Časoprostorová komprese - Historie editací

Admin: typo, citace

2013-05-03T05:07:26Z

typo, citace

← Starší verze		Verze z 3. 5. 2013, 07:07
Řádek 1:		Řádek 1:
	Narůstající mobilita obyvatelstva, zboží, služeb a informací má za následek, že vzdálenosti, hranice a tím prostor i čas přestávají mít význam<ref name="Bauman">Bauman, Z. (1999) ''Globalizace. Důsledky pro člověka.'' Praha: Mladá fronta. Viz též [http://pes.fsv.cuni.cz/recenze_masarik_bauman.htm Recenze] P. Masaříka</ref>. Zvyšuje se počet komunikačních vazeb (často na úkor intenzity i kvality těchto vazeb), což vede k optickému zmenšování planety Země. Znamená to, že čas může být reorganizován k překonání prostoru, zkracování času je zkracováním vzdáleností i zjednodušování sociálních činností. To změnilo lidské zakoušení světa - lidé na různých místech planety mají zkušenosti o stejné věci a ve stejném čase, takže vlastně žijí ve stejném místě (Harvey, 1989~~, str~~. ~~241~~). Z tohoto hlediska by bylo možno říci, že v globalizaci dochází k určitému relativizování geograficko-prostorových hranic a limitem sociální aktivity se stává možnost komunikace a participace v takto utvářených vztazích (Scholte, 2000, str. 51).		Narůstající mobilita obyvatelstva, zboží, služeb a informací má za následek, že vzdálenosti, hranice a tím prostor i čas přestávají mít význam<ref name="Bauman">Bauman, Z. (1999) ''Globalizace. Důsledky pro člověka.'' Praha: Mladá fronta. Viz též [http://pes.fsv.cuni.cz/recenze_masarik_bauman.htm Recenze] P. Masaříka</ref>. Zvyšuje se počet komunikačních vazeb (často na úkor intenzity i kvality těchto vazeb), což vede k optickému zmenšování planety Země. Znamená to, že čas může být reorganizován k překonání prostoru, zkracování času je zkracováním vzdáleností i zjednodušování sociálních činností. To změnilo lidské zakoušení světa - lidé na různých místech planety mají zkušenosti o stejné věci a ve stejném čase, takže vlastně žijí ve stejném místě<ref>Harvey, D. (1989). The condition of postmodernity (Vol. 14). Oxford: Blackwell</ref>. Z tohoto hlediska by bylo možno říci, že v globalizaci dochází k určitému relativizování geograficko-prostorových hranic a limitem sociální aktivity se stává možnost komunikace a participace v takto utvářených vztazích <ref>Scholte, J. A. (2000). Globalization: A Critical Introduction, Macmillan. str. 51</ref>

	Globalizaci tak vytváří více propojený svět: lidské společnosti se stávají stále více navzájem závislé (používán je termín interdependence) – v politickém, technologickém, ekonomickém, environmentálním i kulturním smyslu. Žádná země již není soběstačným ostrovem. Sociální vztahy se rozšiřují - jednání zeměpisně vzdáleného jednajícího má důsledky v jiných oblastech, to znamená narůstá vzájemná závislost jednajících lidí na velké vzdálenosti (Giddens, 1997, str. 69). Globální mapování a měření času umožnily rostoucí oddělování sociálních vztahů od lokálního místního omezení, a jejich restrukturace v čase a prostoru pomocí symbolů, znaků a technických médií. Sociální činnosti jsou závislé na informacích, vědění, odbornících a na komunikaci vědomostí. V současnosti se mluví o globální struktuře politicko-ekonomických a kulturních vztahů, jež přesahují tradiční hranice ve společnosti.		Globalizaci tak vytváří více propojený svět: lidské společnosti se stávají stále více navzájem závislé (používán je termín interdependence) – v politickém, technologickém, ekonomickém, environmentálním i kulturním smyslu. Žádná země již není soběstačným ostrovem. Sociální vztahy se rozšiřují - jednání zeměpisně vzdáleného jednajícího má důsledky v jiných oblastech, to znamená narůstá vzájemná závislost jednajících lidí na velké vzdálenosti (Giddens, 1997, str. 69). Globální mapování a měření času umožnily rostoucí oddělování sociálních vztahů od lokálního místního omezení, a jejich restrukturace v čase a prostoru pomocí symbolů, znaků a technických médií. Sociální činnosti jsou závislé na informacích, vědění, odbornících a na komunikaci vědomostí. V současnosti se mluví o globální struktuře politicko-ekonomických a kulturních vztahů, jež přesahují tradiční hranice ve společnosti.
Řádek 13:		Řádek 13:

	{{licence cc\|Mezřický, Václav}}		{{licence cc\|Mezřický, Václav}}
	~~{{upravit Martin}}~~

	[[Kategorie:Globalizace]]		[[Kategorie:Globalizace]]
Řádek 21:		Řádek 20:
	=== Externí odkazy ===		=== Externí odkazy ===

	*[~~http~~://en~~.wikipedia.org/wiki/~~Economic_mobility Ekonomická mobilita na anglické Wikipedii]		*[[w:en:Economic_mobility\|Ekonomická mobilita na anglické Wikipedii]]
	*[~~http~~://en~~.wikipedia.org/wiki/~~Social_mobility Sociální mobilita na anglické Wikipedii]		*[[w:en:Social_mobility\|Sociální mobilita na anglické Wikipedii]]
	*[~~http~~://en~~.wikipedia.org/wiki/~~Population_mobility Populační mobilita na anglické Wikipedii]		*[[w:en:Population_mobility\|Populační mobilita na anglické Wikipedii]]
	*[~~http~~://cs~~.wikipedia.org/wiki/Soci%C3%A1ln%C3%AD_mobilita~~ Sociální mobilita na české Wikipedii]		*[[w:cs:Sociální mobilita\|Sociální mobilita na české Wikipedii]]

Majka.Dlouha v 20. 2. 2008, 09:25

2008-02-20T09:25:37Z

← Starší verze		Verze z 20. 2. 2008, 11:25
Řádek 16:		Řádek 16:

	[[Kategorie:Globalizace]]		[[Kategorie:Globalizace]]

			== Odkazy ==

			=== Externí odkazy ===

			*[http://en.wikipedia.org/wiki/Economic_mobility Ekonomická mobilita na anglické Wikipedii]
			*[http://en.wikipedia.org/wiki/Social_mobility Sociální mobilita na anglické Wikipedii]
			*[http://en.wikipedia.org/wiki/Population_mobility Populační mobilita na anglické Wikipedii]
			*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Soci%C3%A1ln%C3%AD_mobilita Sociální mobilita na české Wikipedii]

Jiří Dlouhý v 16. 2. 2008, 18:06

2008-02-16T18:06:21Z

← Starší verze		Verze z 16. 2. 2008, 20:06
Řádek 1:		Řádek 1:
	Narůstající mobilita obyvatelstva, zboží, služeb a informací má za následek, že vzdálenosti, hranice a tím prostor i čas přestávají mít význam (Bauman, 1999). Zvyšuje se počet komunikačních vazeb (často na úkor intenzity i kvality těchto vazeb), což vede k optickému zmenšování planety Země. Znamená to, že čas může být reorganizován k překonání prostoru, zkracování času je zkracováním vzdáleností i zjednodušování sociálních činností. To změnilo lidské zakoušení světa - lidé na různých místech planety mají zkušenosti o stejné věci a ve stejném čase, takže vlastně žijí ve stejném místě (Harvey, 1989, str. 241). Z tohoto hlediska by bylo možno říci, že v globalizaci dochází k určitému relativizování geograficko-prostorových hranic a limitem sociální aktivity se stává možnost komunikace a participace v takto utvářených vztazích (Scholte, 2000, str. 51).		Narůstající mobilita obyvatelstva, zboží, služeb a informací má za následek, že vzdálenosti, hranice a tím prostor i čas přestávají mít význam<ref name="Bauman">Bauman, Z. (1999) ''Globalizace. Důsledky pro člověka.'' Praha: Mladá fronta. Viz též [http://pes.fsv.cuni.cz/recenze_masarik_bauman.htm Recenze] P. Masaříka</ref>. Zvyšuje se počet komunikačních vazeb (často na úkor intenzity i kvality těchto vazeb), což vede k optickému zmenšování planety Země. Znamená to, že čas může být reorganizován k překonání prostoru, zkracování času je zkracováním vzdáleností i zjednodušování sociálních činností. To změnilo lidské zakoušení světa - lidé na různých místech planety mají zkušenosti o stejné věci a ve stejném čase, takže vlastně žijí ve stejném místě (Harvey, 1989, str. 241). Z tohoto hlediska by bylo možno říci, že v globalizaci dochází k určitému relativizování geograficko-prostorových hranic a limitem sociální aktivity se stává možnost komunikace a participace v takto utvářených vztazích (Scholte, 2000, str. 51).

