https://www.enviwiki.cz/w/api.php?action=feedcontributions&user=K%C3%A1ra+Martin&feedformat=atomEnviwiki - Příspěvky [cs]2024-03-29T01:59:21ZPříspěvkyMediaWiki 1.40.0https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Vod%C3%A1rensk%C3%BD_kal&diff=5904Diskuse:Vodárenský kal2008-12-09T10:25:54Z<p>Kára Martin: </p>
<hr />
<div>Připomínky skupina A<br />
<br />
"Připomínky skupiny B: Jakub" Nikde jsem nenašel nic o hledisku nebezpečí těchto kalů. Odebírají se vzorky, jestli obsahují těžké kovy nebo radioaktivní látky? Existují na to předpisy?. Dají se tyto kaly využít ke kompostovaní nebo jako přísada do paliv? Ty možnosti využití už jsou někde realizovány?<br />
<br />
<br />
<br />
'''Připomínky Skupiny E'''<br />
<br />
Určitě by mohlo přibýt odkazů na Enviwiky a Wikipedii. Také by neškodila poznámka o využití vodárenských kalů v zemědělství (např. v Dánsku je běžné, používat kaly k přímému hnojení polí). Jinak je stránka přehledně členěná a zájemce v ní najde základní informace o této problematice.</div>Kára Martinhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Vegeta%C4%8Dn%C3%AD_stup%C5%88ovitost&diff=5884Diskuse:Vegetační stupňovitost2008-12-09T08:11:30Z<p>Kára Martin: </p>
<hr />
<div>Připomínky Skupiny D<br />
<br />
vzhledem k nekomletnosti hesla neudělujeme ani review. po případném doplnění bude třeba doplnit nové review.<br />
<br />
pár technických, které ale bez textu nemají smysl:<br />
*obsah je skoro žádný<br />
*chybí odkazy v textu<br />
*související stránky nejsou uvedeny ve wiki formátu <nowiki>[[heslo|jmeno hesla]]</nowiki><br />
*počet zdrojů je minimální<br />
----<br />
<br />
Připomínky Skupiny B<br />
----<br />
'''Připomínky Skupiny E'''<br />
<br />
Základní rozdělení vegetačních stupňů v Evropě na této stránce sice najdeme, ale nedozvídáme se zde žádné rozšiřující informace. Přinejmenším by bylo vhodné text doplnit vysvětlením, že se vegetace mění v důsledku rozdílné teploty a množství srážek.<br />
----<br />
=== Poznámky pedagogů ===<br />
Text stránky jednak nesplňuje zadaný požadavek na délku (3000-4000) znaků, jednak je v podstatě celý doslova převzatý z jiné stránky - příslušný zdroj je sice správně uveden, ale při vzetí tak dlouhého textu je třeba citovat např. vegetační stupně jsou, jak uvádí web "Biosféra Evropy": <br />
<br />
Doporučuji stránku výrazně dopracovat, v této podobě opravdu nelze uznat.<br />
<br />
--[[Uživatel:Jiří Dlouhý|Jiří Dlouhý]] 2. 12. 2008, 20:37 (UTC)<br />
<br />
Jsem si vědoma nedostatků, počkám na připomínky od ostatních a heslo předělám/upravím.<br />
<br />
Jitka Schneiderová</div>Kára Martinhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Teplotn%C3%AD_stratifikace_vodn%C3%ADch_n%C3%A1dr%C5%BE%C3%AD&diff=5883Diskuse:Teplotní stratifikace vodních nádrží2008-12-09T07:55:25Z<p>Kára Martin: </p>
<hr />
<div>Připomínky skupiny D<br />
<br />
*skupina C: Co se týče obsahu, najdu v heslu nejzásadnější informace o teplotní stratifikaci. Prohodila bych ovšem strukturu textu: Nejprve bych rozdělila nádrže na dimiktické, holomiktické a amiktické. Poté bych teprve popsala procesy v dimiktických nádržích a rozvedla holomiktická a amiktická jezera - např. proč se některá jezera nepromíchávají. Upravila bych vizuální podobu (nadpisy, podbody) a opravila překlepy. Psát správně stupně Celsia. Chybí rychlé odkazy v textu na další stránky enviwiki. V literatuře bych už neuváděla stejné knihy jako ve zdrojích. <br />
<br />
----<br />
'''Připomínky Skupiny E'''<br />
<br />
