Analýza materiálových a energetických toků - Historie editací

Admin: odkazy

2017-09-01T14:54:45Z

odkazy

← Starší verze		Verze z 1. 9. 2017, 16:54
Řádek 1:		Řádek 1:
	~~== Úvod ==~~
	Aby mohl ekonomický systém fungovat, to znamená produkovat služby a zboží k uspokojování lidských potřeb, chová se podobně jako živý organismus: absorbuje látky a energii z okolního prostředí, které jsou do jisté míry využity, ale nakonec jsou všechny materiály přeměněny na odpady a jsou uvolněny nazpátek do životního prostředí. Na straně vstupů ekonomický systém absorbuje zejména [[wikipedia:cs:fosilní palivo\|fosilní paliva]] a další nerostné suroviny, [[wikipedia:cs:biomasa\|biomasu]] a vodu, na straně výstupů jsou uvolňovány emise do vody, do vzduchu a tuhé odpady. Tento tok materiálů, který dosud má převážně jednosměrný charakter (pouze malá část materiálů je recyklována a znovu využita) bývá nazýván průmyslovým nebo šířeji socio-ekonomickým metabolismem.		Aby mohl ekonomický systém fungovat, to znamená produkovat služby a zboží k uspokojování lidských potřeb, chová se podobně jako živý organismus: absorbuje látky a energii z okolního prostředí, které jsou do jisté míry využity, ale nakonec jsou všechny materiály přeměněny na odpady a jsou uvolněny nazpátek do životního prostředí. Na straně vstupů ekonomický systém absorbuje zejména [[wikipedia:cs:fosilní palivo\|fosilní paliva]] a další nerostné suroviny, [[wikipedia:cs:biomasa\|biomasu]] a vodu, na straně výstupů jsou uvolňovány emise do vody, do vzduchu a tuhé odpady. Tento tok materiálů, který dosud má převážně jednosměrný charakter (pouze malá část materiálů je recyklována a znovu využita) bývá nazýván průmyslovým nebo šířeji socio-ekonomickým metabolismem.

Řádek 20:		Řádek 19:

	== Analýza energetických toků ==		== Analýza energetických toků ==
	Metodika analýzy energetických toků na makroekonomické úrovni (EFA – Energy Flow Analysis) byla vyvinuta ve vídeňském Ústavu pro mezioborová studia<ref>Haberl, H. (2001a): The energetic metabolism of societies. Part I: Accounting concepts. Journal of Industrial Ecology 5(1), 11-33.</ref><ref>Haberl, H. (2001b): The energetic metabolism of societies. Part II: Empirical Examples. Journal of Industrial Ecology 5(2), 71-88.</ref>. Její koncept vychází ze stejné filozofie jako analýza materiálových toků. Cílem je v energetických jednotkách (J) posoudit všechny vstupy a výstupy energie do respektive z ekonomického systému. Na rozdíl od konvenční energetické bilance zahrnuje také vstupy na energii bohatých materiálů, které jsou použitelné za jiným účelem než je výroba energie (biomasa, dřevo pro stavebnictví, výrobu papíru, nábytku apod.) a vstupy energií z práce lidí a domácích zvířat. To má význam zejména v případě rozvojových zemí a při srovnání energetické náročnosti ekonomicky rozvinutých států v předindustriálním období a v současnosti – v předindustriálním období představovaly biomasa a práce lidí a zvířat důležitý energetický vstup, konvenční energetické bilance proto poskytují při tomto srovnávání zkreslenou informaci.		Metodika analýzy energetických toků na makroekonomické úrovni (EFA – Energy Flow Analysis) byla vyvinuta ve vídeňském Ústavu pro mezioborová studia. Její koncept vychází ze stejné filozofie jako analýza materiálových toků. Cílem je v energetických jednotkách (J) posoudit všechny vstupy a výstupy energie do respektive z ekonomického systému. Na rozdíl od konvenční energetické bilance zahrnuje také vstupy na energii bohatých materiálů, které jsou použitelné za jiným účelem než je výroba energie (biomasa, dřevo pro stavebnictví, výrobu papíru, nábytku apod.) a vstupy energií z práce lidí a domácích zvířat. To má význam zejména v případě rozvojových zemí a při srovnání energetické náročnosti ekonomicky rozvinutých států v předindustriálním období a v současnosti – v předindustriálním období představovaly biomasa a práce lidí a zvířat důležitý energetický vstup, konvenční energetické bilance proto poskytují při tomto srovnávání zkreslenou informaci.

