https://www.enviwiki.cz/w/api.php?action=feedcontributions&user=Oiwa&feedformat=atomEnviwiki - Příspěvky [cs]2024-03-28T15:39:41ZPříspěvkyMediaWiki 1.40.0https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=7779Tepelný ostrov2009-01-14T13:40:38Z<p>Oiwa: /* Příčiny vzniku */</p>
<hr />
<div>Klima velkých měst je významně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.<ref name="tiscali">[http://home.tiscali.cz/podnebi/mesto/mestkli4.html Městské klima]</ref> <br />
[[Soubor:obruhi1.jpg|thumb|upright=2.2|Teplota v různých prostředích (EPA, 2008; www.urbanheatislands.com/)]]<br />
<br />
<br />
==Příčiny vzniku==<br />
Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace zejména těchto vlivů:<ref name="Bednar">Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum</ref><br />
<br />
*masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší<br />
*nižší [http://cs.wikipedia.org/wiki/Albedo albedo] městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování (díky tomu jsou ve městech i v noci vyšší teploty než v okolní krajině)<br />
*snížené [[efektivní vyzařování]] tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem atmosférických [http://cs.wikipedia.org/wiki/Aerosol aerosolů], které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy<br />
<br />
==Dynamika==<br />
Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).<ref name="Bednar"/><br />
<br />
V nočních hodinách dochází vlivem zpomaleného uvolňování tepla v městském prostředí ke vzniku lokálního proudění - tzv. městské brízy. Chladnější vzduch z okolí stéká do města, odkud vytlačuje teplý vzduch směrem vzhůru. (Ten může ve vyšších hladinách atmosféry kondenzovat - srážky indukované tepelným ostrovem.) Ráno se venkovské oblasti zahřívají rychleji než zástavba, proto následuje proudění opačným směrem, z města do okolní krajiny.<ref name="UHI">[http://www.urbanheatislands.com/ Urban heat islands]</ref> <br />
<br />
Maxima denních teplot jsou ve městě vlivem tepelného ostrova posunuta do pozdějších hodin, než je tomu ve volné krajině.<ref name="Bednar"/><br />
<br />
==Dopady==<br />
*vyšší teploty ve městech podporují vznik škodlivin - např. [[přízemní ozon|přízemního ozonu]], oxidů uhlíku, oxidu siřičitého; také způsobují vyšší prašnost<ref name="UHI"/> Maximální koncentrace polutantů často korespondují s maximy denních teplot, vlivem tepelného ostrova posunutými do pozdějších hodin, než je tomu ve volné krajině,<ref name="Bednar"/> <br />
<br />
*aditivní zvýšení již tak vysokých letních teplot vede samo o sobě k ohrožení zdraví některých skupin obyvatel (např. kardiaci, obecně hlavně staří lidé a děti), rovněž zvýšené koncentrace škodlivin mají neblahé zdravotní důsledky (respirační problémy atd.)<ref name="UHI"/><br />
<br />
==Opatření==<br />
*především cílené územní plánování - snížení albeda města vysazením většího množství zeleně (vegetace snižuje teplotu i jinými způsoby) a používáním světlých lesklých materiálů<ref name="UHI"/><br />
*minimalizace zdrojů odpadního tepla a aerosolových částic - omezení automobilové dopravy, lepší technologie ve výrobách atd.<ref name="Bednar"/><br />
<br />
==Témata==<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Heat_island Městský tepelný ostrov na anglické Wikipedii]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Související stránky===<br />
[[Městská zeleň]]<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
[http://isu1.indstate.edu/heatisland/ Role zeleně při eliminaci tepelného ostrova (Aj)]<br />
===Literatura===<br />
Taha, H. (2008): Meso-urban meteorological and photochemical modeling of heat island mitigation. Atmospheric Environment, Volume 42, Issue 38, December 2008, Pages 8795-8809</div>Oiwahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=M%C4%9Bstsk%C3%A1_zele%C5%88&diff=7706Městská zeleň2009-01-13T21:25:54Z<p>Oiwa: /* Funkce zeleně */</p>
<hr />
<div>Slovo "městská zeleň" je používané širokou veřejností, sdělovacími prostředky, vyskytuje se i v řadě odborných článků, jeho význam je však málokdy specifikován. <br />
[[Soubor:ltm.jpg|thumb|upright=2.2|Zeleň ve městě (www.litomerice.cz)]]<br />
<br />
<br />
==Definice pojmu==<br />
V literatuře jsou jako městská zeleň nejčastěji označovány městské a příměstské lesy, parky a uliční zeleň, dále řeky a vodní plochy, zahrady, trávníky, zeleň zástavby (dvory) a mokřady. Méně často jsou zmiňovány farmy a jiné formy příměstského zemědělství,<ref name="Memon">Memon, P. A., Lee-Smith, D. (1993): Urban Agriculture in Kenya. Canadian Journal of African Studies / Revue Canadienne des Études Africaines, Vol. 27, No. 1., pp. 25-42</ref> golfová hřiště,<ref name="Yasuda">Yasuda, M., Koike, F. (2006): Do golf courses provide a refuge for flora and fauna in Japanese urban landscapes? Landscape and Urban Planning, Volume 75, Issues 1-2, Pages 58-68</ref> pobřeží, hřbitovy,<ref name="Lussenhop">Lussenhop, J. (1977): Urban Cemeteries as Bird Refuges. The Condor, Vol. 79, No. 4.,pp. 456-461</ref> jednotlivé stromy, botanické zahrady, rumiště a opuštěné plochy;<ref name="Sádlo">Sádlo, J., Pokorný, P. (2004): Krajina pražského eastendu. Vesmír, ročník 83(134), 9 2004</ref> můžeme ojediněle objevit též zmínku o přírodní rezervaci, křovinách či britských „greenbelts“ (soustředné pásy zeleně).<ref name="Thomas">Thomas, D. (1990): The Edge of the City. Transactions of the Institute of British Geographers, New Series, Vol. 15, No. 2., pp.131-138</ref> <br />
Existuje mnoho způsobů klasifikace městské zeleně podle různých autorů.<ref name="Supuka">Supuka, J. a kol., 1991: Ekologické princípy tvorby a ochrany zelene. Vydavatelstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava</ref> <ref name="Kučera">Kučera, P. (2003): Subprojekt: Významné krajinné prvky, přírodní parky a ÚSES v urbanizovaném prostoru, část ÚSES v systému zeleně. VaV/660/1/02 Biosféra – SE, Strategie a metodická podpora údržby a rozvoje zeleně v urbanizovaném prostoru.Závěrečná zpráva 2002-2003</ref> <ref name="Ong">Ong, B. L. (2003): Green plot ratio: an ecological measure for architecture and urban planning. Landscape and Urban Planning, Volume 63, Issue 4, Pages 197-211</ref> <ref name="Pickett">Pickett, S. T. A., Cadenasso, M. L. et al. (2001): Urban Ecological Systems: Linking Terrestrial Ecological, Physical, and Socioeconomic Components of Metropolitan Areas. Annual Review of Ecology and Systematics, Vol. 32., pp. 127-157</ref> <ref name="Kent">Kent, M., Stevens, R. A., Zhang, L. (1999): Urban plant ecology patterns and processes: a case study of the flora of the City of Plymouth, Devon, U. K. Journal of Biogeography, Vol. 26, No. 6., pp. 1281-1298</ref> <ref name="Oke">Oke, T. R., Crowther, J. M. et al. (1989): The Micrometeorology of the Urban Forest [and Discussion]. Philosophical Transactions of the Royal Society of London. Series B, Biological Sciences, Vol. 324, No. 1223, Forest, Weather and Climate, pp. 335-349</ref> <ref name="Dreistadt">Dreistadt, S. H., Dahlsten, D. L., Frankie G. W. (1990): Urban Forests and Insect Ecology. BioScience, Vol. 40, No. 3., pp. 192-198</ref><br />
<br />
==Funkce zeleně==<br />
O vegetaci ve městě - městské zeleni - se většinou hovoří v souvislosti s jejími funkcemi. Ty bývají děleny na funkce ekologické, sociální a ekonomické, a bývá jim přisuzován různě velký význam. <br />
<br />
'''Ekologické funkce''' zajišťují rostliny jednak svými fyziologickými pochody (schopností zachytávání a absorpce některých látek, <ref name="Guderian">Guderian, R. (ed.), 1985: Air pollution by photochemical oxidants, Ecological Studies, Volume 52. Springer – Verlag Berlin Heidelberg, 346 str. (133-135)</ref> [[transpirace|transpirací]] <ref>[http://mujweb.cz/Veda/biologie/voda.htm#4 Biologie]</ref> apod.), jednak už čistě svou fyzickou existencí. Pod ekologické funkce bývá řazena funkce klimatická, hydrická, edafická, fytobiologická, zoobiotická a přírodoochranná,<ref name="Supuka"/> přičemž jednotlivé „podfunkce“ se ještě dále dělí. Do klimatických funkcí autoři použité literatury řadí snižování znečištění ovzduší a množství přízemního ozonu<ref name="Nowak">Nowak, D. J., Crane, D. E., Stevens, J. C. (2006): Air pollution removal by urban trees and shrubs in the United States. Urban Forestry & Urban Greening, Vol. 4, Issue 3-4, pp. 115-123</ref> <ref name="Guderian"/> regulaci mikroklimatu, snižování teploty a zvyšování vlhkosti ovzduší,<ref name="Oke"/> <ref name="biom">[http://www.biom.cz/index.shtml?x=1942290 Biom]</ref> <ref name="bront">[http://www.brontosauri.cz/onas/cele.htm Brontosaurus]</ref> produkci kyslíku a aerodynamickou funkci.<ref name="Oke"/> Hydrickou funkcí je většinou myšleno zlepšování hydrologických poměrů ve městě (hlavně povrchového odtoku). Edafickou funkci představuje především ochrana půdy proti erozi a zvyšování kvality půdy.<ref name="bront"/><br />
<br />
Ze '''sociálních funkcí''' bývá zmiňována funkce rekreační, hygienická, estetická, a psychologická;<ref name="Supuka"/> <ref name="Flores">Flores, A., Pickett, S. T. A. et al. (1998): Adopting a modern ecological view of the metropolitan landscape: the case of a greenspace system for the New York City region. Landscape and Urban Planning, Volume 39, Issue 4, January 1998, Pages 295-308</ref> pod hygienickou funkci spadá redukce hluku a bakteriostatická funkce.<ref name="biom"/> <ref name="bront"/><br />
<br />
Zeleni bývají někdy přisuzovány také '''ekonomické funkce''',<ref name="Supuka"/> <ref name="Li 2005">Li, F., Wang, R. et al. (2005): Comprehensive concept planning of urban greening based on ecological principles: a case study in Beijing, China. Landscape and Urban Planning, Volume 72, Issue 4, Pages 325-336</ref> je však zřídka rozváděno o které se jedná (možné funkce - tvorba pracovních míst, zvyšení atraktivity místa pro bydlení ...).<br />
<br />
==Co zeleň ve městě ohrožuje==<br />
<br />
Nejčastěji zmiňovanými hrozbami pro městskou zeleň jsou přímý škodlivý vliv člověka, vytlačování zeleně zástavbou a nedostatek nezastavěného prostoru, izolovanost zelených ploch, znečištěné prostředí, nedostatečná ochrana městské přírody, fragmentovanost zeleně a nemoci rostlin.<ref name="Li 2005"/> <ref name="Pickett"/> <ref name="Li 1969">Li, H. L. (1969): Urban Botany: Need for a New Science. BioScience, Vol. 19, No. 10., pp. 882-883</ref> <ref name="Oke"/> <ref name="Dreistadt"/><br />
==Zeleň v územním plánování==<br />
Při začleňování městské zeleně do územního plánu je v odborných pracech většinou kladen důraz na využívání ekologických poznatků a metod.<ref name="Flores"/> <ref name="Zipperer">Zipperer, W. C., Wu, J. et al. (2000): The application of ecological principles to urban and urbanizing landscapes. Ecological Applicatins, lO(3)., pp 685-688</ref> V České republice se v této souvislosti praktikuje např. vymezování městského ÚSESu ([[územní systém ekologické stability]]) a užití managementu odpovídajícího takovým územím.<ref name="Kučera"/><br />
Při plánování konkrétních zelených ploch ve městě často vzniká otázka, zda upřednostnit ekologické či estetické hledisko (např. park prorostlý křovinami x park s anglickým trávníkem), zda tato dvě hlediska musí být nutně v rozporu je však subjektivní záležitost.<br />
<br />
==Čím může městská zeleň škodit==<br />
Možná negativa vegetace ve městě nebývají často zmiňována, ale může se jednat např. o pylové alergeny, stínění oken, narušování staveb kořeny apod.<ref name="Dreistadt"/><br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
==Odkazy==<br />
===Související stránky===<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_ovzdu%C5%A1%C3%AD Znečištění ovzduší na české Wikipedii]<br />
<br />
[[Územní plánování]]<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
[http://envis.praha-mesto.cz/(wqyqtj45z5dbhvjnbjenvink)/zdroj.aspx?typ=2&Id=73511&sh=-982309555 Městská zeleň v Praze]<br />
<br />
[http://www.greenhome.cz/clanky/vliv-ethylenu-a-dalsich-skodlivych-plynu-na-rust-a Vliv plynných polutantů na růst a vývoj rostlin]<br />
<br />
[http://www.sciencedirect.com/ ScienceDirect]<br />
<br />
===Literatura===<br />
Koziol, M. J., Whatley, F. R., 1984: Gaseous Air Pollutants and Plant Metabolism.University Press Cambridge, 466 str. <br />
<br />
McDonell, M. J., Pickett, S. T. A. (1990): Ecosystem Structure and Function along Urban-Rural Gradients: An Unexploited Opportunity for Ecology. Ecology, Vol. 71, No.4., pp. 1232-1237<br />
<br />
Zerbe, S. (1998): Potential Natural Vegetation: Validity and Applicability in Landscape Planning and Nature Conservation. Applied Vegetation Science, Vol. 1, No. 2., pp. 165-172.</div>Oiwahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=M%C4%9Bstsk%C3%A1_zele%C5%88&diff=7705Městská zeleň2009-01-13T21:24:00Z<p>Oiwa: /* Funkce zeleně */</p>
<hr />
<div>Slovo "městská zeleň" je používané širokou veřejností, sdělovacími prostředky, vyskytuje se i v řadě odborných článků, jeho význam je však málokdy specifikován. <br />
[[Soubor:ltm.jpg|thumb|upright=2.2|Zeleň ve městě (www.litomerice.cz)]]<br />
<br />
<br />
==Definice pojmu==<br />
V literatuře jsou jako městská zeleň nejčastěji označovány městské a příměstské lesy, parky a uliční zeleň, dále řeky a vodní plochy, zahrady, trávníky, zeleň zástavby (dvory) a mokřady. Méně často jsou zmiňovány farmy a jiné formy příměstského zemědělství,<ref name="Memon">Memon, P. A., Lee-Smith, D. (1993): Urban Agriculture in Kenya. Canadian Journal of African Studies / Revue Canadienne des Études Africaines, Vol. 27, No. 1., pp. 25-42</ref> golfová hřiště,<ref name="Yasuda">Yasuda, M., Koike, F. (2006): Do golf courses provide a refuge for flora and fauna in Japanese urban landscapes? Landscape and Urban Planning, Volume 75, Issues 1-2, Pages 58-68</ref> pobřeží, hřbitovy,<ref name="Lussenhop">Lussenhop, J. (1977): Urban Cemeteries as Bird Refuges. The Condor, Vol. 79, No. 4.,pp. 456-461</ref> jednotlivé stromy, botanické zahrady, rumiště a opuštěné plochy;<ref name="Sádlo">Sádlo, J., Pokorný, P. (2004): Krajina pražského eastendu. Vesmír, ročník 83(134), 9 2004</ref> můžeme ojediněle objevit též zmínku o přírodní rezervaci, křovinách či britských „greenbelts“ (soustředné pásy zeleně).<ref name="Thomas">Thomas, D. (1990): The Edge of the City. Transactions of the Institute of British Geographers, New Series, Vol. 15, No. 2., pp.131-138</ref> <br />
Existuje mnoho způsobů klasifikace městské zeleně podle různých autorů.<ref name="Supuka">Supuka, J. a kol., 1991: Ekologické princípy tvorby a ochrany zelene. Vydavatelstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava</ref> <ref name="Kučera">Kučera, P. (2003): Subprojekt: Významné krajinné prvky, přírodní parky a ÚSES v urbanizovaném prostoru, část ÚSES v systému zeleně. VaV/660/1/02 Biosféra – SE, Strategie a metodická podpora údržby a rozvoje zeleně v urbanizovaném prostoru.Závěrečná zpráva 2002-2003</ref> <ref name="Ong">Ong, B. L. (2003): Green plot ratio: an ecological measure for architecture and urban planning. Landscape and Urban Planning, Volume 63, Issue 4, Pages 197-211</ref> <ref name="Pickett">Pickett, S. T. A., Cadenasso, M. L. et al. (2001): Urban Ecological Systems: Linking Terrestrial Ecological, Physical, and Socioeconomic Components of Metropolitan Areas. Annual Review of Ecology and Systematics, Vol. 32., pp. 127-157</ref> <ref name="Kent">Kent, M., Stevens, R. A., Zhang, L. (1999): Urban plant ecology patterns and processes: a case study of the flora of the City of Plymouth, Devon, U. K. Journal of Biogeography, Vol. 26, No. 6., pp. 1281-1298</ref> <ref name="Oke">Oke, T. R., Crowther, J. M. et al. (1989): The Micrometeorology of the Urban Forest [and Discussion]. Philosophical Transactions of the Royal Society of London. Series B, Biological Sciences, Vol. 324, No. 1223, Forest, Weather and Climate, pp. 335-349</ref> <ref name="Dreistadt">Dreistadt, S. H., Dahlsten, D. L., Frankie G. W. (1990): Urban Forests and Insect Ecology. BioScience, Vol. 40, No. 3., pp. 192-198</ref><br />
<br />
==Funkce zeleně==<br />
O vegetaci ve městě - městské zeleni - se většinou hovoří v souvislosti s jejími funkcemi. Ty bývají děleny na funkce ekologické, sociální a ekonomické, a bývá jim přisuzován různě velký význam. <br />
<br />
'''Ekologické funkce''' zajišťují rostliny jednak svými fyziologickými pochody (schopností zachytávání a absorpce některých látek, <ref name="Guderian">Guderian, R. (ed.), 1985: Air pollution by photochemical oxidants, Ecological Studies, Volume 52. Springer – Verlag Berlin Heidelberg, 346 str. (133-135)</ref> [[transpirace|transpirací]] <ref>[http://mujweb.cz/Veda/biologie/voda.htm#4 Biologie]</ref> apod.), jednak už čistě svou fyzickou existencí. Pod ekologické funkce bývá řazena funkce klimatická, hydrická, edafická, fytobiologická, zoobiotická a přírodoochranná,<ref name="Supuka"/> přičemž jednotlivé „podfunkce“ se ještě dále dělí. Do klimatických funkcí autoři použité literatury řadí snižování znečištění ovzduší a množství přízemního ozonu<ref name="Nowak">Nowak, D. J., Crane, D. E., Stevens, J. C. (2006): Air pollution removal by urban trees and shrubs in the United States. Urban Forestry & Urban Greening, Vol. 4, Issue 3-4, pp. 115-123</ref> <ref name="Guderian"/> regulaci mikroklimatu, snižování teploty a zvyšování vlhkosti ovzduší,<ref name="Oke"/> <ref name="biom">http://www.biom.cz/index.shtml?x=1942290</ref> <ref name="bront">http://www.brontosauri.cz/onas/cele.htm</ref> produkci kyslíku a aerodynamickou funkci.<ref name="Oke"/> Hydrickou funkcí je většinou myšleno zlepšování hydrologických poměrů ve městě (hlavně povrchového odtoku). Edafickou funkci představuje především ochrana půdy proti erozi a zvyšování kvality půdy.<ref name="bront"/><br />
<br />
Ze '''sociálních funkcí''' bývá zmiňována funkce rekreační, hygienická, estetická, a psychologická;<ref name="Supuka"/> <ref name="Flores">Flores, A., Pickett, S. T. A. et al. (1998): Adopting a modern ecological view of the metropolitan landscape: the case of a greenspace system for the New York City region. Landscape and Urban Planning, Volume 39, Issue 4, January 1998, Pages 295-308</ref> pod hygienickou funkci spadá redukce hluku a bakteriostatická funkce.<ref name="biom"/> <ref name="bront"/><br />
<br />
Zeleni bývají někdy přisuzovány také '''ekonomické funkce''',<ref name="Supuka"/> <ref name="Li 2005">Li, F., Wang, R. et al. (2005): Comprehensive concept planning of urban greening based on ecological principles: a case study in Beijing, China. Landscape and Urban Planning, Volume 72, Issue 4, Pages 325-336</ref> je však zřídka rozváděno o které se jedná (možné funkce - tvorba pracovních míst, zvyšení atraktivity místa pro bydlení ...).<br />
<br />
==Co zeleň ve městě ohrožuje==<br />
<br />
Nejčastěji zmiňovanými hrozbami pro městskou zeleň jsou přímý škodlivý vliv člověka, vytlačování zeleně zástavbou a nedostatek nezastavěného prostoru, izolovanost zelených ploch, znečištěné prostředí, nedostatečná ochrana městské přírody, fragmentovanost zeleně a nemoci rostlin.<ref name="Li 2005"/> <ref name="Pickett"/> <ref name="Li 1969">Li, H. L. (1969): Urban Botany: Need for a New Science. BioScience, Vol. 19, No. 10., pp. 882-883</ref> <ref name="Oke"/> <ref name="Dreistadt"/><br />
==Zeleň v územním plánování==<br />
Při začleňování městské zeleně do územního plánu je v odborných pracech většinou kladen důraz na využívání ekologických poznatků a metod.<ref name="Flores"/> <ref name="Zipperer">Zipperer, W. C., Wu, J. et al. (2000): The application of ecological principles to urban and urbanizing landscapes. Ecological Applicatins, lO(3)., pp 685-688</ref> V České republice se v této souvislosti praktikuje např. vymezování městského ÚSESu ([[územní systém ekologické stability]]) a užití managementu odpovídajícího takovým územím.<ref name="Kučera"/><br />
Při plánování konkrétních zelených ploch ve městě často vzniká otázka, zda upřednostnit ekologické či estetické hledisko (např. park prorostlý křovinami x park s anglickým trávníkem), zda tato dvě hlediska musí být nutně v rozporu je však subjektivní záležitost.<br />
<br />
==Čím může městská zeleň škodit==<br />
Možná negativa vegetace ve městě nebývají často zmiňována, ale může se jednat např. o pylové alergeny, stínění oken, narušování staveb kořeny apod.<ref name="Dreistadt"/><br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
==Odkazy==<br />
===Související stránky===<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_ovzdu%C5%A1%C3%AD Znečištění ovzduší na české Wikipedii]<br />
<br />
[[Územní plánování]]<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
[http://envis.praha-mesto.cz/(wqyqtj45z5dbhvjnbjenvink)/zdroj.aspx?typ=2&Id=73511&sh=-982309555 Městská zeleň v Praze]<br />
<br />
[http://www.greenhome.cz/clanky/vliv-ethylenu-a-dalsich-skodlivych-plynu-na-rust-a Vliv plynných polutantů na růst a vývoj rostlin]<br />
<br />
[http://www.sciencedirect.com/ ScienceDirect]<br />
<br />
===Literatura===<br />
Koziol, M. J., Whatley, F. R., 1984: Gaseous Air Pollutants and Plant Metabolism.University Press Cambridge, 466 str. <br />
