vod]		*[http://nahledy.normy.biz/nahled.php?i=54543 ČSN EN 1899-1 - česká norma jakosti vod]
	*{{Wikipedia en\|Eutrofication}}		*{{Wikipedia en\|Eutrofication}}

	*{{Wikipedia cs p\|Čistírna odpadních vod}}		*{{Wikipedia cs p\|Čistírna odpadních vod}}

	[[Kategorie:Povrchové a podzemní vody]]		[[Kategorie:Povrchové a podzemní vody]]
	{{jdl}}		{{jdl}}

Admin v 17. 5. 2016, 16:14

2016-05-17T16:14:33Z

← Starší verze		Verze z 17. 5. 2016, 18:14
Řádek 6:		Řádek 6:
	BSK má nejčastější využití při stanovení organického [[znečištění vody]]. Používá se hlavně v odpadovém hospodářství, vodárenství a obecně při analýze vod. Své užití najde i při sledování míry eutrofizace vod a při kontrole jakosti pitné vody. Tato metoda začala být využívána již od roku 1908 pro sledování znečištění venkovních vod a od té doby se coby standardní rozšířila do většiny zemí.<ref name="Wiki"> BSK<sub>5</sub> na anglické wikipedii http://en.wikipedia.org/wiki/Biochemical_oxygen_demand</ref> Díky tomu jsou získaná data dobře srovnatelná i v mezinárodním měřítku.		BSK má nejčastější využití při stanovení organického [[znečištění vody]]. Používá se hlavně v odpadovém hospodářství, vodárenství a obecně při analýze vod. Své užití najde i při sledování míry eutrofizace vod a při kontrole jakosti pitné vody. Tato metoda začala být využívána již od roku 1908 pro sledování znečištění venkovních vod a od té doby se coby standardní rozšířila do většiny zemí.<ref name="Wiki"> BSK<sub>5</sub> na anglické wikipedii http://en.wikipedia.org/wiki/Biochemical_oxygen_demand</ref> Díky tomu jsou získaná data dobře srovnatelná i v mezinárodním měřítku.

	Pomocí BSK<sub>5</sub> lze například stanovit kapacity [[čistírna odpadních vod\|čístíren odpadních vod]]. Počítají se v počtu ekvivalentních obyvatel (EO). Ekvivalentní obyvatel je standardní jednotka, která vyjadřuje průměrného člověka denně produkujícího 150 litrů odpadních vod a organické znečištění odpovídající 60g BSK<sub>5</sub>. Po stanovení maximálního denního množství organických látek, které je čistírna schopna z vody odstranit a jejich přepočtení na BSK lze snadno spočítat, pro kolik lidí je její kapacita dostačující. Odpadní vody mají velkou variabilitu BSK<sub>5</sub>, v průměru se v Evropě pohybují okolo 600 mg/l. Po trojfázovém čištění bývají tyto hodnoty sníženy na zhruba 20 mg/l.<ref name="Wiki"> </ref><ref name="Lellák"> Lellák J., Kubíček F. (1991): Hydrobiologie. UK Praha, 257 s, ISBN 80-7066-530-0.</ref>		Pomocí BSK<sub>5</sub> lze například stanovit kapacity [[w:cs:čistírna odpadních vod\|čístíren odpadních vod]]. Počítají se v počtu ekvivalentních obyvatel (EO). Ekvivalentní obyvatel je standardní jednotka, která vyjadřuje průměrného člověka denně produkujícího 150 litrů odpadních vod a organické znečištění odpovídající 60g BSK<sub>5</sub>. Po stanovení maximálního denního množství organických látek, které je čistírna schopna z vody odstranit a jejich přepočtení na BSK lze snadno spočítat, pro kolik lidí je její kapacita dostačující. Odpadní vody mají velkou variabilitu BSK<sub>5</sub>, v průměru se v Evropě pohybují okolo 600 mg/l. Po trojfázovém čištění bývají tyto hodnoty sníženy na zhruba 20 mg/l.<ref name="Wiki"> </ref><ref name="Lellák"> Lellák J., Kubíček F. (1991): Hydrobiologie. UK Praha, 257 s, ISBN 80-7066-530-0.</ref>

