https://www.enviwiki.cz/w/api.php?action=feedcontributions&user=Buresovah&feedformat=atomEnviwiki - Příspěvky [cs]2024-03-28T21:41:37ZPříspěvkyMediaWiki 1.40.0https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=7992Diskuse:Koloběh síry2009-05-20T12:15:30Z<p>Buresovah: </p>
<hr />
<div>Lukas (kapitan): Cau! Omlouvam se, ze to ctu tak pozde, ale k veci. Co to je za uvod? Jaky zemedelci v jaky kapitole? Uvod by mel bejt uvodni nastineni problemu. To co tam mas ty muze byt treba v zaveru, ale nesmi z toho tak rvat, zes to opsala slovo od slova (odkazy na kapitolu?!)<br />
<br />
jinak, mas tam preklepy, nevysvetleny zkratky - MO napriklad, dost zmatecne a pro laika nepochopitelne vysvetleny ty cykly chem. reakci <br />
<br />
zdroje jsou v odkazech<br />
<br />
nejak celkove to nedrzi pospolu, zkus si to prosim jeste precist, zprehlednit a vzajemne lip propojit.<br />
<br />
Obrazek je hezkej, ale urcite chranenej, tak ho prosimte prekresli, to je potom plus pri hodnoceni (teda spis neni minus)<br />
<br />
Uz to fakt sfoukni nebo sfouknou voni nas!<br />
<br />
-<br />
Helena:<br />
<br />
Ten první odstavec je fakt vtipnej. Ten se tam dostal nejak omylem, ne?:) <br />
<br />
Jinak překlepy: Rostliny a živočichové, kteří...<br />
<br />
Sjednotila bych zdroj s dvojtečkou a bez.<br />
<br />
Oxid není tak dlouhý slovo, aby se místo něj muselo psát ox., vypadá to zbrkle.<br />
<br />
Čísla u chemických sloučenin bych psala indexem a ne velkým písmem.<br />
<br />
Zdroj obrázku není Vydavatelství VŠCHT, ale kponkrétní knížka, která na stránkách toho vydavatelství visí v elektronický podobě, asi by chtělo sem napsat, co to je za knížku.</div>Buresovahhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=7991Diskuse:Koloběh síry2009-05-20T12:12:00Z<p>Buresovah: </p>
<hr />
<div>Lukas (kapitan): Cau! Omlouvam se, ze to ctu tak pozde, ale k veci. Co to je za uvod? Jaky zemedelci v jaky kapitole? Uvod by mel bejt uvodni nastineni problemu. To co tam mas ty muze byt treba v zaveru, ale nesmi z toho tak rvat, zes to opsala slovo od slova (odkazy na kapitolu?!)<br />
<br />
jinak, mas tam preklepy, nevysvetleny zkratky - MO napriklad, dost zmatecne a pro laika nepochopitelne vysvetleny ty cykly chem. reakci <br />
<br />
zdroje jsou v odkazech<br />
<br />
nejak celkove to nedrzi pospolu, zkus si to prosim jeste precist, zprehlednit a vzajemne lip propojit.<br />
<br />
Obrazek je hezkej, ale urcite chranenej, tak ho prosimte prekresli, to je potom plus pri hodnoceni (teda spis neni minus)<br />
<br />
Uz to fakt sfoukni nebo sfouknou voni nas!<br />
<br />
-<br />
Helena:<br />
<br />
Ten první odstavec je fakt vtipnej. Ten se tam dostal nejak omylem, ne?:) <br />
<br />
Jinak překlepy: Rostliny a živočichové, kteří...<br />
<br />
Sjednotila bych zdroj s dvojtečkou a bez.<br />
<br />
Oxid není tak dlouhý slovo, aby se místo něj muselo psát ox., vypadá to zbrkle.<br />
<br />
Čísla u chemických sloučenin bych psala indexem a ne velkým písmem.</div>Buresovahhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=7990Diskuse:Koloběh síry2009-05-20T12:08:41Z<p>Buresovah: </p>
<hr />
<div>Lukas (kapitan): Cau! Omlouvam se, ze to ctu tak pozde, ale k veci. Co to je za uvod? Jaky zemedelci v jaky kapitole? Uvod by mel bejt uvodni nastineni problemu. To co tam mas ty muze byt treba v zaveru, ale nesmi z toho tak rvat, zes to opsala slovo od slova (odkazy na kapitolu?!)<br />
<br />
jinak, mas tam preklepy, nevysvetleny zkratky - MO napriklad, dost zmatecne a pro laika nepochopitelne vysvetleny ty cykly chem. reakci <br />
<br />
zdroje jsou v odkazech<br />
<br />
nejak celkove to nedrzi pospolu, zkus si to prosim jeste precist, zprehlednit a vzajemne lip propojit.<br />
<br />
Obrazek je hezkej, ale urcite chranenej, tak ho prosimte prekresli, to je potom plus pri hodnoceni (teda spis neni minus)<br />
<br />
Uz to fakt sfoukni nebo sfouknou voni nas!<br />
<br />
---<br />
Helena<br />
Ten první odstavec je fakt vtipnej. Ten se tam dostal nejak omylem, ne?:) Jinak překlepy: Rostliny a živočichové, kteří<br />
Sjednotila bych zdroj s dvojtečkou a bez<br />
Oxid není tak dlouhý slovo, aby se místo něj muselo psát ox. , vypadá to zbrkle</div>Buresovahhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry&diff=7989Diskuse:Koloběh síry2009-05-20T12:04:22Z<p>Buresovah: </p>
<hr />
<div>Lukas (kapitan): Cau! Omlouvam se, ze to ctu tak pozde, ale k veci. Co to je za uvod? Jaky zemedelci v jaky kapitole? Uvod by mel bejt uvodni nastineni problemu. To co tam mas ty muze byt treba v zaveru, ale nesmi z toho tak rvat, zes to opsala slovo od slova (odkazy na kapitolu?!)<br />
<br />
jinak, mas tam preklepy, nevysvetleny zkratky - MO napriklad, dost zmatecne a pro laika nepochopitelne vysvetleny ty cykly chem. reakci <br />
<br />
zdroje jsou v odkazech<br />
<br />
nejak celkove to nedrzi pospolu, zkus si to prosim jeste precist, zprehlednit a vzajemne lip propojit.<br />
<br />
Obrazek je hezkej, ale urcite chranenej, tak ho prosimte prekresli, to je potom plus pri hodnoceni (teda spis neni minus)<br />
<br />
Uz to fakt sfoukni nebo sfouknou voni nas!<br />
<br />
---<br />
Helena<br />
Ten první odstavec je fakt vtipnej. Ten se tam dostal nejak omylem, ne?:) Jinak překlepy: Rostliny a živočichové, kteří</div>Buresovahhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ekotoxicita&diff=7327Ekotoxicita2009-01-11T21:12:02Z<p>Buresovah: </p>
<hr />
<div>[[Soubor:Hazard dangerous env.jpg|thumb|right|Znak - Nebezpečný pro životní prostředí <ref> Stránky firmy prodávající bezpečnostní znaky. Dostupné z www: http://www.safety-signs.org </ref>]]<br />
<br />
===Definice===<br />
Ekotoxicita je obecně definována jako toxické působení na životní prostředí nebo také toxické působení na živé organismy.<br />
<br />
__TOC__<br />
<br />
===Legislativa===<br />
<br />
V legislativě České republiky je ekotoxicita zahrnuta pod kódem H14 mezi nebezpečné vlastnosti odpadů ve vyhlášce MŽP č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů <ref>376/2001 Sb. - Vyhláška Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zdravotnictví o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů</ref>. V této vyhlášce se ekotoxicita definuje jako vlastnost těch odpadů, které představují nebo mohou představovat akutní nebo pozdní nebezpečí pro jednu nebo více složek životního prostředí. Jako nebezpečný se dle vyhlášky hodnotí odpad, jehož vodný výluh vykazuje ve zkouškách akutní toxicity hodnoty LC50 (EC50,IC50) menší než 10 ml.l-1 alespoň pro jeden z testovacích organismů při určené době působení testovaného odpadu. Jako testovací organismy se pro hodnocení ekotoxicity dle zákona použijvají ryby Poecilia reticulata nebo Brachydanio rerio (doba působení 96 hod.) <ref>ČSN EN ISO 7346-2 Jakost vod - Stanovení akutní letální toxicity pro sladkovodní ryby [Brachydanio rerio Hamilton-Buchanan (Teleostei, Cyprinidae)] - část 2: Obnovovací metoda</ref>, perloočky Daphnia magna (doba působení 48 hod.) <ref>ČSN EN ISO 6341 Jakost vod - Zkouška inhibice pohyblivosti Daphnia magna Straus (Cladocera, Crustacea) - Zkouška akutní toxicit</ref>, řasy Raphidocelis subcapitata (Selenastrum capricornutum) nebo Scenedesmus subspicatus (doba působení 72 hod.) <ref>ČSN EN 28692 Jakost vod - Zkouška inhibice růstu sladkovodních řas Scenedesmus subspicatus a Selenastrum capricornutum (ISO 8692; 1989) </ref> a vyšší rostlina Sinapis alba (doba působení 72 hod.).<ref>MŽP (2007): Metodický pokyn ke stanovení ekotoxicity odpadů, věstník MŽP 4/2007 [Citováno 2008-11-24]. Dostupné z www: <http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPJMFL9Y99C</ref><br />
<br />
Ve vyhlášce jsou v příloze 3 také definovány pojmy: <br />
<br />
[[LC 50]] (lethal concentration)- koncentrace látky, která způsobí úhyn 50 % testovacích ryb ve zvoleném časovém úseku.<br />
<br />
[[EC 50]] (effective concentracion) - koncentrace látky, která způsobí úhyn nebo imobilizaci 50 % testovacích organismů (Daphnia magna).<br />
<br />
[[IC 50]] (inhibitory concentration)- koncentrace látky, která způsobí 50-procentní inhibici růstu nebo růstové rychlosti řasové kultury nebo 50-procentní inhibici růstu kořene Sinapis alba ve srovnání s kontrolou ve zvoleném časovém úseku.<br />
<br />
Ekotoxicita se v naší legislativě vyskytuje ještě ve vyhlášce č. 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu, kde jsou stanovena kritéria na obsah škodlivin v odpadech využívaných na povrchu terénu a jsou zde uvedeny v příloze č. 10 i požadavky na výsledky v testech ekotoxicity <ref>294/2005 Sb. – Vyhláška Ministrstva životního prostředí o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu</ref>.<br />
<br />
===Ekotoxikologické testy===<br />
<br />
Jak již bylo řečeno v předchozím odstavci, ekotoxicita se dá zjišťovat tzv. ekotoxikologickými testy, kdy je testovaný organismus vystaven různým koncentracím testovaných látek, odpadů, půd atd. Reakce organismu na stres (smrt, inhibice fyziologických pochodů, pohybu, růstu atd.) je porovnávána s kontrolou, která testovanou látku neobsahuje. <br />
<br />
V poslední době se zjišťuje, že testy ekotoxicity, které se zakládají na testování vodných výluhů (jak je tomu právě v naší legislativě), nejsou dostačující z důvodu nízké vypovídací hodnoty o daném vzorku. Základním nedostatkem legislativně zavedených testů pro hodnocení nebezpečné vlastnosti H-14 je to, že pokud nebezpečná látka, kterou má test ekotoxicity odhalit a hodnotit, je ve vodě nerozpustná nebo rozpustná jen minimálně, pak ji testy s vodnými výluhy nemohou postihnout vůbec nebo jen ve velmi omezené míře. Ve většině vyspělých států je tento nedostatek již řešen zavedením nových metodik pro hodnocení ekotoxicity odpadů, především kontaktních testů, jejichž výsledky mají podstatně vyšší vypovídací schopnost pro pevnou matrici než hodnocení podle kvality vodného výluhu. [[Kontaktní testy]] jsou založeny na testování organismů přímo na pevné matrici. Norma ČSN EN 14735 <ref>ČSN EN 14735, Charakterizace odpadů – Příprava vzorků odpadu pro testy ekotoxicity (česká verze evropské normy EN 14735:2005 včetně opravy EN 14735:2005/AC:2006-06)</ref> „Charakterizace odpadu – příprava vzorků odpadů pro testy ekotoxicity“, která obsahuje definice, provedení a technické vybavení pro odběr vzorků odpadů, jejich transport, skladování, homogenizaci a extrakci a také seznam testů ekotoxicity kontaktních i s vodním výluhem. Kontaktní testy ekotoxicity se dle této normy dají provádět např. na chvostoskocích, roupicích, na vyšších rostlinách, nitrifikačních bakteriích atd. <ref>Matějů, V., Vosáhlová, S. , Kyclt, R. (2005): Stanovení ekotoxicity, Odpadové fórum 4/2005</ref><br />
<br />
== Témata ==<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Kategorie:Rizika_a_dopady Rizika a dopapady]<br />
**[http://www.enviwiki.cz/wiki/Kategorie:Dopady_na_ekosyst%C3%A9my Dopady na ekosystémy]<br />
**[http://www.enviwiki.cz/wiki/Kategorie:P%C5%99%C3%ADrodn%C3%AD_rizika Přírodní rizika]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references /><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Odpady]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad Wikipedie- Odpad]<br />
<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Skládka Wikipedie - Skládka]<br />
<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Toxicita Wikipedie - Toxicita]<br />
<br />
[http://www.mzp.cz/AIS/web.nsf/pages/odpady_obaly Ministerstvo životního prostředí - legislativa pro odpady a obaly]<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Ecotoxicity Anglická Wikipedie - Ekotoxicita]<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Ecotoxicology Anglická Wikipedie - Ekotoxikologie]<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Kočí, V. : Laboratorní ekotoxikologie 1.díl. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. [Citováno 2008-11-25] Dostupné z www: <http://www.vscht.cz/uchop/udalosti/skripta/labekotoxik/Laboratorni_ekotoxikologie_1dil.pdf> <br />
<br />
Kočí, V. : Laboratorní ekotoxikologie 2.díl. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. [Citováno 2008-11-25] Dostupné z www: <http://www.vscht.cz/uchop/udalosti/skripta/labekotoxik/Laboratorni_ekotoxikologie_2dil.pdf> <br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Buresovahhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Ekotoxicita&diff=7326Diskuse:Ekotoxicita2009-01-11T21:11:09Z<p>Buresovah: </p>
<hr />
<div>'''Připomínky skupiny A:''' Obsah a strukturování textu dle mého názoru v pořádku. Navrhovala bych přeformulovat některá slovní spojení např.: … alespoň pro jeden z testovaných, nízká výpovědní hodnota daného vzorku, zavedení nových metodik hodnocení. Dále pokusit se stylisticky poupravit některé věty např.: „Ekotoxicita se v naší legislativě vyskytuje ještě ve vyhlášce…“, „… charakteristika se dá zjišťovat…“, Reakce organismu na stres (…) pozorována s kontrolou, která testovanou látku neobsahuje.“, „Základním nedostatkem… je to, že pokud…, kterou… a…, … nebo…, pak… nebo…“ a věta „Charakterizace odpadu …, která obsahuje… a …“ nejsem si zcela jistá, nedošlo-li k vynechání větného členu či části věty. Gramaticky správné je psaní čárek „ve vyhlášce MŽP č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů.“ Technický problém odkazy v Literatuře nefungují.<br />
<br />
<br />
Poznámka autora hesla: Všechny odkazy jsem vyzkoušela a nevšimla jsem si, že by něco nefungovalo. Červené odkazy v textu fungují také, ale zatím nejsou vytvořeny hesla, na která se odkazují.<br />
<br />
<br />
Připomínky Skupiny E:<br />
<br />
Nadpis Ekotoxikologické testy bych nedávala jako aktivní odkaz, lepší by bylo odkaz udělat až dále v textu. Ještě bych doplnila informaci, kdo ekotoxikologické testy provádí. Vhodné by bylo do závorky rozepsat zkratky LC, EC, IC. <br />
<br />
<br />
==Připomínky skupiny B==<br />
Měla bych snad jen připomínku k vysvětlení LC 50, EC 50 - uvedla bych co tato písmena znamenají a k jejich definici bych doplnila koncentrace čeho (látky). Dále bych uvedla jiné zkratky, které se k vyjádření toxicity používají, např. LD 50 (pokud se to může použít i pro ekotoxicitu). Pokud je ekotoxicita značena obrázkem, přidala bych ho k tématu.</div>Buresovahhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Ekotoxicita&diff=7325Diskuse:Ekotoxicita2009-01-11T21:10:54Z<p>Buresovah: </p>
<hr />
<div>'''Připomínky skupiny A:''' Obsah a strukturování textu dle mého názoru v pořádku. Navrhovala bych přeformulovat některá slovní spojení např.: … alespoň pro jeden z testovaných, nízká výpovědní hodnota daného vzorku, zavedení nových metodik hodnocení. Dále pokusit se stylisticky poupravit některé věty např.: „Ekotoxicita se v naší legislativě vyskytuje ještě ve vyhlášce…“, „… charakteristika se dá zjišťovat…“, Reakce organismu na stres (…) pozorována s kontrolou, která testovanou látku neobsahuje.“, „Základním nedostatkem… je to, že pokud…, kterou… a…, … nebo…, pak… nebo…“ a věta „Charakterizace odpadu …, která obsahuje… a …“ nejsem si zcela jistá, nedošlo-li k vynechání větného členu či části věty. Gramaticky správné je psaní čárek „ve vyhlášce MŽP č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů.“ Technický problém odkazy v Literatuře nefungují.<br />
<br />
Poznámka autora hesla: Všechny odkazy jsem vyzkoušela a nevšimla jsem si, že by něco nefungovalo. Červené odkazy v textu fungují také, ale zatím nejsou vytvořeny hesla, na která se odkazují.<br />
<br />
Připomínky Skupiny E:<br />
<br />
Nadpis Ekotoxikologické testy bych nedávala jako aktivní odkaz, lepší by bylo odkaz udělat až dále v textu. Ještě bych doplnila informaci, kdo ekotoxikologické testy provádí. Vhodné by bylo do závorky rozepsat zkratky LC, EC, IC. <br />
<br />
<br />
==Připomínky skupiny B==<br />
Měla bych snad jen připomínku k vysvětlení LC 50, EC 50 - uvedla bych co tato písmena znamenají a k jejich definici bych doplnila koncentrace čeho (látky). Dále bych uvedla jiné zkratky, které se k vyjádření toxicity používají, např. LD 50 (pokud se to může použít i pro ekotoxicitu). Pokud je ekotoxicita značena obrázkem, přidala bych ho k tématu.</div>Buresovahhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ekotoxicita&diff=7322Ekotoxicita2009-01-11T21:08:39Z<p>Buresovah: </p>
<hr />
<div>[[Soubor:Hazard dangerous env.jpg|thumb|right|Znak - Nebezpečný pro životní prostředí <ref> Stránky firmy prodávající bezpečnostní znaky. Dostupné z www: http://www.safety-signs.org </ref>]]<br />
<br />
===Definice===<br />
Ekotoxicita je obecně definována jako toxické působení na životní prostředí nebo také toxické působení na živé organismy.<br />
<br />
__TOC__<br />
<br />
===Legislativa===<br />
<br />
V legislativě České republiky je ekotoxicita zahrnuta pod kódem H14 mezi nebezpečné vlastnosti odpadů ve vyhlášce MŽP č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů <ref>376/2001 Sb. - Vyhláška Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zdravotnictví o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů</ref>. V této vyhlášce se ekotoxicita definuje jako vlastnost těch odpadů, které představují nebo mohou představovat akutní nebo pozdní nebezpečí pro jednu nebo více složek životního prostředí. Jako nebezpečný se dle vyhlášky hodnotí odpad, jehož vodný výluh vykazuje ve zkouškách akutní toxicity hodnoty LC50 (EC50,IC50) menší než 10 ml.l-1 alespoň pro jeden z testovacích organismů při určené době působení testovaného odpadu. Jako testovací organismy se pro hodnocení ekotoxicity dle zákona použijvají ryby Poecilia reticulata nebo Brachydanio rerio (doba působení 96 hod.) <ref>ČSN EN ISO 7346-2 Jakost vod - Stanovení akutní letální toxicity pro sladkovodní ryby [Brachydanio rerio Hamilton-Buchanan (Teleostei, Cyprinidae)] - část 2: Obnovovací metoda</ref>, perloočky Daphnia magna (doba působení 48 hod.) <ref>ČSN EN ISO 6341 Jakost vod - Zkouška inhibice pohyblivosti Daphnia magna Straus (Cladocera, Crustacea) - Zkouška akutní toxicit</ref>, řasy Raphidocelis subcapitata (Selenastrum capricornutum) nebo Scenedesmus subspicatus (doba působení 72 hod.) <ref>ČSN EN 28692 Jakost vod - Zkouška inhibice růstu sladkovodních řas Scenedesmus subspicatus a Selenastrum capricornutum (ISO 8692; 1989) </ref> a vyšší rostlina Sinapis alba (doba působení 72 hod.).<ref>MŽP (2007): Metodický pokyn ke stanovení ekotoxicity odpadů, věstník MŽP 4/2007 [Citováno 2008-11-24]. Dostupné z www: <http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPJMFL9Y99C</ref><br />
