Atmosferická depozice - Historie editací

JaDlo: added Category:Dopady na zdraví obyvatel using HotCat

2019-02-25T15:39:55Z

added Category:Dopady na zdraví obyvatel using HotCat

← Starší verze		Verze z 25. 2. 2019, 17:39
Řádek 50:		Řádek 50:

	[[Kategorie:Ovzduší]]		[[Kategorie:Ovzduší]]
			[[Kategorie:Dopady na zdraví obyvatel]]

Admin v 10. 5. 2017, 18:09

2017-05-10T18:09:33Z

← Starší verze		Verze z 10. 5. 2017, 20:09
Řádek 12:		Řádek 12:

	== Mokrá depozice ==		== Mokrá depozice ==
	„Mokrá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku procesů vymývání příměsí z atmosféry“<ref name="slovnik"/>. Je tedy spojena se srážkami. Mokrou depozici způsobují '''padající (vertikální)''' a '''usazené (horizontální) srážky'''. Mezi [w:cs:srážky\|srážky] vertikální patří déšť, mrznoucí déšť, mrholení, mrznoucí mrholení, sníh, sněhové krupky, sněhová zrna, krupky, zmrzlý déšť, ledové jehličky a kroupy. Kdežto rosu, jíní, námrazu a ledovku řadíme mezi srážky horizontální<ref name="kopacek">Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005</ref>.		„Mokrá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku procesů vymývání příměsí z atmosféry“<ref name="slovnik"/>. Je tedy spojena se srážkami. Mokrou depozici způsobují '''padající (vertikální)''' a '''usazené (horizontální) srážky'''. Mezi [[w:cs:srážky\|srážky]] vertikální patří déšť, mrznoucí déšť, mrholení, mrznoucí mrholení, sníh, sněhové krupky, sněhová zrna, krupky, zmrzlý déšť, ledové jehličky a kroupy. Kdežto rosu, jíní, námrazu a ledovku řadíme mezi srážky horizontální<ref name="kopacek">Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005</ref>.

	Mokrá depozice je významnější v tzv. pozaďových oblastech. To jsou oblasti bez významných vlastních zdrojů emisí.<br />		Mokrá depozice je významnější v tzv. pozaďových oblastech. To jsou oblasti bez významných vlastních zdrojů emisí.<br />

Admin v 10. 5. 2017, 18:08

2017-05-10T18:08:27Z

← Starší verze		Verze z 10. 5. 2017, 20:08
Řádek 12:		Řádek 12:

	== Mokrá depozice ==		== Mokrá depozice ==
	„Mokrá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku procesů vymývání příměsí z atmosféry“<ref name="slovnik"/>. Je tedy spojena se srážkami. Mokrou depozici způsobují '''padající (vertikální)''' a '''usazené (horizontální) srážky'''. Mezi [~~http~~://cs~~.wikipedia.org/wiki/Sr%C3%A1%C5%BEky~~ srážky] vertikální patří déšť, mrznoucí déšť, mrholení, mrznoucí mrholení, sníh, sněhové krupky, sněhová zrna, krupky, zmrzlý déšť, ledové jehličky a kroupy. Kdežto rosu, jíní, námrazu a ledovku řadíme mezi srážky horizontální<ref name="kopacek">Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005</ref>.		„Mokrá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku procesů vymývání příměsí z atmosféry“<ref name="slovnik"/>. Je tedy spojena se srážkami. Mokrou depozici způsobují '''padající (vertikální)''' a '''usazené (horizontální) srážky'''. Mezi [w:cs:srážky\|srážky] vertikální patří déšť, mrznoucí déšť, mrholení, mrznoucí mrholení, sníh, sněhové krupky, sněhová zrna, krupky, zmrzlý déšť, ledové jehličky a kroupy. Kdežto rosu, jíní, námrazu a ledovku řadíme mezi srážky horizontální<ref name="kopacek">Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005</ref>.