	Obdobně jako MFA (Material Flow Analysis) i EFA poskytuje důležitou datovou základnu pro odvození řady indikátorů udržitelného rozvoje. Ekvivalentem indikátoru DMI je na straně vstupů indikátor „přímý energetický vstup“ (DEI – Direct Energy Input), který zahrnuje domácí těžbu a dovoz energeticky bohatých materiálů. Započítávány nejsou pouze fosilní paliva a dřevo, ale i ostatní energeticky bohaté materiály, především biomasa, a energetické vstupy nemateriální povahy, jakými jsou elektřina a teplo. Vstupy hmotné povahy jsou přepočítávány na základě jejich hrubé kalorické hodnoty. Ekvivalentem indikátoru DMC je indikátor „přímá energetická spotřeba“ (DEC – Direct Energy Consumption), který se rovná indikátoru DEI zmenšenému o vývoz hrubé kalorické hodnoty energeticky bohatých materiálů a energií nemateriální povahy. Na straně výstupů jsou definovány indikátory, které nemají v analýze materiálových toků přímý ekvivalent. Jedním z nich je indikátor „konečné užití energie“ (FEU – Final Energy Use). Tento indikátor je obecně používán také v případě konvenčních energetických bilancí, kde je definován jako energie prodaná konečným spotřebitelům (tedy energie primárních energetických nosičů umenšená o ztráty spojené s jejich přeměnou na užitnou energii). Jeho výpočet v případě EFA se však poněkud liší, protože započtením biomasy a dalších energeticky bohatých materiálů rozšiřuje pojetí primárních energetických nosičů. Dalším výstupním indikátorem analýzy energetických toků je „užitečná energie“ (UE – Useful Energy). UE představuje skutečný energetický přínos spojený s konečným užitím energie. Vypočítáván je vynásobením množství konečné energie (FEU) využité jednotlivými přístroji nebo procesy efektivitou těchto procesů. Výsledky výzkumu na poli EFA umožní zhodnotit energetické toky v ČR. Výzkum bude též přínosem, protože analýza energetických toků ještě nikdy nebyla provedena v zemi, která je v přechodu od centrálního plánování k tržnímu hospodářství a navíc poslouží k prohloubení porozumění socioekonomického rámce české společnosti a jeho interakcí se geobiosférou, potažmo zdroji v ní obsaženými.		Obdobně jako MFA (Material Flow Analysis) i EFA poskytuje důležitou datovou základnu pro odvození řady indikátorů udržitelného rozvoje. Ekvivalentem indikátoru DMI je na straně vstupů indikátor „přímý energetický vstup“ (DEI – Direct Energy Input), který zahrnuje domácí těžbu a dovoz energeticky bohatých materiálů. Započítávány nejsou pouze fosilní paliva a dřevo, ale i ostatní energeticky bohaté materiály, především biomasa, a energetické vstupy nemateriální povahy, jakými jsou elektřina a teplo. Vstupy hmotné povahy jsou přepočítávány na základě jejich hrubé kalorické hodnoty. Ekvivalentem indikátoru DMC je indikátor „přímá energetická spotřeba“ (DEC – Direct Energy Consumption), který se rovná indikátoru DEI zmenšenému o vývoz hrubé kalorické hodnoty energeticky bohatých materiálů a energií nemateriální povahy. Na straně výstupů jsou definovány indikátory, které nemají v analýze materiálových toků přímý ekvivalent. Jedním z nich je indikátor „konečné užití energie“ (FEU – Final Energy Use). Tento indikátor je obecně používán také v případě konvenčních energetických bilancí, kde je definován jako energie prodaná konečným spotřebitelům (tedy energie primárních energetických nosičů umenšená o ztráty spojené s jejich přeměnou na užitnou energii). Jeho výpočet v případě EFA se však poněkud liší, protože započtením biomasy a dalších energeticky bohatých materiálů rozšiřuje pojetí primárních energetických nosičů. Dalším výstupním indikátorem analýzy energetických toků je „užitečná energie“ (UE – Useful Energy). UE představuje skutečný energetický přínos spojený s konečným užitím energie. Vypočítáván je vynásobením množství konečné energie (FEU) využité jednotlivými přístroji nebo procesy efektivitou těchto procesů. Výsledky výzkumu na poli EFA umožní zhodnotit energetické toky v ČR. Výzkum bude též přínosem, protože analýza energetických toků ještě nikdy nebyla provedena v zemi, která je v přechodu od centrálního plánování k tržnímu hospodářství a navíc poslouží k prohloubení porozumění socioekonomického rámce české společnosti a jeho interakcí se geobiosférou, potažmo zdroji v ní obsaženými.