<br />
Ve vyhlášce jsou v příloze 3 také definovány pojmy: <br />
<br />
[[LC 50]] (lethal concentration)- koncentrace, která způsobí úhyn 50 % testovacích ryb ve zvoleném časovém úseku.<br />
<br />
[[EC 50]] (effective concentracion) - koncentrace, která způsobí úhyn nebo imobilizaci 50 % testovacích organismů (Daphnia magna).<br />
<br />
[[IC 50]] (inhibitory concentration)- koncentrace, která způsobí 50-procentní inhibici růstu nebo růstové rychlosti řasové kultury nebo 50-procentní inhibici růstu kořene Sinapis alba ve srovnání s kontrolou ve zvoleném časovém úseku.<br />
<br />
Ekotoxicita se v naší legislativě vyskytuje ještě ve vyhlášce č. 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu, kde jsou stanovena kritéria na obsah škodlivin v odpadech využívaných na povrchu terénu a jsou zde uvedeny v příloze č. 10 i požadavky na výsledky v testech ekotoxicity <ref>294/2005 Sb. – Vyhláška Ministrstva životního prostředí o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu</ref>.<br />
<br />
===Ekotoxikologické testy===<br />
<br />
Jak již bylo řečeno v předchozím odstavci, ekotoxicita se dá zjišťovat tzv. ekotoxikologickými testy, kdy je testovaný organismus vystaven různým koncentracím testovaných látek, odpadů, půd atd. Reakce organismu na stres (smrt, inhibice fyziologických pochodů, pohybu, růstu atd.) je porovnávána s kontrolou, která testovanou látku neobsahuje. <br />
<br />
V poslední době se zjišťuje, že testy ekotoxicity, které se zakládají na testování vodných výluhů (jak je tomu právě v naší legislativě), nejsou dostačující z důvodu nízké vypovídací hodnoty o daném vzorku. Základním nedostatkem legislativně zavedených testů pro hodnocení nebezpečné vlastnosti H-14 je to, že pokud nebezpečná látka, kterou má test ekotoxicity odhalit a hodnotit, je ve vodě nerozpustná nebo rozpustná jen minimálně, pak ji testy s vodnými výluhy nemohou postihnout vůbec nebo jen ve velmi omezené míře. Ve většině vyspělých států je tento nedostatek již řešen zavedením nových metodik pro hodnocení ekotoxicity odpadů, především kontaktních testů, jejichž výsledky mají podstatně vyšší vypovídací schopnost pro pevnou matrici než hodnocení podle kvality vodného výluhu. [[Kontaktní testy]] jsou založeny na testování organismů přímo na pevné matrici. Norma ČSN EN 14735 <ref>ČSN EN 14735, Charakterizace odpadů – Příprava vzorků odpadu pro testy ekotoxicity (česká verze evropské normy EN 14735:2005 včetně opravy EN 14735:2005/AC:2006-06)</ref> „Charakterizace odpadu – příprava vzorků odpadů pro testy ekotoxicity“, která obsahuje definice, provedení a technické vybavení pro odběr vzorků odpadů, jejich transport, skladování, homogenizaci a extrakci a také seznam testů ekotoxicity kontaktních i s vodním výluhem. Kontaktní testy ekotoxicity se dle této normy dají provádět např. na chvostoskocích, roupicích, na vyšších rostlinách, nitrifikačních bakteriích atd. <ref>Matějů, V., Vosáhlová, S. , Kyclt, R. (2005): Stanovení ekotoxicity, Odpadové fórum 4/2005</ref><br />
<br />
== Témata ==<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Kategorie:Rizika_a_dopady Rizika a dopapady]<br />
**[http://www.enviwiki.cz/wiki/Kategorie:Dopady_na_ekosyst%C3%A9my Dopady na ekosystémy]<br />
**[http://www.enviwiki.cz/wiki/Kategorie:P%C5%99%C3%ADrodn%C3%AD_rizika Přírodní rizika]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references /><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Odpady]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad Wikipedie- Odpad]<br />
<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Skládka Wikipedie - Skládka]<br />
<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Toxicita Wikipedie - Toxicita]<br />
<br />
[http://www.mzp.cz/AIS/web.nsf/pages/odpady_obaly Ministerstvo životního prostředí - legislativa pro odpady a obaly]<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Ecotoxicity Anglická Wikipedie - Ekotoxicita]<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Ecotoxicology Anglická Wikipedie - Ekotoxikologie]<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Kočí, V. : Laboratorní ekotoxikologie 1.díl. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. [Citováno 2008-11-25] Dostupné z www: <http://www.vscht.cz/uchop/udalosti/skripta/labekotoxik/Laboratorni_ekotoxikologie_1dil.pdf> <br />
<br />
Kočí, V. : Laboratorní ekotoxikologie 2.díl. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. [Citováno 2008-11-25] Dostupné z www: <http://www.vscht.cz/uchop/udalosti/skripta/labekotoxik/Laboratorni_ekotoxikologie_2dil.pdf> <br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Buresovahhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Hazard_dangerous_env.jpg&diff=7300Soubor:Hazard dangerous env.jpg2009-01-11T20:45:03Z<p>Buresovah: </p>
<hr />
<div></div>Buresovahhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ekotoxicita&diff=7295Ekotoxicita2009-01-11T20:35:19Z<p>Buresovah: </p>
<hr />
<div>[[soubor:Nebezpečný_pro_ŽP.jpg]]<br />
<br />
===Definice===<br />
Ekotoxicita je obecně definována jako toxické působení na životní prostředí nebo také toxické působení na živé organismy.<br />
<br />
__TOC__<br />
<br />
===Legislativa===<br />
<br />
V legislativě České republiky je ekotoxicita pod kódem H14 zahrnuta mezi nebezpečné vlastnosti odpadů ve vyhlášce MŽP č. 376/2001 Sb. o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů <ref>376/2001 Sb. - Vyhláška Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zdravotnictví o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů</ref>. V této vyhlášce se ekotoxicita definuje jako vlastnost, kterou mají odpady, které představují nebo mohou představovat akutní nebo pozdní nebezpečí pro jednu nebo více složek životního prostředí. Jako nebezpečný se dle vyhlášky hodnotí odpad, jehož vodný výluh vykazuje ve zkouškách akutní toxicity alespoň pro jeden z testovacích organismů při určené době působení testovaného odpadu hodnoty LC50 (EC50,IC50) menší než 10 ml.l-1. Jako testovací organismy se pro hodnocení ekotoxicity dle zákona použijí metody na rybách Poecilia reticulata nebo Brachydanio rerio (doba působení 96 hod.) <ref>ČSN EN ISO 7346-2 Jakost vod - Stanovení akutní letální toxicity pro sladkovodní ryby [Brachydanio rerio Hamilton-Buchanan (Teleostei, Cyprinidae)] - část 2: Obnovovací metoda</ref>, perloočkách Daphnia magna (doba působení 48 hod.) <ref>ČSN EN ISO 6341 Jakost vod - Zkouška inhibice pohyblivosti Daphnia magna Straus (Cladocera, Crustacea) - Zkouška akutní toxicit</ref>, řasách Raphidocelis subcapitata (Selenastrum capricornutum) nebo Scenedesmus subspicatus (doba působení 72 hod.) <ref>ČSN EN 28692 Jakost vod - Zkouška inhibice růstu sladkovodních řas Scenedesmus subspicatus a Selenastrum capricornutum (ISO 8692; 1989) </ref> a vyšších rostlinách Sinapis alba (doba působení 72 hod.).<ref>MŽP (2007): Metodický pokyn ke stanovení ekotoxicity odpadů, věstník MŽP 4/2007 [Citováno 2008-11-24]. Dostupné z www: <http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPJMFL9Y99C</ref><br />
<br />
Ve vyhlášce jsou v příloze 3 také definovány pojmy: <br />
<br />
[[LC 50]] - koncentrace, která způsobí úhyn 50 % testovacích ryb ve zvoleném časovém úseku.<br />
<br />
[[EC 50]] - koncentrace, která způsobí úhyn nebo imobilizaci 50 % testovacích organismů (Daphnia magna).<br />
<br />
[[IC 50]] - koncentrace, která způsobí 50-procentní inhibici růstu nebo růstové rychlosti řasové kultury nebo 50-procentní inhibici růstu kořene Sinapis alba ve srovnání s kontrolou ve zvoleném časovém úseku.<br />
<br />
Ekotoxicita se v naší legislativě vyskytuje ještě ve vyhlášce č. 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu, kde jsou stanovena kritéria na obsah škodlivin v odpadech využívaných na povrchu terénu a jsou zde uvedeny v příloze č. 10 i požadavky na výsledky v testech ekotoxicity <ref>294/2005 Sb. – Vyhláška Ministrstva životního prostředí o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu</ref>.<br />
<br />
===[[Ekotoxikologické testy]]===<br />
<br />
Jak již bylo řečeno v předchozím odstavci, ekotoxicita se dá zjišťovat tzv. ekotoxikologickými testy, kdy je testovaný organismus vystaven různým koncentracím testovaných látek, odpadů, půd atd. Reakce organismu na stres (smrt, inhibice fyziologických pochodů, pohybu, růstu atd.) je porovnávána s kontrolou, která testovanou látku neobsahuje. <br />
<br />
V poslední době se zjišťuje, že testy ekotoxicity, které se zakládají na testování vodných výluhů (jak je tomu právě v naší legislativě), nejsou dostačující z důvodu nízké vypovídací hodnoty o daném vzorku. Základním nedostatkem legislativně zavedených testů pro hodnocení nebezpečné vlastnosti H-14 je to, že pokud nebezpečná látka, kterou má test ekotoxicity odhalit a hodnotit, je ve vodě nerozpustná nebo rozpustná jen minimálně, pak ji testy s vodnými výluhy nemohou postihnout vůbec nebo jen ve velmi omezené míře. Ve většině vyspělých států je tento nedostatek již řešen zavedením nových metodik pro hodnocení ekotoxicity odpadů, především kontaktních testů, jejichž výsledky mají podstatně vyšší vypovídací schopnost pro pevnou matrici než hodnocení podle kvality vodného výluhu. [[Kontaktní testy]] jsou založeny na testování organismů přímo na pevné matrici. Norma ČSN EN 14735 <ref>ČSN EN 14735, Charakterizace odpadů – Příprava vzorků odpadu pro testy ekotoxicity (česká verze evropské normy EN 14735:2005 včetně opravy EN 14735:2005/AC:2006-06)</ref> „Charakterizace odpadu – příprava vzorků odpadů pro testy ekotoxicity“, která obsahuje definice, provedení a technické vybavení pro odběr vzorků odpadů, jejich transport, skladování, homogenizaci a extrakci a také seznam testů ekotoxicity kontaktních i s vodním výluhem. Kontaktní testy ekotoxicity se dle této normy dají provádět např. na chvostoskocích, roupicích, na vyšších rostlinách, nitrifikačních bakteriích atd. <ref>Matějů, V., Vosáhlová, S. , Kyclt, R. (2005): Stanovení ekotoxicity, Odpadové fórum 4/2005</ref><br />
<br />
== Témata ==<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Kategorie:Rizika_a_dopady Rizika a dopapady]<br />
**[http://www.enviwiki.cz/wiki/Kategorie:Dopady_na_ekosyst%C3%A9my Dopady na ekosystémy]<br />
**[http://www.enviwiki.cz/wiki/Kategorie:P%C5%99%C3%ADrodn%C3%AD_rizika Přírodní rizika]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references /><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Odpady]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad Wikipedie- Odpad]<br />
<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Skládka Wikipedie - Skládka]<br />
<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Toxicita Wikipedie - Toxicita]<br />
<br />
[http://www.mzp.cz/AIS/web.nsf/pages/odpady_obaly Ministerstvo životního prostředí - legislativa pro odpady a obaly]<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Ecotoxicity Anglická Wikipedie - Ekotoxicita]<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Ecotoxicology Anglická Wikipedie - Ekotoxikologie]<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Kočí, V. : Laboratorní ekotoxikologie 1.díl. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. [Citováno 2008-11-25] Dostupné z www: <http://www.vscht.cz/uchop/udalosti/skripta/labekotoxik/Laboratorni_ekotoxikologie_1dil.pdf> a <br />
<br />
Kočí, V. : Laboratorní ekotoxikologie 2.díl. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. [Citováno 2008-11-25] Dostupné z www: <http://www.vscht.cz/uchop/udalosti/skripta/labekotoxik/Laboratorni_ekotoxikologie_2dil.pdf> a<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Buresovahhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Anglick%C3%A1_filtrace&diff=7278Anglická filtrace2009-01-11T20:05:53Z<p>Buresovah: </p>
<hr />
<div>__TOC__<br />
<br />
<br />
===Definice===<br />
<br />
Anglická neboli pomalá filtrace je nejstarší typ filtrace, používaný ve vodárenské praxi hlavně při čištění surové vody. Zpočátku se používala jen pro odstranění zákalu, později bylo zjištěno, že významně snižuje počet bakterií ve vodě. Jde o spojení filtrace a biologických procesů, ve kterých se uplatňují aerobní mikroorganismy. Na biologickou blánu filtru se z vody adsorbují koloidní a suspendované částice.<ref name="Landa">Landa, J., Landová, G., (2004): Slovníček chemie sanačních procesů. Fakulta lesnická a environmentální, Česká zemědělská univerzita v Praze. [Citováno 2008-11-25] Dostupné z www:http://fle.czu.cz/~landa/SLOVNIKY/SANTECH/SANTECH.PDF</ref> <ref name="Havlík">Havlík, A.: Přednášky z předmětu Vodohospodářské inženýrství, Katedra hydrauliky a hydrobiologie, ČVUT v Praze. [Citováno 2008-11-25] Dostupné z www: http://hydraulika.fsv.cvut.cz/Predmety/VIN/ke_stazeni/Vodarenstvi.pdf</ref> Tento typ filtrace je využíván nejen v rozvojových zemích, ale i ve vyspělých státech jako je Velká Británie, kde se používá k úpravě vody pro Londýn. <ref> Heslo Pomalý pískový filtr (Slow sand filter bed) na anglické Wikipedii. Dostupné z www: http://en.wikipedia.org/wiki/ </ref><br />
<br />
<br />
===Konstrukce a funkce===<br />
<br />
Konstrukčně se pomalé filtry skládají z cca 100 – 120 cm silné podkladní vrstvy písků (zrna od 0,4 do 0,7 mm). Podkladní vrstva má mocnost 40 – 60 cm a tvoří plynulý přechod od zrn průměru 1 mm až k zrnům o průměru 30 mm na dně filtru, kde je umístěn drenážní systém odvádějící profiltrovanou vodu. Na podkladové vrstvě se nachází účinná biologická membrána. Výška vody nad náplní je 50 – 150 cm. Na svrchní straně pískového lože se za 2-3 týdny vytvoří tzv. biologická blána, složená z prospěšných indiferentních organismů. Dominantní jsou bakterie, rozsivky, bezbarví bičíkovci a nálevníci. Tato blána dokonale zachycuje organické a anorganické suspendované látky a zvelké části i rozpuštěné. Začnou-li se v bláně tvořit trhliny, odstraní se seškrábnutím a filtr se musí znovu zapracovat. <ref name="Havlík"> </ref> <ref name="Popovský"> Popovský, J.(2007): Přednášky z předmětu Vodárenská hydrobiologie, ÚŽP, Přf UK</ref><br />
<br />
<br />
[[Soubor:Anglickafiltrace2.png|left|Pomalá filtrace]]<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
Obr.: Pomalá filtrace <ref>Rulík, M.: Přednášky z předmětu Aplikovaná hydrobiologie. Katedra ekologie a životního prostředí PřF UP v Olomouci. [Citováno 2008-11-25] Dostupné z www:http://ekologie.upol.cz/ku/ahdo/Vodarenska_biologie.pdf</ref><br />
<br />
<br />
===Použití===<br />
<br />
Technologie se používá u vod se suspendovanými látkami do 50 mg/l, [[CHSK]] -Mn do 6 mg/l (chemická spotřeba kyslíku zjišťovaná pomocí KMnO4), zákal do 100 ZF (jednotky zákalu měřeny formazinem nefelometricky a turbidimetricky).<br />
Účinnost pro bakterie 99 %,CHSK 20 – 40%. Jejich výhodou je jednoduchý provoz a vysoká účinnost, nevýhodou je záběr větší plochy - výkon na jednotku plochy je malý a velké investiční náklady. Při provozu filtru je nutné odstraňování narůstající vrstvy biomasy. <ref name="Landa"> </ref> <ref name="Popovský"> </ref> Když odpor biologického filtru dosáhne maximální hodnoty, musí se vrchní nejvíce zanesená vrstva seříznout za suchého stavu. Pro její odstranění byly vyvinuty různé mechanismy na seřezávání vrstvy písku a jeho dopravu k pračce písku nebo snímání horní vrstvy odsáváním, kdy je filtrační lože zaplaveno vodou a nebo praní bez snímání horní vrstvy (hydraulicky). Filtrační rychlost závisí na množství nerozpuštěných látek v surové vodě, při jejich koncentraci do 25 mg.l-1 je filtrační rychlost 0,2 až 0,3 m.h-1, při koncentraci 25-50 mg.l-1 je rychlost 0,1-0,2 m.h-1. <ref name="Ambrožová"> Ambrožová, J., Hubáčková, J., Matulová, t., (2005): Charakter a účinnost biologické filtrace. Sborník z konference Voda Zlín 2005, 47-52.[Citováno 2009-1-11] Dostupné z www:http://www.smv.cz/res/data/014/001700.pdf</ref><br />
<br />
<br />
<br />
===Další typy vodárenské filtrace ===<br />
<br />
Další typy filtrace vod, které se používají při úprave vod ve vodárenské paxi jsou: a) mikrosíta, b) pískové lože (filtrace vrstvou<br />
zrnitého materiálu): i) otevřené, ii) uzavřené rychlofiltry a kontaktní filtrace, iii) dvouvrstvá filtrace, iv) sorpční<br />
filtry – křemelinové, perlitové, organické (rašelina), v) filtry s plovoucí náplní, c) filtrace v horninovém prostredí <ref name="Landa"> </ref> <br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Kategorie:Povrchov%C3%A9_a_podzemn%C3%AD_vody Povrchové a podzemní vody]<br />
**[http://www.enviwiki.cz/wiki/Vyu%C5%BEit%C3%AD_vody Využití vody]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[voda]] <br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda#Pitn.C3.A1_voda Wikipedie - voda]<br />
<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Rozsivky Wikipedie - rozsivky]<br />