	Mokrá depozice je významnější v tzv. pozaďových oblastech. To jsou oblasti bez významných vlastních zdrojů emisí.<br />		Mokrá depozice je významnější v tzv. pozaďových oblastech. To jsou oblasti bez významných vlastních zdrojů emisí.<br />

Jiří Dlouhý v 2. 5. 2016, 10:15

2016-05-02T10:15:50Z

← Starší verze		Verze z 2. 5. 2016, 12:15
Řádek 1:		Řádek 1:
	== Atmosférická depozice ==		== Atmosférická depozice ==
	Atmosférická depozice je definována jako přenos látek z [http://cs.wikipedia.org/wiki/Atmosf%C3%A9ra atmosféry] k zemskému povrchu, který je vyjádřený jako hmotnost sledované látky na jednotku plochy za určitou časovou jednotku (g . m<sup>-1</sup> za rok , kg . km<sup>-1</sup> za rok) <ref name="hunova">Hůnová, Janoušková: Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, Praha?, 2004</ref>. Je to významný proces, který se podílí na samočištění atmosféry. Přenos látek z atmosféry k zemskému povrchu má jak význam pozitivní, kdy dochází k odstraňování znečišťujících látek z atmosféry, tak význam negativní, neboť tento proces umožňuje látkám v ovzduší přecházet do jiných složek prostředí, jako je [[hydrosféra\|hydrosféra]], [[pedosféra]], [[litosféra]] či [[biosféra]] a tím způsobuje jejich znečištění. Nebýt tohoto přenosu látek, docházelo by k jejich kumulaci v atmosféře.		Atmosférická depozice je definována jako přenos látek z [http://cs.wikipedia.org/wiki/Atmosf%C3%A9ra atmosféry] k zemskému povrchu, který je vyjádřený jako hmotnost sledované látky na jednotku plochy za určitou časovou jednotku (g . m<sup>-1</sup> za rok , kg . km<sup>-1</sup> za rok) <ref name="hunova">Hůnová, Janoušková: Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, Praha?, 2004</ref>. Je to významný proces, který se podílí na samočištění atmosféry. Přenos látek z atmosféry k zemskému povrchu má jak význam pozitivní, kdy dochází k odstraňování znečišťujících látek z atmosféry, tak význam negativní, neboť tento proces umožňuje látkám v ovzduší přecházet do jiných složek prostředí, jako je [[hydrosféra\|hydrosféra]], [[pedosféra]], [[litosféra]] či [[Portál:Biosféra\|biosféra]] a tím způsobuje jejich znečištění. Nebýt tohoto přenosu látek, docházelo by k jejich kumulaci v atmosféře.

	Celková atmosférická depozice je vše, co bylo přeneseno z atmosféry na zemský povrch. Rozlišujeme depozici suchou a mokrou.		Celková atmosférická depozice je vše, co bylo přeneseno z atmosféry na zemský povrch. Rozlišujeme depozici suchou a mokrou.

Admin v 11. 6. 2013, 08:10

2013-06-11T08:10:50Z

← Starší verze		Verze z 11. 6. 2013, 10:10
Řádek 35:		Řádek 35:
	}}		}}
	</ref>.		</ref>.

	~~== Témata ==~~
	*[[Vymývání]]
	*[[Samočištění ovzduší]]
	*[[Srážky atmosférické]]
	*[[Metody odběru a měření depozice]]

	== Reference ==		== Reference ==

Admin v 11. 6. 2013, 08:10

2013-06-11T08:10:12Z

← Starší verze		Verze z 11. 6. 2013, 10:10
Řádek 23:		Řádek 23:

	== Kvalitativní analýza atmosférické depozice ==		== Kvalitativní analýza atmosférické depozice ==
	Měření chemického složení atmosférické depozice je ve světě věnována značná pozornost, zejména v případě mokré depozice. Se složením srážek je totiž spojen jeden význačný jev a to [[w:cs:acidifikace\|acidifikace]] (okyselování) půdních a vodních ekosystémů tzv. kyselými dešti. Na území ČR se začalo složení atmosférické depozice systematicky monitorovat od sedmdesátých let 20. století. Odebírají se většinou měsíční kumulativní vzorky, ve kterých se stanovují koncentrace látek: SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>, NO<sub>3</sub><sup>-</sup>, F<sup>-</sup>, Cl<sup>-</sup>, NH<sub>4</sub><sup>+</sup>, Na<sup>+</sup>, Mg<sup>2+</sup>, K<sup>+</sup>, Ca<sup>2+</sup>, Mn<sup>2+</sup>, Zn<sup>2+</sup>, Fe<sup>2+</sup>, Pb<sup>2+</sup>, Cd<sup>2+</sup> a Ni<sup>2+</sup> a především vodivost a pH. Hodnota pH 5,6 se považuje za přirozenou, pokud má vzorek hodnotu pH nižší, je označován jako kyselý vzorek. Průměrné pH srážek v ČR se pohybuje okolo 4,4 – 4,6<ref name="riha">Říha, M. (2005), Znečišťování ovzduší - problémy globální, regionální a lokální, TRIVIS [c2005-2008], [cit. 2008-02-09], dostupné z: http://www.trivis.info/view.php?cisloclanku=2005090801</ref>		Měření chemického složení atmosférické depozice je ve světě věnována značná pozornost, zejména v případě mokré depozice. Se složením srážek je totiž spojen jeden význačný jev a to [[w:cs:acidifikace\|acidifikace]] (okyselování) půdních a vodních ekosystémů tzv. kyselými dešti. Na území ČR se začalo složení atmosférické depozice systematicky monitorovat od sedmdesátých let 20. století. Odebírají se většinou měsíční kumulativní vzorky, ve kterých se stanovují koncentrace látek: SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>, NO<sub>3</sub><sup>-</sup>, F<sup>-</sup>, Cl<sup>-</sup>, NH<sub>4</sub><sup>+</sup>, Na<sup>+</sup>, Mg<sup>2+</sup>, K<sup>+</sup>, Ca<sup>2+</sup>, Mn<sup>2+</sup>, Zn<sup>2+</sup>, Fe<sup>2+</sup>, Pb<sup>2+</sup>, Cd<sup>2+</sup> a Ni<sup>2+</sup> a především vodivost a pH. Hodnota pH 5,6 se považuje za přirozenou, pokud má vzorek hodnotu pH nižší, je označován jako kyselý vzorek. Průměrné pH srážek v ČR se pohybuje okolo 4,4 – 4,6<ref>
	<ref>
	{{Cite journal		{{Cite journal
	\| volume = 2009		\| volume = 2009
Řádek 53:		Řádek 52:
	* {{cs}} [http://www.meteocentrum.cz/encyklopedie/atmosfericke-srazky.php Atmosférické srážky]		* {{cs}} [http://www.meteocentrum.cz/encyklopedie/atmosfericke-srazky.php Atmosférické srážky]
	* {{cs}} [http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=2124 oblaka a srážky]		* {{cs}} [http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=2124 oblaka a srážky]
	* {{cs}} [http://www.trivis.info/view.php?cisloclanku=2005090801 Trivis]

	{{jdl}}		{{jdl}}

	[[Kategorie:Ovzduší]]		[[Kategorie:Ovzduší]]