Věcně je text v pořádku. Souhlasím s připomínkou skupiny C, že holomiktická a amiktická jezera by si zasloužila víc pozornosti, i když se s nimi v našich podmínkách setkáme jen výjimečně. Určitě by bylo přehlednější, kdyby byla před popis jednotlivých fází stratifikace (jarní cirkulace atd.) zařazena poznámka, ze se jedná o dimiktickou nádrž. Na závěr snad jen jedna formální připomínka a to, že popisek "zdroj obrázku" by měl být pohromadě a ne rozdělený obrázkem.</div>Kára Martinhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Disturbance&diff=5882Diskuse:Disturbance2008-12-09T07:30:37Z<p>Kára Martin: </p>
<hr />
<div>skupina C<br />
<br />
Připomínky skupiny A<br />
<br />
----<br />
'''Připomínky skupiny E'''<br />
<br />
Tady se těžko hledají nedostatky. Text je logicky vystavěný, přehledný a dostatečně obsáhlý. Možná bych vysvětlil některé odborné výrazy, protože k textu se jistě dostanou i lidé, kteří nemají tak hluboké znalosti z oblasti přírodních věd. Také by byl vhodný odkaz termínů primární a sekundární produkce, které zpracovává skupina F. Jinak jsem si nevšiml ničeho, co by se dalo vytknout.</div>Kára Martinhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Nekromasa&diff=5859Diskuse:Nekromasa2008-12-08T16:05:53Z<p>Kára Martin: </p>
<hr />
<div>'''Připomínky skupiny D'''<br />
<br />
Délka textu neodpovídá zadání ani samotné "obsáhlosti" tématu. <br />
Text je doslovně opsán z použité literatury ze slovníku ekologických pojmů v závěru knihy, není výsledkem vlastní (kreativní) práce autora/autorky. Z toho též vyplývá forma textu (text je zlomkovitý a nesouvislý), která odpovídá slovníkovému výkladu , nikoliv však srozumitelnému vysvětlení pojmu. (Navíc by bylo vhodné zmínit, že se jedná text převzatý)<br />
<br />
''doporučení''<br />
* text zcela předělat<br />
* doplnit vhodnou definici<br />
* zpřesnit výklad pojmu (co je konkrétně možné za nekromasu považovat? - je nekromasou kupř. stařina na louce? rašelina? mrtvá dřevní hmota, která je pevnou součástí stromu?)<br />
* zmínit ekologické (kupř.: význam nekromasy v ekosystému, zastoupení nekromasy v různých ekosystémech a sukcesních stádiích, organismy na nekromasu vázané atd.) a ochranářské souvislosti (jak s nekromasou nakládat při péči o biotopy - květnaté louky vs. pralesy atd.)<br />
* v práci se opřít větší počet zdrojů<br />
* nalézt a zmínit související WWW <br />
* opravit drobné chyby ve stávajicím textu (odsazení "literatury") <br />
----<br />
Připomínky Skupiny B<br />
<br />
----<br />
'''Připomínky Skupiny E'''<br />
<br />
Heslo je to jistě zajímavé, ale nejsem si jistý, zda i po jeho dopracování bude splňovat předepsaný rozsah. Na mrtvá těla organismů je existenčně vázáno především obrovské množství hub a bezobratlých živočichů. Tohoto faktu bych se při rozšiřování a doplňování informací držel a uvedl bych několik příkladů nejdůležitějších a nejznámějších dekompozitorů. S dalším hodnocením bych počkal až po dokončení textu.</div>Kára Martinhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Z%C3%A1chrann%C3%BD_program&diff=5858Diskuse:Záchranný program2008-12-08T15:44:03Z<p>Kára Martin: </p>
<hr />
<div>=== Připomínky Skupiny D ===<br />
Heslo je dobře zvoleno a stručně a přehledně zpracováno. V textu chybí [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference citace] a doporučila bych více odkazů přímo v textu (např. na AOPK, IUCN, atd.). Přidala bych například v prvním odstavci při zmínce červených seznamů odkaz na [[Červené knihy]] .<br />Bylo by vhodné upravit text a mezery mezi odstavci tak, aby se vedle textu nacházel příslušný obrázek.<br /><br />
Informace o konkrétních záchranných programech by bylo dobré sjednotit (v bodech, kde lze informace dohledat). Např. u každého uvést, co je cílem programu, u ukončených, jaký byl výsledek. V případě rysa ostrovida mi z textu nejsou jasné důvody ukončení programu. Lidé lovili bez žádosti o výjimku nebo nechtěli lovit nebo lovili i v zóně A?<br /><br />