<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Bakterie Wikipedie - bakterie]<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Water_filter Anglická wikipedie - vodní filtr]<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Slow_sand_filter_bed Anglická wikipedie - pomalý pískový filtr]<br />
<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Dohányos M., Koller, J., Strnadová, N., (2004): Čištění odpadních vod. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Praha.<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Buresovahhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Anglick%C3%A1_filtrace&diff=7272Anglická filtrace2009-01-11T19:54:22Z<p>Buresovah: </p>
<hr />
<div>__TOC__<br />
<br />
<br />
===Definice===<br />
<br />
Anglická neboli pomalá filtrace je nejstarší typ filtrace, používaný ve vodárenské praxi hlavně při čištění surové vody. Zpočátku se používala jen pro odstranění zákalu, později bylo zjištěno, že významně snižuje počet bakterií ve vodě. Jde o spojení filtrace a biologických procesů, ve kterých se uplatňují aerobní mikroorganismy. Na biologickou blánu filtru se z vody adsorbují koloidní a suspendované částice.<ref name="Landa">Landa, J., Landová, G., (2004): Slovníček chemie sanačních procesů. Fakulta lesnická a environmentální, Česká zemědělská univerzita v Praze. [Citováno 2008-11-25] Dostupné z www:http://fle.czu.cz/~landa/SLOVNIKY/SANTECH/SANTECH.PDF</ref> <ref name="Havlík">Havlík, A.: Přednášky z předmětu Vodohospodářské inženýrství, Katedra hydrauliky a hydrobiologie, ČVUT v Praze. [Citováno 2008-11-25] Dostupné z www: http://hydraulika.fsv.cvut.cz/Predmety/VIN/ke_stazeni/Vodarenstvi.pdf</ref><br />
<br />
<br />
===Konstrukce a funkce===<br />
<br />
Konstrukčně se pomalé filtry skládají z cca 100 – 120 cm silné podkladní vrstvy písků (zrna od 0,4 do 0,7 mm). Podkladní vrstva má mocnost 40 – 60 cm a tvoří plynulý přechod od zrn průměru 1 mm až k zrnům o průměru 30 mm na dně filtru, kde je umístěn drenážní systém odvádějící profiltrovanou vodu. Na podkladové vrstvě se nachází účinná biologická membrána. Výška vody nad náplní je 50 – 150 cm. Na svrchní straně pískového lože se za 2-3 týdny vytvoří tzv. biologická blána, složená z prospěšných indiferentních organismů. Dominantní jsou bakterie, rozsivky, bezbarví bičíkovci a nálevníci. Tato blána dokonale zachycuje organické a anorganické suspendované látky a zvelké části i rozpuštěné. Začnou-li se v bláně tvořit trhliny, odstraní se seškrábnutím a filtr se musí znovu zapracovat. <ref name="Havlík"> </ref> <ref name="Popovský"> Popovský, J.(2007): Přednášky z předmětu Vodárenská hydrobiologie, ÚŽP, Přf UK</ref><br />
<br />
<br />
[[Soubor:Anglickafiltrace2.png|left|Pomalá filtrace]]<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
Obr.: Pomalá filtrace <ref>Rulík, M.: Přednášky z předmětu Aplikovaná hydrobiologie. Katedra ekologie a životního prostředí PřF UP v Olomouci. [Citováno 2008-11-25] Dostupné z www:http://ekologie.upol.cz/ku/ahdo/Vodarenska_biologie.pdf</ref><br />
<br />
<br />
===Použití===<br />
<br />
Technologie se používá u vod se suspendovanými látkami do 50 mg/l, [[CHSK]] -Mn do 6 mg/l (chemická spotřeba kyslíku zjišťovaná pomocí KMnO4), zákal do 100 ZF (jednotky zákalu měřeny formazinem nefelometricky a turbidimetricky).<br />
Účinnost pro bakterie 99 %,CHSK 20 – 40%. Jejich výhodou je jednoduchý provoz a vysoká účinnost, nevýhodou je záběr větší plochy - výkon na jednotku plochy je malý a velké investiční náklady. Při provozu filtru je nutné odstraňování narůstající vrstvy biomasy. <ref name="Landa"> </ref> <ref name="Popovský"> </ref> Když odpor biologického filtru dosáhne maximální hodnoty, musí se vrchní nejvíce zanesená vrstva seříznout za suchého stavu. Pro její odstranění byly vyvinuty různé mechanismy na seřezávání vrstvy písku a jeho dopravu k pračce písku nebo snímání horní vrstvy odsáváním, kdy je filtrační lože zaplaveno vodou a nebo praní bez snímání horní vrstvy (hydraulicky). Filtrační rychlost závisí na množství nerozpuštěných látek v surové vodě, při jejich koncentraci do 25 mg.l-1 je filtrační rychlost 0,2 až 0,3 m.h-1, při koncentraci 25-50 mg.l-1 je rychlost 0,1-0,2 m.h-1. <ref name="Ambrožová"> Ambrožová, J., Hubáčková, J., Matulová, t., (2005): Charakter a účinnost biologické filtrace. Sborník z konference Voda Zlín 2005, 47-52.[Citováno 2009-1-11] Dostupné z www:http://www.smv.cz/res/data/014/001700.pdf</ref><br />
<br />
<br />
<br />
===Další typy vodárenské filtrace ===<br />
<br />
Další typy filtrace vod, které se používají při úprave vod ve vodárenské paxi jsou: a) mikrosíta, b) pískové lože (filtrace vrstvou<br />
zrnitého materiálu): i) otevřené, ii) uzavřené rychlofiltry a kontaktní filtrace, iii) dvouvrstvá filtrace, iv) sorpční<br />
filtry – křemelinové, perlitové, organické (rašelina), v) filtry s plovoucí náplní, c) filtrace v horninovém prostredí <ref name="Landa"> </ref> <br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Kategorie:Povrchov%C3%A9_a_podzemn%C3%AD_vody Povrchové a podzemní vody]<br />
**[http://www.enviwiki.cz/wiki/Vyu%C5%BEit%C3%AD_vody Využití vody]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[voda]] <br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda#Pitn.C3.A1_voda Wikipedie - voda]<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Water_filter Anglická wikipedie - vodní filtr]<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Slow_sand_filter_bed Anglická wikipedie - pomalý pískový filtr]<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Dohányos M., Koller, J., Strnadová, N., (2004): Čištění odpadních vod. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Praha.<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Buresovahhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Anglick%C3%A1_filtrace&diff=7223Anglická filtrace2009-01-11T18:42:38Z<p>Buresovah: </p>
<hr />
<div>__TOC__<br />
<br />
<br />
===Definice===<br />
<br />
Anglická neboli pomalá filtrace je nejstarší typ filtrace, používaný ve vodárenské praxi hlavně při čištění surové vody. Zpočátku se používala jen pro odstranění zákalu, později bylo zjištěno, že významně snižuje počet bakterií ve vodě. Jde o spojení filtrace a biologických procesů, ve kterých se uplatňují aerobní mikroorganismy. Na biologickou blánu filtru se z vody adsorbují koloidní a suspendované částice.<ref name="Landa">Landa, J., Landová, G., (2004): Slovníček chemie sanačních procesů. Fakulta lesnická a environmentální, Česká zemědělská univerzita v Praze. [Citováno 2008-11-25] Dostupné z www:http://fle.czu.cz/~landa/SLOVNIKY/SANTECH/SANTECH.PDF</ref><br />
<br />
<br />
[[Soubor:Anglickafiltrace2.png|left|Pomalá filtrace]]<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
Obr.: Pomalá filtrace <ref>Rulík, M.: Přednášky z předmětu Aplikovaná hydrobiologie. Katedra ekologie a životního prostředí PřF UP v Olomouci. [Citováno 2008-11-25] Dostupné z www:http://ekologie.upol.cz/ku/ahdo/Vodarenska_biologie.pdf</ref><br />
<br />
===Konstrukce a funkce===<br />
<br />
Konstrukčně se pomalé filtry skládají z cca 100 – 120 cm silné podkladní vrstvy písků (zrna od 0,4 do 0,7 mm). Podkladní vrstva má mocnost 40 – 60 cm a tvoří plynulý přechod od zrn průměru 1 mm až k zrnům o průměru 30 mm na dně filtru, kde je umístěn drenážní systém odvádějící profiltrovanou vodu. Na podkladové vrstvě se nachází účinná biologická membrána. Výška vody nad náplní je 50 – 150 cm. Na svrchní straně pískového lože se za 2-3 týdny vytvoří tzv. biologická blána, složená z prospěšných indiferentních organismů. Dominantní jsou bakterie, rozsivky, bezbarví bičíkovci a nálevníci. Tato blána dokonale zachycuje organické a anorganické suspendované látky a zvelké části i rozpuštěné. Začnou-li se v bláně tvořit trhliny, odstraní se seškrábnutím a filtr se musí znovu zapracovat.<br />
<br />
===Použití===<br />
<br />
Technologie se používá u vod se suspendovanými látkami do 50 mg/l, CHSK-Mn do 6 mg/l, zákal do 100 ZF (jednotky zákalu měřeny formazinem nefelometricky a turbidimetricky).<br />
Účinnost pro bakterie 99 %,CHSK 20 – 40%. Jejich výhodou je jednoduchý provoz a vysoká účinnost, nevýhodou je záběr větší plochy - výkon na jednotku plochy je malý. Při provozu filtru je nutné jeho praní. <ref name="Landa"> </ref> <ref>Havlík, A.: Přednášky z předmětu Vodohospodářské inženýrství, Katedra hydrauliky a hydrobiologie, ČVUT v Praze. [Citováno 2008-11-25] Dostupné z www: http://hydraulika.fsv.cvut.cz/Predmety/VIN/ke_stazeni/Vodarenstvi.pdf</ref> <ref> Popovský, J.(2007): Přednášky z předmětu Vodárenská hydrobiologie, ÚŽP, Přf UK</ref><br />
<br />
===Další typy vodárenské filtrace ===<br />
<br />
Další typy filtrace vod, které se používají při úprave vod ve vodárenské paxi jsou: a) mikrosíta, b) pískové lože (filtrace vrstvou<br />
zrnitého materiálu): i) otevřené, ii) uzavřené rychlofiltry a kontaktní filtrace, iii) dvouvrstvá filtrace, iv) sorpční<br />
filtry – křemelinové, perlitové, organické (rašelina), v) filtry s plovoucí náplní, c) filtrace v horninovém prostredí <ref name="Landa"> </ref> <br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Kategorie:Povrchov%C3%A9_a_podzemn%C3%AD_vody Povrchové a podzemní vody]<br />
**[http://www.enviwiki.cz/wiki/Vyu%C5%BEit%C3%AD_vody Využití vody]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[voda]] <br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda#Pitn.C3.A1_voda Wikipedie - voda]<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Water_filter Anglická wikipedie - vodní filtr]<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Slow_sand_filter_bed Anglická wikipedie - pomalý pískový filtr]<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Dohányos M., Koller, J., Strnadová, N., (2004): Čištění odpadních vod. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Praha.<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Buresovahhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Nosn%C3%A1_kapacita_prost%C5%99ed%C3%AD&diff=6203Diskuse:Nosná kapacita prostředí2008-12-11T07:18:28Z<p>Buresovah: </p>
<hr />
<div>Připomínky Skupiny D<br /><br />
<br />
Text rozsahem nesplňuje kritéria. Předpokládám, že bude ještě doplněn a rozšířen. <br />
Vzhledem k nekomletnosti hesla neudělujeme ani review. po případném doplnění bude třeba doplnit nové review.<br />
jestli autor nenašel dost zdrojů ke zpracování tohoto hesla, mohl si jej včas změnit.<br />
případně doplnit další pod nějakou zastřešující stránkou - např. základní ekologické pojmy o prostředí<br />
<br />
pár technických, které ale bez textu nemají smysl:<br />
*nadpis nemusí být dvakrát<br />
*obsah je skoro žádný<br />
*chybí odkazy v textu<br />
*související stránky nejsou uvedeny <br />
odkaz do anglické wiki není ve wiki formátu <nowiki>[[wikipedia:cs:nazev_hesla|Název hesla]]</nowiki><br />
*počet zdrojů je minimální<br />
<br />
U externího odkazu by bylo vhodné odstranit rámeček - stačí při editování smazat mezeru před hvězdičkou.<br />
Text by bylo možné doplnit o graf růstu populace.<br />
----<br />
<br />
Připomínky skupiny C:<br />
<br />
Heslo je zpracováno velmi stručně pouze s definicí, předpokládám jeho další zpracování a rozšíření. Chybí odkaz na zdroj v textu, bylo by jistě vhodné pro lepší pochopení znázornit nosnou kapacitu prostředí graficky – exponenciální a logistická křivka s uvedením příslušným vzorců, popř. zmínit v závislosti na tom různé strategie (r, K selekce) a příklady, kdy nosná kapacita prostředí ovlivnila určitý druh. Chybí jakékoliv odkazy na české stránky a propojení na stránky v enviwiki, které by s tímto heslem souvisely. Informace jsou nedostačující a je třeba jejich širšího doplnění.<br />
<br />
----<br />
<br />
Připomínky skupiny (B):Heslo je příliš stručné a co se týká informací tak nedostatečné.Bylo by dobré zařadit i nějaké grafy pro objasnění.Psané obecně, proto nepříliš pochopitelné .Uvítala bych více odkazů (nosné kapacity prostředí vnitrodruhová konkurence).<br />
----<br />
Připomínky skupiny F: Helena <br />
<br />
Heslo nesplňuje požadavek počtu znaků okolo 3000-4000. Text neobsahuje propojení čísel zdrojů v textu se seznamem zdrojů. Chybí doporučení další doplňující literatury a sekce odkazy s dalšími rozšiřujícími stránkami na internetu např. stránky různých organizací atd. . Čerpání informací k heslu pouze z jednoho zdroje je také v rozporu se zadáním úkolu. Odkaz na wikipedii by mohl být lépe popsán, aby bylo čtenáři jasné, kam se kliknutím dostane. Je zde vyřčeno chaoticky několik dalších pojmů, ale nejsou vysvětleny a ani zde není odkaz na stránku, kde by vysvětleny byly.</div>Buresovahhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Itai-itai&diff=6202Diskuse:Itai-itai2008-12-11T07:13:53Z<p>Buresovah: </p>
<hr />
<div>"Připomínky skupiny B: Jakub" Přečtl jsem si článek p. Mihajloviče a mohlo by se z něj čerpat více informací např. jak Cd působí v organismech, jaký vliv má na metabolismus. V jaké formě bylo uvolněno do prostředí. Určitě by bylo dobré i nějaký přikladz ČR, nějaky zvýšený výskyt nebo uník a co to způsobilo za škody.<br />
<br />
Připomínky skupiny A<br />
Téma je dobře a bez chyb zpracováno. Nejsou zde odkazy - rád bych poukázal na heslo itai-itai na anglické wikipedii, kteréá by si odkaz určitě zasloužila. Jako dalšíodkaz by bylo možná internetová stránka Vesmíru s článkem pana Mihajloviče zmiňovaný v literatuře. Jsou dostupné i mapy zamořené oblasti, proto si myslím, že by nebylo špatné nějaký přidat a obzvláštnit tím text.<br />
Po přečtení angl. wikipedie si myslím, že rozšížení textu o část "vypořádání se s následky" by bylo zajímavé.<br />
<br />
----<br />
<br />
Připomínky skupiny F: Helena<br />
<br />
Zdroje zmíněné v textu nejsou napsané podle zadání uvádění zdrojů v enviwiki a nejsou propojeny jejich čísla v textu s následným seznamem zdrojů. V sekci témata bych čekala spíše zařazení do hierarchie Enviwiki než odkazy na českou Wikipedii, kterou bych umístila spíše do sekce Odkazy, která úplně chybí. Zde by mohly být adresy i jiných zdrojů než Wikipedie, například nějaké studie z dané oblasti, protože tato problematika byla často zmiňována v různých zdravotnických pracích. Není zde uvedena žádná publikace jako doplňková literatura pro rozšíření povědomí o daném tématu. <br />
V textu by možná mohlo být zmíněno, jaké jsou dnes limity na obsah kadmia v potravě, ve vodě a v prostředí, aby čtenář mohl porovnat, jak obrovské tehdejší koncentrace byly. Také by mohlo být řečeno více o účincích kadmia na organismy a ekosystémy obecně, ale to myslím není problém autora hesla ITAI-ITAI ale vytvoření sekce chemické látky a následného vytvoření hesel o jednotlivých toxických kovech.<br />
<br />
---- <br />
<br />
Připomínky skupiny E (P): Text je srozumitelný a čtivý, až na první větu, která se mi zdá stylisticky nesprávná. Dále by jistě šlo vyhledat ještě více informací např. z článku p. Mihajloviče, jak zde již bylo řečeno. Odkazy na wikipedii bych zařadil spíš do sekce externích odkazů než do témat, ale to je detail.</div>Buresovahhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:BSK&diff=6201Diskuse:BSK2008-12-11T07:09:04Z<p>Buresovah: </p>
<hr />
<div>----<br />
Připomínky skupiny F: Helena<br />
<br />
Nedostatečně zpracované zdroje. V textu není nikde označeno, co je odkud citováno a zdroje vůbec neodpovídají zadání úkolu zpracování hesla do Enviwiki. Místo literatury popř. jiných zdrojů informací jsou zde pouze odkazy na jiná helsa v Enviwiki. Obrázek, který vypadá, že je odněkud převzatý také nemá uveden zdroj nebo aspoň odkud pocházejí rovnice na něm. V textu není nic o tom, jaké limity máme na BSK v naší legislativě, popř. jak se dle legislativy BSK zjišťuje. U měření BSK je uvedeno, že je zjišťováno sondou, ale vůbec není uvedeno jakou a obecně k metodě nic bližšího. Navíc zde není zmíněna žádná chemická metoda, jak rozpuštěný kyslík stanovit jednoduše v laboratoři, například klasická jodometrie s titrací thiosíranem. <br />
----<br />
<br />
"Připomínky skupiny B: Jakub": Asi bych změnil název hesla jen na BSK a pak bych v textu dál rozvinul co je to BSK5, protože mi přijde, že biochemická spotřeba kyslíku je nadřazenější pojem než BSK v pěti dnech. Dále nerozumím jedné větě,ale asi to je spíš překlep: "Díky jsou získaná data dobře srovnatelná i v mezinárodním měřítku." Také ta pětka u BSK by měla být v indexu a ne psaná normálně. Tyto věty by určitě měly být dřív než využití: "BSK je množství kyslíku spotřebované mikroorganismy při biochemické oxidaci za aerobních podmínek. Postihuje tedy pouze znečištění biologicky rozložitelnými látkami." A ten vložený obrázek, myslím si že by bylo lepší ty vzorce přepsat než tam vkládat něco naskenovaného.<br />
<br />
"Připomínky skupiny C" : Heslo je dobře členěno na přehledné odstavce. Chybí propojení na wikipedii, které by objasnilo používané pojmy (eutrofizace atd.), chybí zde také odkazy na zdroje, ze kterých bylo během zpracování jednotlivých odstavců čerpáno. Jinak je heslo vysvětleno velmi podrobným, leckdy náročným způsobem, ale vzhledem k podstatě hesla tomu asi ani nemůže být jinak. <br />
<br />
<br />
Připomínky skupiny E (P):</div>Buresovahhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Nosn%C3%A1_kapacita_prost%C5%99ed%C3%AD&diff=6183Diskuse:Nosná kapacita prostředí2008-12-11T00:54:43Z<p>Buresovah: </p>
<hr />
<div>Připomínky Skupiny D<br /><br />
<br />
Text rozsahem nesplňuje kritéria. Předpokládám, že bude ještě doplněn a rozšířen. <br />
Vzhledem k nekomletnosti hesla neudělujeme ani review. po případném doplnění bude třeba doplnit nové review.<br />