	== Zdroje ==		== Odkazy ==

			=== Reference ===
			<references />

			=== Zdroje ===
	*COŽP UK: [http://www.czp.cuni.cz/czp/index.php/cz/oddeleni-indikatoru-environmentalni-udrzitelnosti/13-analyza-materialovych-toku Analýza materiálových toků]		*COŽP UK: [http://www.czp.cuni.cz/czp/index.php/cz/oddeleni-indikatoru-environmentalni-udrzitelnosti/13-analyza-materialovych-toku Analýza materiálových toků]
	*Eurostat (2001a): Economy-wide material flow accounts and derived indicators. A methodological Guide. Luxembourg.		*Eurostat (2001a): Economy-wide material flow accounts and derived indicators. A methodological Guide. Luxembourg.
Řádek 32:		Řádek 36:
	[[Kategorie:Odpadové hospodářství]]		[[Kategorie:Odpadové hospodářství]]

	~~== Odkazy ==~~		== Externí odkazy ==
	~~===Reference===~~
	~~<references/>~~

	=== Externí odkazy ===
	*[http://en.wikipedia.org/wiki/Material_flow_analysis Material flow analysis na anglické Wikipedii]		*[http://en.wikipedia.org/wiki/Material_flow_analysis Material flow analysis na anglické Wikipedii]
	*[http://en.wikipedia.org/wiki/Material_flow_accounting Material flow accounting na anglické Wikipedii]		*[http://en.wikipedia.org/wiki/Material_flow_accounting Material flow accounting na anglické Wikipedii]

Admin: /* Zdroje */

2013-06-11T07:51:49Z

Zdroje

← Starší verze		Verze z 11. 6. 2013, 09:51
Řádek 26:		Řádek 26:
	== Zdroje ==		== Zdroje ==
	*COŽP UK: [http://www.czp.cuni.cz/czp/index.php/cz/oddeleni-indikatoru-environmentalni-udrzitelnosti/13-analyza-materialovych-toku Analýza materiálových toků]		*COŽP UK: [http://www.czp.cuni.cz/czp/index.php/cz/oddeleni-indikatoru-environmentalni-udrzitelnosti/13-analyza-materialovych-toku Analýza materiálových toků]
	*COŽP UK: [http://www.cozp.cuni.cz/COZP-34.html Analýza energetických toků]
	*Eurostat (2001a): Economy-wide material flow accounts and derived indicators. A methodological Guide. Luxembourg.		*Eurostat (2001a): Economy-wide material flow accounts and derived indicators. A methodological Guide. Luxembourg.

Hanca: /* Zdroje */

2013-05-28T08:57:42Z

Zdroje

← Starší verze		Verze z 28. 5. 2013, 10:57
Řádek 25:		Řádek 25:

	== Zdroje ==		== Zdroje ==
	*COŽP UK: [http://www.~~cozp~~.cuni.cz/~~COZP~~-~~33.html~~ Analýza materiálových toků]		*COŽP UK: [http://www.czp.cuni.cz/czp/index.php/cz/oddeleni-indikatoru-environmentalni-udrzitelnosti/13-analyza-materialovych-toku Analýza materiálových toků]
	*COŽP UK: [http://www.cozp.cuni.cz/COZP-34.html Analýza energetických toků]		*COŽP UK: [http://www.cozp.cuni.cz/COZP-34.html Analýza energetických toků]
	*Eurostat (2001a): Economy-wide material flow accounts and derived indicators. A methodological Guide. Luxembourg.		*Eurostat (2001a): Economy-wide material flow accounts and derived indicators. A methodological Guide. Luxembourg.