Admin: /* Kvalitativní analýza atmosférické depozice */

2013-06-11T08:05:30Z

Kvalitativní analýza atmosférické depozice

@@ Řádek 23: / Řádek 23: @@
 == Kvalitativní analýza atmosférické depozice ==
-Měření chemického složení atmosférické depozice je ve světě věnována značná pozornost, zejména v případě mokré depozice.  Se složením srážek je totiž spojen jeden význačný jev a to [[w:cs:acidifikace|acidifikace]] (okyselování) půdních a vodních ekosystémů tzv. kyselými dešti. Na území ČR se začalo složení atmosférické depozice systematicky monitorovat od sedmdesátých let 20. století. Odebírají se většinou měsíční kumulativní vzorky, ve kterých se stanovují koncentrace látek: SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>, NO<sub>3</sub><sup>-</sup>, F<sup>-</sup>, Cl<sup>-</sup>, NH<sub>4</sub><sup>+</sup>, Na<sup>+</sup>, Mg<sup>2+</sup>, K<sup>+</sup>, Ca<sup>2+</sup>, Mn<sup>2+</sup>, Zn<sup>2+</sup>, Fe<sup>2+</sup>, Pb<sup>2+</sup>, Cd<sup>2+</sup> a Ni<sup>2+</sup> a především vodivost a  pH. Hodnota pH 5,6 se považuje za přirozenou, pokud má vzorek hodnotu pH nižší, je označován jako kyselý vzorek. Průměrné pH srážek v ČR se pohybuje okolo 4,4 – 4,6<ref name="riha">Říha, M. (2005), Znečišťování ovzduší - problémy globální, regionální a lokální, TRIVIS [c2005-2008], [cit. 2008-02-09], dostupné z: http://www.trivis.info/view.php?cisloclanku=2005090801</ref>.
+Měření chemického složení atmosférické depozice je ve světě věnována značná pozornost, zejména v případě mokré depozice.  Se složením srážek je totiž spojen jeden význačný jev a to [[w:cs:acidifikace|acidifikace]] (okyselování) půdních a vodních ekosystémů tzv. kyselými dešti. Na území ČR se začalo složení atmosférické depozice systematicky monitorovat od sedmdesátých let 20. století. Odebírají se většinou měsíční kumulativní vzorky, ve kterých se stanovují koncentrace látek: SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>, NO<sub>3</sub><sup>-</sup>, F<sup>-</sup>, Cl<sup>-</sup>, NH<sub>4</sub><sup>+</sup>, Na<sup>+</sup>, Mg<sup>2+</sup>, K<sup>+</sup>, Ca<sup>2+</sup>, Mn<sup>2+</sup>, Zn<sup>2+</sup>, Fe<sup>2+</sup>, Pb<sup>2+</sup>, Cd<sup>2+</sup> a Ni<sup>2+</sup> a především vodivost a  pH. Hodnota pH 5,6 se považuje za přirozenou, pokud má vzorek hodnotu pH nižší, je označován jako kyselý vzorek. Průměrné pH srážek v ČR se pohybuje okolo 4,4 – 4,6<ref name="riha">Říha, M. (2005), Znečišťování ovzduší - problémy globální, regionální a lokální, TRIVIS [c2005-2008], [cit. 2008-02-09], dostupné z: http://www.trivis.info/view.php?cisloclanku=2005090801</ref>
 == Témata ==

Admin: /* Kvalitativní analýza atmosférické depozice */

2013-04-28T14:36:20Z

Kvalitativní analýza atmosférické depozice

← Starší verze		Verze z 28. 4. 2013, 16:36
Řádek 23:		Řádek 23:

	== Kvalitativní analýza atmosférické depozice ==		== Kvalitativní analýza atmosférické depozice ==
	Měření chemického složení atmosférické depozice je ve světě věnována značná pozornost, zejména v případě mokré depozice. Se složením srážek je totiž spojen jeden význačný jev a to [[acidifikace]] (okyselování) půdních a vodních ekosystémů tzv. kyselými dešti. Na území ČR se začalo složení atmosférické depozice systematicky monitorovat od sedmdesátých let 20. století. Odebírají se většinou měsíční kumulativní vzorky, ve kterých se stanovují koncentrace látek: SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>, NO<sub>3</sub><sup>-</sup>, F<sup>-</sup>, Cl<sup>-</sup>, NH<sub>4</sub><sup>+</sup>, Na<sup>+</sup>, Mg<sup>2+</sup>, K<sup>+</sup>, Ca<sup>2+</sup>, Mn<sup>2+</sup>, Zn<sup>2+</sup>, Fe<sup>2+</sup>, Pb<sup>2+</sup>, Cd<sup>2+</sup> a Ni<sup>2+</sup> a především vodivost a pH. Hodnota pH 5,6 se považuje za přirozenou, pokud má vzorek hodnotu pH nižší, je označován jako kyselý vzorek. Průměrné pH srážek v ČR se pohybuje okolo 4,4 – 4,6<ref name="riha">Říha, M. (2005), Znečišťování ovzduší - problémy globální, regionální a lokální, TRIVIS [c2005-2008], [cit. 2008-02-09], dostupné z: http://www.trivis.info/view.php?cisloclanku=2005090801</ref>.		Měření chemického složení atmosférické depozice je ve světě věnována značná pozornost, zejména v případě mokré depozice. Se složením srážek je totiž spojen jeden význačný jev a to [[w:cs:acidifikace\|acidifikace]] (okyselování) půdních a vodních ekosystémů tzv. kyselými dešti. Na území ČR se začalo složení atmosférické depozice systematicky monitorovat od sedmdesátých let 20. století. Odebírají se většinou měsíční kumulativní vzorky, ve kterých se stanovují koncentrace látek: SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>, NO<sub>3</sub><sup>-</sup>, F<sup>-</sup>, Cl<sup>-</sup>, NH<sub>4</sub><sup>+</sup>, Na<sup>+</sup>, Mg<sup>2+</sup>, K<sup>+</sup>, Ca<sup>2+</sup>, Mn<sup>2+</sup>, Zn<sup>2+</sup>, Fe<sup>2+</sup>, Pb<sup>2+</sup>, Cd<sup>2+</sup> a Ni<sup>2+</sup> a především vodivost a pH. Hodnota pH 5,6 se považuje za přirozenou, pokud má vzorek hodnotu pH nižší, je označován jako kyselý vzorek. Průměrné pH srážek v ČR se pohybuje okolo 4,4 – 4,6<ref name="riha">Říha, M. (2005), Znečišťování ovzduší - problémy globální, regionální a lokální, TRIVIS [c2005-2008], [cit. 2008-02-09], dostupné z: http://www.trivis.info/view.php?cisloclanku=2005090801</ref>.


	== Témata ==		== Témata ==

Admin v 17. 3. 2011, 10:24

2011-03-17T10:24:09Z

← Starší verze		Verze z 17. 3. 2011, 12:24
Řádek 1:		Řádek 1:
	== Atmosférická depozice ==		== Atmosférická depozice ==
	Atmosférická depozice je definována jako přenos látek z [http://cs.wikipedia.org/wiki/Atmosf%C3%A9ra atmosféry] k zemskému povrchu, který je vyjádřený jako hmotnost sledované látky na jednotku plochy za určitou časovou jednotku (g . m<sup>-1</sup> za rok , kg . km<sup>-1</sup> za rok) <ref name="hunova">Hůnová, Janoušková: Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, Praha?, 2004</ref>. Je to významný proces, který se podílí na samočištění atmosféry. Přenos látek z atmosféry k zemskému povrchu má jak význam pozitivní, kdy dochází k odstraňování znečišťujících látek z atmosféry, tak význam negativní, neboť tento proces umožňuje látkám v ovzduší přecházet do jiných složek prostředí, jako je [~~http://cs.wikipedia.org/wiki/Hydrosf%C3%A9ra~~ hydrosféra], [~~http://cs.wikipedia.org/wiki/Pedosf%C3%A9ra~~ pedosféra], [~~http://cs.wikipedia.org/wiki/Litosf%C3%A9ra~~ litosféra] či [~~http://cs.wikipedia.org/wiki/Biosf%C3%A9ra~~ biosféra] a tím způsobuje jejich znečištění. Nebýt tohoto přenosu látek, docházelo by k jejich kumulaci v atmosféře.~~<br />~~		Atmosférická depozice je definována jako přenos látek z [http://cs.wikipedia.org/wiki/Atmosf%C3%A9ra atmosféry] k zemskému povrchu, který je vyjádřený jako hmotnost sledované látky na jednotku plochy za určitou časovou jednotku (g . m<sup>-1</sup> za rok , kg . km<sup>-1</sup> za rok) <ref name="hunova">Hůnová, Janoušková: Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, Praha?, 2004</ref>. Je to významný proces, který se podílí na samočištění atmosféry. Přenos látek z atmosféry k zemskému povrchu má jak význam pozitivní, kdy dochází k odstraňování znečišťujících látek z atmosféry, tak význam negativní, neboť tento proces umožňuje látkám v ovzduší přecházet do jiných složek prostředí, jako je [[hydrosféra\|hydrosféra]], [[pedosféra]], [[litosféra]] či [[biosféra]] a tím způsobuje jejich znečištění. Nebýt tohoto přenosu látek, docházelo by k jejich kumulaci v atmosféře.
	~~Celková atmosférická depozice je vše, co bylo přeneseno z atmosféry na zemský povrch. Rozlišujeme depozici suchou a mokrou.<br />~~