jestli autor nenašel dost zdrojů ke zpracování tohoto hesla, mohl si jej včas změnit.<br />
případně doplnit další pod nějakou zastřešující stránkou - např. základní ekologické pojmy o prostředí<br />
<br />
pár technických, které ale bez textu nemají smysl:<br />
*nadpis nemusí být dvakrát<br />
*obsah je skoro žádný<br />
*chybí odkazy v textu<br />
*související stránky nejsou uvedeny <br />
odkaz do anglické wiki není ve wiki formátu <nowiki>[[wikipedia:cs:nazev_hesla|Název hesla]]</nowiki><br />
*počet zdrojů je minimální<br />
<br />
U externího odkazu by bylo vhodné odstranit rámeček - stačí při editování smazat mezeru před hvězdičkou.<br />
Text by bylo možné doplnit o graf růstu populace.<br />
----<br />
<br />
Připomínky skupiny C:<br />
<br />
Heslo je zpracováno velmi stručně pouze s definicí, předpokládám jeho další zpracování a rozšíření. Chybí odkaz na zdroj v textu, bylo by jistě vhodné pro lepší pochopení znázornit nosnou kapacitu prostředí graficky – exponenciální a logistická křivka s uvedením příslušným vzorců, popř. zmínit v závislosti na tom různé strategie (r, K selekce) a příklady, kdy nosná kapacita prostředí ovlivnila určitý druh. Chybí jakékoliv odkazy na české stránky a propojení na stránky v enviwiki, které by s tímto heslem souvisely. Informace jsou nedostačující a je třeba jejich širšího doplnění.<br />
<br />
----<br />
<br />
Připomínky skupiny (B):Heslo je příliš stručné a co se týká informací tak nedostatečné.Bylo by dobré zařadit i nějaké grafy pro objasnění.Psané obecně, proto nepříliš pochopitelné .Uvítala bych více odkazů (nosné kapacity prostředí vnitrodruhová konkurence).<br />
----<br />
Připomínky skupiny F: Helena <br />
<br />
Heslo nesplňuje požadavek počtu znaků mezi 3000-4000. Text neobsahuje propojení čísel zdrojů v textu se seznamem zdrojů. Chybí doporučení další doplňující literatury a sekce odkazy. Čerpání informací k heslu pouze z jednoho zdroje je také v rozporu se zadáním úkolu. Odkaz na wikipedii by mohl být lépe popsán, aby bylo čtenáři jasné, kam se kliknutím dostane. Je zde vyřčeno chaoticky několik dalších pojmů, ale nejsou vysvětleny a ani zde není odkaz na stránku, kde by vysvětleny byly.</div>Buresovahhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Nosn%C3%A1_kapacita_prost%C5%99ed%C3%AD&diff=6181Diskuse:Nosná kapacita prostředí2008-12-11T00:51:18Z<p>Buresovah: </p>
<hr />
<div>Připomínky Skupiny D<br /><br />
<br />
Text rozsahem nesplňuje kritéria. Předpokládám, že bude ještě doplněn a rozšířen. <br />
Vzhledem k nekomletnosti hesla neudělujeme ani review. po případném doplnění bude třeba doplnit nové review.<br />
jestli autor nenašel dost zdrojů ke zpracování tohoto hesla, mohl si jej včas změnit.<br />
případně doplnit další pod nějakou zastřešující stránkou - např. základní ekologické pojmy o prostředí<br />
<br />
pár technických, které ale bez textu nemají smysl:<br />
*nadpis nemusí být dvakrát<br />
*obsah je skoro žádný<br />
*chybí odkazy v textu<br />
*související stránky nejsou uvedeny <br />
odkaz do anglické wiki není ve wiki formátu <nowiki>[[wikipedia:cs:nazev_hesla|Název hesla]]</nowiki><br />
*počet zdrojů je minimální<br />
<br />
U externího odkazu by bylo vhodné odstranit rámeček - stačí při editování smazat mezeru před hvězdičkou.<br />
Text by bylo možné doplnit o graf růstu populace.<br />
----<br />
<br />
Připomínky skupiny C:<br />
<br />
Heslo je zpracováno velmi stručně pouze s definicí, předpokládám jeho další zpracování a rozšíření. Chybí odkaz na zdroj v textu, bylo by jistě vhodné pro lepší pochopení znázornit nosnou kapacitu prostředí graficky – exponenciální a logistická křivka s uvedením příslušným vzorců, popř. zmínit v závislosti na tom různé strategie (r, K selekce) a příklady, kdy nosná kapacita prostředí ovlivnila určitý druh. Chybí jakékoliv odkazy na české stránky a propojení na stránky v enviwiki, které by s tímto heslem souvisely. Informace jsou nedostačující a je třeba jejich širšího doplnění.<br />
<br />
----<br />
<br />
Připomínky skupiny (B):Heslo je příliš stručné a co se týká informací tak nedostatečné.Bylo by dobré zařadit i nějaké grafy pro objasnění.Psané obecně, proto nepříliš pochopitelné .Uvítala bych více odkazů (nosné kapacity prostředí vnitrodruhová konkurence).<br />
----<br />
Připomínky skupiny F: Helena <br />
<br />
Heslo nesplňuje požadavek počtu znaků mezi 3000-4000. Text neobsahuje propojení čísel zdrojů v textu se seznamem zdrojů. Chybí doporučení další doplňující literatury a sekce odkazy. Čerpání informací k heslu pouze z jednoho zdroje je také v rozporu se zadáním úkolu. Odkaz na wikipedii by mohl být lépep popsán, aby bylo čtenáři jasné, kam se kliknutím dostane.</div>Buresovahhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Nosn%C3%A1_kapacita_prost%C5%99ed%C3%AD&diff=6180Diskuse:Nosná kapacita prostředí2008-12-11T00:48:29Z<p>Buresovah: </p>
<hr />
<div>Připomínky Skupiny D<br /><br />
<br />
Text rozsahem nesplňuje kritéria. Předpokládám, že bude ještě doplněn a rozšířen. <br />
Vzhledem k nekomletnosti hesla neudělujeme ani review. po případném doplnění bude třeba doplnit nové review.<br />
jestli autor nenašel dost zdrojů ke zpracování tohoto hesla, mohl si jej včas změnit.<br />
případně doplnit další pod nějakou zastřešující stránkou - např. základní ekologické pojmy o prostředí<br />
<br />
pár technických, které ale bez textu nemají smysl:<br />
*nadpis nemusí být dvakrát<br />
*obsah je skoro žádný<br />
*chybí odkazy v textu<br />
*související stránky nejsou uvedeny <br />
odkaz do anglické wiki není ve wiki formátu <nowiki>[[wikipedia:cs:nazev_hesla|Název hesla]]</nowiki><br />
*počet zdrojů je minimální<br />
<br />
U externího odkazu by bylo vhodné odstranit rámeček - stačí při editování smazat mezeru před hvězdičkou.<br />
Text by bylo možné doplnit o graf růstu populace.<br />
----<br />
<br />
Připomínky skupiny C:<br />
<br />
Heslo je zpracováno velmi stručně pouze s definicí, předpokládám jeho další zpracování a rozšíření. Chybí odkaz na zdroj v textu, bylo by jistě vhodné pro lepší pochopení znázornit nosnou kapacitu prostředí graficky – exponenciální a logistická křivka s uvedením příslušným vzorců, popř. zmínit v závislosti na tom různé strategie (r, K selekce) a příklady, kdy nosná kapacita prostředí ovlivnila určitý druh. Chybí jakékoliv odkazy na české stránky a propojení na stránky v enviwiki, které by s tímto heslem souvisely. Informace jsou nedostačující a je třeba jejich širšího doplnění.<br />
<br />
Připomínky skupiny (B):Heslo je příliš stručné a co se týká informací tak nedostatečné.Bylo by dobré zařadit i nějaké grafy pro objasnění.Psané obecně, proto nepříliš pochopitelné .Uvítala bych více odkazů (nosné kapacity prostředí vnitrodruhová konkurence).<br />
----<br />
Připomínky skupiny F: Helena <br />
<br />
Heslo nesplňuje požadavek počtu znaků mezi 3000-4000. Text neobsahuje propojení čísel zdrojů v textu se seznamem zdrojů. Chybí doporučení další doplňující literatury a sekce odkazy. Čerpání informací k heslu pouze z jednoho zdroje je také v rozporu se zadáním úkolu. Odkaz na wikipedii by mohl být lépep popsán, aby bylo čtenáři jasné, kam se kliknutím dostane.</div>Buresovahhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Itai-itai&diff=6175Diskuse:Itai-itai2008-12-11T00:29:16Z<p>Buresovah: </p>
<hr />
<div>"Připomínky skupiny B: Jakub" Přečtl jsem si článek p. Mihajloviče a mohlo by se z něj čerpat více informací např. jak Cd působí v organismech, jaký vliv má na metabolismus. V jaké formě bylo uvolněno do prostředí. Určitě by bylo dobré i nějaký přikladz ČR, nějaky zvýšený výskyt nebo uník a co to způsobilo za škody.<br />
<br />
Připomínky skupiny A<br />
Téma je dobře a bez chyb zpracováno. Nejsou zde odkazy - rád bych poukázal na heslo itai-itai na anglické wikipedii, kteréá by si odkaz určitě zasloužila. Jako dalšíodkaz by bylo možná internetová stránka Vesmíru s článkem pana Mihajloviče zmiňovaný v literatuře. Jsou dostupné i mapy zamořené oblasti, proto si myslím, že by nebylo špatné nějaký přidat a obzvláštnit tím text.<br />
Po přečtení angl. wikipedie si myslím, že rozšížení textu o část "vypořádání se s následky" by bylo zajímavé.<br />
<br />
----<br />
<br />
Připomínky skupiny F: Helena<br />
<br />
Zdroje zmíněné v textu nejsou napsané podle návodu na uvádění zdrojů v enviwiki a nejsou propojeny jejich čísla v textu s následným seznamem zdrojů. V sekci témata bych čekala spíše zařazení do hierarchie Enviwiki než odkazy na českou Wikipedii, kterou bych umístila spíše do sekce Odkazy, která úplně chybí. Zde by mohly být adresy dalších zdrojů než Wikipedie, například nějaké studie z dané oblasti, protože tato problematika byla často zmiňována v různých zdravotnických pracích. Není zde uvedena žádná publikace jako doplňková literatura pro rozšíření povědomí o daném tématu. <br />
V textu by možná mohlo být zmíněno, jaké jsou dnes limity na obsah kadmia v potravě, ve vodě a v prostředí, aby čtenář mohl porovnat, jak obrovské tehdejší koncentrace byly. Také by mohlo být řečeno více o účincích kadmia na organismy a ekosystémy obecně, ale to myslím není problém autora hesla ITAI-ITAI ale vytvoření sekce chemické látky a následného vytvoření hesel o jednotlivých toxických kovech.<br />
<br />
---- <br />
<br />
Připomínky skupiny E (P): Text je srozumitelný a čtivý, až na první větu, která se mi zdá stylisticky nesprávná. Dále by jistě šlo vyhledat ještě více informací např. z článku p. Mihajloviče, jak zde již bylo řečeno. Odkazy na wikipedii bych zařadil spíš do sekce externích odkazů než do témat, ale to je detail.</div>Buresovahhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Itai-itai&diff=6174Diskuse:Itai-itai2008-12-11T00:24:51Z<p>Buresovah: </p>
<hr />
<div>"Připomínky skupiny B: Jakub" Přečtl jsem si článek p. Mihajloviče a mohlo by se z něj čerpat více informací např. jak Cd působí v organismech, jaký vliv má na metabolismus. V jaké formě bylo uvolněno do prostředí. Určitě by bylo dobré i nějaký přikladz ČR, nějaky zvýšený výskyt nebo uník a co to způsobilo za škody.<br />
<br />
Připomínky skupiny A<br />
Téma je dobře a bez chyb zpracováno. Nejsou zde odkazy - rád bych poukázal na heslo itai-itai na anglické wikipedii, kteréá by si odkaz určitě zasloužila. Jako dalšíodkaz by bylo možná internetová stránka Vesmíru s článkem pana Mihajloviče zmiňovaný v literatuře. Jsou dostupné i mapy zamořené oblasti, proto si myslím, že by nebylo špatné nějaký přidat a obzvláštnit tím text.<br />
Po přečtení angl. wikipedie si myslím, že rozšížení textu o část "vypořádání se s následky" by bylo zajímavé.<br />
<br />
----<br />
<br />
Připomínky skupiny F: Helena<br />
<br />
Zdroje zmíněné v textu nejsou napsané podle návodu na uvádění zdrojů v enviwiki a nejsou propojeny jejich čísla v textu s následným seznamem zdrojů. V sekci témata bych čekala spíše zařazení do hierarchie Enviwiki než odkazy na českou wikipedii, kterou bych umístila spíše do Odkazů. Není zde uvedena žádná publikace jako doplňková literatura pro rozšíření povědomí o daném tématu. <br />
V textu by možná mohlo být zmíněno, jaké jsou dnes limity na obsah kadmia v potravě, ve vodě a v prostředí, aby čtenář mohl porovnat, jak obrovské tehdejší koncentrace byly. Také by mohlo být řečeno více o účincích kadmia na organismy a ekosystémy obecně, ale to myslím není problém autora hesla ITAI-ITAI ale vytvoření sekce chemické látky a následného vytvoření hesel o jednotlivých toxických kovech.<br />
<br />
---- <br />
<br />
Připomínky skupiny E (P): Text je srozumitelný a čtivý, až na první větu, která se mi zdá stylisticky nesprávná. Dále by jistě šlo vyhledat ještě více informací např. z článku p. Mihajloviče, jak zde již bylo řečeno. Odkazy na wikipedii bych zařadil spíš do sekce externích odkazů než do témat, ale to je detail.</div>Buresovahhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Biobutanol&diff=6172Diskuse:Biobutanol2008-12-11T00:05:30Z<p>Buresovah: </p>
<hr />
<div>----<br />
<br />
Připomínky skupiny F: Helena<br />
<br />
Zdroje nejsou uvedeny podle pravidel, která jsme obdrželi v návodu pro tvorbu hesel do Enviwiki. Čísla v textu nejsou propojena se seznamem zdrojů a jeden zdroj, který byl použit v textu na více místech je uveden pod různými čísly (např. článek na www.biom.cz). Autor mohl uvést kromě internetových stránek i nějakou doplňkovou literaturu odbornějšího rázu k rozšíření povědomí o dané problematice v případě čtenářova zájmu.<br />
Výroba butanolu je v textu popisována docela složitě a špatně se orientuje, co, kdy a kde vzniká. Myslím, že kdyby autor vytvořil nějaké jednoduché schéma a vložil jako obrázek, že by vše bylo mnohem srozumitelnější. Souvětí jsou někdy zbytečně krkolomná a všimla jsme si i překlepů, například jiný pád slova než má být. <br />
-----<br />
<br />
Připomínky Skupiny E:<br />
<br />
V heslu se vyskytují až zbytečně dlouhé věty. Také bych doporučila text rozčlenit do více odstavců či podkapitol. Takto text působí poněkud nepřehledně a složitě, zejména kapitola Technologie výroby. Například bych jako zvláštní odstavec oddělila a rozvedla samotný technologický postup. <br />
Poslední věta: „Studie analýzou Well-to-Wheel Life Cycle Analysis prokázala,že produkce emisí je u biobutanolu od přípravy pole po jízdu nejen nižší než u ropných paliv od těžby po jízdu, ale i proti biolihu.“ působí poněkud zmateně. Chtělo by to doplnit čárky a větu poupravit do srozumitelnější formy.</div>Buresovahhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Biobutanol&diff=6171Diskuse:Biobutanol2008-12-11T00:00:36Z<p>Buresovah: </p>
<hr />
<div>----<br />
<br />
Připomínky skupiny F: Helena<br />
<br />
Zdroje nejsou uvedeny podle pravidel, která jsme obdrželi v návodu pro tvorbu hesel do Enviwiki. Čísla v textu nejsou propojena se seznamem zdrojů a jeden zdroj, který byl použit v textu na více místech je uveden pod různými čísly (např. článek na www.biom.cz). Výroba butanolu je v textu popisována docela složitě a špatně se orientuje, co, kdy a kde vzniká. Myslím, že kdyby autor vytvořil nějaké jednoduché schéma a vložil jako obrázek, že by vše bylo mnohem srozumitelnější. Souvětí jsou někdy zbytečně krkolomná a všimla jsme si i překlepů, například jiný pád slova než má být.<br />
-----<br />
<br />
Připomínky Skupiny E:<br />
<br />
V heslu se vyskytují až zbytečně dlouhé věty. Také bych doporučila text rozčlenit do více odstavců či podkapitol. Takto text působí poněkud nepřehledně a složitě, zejména kapitola Technologie výroby. Například bych jako zvláštní odstavec oddělila a rozvedla samotný technologický postup. <br />
Poslední věta: „Studie analýzou Well-to-Wheel Life Cycle Analysis prokázala,že produkce emisí je u biobutanolu od přípravy pole po jízdu nejen nižší než u ropných paliv od těžby po jízdu, ale i proti biolihu.“ působí poněkud zmateně. Chtělo by to doplnit čárky a větu poupravit do srozumitelnější formy.</div>Buresovahhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Zelen%C3%BD_bod&diff=6158Diskuse:Zelený bod2008-12-10T23:35:49Z<p>Buresovah: </p>
<hr />
<div>Připomínky Skupiny D<br />
<br />
logo by bylo dobré umístit do textu doprava<br />
citace loga?<br />
případně využít <br />
http://de.wikipedia.org/w/index.php?title=Bild:Gr%C3%BCner_Punkt.svg&filetimestamp=20070113095442<br />
německé logo z wikimedia commons - podobné, ale s licencí<br />
postrádám citace v textu <nowiki><ref></ref></nowiki><br />
<br />
Je nějaká jiná možnost pro producenty obalového odpadu? takhle to vypadá jako že musí zaplatit <br />
ekokomu (zelenému bodu) nebo to tak je?<br />
<br />
zmínit že za opakovaně použitelné obaly(které vyhovují § 13 odst. 2 zák. č. 477/2001 Sb., <br />
ve znění pozdějších předpisů. ) se naplatí poplatky zelenému bodu (respektive jsou nulové)<br />
http://www.ekokom.cz/scripts/detail.php?id=128<br />
<br />
-obecně nechápu zda ekokom = jen zelený bod či ještě něco navíc, každopádně využití loga v logu ekokomu tomu napovídá<br />
<br />
zmínit dolní hranice pro firmy - množství odpadu- pokud to chápu<br />
<br />
http://www.pro-e.org/Legal_Basis_cz.html<br />
<br />
2nd amendment, No. 66/2006 Coll., valid from 15.3.2006<br />
<br />
marking of packaging is not obligated <br />
Persons marketing packages or putting them into circulation need not fulfil the main <br />
obligations, provided that they meet the following conditions, that<br />
a) the total quantity of the packages marketed or put into circulation per calendar year does <br />
not exceed 300 kg, and<br />
b) their annual turnover does not exceed CZK 4,500,000.<br />
<br />
co vlastne ekokom děla s penězi z poplatků - třeba jen odkaz na neexistující stránku o třídění <br />
odpadu, systému třídění v obcích nebo přímo o ekokomu<br />
<br />
----<br />
<br />
Připomínky skupiny F: Helena<br />
<br />
U zdrojů mi chybí zařazení přímo v textu, co je odkud převzato. Zdroje nejsou uvedeny podle pravidel, které jsme obdrželi v zadání pro zpracování hesel v Enviwiki. <br />
Z textu není úplně jasné, jak celý systém funguje a jaký má smysl. Pro laika je celá problematika velice špatně pochopitelná a heslovité uspořádání celého tématu ještě více komplikuje jeho srozumitelnost a znesnadňuje orintaci. Možná by bylo lepší rozepsat jednotlivé pojmy do vět a snažit se je lépe vysvětlit.<br />
<br />
----<br />
<br />
"Připomínky skupiny B: Jakub" Bylo by dobré trochu více rozvést jak to funguje, proč tu EkoKom je, že on sám ty obaly nesbírá, že má u nás monopol, jestli existuje jiná možnost, jak to funguje mezi Ekokomem a obcemi, oprávněnými osobami, svozci odpadu a zpracovateli odpadu. Pokud je na obalu tato známka, musí být registrovaný u ekokomu.Určitě bych ten způsob fungování napsal do odstavce ZB v CŘ.</div>Buresovahhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Zelen%C3%BD_bod&diff=6153Diskuse:Zelený bod2008-12-10T23:31:35Z<p>Buresovah: </p>