<br />
McDonell, M. J., Pickett, S. T. A. (1990): Ecosystem Structure and Function along Urban-Rural Gradients: An Unexploited Opportunity for Ecology. Ecology, Vol. 71, No.4., pp. 1232-1237<br />
<br />
Zerbe, S. (1998): Potential Natural Vegetation: Validity and Applicability in Landscape Planning and Nature Conservation. Applied Vegetation Science, Vol. 1, No. 2., pp. 165-172.</div>Oiwahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=7703Tepelný ostrov2009-01-13T21:21:43Z<p>Oiwa: /* Dynamika */</p>
<hr />
<div>Klima velkých měst je významně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.<ref name="tiscali">[http://home.tiscali.cz/podnebi/mesto/mestkli4.html Městské klima]</ref> <br />
[[Soubor:obruhi1.jpg|thumb|upright=2.2|Teplota v různých prostředích (EPA, 2008; www.urbanheatislands.com/)]]<br />
<br />
<br />
==Příčiny vzniku==<br />
Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace zejména těchto vlivů:<ref name="Bednar">Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum</ref><br />
<br />
*masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší<br />
*nižší [[albedo]] městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování (díky tomu jsou ve městech i v noci vyšší teploty než v okolní krajině)<br />
*snížené [[efektivní vyzařování]] tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem atmosférických [[aerosol|aerosolů]], které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy<br />
<br />
==Dynamika==<br />
Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).<ref name="Bednar"/><br />
<br />
V nočních hodinách dochází vlivem zpomaleného uvolňování tepla v městském prostředí ke vzniku lokálního proudění - tzv. městské brízy. Chladnější vzduch z okolí stéká do města, odkud vytlačuje teplý vzduch směrem vzhůru. (Ten může ve vyšších hladinách atmosféry kondenzovat - srážky indukované tepelným ostrovem.) Ráno se venkovské oblasti zahřívají rychleji než zástavba, proto následuje proudění opačným směrem, z města do okolní krajiny.<ref name="UHI">[http://www.urbanheatislands.com/ Urban heat islands]</ref> <br />
<br />
Maxima denních teplot jsou ve městě vlivem tepelného ostrova posunuta do pozdějších hodin, než je tomu ve volné krajině.<ref name="Bednar"/><br />
<br />
==Dopady==<br />
*vyšší teploty ve městech podporují vznik škodlivin - např. [[přízemní ozon|přízemního ozonu]], oxidů uhlíku, oxidu siřičitého; také způsobují vyšší prašnost<ref name="UHI"/> Maximální koncentrace polutantů často korespondují s maximy denních teplot, vlivem tepelného ostrova posunutými do pozdějších hodin, než je tomu ve volné krajině,<ref name="Bednar"/> <br />
<br />
*aditivní zvýšení již tak vysokých letních teplot vede samo o sobě k ohrožení zdraví některých skupin obyvatel (např. kardiaci, obecně hlavně staří lidé a děti), rovněž zvýšené koncentrace škodlivin mají neblahé zdravotní důsledky (respirační problémy atd.)<ref name="UHI"/><br />
<br />
==Opatření==<br />
*především cílené územní plánování - snížení albeda města vysazením většího množství zeleně (vegetace snižuje teplotu i jinými způsoby) a používáním světlých lesklých materiálů<ref name="UHI"/><br />
*minimalizace zdrojů odpadního tepla a aerosolových částic - omezení automobilové dopravy, lepší technologie ve výrobách atd.<ref name="Bednar"/><br />
<br />
==Témata==<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Heat_island Městský tepelný ostrov na anglické Wikipedii]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Související stránky===<br />
[[Městská zeleň]]<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
[http://isu1.indstate.edu/heatisland/ Role zeleně při eliminaci tepelného ostrova (Aj)]<br />
===Literatura===<br />
Taha, H. (2008): Meso-urban meteorological and photochemical modeling of heat island mitigation. Atmospheric Environment, Volume 42, Issue 38, December 2008, Pages 8795-8809</div>Oiwahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=7702Tepelný ostrov2009-01-13T21:21:14Z<p>Oiwa: /* Dynamika */</p>
<hr />
<div>Klima velkých měst je významně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.<ref name="tiscali">[http://home.tiscali.cz/podnebi/mesto/mestkli4.html Městské klima]</ref> <br />
[[Soubor:obruhi1.jpg|thumb|upright=2.2|Teplota v různých prostředích (EPA, 2008; www.urbanheatislands.com/)]]<br />
<br />
<br />
==Příčiny vzniku==<br />
Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace zejména těchto vlivů:<ref name="Bednar">Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum</ref><br />
<br />
*masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší<br />
*nižší [[albedo]] městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování (díky tomu jsou ve městech i v noci vyšší teploty než v okolní krajině)<br />
*snížené [[efektivní vyzařování]] tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem atmosférických [[aerosol|aerosolů]], které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy<br />
<br />
==Dynamika==<br />
Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).<ref name="Bednar"/><br />
<br />
V nočních hodinách dochází vlivem zpomaleného uvolňování tepla v městském prostředí ke vzniku lokálního proudění - tzv. městské brízy. Chladnější vzduch z okolí stéká do města, odkud vytlačuje teplý vzduch směrem vzhůru. (Ten může ve vyšších hladinách atmosféry kondenzovat - srážky indukované tepelným ostrovem.) Ráno se venkovské oblasti zahřívají rychleji než zástavba, proto následuje proudění opačným směrem, z města do okolní krajiny.<ref name="UHI">[http://www.urbanheatislands.com/ Urban heat island]</ref> <br />
<br />
Maxima denních teplot jsou ve městě vlivem tepelného ostrova posunuta do pozdějších hodin, než je tomu ve volné krajině.<ref name="Bednar"/><br />
<br />
==Dopady==<br />
*vyšší teploty ve městech podporují vznik škodlivin - např. [[přízemní ozon|přízemního ozonu]], oxidů uhlíku, oxidu siřičitého; také způsobují vyšší prašnost<ref name="UHI"/> Maximální koncentrace polutantů často korespondují s maximy denních teplot, vlivem tepelného ostrova posunutými do pozdějších hodin, než je tomu ve volné krajině,<ref name="Bednar"/> <br />
<br />
*aditivní zvýšení již tak vysokých letních teplot vede samo o sobě k ohrožení zdraví některých skupin obyvatel (např. kardiaci, obecně hlavně staří lidé a děti), rovněž zvýšené koncentrace škodlivin mají neblahé zdravotní důsledky (respirační problémy atd.)<ref name="UHI"/><br />
<br />
==Opatření==<br />
*především cílené územní plánování - snížení albeda města vysazením většího množství zeleně (vegetace snižuje teplotu i jinými způsoby) a používáním světlých lesklých materiálů<ref name="UHI"/><br />
*minimalizace zdrojů odpadního tepla a aerosolových částic - omezení automobilové dopravy, lepší technologie ve výrobách atd.<ref name="Bednar"/><br />
<br />
==Témata==<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Heat_island Městský tepelný ostrov na anglické Wikipedii]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Související stránky===<br />
[[Městská zeleň]]<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
[http://isu1.indstate.edu/heatisland/ Role zeleně při eliminaci tepelného ostrova (Aj)]<br />
===Literatura===<br />
Taha, H. (2008): Meso-urban meteorological and photochemical modeling of heat island mitigation. Atmospheric Environment, Volume 42, Issue 38, December 2008, Pages 8795-8809</div>Oiwahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=7701Tepelný ostrov2009-01-13T21:19:54Z<p>Oiwa: </p>
<hr />
<div>Klima velkých měst je významně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.<ref name="tiscali">[http://home.tiscali.cz/podnebi/mesto/mestkli4.html Městské klima]</ref> <br />
[[Soubor:obruhi1.jpg|thumb|upright=2.2|Teplota v různých prostředích (EPA, 2008; www.urbanheatislands.com/)]]<br />
<br />
<br />
==Příčiny vzniku==<br />
Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace zejména těchto vlivů:<ref name="Bednar">Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum</ref><br />
<br />
*masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší<br />
*nižší [[albedo]] městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování (díky tomu jsou ve městech i v noci vyšší teploty než v okolní krajině)<br />
*snížené [[efektivní vyzařování]] tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem atmosférických [[aerosol|aerosolů]], které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy<br />
<br />
==Dynamika==<br />
Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).<ref name="Bednar"/><br />
<br />
V nočních hodinách dochází vlivem zpomaleného uvolňování tepla v městském prostředí ke vzniku lokálního proudění - tzv. městské brízy. Chladnější vzduch z okolí stéká do města, odkud vytlačuje teplý vzduch směrem vzhůru. (Ten může ve vyšších hladinách atmosféry kondenzovat - srážky indukované tepelným ostrovem.) Ráno se venkovské oblasti zahřívají rychleji než zástavba, proto následuje proudění opačným směrem, z města do okolní krajiny.<ref name="UHI">http://www.urbanheatislands.com/</ref> <br />
<br />
Maxima denních teplot jsou ve městě vlivem tepelného ostrova posunuta do pozdějších hodin, než je tomu ve volné krajině.<ref name="Bednar"/><br />
<br />
==Dopady==<br />
*vyšší teploty ve městech podporují vznik škodlivin - např. [[přízemní ozon|přízemního ozonu]], oxidů uhlíku, oxidu siřičitého; také způsobují vyšší prašnost<ref name="UHI"/> Maximální koncentrace polutantů často korespondují s maximy denních teplot, vlivem tepelného ostrova posunutými do pozdějších hodin, než je tomu ve volné krajině,<ref name="Bednar"/> <br />
<br />
*aditivní zvýšení již tak vysokých letních teplot vede samo o sobě k ohrožení zdraví některých skupin obyvatel (např. kardiaci, obecně hlavně staří lidé a děti), rovněž zvýšené koncentrace škodlivin mají neblahé zdravotní důsledky (respirační problémy atd.)<ref name="UHI"/><br />
<br />
==Opatření==<br />
*především cílené územní plánování - snížení albeda města vysazením většího množství zeleně (vegetace snižuje teplotu i jinými způsoby) a používáním světlých lesklých materiálů<ref name="UHI"/><br />
*minimalizace zdrojů odpadního tepla a aerosolových částic - omezení automobilové dopravy, lepší technologie ve výrobách atd.<ref name="Bednar"/><br />
<br />
==Témata==<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Heat_island Městský tepelný ostrov na anglické Wikipedii]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Související stránky===<br />
[[Městská zeleň]]<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
[http://isu1.indstate.edu/heatisland/ Role zeleně při eliminaci tepelného ostrova (Aj)]<br />
===Literatura===<br />
Taha, H. (2008): Meso-urban meteorological and photochemical modeling of heat island mitigation. Atmospheric Environment, Volume 42, Issue 38, December 2008, Pages 8795-8809</div>Oiwahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=7700Tepelný ostrov2009-01-13T21:16:37Z<p>Oiwa: </p>
<hr />
<div>Klima velkých měst je významně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.<ref name="tiscali">http://home.tiscali.cz/podnebi/mesto/mestkli4.html</ref> <br />
[[Soubor:obruhi1.jpg|thumb|upright=2.2|Teplota v různých prostředích (EPA, 2008; www.urbanheatislands.com/)]]<br />
<br />
<br />
==Příčiny vzniku==<br />
Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace zejména těchto vlivů:<ref name="Bednar">Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum</ref><br />
<br />
*masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší<br />
*nižší [[albedo]] městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování (díky tomu jsou ve městech i v noci vyšší teploty než v okolní krajině)<br />
*snížené [[efektivní vyzařování]] tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem atmosférických [[aerosol|aerosolů]], které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy<br />
<br />
==Dynamika==<br />
Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).<ref name="Bednar"/><br />
<br />
V nočních hodinách dochází vlivem zpomaleného uvolňování tepla v městském prostředí ke vzniku lokálního proudění - tzv. městské brízy. Chladnější vzduch z okolí stéká do města, odkud vytlačuje teplý vzduch směrem vzhůru. (Ten může ve vyšších hladinách atmosféry kondenzovat - srážky indukované tepelným ostrovem.) Ráno se venkovské oblasti zahřívají rychleji než zástavba, proto následuje proudění opačným směrem, z města do okolní krajiny.<ref name="UHI">http://www.urbanheatislands.com/</ref> <br />
<br />
Maxima denních teplot jsou ve městě vlivem tepelného ostrova posunuta do pozdějších hodin, než je tomu ve volné krajině.<ref name="Bednar"/><br />
<br />
==Dopady==<br />
*vyšší teploty ve městech podporují vznik škodlivin - např. [[přízemní ozon|přízemního ozonu]], oxidů uhlíku, oxidu siřičitého; také způsobují vyšší prašnost<ref name="UHI"/> Maximální koncentrace polutantů často korespondují s maximy denních teplot, vlivem tepelného ostrova posunutými do pozdějších hodin, než je tomu ve volné krajině,<ref name="Bednar"/> <br />
<br />
*aditivní zvýšení již tak vysokých letních teplot vede samo o sobě k ohrožení zdraví některých skupin obyvatel (např. kardiaci, obecně hlavně staří lidé a děti), rovněž zvýšené koncentrace škodlivin mají neblahé zdravotní důsledky (respirační problémy atd.)<ref name="UHI"/><br />
<br />
==Opatření==<br />
*především cílené územní plánování - snížení albeda města vysazením většího množství zeleně (vegetace snižuje teplotu i jinými způsoby) a používáním světlých lesklých materiálů<ref name="UHI"/><br />
*minimalizace zdrojů odpadního tepla a aerosolových částic - omezení automobilové dopravy, lepší technologie ve výrobách atd.<ref name="Bednar"/><br />
<br />
==Témata==<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Heat_island Městský tepelný ostrov na anglické Wikipedii]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Související stránky===<br />
[[Městská zeleň]]<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
[http://isu1.indstate.edu/heatisland/ Role zeleně při eliminaci tepelného ostrova (Aj)]<br />
===Literatura===<br />
Taha, H. (2008): Meso-urban meteorological and photochemical modeling of heat island mitigation. Atmospheric Environment, Volume 42, Issue 38, December 2008, Pages 8795-8809</div>Oiwahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=7505Tepelný ostrov2009-01-12T00:20:47Z<p>Oiwa: </p>
<hr />
<div>Klima velkých měst je významně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.<ref name="tiscali">http://home.tiscali.cz/podnebi/mesto/mestkli4.html</ref> <br />
[[Soubor:obruhi1.jpg|thumb|upright=2.2|Teplota v různých prostředích (EPA, 2008)]]<br />
<br />
<br />
==Příčiny vzniku==<br />
Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace zejména těchto vlivů:<ref name="Bednar">Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum</ref><br />
<br />
*masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší<br />
*nižší [[albedo]] městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování (díky tomu jsou ve městech i v noci vyšší teploty než v okolní krajině)<br />
*snížené [[efektivní vyzařování]] tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem atmosférických [[aerosol|aerosolů]], které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy<br />
<br />
==Dynamika==<br />
Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).<ref name="Bednar"/><br />
<br />
V nočních hodinách dochází vlivem zpomaleného uvolňování tepla v městském prostředí ke vzniku lokálního proudění - tzv. městské brízy. Chladnější vzduch z okolí stéká do města, odkud vytlačuje teplý vzduch směrem vzhůru. (Ten může ve vyšších hladinách atmosféry kondenzovat - srážky indukované tepelným ostrovem.) Ráno se venkovské oblasti zahřívají rychleji než zástavba, proto následuje proudění opačným směrem, z města do okolní krajiny.<ref name="UHI">http://www.urbanheatislands.com/</ref> <br />
<br />
Maxima denních teplot jsou ve městě vlivem tepelného ostrova posunuta do pozdějších hodin, než je tomu ve volné krajině.<ref name="Bednar"/><br />
<br />
==Dopady==<br />
*vyšší teploty ve městech podporují vznik škodlivin - např. [[přízemní ozon|přízemního ozonu]], oxidů uhlíku, oxidu siřičitého; také způsobují vyšší prašnost<ref name="UHI"/> Maximální koncentrace polutantů často korespondují s maximy denních teplot, vlivem tepelného ostrova posunutými do pozdějších hodin, než je tomu ve volné krajině,<ref name="Bednar"/> <br />
<br />
*aditivní zvýšení již tak vysokých letních teplot vede samo o sobě k ohrožení zdraví některých skupin obyvatel (např. kardiaci, obecně hlavně staří lidé a děti), rovněž zvýšené koncentrace škodlivin mají neblahé zdravotní důsledky (respirační problémy atd.)<ref name="UHI"/><br />
<br />
==Opatření==<br />
*především cílené územní plánování - snížení albeda města vysazením většího množství zeleně (vegetace snižuje teplotu i jinými způsoby) a používáním světlých lesklých materiálů<ref name="UHI"/><br />
*minimalizace zdrojů odpadního tepla a aerosolových částic - omezení automobilové dopravy, lepší technologie ve výrobách atd.<ref name="Bednar"/><br />
<br />
==Témata==<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Heat_island Městský tepelný ostrov na anglické Wikipedii]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Související stránky===<br />
[[Městská zeleň]]<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
[http://isu1.indstate.edu/heatisland/ Role zeleně při eliminaci tepelného ostrova (Aj)]<br />
===Literatura===<br />
Taha, H. (2008): Meso-urban meteorological and photochemical modeling of heat island mitigation. Atmospheric Environment, Volume 42, Issue 38, December 2008, Pages 8795-8809</div>Oiwahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Obruhi1.jpg&diff=7504Soubor:Obruhi1.jpg2009-01-12T00:18:01Z<p>Oiwa: </p>
<hr />
<div></div>Oiwahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=M%C4%9Bstsk%C3%A1_zele%C5%88&diff=7501Městská zeleň2009-01-12T00:15:29Z<p>Oiwa: /* Literatura */</p>
<hr />
<div>Slovo "městská zeleň" je používané širokou veřejností, sdělovacími prostředky, vyskytuje se i v řadě odborných článků, jeho význam je však málokdy specifikován. <br />
[[Soubor:ltm.jpg|thumb|upright=2.2|Zeleň ve městě (www.litomerice.cz)]]<br />
<br />
<br />
==Definice pojmu==<br />
V literatuře jsou jako městská zeleň nejčastěji označovány městské a příměstské lesy, parky a uliční zeleň, dále řeky a vodní plochy, zahrady, trávníky, zeleň zástavby (dvory) a mokřady. Méně často jsou zmiňovány farmy a jiné formy příměstského zemědělství,<ref name="Memon">Memon, P. A., Lee-Smith, D. (1993): Urban Agriculture in Kenya. Canadian Journal of African Studies / Revue Canadienne des Études Africaines, Vol. 27, No. 1., pp. 25-42</ref> golfová hřiště,<ref name="Yasuda">Yasuda, M., Koike, F. (2006): Do golf courses provide a refuge for flora and fauna in Japanese urban landscapes? Landscape and Urban Planning, Volume 75, Issues 1-2, Pages 58-68</ref> pobřeží, hřbitovy,<ref name="Lussenhop">Lussenhop, J. (1977): Urban Cemeteries as Bird Refuges. The Condor, Vol. 79, No. 4.,pp. 456-461</ref> jednotlivé stromy, botanické zahrady, rumiště a opuštěné plochy;<ref name="Sádlo">Sádlo, J., Pokorný, P. (2004): Krajina pražského eastendu. Vesmír, ročník 83(134), 9 2004</ref> můžeme ojediněle objevit též zmínku o přírodní rezervaci, křovinách či britských „greenbelts“ (soustředné pásy zeleně).<ref name="Thomas">Thomas, D. (1990): The Edge of the City. Transactions of the Institute of British Geographers, New Series, Vol. 15, No. 2., pp.131-138</ref> <br />
Existuje mnoho způsobů klasifikace městské zeleně podle různých autorů.<ref name="Supuka">Supuka, J. a kol., 1991: Ekologické princípy tvorby a ochrany zelene. Vydavatelstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava</ref> <ref name="Kučera">Kučera, P. (2003): Subprojekt: Významné krajinné prvky, přírodní parky a ÚSES v urbanizovaném prostoru, část ÚSES v systému zeleně. VaV/660/1/02 Biosféra – SE, Strategie a metodická podpora údržby a rozvoje zeleně v urbanizovaném prostoru.Závěrečná zpráva 2002-2003</ref> <ref name="Ong">Ong, B. L. (2003): Green plot ratio: an ecological measure for architecture and urban planning. Landscape and Urban Planning, Volume 63, Issue 4, Pages 197-211</ref> <ref name="Pickett">Pickett, S. T. A., Cadenasso, M. L. et al. (2001): Urban Ecological Systems: Linking Terrestrial Ecological, Physical, and Socioeconomic Components of Metropolitan Areas. Annual Review of Ecology and Systematics, Vol. 32., pp. 127-157</ref> <ref name="Kent">Kent, M., Stevens, R. A., Zhang, L. (1999): Urban plant ecology patterns and processes: a case study of the flora of the City of Plymouth, Devon, U. K. Journal of Biogeography, Vol. 26, No. 6., pp. 1281-1298</ref> <ref name="Oke">Oke, T. R., Crowther, J. M. et al. (1989): The Micrometeorology of the Urban Forest [and Discussion]. Philosophical Transactions of the Royal Society of London. Series B, Biological Sciences, Vol. 324, No. 1223, Forest, Weather and Climate, pp. 335-349</ref> <ref name="Dreistadt">Dreistadt, S. H., Dahlsten, D. L., Frankie G. W. (1990): Urban Forests and Insect Ecology. BioScience, Vol. 40, No. 3., pp. 192-198</ref><br />