Nadpis Programy péče by měl možná být na stejné úrovni jako Evropské a celosvětové záchranné programy.<br />
----<br />
=== Připomínky Skupiny E ===<br />
V podstatě souhlasím s připomínkami skupiny D. Možná by bylo vhodné, se alespoň stručně zmínit o faktorech, podle kterých se jednotlivé druhy do záchranných programů vybírají (deštníkový druh, agresivita...). Také bych považoval za vhodné, zařadit a vysvětlit v textu pojmy introdukce, reintrodukce a posilování populace. Chápu, že se jedná o velice obsáhlé heslo, ale možná by nebylo špatné, zmínit se o historii záchranných programů alespoň na našem území. <br />
Jinak si myslím, že je heslo dobře a přehledně členěné a že v něm zájemci najdou nejdůležitější informace.<br />
----<br />
=== Připomínky pedagogů ===<br />
Obrázky, které jsou na stránce jsou sice hezké, pocházejí ze stránek, které mají, jednoznačně copyright a nelze je proto tak jednoduše převzít. Doporučuji podívat se http://commons.wikimedia.org a najít tam volně použitelné obrázky (hledal jsem je přes latinský název a našel jsem...). Ovšem i u obrázků z Wiki Commons je třeba uvést zdroj!!!<br />
--[[Uživatel:Jiří Dlouhý|Jiří Dlouhý]] 2. 12. 2008, 09:39 (UTC)<br />
<br />
== Lze získat souhlas?? ==<br />
<br />
A nebylo by možné k obrázkům dostat povolení? Kommunikovala jsem při psaní hesla přímo s AOPK a myslím, že by to neměl být problém. Jak by se to pak udělalo?<br />
Na Mikimedia Commons jsem našla slušný obrázek k perlorodce (ten jsem do svého hesla i se zdrojem vložila), ale nejsou tam moc dobré třeba k matizně nebo rdestu... Dianthus arenarius subsp. bohemicus tam vůbec není...<br />
<br />
== Obrázky copyright ==<br />
<br />
Pokud získáte souhlas z AOPK asi "Pro využití některých fotografií z webu... pro encyklopedii Enviwiki, spravovanou UK" tak to bude zcela v pořádku - k obrázkům uvedeme copyright AOPK a budeme je tam moct nechat.<br />
--[[Uživatel:Jiří Dlouhý|Jiří Dlouhý]] 8. 12. 2008, 13:02 (UTC)</div>Kára Martinhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Vegeta%C4%8Dn%C3%AD_stup%C5%88ovitost&diff=5832Diskuse:Vegetační stupňovitost2008-12-08T10:12:47Z<p>Kára Martin: </p>
<hr />
<div>Připomínky Skupiny D<br />
<br />
vzhledem k nekomletnosti hesla neudělujeme ani review. po případném doplnění bude třeba doplnit nové review.<br />
<br />
pár technických, které ale bez textu nemají smysl:<br />
*obsah je skoro žádný<br />
*chybí odkazy v textu<br />
*související stránky nejsou uvedeny ve wiki formátu <nowiki>[[heslo|jmeno hesla]]</nowiki><br />
*počet zdrojů je minimální<br />
----<br />
<br />
Připomínky Skupiny B<br />
----<br />
'''Připomínky Skupiny E'''<br />
----<br />
=== Poznámky pedagogů ===<br />
Text stránky jednak nesplňuje zadaný požadavek na délku (3000-4000) znaků, jednak je v podstatě celý doslova převzatý z jiné stránky - příslušný zdroj je sice správně uveden, ale při vzetí tak dlouhého textu je třeba citovat např. vegetační stupně jsou, jak uvádí web "Biosféra Evropy": <br />
<br />
Doporučuji stránku výrazně dopracovat, v této podobě opravdu nelze uznat.<br />
<br />
--[[Uživatel:Jiří Dlouhý|Jiří Dlouhý]] 2. 12. 2008, 20:37 (UTC)<br />
<br />
Jsem si vědoma nedostatků, počkám na připomínky od ostatních a heslo předělám/upravím.<br />
<br />
Jitka Schneiderová</div>Kára Martinhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Nekromasa&diff=5831Diskuse:Nekromasa2008-12-08T10:04:22Z<p>Kára Martin: </p>
<hr />
<div>Připomínky skupiny D<br />
<br />
Připomínky Skupiny B<br />
<br />
----<br />
'''Připomínky Skupiny E'''</div>Kára Martinhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Teplotn%C3%AD_stratifikace_vodn%C3%ADch_n%C3%A1dr%C5%BE%C3%AD&diff=5830Diskuse:Teplotní stratifikace vodních nádrží2008-12-08T10:03:09Z<p>Kára Martin: </p>