<hr />
<div>Připomínky Skupiny D<br />
<br />
logo by bylo dobré umístit do textu doprava<br />
citace loga?<br />
případně využít <br />
http://de.wikipedia.org/w/index.php?title=Bild:Gr%C3%BCner_Punkt.svg&filetimestamp=20070113095442<br />
německé logo z wikimedia commons - podobné, ale s licencí<br />
postrádám citace v textu <nowiki><ref></ref></nowiki><br />
<br />
Je nějaká jiná možnost pro producenty obalového odpadu? takhle to vypadá jako že musí zaplatit <br />
ekokomu (zelenému bodu) nebo to tak je?<br />
<br />
zmínit že za opakovaně použitelné obaly(které vyhovují § 13 odst. 2 zák. č. 477/2001 Sb., <br />
ve znění pozdějších předpisů. ) se naplatí poplatky zelenému bodu (respektive jsou nulové)<br />
http://www.ekokom.cz/scripts/detail.php?id=128<br />
<br />
-obecně nechápu zda ekokom = jen zelený bod či ještě něco navíc, každopádně využití loga v logu ekokomu tomu napovídá<br />
<br />
zmínit dolní hranice pro firmy - množství odpadu- pokud to chápu<br />
<br />
http://www.pro-e.org/Legal_Basis_cz.html<br />
<br />
2nd amendment, No. 66/2006 Coll., valid from 15.3.2006<br />
<br />
marking of packaging is not obligated <br />
Persons marketing packages or putting them into circulation need not fulfil the main <br />
obligations, provided that they meet the following conditions, that<br />
a) the total quantity of the packages marketed or put into circulation per calendar year does <br />
not exceed 300 kg, and<br />
b) their annual turnover does not exceed CZK 4,500,000.<br />
<br />
co vlastne ekokom děla s penězi z poplatků - třeba jen odkaz na neexistující stránku o třídění <br />
odpadu, systému třídění v obcích nebo přímo o ekokomu<br />
<br />
----<br />
<br />
Připomínky skupiny F: Helena<br />
<br />
U zdrojů mi chybí zařazení přímo v textu, co je odkud převzato. Zdroje nejsou uspořádány podle pravidel uvádění zdrojů v Enviwiki. Z textu není úplně jasné, jak celý systém funguje a jaký má smysl. Heslovité uspořádání celého tématu komplikuje jeho srozumitelnost a znesnadňuje orintaci.<br />
<br />
----<br />
<br />
"Připomínky skupiny B: Jakub" Bylo by dobré trochu více rozvést jak to funguje, proč tu EkoKom je, že on sám ty obaly nesbírá, že má u nás monopol, jestli existuje jiná možnost, jak to funguje mezi Ekokomem a obcemi, oprávněnými osobami, svozci odpadu a zpracovateli odpadu. Pokud je na obalu tato známka, musí být registrovaný u ekokomu.Určitě bych ten způsob fungování napsal do odstavce ZB v CŘ.</div>Buresovahhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:BSK&diff=6142Diskuse:BSK2008-12-10T23:12:07Z<p>Buresovah: </p>
<hr />
<div>----<br />
Připomínky skupiny F: Helena<br />
<br />
Nedostatečně zpracované zdroje. Vůbec není v textu označeno, co je odkud citováno a zdroje vůbec neodpovídají zadání úkolu zpracování hesla do Enviwiki. Místo literatury popř. jiných zdrojů informací jsou zde pouze odkazy na jiná helsa v Enviwiki. Obrázek, který vypadá, že je odněkud převzatý také nemá uveden zdroj nebo aspoň odkud pocházejí rovnice na něm. V textu není nic o tom, jaké limity máme na BSK v naší legislativě, popř. jak se dle legislativy BSK zjišťuje. U měření BSK je uvedeno, že je zjišťováno sondou, ale vůbec není uvedeno jakou a obecně k metodě nic bližšího. Navíc zde není zmíněna žádná chemická metoda, jak rozpuštěný kyslík stanovit jednoduše v laboratoři například klasická jodometrie s titrací thiosíranem. <br />
----<br />
<br />
"Připomínky skupiny B: Jakub": Asi bych změnil název hesla jen na BSK a pak bych v textu dál rozvinul co je to BSK5, protože mi přijde, že biochemická spotřeba kyslíku je nadřazenější pojem než BSK v pěti dnech. Dále nerozumím jedné větě,ale asi to je spíš překlep: "Díky jsou získaná data dobře srovnatelná i v mezinárodním měřítku." Také ta pětka u BSK by měla být v indexu a ne psaná normálně. Tyto věty by určitě měly být dřív než využití: "BSK je množství kyslíku spotřebované mikroorganismy při biochemické oxidaci za aerobních podmínek. Postihuje tedy pouze znečištění biologicky rozložitelnými látkami." A ten vložený obrázek, myslím si že by bylo lepší ty vzorce přepsat než tam vkládat něco naskenovaného.<br />
<br />
"Připomínky skupiny C" : Heslo je dobře členěno na přehledné odstavce. Chybí propojení na wikipedii, které by objasnilo používané pojmy (eutrofizace atd.), chybí zde také odkazy na zdroje, ze kterých bylo během zpracování jednotlivých odstavců čerpáno. Jinak je heslo vysvětleno velmi podrobným, leckdy náročným způsobem, ale vzhledem k podstatě hesla tomu asi ani nemůže být jinak. <br />
<br />
<br />
Připomínky skupiny E (P):</div>Buresovahhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:BSK&diff=6138Diskuse:BSK2008-12-10T23:05:45Z<p>Buresovah: </p>
<hr />
<div>----<br />
Připomínky skupiny F: Helena<br />
Nedostatečně zpracované zdroje. Vůbec není v textu označeno, co je odkud citováno a zdroje vůbec neodpovídají zadání úkolu zpracování hesla do Enviwiki. Místo literatury popř. jiných zdrojů informací jsou zde pouze odkazy na jiná helsa v Enviwiki. Obrázek, který vypadá, že je odněkud převzatý také nemá uveden zdroj nebo aspoň odkud pocházejí rovnice na něm. V textu není nic o tom, jaké limity máme na BSK v naší legislativě. U zjišťování BSK je uvedeno pouze, že je zjišťováno sondou, vůbec ale není uvedeno jakou a není zde ani upřesněno, že se neměří BSK, ale koncentrace rozpuštěného kyslíku a to na začátku a na konci sledovaného období. Navíc zde není zmíněna žádná chemická metoda, jak rozpuštěný kyslík stanovit například klasická jodometrie s titrací thiosíranem. <br />
----<br />
<br />
"Připomínky skupiny B: Jakub": Asi bych změnil název hesla jen na BSK a pak bych v textu dál rozvinul co je to BSK5, protože mi přijde, že biochemická spotřeba kyslíku je nadřazenější pojem než BSK v pěti dnech. Dále nerozumím jedné větě,ale asi to je spíš překlep: "Díky jsou získaná data dobře srovnatelná i v mezinárodním měřítku." Také ta pětka u BSK by měla být v indexu a ne psaná normálně. Tyto věty by určitě měly být dřív než využití: "BSK je množství kyslíku spotřebované mikroorganismy při biochemické oxidaci za aerobních podmínek. Postihuje tedy pouze znečištění biologicky rozložitelnými látkami." A ten vložený obrázek, myslím si že by bylo lepší ty vzorce přepsat než tam vkládat něco naskenovaného.<br />
<br />
"Připomínky skupiny C" : Heslo je dobře členěno na přehledné odstavce. Chybí propojení na wikipedii, které by objasnilo používané pojmy (eutrofizace atd.), chybí zde také odkazy na zdroje, ze kterých bylo během zpracování jednotlivých odstavců čerpáno. Jinak je heslo vysvětleno velmi podrobným, leckdy náročným způsobem, ale vzhledem k podstatě hesla tomu asi ani nemůže být jinak. <br />
<br />
<br />
Připomínky skupiny E (P):</div>Buresovahhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Star%C3%A1_ekologick%C3%A1_z%C3%A1t%C4%9B%C5%BE&diff=6132Diskuse:Stará ekologická zátěž2008-12-10T22:49:48Z<p>Buresovah: </p>
<hr />
<div>"Připomínky Skupiny D:"<br />
text je přehledně a kvalitně zpracován<br />
<br />
řada návazných kroků obsahuje zkratky typu: realizační projekty; nabyvatel, ČIŽP apod - jsou <br />
to zkratky, nebo něco jiného?<br />
možná by prospělo z každého bodu vypíchnout tučně to podstatné: usnesení vlády, analýza rizik, <br />
správní rozhodnutí ...<br />
<br />
v odstavci poté nahradit slovo kol slovem kolem<br />
<br />
není mi jasné jak je nakládádno s těmi neřešenými zátěžemi - jestli iexistuje nějaký legislativní nástroj, který nutí vlastníka k provedení sanace <br />
<br />
bylo by vhodné doplnit citaci mapky i k samostatnému souboru - případně proklik na samotnou službu<br />
<br />
Sytém evidence kontaminovaných míst <br />
od CENIA<br />
http://geoportal.cenia.cz/mapsphere/MapWin.aspx?M_Site=sekm&M_Lang=cs<br />
a textové vyhledávání: http://sekm.cenia.cz/portal/<br />
<br />
vícenásobné citace lze sloučit - tag <nowiki><ref name="nazev">citace</ref> u první, u další už jen <br />
<ref name="nazev"/></nowiki><br />
<br />
k citacím je dobré doplnit stručnou anotaci - třeba www.cizp.cz - Česká inspekce životního <br />
prostředí<br />
<br />
citace 3 je poněkud kostrbatá - bude tam někde chyba - text dostupné online by se měl psát <br />
automaticky<br />
<br />
<br />
<br />
----<br />
Připomínky Skupiny F: Helena<br />
<br />
V úvodním odstavci Definice by se mohly trochu upravit větné konstrukce, vetšina vět nezní moc česky a není příliš srozumitzelná. U obrázku chybí zdroj. U hesla Stará ekologická zátěž by mohlo být řečeno více o sanacích, které k tomuto tématu neodmyslitelně patří, například zmínit nějaké základní metody, sanační limity atd. Také by se mohla nastínit legislativa týkající se SEZ, respektive proč žádná neexistuje a jestli se v budoucnu vůbec nějaká chystá nebo podle čeho se posuzují sanační limity. V odstavci zdroje chybí nějaké konkrétní zdroje, které mají autora a nejsou to jen firemní stránky apod. Navíc většina odkazů na zdroje nás přesměruje jen na hlavní stránku nějaké organizace a ne přímo na místo, odkud bylo čerpáno. V literatuře chybí asi nejobsáhlejší publikace, která byla v poslední době v této tématice vydána a to: Vodní zdroje Ekomonitor spol. s r. o., 2006: Kompendium sanačních technologií, ISBN 80-86832-15-5<br />
----<br />
Připomínky skupiny C: Text je přehledný a dobře členěný. Při prvním čtením definice jsem se do toho celkem zamotala a celou definici jsem pochopila až tak na třetí přečtení. Doporučila bych tedy zjednodušení celé definice, nejlépe rozčleněním do více krátkých a jasných vět. Všimla jsem si také několika pravopisných chyb, plynoucích hlavně z překlepů. v sekci odstranění zátěže by možná bylo dobré doplnit, co se stane s těmi starými ekologickýho zátěžemi, které neprojdou schválením a neproběhne u nich asanace.</div>Buresovahhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Star%C3%A1_ekologick%C3%A1_z%C3%A1t%C4%9B%C5%BE&diff=6130Diskuse:Stará ekologická zátěž2008-12-10T22:45:56Z<p>Buresovah: </p>
<hr />
<div>"Připomínky Skupiny D:"<br />
text je přehledně a kvalitně zpracován<br />
<br />
řada návazných kroků obsahuje zkratky typu: realizační projekty; nabyvatel, ČIŽP apod - jsou <br />
to zkratky, nebo něco jiného?<br />
možná by prospělo z každého bodu vypíchnout tučně to podstatné: usnesení vlády, analýza rizik, <br />
správní rozhodnutí ...<br />
<br />
v odstavci poté nahradit slovo kol slovem kolem<br />
<br />
není mi jasné jak je nakládádno s těmi neřešenými zátěžemi - jestli iexistuje nějaký legislativní nástroj, který nutí vlastníka k provedení sanace <br />
<br />
bylo by vhodné doplnit citaci mapky i k samostatnému souboru - případně proklik na samotnou službu<br />
<br />
Sytém evidence kontaminovaných míst <br />
od CENIA<br />
http://geoportal.cenia.cz/mapsphere/MapWin.aspx?M_Site=sekm&M_Lang=cs<br />
a textové vyhledávání: http://sekm.cenia.cz/portal/<br />
<br />
vícenásobné citace lze sloučit - tag <nowiki><ref name="nazev">citace</ref> u první, u další už jen <br />
<ref name="nazev"/></nowiki><br />
<br />
k citacím je dobré doplnit stručnou anotaci - třeba www.cizp.cz - Česká inspekce životního <br />
prostředí<br />
<br />
citace 3 je poněkud kostrbatá - bude tam někde chyba - text dostupné online by se měl psát <br />
automaticky<br />
<br />
<br />
<br />
----<br />
Připomínky Skupiny F: Helena<br />
V úvodním odstavci Definice by se mohly trochu upravit větné konstrukce, vetšina vět nezní moc česky a není příliš srozumitzelná. U obrázku chybí zdroj. U hesla Stará ekologická zátěž by mohlo být řečeno více o sanacích, které k tomuto tématu neodmyslitelně patří, například zmínit nějaké základní metody, sanační limity atd. Také by se mohla nastínit legislativa týkající se SEZ, respektive proč žádná neexistuje a jestli se v budoucnu vůbec nějaká chystá. V odstavci zdroje chybí nějaké konkrétní zdroje, které mají autora a nejsou to jen firemní stránky apod. Navíc většina odkazů na zdroje nás přesměruje jen na hlavní stránku nějaké organizace a ne přímo na místo, odkud bylo čerpáno. V literatuře chybí asi nejobsáhlejší publikace, která byla v poslední době v této tématice vydána a to: Vodní zdroje Ekomonitor spol. s r. o.,2006: Kompendium sanačních technologií,ISBN 80-86832-15-5<br />
<br />
Připomínky skupiny C: Text je přehledný a dobře členěný. Při prvním čtením definice jsem se do toho celkem zamotala a celou definici jsem pochopila až tak na třetí přečtení. Doporučila bych tedy zjednodušení celé definice, nejlépe rozčleněním do více krátkých a jasných vět. Všimla jsem si také několika pravopisných chyb, plynoucích hlavně z překlepů. v sekci odstranění zátěže by možná bylo dobré doplnit, co se stane s těmi starými ekologickýho zátěžemi, které neprojdou schválením a neproběhne u nich asanace.</div>Buresovahhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Nosn%C3%A1_kapacita_prost%C5%99ed%C3%AD&diff=5671Diskuse:Nosná kapacita prostředí2008-12-04T19:01:18Z<p>Buresovah: </p>
<hr />
<div>Připomínky Skupiny D<br />
připomínky skupiny C<br />
<br />
Připomínky skupiny F: Helena</div>Buresovahhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Itai-itai&diff=5670Diskuse:Itai-itai2008-12-04T18:57:58Z<p>Buresovah: </p>
<hr />
<div>"Připomínky skupiny B: Jakub"<br />
<br />
Připomínky skupiny A<br />
<br />
Připomínky skpupiny F: Helena</div>Buresovahhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Biobutanol&diff=5669Diskuse:Biobutanol2008-12-04T18:55:34Z<p>Buresovah: Nová stránka: "připomínky skupiny F: Helena"</p>
<hr />
<div>"připomínky skupiny F: Helena"</div>Buresovahhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Zelen%C3%BD_bod&diff=5459Diskuse:Zelený bod2008-12-01T19:21:07Z<p>Buresovah: </p>
<hr />
<div>Připomínky Skupiny D<br />
<br />
"Připomínky skupiny F: Helena"</div>Buresovahhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Zelen%C3%BD_bod&diff=5458Diskuse:Zelený bod2008-12-01T19:20:56Z<p>Buresovah: </p>
<hr />
<div>Připomínky Skupiny D<br />
"Připomínky skupiny F: Helena"</div>Buresovahhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:BSK&diff=5457Diskuse:BSK2008-12-01T19:19:18Z<p>Buresovah: Nová stránka: "Připomínky skupiny F: Helena"</p>
<hr />
<div>"Připomínky skupiny F: Helena"</div>Buresovahhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Star%C3%A1_ekologick%C3%A1_z%C3%A1t%C4%9B%C5%BE&diff=5456Diskuse:Stará ekologická zátěž2008-12-01T19:15:26Z<p>Buresovah: </p>
<hr />
<div>"Připomínky Skupiny D:"<br />
<br />
"Připomínky Skupiny F: Helena"</div>Buresovahhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Anglick%C3%A1_filtrace&diff=5203Anglická filtrace2008-11-27T09:44:09Z<p>Buresovah: </p>
<hr />
<div>__TOC__<br />
<br />
<br />
===Definice===<br />
<br />
Anglická neboli pomalá filtrace je nejstarší typ filtrace, používaný ve vodárenské praxi hlavně při čištění surové vody. Zpočátku se používala jen pro odstranění zákalu, později bylo zjištěno, že významně snižuje počet bakterií ve vodě. Jde o spojení filtrace a biologických procesů, ve kterých se uplatňují aerobní mikroorganismy. Na biologickou blánu filtru se z vody adsorbují koloidní a suspendované částice.<br />
<br />
[[Soubor:Anglickafiltrace2.png|left|Pomalá filtrace]]<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
Obr.: Pomalá filtrace <ref>Rulík, M.: Přednášky z předmětu Aplikovaná hydrobiologie. Katedra ekologie a životního prostředí PřF UP v Olomouci. [Citováno 2008-11-25] Dostupné z www:http://ekologie.upol.cz/ku/ahdo/Vodarenska_biologie.pdf</ref><br />
<br />
===Konstrukce a funkce===<br />
<br />
Konstrukčně se pomalé filtry skládají z cca 100 – 120 cm silné podkladní vrstvy písků (zrna od 0,4 do 0,7 mm). Podkladní vrstva má mocnost 40 – 60 cm a tvoří plynulý přechod od zrn průměru 1 mm až k zrnům o průměru 30 mm na dně filtru, kde je umístěn drenážní systém odvádějící profiltrovanou vodu. Na podkladové vrstvě se nachází účinná biologická membrána. Výška vody nad náplní je 50 – 150 cm. Na svrchní straně pískového lože se za 2-3 týdny vytvoří tzv. biologická blána, složená z prospěšných indiferentních organismů. Dominantní jsou bakterie, rozsivky, bezbarví bičíkovci a nálevníci. Tato blána dokonale zachycuje organické a anorganické suspendované látky a zvelké části i rozpuštěné. Začnou-li se v bláně tvořit trhliny, odstraní se seškrábnutím a filtr se musí znovu zapracovat.<br />
<br />
===Použití===<br />
<br />
Technologie se používá u vod se suspendovanými látkami do 50 mg/l, CHSK-Mn do 6 mg/l, zákal do 100 ZF (jednotky zákalu měřeny formazinem nefelometricky a turbidimetricky).<br />
Účinnost pro bakterie 99 %,CHSK 20 – 40%. Jejich výhodou je jednoduchý provoz a vysoká účinnost, nevýhodou je záběr větší plochy - výkon na jednotku plochy je malý. Při provozu filtru je nutné jeho praní. <ref>Landa, J., Landová, G., (2004): Slovníček chemie sanačních procesů. Fakulta lesnická a environmentální, Česká zemědělská univerzita v Praze. [Citováno 2008-11-25] Dostupné z www:http://fle.czu.cz/~landa/SLOVNIKY/SANTECH/SANTECH.PDF</ref> <ref>Havlík, A.: Přednášky z předmětu Vodohospodářské inženýrství, Katedra hydrauliky a hydrobiologie, ČVUT v Praze. [Citováno 2008-11-25] Dostupné z www: http://hydraulika.fsv.cvut.cz/Predmety/VIN/ke_stazeni/Vodarenstvi.pdf</ref> <ref> Popovský, J.(2007): Přednášky z předmětu Vodárenská hydrobiologie, ÚŽP, Přf UK</ref><br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Kategorie:Povrchov%C3%A9_a_podzemn%C3%AD_vody Povrchové a podzemní vody]<br />