Admin: /* Reference */

2013-04-28T20:45:46Z

Reference

← Starší verze		Verze z 28. 4. 2013, 22:45
Řádek 35:		Řádek 35:
	== Odkazy ==		== Odkazy ==
	===Reference===		===Reference===
	</~~references~~>		<references/>

	=== Externí odkazy ===		=== Externí odkazy ===
	*[http://en.wikipedia.org/wiki/Material_flow_analysis Material flow analysis na anglické Wikipedii]		*[http://en.wikipedia.org/wiki/Material_flow_analysis Material flow analysis na anglické Wikipedii]

Admin: typo, reference

2013-04-28T20:44:50Z

typo, reference

← Starší verze		Verze z 28. 4. 2013, 22:44
Řádek 1:		Řádek 1:
	== Úvod ==		== Úvod ==

	Aby mohl ekonomický systém fungovat, to znamená produkovat služby a zboží k uspokojování lidských potřeb, chová se podobně jako živý organismus: absorbuje látky a energii z okolního prostředí, které jsou do jisté míry využity, ale nakonec jsou všechny materiály přeměněny na odpady a jsou uvolněny nazpátek do životního prostředí. Na straně vstupů ekonomický systém absorbuje zejména [[wikipedia:cs:fosilní palivo\|fosilní paliva]] a další nerostné suroviny, [[wikipedia:cs:biomasa\|biomasu]] a vodu, na straně výstupů jsou uvolňovány emise do vody, do vzduchu a tuhé odpady. Tento tok materiálů, který dosud má převážně jednosměrný charakter (pouze malá část materiálů je recyklována a znovu využita) bývá nazýván průmyslovým nebo šířeji socio-ekonomickým metabolismem.		Aby mohl ekonomický systém fungovat, to znamená produkovat služby a zboží k uspokojování lidských potřeb, chová se podobně jako živý organismus: absorbuje látky a energii z okolního prostředí, které jsou do jisté míry využity, ale nakonec jsou všechny materiály přeměněny na odpady a jsou uvolněny nazpátek do životního prostředí. Na straně vstupů ekonomický systém absorbuje zejména [[wikipedia:cs:fosilní palivo\|fosilní paliva]] a další nerostné suroviny, [[wikipedia:cs:biomasa\|biomasu]] a vodu, na straně výstupů jsou uvolňovány emise do vody, do vzduchu a tuhé odpady. Tento tok materiálů, který dosud má převážně jednosměrný charakter (pouze malá část materiálů je recyklována a znovu využita) bývá nazýván průmyslovým nebo šířeji socio-ekonomickým metabolismem.

Řádek 12:		Řádek 11:

	== Analýza materiálových toků ==		== Analýza materiálových toků ==

	Průtok materiálů a energie ze životního prostředí socio-ekonomickým systémem je označován za primární příčinu environmentálních problémů. Protože každý materiálový tok indikuje velikost tlaku na životní prostředí, je možné předpokládat, že zvyšující se objem jakéhokoli toku způsobí nárůst tlaku na životní prostředí. Soustředíme-li tedy pozornost na vstupy a výstupy plynoucí do a z ekonomického systému a na zvyšování produktivity zdrojů, můžeme dosáhnout snížení zátěže životního prostředí působených lidskou společností (socio-ekonomickou sférou).		Průtok materiálů a energie ze životního prostředí socio-ekonomickým systémem je označován za primární příčinu environmentálních problémů. Protože každý materiálový tok indikuje velikost tlaku na životní prostředí, je možné předpokládat, že zvyšující se objem jakéhokoli toku způsobí nárůst tlaku na životní prostředí. Soustředíme-li tedy pozornost na vstupy a výstupy plynoucí do a z ekonomického systému a na zvyšování produktivity zdrojů, můžeme dosáhnout snížení zátěže životního prostředí působených lidskou společností (socio-ekonomickou sférou).

Řádek 19:		Řádek 17:
	V rámci dematerializace je vyhodnocována kapacita a „metabolická výkonnost“ firem, sektorů nebo regionů. Cílem je zvýšení poměru ekonomických přínosů dosažených z materiálového průtoku. Dematerializace vede ke snižování využívání zdrojů, čímž se redukují jejich negativní dopady na životní prostředí. Na mezinárodní úrovni se objevila celá řada návrhů a doporučení jak a zejména o kolik snížit materiálové toky, a tím průtok materiálů v určité ekonomice nebo ve světě. Návrhy jsou ve většině případů formulovány jako Faktor X (například Faktor 4, Faktor 10 nebo dokonce 100), což znamená požadavek na snížení užití materiálů a energie 4, 10 resp. 100krát.		V rámci dematerializace je vyhodnocována kapacita a „metabolická výkonnost“ firem, sektorů nebo regionů. Cílem je zvýšení poměru ekonomických přínosů dosažených z materiálového průtoku. Dematerializace vede ke snižování využívání zdrojů, čímž se redukují jejich negativní dopady na životní prostředí. Na mezinárodní úrovni se objevila celá řada návrhů a doporučení jak a zejména o kolik snížit materiálové toky, a tím průtok materiálů v určité ekonomice nebo ve světě. Návrhy jsou ve většině případů formulovány jako Faktor X (například Faktor 4, Faktor 10 nebo dokonce 100), což znamená požadavek na snížení užití materiálů a energie 4, 10 resp. 100krát.