<br />
==Funkce zeleně==<br />
O vegetaci ve městě - městské zeleni - se většinou hovoří v souvislosti s jejími funkcemi. Ty bývají děleny na funkce ekologické, sociální a ekonomické, a bývá jim přisuzován různě velký význam. <br />
<br />
'''Ekologické funkce''' zajišťují rostliny jednak svými fyziologickými pochody (schopností zachytávání a absorpce některých látek, <ref name="Guderian">Guderian, R. (ed.), 1985: Air pollution by photochemical oxidants, Ecological Studies, Volume 52. Springer – Verlag Berlin Heidelberg, 346 str. (133-135)</ref> [[transpirace|transpirací]] <ref>http://mujweb.cz/Veda/biologie/voda.htm#4</ref> apod.), jednak už čistě svou fyzickou existencí. Pod ekologické funkce bývá řazena funkce klimatická, hydrická, edafická, fytobiologická, zoobiotická a přírodoochranná,<ref name="Supuka"/> přičemž jednotlivé „podfunkce“ se ještě dále dělí. Do klimatických funkcí autoři použité literatury řadí snižování znečištění ovzduší a množství přízemního ozonu<ref name="Nowak">Nowak, D. J., Crane, D. E., Stevens, J. C. (2006): Air pollution removal by urban trees and shrubs in the United States. Urban Forestry & Urban Greening, Vol. 4, Issue 3-4, pp. 115-123</ref> <ref name="Guderian"/> regulaci mikroklimatu, snižování teploty a zvyšování vlhkosti ovzduší,<ref name="Oke"/> <ref name="biom">http://www.biom.cz/index.shtml?x=1942290</ref> <ref name="bront">http://www.brontosauri.cz/onas/cele.htm</ref> produkci kyslíku a aerodynamickou funkci.<ref name="Oke"/> Hydrickou funkcí je většinou myšleno zlepšování hydrologických poměrů ve městě (hlavně povrchového odtoku). Edafickou funkci představuje především ochrana půdy proti erozi a zvyšování kvality půdy.<ref name="bront"/><br />
<br />
Ze '''sociálních funkcí''' bývá zmiňována funkce rekreační, hygienická, estetická, a psychologická;<ref name="Supuka"/> <ref name="Flores">Flores, A., Pickett, S. T. A. et al. (1998): Adopting a modern ecological view of the metropolitan landscape: the case of a greenspace system for the New York City region. Landscape and Urban Planning, Volume 39, Issue 4, January 1998, Pages 295-308</ref> pod hygienickou funkci spadá redukce hluku a bakteriostatická funkce.<ref name="biom"/> <ref name="bront"/><br />
<br />
Zeleni bývají někdy přisuzovány také '''ekonomické funkce''',<ref name="Supuka"/> <ref name="Li 2005">Li, F., Wang, R. et al. (2005): Comprehensive concept planning of urban greening based on ecological principles: a case study in Beijing, China. Landscape and Urban Planning, Volume 72, Issue 4, Pages 325-336</ref> je však zřídka rozváděno o které se jedná (možné funkce - tvorba pracovních míst, zvyšení atraktivity místa pro bydlení ...).<br />
<br />
==Co zeleň ve městě ohrožuje==<br />
<br />
Nejčastěji zmiňovanými hrozbami pro městskou zeleň jsou přímý škodlivý vliv člověka, vytlačování zeleně zástavbou a nedostatek nezastavěného prostoru, izolovanost zelených ploch, znečištěné prostředí, nedostatečná ochrana městské přírody, fragmentovanost zeleně a nemoci rostlin.<ref name="Li 2005"/> <ref name="Pickett"/> <ref name="Li 1969">Li, H. L. (1969): Urban Botany: Need for a New Science. BioScience, Vol. 19, No. 10., pp. 882-883</ref> <ref name="Oke"/> <ref name="Dreistadt"/><br />
==Zeleň v územním plánování==<br />
Při začleňování městské zeleně do územního plánu je v odborných pracech většinou kladen důraz na využívání ekologických poznatků a metod.<ref name="Flores"/> <ref name="Zipperer">Zipperer, W. C., Wu, J. et al. (2000): The application of ecological principles to urban and urbanizing landscapes. Ecological Applicatins, lO(3)., pp 685-688</ref> V České republice se v této souvislosti praktikuje např. vymezování městského ÚSESu ([[územní systém ekologické stability]]) a užití managementu odpovídajícího takovým územím.<ref name="Kučera"/><br />
Při plánování konkrétních zelených ploch ve městě často vzniká otázka, zda upřednostnit ekologické či estetické hledisko (např. park prorostlý křovinami x park s anglickým trávníkem), zda tato dvě hlediska musí být nutně v rozporu je však subjektivní záležitost.<br />
<br />
==Čím může městská zeleň škodit==<br />
Možná negativa vegetace ve městě nebývají často zmiňována, ale může se jednat např. o pylové alergeny, stínění oken, narušování staveb kořeny apod.<ref name="Dreistadt"/><br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
==Odkazy==<br />
===Související stránky===<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_ovzdu%C5%A1%C3%AD Znečištění ovzduší na české Wikipedii]<br />
<br />
[[Územní plánování]]<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
[http://envis.praha-mesto.cz/(wqyqtj45z5dbhvjnbjenvink)/zdroj.aspx?typ=2&Id=73511&sh=-982309555 Městská zeleň v Praze]<br />
<br />
[http://www.greenhome.cz/clanky/vliv-ethylenu-a-dalsich-skodlivych-plynu-na-rust-a Vliv plynných polutantů na růst a vývoj rostlin]<br />
<br />
[http://www.sciencedirect.com/ ScienceDirect]<br />
<br />
===Literatura===<br />
Koziol, M. J., Whatley, F. R., 1984: Gaseous Air Pollutants and Plant Metabolism.University Press Cambridge, 466 str. <br />
<br />
McDonell, M. J., Pickett, S. T. A. (1990): Ecosystem Structure and Function along Urban-Rural Gradients: An Unexploited Opportunity for Ecology. Ecology, Vol. 71, No.4., pp. 1232-1237<br />
<br />
Zerbe, S. (1998): Potential Natural Vegetation: Validity and Applicability in Landscape Planning and Nature Conservation. Applied Vegetation Science, Vol. 1, No. 2., pp. 165-172.</div>Oiwahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=M%C4%9Bstsk%C3%A1_zele%C5%88&diff=7500Městská zeleň2009-01-12T00:14:49Z<p>Oiwa: </p>
<hr />
<div>Slovo "městská zeleň" je používané širokou veřejností, sdělovacími prostředky, vyskytuje se i v řadě odborných článků, jeho význam je však málokdy specifikován. <br />
[[Soubor:ltm.jpg|thumb|upright=2.2|Zeleň ve městě (www.litomerice.cz)]]<br />
<br />
<br />
==Definice pojmu==<br />
V literatuře jsou jako městská zeleň nejčastěji označovány městské a příměstské lesy, parky a uliční zeleň, dále řeky a vodní plochy, zahrady, trávníky, zeleň zástavby (dvory) a mokřady. Méně často jsou zmiňovány farmy a jiné formy příměstského zemědělství,<ref name="Memon">Memon, P. A., Lee-Smith, D. (1993): Urban Agriculture in Kenya. Canadian Journal of African Studies / Revue Canadienne des Études Africaines, Vol. 27, No. 1., pp. 25-42</ref> golfová hřiště,<ref name="Yasuda">Yasuda, M., Koike, F. (2006): Do golf courses provide a refuge for flora and fauna in Japanese urban landscapes? Landscape and Urban Planning, Volume 75, Issues 1-2, Pages 58-68</ref> pobřeží, hřbitovy,<ref name="Lussenhop">Lussenhop, J. (1977): Urban Cemeteries as Bird Refuges. The Condor, Vol. 79, No. 4.,pp. 456-461</ref> jednotlivé stromy, botanické zahrady, rumiště a opuštěné plochy;<ref name="Sádlo">Sádlo, J., Pokorný, P. (2004): Krajina pražského eastendu. Vesmír, ročník 83(134), 9 2004</ref> můžeme ojediněle objevit též zmínku o přírodní rezervaci, křovinách či britských „greenbelts“ (soustředné pásy zeleně).<ref name="Thomas">Thomas, D. (1990): The Edge of the City. Transactions of the Institute of British Geographers, New Series, Vol. 15, No. 2., pp.131-138</ref> <br />
Existuje mnoho způsobů klasifikace městské zeleně podle různých autorů.<ref name="Supuka">Supuka, J. a kol., 1991: Ekologické princípy tvorby a ochrany zelene. Vydavatelstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava</ref> <ref name="Kučera">Kučera, P. (2003): Subprojekt: Významné krajinné prvky, přírodní parky a ÚSES v urbanizovaném prostoru, část ÚSES v systému zeleně. VaV/660/1/02 Biosféra – SE, Strategie a metodická podpora údržby a rozvoje zeleně v urbanizovaném prostoru.Závěrečná zpráva 2002-2003</ref> <ref name="Ong">Ong, B. L. (2003): Green plot ratio: an ecological measure for architecture and urban planning. Landscape and Urban Planning, Volume 63, Issue 4, Pages 197-211</ref> <ref name="Pickett">Pickett, S. T. A., Cadenasso, M. L. et al. (2001): Urban Ecological Systems: Linking Terrestrial Ecological, Physical, and Socioeconomic Components of Metropolitan Areas. Annual Review of Ecology and Systematics, Vol. 32., pp. 127-157</ref> <ref name="Kent">Kent, M., Stevens, R. A., Zhang, L. (1999): Urban plant ecology patterns and processes: a case study of the flora of the City of Plymouth, Devon, U. K. Journal of Biogeography, Vol. 26, No. 6., pp. 1281-1298</ref> <ref name="Oke">Oke, T. R., Crowther, J. M. et al. (1989): The Micrometeorology of the Urban Forest [and Discussion]. Philosophical Transactions of the Royal Society of London. Series B, Biological Sciences, Vol. 324, No. 1223, Forest, Weather and Climate, pp. 335-349</ref> <ref name="Dreistadt">Dreistadt, S. H., Dahlsten, D. L., Frankie G. W. (1990): Urban Forests and Insect Ecology. BioScience, Vol. 40, No. 3., pp. 192-198</ref><br />
<br />
==Funkce zeleně==<br />
O vegetaci ve městě - městské zeleni - se většinou hovoří v souvislosti s jejími funkcemi. Ty bývají děleny na funkce ekologické, sociální a ekonomické, a bývá jim přisuzován různě velký význam. <br />
<br />
'''Ekologické funkce''' zajišťují rostliny jednak svými fyziologickými pochody (schopností zachytávání a absorpce některých látek, <ref name="Guderian">Guderian, R. (ed.), 1985: Air pollution by photochemical oxidants, Ecological Studies, Volume 52. Springer – Verlag Berlin Heidelberg, 346 str. (133-135)</ref> [[transpirace|transpirací]] <ref>http://mujweb.cz/Veda/biologie/voda.htm#4</ref> apod.), jednak už čistě svou fyzickou existencí. Pod ekologické funkce bývá řazena funkce klimatická, hydrická, edafická, fytobiologická, zoobiotická a přírodoochranná,<ref name="Supuka"/> přičemž jednotlivé „podfunkce“ se ještě dále dělí. Do klimatických funkcí autoři použité literatury řadí snižování znečištění ovzduší a množství přízemního ozonu<ref name="Nowak">Nowak, D. J., Crane, D. E., Stevens, J. C. (2006): Air pollution removal by urban trees and shrubs in the United States. Urban Forestry & Urban Greening, Vol. 4, Issue 3-4, pp. 115-123</ref> <ref name="Guderian"/> regulaci mikroklimatu, snižování teploty a zvyšování vlhkosti ovzduší,<ref name="Oke"/> <ref name="biom">http://www.biom.cz/index.shtml?x=1942290</ref> <ref name="bront">http://www.brontosauri.cz/onas/cele.htm</ref> produkci kyslíku a aerodynamickou funkci.<ref name="Oke"/> Hydrickou funkcí je většinou myšleno zlepšování hydrologických poměrů ve městě (hlavně povrchového odtoku). Edafickou funkci představuje především ochrana půdy proti erozi a zvyšování kvality půdy.<ref name="bront"/><br />
<br />
Ze '''sociálních funkcí''' bývá zmiňována funkce rekreační, hygienická, estetická, a psychologická;<ref name="Supuka"/> <ref name="Flores">Flores, A., Pickett, S. T. A. et al. (1998): Adopting a modern ecological view of the metropolitan landscape: the case of a greenspace system for the New York City region. Landscape and Urban Planning, Volume 39, Issue 4, January 1998, Pages 295-308</ref> pod hygienickou funkci spadá redukce hluku a bakteriostatická funkce.<ref name="biom"/> <ref name="bront"/><br />
<br />
Zeleni bývají někdy přisuzovány také '''ekonomické funkce''',<ref name="Supuka"/> <ref name="Li 2005">Li, F., Wang, R. et al. (2005): Comprehensive concept planning of urban greening based on ecological principles: a case study in Beijing, China. Landscape and Urban Planning, Volume 72, Issue 4, Pages 325-336</ref> je však zřídka rozváděno o které se jedná (možné funkce - tvorba pracovních míst, zvyšení atraktivity místa pro bydlení ...).<br />
<br />
==Co zeleň ve městě ohrožuje==<br />
<br />
Nejčastěji zmiňovanými hrozbami pro městskou zeleň jsou přímý škodlivý vliv člověka, vytlačování zeleně zástavbou a nedostatek nezastavěného prostoru, izolovanost zelených ploch, znečištěné prostředí, nedostatečná ochrana městské přírody, fragmentovanost zeleně a nemoci rostlin.<ref name="Li 2005"/> <ref name="Pickett"/> <ref name="Li 1969">Li, H. L. (1969): Urban Botany: Need for a New Science. BioScience, Vol. 19, No. 10., pp. 882-883</ref> <ref name="Oke"/> <ref name="Dreistadt"/><br />
==Zeleň v územním plánování==<br />
Při začleňování městské zeleně do územního plánu je v odborných pracech většinou kladen důraz na využívání ekologických poznatků a metod.<ref name="Flores"/> <ref name="Zipperer">Zipperer, W. C., Wu, J. et al. (2000): The application of ecological principles to urban and urbanizing landscapes. Ecological Applicatins, lO(3)., pp 685-688</ref> V České republice se v této souvislosti praktikuje např. vymezování městského ÚSESu ([[územní systém ekologické stability]]) a užití managementu odpovídajícího takovým územím.<ref name="Kučera"/><br />
Při plánování konkrétních zelených ploch ve městě často vzniká otázka, zda upřednostnit ekologické či estetické hledisko (např. park prorostlý křovinami x park s anglickým trávníkem), zda tato dvě hlediska musí být nutně v rozporu je však subjektivní záležitost.<br />
<br />
==Čím může městská zeleň škodit==<br />
Možná negativa vegetace ve městě nebývají často zmiňována, ale může se jednat např. o pylové alergeny, stínění oken, narušování staveb kořeny apod.<ref name="Dreistadt"/><br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
==Odkazy==<br />
===Související stránky===<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_ovzdu%C5%A1%C3%AD Znečištění ovzduší na české Wikipedii]<br />
<br />
[[Územní plánování]]<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
[http://envis.praha-mesto.cz/(wqyqtj45z5dbhvjnbjenvink)/zdroj.aspx?typ=2&Id=73511&sh=-982309555 Městská zeleň v Praze]<br />
<br />
[http://www.greenhome.cz/clanky/vliv-ethylenu-a-dalsich-skodlivych-plynu-na-rust-a Vliv plynných polutantů na růst a vývoj rostlin]<br />
<br />
[http://www.sciencedirect.com/ ScienceDirect]<br />
<br />
===Literatura===<br />
Koziol, M. J., Whatley, F. R., 1984: Gaseous Air Pollutants and Plant Metabolism.University Press Cambridge, 466 str. <br />
<br />
McDonell, M. J., Pickett, S. T. A. (1990): Ecosystem Structure and Function along Urban-Rural Gradients: An Unexploited Opportunity for Ecology. Ecology, Vol. 71, No.4., pp. 1232-1237<br />
<br />
Zerbe, S. (1998): Potential Natural Vegetation: Validity and Applicability in Landscape Planning and Nature Conservation. Applied Vegetation Science, Vol. 1, No. 2., pp. 165-172.<br />
<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Oiwahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Ltm.jpg&diff=7497Soubor:Ltm.jpg2009-01-12T00:12:13Z<p>Oiwa: </p>
<hr />
<div></div>Oiwahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=7496Tepelný ostrov2009-01-12T00:10:27Z<p>Oiwa: /* Odkazy */</p>
<hr />
<div>Klima velkých měst je významně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.<ref name="tiscali">http://home.tiscali.cz/podnebi/mesto/mestkli4.html</ref> <br />
[[Soubor:obruhi.jpg|thumb|right|Teplota v různých prostředích (EPA, 2008)]]<br />
<br />
<br />
==Příčiny vzniku==<br />
Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace zejména těchto vlivů:<ref name="Bednar">Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum</ref><br />
<br />
*masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší<br />
*nižší [[albedo]] městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování (díky tomu jsou ve městech i v noci vyšší teploty než v okolní krajině)<br />
*snížené [[efektivní vyzařování]] tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem atmosférických [[aerosol|aerosolů]], které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy<br />
<br />
==Dynamika==<br />
Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).<ref name="Bednar"/><br />
<br />
V nočních hodinách dochází vlivem zpomaleného uvolňování tepla v městském prostředí ke vzniku lokálního proudění - tzv. městské brízy. Chladnější vzduch z okolí stéká do města, odkud vytlačuje teplý vzduch směrem vzhůru. (Ten může ve vyšších hladinách atmosféry kondenzovat - srážky indukované tepelným ostrovem.) Ráno se venkovské oblasti zahřívají rychleji než zástavba, proto následuje proudění opačným směrem, z města do okolní krajiny.<ref name="UHI">http://www.urbanheatislands.com/</ref> <br />
<br />
Maxima denních teplot jsou ve městě vlivem tepelného ostrova posunuta do pozdějších hodin, než je tomu ve volné krajině.<ref name="Bednar"/><br />
<br />
==Dopady==<br />
*vyšší teploty ve městech podporují vznik škodlivin - např. [[přízemní ozon|přízemního ozonu]], oxidů uhlíku, oxidu siřičitého; také způsobují vyšší prašnost<ref name="UHI"/> Maximální koncentrace polutantů často korespondují s maximy denních teplot, vlivem tepelného ostrova posunutými do pozdějších hodin, než je tomu ve volné krajině,<ref name="Bednar"/> <br />
<br />
*aditivní zvýšení již tak vysokých letních teplot vede samo o sobě k ohrožení zdraví některých skupin obyvatel (např. kardiaci, obecně hlavně staří lidé a děti), rovněž zvýšené koncentrace škodlivin mají neblahé zdravotní důsledky (respirační problémy atd.)<ref name="UHI"/><br />
<br />
==Opatření==<br />
*především cílené územní plánování - snížení albeda města vysazením většího množství zeleně (vegetace snižuje teplotu i jinými způsoby) a používáním světlých lesklých materiálů<ref name="UHI"/><br />
*minimalizace zdrojů odpadního tepla a aerosolových částic - omezení automobilové dopravy, lepší technologie ve výrobách atd.<ref name="Bednar"/><br />
<br />
==Témata==<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Heat_island Městský tepelný ostrov na anglické Wikipedii]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Související stránky===<br />
[[Městská zeleň]]<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
[http://isu1.indstate.edu/heatisland/ Role zeleně při eliminaci tepelného ostrova (Aj)]<br />
===Literatura===<br />
Taha, H. (2008): Meso-urban meteorological and photochemical modeling of heat island mitigation. Atmospheric Environment, Volume 42, Issue 38, December 2008, Pages 8795-8809</div>Oiwahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=7494Tepelný ostrov2009-01-12T00:09:20Z<p>Oiwa: /* Opatření */</p>
<hr />
<div>Klima velkých měst je významně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.<ref name="tiscali">http://home.tiscali.cz/podnebi/mesto/mestkli4.html</ref> <br />
[[Soubor:obruhi.jpg|thumb|right|Teplota v různých prostředích (EPA, 2008)]]<br />
<br />
<br />
==Příčiny vzniku==<br />
Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace zejména těchto vlivů:<ref name="Bednar">Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum</ref><br />
<br />
*masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší<br />
*nižší [[albedo]] městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování (díky tomu jsou ve městech i v noci vyšší teploty než v okolní krajině)<br />
*snížené [[efektivní vyzařování]] tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem atmosférických [[aerosol|aerosolů]], které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy<br />
<br />
==Dynamika==<br />
Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).<ref name="Bednar"/><br />
<br />
V nočních hodinách dochází vlivem zpomaleného uvolňování tepla v městském prostředí ke vzniku lokálního proudění - tzv. městské brízy. Chladnější vzduch z okolí stéká do města, odkud vytlačuje teplý vzduch směrem vzhůru. (Ten může ve vyšších hladinách atmosféry kondenzovat - srážky indukované tepelným ostrovem.) Ráno se venkovské oblasti zahřívají rychleji než zástavba, proto následuje proudění opačným směrem, z města do okolní krajiny.<ref name="UHI">http://www.urbanheatislands.com/</ref> <br />
<br />
Maxima denních teplot jsou ve městě vlivem tepelného ostrova posunuta do pozdějších hodin, než je tomu ve volné krajině.<ref name="Bednar"/><br />
<br />
==Dopady==<br />
*vyšší teploty ve městech podporují vznik škodlivin - např. [[přízemní ozon|přízemního ozonu]], oxidů uhlíku, oxidu siřičitého; také způsobují vyšší prašnost<ref name="UHI"/> Maximální koncentrace polutantů často korespondují s maximy denních teplot, vlivem tepelného ostrova posunutými do pozdějších hodin, než je tomu ve volné krajině,<ref name="Bednar"/> <br />
<br />
*aditivní zvýšení již tak vysokých letních teplot vede samo o sobě k ohrožení zdraví některých skupin obyvatel (např. kardiaci, obecně hlavně staří lidé a děti), rovněž zvýšené koncentrace škodlivin mají neblahé zdravotní důsledky (respirační problémy atd.)<ref name="UHI"/><br />
<br />
==Opatření==<br />
*především cílené územní plánování - snížení albeda města vysazením většího množství zeleně (vegetace snižuje teplotu i jinými způsoby) a používáním světlých lesklých materiálů<ref name="UHI"/><br />
*minimalizace zdrojů odpadního tepla a aerosolových částic - omezení automobilové dopravy, lepší technologie ve výrobách atd.<ref name="Bednar"/><br />
<br />