**[http://www.enviwiki.cz/wiki/Vyu%C5%BEit%C3%AD_vody Využití vody]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[voda]] <br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda#Pitn.C3.A1_voda Wikipedie - voda]<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Water_filter Anglická wikipedie - vodní filtr]<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Slow_sand_filter_bed Anglická wikipedie - pomalý pískový filtr]<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Dohányos M., Koller, J., Strnadová, N., (2004): Čištění odpadních vod. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Praha.<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Buresovahhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Anglick%C3%A1_filtrace&diff=4800Anglická filtrace2008-11-25T22:33:16Z<p>Buresovah: </p>
<hr />
<div>__TOC__<br />
<br />
<br />
===Definice===<br />
<br />
Anglická neboli pomalá filtrace je nejstarší typ filtrace, používaný ve vodárenské praxi hlavně při čištění surové vody. Zpočátku se používala jen pro odstranění zákalu, později bylo zjištěno, že významně snižuje počet bakterií ve vodě. Jde o spojení filtrace a biologických procesů, ve kterých se uplatňují aerobní mikroorganismy. Na biologickou blánu filtru se z vody adsorbují koloidní a suspendované částice.<br />
<br />
[[Soubor:Anglickafiltrace2.png|left|Pomalá filtrace]]<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
Obr.: Pomalá filtrace <ref>Rulík, M.: Přednášky z předmětu Aplikovaná hydrobiologie. Katedra ekologie a životního prostředí PřF UP v Olomouci. [Citováno 2008-11-25] Dostupné z www:http://ekologie.upol.cz/ku/ahdo/Vodarenska_biologie.pdf</ref><br />
<br />
===Konstrukce===<br />
<br />
Konstrukčně se pomalé filtry skládají z cca 100 – 120 cm silné podkladní vrstvy písků (zrna od 0,4 do 0,7 mm). Podkladní vrstva má mocnost 40 – 60 cm a tvoří plynulý přechod od zrn průměru 1 mm až k zrnům o průměru 30 mm na dně filtru, kde je umístěn drenážní systém odvádějící profiltrovanou vodu. Na podkladové vrstvě se nachází účinná biologická membrána. Výška vody nad náplní je 50 – 150 cm. <br />
<br />
===Použití===<br />
<br />
Technologie se používá u vod se suspendovanými látkami do 50 mg/l, CHSK-Mn do 6 mg/l, zákal do 100 ZF (jednotky zákalu měřeny formazinem nefelometricky a turbidimetricky).<br />
Účinnost pro bakterie 99 %,CHSK 20 – 40%. Jejich výhodou je jednoduchý provoz a nízké náklady, nevýhodou je záběr větší plochy. Při provozu filtru je nutné jeho praní. <ref>Landa, J., Landová, G., (2004): Slovníček chemie sanačních procesů. Fakulta lesnická a environmentální, Česká zemědělská univerzita v Praze. [Citováno 2008-11-25] Dostupné z www:http://fle.czu.cz/~landa/SLOVNIKY/SANTECH/SANTECH.PDF</ref> <ref>Havlík, A.: Přednášky z předmětu Vodohospodářské inženýrství, Katedra hydrauliky a hydrobiologie, ČVUT v Praze. [Citováno 2008-11-25] Dostupné z www: http://hydraulika.fsv.cvut.cz/Predmety/VIN/ke_stazeni/Vodarenstvi.pdf</ref><br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Kategorie:Povrchov%C3%A9_a_podzemn%C3%AD_vody Povrchové a podzemní vody]<br />
**[http://www.enviwiki.cz/wiki/Vyu%C5%BEit%C3%AD_vody Využití vody]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[voda]] <br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda#Pitn.C3.A1_voda Wikipedie - voda]<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Water_filter Anglická wikipedie - vodní filtr]<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Slow_sand_filter_bed Anglická wikipedie - pomalý pískový filtr]<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Dohányos M., Koller, J., Strnadová, N., (2004): Čištění odpadních vod. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Praha.<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Buresovahhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Anglick%C3%A1_filtrace&diff=4788Anglická filtrace2008-11-25T18:55:19Z<p>Buresovah: </p>
<hr />
<div>__TOC__<br />
<br />
<br />
===Definice===<br />
<br />
Anglická filtrace neboli pomalá filtrace je nejstarší typ filtrace, používaný ve vodárenské praxi hlavně při čištění surové vody. Zpočátku se používala jen pro odstraněné zákalu, později se zjistilo, že významně snižuje počet bakterií Jde o spojení nejen filtračního procesu, ale i procesů biologických, kdy se uplatňují aerobní mikroorganismy. Na biologickou blánu filtru se adsorbují koloidní a suspendované částice.<br />
<br />
[[Soubor:Anglickafiltrace2.png|left|Pomalá filtrace]]<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
Obr.: Pomalá filtrace <ref>Rulík, M.: Přednášky z předmětu Aplikovaná hydrobiologie. Katedra ekologie a životního prostředí PřF UP v Olomouci. [Citováno 2008-11-25] Dostupné z www:http://ekologie.upol.cz/ku/ahdo/Vodarenska_biologie.pdf</ref><br />
<br />
===Konstrukce===<br />
<br />
Konstrukčně se skládají z cca 100 – 120 cm podkladní vrstvy písku, která má mocnost 40 – 60 cm a tvoří plynulý přechod od zrn průměru 1 mm až k zrnům o průměru 30 mm na dně filtru, kde je umístěn drenážní systém odvádějící profiltrovanou vodu. Na podkladové vrstvě se nachází účinná biologická membrána. Výška vody nad náplní je 50 – 150 cm. <br />
<br />
===Použití===<br />
<br />
Technologie se používá u vod se suspendovanými látkami do 50 mg/l, CHSK-Mn do 6 mg/l, zákal do 100 ZF (jednotky zákalu měřeny formazinem nefelometricky a turbidimetricky)<br />
Účinnost pro bakterie 99 %,CHSK 20 – 40%. Jejich výhodou je jednoduchý provoz a nízké náklady, nevýhodou je záběr větší plochy. Při provozu filtru je nutné jeho praní. <ref>Landa, J., Landová, G., (2004): Slovníček chemie sanačních procesů. Fakulta lesnická a environmentální, Česká zemědělská univerzita v Praze. [Citováno 2008-11-25] Dostupné z www:http://fle.czu.cz/~landa/SLOVNIKY/SANTECH/SANTECH.PDF</ref> <ref>Havlík, A.: Přednášky z předmětu Vodohospodářské inženýrství, Katedra hydrauliky a hydrobiologie, ČVUT v Praze. [Citováno 2008-11-25] Dostupné z www: http://hydraulika.fsv.cvut.cz/Predmety/VIN/ke_stazeni/Vodarenstvi.pdf</ref><br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Kategorie:Povrchov%C3%A9_a_podzemn%C3%AD_vody Povrchové a podzemní vody]<br />
**[http://www.enviwiki.cz/wiki/Vyu%C5%BEit%C3%AD_vody Využití vody]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[voda]] <br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda#Pitn.C3.A1_voda Wikipedie - voda]<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Water_filter Anglická wikipedie - vodní filtr]<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Slow_sand_filter_bed Anglická wikipedie - pomalý pískový filtr]<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Dohányos M., Koller, J., Strnadová, N., (2004): Čištění odpadních vod. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Praha.<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Buresovahhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Anglick%C3%A1_filtrace&diff=4786Anglická filtrace2008-11-25T18:51:29Z<p>Buresovah: </p>
<hr />
<div>__TOC__<br />
<br />
<br />
===Definice===<br />
<br />
Anglická filtrace neboli pomalá filtrace je nejstarší typ filtrace, používaný ve vodárenské praxi hlavně při čištění surové vody. Zpočátku se používala jen pro odstraněné zákalu, později se zjistilo, že významně snižuje počet bakterií Jde o spojení nejen filtračního procesu, ale i procesů biologických, kdy se uplatňují aerobní mikroorganismy. Na biologickou blánu filtru se adsorbují koloidní a suspendované částice.<br />
<br />
[[Soubor:Anglickafiltrace2.png|left|Pomalá filtrace <ref>Rulík, M.: Přednášky z předmětu Aplikovaná hydrobiologie. Katedra ekologie a životního prostředí PřF UP v Olomouci. [Citováno 2008-11-25] Dostupné z www:http://ekologie.upol.cz/ku/ahdo/Vodarenska_biologie.pdf</ref>]]<br />
<br />
Pomalá filtrace <ref>Rulík, M.: Přednášky z předmětu Aplikovaná hydrobiologie. Katedra ekologie a životního prostředí PřF UP v Olomouci. [Citováno 2008-11-25] Dostupné z www:http://ekologie.upol.cz/ku/ahdo/Vodarenska_biologie.pdf</ref><br />
<br />
===Konstrukce===<br />
<br />
Konstrukčně se skládají z cca 100 – 120 cm podkladní vrstvy písku, která má mocnost 40 – 60 cm a tvoří plynulý přechod od zrn průměru 1 mm až k zrnům o průměru 30 mm na dně filtru, kde je umístěn drenážní systém odvádějící profiltrovanou vodu. Na podkladové vrstvě se nachází účinná biologická membrána. Výška vody nad náplní je 50 – 150 cm. <br />
<br />
===Použití===<br />
<br />
Technologie se používá u vod se suspendovanými látkami do 50 mg/l, CHSK-Mn do 6 mg/l, zákal do 100 ZF (jednotky zákalu měřeny formazinem nefelometricky a turbidimetricky)<br />
Účinnost pro bakterie 99 %,CHSK 20 – 40%. Jejich výhodou je jednoduchý provoz a nízké náklady, nevýhodou je záběr větší plochy. Při provozu filtru je nutné jeho praní. <ref>Landa, J., Landová, G., (2004): Slovníček chemie sanačních procesů. Fakulta lesnická a environmentální, Česká zemědělská univerzita v Praze. [Citováno 2008-11-25] Dostupné z www:http://fle.czu.cz/~landa/SLOVNIKY/SANTECH/SANTECH.PDF</ref> <ref>Havlík, A.: Přednášky z předmětu Vodohospodářské inženýrství, Katedra hydrauliky a hydrobiologie, ČVUT v Praze. [Citováno 2008-11-25] Dostupné z www: http://hydraulika.fsv.cvut.cz/Predmety/VIN/ke_stazeni/Vodarenstvi.pdf</ref><br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Kategorie:Povrchov%C3%A9_a_podzemn%C3%AD_vody Povrchové a podzemní vody]<br />
**[http://www.enviwiki.cz/wiki/Vyu%C5%BEit%C3%AD_vody Využití vody]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[voda]] <br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda#Pitn.C3.A1_voda Wikipedie - voda]<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Water_filter Anglická wikipedie - vodní filtr]<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Slow_sand_filter_bed Anglická wikipedie - pomalý pískový filtr]<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Dohányos M., Koller, J., Strnadová, N., (2004): Čištění odpadních vod. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Praha.<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Buresovahhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Anglick%C3%A1_filtrace&diff=4784Anglická filtrace2008-11-25T18:45:06Z<p>Buresovah: </p>
<hr />
<div>__TOC__<br />
<br />
[[Soubor:Anglickafiltrace2.png|right|Pomalá filtrace <ref>Rulík, M.: Přednášky z předmětu Aplikovaná hydrobiologie. Katedra ekologie a životního prostředí PřF UP v Olomouci. [Citováno 2008-11-25] Dostupné z www:http://fle.czu.cz/~landa/SLOVNIKY/SANTECH/SANTECH.PDF</ref>]]<br />
<br />
<br />
===Definice===<br />
<br />
Anglická filtrace neboli pomalá filtrace je nejstarší typ filtrace, používaný ve vodárenské praxi hlavně při čištění surové vody. Zpočátku se používala jen pro odstraněné zákalu, později se zjistilo, že významně snižuje počet bakterií Jde o spojení nejen filtračního procesu, ale i procesů biologických, kdy se uplatňují aerobní mikroorganismy. Na biologickou blánu filtru se adsorbují koloidní a suspendované částice.<br />
<br />
===Konstrukce===<br />
<br />
Konstrukčně se skládají z cca 100 – 120 cm podkladní vrstvy písku, která má mocnost 40 – 60 cm a tvoří plynulý přechod od zrn průměru 1 mm až k zrnům o průměru 30 mm na dně filtru, kde je umístěn drenážní systém odvádějící profiltrovanou vodu. Na podkladové vrstvě se nachází účinná biologická membrána. Výška vody nad náplní je 50 – 150 cm. <br />
<br />
===Použití===<br />
<br />
Technologie se používá u vod se suspendovanými látkami do 50 mg/l, CHSK-Mn do 6 mg/l, zákal do 100 ZF (jednotky zákalu měřeny formazinem nefelometricky a turbidimetricky)<br />
Účinnost pro bakterie 99 %,CHSK 20 – 40%. Jejich výhodou je jednoduchý provoz a nízké náklady, nevýhodou je záběr větší plochy. Při provozu filtru je nutné jeho praní. <ref>Landa, J., Landová, G., (2004): Slovníček chemie sanačních procesů. Fakulta lesnická a environmentální, Česká zemědělská univerzita v Praze. [Citováno 2008-11-25] Dostupné z www:http://fle.czu.cz/~landa/SLOVNIKY/SANTECH/SANTECH.PDF</ref> <ref>Havlík, A.: Přednášky z předmětu Vodohospodářské inženýrství, Katedra hydrauliky a hydrobiologie, ČVUT v Praze. [Citováno 2008-11-25] Dostupné z www: http://hydraulika.fsv.cvut.cz/Predmety/VIN/ke_stazeni/Vodarenstvi.pdf</ref><br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Kategorie:Povrchov%C3%A9_a_podzemn%C3%AD_vody Povrchové a podzemní vody]<br />
**[http://www.enviwiki.cz/wiki/Vyu%C5%BEit%C3%AD_vody Využití vody]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[voda]] <br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda#Pitn.C3.A1_voda Wikipedie - voda]<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Water_filter Anglická wikipedie - vodní filtr]<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Slow_sand_filter_bed Anglická wikipedie - pomalý pískový filtr]<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Dohányos M., Koller, J., Strnadová, N., (2004): Čištění odpadních vod. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Praha.<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Buresovahhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Anglickafiltrace2.png&diff=4773Soubor:Anglickafiltrace2.png2008-11-25T18:22:55Z<p>Buresovah: </p>
<hr />
<div></div>Buresovahhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Anglickafiltrace.JPG&diff=4771Soubor:Anglickafiltrace.JPG2008-11-25T18:18:26Z<p>Buresovah: </p>
<hr />
<div></div>Buresovahhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Anglick%C3%A1_filtrace&diff=4748Anglická filtrace2008-11-25T16:31:43Z<p>Buresovah: </p>
<hr />
<div>__TOC__<br />
<br />
===Definice===<br />
<br />
Anglická filtrace neboli pomalá filtrace je nejstarší typ filtrace, používaný ve vodárenské praxi hlavně při čištění surové vody. Zpočátku se používala jen pro odstraněné zákalu, později se zjistilo, že významně snižuje počet bakterií Jde o spojení nejen filtračního procesu, ale i procesů biologických, kdy se uplatňují aerobní mikroorganismy. Na biologickou blánu filtru se adsorbují koloidní a suspendované částice.<br />
<br />
===Konstrukce===<br />
<br />
Konstrukčně se skládají z cca 100 – 120 cm podkladní vrstvy písku, která má mocnost 40 – 60 cm a tvoří plynulý přechod od zrn průměru 1 mm až k zrnům o průměru 30 mm na dně filtru, kde je umístěn drenážní systém odvádějící profiltrovanou vodu. Na podkladové vrstvě se nachází účinná biologická membrána. Výška vody nad náplní je 50 – 150 cm. <br />
<br />
===Použití===<br />
<br />
Technologie se používá u vod se suspendovanými látkami do 50 mg/l, CHSK-Mn do 6 mg/l, zákal do 100 ZF (jednotky zákalu měřeny formazinem nefelometricky a turbidimetricky)<br />
Účinnost pro bakterie 99 %,CHSK 20 – 40%. Jejich výhodou je jednoduchý provoz a nízké náklady, nevýhodou je záběr větší plochy. Při provozu filtru je nutné jeho praní. <ref>Landa, J., Landová, G., (2004): Slovníček chemie sanačních procesů. Fakulta lesnická a environmentální, Česká zemědělská univerzita v Praze. [Citováno 2008-11-25] Dostupné z www:http://fle.czu.cz/~landa/SLOVNIKY/SANTECH/SANTECH.PDF</ref> <ref>Havlík, A.: Přednášky z předmětu Vodohospodářské inženýrství, Katedra hydrauliky a hydrobiologie, ČVUT v Praze. [Citováno 2008-11-25] Dostupné z www: http://hydraulika.fsv.cvut.cz/Predmety/VIN/ke_stazeni/Vodarenstvi.pdf</ref><br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Kategorie:Povrchov%C3%A9_a_podzemn%C3%AD_vody Povrchové a podzemní vody]<br />
**[http://www.enviwiki.cz/wiki/Vyu%C5%BEit%C3%AD_vody Využití vody]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[voda]] <br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda#Pitn.C3.A1_voda Wikipedie - voda]<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Water_filter Anglická wikipedie - vodní filtr]<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Slow_sand_filter_bed Anglická wikipedie - pomalý pískový filtr]<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Dohányos M., Koller, J., Strnadová, N., (2004): Čištění odpadních vod. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Praha.<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Buresovahhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ekotoxicita&diff=4738Ekotoxicita2008-11-25T15:17:02Z<p>Buresovah: /* Externí odkazy */</p>
<hr />
<div>===Definice===<br />
Ekotoxicita je obecně definována jako toxické působení na životní prostředí nebo také toxické působení na živé organismy.<br />
<br />
__TOC__<br />
<br />
===Legislativa===<br />
<br />
V legislativě České republiky je ekotoxicita pod kódem H14 zahrnuta mezi nebezpečné vlastnosti odpadů ve vyhlášce MŽP č. 376/2001 Sb. o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů <ref>376/2001 Sb. - Vyhláška Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zdravotnictví o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů</ref>. V této vyhlášce se ekotoxicita definuje jako vlastnost, kterou mají odpady, které představují nebo mohou představovat akutní nebo pozdní nebezpečí pro jednu nebo více složek životního prostředí. Jako nebezpečný se dle vyhlášky hodnotí odpad, jehož vodný výluh vykazuje ve zkouškách akutní toxicity alespoň pro jeden z testovacích organismů při určené době působení testovaného odpadu hodnoty LC50 (EC50,IC50) menší než 10 ml.l-1. Jako testovací organismy se pro hodnocení ekotoxicity dle zákona použijí metody na rybách Poecilia reticulata nebo Brachydanio rerio (doba působení 96 hod.) <ref>ČSN EN ISO 7346-2 Jakost vod - Stanovení akutní letální toxicity pro sladkovodní ryby [Brachydanio rerio Hamilton-Buchanan (Teleostei, Cyprinidae)] - část 2: Obnovovací metoda</ref>, perloočkách Daphnia magna (doba působení 48 hod.) <ref>ČSN EN ISO 6341 Jakost vod - Zkouška inhibice pohyblivosti Daphnia magna Straus (Cladocera, Crustacea) - Zkouška akutní toxicit</ref>, řasách Raphidocelis subcapitata (Selenastrum capricornutum) nebo Scenedesmus subspicatus (doba působení 72 hod.) <ref>ČSN EN 28692 Jakost vod - Zkouška inhibice růstu sladkovodních řas Scenedesmus subspicatus a Selenastrum capricornutum (ISO 8692; 1989) </ref> a vyšších rostlinách Sinapis alba (doba působení 72 hod.).<ref>MŽP (2007): Metodický pokyn ke stanovení ekotoxicity odpadů, věstník MŽP 4/2007 [Citováno 2008-11-24]. Dostupné z www: <http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPJMFL9Y99C</ref><br />