	Samočistící schopnost vodních toků při [[eutrofizace\|eutrofizaci]] lze rovněž vyjádřit pomocí BSK. Běžné vodní toky obvykle mívají BSK<sub>5</sub> pod 1 mg/l. Středně znečištěné vody se pohybují v rozmezí 2-8 mg/l. Schopnost vodního toku zbavit se znečišťujících organických látek můžeme sledovat, pokud odebereme vzorky vody z několika míst toku postupně se vzdalujících od místa, kde ke znečištění dochází. Podle toho, jak strmě klesají naměřené hodnoty BSK, můžeme hodnotit schopnost toku znečišťující látky odbourávat.<ref name="Lellák"> </ref>		Samočistící schopnost vodních toků při [[eutrofizace\|eutrofizaci]] lze rovněž vyjádřit pomocí BSK. Běžné vodní toky obvykle mívají BSK<sub>5</sub> pod 1 mg/l. Středně znečištěné vody se pohybují v rozmezí 2-8 mg/l. Schopnost vodního toku zbavit se znečišťujících organických látek můžeme sledovat, pokud odebereme vzorky vody z několika míst toku postupně se vzdalujících od místa, kde ke znečištění dochází. Podle toho, jak strmě klesají naměřené hodnoty BSK, můžeme hodnotit schopnost toku znečišťující látky odbourávat.<ref name="Lellák"> </ref>

Admin v 14. 5. 2016, 20:21

2016-05-14T20:21:01Z

← Starší verze		Verze z 14. 5. 2016, 22:21
Řádek 1:		Řádek 1:
	'''Biochemická spotřeba kyslíku (BSK)''' je definována jako hmotnostní koncentrace rozpuštěného kyslíku v roztoku, která byla spotřebována během biochemické oxidace organických látek za stanovených podmínek. Slouží tedy jako je nepřímý ukazatel množství biologicky rozložitelných organických látek ve vodě. Nejběžnější standardizovanou metodou používanou po celém světě je BSK<sub>5</sub>, při které se stanoví biochemická spotřeba kyslíku zřeďovací metodou v průběhu pěti dnů, za aerobních podmínek a při teplotě 20°C.<ref name="Pitter"> Pitter, P.(1999): Hydrochemie. VŠCHT Praha, 568 str, ISBN 80-7080-340-1.</ref>		'''Biochemická spotřeba kyslíku (BSK)''' je definována jako hmotnostní koncentrace rozpuštěného kyslíku v roztoku, která byla spotřebována během biochemické oxidace organických látek za stanovených podmínek. Slouží tedy jako je nepřímý ukazatel množství biologicky rozložitelných organických látek ve vodě. Nejběžnější standardizovanou metodou používanou po celém světě je BSK<sub>5</sub>, při které se stanoví biochemická spotřeba kyslíku zřeďovací metodou v průběhu pěti dnů, za aerobních podmínek a při teplotě 20°C.<ref name="Pitter"> Pitter, P.(1999): Hydrochemie. VŠCHT Praha, 568 str, ISBN 80-7080-340-1.</ref>

	BSK je množství kyslíku spotřebované mikroorganismy při biochemické oxidaci za aerobních podmínek. Postihuje tedy pouze znečištění biologicky rozložitelnými látkami. Látky vůči biochemickému rozkladu rezistentní oxidaci nepodlehnou, a tedy se na ně žádný kyslík nespotřebuje. Pro orientační stanovení biologické rozložitelnosti znečišťujících organických látek ve vodě je vhodné hodnotu BSK<sub>5</sub> srovnat s [[CHSK]], tedy s chemickou spotřebou kyslíku, při které oxidaci podléhají i látky biochemicky nerozložitelné. U dobře rozložitelných látek bývá poměr BSK<sub>5</sub>:CHSK > 0,5. Poměr BSK<sub>5</sub>:CHSK > 0,3 poukazuje na zvýšenou přítomnost biologicky obtížně rozložitelných organických látek.<ref name="Pitter"> </ref>		BSK je množství kyslíku spotřebované mikroorganismy při biochemické oxidaci za aerobních podmínek. Postihuje tedy pouze znečištění biologicky rozložitelnými látkami. Látky vůči biochemickému rozkladu rezistentní oxidaci nepodlehnou, a tedy se na ně žádný kyslík nespotřebuje. Pro orientační stanovení biologické rozložitelnosti znečišťujících organických látek ve vodě je vhodné hodnotu BSK<sub>5</sub> srovnat s CHSK, tedy s chemickou spotřebou kyslíku, při které oxidaci podléhají i látky biochemicky nerozložitelné. U dobře rozložitelných látek bývá poměr BSK<sub>5</sub>:CHSK > 0,5. Poměr BSK<sub>5</sub>:CHSK > 0,3 poukazuje na zvýšenou přítomnost biologicky obtížně rozložitelných organických látek.<ref name="Pitter"> </ref>