==Témata==<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Heat_island Městský tepelný ostrov na anglické Wikipedii]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Související stránky===<br />
[[Městská zeleň]]<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
[http://isu1.indstate.edu/heatisland/ Role zeleně při eliminaci tepelného ostrova (Aj)]<br />
===Literatura===<br />
Taha, H. (2008): Meso-urban meteorological and photochemical modeling of heat island mitigation. Atmospheric Environment, Volume 42, Issue 38, December 2008, Pages 8795-8809 <br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Oiwahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=7493Tepelný ostrov2009-01-12T00:06:39Z<p>Oiwa: /* Opatření */</p>
<hr />
<div>Klima velkých měst je významně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.<ref name="tiscali">http://home.tiscali.cz/podnebi/mesto/mestkli4.html</ref> <br />
[[Soubor:obruhi.jpg|thumb|right|Teplota v různých prostředích (EPA, 2008)]]<br />
<br />
<br />
==Příčiny vzniku==<br />
Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace zejména těchto vlivů:<ref name="Bednar">Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum</ref><br />
<br />
*masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší<br />
*nižší [[albedo]] městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování (díky tomu jsou ve městech i v noci vyšší teploty než v okolní krajině)<br />
*snížené [[efektivní vyzařování]] tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem atmosférických [[aerosol|aerosolů]], které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy<br />
<br />
==Dynamika==<br />
Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).<ref name="Bednar"/><br />
<br />
V nočních hodinách dochází vlivem zpomaleného uvolňování tepla v městském prostředí ke vzniku lokálního proudění - tzv. městské brízy. Chladnější vzduch z okolí stéká do města, odkud vytlačuje teplý vzduch směrem vzhůru. (Ten může ve vyšších hladinách atmosféry kondenzovat - srážky indukované tepelným ostrovem.) Ráno se venkovské oblasti zahřívají rychleji než zástavba, proto následuje proudění opačným směrem, z města do okolní krajiny.<ref name="UHI">http://www.urbanheatislands.com/</ref> <br />
<br />
Maxima denních teplot jsou ve městě vlivem tepelného ostrova posunuta do pozdějších hodin, než je tomu ve volné krajině.<ref name="Bednar"/><br />
<br />
==Dopady==<br />
*vyšší teploty ve městech podporují vznik škodlivin - např. [[přízemní ozon|přízemního ozonu]], oxidů uhlíku, oxidu siřičitého; také způsobují vyšší prašnost<ref name="UHI"/> Maximální koncentrace polutantů často korespondují s maximy denních teplot, vlivem tepelného ostrova posunutými do pozdějších hodin, než je tomu ve volné krajině,<ref name="Bednar"/> <br />
<br />
*aditivní zvýšení již tak vysokých letních teplot vede samo o sobě k ohrožení zdraví některých skupin obyvatel (např. kardiaci, obecně hlavně staří lidé a děti), rovněž zvýšené koncentrace škodlivin mají neblahé zdravotní důsledky (respirační problémy atd.)<ref name="UHI"/><br />
<br />
==Opatření==<br />
*především cílené územní plánování - snížení albeda města vysazením většího množství zeleně a používáním světlých lesklých materiálů<ref name="UHI"/><br />
*minimalizace zdrojů odpadního tepla a aerosolových částic - omezení automobilové dopravy, lepší technologie ve výrobách atd.<ref name="Bednar"/><br />
<br />
==Témata==<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Heat_island Městský tepelný ostrov na anglické Wikipedii]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Související stránky===<br />
[[Městská zeleň]]<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
[http://isu1.indstate.edu/heatisland/ Role zeleně při eliminaci tepelného ostrova (Aj)]<br />
===Literatura===<br />
Taha, H. (2008): Meso-urban meteorological and photochemical modeling of heat island mitigation. Atmospheric Environment, Volume 42, Issue 38, December 2008, Pages 8795-8809 <br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Oiwahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=7492Tepelný ostrov2009-01-12T00:06:22Z<p>Oiwa: /* Opatření */</p>
<hr />
<div>Klima velkých měst je významně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.<ref name="tiscali">http://home.tiscali.cz/podnebi/mesto/mestkli4.html</ref> <br />
[[Soubor:obruhi.jpg|thumb|right|Teplota v různých prostředích (EPA, 2008)]]<br />
<br />
<br />
==Příčiny vzniku==<br />
Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace zejména těchto vlivů:<ref name="Bednar">Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum</ref><br />
<br />
*masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší<br />
*nižší [[albedo]] městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování (díky tomu jsou ve městech i v noci vyšší teploty než v okolní krajině)<br />
*snížené [[efektivní vyzařování]] tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem atmosférických [[aerosol|aerosolů]], které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy<br />
<br />
==Dynamika==<br />
Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).<ref name="Bednar"/><br />
<br />
V nočních hodinách dochází vlivem zpomaleného uvolňování tepla v městském prostředí ke vzniku lokálního proudění - tzv. městské brízy. Chladnější vzduch z okolí stéká do města, odkud vytlačuje teplý vzduch směrem vzhůru. (Ten může ve vyšších hladinách atmosféry kondenzovat - srážky indukované tepelným ostrovem.) Ráno se venkovské oblasti zahřívají rychleji než zástavba, proto následuje proudění opačným směrem, z města do okolní krajiny.<ref name="UHI">http://www.urbanheatislands.com/</ref> <br />
<br />
Maxima denních teplot jsou ve městě vlivem tepelného ostrova posunuta do pozdějších hodin, než je tomu ve volné krajině.<ref name="Bednar"/><br />
<br />
==Dopady==<br />
*vyšší teploty ve městech podporují vznik škodlivin - např. [[přízemní ozon|přízemního ozonu]], oxidů uhlíku, oxidu siřičitého; také způsobují vyšší prašnost<ref name="UHI"/> Maximální koncentrace polutantů často korespondují s maximy denních teplot, vlivem tepelného ostrova posunutými do pozdějších hodin, než je tomu ve volné krajině,<ref name="Bednar"/> <br />
<br />
*aditivní zvýšení již tak vysokých letních teplot vede samo o sobě k ohrožení zdraví některých skupin obyvatel (např. kardiaci, obecně hlavně staří lidé a děti), rovněž zvýšené koncentrace škodlivin mají neblahé zdravotní důsledky (respirační problémy atd.)<ref name="UHI"/><br />
<br />
==Opatření==<br />
*především cílené územní plánování - snížení albeda města vysazením většího množství zeleně a používáním světlých lesklých materiálů<ref name="UHI"/><br />
*minimalizace zdrojů odpadního tepla a aerosolových částic - omezení automobilové dopravy, lepší technologie ve výrobách atd.<ref name=Bednar"/><br />
<br />
==Témata==<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Heat_island Městský tepelný ostrov na anglické Wikipedii]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Související stránky===<br />
[[Městská zeleň]]<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
[http://isu1.indstate.edu/heatisland/ Role zeleně při eliminaci tepelného ostrova (Aj)]<br />
===Literatura===<br />
Taha, H. (2008): Meso-urban meteorological and photochemical modeling of heat island mitigation. Atmospheric Environment, Volume 42, Issue 38, December 2008, Pages 8795-8809 <br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Oiwahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=7491Tepelný ostrov2009-01-12T00:05:14Z<p>Oiwa: </p>
<hr />
<div>Klima velkých měst je významně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.<ref name="tiscali">http://home.tiscali.cz/podnebi/mesto/mestkli4.html</ref> <br />
[[Soubor:obruhi.jpg|thumb|right|Teplota v různých prostředích (EPA, 2008)]]<br />
<br />
<br />
==Příčiny vzniku==<br />
Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace zejména těchto vlivů:<ref name="Bednar">Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum</ref><br />
<br />
*masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší<br />
*nižší [[albedo]] městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování (díky tomu jsou ve městech i v noci vyšší teploty než v okolní krajině)<br />
*snížené [[efektivní vyzařování]] tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem atmosférických [[aerosol|aerosolů]], které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy<br />
<br />
==Dynamika==<br />
Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).<ref name="Bednar"/><br />
<br />
V nočních hodinách dochází vlivem zpomaleného uvolňování tepla v městském prostředí ke vzniku lokálního proudění - tzv. městské brízy. Chladnější vzduch z okolí stéká do města, odkud vytlačuje teplý vzduch směrem vzhůru. (Ten může ve vyšších hladinách atmosféry kondenzovat - srážky indukované tepelným ostrovem.) Ráno se venkovské oblasti zahřívají rychleji než zástavba, proto následuje proudění opačným směrem, z města do okolní krajiny.<ref name="UHI">http://www.urbanheatislands.com/</ref> <br />
<br />
Maxima denních teplot jsou ve městě vlivem tepelného ostrova posunuta do pozdějších hodin, než je tomu ve volné krajině.<ref name="Bednar"/><br />
<br />
==Dopady==<br />
*vyšší teploty ve městech podporují vznik škodlivin - např. [[přízemní ozon|přízemního ozonu]], oxidů uhlíku, oxidu siřičitého; také způsobují vyšší prašnost<ref name="UHI"/> Maximální koncentrace polutantů často korespondují s maximy denních teplot, vlivem tepelného ostrova posunutými do pozdějších hodin, než je tomu ve volné krajině,<ref name="Bednar"/> <br />
<br />
*aditivní zvýšení již tak vysokých letních teplot vede samo o sobě k ohrožení zdraví některých skupin obyvatel (např. kardiaci, obecně hlavně staří lidé a děti), rovněž zvýšené koncentrace škodlivin mají neblahé zdravotní důsledky (respirační problémy atd.)<ref name="UHI"/><br />
<br />
==Opatření==<br />
*především cílené územní plánování - snížení albeda města vysazením většího množství zeleně a používáním světlých lesklých materiálů<ref name="UHI"/><br />
*minimalizace zdrojů odpadního tepla a aerosolových částic - omezení automobilové dopravy, lepší technologie ve výrobách atd.<br />
<br />
==Témata==<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Heat_island Městský tepelný ostrov na anglické Wikipedii]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Související stránky===<br />
[[Městská zeleň]]<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
[http://isu1.indstate.edu/heatisland/ Role zeleně při eliminaci tepelného ostrova (Aj)]<br />
===Literatura===<br />
Taha, H. (2008): Meso-urban meteorological and photochemical modeling of heat island mitigation. Atmospheric Environment, Volume 42, Issue 38, December 2008, Pages 8795-8809 <br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Oiwahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=7490Tepelný ostrov2009-01-12T00:04:13Z<p>Oiwa: </p>
<hr />
<div>Klima velkých měst je významně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.<ref name="tiscali">http://home.tiscali.cz/podnebi/mesto/mestkli4.html</ref> <br />
[[Soubor:obruhi.jpg|thumb|right|Teplota v různých prostředích]]<br />
<br />
<br />
==Příčiny vzniku==<br />
Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace zejména těchto vlivů:<ref name="Bednar">Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum</ref><br />
<br />
*masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší<br />
*nižší [[albedo]] městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování (díky tomu jsou ve městech i v noci vyšší teploty než v okolní krajině)<br />
*snížené [[efektivní vyzařování]] tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem atmosférických [[aerosol|aerosolů]], které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy<br />
<br />
==Dynamika==<br />
Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).<ref name="Bednar"/><br />
<br />
V nočních hodinách dochází vlivem zpomaleného uvolňování tepla v městském prostředí ke vzniku lokálního proudění - tzv. městské brízy. Chladnější vzduch z okolí stéká do města, odkud vytlačuje teplý vzduch směrem vzhůru. (Ten může ve vyšších hladinách atmosféry kondenzovat - srážky indukované tepelným ostrovem.) Ráno se venkovské oblasti zahřívají rychleji než zástavba, proto následuje proudění opačným směrem, z města do okolní krajiny.<ref name="UHI">http://www.urbanheatislands.com/</ref> <br />
<br />
Maxima denních teplot jsou ve městě vlivem tepelného ostrova posunuta do pozdějších hodin, než je tomu ve volné krajině.<ref name="Bednar"/><br />
<br />
==Dopady==<br />
*vyšší teploty ve městech podporují vznik škodlivin - např. [[přízemní ozon|přízemního ozonu]], oxidů uhlíku, oxidu siřičitého; také způsobují vyšší prašnost<ref name="UHI"/> Maximální koncentrace polutantů často korespondují s maximy denních teplot, vlivem tepelného ostrova posunutými do pozdějších hodin, než je tomu ve volné krajině,<ref name="Bednar"/> <br />
<br />
*aditivní zvýšení již tak vysokých letních teplot vede samo o sobě k ohrožení zdraví některých skupin obyvatel (např. kardiaci, obecně hlavně staří lidé a děti), rovněž zvýšené koncentrace škodlivin mají neblahé zdravotní důsledky (respirační problémy atd.)<ref name="UHI"/><br />
<br />
==Opatření==<br />
*především cílené územní plánování - snížení albeda města vysazením většího množství zeleně a používáním světlých lesklých materiálů<ref name="UHI"/><br />
*minimalizace zdrojů odpadního tepla a aerosolových částic - omezení automobilové dopravy, lepší technologie ve výrobách atd.<br />
<br />
==Témata==<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Heat_island Městský tepelný ostrov na anglické Wikipedii]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Související stránky===<br />
[[Městská zeleň]]<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
[http://isu1.indstate.edu/heatisland/ Role zeleně při eliminaci tepelného ostrova (Aj)]<br />
===Literatura===<br />
Taha, H. (2008): Meso-urban meteorological and photochemical modeling of heat island mitigation. Atmospheric Environment, Volume 42, Issue 38, December 2008, Pages 8795-8809 <br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Oiwahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=7472Tepelný ostrov2009-01-11T23:35:41Z<p>Oiwa: /* Opatření */</p>
<hr />
<div>Klima velkých měst je významně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.<ref name="tiscali">http://home.tiscali.cz/podnebi/mesto/mestkli4.html</ref> <br />
<br />
==Příčiny vzniku==<br />
Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace zejména těchto vlivů:<ref name="Bednar">Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum</ref><br />
<br />
*masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší<br />
*nižší [[albedo]] městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování (díky tomu jsou ve městech i v noci vyšší teploty než v okolní krajině)<br />
*snížené [[efektivní vyzařování]] tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem atmosférických [[aerosol|aerosolů]], které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy<br />
<br />
==Dynamika==<br />
Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).<ref name="Bednar"/><br />
<br />
V nočních hodinách dochází vlivem zpomaleného uvolňování tepla v městském prostředí ke vzniku lokálního proudění - tzv. městské brízy. Chladnější vzduch z okolí stéká do města, odkud vytlačuje teplý vzduch směrem vzhůru. (Ten může ve vyšších hladinách atmosféry kondenzovat - srážky indukované tepelným ostrovem.) Ráno se venkovské oblasti zahřívají rychleji než zástavba, proto následuje proudění opačným směrem, z města do okolní krajiny.<ref name="UHI">http://www.urbanheatislands.com/</ref> <br />
<br />
Maxima denních teplot jsou ve městě vlivem tepelného ostrova posunuta do pozdějších hodin, než je tomu ve volné krajině.<ref name="Bednar"/><br />
<br />
==Dopady==<br />
*vyšší teploty ve městech podporují vznik škodlivin - např. [[přízemní ozon|přízemního ozonu]], oxidů uhlíku, oxidu siřičitého; také způsobují vyšší prašnost<ref name="UHI"/> Maximální koncentrace polutantů často korespondují s maximy denních teplot, vlivem tepelného ostrova posunutými do pozdějších hodin, než je tomu ve volné krajině,<ref name="Bednar"/> <br />
<br />
*aditivní zvýšení již tak vysokých letních teplot vede samo o sobě k ohrožení zdraví některých skupin obyvatel (např. kardiaci, obecně hlavně staří lidé a děti), rovněž zvýšené koncentrace škodlivin mají neblahé zdravotní důsledky (respirační problémy atd.)<ref name="UHI"/><br />
<br />
==Opatření==<br />
*především cílené územní plánování - snížení albeda města vysazením většího množství zeleně a používáním světlých lesklých materiálů<ref name="UHI"/><br />
*minimalizace zdrojů odpadního tepla a aerosolových částic - omezení automobilové dopravy, lepší technologie ve výrobách atd.<br />
<br />
==Témata==<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Heat_island Městský tepelný ostrov na anglické Wikipedii]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Související stránky===<br />
[[Městská zeleň]]<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
[http://isu1.indstate.edu/heatisland/ Role zeleně při eliminaci tepelného ostrova (Aj)]<br />
===Literatura===<br />
Taha, H. (2008): Meso-urban meteorological and photochemical modeling of heat island mitigation. Atmospheric Environment, Volume 42, Issue 38, December 2008, Pages 8795-8809 <br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Oiwahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=7470Tepelný ostrov2009-01-11T23:34:20Z<p>Oiwa: /* Zdroje */</p>
<hr />
<div>Klima velkých měst je významně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.<ref name="tiscali">http://home.tiscali.cz/podnebi/mesto/mestkli4.html</ref> <br />
<br />
==Příčiny vzniku==<br />
Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace zejména těchto vlivů:<ref name="Bednar">Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum</ref><br />
<br />
*masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší<br />
*nižší [[albedo]] městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování (díky tomu jsou ve městech i v noci vyšší teploty než v okolní krajině)<br />
*snížené [[efektivní vyzařování]] tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem atmosférických [[aerosol|aerosolů]], které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy<br />
<br />
==Dynamika==<br />
Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).<ref name="Bednar"/><br />
<br />
V nočních hodinách dochází vlivem zpomaleného uvolňování tepla v městském prostředí ke vzniku lokálního proudění - tzv. městské brízy. Chladnější vzduch z okolí stéká do města, odkud vytlačuje teplý vzduch směrem vzhůru. (Ten může ve vyšších hladinách atmosféry kondenzovat - srážky indukované tepelným ostrovem.) Ráno se venkovské oblasti zahřívají rychleji než zástavba, proto následuje proudění opačným směrem, z města do okolní krajiny.<ref name="UHI">http://www.urbanheatislands.com/</ref> <br />
<br />
Maxima denních teplot jsou ve městě vlivem tepelného ostrova posunuta do pozdějších hodin, než je tomu ve volné krajině.<ref name="Bednar"/><br />
<br />
==Dopady==<br />
*vyšší teploty ve městech podporují vznik škodlivin - např. [[přízemní ozon|přízemního ozonu]], oxidů uhlíku, oxidu siřičitého; také způsobují vyšší prašnost<ref name="UHI"/> Maximální koncentrace polutantů často korespondují s maximy denních teplot, vlivem tepelného ostrova posunutými do pozdějších hodin, než je tomu ve volné krajině,<ref name="Bednar"/> <br />
<br />
*aditivní zvýšení již tak vysokých letních teplot vede samo o sobě k ohrožení zdraví některých skupin obyvatel (např. kardiaci, obecně hlavně staří lidé a děti), rovněž zvýšené koncentrace škodlivin mají neblahé zdravotní důsledky (respirační problémy atd.)<ref name="UHI"/><br />
<br />
==Opatření==<br />
*především cílené územní plánování - snížení albeda města vysazením většího množství zeleně, používáním světlých lesklých materiálů apod.<br />
*minimalizace zdrojů odpadního tepla a aerosolových částic - omezení automobilové dopravy, lepší technologie ve výrobách atd.<br />
<br />
==Témata==<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Heat_island Městský tepelný ostrov na anglické Wikipedii]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Související stránky===<br />
[[Městská zeleň]]<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
[http://isu1.indstate.edu/heatisland/ Role zeleně při eliminaci tepelného ostrova (Aj)]<br />
===Literatura===<br />
Taha, H. (2008): Meso-urban meteorological and photochemical modeling of heat island mitigation. Atmospheric Environment, Volume 42, Issue 38, December 2008, Pages 8795-8809 <br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Oiwahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=7469Tepelný ostrov2009-01-11T23:34:00Z<p>Oiwa: /* Odkazy */</p>
<hr />