			Celková atmosférická depozice je vše, co bylo přeneseno z atmosféry na zemský povrch. Rozlišujeme depozici suchou a mokrou.

	== Suchá depozice ==		== Suchá depozice ==
Řádek 9:		Řádek 9:
	<center><b>F = c . v<sub>d</sub></b></center>		<center><b>F = c . v<sub>d</sub></b></center>

	Suchá depozice převládá v blízkosti emisních zdrojů, to znamená ve městech a v průmyslových aglomeracích. V celkových bilancích za delší časové období suchá depozice v průmyslových oblastech několikanásobně převyšuje mokrou depozici. ~~<br />~~		Suchá depozice převládá v blízkosti emisních zdrojů, to znamená ve městech a v průmyslových aglomeracích. V celkových bilancích za delší časové období suchá depozice v průmyslových oblastech několikanásobně převyšuje mokrou depozici.

			== Mokrá depozice ==
			„Mokrá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku procesů vymývání příměsí z atmosféry“<ref name="slovnik"/>. Je tedy spojena se srážkami. Mokrou depozici způsobují '''padající (vertikální)''' a '''usazené (horizontální) srážky'''. Mezi [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sr%C3%A1%C5%BEky srážky] vertikální patří déšť, mrznoucí déšť, mrholení, mrznoucí mrholení, sníh, sněhové krupky, sněhová zrna, krupky, zmrzlý déšť, ledové jehličky a kroupy. Kdežto rosu, jíní, námrazu a ledovku řadíme mezi srážky horizontální<ref name="kopacek">Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005</ref>.

	~~== Mokrá depozice ==~~
	„Mokrá atmosférická depozice představuje hmotnost atmosférické příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku procesů vymývání příměsí z atmosféry“<ref name="slovnik"/>. Je tedy spojena se srážkami. Mokrou depozici způsobují '''padající (vertikální)''' a '''usazené (horizontální) srážky'''. Mezi [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sr%C3%A1%C5%BEky srážky] vertikální patří déšť, mrznoucí déšť, mrholení, mrznoucí mrholení, sníh, sněhové krupky, sněhová zrna, krupky, zmrzlý déšť, ledové jehličky a kroupy. Kdežto rosu, jíní, námrazu a ledovku řadíme mezi srážky horizontální<ref name="kopacek">Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005</ref>.<br />
	Mokrá depozice je významnější v tzv. pozaďových oblastech. To jsou oblasti bez významných vlastních zdrojů emisí.<br />		Mokrá depozice je významnější v tzv. pozaďových oblastech. To jsou oblasti bez významných vlastních zdrojů emisí.<br />
	Do srážkové vody se různé znečišťující příměsi dostávají buď již při samotném vzniku srážkových elementů tj. vodních kapiček nebo ledových krystalků uvnitř oblaku, nebo v průběhu jejich padání v podoblačné vrstvě vzduchu<ref name="kopacek"/>. Množství padajících srážek se celkem snadno měří v pozorovacích termínech. Množství znečišťujících látek za delší časové období můžeme spočítat podle vztahu		Do srážkové vody se různé znečišťující příměsi dostávají buď již při samotném vzniku srážkových elementů tj. vodních kapiček nebo ledových krystalků uvnitř oblaku, nebo v průběhu jejich padání v podoblačné vrstvě vzduchu<ref name="kopacek"/>. Množství padajících srážek se celkem snadno měří v pozorovacích termínech. Množství znečišťujících látek za delší časové období můžeme spočítat podle vztahu
Řádek 21:		Řádek 21:
	kde c<sub>i</sub> je průměrná koncentrace měřené složky a P je srážkový úhrn za sledované časové období (zpravidla rok)<ref name="hunova"/>. <br />		kde c<sub>i</sub> je průměrná koncentrace měřené složky a P je srážkový úhrn za sledované časové období (zpravidla rok)<ref name="hunova"/>. <br />
	Horizontální srážky se v oblastech nad 800 m.n.m. mohou výraznou měrou podílet na celkové atmosférické depozici. Ve výškách nad 1 000 m.n.m. může dokonce mlha přispívat k celkovému vstupu atmosférických srážek do lesních půd větší měrou než padající srážky. Odběr usazených srážek je obtížnější, měří se pouze výjimečně (účelová měření)<ref>Braniš a kol. autorů: Aktuální otázky znečištění ovzduší, 2004</ref>.		Horizontální srážky se v oblastech nad 800 m.n.m. mohou výraznou měrou podílet na celkové atmosférické depozici. Ve výškách nad 1 000 m.n.m. může dokonce mlha přispívat k celkovému vstupu atmosférických srážek do lesních půd větší měrou než padající srážky. Odběr usazených srážek je obtížnější, měří se pouze výjimečně (účelová měření)<ref>Braniš a kol. autorů: Aktuální otázky znečištění ovzduší, 2004</ref>.