	== Využití BSK ==		== Využití BSK ==

Admin: + jdl

2016-05-06T19:04:22Z

+ jdl

← Starší verze		Verze z 6. 5. 2016, 21:04
Řádek 41:		Řádek 41:

	[[Kategorie:Povrchové a podzemní vody]]		[[Kategorie:Povrchové a podzemní vody]]
			{{jdl}}

Admin: úprava vzorečku do math, typo

2016-05-06T19:03:11Z

úprava vzorečku do math, typo

← Starší verze		Verze z 6. 5. 2016, 21:03
Řádek 4:		Řádek 4:

	== Využití BSK ==		== Využití BSK ==
	BSK má nejčastější využití při stanovení organického [[znečištění vody]]. Používá se hlavně v odpadovém hospodářství, vodárenství a obecně při analýze vod. Své užití najde i při sledování míry eutrofizace vod a při kontrole jakosti pitné vody. Tato metoda začala být využívána již od roku 1908 pro sledování znečištění venkovních vod a od té doby se coby standardní rozšířila do většiny zemí. <ref name="Wiki"> BSK<sub>5</sub> na anglické wikipedii http://en.wikipedia.org/wiki/Biochemical_oxygen_demand</ref>Díky tomu jsou získaná data dobře srovnatelná i v mezinárodním měřítku.		BSK má nejčastější využití při stanovení organického [[znečištění vody]]. Používá se hlavně v odpadovém hospodářství, vodárenství a obecně při analýze vod. Své užití najde i při sledování míry eutrofizace vod a při kontrole jakosti pitné vody. Tato metoda začala být využívána již od roku 1908 pro sledování znečištění venkovních vod a od té doby se coby standardní rozšířila do většiny zemí.<ref name="Wiki"> BSK<sub>5</sub> na anglické wikipedii http://en.wikipedia.org/wiki/Biochemical_oxygen_demand</ref> Díky tomu jsou získaná data dobře srovnatelná i v mezinárodním měřítku.

	Pomocí BSK<sub>5</sub> lze například stanovit kapacity [[čistírna odpadních vod\|čístíren odpadních vod]]. Počítají se v počtu ekvivalentních obyvatel (EO). Ekvivalentní obyvatel je standardní jednotka, která vyjadřuje průměrného člověka denně produkujícího 150 litrů odpadních vod a organické znečištění odpovídající 60g BSK<sub>5</sub>. Po stanovení maximálního denního množství organických látek, které je čistírna schopna z vody odstranit a jejich přepočtení na BSK lze snadno spočítat, pro kolik lidí je její kapacita dostačující. Odpadní vody mají velkou variabilitu BSK<sub>5</sub>, v průměru se v Evropě pohybují okolo ~~600mg~~/l. Po trojfázovém čištění bývají tyto hodnoty sníženy na zhruba ~~20mg~~/l.<ref name="Wiki"> </ref><ref name="Lellák"> Lellák J., Kubíček F. (1991): Hydrobiologie. UK Praha, 257 s, ISBN 80-7066-530-0.</ref>		Pomocí BSK<sub>5</sub> lze například stanovit kapacity [[čistírna odpadních vod\|čístíren odpadních vod]]. Počítají se v počtu ekvivalentních obyvatel (EO). Ekvivalentní obyvatel je standardní jednotka, která vyjadřuje průměrného člověka denně produkujícího 150 litrů odpadních vod a organické znečištění odpovídající 60g BSK<sub>5</sub>. Po stanovení maximálního denního množství organických látek, které je čistírna schopna z vody odstranit a jejich přepočtení na BSK lze snadno spočítat, pro kolik lidí je její kapacita dostačující. Odpadní vody mají velkou variabilitu BSK<sub>5</sub>, v průměru se v Evropě pohybují okolo 600 mg/l. Po trojfázovém čištění bývají tyto hodnoty sníženy na zhruba 20 mg/l.<ref name="Wiki"> </ref><ref name="Lellák"> Lellák J., Kubíček F. (1991): Hydrobiologie. UK Praha, 257 s, ISBN 80-7066-530-0.</ref>