	Globalizaci tak vytváří více propojený svět: lidské společnosti se stávají stále více navzájem závislé (používán je termín interdependence) – v politickém, technologickém, ekonomickém, environmentálním i kulturním smyslu. Žádná země již není soběstačným ostrovem. Sociální vztahy se rozšiřují - jednání zeměpisně vzdáleného jednajícího má důsledky v jiných oblastech, to znamená narůstá vzájemná závislost jednajících lidí na velké vzdálenosti (Giddens, 1997, str. 69). Globální mapování a měření času umožnily rostoucí oddělování sociálních vztahů od lokálního místního omezení, a jejich restrukturace v čase a prostoru pomocí symbolů, znaků a technických médií. Sociální činnosti jsou závislé na informacích, vědění, odbornících a na komunikaci vědomostí. V současnosti se mluví o globální struktuře politicko-ekonomických a kulturních vztahů, jež přesahují tradiční hranice ve společnosti.		Globalizaci tak vytváří více propojený svět: lidské společnosti se stávají stále více navzájem závislé (používán je termín interdependence) – v politickém, technologickém, ekonomickém, environmentálním i kulturním smyslu. Žádná země již není soběstačným ostrovem. Sociální vztahy se rozšiřují - jednání zeměpisně vzdáleného jednajícího má důsledky v jiných oblastech, to znamená narůstá vzájemná závislost jednajících lidí na velké vzdálenosti (Giddens, 1997, str. 69). Globální mapování a měření času umožnily rostoucí oddělování sociálních vztahů od lokálního místního omezení, a jejich restrukturace v čase a prostoru pomocí symbolů, znaků a technických médií. Sociální činnosti jsou závislé na informacích, vědění, odbornících a na komunikaci vědomostí. V současnosti se mluví o globální struktuře politicko-ekonomických a kulturních vztahů, jež přesahují tradiční hranice ve společnosti.
Řádek 9:		Řádek 9:

	== Zdroje ==		== Zdroje ==
			<references/>
			*Čerba, O. (2006) Socioekonomické geografie, materiály. [http://gis.zcu.cz/studium/dbg2/Materialy/html/ch09.html Kapitola 9. Globalizace] (Citováno 2007-02-02)

	*Bauman, ~~Z. (1999) ''Globalizace. Důsledky pro člověka.'' Praha: Mladá fronta. Viz též~~ [~~http://pes.fsv.cuni.cz/recenze_masarik_bauman.htm Recenze] P. Masaříka~~		{{licence cc\|Mezřický, Václav}}
	*Čerba, O. (2006) Socioekonomické geografie, materiály. [~~http~~:~~//gis.zcu.cz/studium/dbg2/Materialy/html/ch09.html Kapitola 9.~~ Globalizace] ~~(Citováno 2007-02-02)~~		{{upravit Martin}}

			[[Kategorie:Globalizace]]

Admin: Nová stránka: Narůstající mobilita obyvatelstva, zboží, služeb a informací má za následek, že vzdálenosti, hranice a tím prostor i čas přestávají mít význam (Bauman, 1999). Zvyš...