<div>Klima velkých měst je významně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.<ref name="tiscali">http://home.tiscali.cz/podnebi/mesto/mestkli4.html</ref> <br />
<br />
==Příčiny vzniku==<br />
Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace zejména těchto vlivů:<ref name="Bednar">Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum</ref><br />
<br />
*masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší<br />
*nižší [[albedo]] městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování (díky tomu jsou ve městech i v noci vyšší teploty než v okolní krajině)<br />
*snížené [[efektivní vyzařování]] tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem atmosférických [[aerosol|aerosolů]], které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy<br />
<br />
==Dynamika==<br />
Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).<ref name="Bednar"/><br />
<br />
V nočních hodinách dochází vlivem zpomaleného uvolňování tepla v městském prostředí ke vzniku lokálního proudění - tzv. městské brízy. Chladnější vzduch z okolí stéká do města, odkud vytlačuje teplý vzduch směrem vzhůru. (Ten může ve vyšších hladinách atmosféry kondenzovat - srážky indukované tepelným ostrovem.) Ráno se venkovské oblasti zahřívají rychleji než zástavba, proto následuje proudění opačným směrem, z města do okolní krajiny.<ref name="UHI">http://www.urbanheatislands.com/</ref> <br />
<br />
Maxima denních teplot jsou ve městě vlivem tepelného ostrova posunuta do pozdějších hodin, než je tomu ve volné krajině.<ref name="Bednar"/><br />
<br />
==Dopady==<br />
*vyšší teploty ve městech podporují vznik škodlivin - např. [[přízemní ozon|přízemního ozonu]], oxidů uhlíku, oxidu siřičitého; také způsobují vyšší prašnost<ref name="UHI"/> Maximální koncentrace polutantů často korespondují s maximy denních teplot, vlivem tepelného ostrova posunutými do pozdějších hodin, než je tomu ve volné krajině,<ref name="Bednar"/> <br />
<br />
*aditivní zvýšení již tak vysokých letních teplot vede samo o sobě k ohrožení zdraví některých skupin obyvatel (např. kardiaci, obecně hlavně staří lidé a děti), rovněž zvýšené koncentrace škodlivin mají neblahé zdravotní důsledky (respirační problémy atd.)<ref name="UHI"/><br />
<br />
==Opatření==<br />
*především cílené územní plánování - snížení albeda města vysazením většího množství zeleně, používáním světlých lesklých materiálů apod.<br />
*minimalizace zdrojů odpadního tepla a aerosolových částic - omezení automobilové dopravy, lepší technologie ve výrobách atd.<br />
<br />
==Témata==<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Heat_island Městský tepelný ostrov na anglické Wikipedii]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
<br />
<br />
Taha, H. (2008): Meso-urban meteorological and photochemical modeling of heat island mitigation.<br />
Atmospheric Environment, Volume 42, Issue 38, December 2008, Pages 8795-8809<br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Související stránky===<br />
[[Městská zeleň]]<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
[http://isu1.indstate.edu/heatisland/ Role zeleně při eliminaci tepelného ostrova (Aj)]<br />
===Literatura===<br />
Taha, H. (2008): Meso-urban meteorological and photochemical modeling of heat island mitigation. Atmospheric Environment, Volume 42, Issue 38, December 2008, Pages 8795-8809 <br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Oiwahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=7467Tepelný ostrov2009-01-11T23:30:41Z<p>Oiwa: /* Zdroje */</p>
<hr />
<div>Klima velkých měst je významně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.<ref name="tiscali">http://home.tiscali.cz/podnebi/mesto/mestkli4.html</ref> <br />
<br />
==Příčiny vzniku==<br />
Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace zejména těchto vlivů:<ref name="Bednar">Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum</ref><br />
<br />
*masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší<br />
*nižší [[albedo]] městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování (díky tomu jsou ve městech i v noci vyšší teploty než v okolní krajině)<br />
*snížené [[efektivní vyzařování]] tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem atmosférických [[aerosol|aerosolů]], které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy<br />
<br />
==Dynamika==<br />
Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).<ref name="Bednar"/><br />
<br />
V nočních hodinách dochází vlivem zpomaleného uvolňování tepla v městském prostředí ke vzniku lokálního proudění - tzv. městské brízy. Chladnější vzduch z okolí stéká do města, odkud vytlačuje teplý vzduch směrem vzhůru. (Ten může ve vyšších hladinách atmosféry kondenzovat - srážky indukované tepelným ostrovem.) Ráno se venkovské oblasti zahřívají rychleji než zástavba, proto následuje proudění opačným směrem, z města do okolní krajiny.<ref name="UHI">http://www.urbanheatislands.com/</ref> <br />
<br />
Maxima denních teplot jsou ve městě vlivem tepelného ostrova posunuta do pozdějších hodin, než je tomu ve volné krajině.<ref name="Bednar"/><br />
<br />
==Dopady==<br />
*vyšší teploty ve městech podporují vznik škodlivin - např. [[přízemní ozon|přízemního ozonu]], oxidů uhlíku, oxidu siřičitého; také způsobují vyšší prašnost<ref name="UHI"/> Maximální koncentrace polutantů často korespondují s maximy denních teplot, vlivem tepelného ostrova posunutými do pozdějších hodin, než je tomu ve volné krajině,<ref name="Bednar"/> <br />
<br />
*aditivní zvýšení již tak vysokých letních teplot vede samo o sobě k ohrožení zdraví některých skupin obyvatel (např. kardiaci, obecně hlavně staří lidé a děti), rovněž zvýšené koncentrace škodlivin mají neblahé zdravotní důsledky (respirační problémy atd.)<ref name="UHI"/><br />
<br />
==Opatření==<br />
*především cílené územní plánování - snížení albeda města vysazením většího množství zeleně, používáním světlých lesklých materiálů apod.<br />
*minimalizace zdrojů odpadního tepla a aerosolových částic - omezení automobilové dopravy, lepší technologie ve výrobách atd.<br />
<br />
==Témata==<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Heat_island Městský tepelný ostrov na anglické Wikipedii]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
<br />
<br />
Taha, H. (2008): Meso-urban meteorological and photochemical modeling of heat island mitigation.<br />
Atmospheric Environment, Volume 42, Issue 38, December 2008, Pages 8795-8809<br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Související stránky===<br />
[[Městská zeleň]]<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
[http://isu1.indstate.edu/heatisland/ Role zeleně při eliminaci tepelného ostrova (Aj)]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Oiwahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=7465Tepelný ostrov2009-01-11T23:27:53Z<p>Oiwa: /* Dopady */</p>
<hr />
<div>Klima velkých měst je významně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.<ref name="tiscali">http://home.tiscali.cz/podnebi/mesto/mestkli4.html</ref> <br />
<br />
==Příčiny vzniku==<br />
Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace zejména těchto vlivů:<ref name="Bednar">Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum</ref><br />
<br />
*masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší<br />
*nižší [[albedo]] městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování (díky tomu jsou ve městech i v noci vyšší teploty než v okolní krajině)<br />
*snížené [[efektivní vyzařování]] tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem atmosférických [[aerosol|aerosolů]], které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy<br />
<br />
==Dynamika==<br />
Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).<ref name="Bednar"/><br />
<br />
V nočních hodinách dochází vlivem zpomaleného uvolňování tepla v městském prostředí ke vzniku lokálního proudění - tzv. městské brízy. Chladnější vzduch z okolí stéká do města, odkud vytlačuje teplý vzduch směrem vzhůru. (Ten může ve vyšších hladinách atmosféry kondenzovat - srážky indukované tepelným ostrovem.) Ráno se venkovské oblasti zahřívají rychleji než zástavba, proto následuje proudění opačným směrem, z města do okolní krajiny.<ref name="UHI">http://www.urbanheatislands.com/</ref> <br />
<br />
Maxima denních teplot jsou ve městě vlivem tepelného ostrova posunuta do pozdějších hodin, než je tomu ve volné krajině.<ref name="Bednar"/><br />
<br />
==Dopady==<br />
*vyšší teploty ve městech podporují vznik škodlivin - např. [[přízemní ozon|přízemního ozonu]], oxidů uhlíku, oxidu siřičitého; také způsobují vyšší prašnost<ref name="UHI"/> Maximální koncentrace polutantů často korespondují s maximy denních teplot, vlivem tepelného ostrova posunutými do pozdějších hodin, než je tomu ve volné krajině,<ref name="Bednar"/> <br />
<br />
*aditivní zvýšení již tak vysokých letních teplot vede samo o sobě k ohrožení zdraví některých skupin obyvatel (např. kardiaci, obecně hlavně staří lidé a děti), rovněž zvýšené koncentrace škodlivin mají neblahé zdravotní důsledky (respirační problémy atd.)<ref name="UHI"/><br />
<br />
==Opatření==<br />
*především cílené územní plánování - snížení albeda města vysazením většího množství zeleně, používáním světlých lesklých materiálů apod.<br />
*minimalizace zdrojů odpadního tepla a aerosolových částic - omezení automobilové dopravy, lepší technologie ve výrobách atd.<br />
<br />
==Témata==<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Heat_island Městský tepelný ostrov na anglické Wikipedii]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
<br />
<br />
Taha, H. (2008): Meso-urban meteorological and photochemical modeling of heat island mitigation.<br />
Atmospheric Environment, Volume 42, Issue 38, December 2008, Pages 8795-8809<br />
<br />
http://www.chmi.cz/nkp/vav2000.html<br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Související stránky===<br />
[[Městská zeleň]]<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
[http://isu1.indstate.edu/heatisland/ Role zeleně při eliminaci tepelného ostrova (Aj)]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Oiwahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=7464Tepelný ostrov2009-01-11T23:27:08Z<p>Oiwa: /* Dopady */</p>
<hr />
<div>Klima velkých měst je významně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.<ref name="tiscali">http://home.tiscali.cz/podnebi/mesto/mestkli4.html</ref> <br />
<br />
==Příčiny vzniku==<br />
Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace zejména těchto vlivů:<ref name="Bednar">Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum</ref><br />
<br />
*masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší<br />
*nižší [[albedo]] městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování (díky tomu jsou ve městech i v noci vyšší teploty než v okolní krajině)<br />
*snížené [[efektivní vyzařování]] tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem atmosférických [[aerosol|aerosolů]], které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy<br />
<br />
==Dynamika==<br />
Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).<ref name="Bednar"/><br />
<br />
V nočních hodinách dochází vlivem zpomaleného uvolňování tepla v městském prostředí ke vzniku lokálního proudění - tzv. městské brízy. Chladnější vzduch z okolí stéká do města, odkud vytlačuje teplý vzduch směrem vzhůru. (Ten může ve vyšších hladinách atmosféry kondenzovat - srážky indukované tepelným ostrovem.) Ráno se venkovské oblasti zahřívají rychleji než zástavba, proto následuje proudění opačným směrem, z města do okolní krajiny.<ref name="UHI">http://www.urbanheatislands.com/</ref> <br />
<br />
Maxima denních teplot jsou ve městě vlivem tepelného ostrova posunuta do pozdějších hodin, než je tomu ve volné krajině.<ref name="Bednar"/><br />
<br />
==Dopady==<br />
*vyšší teploty ve městech podporují vznik škodlivin - např. [[přízemní ozon|přízemního ozonu]], oxidů uhlíku, oxidu siřičitého; také způsobují vyšší prašnost<ref name="UHI"/> Maximální koncentrace polutantů často korespondují s maximy denních teplot, vlivem tepelného ostrova posunutými do pozdějších hodin, než je tomu ve volné krajině,<ref name="Bednar"/> <br />
<br />
*aditivní zvýšení již tak vysokých letních teplot vede samo o sobě k ohrožení zdraví některých skupin obyvatel (např. kardiaci, obecně staří lidé a děti), rovněž zvýšené koncentrace škodlivin mají neblahé zdravotní důsledky (respirační problémy atd.)<ref name="UHI"/><br />
<br />
==Opatření==<br />
*především cílené územní plánování - snížení albeda města vysazením většího množství zeleně, používáním světlých lesklých materiálů apod.<br />
*minimalizace zdrojů odpadního tepla a aerosolových částic - omezení automobilové dopravy, lepší technologie ve výrobách atd.<br />
<br />
==Témata==<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Heat_island Městský tepelný ostrov na anglické Wikipedii]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
<br />
<br />
Taha, H. (2008): Meso-urban meteorological and photochemical modeling of heat island mitigation.<br />
Atmospheric Environment, Volume 42, Issue 38, December 2008, Pages 8795-8809<br />
<br />
http://www.chmi.cz/nkp/vav2000.html<br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Související stránky===<br />
[[Městská zeleň]]<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
[http://isu1.indstate.edu/heatisland/ Role zeleně při eliminaci tepelného ostrova (Aj)]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Oiwahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=7463Tepelný ostrov2009-01-11T23:25:36Z<p>Oiwa: /* Dopady */</p>
<hr />
<div>Klima velkých měst je významně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.<ref name="tiscali">http://home.tiscali.cz/podnebi/mesto/mestkli4.html</ref> <br />
<br />
==Příčiny vzniku==<br />
Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace zejména těchto vlivů:<ref name="Bednar">Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum</ref><br />
<br />
*masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší<br />
*nižší [[albedo]] městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování (díky tomu jsou ve městech i v noci vyšší teploty než v okolní krajině)<br />
*snížené [[efektivní vyzařování]] tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem atmosférických [[aerosol|aerosolů]], které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy<br />
<br />
==Dynamika==<br />
Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).<ref name="Bednar"/><br />
<br />
V nočních hodinách dochází vlivem zpomaleného uvolňování tepla v městském prostředí ke vzniku lokálního proudění - tzv. městské brízy. Chladnější vzduch z okolí stéká do města, odkud vytlačuje teplý vzduch směrem vzhůru. (Ten může ve vyšších hladinách atmosféry kondenzovat - srážky indukované tepelným ostrovem.) Ráno se venkovské oblasti zahřívají rychleji než zástavba, proto následuje proudění opačným směrem, z města do okolní krajiny.<ref name="UHI">http://www.urbanheatislands.com/</ref> <br />
<br />
Maxima denních teplot jsou ve městě vlivem tepelného ostrova posunuta do pozdějších hodin, než je tomu ve volné krajině.<ref name="Bednar"/><br />
<br />
==Dopady==<br />
*vyšší teploty ve městech podporují vznik škodlivin - např. [[přízemní ozon|přízemního ozonu]], oxidů uhlíku, oxidu siřičitého; také způsobují vyšší prašnost<ref name="UHI"/> Maximální koncentrace polutantů často korespondují s maximy denních teplot, vlivem tepelného ostrova posunutými do pozdějších hodin, než je tomu ve volné krajině,<ref name="Bednar"/> <br />
<br />
*aditivní zvýšení již tak vysokých letních teplot vede samo o sobě k ohrožení zdraví některých skupin obyvatel (např. kardiaci, obecně staří lidé a děti) , rovněž zvýšené koncentrace škodlivin mají neblahé zdravotní důsledky<ref name="UHI"/><br />
<br />
==Opatření==<br />
*především cílené územní plánování - snížení albeda města vysazením většího množství zeleně, používáním světlých lesklých materiálů apod.<br />
*minimalizace zdrojů odpadního tepla a aerosolových částic - omezení automobilové dopravy, lepší technologie ve výrobách atd.<br />
<br />
==Témata==<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Heat_island Městský tepelný ostrov na anglické Wikipedii]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
<br />
<br />
Taha, H. (2008): Meso-urban meteorological and photochemical modeling of heat island mitigation.<br />
Atmospheric Environment, Volume 42, Issue 38, December 2008, Pages 8795-8809<br />
<br />
http://www.chmi.cz/nkp/vav2000.html<br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Související stránky===<br />
[[Městská zeleň]]<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
[http://isu1.indstate.edu/heatisland/ Role zeleně při eliminaci tepelného ostrova (Aj)]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Oiwahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=7461Tepelný ostrov2009-01-11T23:20:08Z<p>Oiwa: /* Dopady */</p>
<hr />
<div>Klima velkých měst je významně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.<ref name="tiscali">http://home.tiscali.cz/podnebi/mesto/mestkli4.html</ref> <br />
<br />
==Příčiny vzniku==<br />
Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace zejména těchto vlivů:<ref name="Bednar">Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum</ref><br />
<br />
*masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší<br />
*nižší [[albedo]] městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování (díky tomu jsou ve městech i v noci vyšší teploty než v okolní krajině)<br />
*snížené [[efektivní vyzařování]] tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem atmosférických [[aerosol|aerosolů]], které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy<br />
<br />
==Dynamika==<br />
Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).<ref name="Bednar"/><br />
<br />
V nočních hodinách dochází vlivem zpomaleného uvolňování tepla v městském prostředí ke vzniku lokálního proudění - tzv. městské brízy. Chladnější vzduch z okolí stéká do města, odkud vytlačuje teplý vzduch směrem vzhůru. (Ten může ve vyšších hladinách atmosféry kondenzovat - srážky indukované tepelným ostrovem.) Ráno se venkovské oblasti zahřívají rychleji než zástavba, proto následuje proudění opačným směrem, z města do okolní krajiny.<ref name="UHI">http://www.urbanheatislands.com/</ref> <br />
<br />
Maxima denních teplot jsou ve městě vlivem tepelného ostrova posunuta do pozdějších hodin, než je tomu ve volné krajině.<ref name="Bednar"/><br />
<br />
==Dopady==<br />
*vyšší teploty ve městech podporují vznik škodlivin - např. [[přízemní ozon|přízemního ozonu]], oxidů uhlíku, oxidu siřičitého; také způsobují vyšší prašnost<ref name="UHI"/> Maximální koncentrace polutantů často korespondují s maximy denních teplot, vlivem tepelného ostrova posunutými do pozdějších hodin, než je tomu ve volné krajině,<ref name="Bednar"/> <br />
*aditivní zvýšení již tak vysokých letních teplot vede samo o sobě k ohrožení zdraví některých skupin obyvatel (např. kardiaci, obecně staří lidé a děti) , rovněž zvýšené koncentrace škodlivin mají neblahé zdravotní důsledky<ref name="UHI"/><br />
<br />
==Opatření==<br />
*především cílené územní plánování - snížení albeda města vysazením většího množství zeleně, používáním světlých lesklých materiálů apod.<br />
*minimalizace zdrojů odpadního tepla a aerosolových částic - omezení automobilové dopravy, lepší technologie ve výrobách atd.<br />
<br />
==Témata==<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Heat_island Městský tepelný ostrov na anglické Wikipedii]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
<br />
<br />
Taha, H. (2008): Meso-urban meteorological and photochemical modeling of heat island mitigation.<br />
Atmospheric Environment, Volume 42, Issue 38, December 2008, Pages 8795-8809<br />
<br />
http://www.chmi.cz/nkp/vav2000.html<br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Související stránky===<br />
[[Městská zeleň]]<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
[http://isu1.indstate.edu/heatisland/ Role zeleně při eliminaci tepelného ostrova (Aj)]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Oiwahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=7457Tepelný ostrov2009-01-11T23:11:16Z<p>Oiwa: /* Opatření */</p>
<hr />
<div>Klima velkých měst je významně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.<ref name="tiscali">http://home.tiscali.cz/podnebi/mesto/mestkli4.html</ref> <br />
<br />
==Příčiny vzniku==<br />
Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace zejména těchto vlivů:<ref name="Bednar">Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum</ref><br />
<br />
*masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší<br />
*nižší [[albedo]] městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování (díky tomu jsou ve městech i v noci vyšší teploty než v okolní krajině)<br />