	Samočistící schopnost vodních toků při [[eutrofizace\|eutrofizaci]] lze rovněž vyjádřit pomocí BSK. Běžné vodní toky obvykle mívají BSK<sub>5</sub> pod ~~1mg~~/l. Středně znečištěné vody se pohybují v rozmezí 2-~~8mg~~/l. Schopnost vodního toku zbavit se znečišťujících organických látek můžeme sledovat, pokud odebereme vzorky vody z několika míst toku postupně se vzdalujících od místa, kde ke znečištění dochází. Podle toho, jak strmě klesají naměřené hodnoty BSK, můžeme hodnotit schopnost toku znečišťující látky odbourávat.<ref name="Lellák"> </ref>		Samočistící schopnost vodních toků při [[eutrofizace\|eutrofizaci]] lze rovněž vyjádřit pomocí BSK. Běžné vodní toky obvykle mívají BSK<sub>5</sub> pod 1 mg/l. Středně znečištěné vody se pohybují v rozmezí 2-8 mg/l. Schopnost vodního toku zbavit se znečišťujících organických látek můžeme sledovat, pokud odebereme vzorky vody z několika míst toku postupně se vzdalujících od místa, kde ke znečištění dochází. Podle toho, jak strmě klesají naměřené hodnoty BSK, můžeme hodnotit schopnost toku znečišťující látky odbourávat.<ref name="Lellák"> </ref>
	== Doba inkubace ==		== Doba inkubace ==
	Celková BSK je závislá na době inkubace a její průběh může být časově náročný<ref name="Pitter"> </ref>. Přistoupilo se tedy k jednotné inkubační době 5 dní. Kromě nejrozšířenější pětidenní BSK<sub>5</sub> existují i další metody, lišící se hlavně časem oxidace. Poměrně častá je BSK<sub>7</sub>, rozšířená hlavně v severních zemích, která je praktická v tom, že celé sledování končí stejný den v týdnu, jako bylo započato, a tudíž ho lze použít kterýkoliv pracovní den. Kratší metody, jako například BSK<sub>2,5</sub> se v laboratořích příliš neujaly a užívají se hlavně při nedostatku času, např. při terénních měřeních.		Celková BSK je závislá na době inkubace a její průběh může být časově náročný<ref name="Pitter"> </ref>. Přistoupilo se tedy k jednotné inkubační době 5 dní. Kromě nejrozšířenější pětidenní BSK<sub>5</sub> existují i další metody, lišící se hlavně časem oxidace. Poměrně častá je BSK<sub>7</sub>, rozšířená hlavně v severních zemích, která je praktická v tom, že celé sledování končí stejný den v týdnu, jako bylo započato, a tudíž ho lze použít kterýkoliv pracovní den. Kratší metody, jako například BSK<sub>2,5</sub> se v laboratořích příliš neujaly a užívají se hlavně při nedostatku času, např. při terénních měřeních.