	== Kvalitativní analýza atmosférické depozice ==		== Kvalitativní analýza atmosférické depozice ==
Řádek 28:		Řádek 27:

	== Témata ==		== Témata ==
	[[Vymývání]]~~<br />~~		*[[Vymývání]]
	[[Samočištění ovzduší]]~~<br />~~		*[[Samočištění ovzduší]]
	[[Srážky atmosférické]]~~<br />~~		*[[Srážky atmosférické]]
	[[Metody odběru a měření depozice]]		*[[Metody odběru a měření depozice]]

	== ~~Zdroje~~ ==		== Reference ==
	<references/>		<references/>

	~~== Odkazy ==~~		== Související stránky ==
	=== Související stránky ===		*[[Znečištění a ochrana ovzduší]]
	*[~~http://www.enviwiki.cz/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_a_ochrana_ovzdu%C5%A1%C3%AD~~ Znečištění a ochrana ovzduší]		*[[Omezení emisí oxidu uhličitého]]
	*[~~http://www.enviwiki.cz/wiki/Omezen%C3%AD_emis%C3%AD_oxidu_uhli%C4%8Dit%C3%A9ho~~ Omezení emisí oxidu uhličitého]

	=== Externí odkazy ===		=== Externí odkazy ===
	*[http://www.meteocentrum.cz/encyklopedie/atmosfericke-srazky.php Atmosférické srážky]		* {{cs}} [http://www.meteocentrum.cz/encyklopedie/atmosfericke-srazky.php Atmosférické srážky]
	*[http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=2124 oblaka a srážky]		* {{cs}} [http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=2124 oblaka a srážky]
	*[http://www.trivis.info/view.php?cisloclanku=2005090801 Trivis]		* {{cs}} [http://www.trivis.info/view.php?cisloclanku=2005090801 Trivis]

	~~=== Literatura ===~~		{{jdl}}
	~~[1.] Hůnová, Janoušková: Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší, Praha?, 2004<br />~~
	~~[2.] Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, MŽP ČR, Praha, 1993<br />~~
	~~[3.] Braniš a kol. autorů: Aktuální otázky znečištění ovzduší, 2004<br />~~
	~~[4.] Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005<br />~~

	[[Kategorie:Ovzduší]]		[[Kategorie:Ovzduší]]

Jiří Dlouhý v 3. 5. 2010, 12:38

2010-05-03T12:38:08Z

← Starší verze		Verze z 3. 5. 2010, 14:38
Řádek 52:		Řádek 52:
	[4.] Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005<br />		[4.] Kopáček, Bednář: Jak vzniká počasí, Karolinum, Praha, 2005<br />

	[[Kategorie:~~Skupina C~~]]		[[Kategorie:Ovzduší]]