<hr />
<div>Připomínky skupiny D, skupiny C<br />
----<br />
'''Připomínky Skupiny E'''</div>Kára Martinhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Disturbance&diff=5829Diskuse:Disturbance2008-12-08T10:01:41Z<p>Kára Martin: </p>
<hr />
<div>skupina C<br />
<br />
Připomínky skupiny A<br />
<br />
----<br />
'''Připomínky skupiny E'''</div>Kára Martinhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Vod%C3%A1rensk%C3%BD_kal&diff=5828Diskuse:Vodárenský kal2008-12-08T10:00:46Z<p>Kára Martin: </p>
<hr />
<div>"Připomínky skupiny B: Jakub"<br />
---- <br />
'''Připomínky Skupiny E'''</div>Kára Martinhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Vod%C3%A1rensk%C3%BD_kal&diff=5827Diskuse:Vodárenský kal2008-12-08T09:59:44Z<p>Kára Martin: </p>
<hr />
<div>"Připomínky skupiny B: Jakub"<br />
--- <br />
'''Připomínky Skupiny E'''</div>Kára Martinhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Z%C3%A1chrann%C3%BD_program&diff=5826Diskuse:Záchranný program2008-12-08T09:58:21Z<p>Kára Martin: </p>
<hr />
<div>=== Připomínky Skupiny D ===<br />
Heslo je dobře zvoleno a stručně a přehledně zpracováno. V textu chybí [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference citace] a doporučila bych více odkazů přímo v textu (např. na AOPK, IUCN, atd.). Přidala bych například v prvním odstavci při zmínce červených seznamů odkaz na [[Červené knihy]] .<br />Bylo by vhodné upravit text a mezery mezi odstavci tak, aby se vedle textu nacházel příslušný obrázek.<br /><br />
Informace o konkrétních záchranných programech by bylo dobré sjednotit (v bodech, kde lze informace dohledat). Např. u každého uvést, co je cílem programu, u ukončených, jaký byl výsledek. V případě rysa ostrovida mi z textu nejsou jasné důvody ukončení programu. Lidé lovili bez žádosti o výjimku nebo nechtěli lovit nebo lovili i v zóně A?<br /><br />
Nadpis Programy péče by měl možná být na stejné úrovni jako Evropské a celosvětové záchranné programy.<br />
----<br />
'''Připomínky Skupiny E'''<br />
<br />
----<br />
=== Připomínky pedagogů ===<br />
Obrázky, které jsou na stránce jsou sice hezké, pocházejí ze stránek, které mají, jednoznačně copyright a nelze je proto tak jednoduše převzít. Doporučuji podívat se http://commons.wikimedia.org a najít tam volně použitelné obrázky (hledal jsem je přes latinský název a našel jsem...). Ovšem i u obrázků z Wiki Commons je třeba uvést zdroj!!!<br />
<br />
A nebylo by možné k obrázkům dostat povolení? Kommunikovala jsem při psaní hesla přímo s AOPK a myslím, že by to neměl být problém. Jak by se to pak udělalo?<br />
Na Mikimedia Commons jsem našla slušný obrázek k perlorodce (ten jsem do svého hesla i se zdrojem vložila), ale nejsou tam moc dobré třeba k matizně nebo rdestu... Dianthus arenarius subsp. bohemicus tam vůbec není... <br />
<br />
<br />
--[[Uživatel:Jiří Dlouhý|Jiří Dlouhý]] 2. 12. 2008, 09:39 (UTC)</div>Kára Martinhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Index_biotick%C3%A9_integrity&diff=4896Index biotické integrity2008-11-26T15:29:12Z<p>Kára Martin: </p>
<hr />
<div>Jedná se o metodu, s jejíž pomocí se stanovuje schopnost přírodního vodního systému dlouhodobě (trvale) udržet vyrovnané společenstvo (např. ryb), které svým druhovým složením a funkční hierarchií nejlépe odpovídá přirozenému společenstvu v dané oblasti. Určení přirozeného složení organismů v ekosystému není vždy snadné, protože konkrétně ve střední Evropě jsou mnohé toky ovlivňovány po staletí a o původní fauně máme pouze málo informací.<br />
<br />