Řádek 14:		Řádek 14:
	== Stanovení BSK<sub>5</sub> ==		== Stanovení BSK<sub>5</sub> ==
	U vzorků, kde se očekává vyšší znečištění, je vhodné použít tzv. zřeďovací metodu. Podle intenzity znečištění se do odměrného válce použije 500 – 10ml vzorku, s rostoucí koncentrací organických látek klesá množství vzorku, které se pro stanovení použije. Doplňuje se zřeďovací vodou do 1 litru. Takto naředěný vzorek se rozlije do lahví a ponechá se v termostatu při teplotě 20°C 5 dní. Sondou se stanoví obsah rozpuštěného kyslíku nultý a pátý den. Zřeďovací voda se připravuje přidáním 1ml fosforečnanového tlumivého roztoku, 1ml roztoku síranu hořečnatého, 1ml chloridu železitého a 1ml chloridu vápenatého do 1 litru destilované vody nasycené vzdušným kyslíkem. Účelem tohoto zředění je, aby v případě stanovení extrémně znečištěných vod byl vůbec ve vzorku dostatek kyslíku pro aerobní rozklad. V případě stanovení BSK<sub>5</sub> u vzorků s nízkou koncentrací organických látek není třeba vzorek ředit vůbec. Výsledná hodnota se obvykle udává v mg/l. <ref name="Pitter"> </ref>		U vzorků, kde se očekává vyšší znečištění, je vhodné použít tzv. zřeďovací metodu. Podle intenzity znečištění se do odměrného válce použije 500 – 10ml vzorku, s rostoucí koncentrací organických látek klesá množství vzorku, které se pro stanovení použije. Doplňuje se zřeďovací vodou do 1 litru. Takto naředěný vzorek se rozlije do lahví a ponechá se v termostatu při teplotě 20°C 5 dní. Sondou se stanoví obsah rozpuštěného kyslíku nultý a pátý den. Zřeďovací voda se připravuje přidáním 1ml fosforečnanového tlumivého roztoku, 1ml roztoku síranu hořečnatého, 1ml chloridu železitého a 1ml chloridu vápenatého do 1 litru destilované vody nasycené vzdušným kyslíkem. Účelem tohoto zředění je, aby v případě stanovení extrémně znečištěných vod byl vůbec ve vzorku dostatek kyslíku pro aerobní rozklad. V případě stanovení BSK<sub>5</sub> u vzorků s nízkou koncentrací organických látek není třeba vzorek ředit vůbec. Výsledná hodnota se obvykle udává v mg/l. <ref name="Pitter"> </ref>
	[~~[soubor~~:~~Bsk5.PNG]]~~
	<ref name="mendel"> Stanovení BSK<sub>5</sub> http://www.rybarstvi.eu/dok%20rybari/navody/BSK5.pdf</ref>
			Výpočet (bez ředění):         <math>{\rm BSK_5} \; {\rm [mg/l]} = a-b </math>