	Objektem analýzy toxicity jsou specifické environmentální problémy analyzované v rámci podniku, odvětví nebo regionu. Tyto analýzy je možné rozdělit podle charakteru materiálového toku na analýzy toků chemických prvků a sloučenin, např. Cd, Cl, Pb, ~~CO2~~, CFC – tzv. analýza toku látek (substance flow analysis - SFA), analýzu toků materiálů, např. biomasa, plasty, štěrk, dřevo – tzv. analýza toků materiálů (bulk material flow analysis - bMFA) nebo analýzu toků produktů, např. baterie, auta, tzv. analýza životního cyklu (life cycle analysis - LCA). Výsledky analýzy jsou často využívány jako vstupy pro kvantitativní vyhodnocování rizik.		Objektem analýzy toxicity jsou specifické environmentální problémy analyzované v rámci podniku, odvětví nebo regionu. Tyto analýzy je možné rozdělit podle charakteru materiálového toku na analýzy toků chemických prvků a sloučenin, např. Cd, Cl, Pb, CO<sub>2</sub>, CFC – tzv. analýza toku látek (substance flow analysis - SFA), analýzu toků materiálů, např. biomasa, plasty, štěrk, dřevo – tzv. analýza toků materiálů (bulk material flow analysis - bMFA) nebo analýzu toků produktů, např. baterie, auta, tzv. analýza životního cyklu (life cycle analysis - LCA). Výsledky analýzy jsou často využívány jako vstupy pro kvantitativní vyhodnocování rizik.

	== Analýza energetických toků ==		== Analýza energetických toků ==
			Metodika analýzy energetických toků na makroekonomické úrovni (EFA – Energy Flow Analysis) byla vyvinuta ve vídeňském Ústavu pro mezioborová studia<ref>Haberl, H. (2001a): The energetic metabolism of societies. Part I: Accounting concepts. Journal of Industrial Ecology 5(1), 11-33.</ref><ref>Haberl, H. (2001b): The energetic metabolism of societies. Part II: Empirical Examples. Journal of Industrial Ecology 5(2), 71-88.</ref>. Její koncept vychází ze stejné filozofie jako analýza materiálových toků. Cílem je v energetických jednotkách (J) posoudit všechny vstupy a výstupy energie do respektive z ekonomického systému. Na rozdíl od konvenční energetické bilance zahrnuje také vstupy na energii bohatých materiálů, které jsou použitelné za jiným účelem než je výroba energie (biomasa, dřevo pro stavebnictví, výrobu papíru, nábytku apod.) a vstupy energií z práce lidí a domácích zvířat. To má význam zejména v případě rozvojových zemí a při srovnání energetické náročnosti ekonomicky rozvinutých států v předindustriálním období a v současnosti – v předindustriálním období představovaly biomasa a práce lidí a zvířat důležitý energetický vstup, konvenční energetické bilance proto poskytují při tomto srovnávání zkreslenou informaci.
	Metodika analýzy energetických toků na makroekonomické úrovni (EFA – Energy Flow Analysis) byla vyvinuta ve vídeňském Ústavu pro mezioborová studia (Haberl, 2001a; Haberl, 2001b). Její koncept vychází ze stejné filozofie jako analýza materiálových toků. Cílem je v energetických jednotkách (J) posoudit všechny vstupy a výstupy energie do respektive z ekonomického systému. Na rozdíl od konvenční energetické bilance zahrnuje také vstupy na energii bohatých materiálů, které jsou použitelné za jiným účelem než je výroba energie (biomasa, dřevo pro stavebnictví, výrobu papíru, nábytku apod.) a vstupy energií z práce lidí a domácích zvířat. To má význam zejména v případě rozvojových zemí a při srovnání energetické náročnosti ekonomicky rozvinutých států v předindustriálním období a v současnosti – v předindustriálním období představovaly biomasa a práce lidí a zvířat důležitý energetický vstup, konvenční energetické bilance proto poskytují při tomto srovnávání zkreslenou informaci.