Index biotické integrity (Index of biotic integrity-IBI) představuje ekologický přístup k biomonitoringu, tedy ke změnám v prostředí a následně ve společenstvech způsobených různorodými faktory ať už antropogenními nebo přirozenými. <br />
<br />
Strukturální složky IBI zahrnují druhovou bohatost, habitatové guildy a počty jedinců (Simon a Lyons, 1995). Funkční složky se skládají z potravních a trofických kategorií, reprodukčních indexů, environmentální tolerance a individuálního stresu a skupinové kondice (Simon a Lyons, 1995). Např. pro pstruhové toky jsou významná kritéria: 1) proporce introdukovaných (nepůvodních) druhů, 2) celková biomasa, 3) proporce původních druhů, 4) proporce juvenilních (nedospělých) jedinců původních druhů a 5) proporce pstruha většího než 15 cm (Pivnička, 1999).<br />
<br />
Každý znak rybího společenstva nebo metrický údaj je nakalibrován na minimálně ovlivněné podmínky referenčního území. Referenční podmínka je definována jako tok v oblasti s minimálními antropogenními disturbancemi. Určení numerického IBI skore je potom založeno na složené hodnotě vzniklé součtem každé z individuálních metrických hodnot a porovnání, zda-li se testovaná lokalita liší podstatně nebo minimálně od referenční (Karr a Dudley, 1981). <br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
Karr J.R., Dudley D.R., 1981. Ecological perspective on water quality goals. Environmental Management 5: 55-68.<br />
<br />
Pivnička K., Braniš M., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999. Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha, pp. 46.<br />
<br />
Simon T.P., Lyons, J., 1995. Application of the Index of Biotic Integrity to evaluate water resource integrity in freshwater ecosystems. En: Davis, W.S., Simon, T.P. (eds.) Biological assessment and criteria: tools for water resource planning and decision-making. Boca Raton: Lewis Publishers, 245-262.<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
ekologie.upol.cz</div>Kára Martinhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Pravidla_a_principy_ekologie&diff=4626Pravidla a principy ekologie2008-11-24T19:20:57Z<p>Kára Martin: </p>
<hr />
<div>Organismy žijící na naší planetě vypadají, nebo se chovají podle určitých zásad. Jsou to nejčastěji adaptace na klimatické podmínky, které panují v areálu, ve kterém konkrétní taxon žije. Po zjištění některých zásad, byla v minulosti formulována tato obecná pravidla:<br />
<br />
'''Allenovo pravidlo'''<br />
<br />
Tato zásada se zabývá stavbou těla homoiotermních navzájem příbuzných živočichů. Udává, že živočichové žijící ve vyšších zeměpisných šířkách mají menší tělní extremity (zobáky, uši, ocasy) než jejich příbuzní, se kterými se setkáváme blíže rovníku (Pivnička, 1999). Důvodem tohoto morfologického přizpůsobení je zřejmě zamezení ztrát tepla větším povrchem tělních extremit v chladných oblastech a naopak rychlejší ochlazování krve u živočichů, žijících v oblastech horkých. Jako vhodný důkaz platnosti tohoto pravidla lze uvést například lišku polární (''Alopex lagopus'') žijící daleko za polárním kruhem, lišku obecnou (''Vulpes vulpes'') a severoafrického fenka (''Fennecus zerda'').<br />
<br />
'''Bergmanovo pravidlo'''<br />
<br />
Také Bergmanovo pravidlo se věnuje tělesné stavbě příbuzných živočichů žijících v odlišných klimatických podmínkách a uplatňuje se u teplokrevných obratlovců. Toto pravidlo říká, že druhy a poddruhy žijící v chladnějších oblastech jsou zpravidla větší a mohutnější než jejich příbuzní z nižších zeměpisných šířek. Důvodem rozdílu ve velikosti je poměr mezi objemem a povrchem těla jednotlivých taxonů (Pivnička, 1999). Větší tělesné rozměry částečně snižují ztráty tepla. Pravdivost Bergmanova pravidla můžeme nejlépe pozorovat u medvědů, poddruhů tygra, tučňáků apod.<br />