			Výpočet (s ředěním):         <math> {\rm BSK_5} = \frac{a-b-c(1-{\rm R})}{{\rm R}} </math>


			:a - koncentrace rozpuštěného kyslíku nultý den v mg/l
			:b - koncentrace rozpuštěného kyslíku po pěti dnech v mg/l
			:c - hodnota slepího pokusu zřeďovací vody v mg/l
			:R - ředění - poměr objemu vzorku k objemu připravené směsi vzorku se zřeďovací vodou<ref name="mendel"> Stanovení BSK<sub>5</sub> http://www.rybarstvi.eu/dok%20rybari/navody/BSK5.pdf</ref>

	==Odkazy==		==Odkazy==

Admin: typo

2016-05-06T05:35:28Z

typo

← Starší verze		Verze z 6. 5. 2016, 07:35
Řádek 1:		Řádek 1:
	~~== Definice ==~~		'''Biochemická spotřeba kyslíku (BSK)''' je definována jako hmotnostní koncentrace rozpuštěného kyslíku v roztoku, která byla spotřebována během biochemické oxidace organických látek za stanovených podmínek. Slouží tedy jako je nepřímý ukazatel množství biologicky rozložitelných organických látek ve vodě. Nejběžnější standardizovanou metodou používanou po celém světě je BSK<sub>5</sub>, při které se stanoví biochemická spotřeba kyslíku zřeďovací metodou v průběhu pěti dnů, za aerobních podmínek a při teplotě 20°C.<ref name="Pitter"> Pitter, P.(1999): Hydrochemie. VŠCHT Praha, 568 str, ISBN 80-7080-340-1.</ref>
	Biochemická spotřeba kyslíku (BSK) je definována jako hmotnostní koncentrace rozpuštěného kyslíku v roztoku, která byla spotřebována během biochemické oxidace organických látek za stanovených podmínek. Slouží tedy jako je nepřímý ukazatel množství biologicky rozložitelných organických látek ve vodě. Nejběžnější standardizovanou metodou používanou po celém světě je BSK<sub>5</sub>, při které se stanoví biochemická spotřeba kyslíku zřeďovací metodou v průběhu pěti dnů, za aerobních podmínek a při teplotě 20°C.<ref name="Pitter"> Pitter, P.(1999): Hydrochemie. VŠCHT Praha, 568 str, ISBN 80-7080-340-1.</ref>

	BSK je množství kyslíku spotřebované mikroorganismy při biochemické oxidaci za aerobních podmínek. Postihuje tedy pouze znečištění biologicky rozložitelnými látkami. Látky vůči biochemickému rozkladu rezistentní oxidaci nepodlehnou, a tedy se na ně žádný kyslík nespotřebuje. Pro orientační stanovení biologické rozložitelnosti znečišťujících organických látek ve vodě je vhodné hodnotu BSK<sub>5</sub> srovnat s [[CHSK]], tedy s chemickou spotřebou kyslíku, při které oxidaci podléhají i látky biochemicky nerozložitelné. U dobře rozložitelných látek bývá poměr BSK<sub>5</sub>:CHSK > 0,5. Poměr BSK<sub>5</sub>:CHSK > 0,3 poukazuje na zvýšenou přítomnost biologicky obtížně rozložitelných organických látek.<ref name="Pitter"> </ref>		BSK je množství kyslíku spotřebované mikroorganismy při biochemické oxidaci za aerobních podmínek. Postihuje tedy pouze znečištění biologicky rozložitelnými látkami. Látky vůči biochemickému rozkladu rezistentní oxidaci nepodlehnou, a tedy se na ně žádný kyslík nespotřebuje. Pro orientační stanovení biologické rozložitelnosti znečišťujících organických látek ve vodě je vhodné hodnotu BSK<sub>5</sub> srovnat s [[CHSK]], tedy s chemickou spotřebou kyslíku, při které oxidaci podléhají i látky biochemicky nerozložitelné. U dobře rozložitelných látek bývá poměr BSK<sub>5</sub>:CHSK > 0,5. Poměr BSK<sub>5</sub>:CHSK > 0,3 poukazuje na zvýšenou přítomnost biologicky obtížně rozložitelných organických látek.<ref name="Pitter"> </ref>

	== Využití BSK ==		== Využití BSK ==
	BSK má nejčastější využití při stanovení organického [[znečištění vody]]. Používá se hlavně v odpadovém hospodářství, vodárenství a obecně při analýze vod. Své užití najde i při sledování míry eutrofizace vod a při kontrole jakosti pitné vody. Tato metoda začala být využívána již od roku 1908 pro sledování znečištění venkovních vod a od té doby se coby standardní rozšířila do většiny zemí. <ref name="Wiki"> BSK<sub>5</sub> na anglické wikipedii http://en.wikipedia.org/wiki/Biochemical_oxygen_demand</ref>Díky tomu jsou získaná data dobře srovnatelná i v mezinárodním měřítku.		BSK má nejčastější využití při stanovení organického [[znečištění vody]]. Používá se hlavně v odpadovém hospodářství, vodárenství a obecně při analýze vod. Své užití najde i při sledování míry eutrofizace vod a při kontrole jakosti pitné vody. Tato metoda začala být využívána již od roku 1908 pro sledování znečištění venkovních vod a od té doby se coby standardní rozšířila do většiny zemí. <ref name="Wiki"> BSK<sub>5</sub> na anglické wikipedii http://en.wikipedia.org/wiki/Biochemical_oxygen_demand</ref>Díky tomu jsou získaná data dobře srovnatelná i v mezinárodním měřítku.