<br />
Ve vyhlášce jsou v příloze 3 také definovány pojmy: <br />
<br />
[[LC 50]] - koncentrace, která způsobí úhyn 50 % testovacích ryb ve zvoleném časovém úseku.<br />
<br />
[[EC 50]] - koncentrace, která způsobí úhyn nebo imobilizaci 50 % testovacích organismů (Daphnia magna).<br />
<br />
[[IC 50]] - koncentrace, která způsobí 50-procentní inhibici růstu nebo růstové rychlosti řasové kultury nebo 50-procentní inhibici růstu kořene Sinapis alba ve srovnání s kontrolou ve zvoleném časovém úseku.<br />
<br />
Ekotoxicita se v naší legislativě vyskytuje ještě ve vyhlášce č. 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu, kde jsou stanovena kritéria na obsah škodlivin v odpadech využívaných na povrchu terénu a jsou zde uvedeny v příloze č. 10 i požadavky na výsledky v testech ekotoxicity <ref>294/2005 Sb. – Vyhláška Ministrstva životního prostředí o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu</ref>.<br />
<br />
===[[Ekotoxikologické testy]]===<br />
<br />
Jak již bylo řečeno v předchozím odstavci, ekotoxicita se dá zjišťovat tzv. ekotoxikologickými testy, kdy je testovaný organismus vystaven různým koncentracím testovaných látek, odpadů, půd atd. Reakce organismu na stres (smrt, inhibice fyziologických pochodů, pohybu, růstu atd.) je porovnávána s kontrolou, která testovanou látku neobsahuje. <br />
<br />
V poslední době se zjišťuje, že testy ekotoxicity, které se zakládají na testování vodných výluhů (jak je tomu právě v naší legislativě), nejsou dostačující z důvodu nízké vypovídací hodnoty o daném vzorku. Základním nedostatkem legislativně zavedených testů pro hodnocení nebezpečné vlastnosti H-14 je to, že pokud nebezpečná látka, kterou má test ekotoxicity odhalit a hodnotit, je ve vodě nerozpustná nebo rozpustná jen minimálně, pak ji testy s vodnými výluhy nemohou postihnout vůbec nebo jen ve velmi omezené míře. Ve většině vyspělých států je tento nedostatek již řešen zavedením nových metodik pro hodnocení ekotoxicity odpadů, především kontaktních testů, jejichž výsledky mají podstatně vyšší vypovídací schopnost pro pevnou matrici než hodnocení podle kvality vodného výluhu. [[Kontaktní testy]] jsou založeny na testování organismů přímo na pevné matrici. Norma ČSN EN 14735 <ref>ČSN EN 14735, Charakterizace odpadů – Příprava vzorků odpadu pro testy ekotoxicity (česká verze evropské normy EN 14735:2005 včetně opravy EN 14735:2005/AC:2006-06)</ref> „Charakterizace odpadu – příprava vzorků odpadů pro testy ekotoxicity“, která obsahuje definice, provedení a technické vybavení pro odběr vzorků odpadů, jejich transport, skladování, homogenizaci a extrakci a také seznam testů ekotoxicity kontaktních i s vodním výluhem. Kontaktní testy ekotoxicity se dle této normy dají provádět např. na chvostoskocích, roupicích, na vyšších rostlinách, nitrifikačních bakteriích atd. <ref>Matějů, V., Vosáhlová, S. , Kyclt, R. (2005): Stanovení ekotoxicity, Odpadové fórum 4/2005</ref><br />
<br />
== Témata ==<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Kategorie:Rizika_a_dopady Rizika a dopapady]<br />
**[http://www.enviwiki.cz/wiki/Kategorie:Dopady_na_ekosyst%C3%A9my Dopady na ekosystémy]<br />
**[http://www.enviwiki.cz/wiki/Kategorie:P%C5%99%C3%ADrodn%C3%AD_rizika Přírodní rizika]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references /><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Odpady]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad Wikipedie- Odpad]<br />
<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Skládka Wikipedie - Skládka]<br />
<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Toxicita Wikipedie - Toxicita]<br />
<br />
[http://www.mzp.cz/AIS/web.nsf/pages/odpady_obaly Ministerstvo životního prostředí - legislativa pro odpady a obaly]<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Ecotoxicity Anglická Wikipedie - Ekotoxicita]<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Ecotoxicology Anglická Wikipedie - Ekotoxikologie]<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Kočí, V. : Laboratorní ekotoxikologie 1.díl. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. [Citováno 2008-11-25] Dostupné z www: <http://www.vscht.cz/uchop/udalosti/skripta/labekotoxik/Laboratorni_ekotoxikologie_1dil.pdf> a <br />
<br />
Kočí, V. : Laboratorní ekotoxikologie 2.díl. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. [Citováno 2008-11-25] Dostupné z www: <http://www.vscht.cz/uchop/udalosti/skripta/labekotoxik/Laboratorni_ekotoxikologie_2dil.pdf> a<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Buresovahhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ekotoxicita&diff=4737Ekotoxicita2008-11-25T15:15:48Z<p>Buresovah: </p>
<hr />
<div>===Definice===<br />
Ekotoxicita je obecně definována jako toxické působení na životní prostředí nebo také toxické působení na živé organismy.<br />
<br />
__TOC__<br />
<br />
===Legislativa===<br />
<br />
V legislativě České republiky je ekotoxicita pod kódem H14 zahrnuta mezi nebezpečné vlastnosti odpadů ve vyhlášce MŽP č. 376/2001 Sb. o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů <ref>376/2001 Sb. - Vyhláška Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zdravotnictví o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů</ref>. V této vyhlášce se ekotoxicita definuje jako vlastnost, kterou mají odpady, které představují nebo mohou představovat akutní nebo pozdní nebezpečí pro jednu nebo více složek životního prostředí. Jako nebezpečný se dle vyhlášky hodnotí odpad, jehož vodný výluh vykazuje ve zkouškách akutní toxicity alespoň pro jeden z testovacích organismů při určené době působení testovaného odpadu hodnoty LC50 (EC50,IC50) menší než 10 ml.l-1. Jako testovací organismy se pro hodnocení ekotoxicity dle zákona použijí metody na rybách Poecilia reticulata nebo Brachydanio rerio (doba působení 96 hod.) <ref>ČSN EN ISO 7346-2 Jakost vod - Stanovení akutní letální toxicity pro sladkovodní ryby [Brachydanio rerio Hamilton-Buchanan (Teleostei, Cyprinidae)] - část 2: Obnovovací metoda</ref>, perloočkách Daphnia magna (doba působení 48 hod.) <ref>ČSN EN ISO 6341 Jakost vod - Zkouška inhibice pohyblivosti Daphnia magna Straus (Cladocera, Crustacea) - Zkouška akutní toxicit</ref>, řasách Raphidocelis subcapitata (Selenastrum capricornutum) nebo Scenedesmus subspicatus (doba působení 72 hod.) <ref>ČSN EN 28692 Jakost vod - Zkouška inhibice růstu sladkovodních řas Scenedesmus subspicatus a Selenastrum capricornutum (ISO 8692; 1989) </ref> a vyšších rostlinách Sinapis alba (doba působení 72 hod.).<ref>MŽP (2007): Metodický pokyn ke stanovení ekotoxicity odpadů, věstník MŽP 4/2007 [Citováno 2008-11-24]. Dostupné z www: <http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPJMFL9Y99C</ref><br />
<br />
Ve vyhlášce jsou v příloze 3 také definovány pojmy: <br />
<br />
[[LC 50]] - koncentrace, která způsobí úhyn 50 % testovacích ryb ve zvoleném časovém úseku.<br />
<br />
[[EC 50]] - koncentrace, která způsobí úhyn nebo imobilizaci 50 % testovacích organismů (Daphnia magna).<br />
<br />
[[IC 50]] - koncentrace, která způsobí 50-procentní inhibici růstu nebo růstové rychlosti řasové kultury nebo 50-procentní inhibici růstu kořene Sinapis alba ve srovnání s kontrolou ve zvoleném časovém úseku.<br />
<br />
Ekotoxicita se v naší legislativě vyskytuje ještě ve vyhlášce č. 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu, kde jsou stanovena kritéria na obsah škodlivin v odpadech využívaných na povrchu terénu a jsou zde uvedeny v příloze č. 10 i požadavky na výsledky v testech ekotoxicity <ref>294/2005 Sb. – Vyhláška Ministrstva životního prostředí o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu</ref>.<br />
<br />
===[[Ekotoxikologické testy]]===<br />
<br />
Jak již bylo řečeno v předchozím odstavci, ekotoxicita se dá zjišťovat tzv. ekotoxikologickými testy, kdy je testovaný organismus vystaven různým koncentracím testovaných látek, odpadů, půd atd. Reakce organismu na stres (smrt, inhibice fyziologických pochodů, pohybu, růstu atd.) je porovnávána s kontrolou, která testovanou látku neobsahuje. <br />
<br />
V poslední době se zjišťuje, že testy ekotoxicity, které se zakládají na testování vodných výluhů (jak je tomu právě v naší legislativě), nejsou dostačující z důvodu nízké vypovídací hodnoty o daném vzorku. Základním nedostatkem legislativně zavedených testů pro hodnocení nebezpečné vlastnosti H-14 je to, že pokud nebezpečná látka, kterou má test ekotoxicity odhalit a hodnotit, je ve vodě nerozpustná nebo rozpustná jen minimálně, pak ji testy s vodnými výluhy nemohou postihnout vůbec nebo jen ve velmi omezené míře. Ve většině vyspělých států je tento nedostatek již řešen zavedením nových metodik pro hodnocení ekotoxicity odpadů, především kontaktních testů, jejichž výsledky mají podstatně vyšší vypovídací schopnost pro pevnou matrici než hodnocení podle kvality vodného výluhu. [[Kontaktní testy]] jsou založeny na testování organismů přímo na pevné matrici. Norma ČSN EN 14735 <ref>ČSN EN 14735, Charakterizace odpadů – Příprava vzorků odpadu pro testy ekotoxicity (česká verze evropské normy EN 14735:2005 včetně opravy EN 14735:2005/AC:2006-06)</ref> „Charakterizace odpadu – příprava vzorků odpadů pro testy ekotoxicity“, která obsahuje definice, provedení a technické vybavení pro odběr vzorků odpadů, jejich transport, skladování, homogenizaci a extrakci a také seznam testů ekotoxicity kontaktních i s vodním výluhem. Kontaktní testy ekotoxicity se dle této normy dají provádět např. na chvostoskocích, roupicích, na vyšších rostlinách, nitrifikačních bakteriích atd. <ref>Matějů, V., Vosáhlová, S. , Kyclt, R. (2005): Stanovení ekotoxicity, Odpadové fórum 4/2005</ref><br />
<br />
== Témata ==<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Kategorie:Rizika_a_dopady Rizika a dopapady]<br />
**[http://www.enviwiki.cz/wiki/Kategorie:Dopady_na_ekosyst%C3%A9my Dopady na ekosystémy]<br />
**[http://www.enviwiki.cz/wiki/Kategorie:P%C5%99%C3%ADrodn%C3%AD_rizika Přírodní rizika]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references /><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Odpady]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad Wikipedie- Odpad]<br />
<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Skládka Wikipedie - Skládka]<br />
<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Toxicita Wikipedie - Toxicita]<br />
<br />
[http://www.mzp.cz/AIS/web.nsf/pages/odpady_obaly Ministerstvo životního prostředí - legislativa pro odpady a obaly]<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Ecotoxicology Anglická Wikipedie - Ekotoxicita]<br />
<br />
[http://en.wikipedia.org/wiki/Ecotoxicology Anglická Wikipedie - Ekotoxikologie]<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Kočí, V. : Laboratorní ekotoxikologie 1.díl. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. [Citováno 2008-11-25] Dostupné z www: <http://www.vscht.cz/uchop/udalosti/skripta/labekotoxik/Laboratorni_ekotoxikologie_1dil.pdf> a <br />
<br />
Kočí, V. : Laboratorní ekotoxikologie 2.díl. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. [Citováno 2008-11-25] Dostupné z www: <http://www.vscht.cz/uchop/udalosti/skripta/labekotoxik/Laboratorni_ekotoxikologie_2dil.pdf> a<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Buresovahhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ekotoxicita&diff=4736Ekotoxicita2008-11-25T15:05:41Z<p>Buresovah: /* Literatura */</p>
<hr />
<div>===Definice===<br />
Ekotoxicita je obecně definována jako toxické působení na životní prostředí nebo také toxické působení na živé organismy.<br />
<br />
__TOC__<br />
<br />
===Legislativa===<br />
<br />
V legislativě České republiky je ekotoxicita pod kódem H14 zahrnuta mezi nebezpečné vlastnosti odpadů ve vyhlášce MŽP č. 376/2001 Sb. o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů <ref>376/2001 Sb. - Vyhláška Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zdravotnictví o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů</ref>. V této vyhlášce se ekotoxicita definuje jako vlastnost, kterou mají odpady, které představují nebo mohou představovat akutní nebo pozdní nebezpečí pro jednu nebo více složek životního prostředí. Jako nebezpečný se dle vyhlášky hodnotí odpad, jehož vodný výluh vykazuje ve zkouškách akutní toxicity alespoň pro jeden z testovacích organismů při určené době působení testovaného odpadu hodnoty LC50 (EC50,IC50) menší než 10 ml.l-1. Jako testovací organismy se pro hodnocení ekotoxicity dle zákona použijí metody na rybách Poecilia reticulata nebo Brachydanio rerio (doba působení 96 hod.) <ref>ČSN EN ISO 7346-2 Jakost vod - Stanovení akutní letální toxicity pro sladkovodní ryby [Brachydanio rerio Hamilton-Buchanan (Teleostei, Cyprinidae)] - část 2: Obnovovací metoda</ref>/, perloočkách Daphnia magna (doba působení 48 hod.) <ref>ČSN EN ISO 6341 Jakost vod - Zkouška inhibice pohyblivosti Daphnia magna Straus (Cladocera, Crustacea) - Zkouška akutní toxicit</ref>/, řasách Raphidocelis subcapitata (Selenastrum capricornutum) nebo Scenedesmus subspicatus (doba působení 72 hod.) <ref>ČSN EN 28692 Jakost vod - Zkouška inhibice růstu sladkovodních řas Scenedesmus subspicatus a Selenastrum capricornutum (ISO 8692; 1989) </ref> a vyšších rostlinách Sinapis alba (doba působení 72 hod.).<ref>MŽP (2007): Metodický pokyn ke stanovení ekotoxicity odpadů, věstník MŽP 4/2007 [Citováno 2008-11-24]. Dostupné z www: <http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPJMFL9Y99C</ref><br />
<br />
Ve vyhlášce jsou v příloze 3 také definovány pojmy: <br />
<br />
LC 50 - koncentrace, která způsobí úhyn 50 % testovacích ryb ve zvoleném časovém úseku.<br />
<br />
EC 50 - koncentrace, která způsobí úhyn nebo imobilizaci 50 % testovacích organismů (Daphnia magna).<br />
<br />
IC 50 - koncentrace, která způsobí 50-procentní inhibici růstu nebo růstové rychlosti řasové kultury nebo 50-procentní inhibici růstu kořene Sinapis alba ve srovnání s kontrolou ve zvoleném časovém úseku.<br />
<br />
Ekotoxicita se v naší legislativě vyskytuje ještě ve vyhlášce č. 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu, kde jsou stanovena kritéria na obsah škodlivin v odpadech využívaných na povrchu terénu a jsou zde uvedeny v příloze č. 10 i požadavky na výsledky v testech ekotoxicity <ref>294/2005 Sb. – Vyhláška Ministrstva životního prostředí o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu</ref>.<br />
<br />
===Ekotoxikologické testy===<br />
<br />
Jak již bylo řečeno v předchozím odstavci, ekotoxicita se dá zjišťovat tzv. ekotoxikologickými testy, kdy je testovaný organismus vystaven různým koncentracím testovaných látek, odpadů, půd atd. Reakce organismu na stres (smrt, inhibice fyziologických pochodů, pohybu, růstu atd.) je porovnávána s kontrolou, která testovanou látku neobsahuje. <br />
<br />
V poslední době se zjišťuje, že testy ekotoxicity, které se zakládají na testování vodných výluhů (jak je tomu právě v naší legislativě), nejsou dostačující z důvodu nízké vypovídací hodnoty o daném vzorku. Základním nedostatkem legislativně zavedených testů pro hodnocení nebezpečné vlastnosti H-14 je to, že pokud nebezpečná látka, kterou má test ekotoxicity odhalit a hodnotit, je ve vodě nerozpustná nebo rozpustná jen minimálně, pak ji testy s vodnými výluhy nemohou postihnout vůbec nebo jen ve velmi omezené míře. Ve většině vyspělých států je tento nedostatek již řešen zavedením nových metodik pro hodnocení ekotoxicity odpadů, především kontaktních testů, jejichž výsledky mají podstatně vyšší vypovídací schopnost pro pevnou matrici než hodnocení podle kvality vodného výluhu. Kontaktní testy jsou založeny na testování organismů přímo na pevné matrici. Norma ČSN EN 14735 <ref>ČSN EN 14735, Charakterizace odpadů – Příprava vzorků odpadu pro testy ekotoxicity (česká verze evropské normy EN 14735:2005 včetně opravy EN 14735:2005/AC:2006-06)</ref> „Charakterizace odpadu – příprava vzorků odpadů pro testy ekotoxicity“, která obsahuje definice, provedení a technické vybavení pro odběr vzorků odpadů, jejich transport, skladování, homogenizaci a extrakci a také seznam testů ekotoxicity kontaktních i s vodním výluhem. Kontaktní testy ekotoxicity se dle této normy dají provádět např. na chvostoskocích, roupicích, na vyšších rostlinách, nitrifikačních bakteriích atd. <ref>Matějů, V., Vosáhlová, S. , Kyclt, R. (2005): Stanovení ekotoxicity, Odpadové fórum 4/2005</ref><br />
<br />
== Témata ==<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Kategorie:Rizika_a_dopady Rizika a dopapady]<br />
**[http://www.enviwiki.cz/wiki/Kategorie:Dopady_na_ekosyst%C3%A9my Dopady na ekosystémy]<br />
**[http://www.enviwiki.cz/wiki/Kategorie:P%C5%99%C3%ADrodn%C3%AD_rizika Přírodní rizika]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references /><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Odpady]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad Wikipedie- Odpad]<br />
<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Skládka Wikipedie - Skládka]<br />