<br />
'''Hopkinsův zákon''' (též bioklimatologický princip)<br />
<br />
Toto ekologické pravidlo konstatuje, že začátek jednotlivých biologických událostí, jakými jsou například kvetení nebo rozmnožování, se časově posouvá v závislosti na průměrné teplotě, která v dané oblasti figuruje. Směrem na sever, na východ a do vyšších nadmořských výšek se tyto biologické události opožďují. Časový posun o čtyři dny odpovídá přibližně změně o jeden stupeň zeměpisné šířky, o pět stupňů východní délky a asi o 400 výškových metrů v horách (Pivnička, 1999).<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
Pivnička K., Braniš M., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Pivnička, K., 1984,1986,1988:. Ekologie. SPN, Praha:200 pp. 2. Vyd. 1992, KONEKO s.r.o. Praha : 200 pp.<br />
<br />
Pivnička K., 2002: Aplikovaná ekologie. Dlouhodobá udržitelnost rybářské, zemědělské a lesnické produkce. Karolinum, Praha: 185pp.</div>Kára Martinhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Pravidla_a_principy_ekologie&diff=4625Pravidla a principy ekologie2008-11-24T19:19:55Z<p>Kára Martin: </p>
<hr />
<div>Organismy žijící na naší planetě vypadají, nebo se chovají podle určitých zásad. Jsou to nejčastěji adaptace na klimatické podmínky, které panují v areálu, ve kterém konkrétní taxon žije. Po zjištění některých zásad, byla v minulosti formulována tato obecná pravidla:<br />
<br />
'''Allenovo pravidlo'''<br />
Tato zásada se zabývá stavbou těla homoiotermních navzájem příbuzných živočichů. Udává, že živočichové žijící ve vyšších zeměpisných šířkách mají menší tělní extremity (zobáky, uši, ocasy) než jejich příbuzní, se kterými se setkáváme blíže rovníku (Pivnička, 1999). Důvodem tohoto morfologického přizpůsobení je zřejmě zamezení ztrát tepla větším povrchem tělních extremit v chladných oblastech a naopak rychlejší ochlazování krve u živočichů, žijících v oblastech horkých. Jako vhodný důkaz platnosti tohoto pravidla lze uvést například lišku polární (''Alopex lagopus'') žijící daleko za polárním kruhem, lišku obecnou (''Vulpes vulpes'') a severoafrického fenka (''Fennecus zerda'').<br />
<br />
'''Bergmanovo pravidlo'''<br />
Také Bergmanovo pravidlo se věnuje tělesné stavbě příbuzných živočichů žijících v odlišných klimatických podmínkách a uplatňuje se u teplokrevných obratlovců. Toto pravidlo říká, že druhy a poddruhy žijící v chladnějších oblastech jsou zpravidla větší a mohutnější než jejich příbuzní z nižších zeměpisných šířek. Důvodem rozdílu ve velikosti je poměr mezi objemem a povrchem těla jednotlivých taxonů (Pivnička, 1999). Větší tělesné rozměry částečně snižují ztráty tepla. Pravdivost Bergmanova pravidla můžeme nejlépe pozorovat u medvědů, poddruhů tygra, tučňáků apod.<br />
<br />
'''Hopkinsův zákon''' (též bioklimatologický princip)<br />
Toto ekologické pravidlo konstatuje, že začátek jednotlivých biologických událostí, jakými jsou například kvetení nebo rozmnožování, se časově posouvá v závislosti na průměrné teplotě, která v dané oblasti figuruje. Směrem na sever, na východ a do vyšších nadmořských výšek se tyto biologické události opožďují. Časový posun o čtyři dny odpovídá přibližně změně o jeden stupeň zeměpisné šířky, o pět stupňů východní délky a asi o 400 výškových metrů v horách (Pivnička, 1999).<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
Pivnička K., Braniš M., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Pivnička, K., 1984,1986,1988:. Ekologie. SPN, Praha:200 pp. 2. Vyd. 1992, KONEKO s.r.o. Praha : 200 pp.<br />
<br />
Pivnička K., 2002: Aplikovaná ekologie. Dlouhodobá udržitelnost rybářské, zemědělské a lesnické produkce. Karolinum, Praha: 185pp.</div>Kára Martin