	Obdobně jako MFA (Material Flow Analysis) i EFA poskytuje důležitou datovou základnu pro odvození řady indikátorů udržitelného rozvoje. Ekvivalentem indikátoru DMI je na straně vstupů indikátor „přímý energetický vstup“ (DEI – Direct Energy Input), který zahrnuje domácí těžbu a dovoz energeticky bohatých materiálů. Započítávány nejsou pouze fosilní paliva a dřevo, ale i ostatní energeticky bohaté materiály, především biomasa, a energetické vstupy nemateriální povahy, jakými jsou elektřina a teplo. Vstupy hmotné povahy jsou přepočítávány na základě jejich hrubé kalorické hodnoty. Ekvivalentem indikátoru DMC je indikátor „přímá energetická spotřeba“ (DEC – Direct Energy Consumption), který se rovná indikátoru DEI zmenšenému o vývoz hrubé kalorické hodnoty energeticky bohatých materiálů a energií nemateriální povahy. Na straně výstupů jsou definovány indikátory, které nemají v analýze materiálových toků přímý ekvivalent. Jedním z nich je indikátor „konečné užití energie“ (FEU – Final Energy Use). Tento indikátor je obecně používán také v případě konvenčních energetických bilancí, kde je definován jako energie prodaná konečným spotřebitelům (tedy energie primárních energetických nosičů umenšená o ztráty spojené s jejich přeměnou na užitnou energii). Jeho výpočet v případě EFA se však poněkud liší, protože započtením biomasy a dalších energeticky bohatých materiálů rozšiřuje pojetí primárních energetických nosičů. Dalším výstupním indikátorem analýzy energetických toků je „užitečná energie“ (UE – Useful Energy). UE představuje skutečný energetický přínos spojený s konečným užitím energie. Vypočítáván je vynásobením množství konečné energie (FEU) využité jednotlivými přístroji nebo procesy efektivitou těchto procesů. Výsledky výzkumu na poli EFA umožní zhodnotit energetické toky v ČR. Výzkum bude též přínosem, protože analýza energetických toků ještě nikdy nebyla provedena v zemi, která je v přechodu od centrálního plánování k tržnímu hospodářství a navíc poslouží k prohloubení porozumění socioekonomického rámce české společnosti a jeho interakcí se geobiosférou, potažmo zdroji v ní obsaženými.		Obdobně jako MFA (Material Flow Analysis) i EFA poskytuje důležitou datovou základnu pro odvození řady indikátorů udržitelného rozvoje. Ekvivalentem indikátoru DMI je na straně vstupů indikátor „přímý energetický vstup“ (DEI – Direct Energy Input), který zahrnuje domácí těžbu a dovoz energeticky bohatých materiálů. Započítávány nejsou pouze fosilní paliva a dřevo, ale i ostatní energeticky bohaté materiály, především biomasa, a energetické vstupy nemateriální povahy, jakými jsou elektřina a teplo. Vstupy hmotné povahy jsou přepočítávány na základě jejich hrubé kalorické hodnoty. Ekvivalentem indikátoru DMC je indikátor „přímá energetická spotřeba“ (DEC – Direct Energy Consumption), který se rovná indikátoru DEI zmenšenému o vývoz hrubé kalorické hodnoty energeticky bohatých materiálů a energií nemateriální povahy. Na straně výstupů jsou definovány indikátory, které nemají v analýze materiálových toků přímý ekvivalent. Jedním z nich je indikátor „konečné užití energie“ (FEU – Final Energy Use). Tento indikátor je obecně používán také v případě konvenčních energetických bilancí, kde je definován jako energie prodaná konečným spotřebitelům (tedy energie primárních energetických nosičů umenšená o ztráty spojené s jejich přeměnou na užitnou energii). Jeho výpočet v případě EFA se však poněkud liší, protože započtením biomasy a dalších energeticky bohatých materiálů rozšiřuje pojetí primárních energetických nosičů. Dalším výstupním indikátorem analýzy energetických toků je „užitečná energie“ (UE – Useful Energy). UE představuje skutečný energetický přínos spojený s konečným užitím energie. Vypočítáván je vynásobením množství konečné energie (FEU) využité jednotlivými přístroji nebo procesy efektivitou těchto procesů. Výsledky výzkumu na poli EFA umožní zhodnotit energetické toky v ČR. Výzkum bude též přínosem, protože analýza energetických toků ještě nikdy nebyla provedena v zemi, která je v přechodu od centrálního plánování k tržnímu hospodářství a navíc poslouží k prohloubení porozumění socioekonomického rámce české společnosti a jeho interakcí se geobiosférou, potažmo zdroji v ní obsaženými.