	Pomocí BSK<sub>5</sub> lze například stanovit kapacity [[čistírna odpadních vod\|čístíren odpadních vod]]. Počítají se v počtu ekvivalentních obyvatel (EO). Ekvivalentní obyvatel je standardní jednotka, která vyjadřuje průměrného člověka denně produkujícího 150 litrů odpadních vod a organické znečištění odpovídající 60g BSK<sub>5</sub>. Po stanovení maximálního denního množství organických látek, které je čistírna schopna z vody odstranit a jejich přepočtení na BSK lze snadno spočítat, pro kolik lidí je její kapacita dostačující. Odpadní vody mají velkou variabilitu BSK<sub>5</sub>, v průměru se v Evropě pohybují okolo 600mg/l. Po trojfázovém čištění bývají tyto hodnoty sníženy na zhruba 20mg/l.<ref name="Wiki"> </ref><ref name="Lellák"> Lellák J., Kubíček F. (1991): Hydrobiologie. UK Praha, 257 s, ISBN 80-7066-530-0.</ref>		Pomocí BSK<sub>5</sub> lze například stanovit kapacity [[čistírna odpadních vod\|čístíren odpadních vod]]. Počítají se v počtu ekvivalentních obyvatel (EO). Ekvivalentní obyvatel je standardní jednotka, která vyjadřuje průměrného člověka denně produkujícího 150 litrů odpadních vod a organické znečištění odpovídající 60g BSK<sub>5</sub>. Po stanovení maximálního denního množství organických látek, které je čistírna schopna z vody odstranit a jejich přepočtení na BSK lze snadno spočítat, pro kolik lidí je její kapacita dostačující. Odpadní vody mají velkou variabilitu BSK<sub>5</sub>, v průměru se v Evropě pohybují okolo 600mg/l. Po trojfázovém čištění bývají tyto hodnoty sníženy na zhruba 20mg/l.<ref name="Wiki"> </ref><ref name="Lellák"> Lellák J., Kubíček F. (1991): Hydrobiologie. UK Praha, 257 s, ISBN 80-7066-530-0.</ref>

	Samočistící schopnost vodních toků při [[eutrofizace\|eutrofizaci]] lze rovněž vyjádřit pomocí BSK. Běžné vodní toky obvykle mívají BSK<sub>5</sub> pod 1mg/l. Středně znečištěné vody se pohybují v rozmezí 2-8mg/l. Schopnost vodního toku zbavit se znečišťujících organických látek můžeme sledovat, pokud odebereme vzorky vody z několika míst toku postupně se vzdalujících od místa, kde ke znečištění dochází. Podle toho, jak strmě klesají naměřené hodnoty BSK, můžeme hodnotit schopnost toku znečišťující látky odbourávat.<ref name="Lellák"> </ref>		Samočistící schopnost vodních toků při [[eutrofizace\|eutrofizaci]] lze rovněž vyjádřit pomocí BSK. Běžné vodní toky obvykle mívají BSK<sub>5</sub> pod 1mg/l. Středně znečištěné vody se pohybují v rozmezí 2-8mg/l. Schopnost vodního toku zbavit se znečišťujících organických látek můžeme sledovat, pokud odebereme vzorky vody z několika míst toku postupně se vzdalujících od místa, kde ke znečištění dochází. Podle toho, jak strmě klesají naměřené hodnoty BSK, můžeme hodnotit schopnost toku znečišťující látky odbourávat.<ref name="Lellák"> </ref>
	== Doba inkubace ==		== Doba inkubace ==
Řádek 26:		Řádek 27:
	=== Další literatura ===		=== Další literatura ===
	*[http://nahledy.normy.biz/nahled.php?i=54543 ČSN EN 1899-1 - česká norma jakosti vod]		*[http://nahledy.normy.biz/nahled.php?i=54543 ČSN EN 1899-1 - česká norma jakosti vod]
	*~~Eutrofizace na anglické Wikipedii http://~~en~~.wikipedia.org/wiki/~~Eutrofication		*{{Wikipedia en\|Eutrofication}}
	*Čistírna odpadních vod ~~na české Wikipedii http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod~~		*{{Wikipedia cs p\|Čistírna odpadních vod}}