*snížené [[efektivní vyzařování]] tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem atmosférických [[aerosol|aerosolů]], které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy<br />
<br />
==Dynamika==<br />
Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).<ref name="Bednar"/><br />
<br />
V nočních hodinách dochází vlivem zpomaleného uvolňování tepla v městském prostředí ke vzniku lokálního proudění - tzv. městské brízy. Chladnější vzduch z okolí stéká do města, odkud vytlačuje teplý vzduch směrem vzhůru. (Ten může ve vyšších hladinách atmosféry kondenzovat - srážky indukované tepelným ostrovem.) Ráno se venkovské oblasti zahřívají rychleji než zástavba, proto následuje proudění opačným směrem, z města do okolní krajiny.<ref name="UHI">http://www.urbanheatislands.com/</ref> <br />
<br />
Maxima denních teplot jsou ve městě vlivem tepelného ostrova posunuta do pozdějších hodin, než je tomu ve volné krajině.<ref name="Bednar"/><br />
<br />
==Dopady==<br />
*vyšší teploty ve městech podporují vznik některých škodlivin - např. [[přízemní ozon|přízemního ozonu]], oxidů uhlíku, oxidu siřičitého; také způsobují vyšší prašnost<ref name="UHI"/><br />
*aditivní zvýšení již tak vysokých letních teplot vede samo o sobě k ohrožení zdraví některých skupin obyvatel (např. kardiaci, obecně staří lidé a děti) , rovněž zvýšené koncentrace škodlivin mají neblahé zdravotní důsledky<ref name="UHI"/><br />
<br />
==Opatření==<br />
*především cílené územní plánování - snížení albeda města vysazením většího množství zeleně, používáním světlých lesklých materiálů apod.<br />
*minimalizace zdrojů odpadního tepla a aerosolových částic - omezení automobilové dopravy, lepší technologie ve výrobách atd.<br />
<br />
==Témata==<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Heat_island Městský tepelný ostrov na anglické Wikipedii]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
<br />
<br />
Taha, H. (2008): Meso-urban meteorological and photochemical modeling of heat island mitigation.<br />
Atmospheric Environment, Volume 42, Issue 38, December 2008, Pages 8795-8809<br />
<br />
http://www.chmi.cz/nkp/vav2000.html<br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Související stránky===<br />
[[Městská zeleň]]<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
[http://isu1.indstate.edu/heatisland/ Role zeleně při eliminaci tepelného ostrova (Aj)]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Oiwahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=7456Tepelný ostrov2009-01-11T23:09:14Z<p>Oiwa: /* Dopady */</p>
<hr />
<div>Klima velkých měst je významně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.<ref name="tiscali">http://home.tiscali.cz/podnebi/mesto/mestkli4.html</ref> <br />
<br />
==Příčiny vzniku==<br />
Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace zejména těchto vlivů:<ref name="Bednar">Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum</ref><br />
<br />
*masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší<br />
*nižší [[albedo]] městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování (díky tomu jsou ve městech i v noci vyšší teploty než v okolní krajině)<br />
*snížené [[efektivní vyzařování]] tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem atmosférických [[aerosol|aerosolů]], které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy<br />
<br />
==Dynamika==<br />
Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).<ref name="Bednar"/><br />
<br />
V nočních hodinách dochází vlivem zpomaleného uvolňování tepla v městském prostředí ke vzniku lokálního proudění - tzv. městské brízy. Chladnější vzduch z okolí stéká do města, odkud vytlačuje teplý vzduch směrem vzhůru. (Ten může ve vyšších hladinách atmosféry kondenzovat - srážky indukované tepelným ostrovem.) Ráno se venkovské oblasti zahřívají rychleji než zástavba, proto následuje proudění opačným směrem, z města do okolní krajiny.<ref name="UHI">http://www.urbanheatislands.com/</ref> <br />
<br />
Maxima denních teplot jsou ve městě vlivem tepelného ostrova posunuta do pozdějších hodin, než je tomu ve volné krajině.<ref name="Bednar"/><br />
<br />
==Dopady==<br />
*vyšší teploty ve městech podporují vznik některých škodlivin - např. [[přízemní ozon|přízemního ozonu]], oxidů uhlíku, oxidu siřičitého; také způsobují vyšší prašnost<ref name="UHI"/><br />
*aditivní zvýšení již tak vysokých letních teplot vede samo o sobě k ohrožení zdraví některých skupin obyvatel (např. kardiaci, obecně staří lidé a děti) , rovněž zvýšené koncentrace škodlivin mají neblahé zdravotní důsledky<ref name="UHI"/><br />
<br />
==Opatření==<br />
*především cílené územní plánování - snížení albeda města vysazením většího množství zeleně apod<br />
*minimalizace zdrojů odpadního tepla a aerosolových částic - omezení automobilové dopravy, lepší technologie ve výrobách atd.<br />
<br />
==Témata==<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Heat_island Městský tepelný ostrov na anglické Wikipedii]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
<br />
<br />
Taha, H. (2008): Meso-urban meteorological and photochemical modeling of heat island mitigation.<br />
Atmospheric Environment, Volume 42, Issue 38, December 2008, Pages 8795-8809<br />
<br />
http://www.chmi.cz/nkp/vav2000.html<br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Související stránky===<br />
[[Městská zeleň]]<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
[http://isu1.indstate.edu/heatisland/ Role zeleně při eliminaci tepelného ostrova (Aj)]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Oiwahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=7454Tepelný ostrov2009-01-11T23:04:52Z<p>Oiwa: /* Dopady */</p>
<hr />
<div>Klima velkých měst je významně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.<ref name="tiscali">http://home.tiscali.cz/podnebi/mesto/mestkli4.html</ref> <br />
<br />
==Příčiny vzniku==<br />
Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace zejména těchto vlivů:<ref name="Bednar">Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum</ref><br />
<br />
*masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší<br />
*nižší [[albedo]] městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování (díky tomu jsou ve městech i v noci vyšší teploty než v okolní krajině)<br />
*snížené [[efektivní vyzařování]] tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem atmosférických [[aerosol|aerosolů]], které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy<br />
<br />
==Dynamika==<br />
Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).<ref name="Bednar"/><br />
<br />
V nočních hodinách dochází vlivem zpomaleného uvolňování tepla v městském prostředí ke vzniku lokálního proudění - tzv. městské brízy. Chladnější vzduch z okolí stéká do města, odkud vytlačuje teplý vzduch směrem vzhůru. (Ten může ve vyšších hladinách atmosféry kondenzovat - srážky indukované tepelným ostrovem.) Ráno se venkovské oblasti zahřívají rychleji než zástavba, proto následuje proudění opačným směrem, z města do okolní krajiny.<ref name="UHI">http://www.urbanheatislands.com/</ref> <br />
<br />
Maxima denních teplot jsou ve městě vlivem tepelného ostrova posunuta do pozdějších hodin, než je tomu ve volné krajině.<ref name="Bednar"/><br />
<br />
==Dopady==<br />
*vyšší teploty ve městech podporují vznik některých škodlivin - např. [[přízemní ozon|přízemního ozonu]], oxidů uhlíku, oxidu siřičitého; také způsobují vyšší prašnost<ref name="UHI"/><br />
*aditivní zvýšení již tak vysokých letních teplot vede samo o sobě k ohrožení zdraví některých skupin obyvatel, rovněž zvýšené koncentrace škodlivin mají neblahé zdravotní důsledky<br />
<br />
==Opatření==<br />
*především cílené územní plánování - snížení albeda města vysazením většího množství zeleně apod<br />
*minimalizace zdrojů odpadního tepla a aerosolových částic - omezení automobilové dopravy, lepší technologie ve výrobách atd.<br />
<br />
==Témata==<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Heat_island Městský tepelný ostrov na anglické Wikipedii]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
<br />
<br />
Taha, H. (2008): Meso-urban meteorological and photochemical modeling of heat island mitigation.<br />
Atmospheric Environment, Volume 42, Issue 38, December 2008, Pages 8795-8809<br />
<br />
http://www.chmi.cz/nkp/vav2000.html<br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Související stránky===<br />
[[Městská zeleň]]<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
[http://isu1.indstate.edu/heatisland/ Role zeleně při eliminaci tepelného ostrova (Aj)]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Oiwahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=7452Tepelný ostrov2009-01-11T23:03:40Z<p>Oiwa: /* Dopady */</p>
<hr />
<div>Klima velkých měst je významně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.<ref name="tiscali">http://home.tiscali.cz/podnebi/mesto/mestkli4.html</ref> <br />
<br />
==Příčiny vzniku==<br />
Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace zejména těchto vlivů:<ref name="Bednar">Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum</ref><br />
<br />
*masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší<br />
*nižší [[albedo]] městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování (díky tomu jsou ve městech i v noci vyšší teploty než v okolní krajině)<br />
*snížené [[efektivní vyzařování]] tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem atmosférických [[aerosol|aerosolů]], které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy<br />
<br />
==Dynamika==<br />
Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).<ref name="Bednar"/><br />
<br />
V nočních hodinách dochází vlivem zpomaleného uvolňování tepla v městském prostředí ke vzniku lokálního proudění - tzv. městské brízy. Chladnější vzduch z okolí stéká do města, odkud vytlačuje teplý vzduch směrem vzhůru. (Ten může ve vyšších hladinách atmosféry kondenzovat - srážky indukované tepelným ostrovem.) Ráno se venkovské oblasti zahřívají rychleji než zástavba, proto následuje proudění opačným směrem, z města do okolní krajiny.<ref name="UHI">http://www.urbanheatislands.com/</ref> <br />
<br />
Maxima denních teplot jsou ve městě vlivem tepelného ostrova posunuta do pozdějších hodin, než je tomu ve volné krajině.<ref name="Bednar"/><br />
<br />
==Dopady==<br />
*vyšší teploty ve městech podporují vznik některých škodlivin - např. [[přízemní ozon|přízemního ozonu]], oxidů uhlíku, oxidu siřičitého; také způsobují vyšší prašnost<br />
*aditivní zvýšení již tak vysokých letních teplot vede k ohrožení zdraví některých skupin obyvatel, rovněž zvýšené koncentrace škodlivin mají neblahé zdravotní důsledky<br />
<br />
==Opatření==<br />
*především cílené územní plánování - snížení albeda města vysazením většího množství zeleně apod<br />
*minimalizace zdrojů odpadního tepla a aerosolových částic - omezení automobilové dopravy, lepší technologie ve výrobách atd.<br />
<br />
==Témata==<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Heat_island Městský tepelný ostrov na anglické Wikipedii]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
<br />
<br />
Taha, H. (2008): Meso-urban meteorological and photochemical modeling of heat island mitigation.<br />
Atmospheric Environment, Volume 42, Issue 38, December 2008, Pages 8795-8809<br />
<br />
http://www.chmi.cz/nkp/vav2000.html<br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Související stránky===<br />
[[Městská zeleň]]<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
[http://isu1.indstate.edu/heatisland/ Role zeleně při eliminaci tepelného ostrova (Aj)]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Oiwahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=7451Tepelný ostrov2009-01-11T23:01:22Z<p>Oiwa: /* Dopady */</p>
<hr />
<div>Klima velkých měst je významně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.<ref name="tiscali">http://home.tiscali.cz/podnebi/mesto/mestkli4.html</ref> <br />
<br />
==Příčiny vzniku==<br />
Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace zejména těchto vlivů:<ref name="Bednar">Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum</ref><br />
<br />
*masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší<br />
*nižší [[albedo]] městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování (díky tomu jsou ve městech i v noci vyšší teploty než v okolní krajině)<br />
*snížené [[efektivní vyzařování]] tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem atmosférických [[aerosol|aerosolů]], které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy<br />
<br />
==Dynamika==<br />
Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).<ref name="Bednar"/><br />
<br />
V nočních hodinách dochází vlivem zpomaleného uvolňování tepla v městském prostředí ke vzniku lokálního proudění - tzv. městské brízy. Chladnější vzduch z okolí stéká do města, odkud vytlačuje teplý vzduch směrem vzhůru. (Ten může ve vyšších hladinách atmosféry kondenzovat - srážky indukované tepelným ostrovem.) Ráno se venkovské oblasti zahřívají rychleji než zástavba, proto následuje proudění opačným směrem, z města do okolní krajiny.<ref name="UHI">http://www.urbanheatislands.com/</ref> <br />
<br />
Maxima denních teplot jsou ve městě vlivem tepelného ostrova posunuta do pozdějších hodin, než je tomu ve volné krajině.<ref name="Bednar"/><br />
<br />
==Dopady==<br />
*vyšší teploty ve městech podporují vznik některých škodlivin - např. [[přízemní ozon]], oxidy uhlíku, oxid siřičitý,<br />
*aditivní zvýšení již tak vysokých letních teplot vede k ohrožení zdraví některých skupin obyvatel, rovněž zvýšené koncentrace škodlivin mají neblahé zdravotní důsledky<br />
<br />
==Opatření==<br />
*především cílené územní plánování - snížení albeda města vysazením většího množství zeleně apod<br />
*minimalizace zdrojů odpadního tepla a aerosolových částic - omezení automobilové dopravy, lepší technologie ve výrobách atd.<br />
<br />
==Témata==<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Heat_island Městský tepelný ostrov na anglické Wikipedii]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
<br />
<br />
Taha, H. (2008): Meso-urban meteorological and photochemical modeling of heat island mitigation.<br />
Atmospheric Environment, Volume 42, Issue 38, December 2008, Pages 8795-8809<br />
<br />
http://www.chmi.cz/nkp/vav2000.html<br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Související stránky===<br />
[[Městská zeleň]]<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
[http://isu1.indstate.edu/heatisland/ Role zeleně při eliminaci tepelného ostrova (Aj)]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Oiwahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=7450Tepelný ostrov2009-01-11T22:59:43Z<p>Oiwa: /* Dynamika */</p>
<hr />
<div>Klima velkých měst je významně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.<ref name="tiscali">http://home.tiscali.cz/podnebi/mesto/mestkli4.html</ref> <br />
<br />
==Příčiny vzniku==<br />
Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace zejména těchto vlivů:<ref name="Bednar">Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum</ref><br />
<br />
*masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší<br />
*nižší [[albedo]] městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování (díky tomu jsou ve městech i v noci vyšší teploty než v okolní krajině)<br />
*snížené [[efektivní vyzařování]] tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem atmosférických [[aerosol|aerosolů]], které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy<br />
<br />
==Dynamika==<br />
Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).<ref name="Bednar"/><br />
<br />
V nočních hodinách dochází vlivem zpomaleného uvolňování tepla v městském prostředí ke vzniku lokálního proudění - tzv. městské brízy. Chladnější vzduch z okolí stéká do města, odkud vytlačuje teplý vzduch směrem vzhůru. (Ten může ve vyšších hladinách atmosféry kondenzovat - srážky indukované tepelným ostrovem.) Ráno se venkovské oblasti zahřívají rychleji než zástavba, proto následuje proudění opačným směrem, z města do okolní krajiny.<ref name="UHI">http://www.urbanheatislands.com/</ref> <br />
<br />
Maxima denních teplot jsou ve městě vlivem tepelného ostrova posunuta do pozdějších hodin, než je tomu ve volné krajině.<ref name="Bednar"/><br />
<br />
==Dopady==<br />
*vyšší teploty ve městech podporují vznik některých škodlivin (např. [[přízemní ozon]])<br />
*aditivní zvýšení již tak vysokých letních teplot vede k ohrožení zdraví některých skupin obyvatel, rovněž zvýšené koncentrace škodlivin mají neblahé zdravotní důsledky<br />
<br />
==Opatření==<br />
*především cílené územní plánování - snížení albeda města vysazením většího množství zeleně apod<br />
*minimalizace zdrojů odpadního tepla a aerosolových částic - omezení automobilové dopravy, lepší technologie ve výrobách atd.<br />
<br />
==Témata==<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Heat_island Městský tepelný ostrov na anglické Wikipedii]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
<br />
<br />
Taha, H. (2008): Meso-urban meteorological and photochemical modeling of heat island mitigation.<br />
Atmospheric Environment, Volume 42, Issue 38, December 2008, Pages 8795-8809<br />
<br />
http://www.chmi.cz/nkp/vav2000.html<br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Související stránky===<br />
[[Městská zeleň]]<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
[http://isu1.indstate.edu/heatisland/ Role zeleně při eliminaci tepelného ostrova (Aj)]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Oiwahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=7447Tepelný ostrov2009-01-11T22:57:42Z<p>Oiwa: /* Zdroje */</p>
<hr />
<div>Klima velkých měst je významně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.<ref name="tiscali">http://home.tiscali.cz/podnebi/mesto/mestkli4.html</ref> <br />
<br />
==Příčiny vzniku==<br />
Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace zejména těchto vlivů:<ref name="Bednar">Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum</ref><br />
<br />
*masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší<br />
*nižší [[albedo]] městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování (díky tomu jsou ve městech i v noci vyšší teploty než v okolní krajině)<br />
*snížené [[efektivní vyzařování]] tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem atmosférických [[aerosol|aerosolů]], které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy<br />
<br />
==Dynamika==<br />
Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).<ref name="Bednar"/><br />
<br />
V nočních hodinách dochází vlivem zpomaleného uvolňování tepla v městském prostředí ke vzniku lokálního proudění - tzv. městské brízy. Chladnější vzduch z okolí stéká do města, odkud vytlačuje teplý vzduch směrem vzhůru. Ten může ve vyšších hladinách atmosféry kondenzovat - srážky indukované tepelným ostrovem. Ráno se venkovské oblasti zahřívají rychleji než zástavba, proto následuje proudění opačným směrem, z města do okolní krajiny.<ref name="UHI">http://www.urbanheatislands.com/</ref> <br />
<br />
Maxima denních teplot jsou ve městě vlivem tepelného ostrova posunuta do pozdějších hodin, než je tomu ve volné krajině.<ref name="Bednar"/><br />
<br />
==Dopady==<br />
*vyšší teploty ve městech podporují vznik některých škodlivin (např. [[přízemní ozon]])<br />
*aditivní zvýšení již tak vysokých letních teplot vede k ohrožení zdraví některých skupin obyvatel, rovněž zvýšené koncentrace škodlivin mají neblahé zdravotní důsledky<br />
<br />
==Opatření==<br />
*především cílené územní plánování - snížení albeda města vysazením většího množství zeleně apod<br />
*minimalizace zdrojů odpadního tepla a aerosolových částic - omezení automobilové dopravy, lepší technologie ve výrobách atd.<br />
<br />
==Témata==<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Heat_island Městský tepelný ostrov na anglické Wikipedii]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
<br />
<br />
Taha, H. (2008): Meso-urban meteorological and photochemical modeling of heat island mitigation.<br />
Atmospheric Environment, Volume 42, Issue 38, December 2008, Pages 8795-8809<br />
<br />
http://www.chmi.cz/nkp/vav2000.html<br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Související stránky===<br />
[[Městská zeleň]]<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
[http://isu1.indstate.edu/heatisland/ Role zeleně při eliminaci tepelného ostrova (Aj)]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Oiwahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=7446Tepelný ostrov2009-01-11T22:57:18Z<p>Oiwa: /* Dynamika */</p>
<hr />
<div>Klima velkých měst je významně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.<ref name="tiscali">http://home.tiscali.cz/podnebi/mesto/mestkli4.html</ref> <br />
<br />