2007-12-01T12:32:49Z

Nová stránka: Narůstající mobilita obyvatelstva, zboží, služeb a informací má za následek, že vzdálenosti, hranice a tím prostor i čas přestávají mít význam (Bauman, 1999). Zvyš...

Nová stránka

Narůstající mobilita obyvatelstva, zboží, služeb a informací má za následek, že vzdálenosti, hranice a tím prostor i čas přestávají mít význam (Bauman, 1999). Zvyšuje se počet komunikačních vazeb (často na úkor intenzity i kvality těchto vazeb), což vede k optickému zmenšování planety Země. Znamená to, že čas může být reorganizován k překonání prostoru, zkracování času je zkracováním vzdáleností i zjednodušování sociálních činností. To změnilo lidské zakoušení světa - lidé na různých místech planety mají zkušenosti o stejné věci a ve stejném čase, takže vlastně žijí ve stejném místě (Harvey, 1989, str. 241). Z tohoto hlediska by bylo možno říci, že v globalizaci dochází k určitému relativizování geograficko-prostorových hranic a limitem sociální aktivity se stává možnost komunikace a participace v takto utvářených vztazích (Scholte, 2000, str. 51).

Globalizaci tak vytváří více propojený svět: lidské společnosti se stávají stále více navzájem závislé (používán je termín interdependence) – v politickém, technologickém, ekonomickém, environmentálním i kulturním smyslu. Žádná země již není soběstačným ostrovem. Sociální vztahy se rozšiřují - jednání zeměpisně vzdáleného jednajícího má důsledky v jiných oblastech, to znamená narůstá vzájemná závislost jednajících lidí na velké vzdálenosti (Giddens, 1997, str. 69). Globální mapování a měření času umožnily rostoucí oddělování sociálních vztahů od lokálního místního omezení, a jejich restrukturace v čase a prostoru pomocí symbolů, znaků a technických médií. Sociální činnosti jsou závislé na informacích, vědění, odbornících a na komunikaci vědomostí. V současnosti se mluví o globální struktuře politicko-ekonomických a kulturních vztahů, jež přesahují tradiční hranice ve společnosti.

V této struktuře působí v politické oblasti různé nadnárodní organizace, asociace či koalice, v ekonomické oblasti roste role nadnárodních firem a nadnárodních podniků (NNS), roste globální dělba práce, množí se nadnárodní regionální integrace, ekonomické dohody, propojují se finanční trhy apod. Média technické komunikace a přenosu informací ovlivňují rozsah působení určitých kulturních idejí a stereotypů (hojně jsou kritizovány např. reklamy na konzum amerikanizovaných produktů v podobě tzv. McDonaldizace anebo šíření jednoho světového jazyka – globální angličtiny). Na kulturní globalizaci působí rovněž vzájemné působení anebo míšení různých kulturních jevů, tzv. hybridizace, vznikající nejen v důsledku technické komunikace, ale také díky růstu prostorové sociální mobility – zejména migrace a cestování.

V rámci časoprostorové komprese dochází také k novému dělení světa, kdy se ostře diferencují lidé s přístupem ke komunikačním a informačním technologiím a lidé, kteří k nim přístup nemají nebo ho mají pouze omezený. Tak se vůči sobě ostřeji vymezují mladí a staří, chudí a bohatí, lidé s odlišným stupněm vzdělání, obyvatelé prvního a třetího světa (jádra a periférie).

== Zdroje ==

*Bauman, Z. (1999) ''Globalizace. Důsledky pro člověka.'' Praha: Mladá fronta. Viz též [http://pes.fsv.cuni.cz/recenze_masarik_bauman.htm Recenze] P. Masaříka
*Čerba, O. (2006) Socioekonomické geografie, materiály. [http://gis.zcu.cz/studium/dbg2/Materialy/html/ch09.html Kapitola 9. Globalizace] (Citováno 2007-02-02)