	[[Kategorie:Povrchové a podzemní vody]]		[[Kategorie:Povrchové a podzemní vody]]

Admin: +kat

2016-05-01T10:19:13Z

+kat

@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 <ref name="mendel"> Stanovení BSK<sub>5</sub>  http://www.rybarstvi.eu/dok%20rybari/navody/BSK5.pdf</ref>
-== Témata ==
+=== Zdroje ===
 <references/>
-== Odkazy ==
+[[Kategorie:Povrchové a podzemní vody]]

Ondrap v 13. 3. 2011, 20:37

2011-03-13T20:37:31Z

← Starší verze		Verze z 13. 3. 2011, 22:37
Řádek 14:		Řádek 14:
	U vzorků, kde se očekává vyšší znečištění, je vhodné použít tzv. zřeďovací metodu. Podle intenzity znečištění se do odměrného válce použije 500 – 10ml vzorku, s rostoucí koncentrací organických látek klesá množství vzorku, které se pro stanovení použije. Doplňuje se zřeďovací vodou do 1 litru. Takto naředěný vzorek se rozlije do lahví a ponechá se v termostatu při teplotě 20°C 5 dní. Sondou se stanoví obsah rozpuštěného kyslíku nultý a pátý den. Zřeďovací voda se připravuje přidáním 1ml fosforečnanového tlumivého roztoku, 1ml roztoku síranu hořečnatého, 1ml chloridu železitého a 1ml chloridu vápenatého do 1 litru destilované vody nasycené vzdušným kyslíkem. Účelem tohoto zředění je, aby v případě stanovení extrémně znečištěných vod byl vůbec ve vzorku dostatek kyslíku pro aerobní rozklad. V případě stanovení BSK<sub>5</sub> u vzorků s nízkou koncentrací organických látek není třeba vzorek ředit vůbec. Výsledná hodnota se obvykle udává v mg/l. <ref name="Pitter"> </ref>		U vzorků, kde se očekává vyšší znečištění, je vhodné použít tzv. zřeďovací metodu. Podle intenzity znečištění se do odměrného válce použije 500 – 10ml vzorku, s rostoucí koncentrací organických látek klesá množství vzorku, které se pro stanovení použije. Doplňuje se zřeďovací vodou do 1 litru. Takto naředěný vzorek se rozlije do lahví a ponechá se v termostatu při teplotě 20°C 5 dní. Sondou se stanoví obsah rozpuštěného kyslíku nultý a pátý den. Zřeďovací voda se připravuje přidáním 1ml fosforečnanového tlumivého roztoku, 1ml roztoku síranu hořečnatého, 1ml chloridu železitého a 1ml chloridu vápenatého do 1 litru destilované vody nasycené vzdušným kyslíkem. Účelem tohoto zředění je, aby v případě stanovení extrémně znečištěných vod byl vůbec ve vzorku dostatek kyslíku pro aerobní rozklad. V případě stanovení BSK<sub>5</sub> u vzorků s nízkou koncentrací organických látek není třeba vzorek ředit vůbec. Výsledná hodnota se obvykle udává v mg/l. <ref name="Pitter"> </ref>
	[[soubor:Bsk5.PNG]]		[[soubor:Bsk5.PNG]]
	<ref name="mendel"> Stanovení BSK<sub>5</sub> http://~~old~~.~~mendelu~~.cz/~~~agro/af/rybari/vyuka/hydrochem~~/navody/BSK5.pdf</ref>		<ref name="mendel"> Stanovení BSK<sub>5</sub> http://www.rybarstvi.eu/dok%20rybari/navody/BSK5.pdf</ref>

Jiří Dlouhý v 3. 5. 2010, 12:22

2010-05-03T12:22:20Z

← Starší verze		Verze z 3. 5. 2010, 14:22
Řádek 33:		Řádek 33:

	Čistírna odpadních vod na české Wikipedii http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod		Čistírna odpadních vod na české Wikipedii http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod

	~~[[Kategorie:Skupina A]]~~