==Příčiny vzniku==<br />
Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace zejména těchto vlivů:<ref name="Bednar">Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum</ref><br />
<br />
*masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší<br />
*nižší [[albedo]] městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování (díky tomu jsou ve městech i v noci vyšší teploty než v okolní krajině)<br />
*snížené [[efektivní vyzařování]] tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem atmosférických [[aerosol|aerosolů]], které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy<br />
<br />
==Dynamika==<br />
Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).<ref name="Bednar"/><br />
<br />
V nočních hodinách dochází vlivem zpomaleného uvolňování tepla v městském prostředí ke vzniku lokálního proudění - tzv. městské brízy. Chladnější vzduch z okolí stéká do města, odkud vytlačuje teplý vzduch směrem vzhůru. Ten může ve vyšších hladinách atmosféry kondenzovat - srážky indukované tepelným ostrovem. Ráno se venkovské oblasti zahřívají rychleji než zástavba, proto následuje proudění opačným směrem, z města do okolní krajiny.<ref name="UHI">http://www.urbanheatislands.com/</ref> <br />
<br />
Maxima denních teplot jsou ve městě vlivem tepelného ostrova posunuta do pozdějších hodin, než je tomu ve volné krajině.<ref name="Bednar"/><br />
<br />
==Dopady==<br />
*vyšší teploty ve městech podporují vznik některých škodlivin (např. [[přízemní ozon]])<br />
*aditivní zvýšení již tak vysokých letních teplot vede k ohrožení zdraví některých skupin obyvatel, rovněž zvýšené koncentrace škodlivin mají neblahé zdravotní důsledky<br />
<br />
==Opatření==<br />
*především cílené územní plánování - snížení albeda města vysazením většího množství zeleně apod<br />
*minimalizace zdrojů odpadního tepla a aerosolových částic - omezení automobilové dopravy, lepší technologie ve výrobách atd.<br />
<br />
==Témata==<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Heat_island Městský tepelný ostrov na anglické Wikipedii]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum<br />
<br />
http://www.urbanheatislands.com/<br />
<br />
Taha, H. (2008): Meso-urban meteorological and photochemical modeling of heat island mitigation.<br />
Atmospheric Environment, Volume 42, Issue 38, December 2008, Pages 8795-8809<br />
<br />
http://www.chmi.cz/nkp/vav2000.html<br />
<br />
http://home.tiscali.cz/podnebi/mesto/mestkli4.html<br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Související stránky===<br />
[[Městská zeleň]]<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
[http://isu1.indstate.edu/heatisland/ Role zeleně při eliminaci tepelného ostrova (Aj)]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Oiwahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=7445Tepelný ostrov2009-01-11T22:56:23Z<p>Oiwa: /* Dynamika */</p>
<hr />
<div>Klima velkých měst je významně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.<ref name="tiscali">http://home.tiscali.cz/podnebi/mesto/mestkli4.html</ref> <br />
<br />
==Příčiny vzniku==<br />
Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace zejména těchto vlivů:<ref name="Bednar">Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum</ref><br />
<br />
*masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší<br />
*nižší [[albedo]] městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování (díky tomu jsou ve městech i v noci vyšší teploty než v okolní krajině)<br />
*snížené [[efektivní vyzařování]] tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem atmosférických [[aerosol|aerosolů]], které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy<br />
<br />
==Dynamika==<br />
Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).<ref name="Bednar"/><br />
<br />
V nočních hodinách dochází vlivem zpomaleného uvolňování tepla v městském prostředí ke vzniku lokálního proudění - tzv. městské brízy. Chladnější vzduch z okolí stéká do města, odkud vytlačuje teplý vzduch směrem vzhůru. Ten může ve vyšších hladinách atmosféry kondenzovat - srážky indukované tepelným ostrovem. Ráno se venkovské oblasti zahřívají rychleji než zástavba, proto následuje proudění opačným směrem, z města do okolní krajiny.<br />
<br />
Maxima denních teplot jsou ve městě vlivem tepelného ostrova posunuta do pozdějších hodin, než je tomu ve volné krajině.<ref name="Bednar"/><br />
<br />
==Dopady==<br />
*vyšší teploty ve městech podporují vznik některých škodlivin (např. [[přízemní ozon]])<br />
*aditivní zvýšení již tak vysokých letních teplot vede k ohrožení zdraví některých skupin obyvatel, rovněž zvýšené koncentrace škodlivin mají neblahé zdravotní důsledky<br />
<br />
==Opatření==<br />
*především cílené územní plánování - snížení albeda města vysazením většího množství zeleně apod<br />
*minimalizace zdrojů odpadního tepla a aerosolových částic - omezení automobilové dopravy, lepší technologie ve výrobách atd.<br />
<br />
==Témata==<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Heat_island Městský tepelný ostrov na anglické Wikipedii]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum<br />
<br />
http://www.urbanheatislands.com/<br />
<br />
Taha, H. (2008): Meso-urban meteorological and photochemical modeling of heat island mitigation.<br />
Atmospheric Environment, Volume 42, Issue 38, December 2008, Pages 8795-8809<br />
<br />
http://www.chmi.cz/nkp/vav2000.html<br />
<br />
http://home.tiscali.cz/podnebi/mesto/mestkli4.html<br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Související stránky===<br />
[[Městská zeleň]]<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
[http://isu1.indstate.edu/heatisland/ Role zeleně při eliminaci tepelného ostrova (Aj)]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Oiwahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=7437Tepelný ostrov2009-01-11T22:49:40Z<p>Oiwa: /* Dynamika */</p>
<hr />
<div>Klima velkých měst je významně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.<ref name="tiscali">http://home.tiscali.cz/podnebi/mesto/mestkli4.html</ref> <br />
<br />
==Příčiny vzniku==<br />
Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace zejména těchto vlivů:<ref name="Bednar">Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum</ref><br />
<br />
*masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší<br />
*nižší [[albedo]] městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování (díky tomu jsou ve městech i v noci vyšší teploty než v okolní krajině)<br />
*snížené [[efektivní vyzařování]] tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem atmosférických [[aerosol|aerosolů]], které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy<br />
<br />
==Dynamika==<br />
Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).<ref name="Bednar"/><br />
<br />
V nočních hodinách dochází vlivem zpomaleného uvolňování tepla v městském prostředí ke vzniku lokálního proudění - tzv. městské brízy. Chladnější vzduch z okolí stéká do města, odkud vytlačuje teplý vzduch směrem vzhůru. Ráno se venkovské oblasti zahřívají rychleji než zástavba, proto následuje proudění opačným směrem, z města do okolní krajiny.<ref name="Bednar"/><br />
<br />
Maxima denních teplot jsou ve městě vlivem tepelného ostrova posunuta do pozdějších hodin, než je tomu ve volné krajině.<br />
<br />
==Dopady==<br />
*vyšší teploty ve městech podporují vznik některých škodlivin (např. [[přízemní ozon]])<br />
*aditivní zvýšení již tak vysokých letních teplot vede k ohrožení zdraví některých skupin obyvatel, rovněž zvýšené koncentrace škodlivin mají neblahé zdravotní důsledky<br />
<br />
==Opatření==<br />
*především cílené územní plánování - snížení albeda města vysazením většího množství zeleně apod<br />
*minimalizace zdrojů odpadního tepla a aerosolových částic - omezení automobilové dopravy, lepší technologie ve výrobách atd.<br />
<br />
==Témata==<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Heat_island Městský tepelný ostrov na anglické Wikipedii]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum<br />
<br />
http://www.urbanheatislands.com/<br />
<br />
Taha, H. (2008): Meso-urban meteorological and photochemical modeling of heat island mitigation.<br />
Atmospheric Environment, Volume 42, Issue 38, December 2008, Pages 8795-8809<br />
<br />
http://www.chmi.cz/nkp/vav2000.html<br />
<br />
http://home.tiscali.cz/podnebi/mesto/mestkli4.html<br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Související stránky===<br />
[[Městská zeleň]]<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
[http://isu1.indstate.edu/heatisland/ Role zeleně při eliminaci tepelného ostrova (Aj)]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Oiwahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=7427Tepelný ostrov2009-01-11T22:30:06Z<p>Oiwa: /* Dynamika */</p>
<hr />
<div>Klima velkých měst je významně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.<ref name="tiscali">http://home.tiscali.cz/podnebi/mesto/mestkli4.html</ref> <br />
<br />
==Příčiny vzniku==<br />
Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace zejména těchto vlivů:<ref name="Bednar">Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum</ref><br />
<br />
*masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší<br />
*nižší [[albedo]] městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování (díky tomu jsou ve městech i v noci vyšší teploty než v okolní krajině)<br />
*snížené [[efektivní vyzařování]] tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem atmosférických [[aerosol|aerosolů]], které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy<br />
<br />
==Dynamika==<br />
Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).<ref name="Bednar"/><br />
<br />
V nočních hodinách dochází vlivem zpomaleného uvolňování tepla v městském prostředí ke vzniku lokálního proudění - tzv. městské brízy. Chladnější vzduch z okolí stéká do města, odkud vytlačuje teplý vzduch směrem vzhůru. Ráno se venkovské oblasti zahřívají rychleji než zástavba, proto následuje proudění opačným směrem, z města do okolní krajiny.<ref name="Bednar"/><br />
<br />
==Dopady==<br />
*vyšší teploty ve městech podporují vznik některých škodlivin (např. [[přízemní ozon]])<br />
*aditivní zvýšení již tak vysokých letních teplot vede k ohrožení zdraví některých skupin obyvatel, rovněž zvýšené koncentrace škodlivin mají neblahé zdravotní důsledky<br />
<br />
==Opatření==<br />
*především cílené územní plánování - snížení albeda města vysazením většího množství zeleně apod<br />
*minimalizace zdrojů odpadního tepla a aerosolových částic - omezení automobilové dopravy, lepší technologie ve výrobách atd.<br />
<br />
==Témata==<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Heat_island Městský tepelný ostrov na anglické Wikipedii]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum<br />
<br />
http://www.urbanheatislands.com/<br />
<br />
Taha, H. (2008): Meso-urban meteorological and photochemical modeling of heat island mitigation.<br />
Atmospheric Environment, Volume 42, Issue 38, December 2008, Pages 8795-8809<br />
<br />
http://www.chmi.cz/nkp/vav2000.html<br />
<br />
http://home.tiscali.cz/podnebi/mesto/mestkli4.html<br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Související stránky===<br />
[[Městská zeleň]]<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
[http://isu1.indstate.edu/heatisland/ Role zeleně při eliminaci tepelného ostrova (Aj)]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Oiwahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=7417Tepelný ostrov2009-01-11T22:20:27Z<p>Oiwa: </p>
<hr />
<div>Klima velkých měst je významně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.<ref name="tiscali">http://home.tiscali.cz/podnebi/mesto/mestkli4.html</ref> <br />
<br />
==Příčiny vzniku==<br />
Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace zejména těchto vlivů:<ref name="Bednar">Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum</ref><br />
<br />
*masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší<br />
*nižší [[albedo]] městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování (díky tomu jsou ve městech i v noci vyšší teploty než v okolní krajině)<br />
*snížené [[efektivní vyzařování]] tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem atmosférických [[aerosol|aerosolů]], které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy<br />
<br />
==Dynamika==<br />
Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).<br />
<br />
V nočních hodinách dochází vlivem tepelného ostrova ke vzniku lokálního proudění - tzv. městské brízy. Chladnější vzduch z okolí stéká do města, kde vytlačuje teplý vzduch směrem vzhůru. <br />
<br />
==Dopady==<br />
*vyšší teploty ve městech podporují vznik některých škodlivin (např. [[přízemní ozon]])<br />
*aditivní zvýšení již tak vysokých letních teplot vede k ohrožení zdraví některých skupin obyvatel, rovněž zvýšené koncentrace škodlivin mají neblahé zdravotní důsledky<br />
<br />
==Opatření==<br />
*především cílené územní plánování - snížení albeda města vysazením většího množství zeleně apod<br />
*minimalizace zdrojů odpadního tepla a aerosolových částic - omezení automobilové dopravy, lepší technologie ve výrobách atd.<br />
<br />
==Témata==<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Heat_island Městský tepelný ostrov na anglické Wikipedii]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum<br />
<br />
http://www.urbanheatislands.com/<br />
<br />
Taha, H. (2008): Meso-urban meteorological and photochemical modeling of heat island mitigation.<br />
Atmospheric Environment, Volume 42, Issue 38, December 2008, Pages 8795-8809<br />
<br />
http://www.chmi.cz/nkp/vav2000.html<br />
<br />
http://home.tiscali.cz/podnebi/mesto/mestkli4.html<br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Související stránky===<br />
[[Městská zeleň]]<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
[http://isu1.indstate.edu/heatisland/ Role zeleně při eliminaci tepelného ostrova (Aj)]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Oiwahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=7414Tepelný ostrov2009-01-11T22:18:27Z<p>Oiwa: /* Zdroje */</p>
<hr />
<div>Klima velkých měst je významně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.<br />
<br />
==Příčiny vzniku==<br />
Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace zejména těchto vlivů:<ref name="Bednar">Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum</ref><br />
<br />
*masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší<br />
*nižší [[albedo]] městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování (díky tomu jsou ve městech i v noci vyšší teploty než v okolní krajině)<br />
*snížené [[efektivní vyzařování]] tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem atmosférických [[aerosol|aerosolů]], které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy<br />
<br />
==Dynamika==<br />
Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).<br />
<br />
V nočních hodinách dochází vlivem tepelného ostrova ke vzniku lokálního proudění - tzv. městské brízy. Chladnější vzduch z okolí stéká do města, kde vytlačuje teplý vzduch směrem vzhůru. <br />
<br />
==Dopady==<br />
*vyšší teploty ve městech podporují vznik některých škodlivin (např. [[přízemní ozon]])<br />
*aditivní zvýšení již tak vysokých letních teplot vede k ohrožení zdraví některých skupin obyvatel, rovněž zvýšené koncentrace škodlivin mají neblahé zdravotní důsledky<br />
<br />
==Opatření==<br />
*především cílené územní plánování - snížení albeda města vysazením většího množství zeleně apod<br />
*minimalizace zdrojů odpadního tepla a aerosolových částic - omezení automobilové dopravy, lepší technologie ve výrobách atd.<br />
<br />
==Témata==<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Heat_island Městský tepelný ostrov na anglické Wikipedii]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum<br />
<br />
http://www.urbanheatislands.com/<br />
<br />
Taha, H. (2008): Meso-urban meteorological and photochemical modeling of heat island mitigation.<br />
Atmospheric Environment, Volume 42, Issue 38, December 2008, Pages 8795-8809<br />
<br />
http://www.chmi.cz/nkp/vav2000.html<br />
<br />
http://home.tiscali.cz/podnebi/mesto/mestkli4.html<br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Související stránky===<br />
[[Městská zeleň]]<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
[http://isu1.indstate.edu/heatisland/ Role zeleně při eliminaci tepelného ostrova (Aj)]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Oiwahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=7407Tepelný ostrov2009-01-11T22:15:01Z<p>Oiwa: /* Příčiny vzniku */</p>
<hr />
<div>Klima velkých měst je významně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.<br />
<br />
==Příčiny vzniku==<br />
Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace zejména těchto vlivů:<ref name="Bednar">Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum</ref><br />
<br />
*masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší<br />
*nižší [[albedo]] městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování (díky tomu jsou ve městech i v noci vyšší teploty než v okolní krajině)<br />
*snížené [[efektivní vyzařování]] tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem atmosférických [[aerosol|aerosolů]], které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy<br />
<br />
==Dynamika==<br />
Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).<br />
<br />
V nočních hodinách dochází vlivem tepelného ostrova ke vzniku lokálního proudění - tzv. městské brízy. Chladnější vzduch z okolí stéká do města, kde vytlačuje teplý vzduch směrem vzhůru. <br />
<br />
==Dopady==<br />
*vyšší teploty ve městech podporují vznik některých škodlivin (např. [[přízemní ozon]])<br />
*aditivní zvýšení již tak vysokých letních teplot vede k ohrožení zdraví některých skupin obyvatel, rovněž zvýšené koncentrace škodlivin mají neblahé zdravotní důsledky<br />
<br />
==Opatření==<br />
*především cílené územní plánování - snížení albeda města vysazením většího množství zeleně apod<br />
*minimalizace zdrojů odpadního tepla a aerosolových částic - omezení automobilové dopravy, lepší technologie ve výrobách atd.<br />
<br />
==Témata==<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Heat_island Městský tepelný ostrov na anglické Wikipedii]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum<br />
<br />
http://www.urbanheatislands.com/<br />
<br />
Taha, H. (2008): Meso-urban meteorological and photochemical modeling of heat island mitigation.<br />
Atmospheric Environment, Volume 42, Issue 38, December 2008, Pages 8795-8809<br />
<br />
http://www.chmi.cz/nkp/vav2000.html<br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Související stránky===<br />
[[Městská zeleň]]<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
[http://isu1.indstate.edu/heatisland/ Role zeleně při eliminaci tepelného ostrova (Aj)]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Oiwahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=7403Tepelný ostrov2009-01-11T22:12:12Z<p>Oiwa: /* Příčiny vzniku */</p>
<hr />
<div>Klima velkých měst je významně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.<br />
<br />
==Příčiny vzniku==<br />
Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace zejména těchto vlivů:<ref name="Bednar">Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum<ref/><br />
<br />
*masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší<br />
*nižší [[albedo]] městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování (díky tomu jsou ve městech i v noci vyšší teploty než v okolní krajině)<br />
*snížené [[efektivní vyzařování]] tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem atmosférických [[aerosol|aerosolů]], které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy<br />
<br />
==Dynamika==<br />
Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).<br />
<br />
V nočních hodinách dochází vlivem tepelného ostrova ke vzniku lokálního proudění - tzv. městské brízy. Chladnější vzduch z okolí stéká do města, kde vytlačuje teplý vzduch směrem vzhůru. <br />
<br />
==Dopady==<br />
*vyšší teploty ve městech podporují vznik některých škodlivin (např. [[přízemní ozon]])<br />
*aditivní zvýšení již tak vysokých letních teplot vede k ohrožení zdraví některých skupin obyvatel, rovněž zvýšené koncentrace škodlivin mají neblahé zdravotní důsledky<br />
<br />
==Opatření==<br />
*především cílené územní plánování - snížení albeda města vysazením většího množství zeleně apod<br />
*minimalizace zdrojů odpadního tepla a aerosolových částic - omezení automobilové dopravy, lepší technologie ve výrobách atd.<br />
<br />
==Témata==<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Heat_island Městský tepelný ostrov na anglické Wikipedii]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum<br />
<br />