	== Zdroje ==		== Zdroje ==
			*COŽP UK: [http://www.cozp.cuni.cz/COZP-33.html Analýza materiálových toků]
	COŽP UK: [http://www.cozp.cuni.cz/COZP-33.html Analýza materiálových toků]		*COŽP UK: [http://www.cozp.cuni.cz/COZP-34.html Analýza energetických toků]
			*Eurostat (2001a): Economy-wide material flow accounts and derived indicators. A methodological Guide. Luxembourg.
	COŽP UK: [http://www.cozp.cuni.cz/COZP-34.html Analýza energetických toků]

	~~Haberl, H. (2001a): The energetic metabolism of societies. Part I: Accounting concepts. Journal of Industrial Ecology 5(1), 11-33.~~

	~~Haberl, H. (2001b): The energetic metabolism of societies. Part II: Empirical Examples. Journal of Industrial Ecology 5(2), 71-88.~~

	Eurostat (2001a): Economy-wide material flow accounts and derived indicators. A methodological Guide. Luxembourg.

	[[Kategorie:Ukazatele stavu prostředí]]		[[Kategorie:Ukazatele stavu prostředí]]
	[[Kategorie:Materiálové toky]]		[[Kategorie:Materiálové toky]]
	[[Kategorie:Odpadové hospodářství]]		[[Kategorie:Odpadové hospodářství]]

	~~{{upravit}}~~

	== Odkazy ==		== Odkazy ==
			===Reference===
			</references>
	=== Externí odkazy ===		=== Externí odkazy ===

	*[http://en.wikipedia.org/wiki/Material_flow_analysis Material flow analysis na anglické Wikipedii]		*[http://en.wikipedia.org/wiki/Material_flow_analysis Material flow analysis na anglické Wikipedii]
	*[http://en.wikipedia.org/wiki/Material_flow_accounting Material flow accounting na anglické Wikipedii]		*[http://en.wikipedia.org/wiki/Material_flow_accounting Material flow accounting na anglické Wikipedii]
	*[http://en.wikipedia.org/wiki/Material_flow_management Material flow management na anglické Wikipedii]		*[http://en.wikipedia.org/wiki/Material_flow_management Material flow management na anglické Wikipedii]
	*[http://en.wikipedia.org/wiki/Energy_flow Energy flow na anglické Wikipedii]		*[http://en.wikipedia.org/wiki/Energy_flow Energy flow na anglické Wikipedii]

			{{upravit}}

Šarkasvo: odkazy

2008-09-10T18:42:53Z

odkazy

← Starší verze		Verze z 10. 9. 2008, 20:42
Řádek 1:		Řádek 1:
	== Úvod ==		== Úvod ==

	Aby mohl ekonomický systém fungovat, to znamená produkovat služby a zboží k uspokojování lidských potřeb, chová se podobně jako živý organismus: absorbuje látky a energii z okolního prostředí, které jsou do jisté míry využity, ale nakonec jsou všechny materiály přeměněny na odpady a jsou uvolněny nazpátek do životního prostředí. Na straně vstupů ekonomický systém absorbuje zejména fosilní paliva a další ~~nerostní~~ suroviny, biomasu a vodu, na straně výstupů jsou uvolňovány emise do vody, do vzduchu a tuhé odpady. Tento tok materiálů, který dosud má převážně jednosměrný charakter (pouze malá část materiálů je recyklována a znovu využita) bývá nazýván průmyslovým nebo šířeji socio-ekonomickým metabolismem.		Aby mohl ekonomický systém fungovat, to znamená produkovat služby a zboží k uspokojování lidských potřeb, chová se podobně jako živý organismus: absorbuje látky a energii z okolního prostředí, které jsou do jisté míry využity, ale nakonec jsou všechny materiály přeměněny na odpady a jsou uvolněny nazpátek do životního prostředí. Na straně vstupů ekonomický systém absorbuje zejména [[wikipedia:cs:fosilní palivo\|fosilní paliva]] a další nerostné suroviny, [[wikipedia:cs:biomasa\|biomasu]] a vodu, na straně výstupů jsou uvolňovány emise do vody, do vzduchu a tuhé odpady. Tento tok materiálů, který dosud má převážně jednosměrný charakter (pouze malá část materiálů je recyklována a znovu využita) bývá nazýván průmyslovým nebo šířeji socio-ekonomickým metabolismem.