http://www.urbanheatislands.com/<br />
<br />
Taha, H. (2008): Meso-urban meteorological and photochemical modeling of heat island mitigation.<br />
Atmospheric Environment, Volume 42, Issue 38, December 2008, Pages 8795-8809<br />
<br />
http://www.chmi.cz/nkp/vav2000.html<br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Související stránky===<br />
[[Městská zeleň]]<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
[http://isu1.indstate.edu/heatisland/ Role zeleně při eliminaci tepelného ostrova (Aj)]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Oiwahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=7401Tepelný ostrov2009-01-11T22:11:29Z<p>Oiwa: /* Příčiny vzniku */</p>
<hr />
<div>Klima velkých měst je významně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.<br />
<br />
==Příčiny vzniku==<br />
Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace zejména těchto vlivů:<ref name="Bednar">Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum<ref/><br />
<br />
*masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší<br />
*nižší [[albedo]] městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování (díky tomu jsou ve městech i v noci vyšší teploty než v okolní krajině)<br />
*snížené [[efektivní vyzařování]] tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem atmosférických [[aerosol|aerosolů]], které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy<br />
<br />
==Dynamika==<br />
Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).<br />
<br />
V nočních hodinách dochází vlivem tepelného ostrova ke vzniku lokálního proudění - tzv. městské brízy. Chladnější vzduch z okolí stéká do města, kde vytlačuje teplý vzduch směrem vzhůru. <br />
<br />
==Dopady==<br />
*vyšší teploty ve městech podporují vznik některých škodlivin (např. [[přízemní ozon]])<br />
*aditivní zvýšení již tak vysokých letních teplot vede k ohrožení zdraví některých skupin obyvatel, rovněž zvýšené koncentrace škodlivin mají neblahé zdravotní důsledky<br />
<br />
==Opatření==<br />
*především cílené územní plánování - snížení albeda města vysazením většího množství zeleně apod<br />
*minimalizace zdrojů odpadního tepla a aerosolových částic - omezení automobilové dopravy, lepší technologie ve výrobách atd.<br />
<br />
==Témata==<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Heat_island Městský tepelný ostrov na anglické Wikipedii]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum<br />
<br />
http://www.urbanheatislands.com/<br />
<br />
Taha, H. (2008): Meso-urban meteorological and photochemical modeling of heat island mitigation.<br />
Atmospheric Environment, Volume 42, Issue 38, December 2008, Pages 8795-8809<br />
<br />
http://www.chmi.cz/nkp/vav2000.html<br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Související stránky===<br />
[[Městská zeleň]]<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
[http://isu1.indstate.edu/heatisland/ Role zeleně při eliminaci tepelného ostrova (Aj)]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Oiwahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=7391Tepelný ostrov2009-01-11T22:05:19Z<p>Oiwa: /* Zdroje */</p>
<hr />
<div>Klima velkých měst je významně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.<br />
<br />
==Příčiny vzniku==<br />
Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace zejména těchto vlivů:<br />
<br />
*masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší<br />
*nižší [[albedo]] městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování (díky tomu jsou ve městech i v noci vyšší teploty než v okolní krajině)<br />
*snížené [[efektivní vyzařování]] tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem atmosférických [[aerosol|aerosolů]], které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy<br />
<br />
==Dynamika==<br />
Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).<br />
<br />
V nočních hodinách dochází vlivem tepelného ostrova ke vzniku lokálního proudění - tzv. městské brízy. Chladnější vzduch z okolí stéká do města, kde vytlačuje teplý vzduch směrem vzhůru. <br />
<br />
==Dopady==<br />
*vyšší teploty ve městech podporují vznik některých škodlivin (např. [[přízemní ozon]])<br />
*aditivní zvýšení již tak vysokých letních teplot vede k ohrožení zdraví některých skupin obyvatel, rovněž zvýšené koncentrace škodlivin mají neblahé zdravotní důsledky<br />
<br />
==Opatření==<br />
*především cílené územní plánování - snížení albeda města vysazením většího množství zeleně apod<br />
*minimalizace zdrojů odpadního tepla a aerosolových částic - omezení automobilové dopravy, lepší technologie ve výrobách atd.<br />
<br />
==Témata==<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Heat_island Městský tepelný ostrov na anglické Wikipedii]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum<br />
<br />
http://www.urbanheatislands.com/<br />
<br />
Taha, H. (2008): Meso-urban meteorological and photochemical modeling of heat island mitigation.<br />
Atmospheric Environment, Volume 42, Issue 38, December 2008, Pages 8795-8809<br />
<br />
http://www.chmi.cz/nkp/vav2000.html<br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Související stránky===<br />
[[Městská zeleň]]<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
[http://isu1.indstate.edu/heatisland/ Role zeleně při eliminaci tepelného ostrova (Aj)]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Oiwahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=7387Tepelný ostrov2009-01-11T22:00:16Z<p>Oiwa: /* Externí odkazy */</p>
<hr />
<div>Klima velkých měst je významně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.<br />
<br />
==Příčiny vzniku==<br />
Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace zejména těchto vlivů:<br />
<br />
*masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší<br />
*nižší [[albedo]] městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování (díky tomu jsou ve městech i v noci vyšší teploty než v okolní krajině)<br />
*snížené [[efektivní vyzařování]] tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem atmosférických [[aerosol|aerosolů]], které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy<br />
<br />
==Dynamika==<br />
Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).<br />
<br />
V nočních hodinách dochází vlivem tepelného ostrova ke vzniku lokálního proudění - tzv. městské brízy. Chladnější vzduch z okolí stéká do města, kde vytlačuje teplý vzduch směrem vzhůru. <br />
<br />
==Dopady==<br />
*vyšší teploty ve městech podporují vznik některých škodlivin (např. [[přízemní ozon]])<br />
*aditivní zvýšení již tak vysokých letních teplot vede k ohrožení zdraví některých skupin obyvatel, rovněž zvýšené koncentrace škodlivin mají neblahé zdravotní důsledky<br />
<br />
==Opatření==<br />
*především cílené územní plánování - snížení albeda města vysazením většího množství zeleně apod<br />
*minimalizace zdrojů odpadního tepla a aerosolových částic - omezení automobilové dopravy, lepší technologie ve výrobách atd.<br />
<br />
==Témata==<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Heat_island Městský tepelný ostrov na anglické Wikipedii]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
http://www.chmi.cz/reditel/sis/2003_5.pdf <br />
<br />
http://www.chmi.cz/nkp/vav2000.html<br />
<br />
Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum<br />
<br />
Taha, H. (2008): Meso-urban meteorological and photochemical modeling of heat island mitigation.<br />
Atmospheric Environment, Volume 42, Issue 38, December 2008, Pages 8795-8809<br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Související stránky===<br />
[[Městská zeleň]]<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
[http://isu1.indstate.edu/heatisland/ Role zeleně při eliminaci tepelného ostrova (Aj)]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Oiwahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=7385Tepelný ostrov2009-01-11T21:59:51Z<p>Oiwa: /* Související stránky */</p>
<hr />
<div>Klima velkých měst je významně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.<br />
<br />
==Příčiny vzniku==<br />
Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace zejména těchto vlivů:<br />
<br />
*masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší<br />
*nižší [[albedo]] městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování (díky tomu jsou ve městech i v noci vyšší teploty než v okolní krajině)<br />
*snížené [[efektivní vyzařování]] tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem atmosférických [[aerosol|aerosolů]], které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy<br />
<br />
==Dynamika==<br />
Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).<br />
<br />
V nočních hodinách dochází vlivem tepelného ostrova ke vzniku lokálního proudění - tzv. městské brízy. Chladnější vzduch z okolí stéká do města, kde vytlačuje teplý vzduch směrem vzhůru. <br />
<br />
==Dopady==<br />
*vyšší teploty ve městech podporují vznik některých škodlivin (např. [[přízemní ozon]])<br />
*aditivní zvýšení již tak vysokých letních teplot vede k ohrožení zdraví některých skupin obyvatel, rovněž zvýšené koncentrace škodlivin mají neblahé zdravotní důsledky<br />
<br />
==Opatření==<br />
*především cílené územní plánování - snížení albeda města vysazením většího množství zeleně apod<br />
*minimalizace zdrojů odpadního tepla a aerosolových částic - omezení automobilové dopravy, lepší technologie ve výrobách atd.<br />
<br />
==Témata==<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Heat_island Městský tepelný ostrov na anglické Wikipedii]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
http://www.chmi.cz/reditel/sis/2003_5.pdf <br />
<br />
http://www.chmi.cz/nkp/vav2000.html<br />
<br />
Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum<br />
<br />
Taha, H. (2008): Meso-urban meteorological and photochemical modeling of heat island mitigation.<br />
Atmospheric Environment, Volume 42, Issue 38, December 2008, Pages 8795-8809<br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Související stránky===<br />
[[Městská zeleň]]<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
[http://isu1.indstate.edu/heatisland/ Role zeleně při eliminaci tepelného ostrova]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Oiwahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=7383Tepelný ostrov2009-01-11T21:59:33Z<p>Oiwa: </p>
<hr />
<div>Klima velkých měst je významně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.<br />
<br />
==Příčiny vzniku==<br />
Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace zejména těchto vlivů:<br />
<br />
*masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší<br />
*nižší [[albedo]] městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování (díky tomu jsou ve městech i v noci vyšší teploty než v okolní krajině)<br />
*snížené [[efektivní vyzařování]] tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem atmosférických [[aerosol|aerosolů]], které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy<br />
<br />
==Dynamika==<br />
Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).<br />
<br />
V nočních hodinách dochází vlivem tepelného ostrova ke vzniku lokálního proudění - tzv. městské brízy. Chladnější vzduch z okolí stéká do města, kde vytlačuje teplý vzduch směrem vzhůru. <br />
<br />
==Dopady==<br />
*vyšší teploty ve městech podporují vznik některých škodlivin (např. [[přízemní ozon]])<br />
*aditivní zvýšení již tak vysokých letních teplot vede k ohrožení zdraví některých skupin obyvatel, rovněž zvýšené koncentrace škodlivin mají neblahé zdravotní důsledky<br />
<br />
==Opatření==<br />
*především cílené územní plánování - snížení albeda města vysazením většího množství zeleně apod<br />
*minimalizace zdrojů odpadního tepla a aerosolových částic - omezení automobilové dopravy, lepší technologie ve výrobách atd.<br />
<br />
==Témata==<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Heat_island Městský tepelný ostrov na anglické Wikipedii]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
http://www.chmi.cz/reditel/sis/2003_5.pdf <br />
<br />
http://www.chmi.cz/nkp/vav2000.html<br />
<br />
Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum<br />
<br />
Taha, H. (2008): Meso-urban meteorological and photochemical modeling of heat island mitigation.<br />
Atmospheric Environment, Volume 42, Issue 38, December 2008, Pages 8795-8809<br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Související stránky===<br />
[Městská zeleň]<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
[http://isu1.indstate.edu/heatisland/ Role zeleně při eliminaci tepelného ostrova]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Oiwahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=7352Tepelný ostrov2009-01-11T21:35:27Z<p>Oiwa: /* Dynamika */</p>
<hr />
<div>Klima velkých měst je významně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.<br />
<br />
==Příčiny vzniku==<br />
Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace zejména těchto vlivů:<br />
<br />
*masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší<br />
*nižší [[albedo]] městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování (díky tomu jsou ve městech i v noci vyšší teploty než v okolní krajině)<br />
*snížené [[efektivní vyzařování]] tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem atmosférických [[aerosol|aerosolů]], které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy<br />
<br />
==Dynamika==<br />
Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).<br />
<br />
V nočních hodinách dochází vlivem tepelného ostrova ke vzniku lokálního proudění - tzv. městské brízy. Chladnější vzduch z okolí stéká do města, kde vytlačuje teplý vzduch směrem vzhůru.<br />
<br />
==Dopady==<br />
*vyšší teploty ve městech podporují vznik některých škodlivin (např. [[přízemní ozon]])<br />
*aditivní zvýšení již tak vysokých letních teplot vede k ohrožení zdraví některých skupin obyvatel, rovněž zvýšené koncentrace škodlivin mají neblahé zdravotní důsledky<br />
<br />
==Opatření==<br />
*především cílené územní plánování - snížení albeda města vysazením většího množství zeleně apod<br />
*minimalizace zdrojů odpadního tepla a aerosolových částic - omezení automobilové dopravy, lepší technologie ve výrobách atd.<br />
<br />
==Témata==<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Heat_island Městský tepelný ostrov na anglické Wikipedii]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
http://www.chmi.cz/reditel/sis/2003_5.pdf <br />
<br />
http://www.chmi.cz/nkp/vav2000.html<br />
<br />
Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum<br />
<br />
Taha, H. (2008): Meso-urban meteorological and photochemical modeling of heat island mitigation.<br />
Atmospheric Environment, Volume 42, Issue 38, December 2008, Pages 8795-8809<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Oiwahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=7342Tepelný ostrov2009-01-11T21:25:55Z<p>Oiwa: </p>
<hr />
<div>Klima velkých měst je významně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.<br />
<br />
==Příčiny vzniku==<br />
Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace zejména těchto vlivů:<br />
<br />
*masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší<br />
*nižší [[albedo]] městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování (díky tomu jsou ve městech i v noci vyšší teploty než v okolní krajině)<br />
*snížené [[efektivní vyzařování]] tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem atmosférických [[aerosol|aerosolů]], které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy<br />
<br />
==Dynamika==<br />
Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více). <br />
<br />
==Dopady==<br />
*vyšší teploty ve městech podporují vznik některých škodlivin (např. [[přízemní ozon]])<br />
*aditivní zvýšení již tak vysokých letních teplot vede k ohrožení zdraví některých skupin obyvatel, rovněž zvýšené koncentrace škodlivin mají neblahé zdravotní důsledky<br />
<br />
==Opatření==<br />
*především cílené územní plánování - snížení albeda města vysazením většího množství zeleně apod<br />
*minimalizace zdrojů odpadního tepla a aerosolových částic - omezení automobilové dopravy, lepší technologie ve výrobách atd.<br />
<br />
==Témata==<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Heat_island Městský tepelný ostrov na anglické Wikipedii]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
http://www.chmi.cz/reditel/sis/2003_5.pdf <br />
<br />
http://www.chmi.cz/nkp/vav2000.html<br />
<br />
Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum<br />
<br />
Taha, H. (2008): Meso-urban meteorological and photochemical modeling of heat island mitigation.<br />
Atmospheric Environment, Volume 42, Issue 38, December 2008, Pages 8795-8809<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Oiwahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=7337Tepelný ostrov2009-01-11T21:20:30Z<p>Oiwa: /* Příčiny vzniku */</p>
<hr />
<div>Klima velkých měst je výrazně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.<br />
<br />
==Příčiny vzniku==<br />
Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace zejména těchto vlivů:<br />
<br />
*masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší<br />
*nižší [[albedo]] městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování (díky tomu jsou ve městech i v noci vyšší teploty než v okolní krajině)<br />
*snížené efektivní vyzařování tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem [[atmosférický aerosol|atmosférických aerosolů]], které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy<br />
<br />
==Dynamika==<br />
Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).<br />
<br />
==Dopady==<br />
*vyšší teploty ve městech podporují vznik některých škodlivin (např. [[přízemní ozon]])<br />
*aditivní zvýšení již tak vysokých letních teplot vede k ohrožení zdraví některých skupin obyvatel, rovněž zvýšené koncentrace škodlivin mají neblahé zdravotní důsledky<br />
<br />
==Opatření==<br />
*především cílené územní plánování - snížení albeda města vysazením většího množství zeleně apod<br />
*minimalizace zdrojů odpadního tepla a aerosolových částic - omezení automobilové dopravy, lepší technologie ve výrobách atd.<br />
<br />
==Témata==<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Heat_island Městský tepelný ostrov na anglické Wikipedii]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
http://www.chmi.cz/reditel/sis/2003_5.pdf <br />
<br />
http://www.chmi.cz/nkp/vav2000.html<br />
<br />
Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum<br />
<br />
Taha, H. (2008): Meso-urban meteorological and photochemical modeling of heat island mitigation.<br />
Atmospheric Environment, Volume 42, Issue 38, December 2008, Pages 8795-8809<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Oiwahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Tepeln%C3%BD_ostrov&diff=7336Tepelný ostrov2009-01-11T21:19:58Z<p>Oiwa: /* Příčiny vzniku */</p>
<hr />
<div>Klima velkých měst je výrazně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.<br />
<br />
==Příčiny vzniku==<br />
Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace zejména těchto vlivů:<br />
<br />
*masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší<br />
*nižší [[albedo]] městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování (díky tomu jsou ve městech i v noci vyšší teploty než v okolí)<br />
*snížené efektivní vyzařování tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem [[atmosférický aerosol|atmosférických aerosolů]], které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy<br />
<br />
==Dynamika==<br />
Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).<br />
<br />
==Dopady==<br />
*vyšší teploty ve městech podporují vznik některých škodlivin (např. [[přízemní ozon]])<br />
*aditivní zvýšení již tak vysokých letních teplot vede k ohrožení zdraví některých skupin obyvatel, rovněž zvýšené koncentrace škodlivin mají neblahé zdravotní důsledky<br />
<br />
==Opatření==<br />
*především cílené územní plánování - snížení albeda města vysazením většího množství zeleně apod<br />
*minimalizace zdrojů odpadního tepla a aerosolových částic - omezení automobilové dopravy, lepší technologie ve výrobách atd.<br />
<br />
==Témata==<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Heat_island Městský tepelný ostrov na anglické Wikipedii]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
http://www.chmi.cz/reditel/sis/2003_5.pdf <br />
<br />
http://www.chmi.cz/nkp/vav2000.html<br />
<br />
Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum<br />
<br />
Taha, H. (2008): Meso-urban meteorological and photochemical modeling of heat island mitigation.<br />
Atmospheric Environment, Volume 42, Issue 38, December 2008, Pages 8795-8809<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina D]]</div>Oiwa