	Analýza materiálových toků spolu s analýzou energetických toků představuje jeden z nástrojů jak měřit socio-ekonomický metabolismus. Analýza materiálových toků je však z těchto dvou metodik nadřazenější, protože zpravidla zahrnuje i sledování toků energetických nosičů – fosilních paliv či uranových rud. Analýza materiálových toků je také mnohem propracovanější z metodologického hlediska.		Analýza materiálových toků spolu s analýzou energetických toků představuje jeden z nástrojů jak měřit socio-ekonomický metabolismus. Analýza materiálových toků je však z těchto dvou metodik nadřazenější, protože zpravidla zahrnuje i sledování toků energetických nosičů – [[wikipedia:cs:fosilní palivo\|fosilních paliv]] či uranových rud. Analýza materiálových toků je také mnohem propracovanější z metodologického hlediska.

	Za jednu z nejucelenějších metod analýzy materiálových toků je považována analýza materiálových toků na makroekonomické úrovni. Jejím cílem je kvantifikovat fyzickou výměnu mezi národní ekonomikou, životním prostředím a cizími ekonomikami a to na základě celkového hmotnostního množství materiálů, které každý rok proteče přes hranice národní ekonomiky. Na základě této analýzy se sestavuje řada indikátorů, například přímý materiálový vstup či celkové materiálové požadavky.		Za jednu z nejucelenějších metod analýzy materiálových toků je považována analýza materiálových toků na makroekonomické úrovni. Jejím cílem je kvantifikovat fyzickou výměnu mezi národní ekonomikou, životním prostředím a cizími ekonomikami a to na základě celkového hmotnostního množství materiálů, které každý rok proteče přes hranice národní ekonomiky. Na základě této analýzy se sestavuje řada indikátorů, například přímý materiálový vstup či celkové materiálové požadavky.

Majka.Dlouha: /* Zdroje */

2008-02-20T08:36:31Z

Zdroje

← Starší verze		Verze z 20. 2. 2008, 10:36
Řádek 44:		Řádek 44:

	{{upravit}}		{{upravit}}

			== Odkazy ==

			=== Externí odkazy ===

			*[http://en.wikipedia.org/wiki/Material_flow_analysis Material flow analysis na anglické Wikipedii]
			*[http://en.wikipedia.org/wiki/Material_flow_accounting Material flow accounting na anglické Wikipedii]
			*[http://en.wikipedia.org/wiki/Material_flow_management Material flow management na anglické Wikipedii]
			*[http://en.wikipedia.org/wiki/Energy_flow Energy flow na anglické Wikipedii]

Jiří Dlouhý v 18. 2. 2008, 19:43

2008-02-18T19:43:16Z

← Starší verze		Verze z 18. 2. 2008, 21:43
Řádek 41:		Řádek 41:
	[[Kategorie:Ukazatele stavu prostředí]]		[[Kategorie:Ukazatele stavu prostředí]]
	[[Kategorie:Materiálové toky]]		[[Kategorie:Materiálové toky]]
			[[Kategorie:Odpadové hospodářství]]

	{{upravit}}		{{upravit}}

Jiří Dlouhý v 18. 2. 2008, 18:57

2008-02-18T18:57:19Z

← Starší verze		Verze z 18. 2. 2008, 20:57
Řádek 40:		Řádek 40:

	[[Kategorie:Ukazatele stavu prostředí]]		[[Kategorie:Ukazatele stavu prostředí]]
			[[Kategorie:Materiálové toky]]

			{{upravit}}

Jiří Dlouhý v 17. 2. 2008, 12:31

2008-02-17T12:31:29Z

← Starší verze		Verze z 17. 2. 2008, 14:31
Řádek 38:		Řádek 38:

	Eurostat (2001a): Economy-wide material flow accounts and derived indicators. A methodological Guide. Luxembourg.		Eurostat (2001a): Economy-wide material flow accounts and derived indicators. A methodological Guide. Luxembourg.

			[[Kategorie:Ukazatele stavu prostředí]]