<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Toxicita Wikipedie - Toxicita]<br />
<br />
[http://www.mzp.cz/AIS/web.nsf/pages/odpady_obaly Ministerstvo životního prostředí - legislativa pro odpady a obaly]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Kočí, V. : Laboratorní ekotoxikologie 1.díl. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. [citováno 25.11.2008] dostupné z www <http://www.vscht.cz/uchop/udalosti/skripta/labekotoxik/Laboratorni_ekotoxikologie_1dil.pdf> a <br />
<br />
Kočí, V. : Laboratorní ekotoxikologie 2.díl. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. [citováno 25.11.2008] dostupné z www <http://www.vscht.cz/uchop/udalosti/skripta/labekotoxik/Laboratorni_ekotoxikologie_2dil.pdf> a<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Buresovahhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ekotoxicita&diff=4662Ekotoxicita2008-11-24T21:05:28Z<p>Buresovah: </p>
<hr />
<div>===Definice===<br />
Ekotoxicita je obecně definována jako toxické působení na životní prostředí nebo také toxické působení na živé organismy.<br />
<br />
__TOC__<br />
<br />
===Legislativa===<br />
<br />
V legislativě České republiky je ekotoxicita pod kódem H14 zahrnuta mezi nebezpečné vlastnosti odpadů ve vyhlášce MŽP č. 376/2001 Sb. o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů <ref>376/2001 Sb. - Vyhláška Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zdravotnictví o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů</ref>. V této vyhlášce se ekotoxicita definuje jako vlastnost, kterou mají odpady, které představují nebo mohou představovat akutní nebo pozdní nebezpečí pro jednu nebo více složek životního prostředí. Jako nebezpečný se dle vyhlášky hodnotí odpad, jehož vodný výluh vykazuje ve zkouškách akutní toxicity alespoň pro jeden z testovacích organismů při určené době působení testovaného odpadu hodnoty LC50 (EC50,IC50) menší než 10 ml.l-1. Jako testovací organismy se pro hodnocení ekotoxicity dle zákona použijí metody na rybách Poecilia reticulata nebo Brachydanio rerio (doba působení 96 hod.) <ref>ČSN EN ISO 7346-2 Jakost vod - Stanovení akutní letální toxicity pro sladkovodní ryby [Brachydanio rerio Hamilton-Buchanan (Teleostei, Cyprinidae)] - část 2: Obnovovací metoda</ref>/, perloočkách Daphnia magna (doba působení 48 hod.) <ref>ČSN EN ISO 6341 Jakost vod - Zkouška inhibice pohyblivosti Daphnia magna Straus (Cladocera, Crustacea) - Zkouška akutní toxicit</ref>/, řasách Raphidocelis subcapitata (Selenastrum capricornutum) nebo Scenedesmus subspicatus (doba působení 72 hod.) <ref>ČSN EN 28692 Jakost vod - Zkouška inhibice růstu sladkovodních řas Scenedesmus subspicatus a Selenastrum capricornutum (ISO 8692; 1989) </ref> a vyšších rostlinách Sinapis alba (doba působení 72 hod.).<ref>MŽP (2007): Metodický pokyn ke stanovení ekotoxicity odpadů, věstník MŽP 4/2007 [Citováno 2008-11-24]. Dostupné z www: <http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPJMFL9Y99C</ref><br />
<br />
Ve vyhlášce jsou v příloze 3 také definovány pojmy: <br />
<br />
LC 50 - koncentrace, která způsobí úhyn 50 % testovacích ryb ve zvoleném časovém úseku.<br />
<br />
EC 50 - koncentrace, která způsobí úhyn nebo imobilizaci 50 % testovacích organismů (Daphnia magna).<br />
<br />
IC 50 - koncentrace, která způsobí 50-procentní inhibici růstu nebo růstové rychlosti řasové kultury nebo 50-procentní inhibici růstu kořene Sinapis alba ve srovnání s kontrolou ve zvoleném časovém úseku.<br />
<br />
Ekotoxicita se v naší legislativě vyskytuje ještě ve vyhlášce č. 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu, kde jsou stanovena kritéria na obsah škodlivin v odpadech využívaných na povrchu terénu a jsou zde uvedeny v příloze č. 10 i požadavky na výsledky v testech ekotoxicity <ref>294/2005 Sb. – Vyhláška Ministrstva životního prostředí o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu</ref>.<br />
<br />
===Ekotoxikologické testy===<br />
<br />
Jak již bylo řečeno v předchozím odstavci, ekotoxicita se dá zjišťovat tzv. ekotoxikologickými testy, kdy je testovaný organismus vystaven různým koncentracím testovaných látek, odpadů, půd atd. Reakce organismu na stres (smrt, inhibice fyziologických pochodů, pohybu, růstu atd.) je porovnávána s kontrolou, která testovanou látku neobsahuje. <br />
<br />
V poslední době se zjišťuje, že testy ekotoxicity, které se zakládají na testování vodných výluhů (jak je tomu právě v naší legislativě), nejsou dostačující z důvodu nízké vypovídací hodnoty o daném vzorku. Základním nedostatkem legislativně zavedených testů pro hodnocení nebezpečné vlastnosti H-14 je to, že pokud nebezpečná látka, kterou má test ekotoxicity odhalit a hodnotit, je ve vodě nerozpustná nebo rozpustná jen minimálně, pak ji testy s vodnými výluhy nemohou postihnout vůbec nebo jen ve velmi omezené míře. Ve většině vyspělých států je tento nedostatek již řešen zavedením nových metodik pro hodnocení ekotoxicity odpadů, především kontaktních testů, jejichž výsledky mají podstatně vyšší vypovídací schopnost pro pevnou matrici než hodnocení podle kvality vodného výluhu. Kontaktní testy jsou založeny na testování organismů přímo na pevné matrici. Norma ČSN EN 14735 <ref>ČSN EN 14735, Charakterizace odpadů – Příprava vzorků odpadu pro testy ekotoxicity (česká verze evropské normy EN 14735:2005 včetně opravy EN 14735:2005/AC:2006-06)</ref> „Charakterizace odpadu – příprava vzorků odpadů pro testy ekotoxicity“, která obsahuje definice, provedení a technické vybavení pro odběr vzorků odpadů, jejich transport, skladování, homogenizaci a extrakci a také seznam testů ekotoxicity kontaktních i s vodním výluhem. Kontaktní testy ekotoxicity se dle této normy dají provádět např. na chvostoskocích, roupicích, na vyšších rostlinách, nitrifikačních bakteriích atd. <ref>Matějů, V., Vosáhlová, S. , Kyclt, R. (2005): Stanovení ekotoxicity, Odpadové fórum 4/2005</ref><br />
<br />
== Témata ==<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Kategorie:Rizika_a_dopady Rizika a dopapady]<br />
**[http://www.enviwiki.cz/wiki/Kategorie:Dopady_na_ekosyst%C3%A9my Dopady na ekosystémy]<br />
**[http://www.enviwiki.cz/wiki/Kategorie:P%C5%99%C3%ADrodn%C3%AD_rizika Přírodní rizika]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references /><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Odpady]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad Wikipedie- Odpad]<br />
<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Skládka Wikipedie - Skládka]<br />
<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Toxicita Wikipedie - Toxicita]<br />
<br />
[http://www.mzp.cz/AIS/web.nsf/pages/odpady_obaly Ministerstvo životního prostředí - legislativa pro odpady a obaly]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Buresovahhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ekotoxicita&diff=4659Ekotoxicita2008-11-24T20:57:53Z<p>Buresovah: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
<br />
===Definice===<br />
Ekotoxicita je obecně definována jako toxické působení na životní prostředí nebo také toxické působení na živé organismy.<br />
<br />
===Legislativa===<br />
<br />
V legislativě České republiky je ekotoxicita pod kódem H14 zahrnuta mezi nebezpečné vlastnosti odpadů ve vyhlášce MŽP č. 376/2001 Sb. o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů <ref>376/2001 Sb. - Vyhláška Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zdravotnictví o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů</ref>. V této vyhlášce se ekotoxicita definuje jako vlastnost, kterou mají odpady, které představují nebo mohou představovat akutní nebo pozdní nebezpečí pro jednu nebo více složek životního prostředí. Jako nebezpečný se dle vyhlášky hodnotí odpad, jehož vodný výluh vykazuje ve zkouškách akutní toxicity alespoň pro jeden z testovacích organismů při určené době působení testovaného odpadu hodnoty LC50 (EC50,IC50) menší než 10 ml.l-1. Jako testovací organismy se pro hodnocení ekotoxicity dle zákona použijí metody na rybách Poecilia reticulata nebo Brachydanio rerio (doba působení 96 hod.) <ref>ČSN EN ISO 7346-2 Jakost vod - Stanovení akutní letální toxicity pro sladkovodní ryby [Brachydanio rerio Hamilton-Buchanan (Teleostei, Cyprinidae)] - část 2: Obnovovací metoda</ref>/, perloočkách Daphnia magna (doba působení 48 hod.) <ref>ČSN EN ISO 6341 Jakost vod - Zkouška inhibice pohyblivosti Daphnia magna Straus (Cladocera, Crustacea) - Zkouška akutní toxicit</ref>/, řasách Raphidocelis subcapitata (Selenastrum capricornutum) nebo Scenedesmus subspicatus (doba působení 72 hod.) <ref>ČSN EN 28692 Jakost vod - Zkouška inhibice růstu sladkovodních řas Scenedesmus subspicatus a Selenastrum capricornutum (ISO 8692; 1989) </ref> a vyšších rostlinách Sinapis alba (doba působení 72 hod.).<ref>MŽP (2007): Metodický pokyn ke stanovení ekotoxicity odpadů, věstník MŽP 4/2007 [Citováno 2008-11-24]. Dostupné z www: <http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPJMFL9Y99C</ref><br />
<br />
Ve vyhlášce jsou v příloze 3 také definovány pojmy: <br />
<br />
LC 50 - koncentrace, která způsobí úhyn 50 % testovacích ryb ve zvoleném časovém úseku.<br />
<br />
EC 50 - koncentrace, která způsobí úhyn nebo imobilizaci 50 % testovacích organismů (Daphnia magna).<br />
<br />
IC 50 - koncentrace, která způsobí 50-procentní inhibici růstu nebo růstové rychlosti řasové kultury nebo 50-procentní inhibici růstu kořene Sinapis alba ve srovnání s kontrolou ve zvoleném časovém úseku.<br />
<br />
Ekotoxicita se v naší legislativě vyskytuje ještě ve vyhlášce č. 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu, kde jsou stanovena kritéria na obsah škodlivin v odpadech využívaných na povrchu terénu a jsou zde uvedeny v příloze č. 10 i požadavky na výsledky v testech ekotoxicity <ref>294/2005 Sb. – Vyhláška Ministrstva životního prostředí o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu</ref>.<br />
<br />
===Ekotoxikologické testy===<br />
<br />
Jak již bylo řečeno v předchozím odstavci, ekotoxicita se dá zjišťovat tzv. ekotoxikologickými testy, kdy je testovaný organismus vystaven různým koncentracím testovaných látek, odpadů, půd atd. Reakce organismu na stres (smrt, inhibice fyziologických pochodů, pohybu, růstu atd.) je porovnávána s kontrolou, která testovanou látku neobsahuje. <br />
<br />
V poslední době se zjišťuje, že testy ekotoxicity, které se zakládají na testování vodných výluhů (jak je tomu právě v naší legislativě), nejsou dostačující z důvodu nízké vypovídací hodnoty o daném vzorku. Základním nedostatkem legislativně zavedených testů pro hodnocení nebezpečné vlastnosti H-14 je to, že pokud nebezpečná látka, kterou má test ekotoxicity odhalit a hodnotit, je ve vodě nerozpustná nebo rozpustná jen minimálně, pak ji testy s vodnými výluhy nemohou postihnout vůbec nebo jen ve velmi omezené míře. Ve většině vyspělých států je tento nedostatek již řešen zavedením nových metodik pro hodnocení ekotoxicity odpadů, především kontaktních testů, jejichž výsledky mají podstatně vyšší vypovídací schopnost pro pevnou matrici než hodnocení podle kvality vodného výluhu. Kontaktní testy jsou založeny na testování organismů přímo na pevné matrici. Norma ČSN EN 14735 <ref>ČSN EN 14735, Charakterizace odpadů – Příprava vzorků odpadu pro testy ekotoxicity (česká verze evropské normy EN 14735:2005 včetně opravy EN 14735:2005/AC:2006-06)</ref> „Charakterizace odpadu – příprava vzorků odpadů pro testy ekotoxicity“, která obsahuje definice, provedení a technické vybavení pro odběr vzorků odpadů, jejich transport, skladování, homogenizaci a extrakci a také seznam testů ekotoxicity kontaktních i s vodním výluhem. Kontaktní testy ekotoxicity se dle této normy dají provádět např. na chvostoskocích, roupicích, na vyšších rostlinách, nitrifikačních bakteriích atd. <ref>Matějů, V., Vosáhlová, S. , Kyclt, R. (2005): Stanovení ekotoxicity, Odpadové fórum 4/2005</ref><br />
<br />
== Témata ==<br />
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Kategorie:Rizika_a_dopady Rizika a dopapady]<br />
**[http://www.enviwiki.cz/wiki/Kategorie:Dopady_na_ekosyst%C3%A9my Dopady na ekosystémy]<br />
**[http://www.enviwiki.cz/wiki/Kategorie:P%C5%99%C3%ADrodn%C3%AD_rizika Přírodní rizika]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references /><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Odpady]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad Wikipedie- Odpad]<br />
<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Skládka Wikipedie - Skládka]<br />
<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Toxicita Wikipedie - Toxicita]<br />
<br />
[http://www.mzp.cz/AIS/web.nsf/pages/odpady_obaly Ministerstvo životního prostředí - legislativa pro odpady a obaly]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Buresovahhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ekotoxicita&diff=4657Ekotoxicita2008-11-24T20:47:02Z<p>Buresovah: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
<br />
===Definice===<br />
Ekotoxicita je obecně definována jako toxické působení na životní prostředí nebo také toxické působení na živé organismy.<br />
<br />
===Legislativa===<br />
<br />
V legislativě České republiky je ekotoxicita pod kódem H14 zahrnuta mezi nebezpečné vlastnosti odpadů ve vyhlášce MŽP č. 376/2001 Sb. o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů <ref>376/2001 Sb. - Vyhláška Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zdravotnictví o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů</ref>. V této vyhlášce se ekotoxicita definuje jako vlastnost, kterou mají odpady, které představují nebo mohou představovat akutní nebo pozdní nebezpečí pro jednu nebo více složek životního prostředí. Jako nebezpečný se dle vyhlášky hodnotí odpad, jehož vodný výluh vykazuje ve zkouškách akutní toxicity alespoň pro jeden z testovacích organismů při určené době působení testovaného odpadu hodnoty LC50 (EC50,IC50) menší než 10 ml.l-1. Jako testovací organismy se pro hodnocení ekotoxicity dle zákona použijí metody na rybách Poecilia reticulata nebo Brachydanio rerio (doba působení 96 hod.) <ref>ČSN EN ISO 7346-2 Jakost vod - Stanovení akutní letální toxicity pro sladkovodní ryby [Brachydanio rerio Hamilton-Buchanan (Teleostei, Cyprinidae)] - část 2: Obnovovací metoda</ref>/, perloočkách Daphnia magna (doba působení 48 hod.) <ref>ČSN EN ISO 6341 Jakost vod - Zkouška inhibice pohyblivosti Daphnia magna Straus (Cladocera, Crustacea) - Zkouška akutní toxicit</ref>/, řasách Raphidocelis subcapitata (Selenastrum capricornutum) nebo Scenedesmus subspicatus (doba působení 72 hod.) <ref>ČSN EN 28692 Jakost vod - Zkouška inhibice růstu sladkovodních řas Scenedesmus subspicatus a Selenastrum capricornutum (ISO 8692; 1989) </ref> a vyšších rostlinách Sinapis alba (doba působení 72 hod.).<ref>MŽP (2007): Metodický pokyn ke stanovení ekotoxicity odpadů, věstník MŽP 4/2007 [Citováno 2008-11-24]. Dostupné z www: <http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPJMFL9Y99C</ref><br />
<br />
Ve vyhlášce jsou v příloze 3 také definovány pojmy: <br />
<br />
LC 50 - koncentrace, která způsobí úhyn 50 % testovacích ryb ve zvoleném časovém úseku.<br />
<br />
EC 50 - koncentrace, která způsobí úhyn nebo imobilizaci 50 % testovacích organismů (Daphnia magna).<br />
<br />
IC 50 - koncentrace, která způsobí 50-procentní inhibici růstu nebo růstové rychlosti řasové kultury nebo 50-procentní inhibici růstu kořene Sinapis alba ve srovnání s kontrolou ve zvoleném časovém úseku.<br />
<br />
Ekotoxicita se v naší legislativě vyskytuje ještě ve vyhlášce č. 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu, kde jsou stanovena kritéria na obsah škodlivin v odpadech využívaných na povrchu terénu a jsou zde uvedeny v příloze č. 10 i požadavky na výsledky v testech ekotoxicity <ref>294/2005 Sb. – Vyhláška Ministrstva životního prostředí o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu</ref>.<br />
<br />
===Ekotoxikologické testy===<br />
<br />
Jak již bylo řečeno v předchozím odstavci, ekotoxicita se dá zjišťovat tzv. ekotoxikologickými testy, kdy je testovaný organismus vystaven různým koncentracím testovaných látek, odpadů, půd atd. Reakce organismu na stres (smrt, inhibice fyziologických pochodů, pohybu, růstu atd.) je porovnávána s kontrolou, která testovanou látku neobsahuje. <br />
<br />
V poslední době se zjišťuje, že testy ekotoxicity, které se zakládají na testování vodných výluhů (jak je tomu právě v naší legislativě), nejsou dostačující z důvodu nízké vypovídací hodnoty o daném vzorku. Základním nedostatkem legislativně zavedených testů pro hodnocení nebezpečné vlastnosti H-14 je to, že pokud nebezpečná látka, kterou má test ekotoxicity odhalit a hodnotit, je ve vodě nerozpustná nebo rozpustná jen minimálně, pak ji testy s vodnými výluhy nemohou postihnout vůbec nebo jen ve velmi omezené míře. Ve většině vyspělých států je tento nedostatek již řešen zavedením nových metodik pro hodnocení ekotoxicity odpadů, především kontaktních testů, jejichž výsledky mají podstatně vyšší vypovídací schopnost pro pevnou matrici než hodnocení podle kvality vodného výluhu. Kontaktní testy jsou založeny na testování organismů přímo na pevné matrici. Norma ČSN EN 14735 <ref>ČSN EN 14735, Charakterizace odpadů – Příprava vzorků odpadu pro testy ekotoxicity (česká verze evropské normy EN 14735:2005 včetně opravy EN 14735:2005/AC:2006-06)</ref> „Charakterizace odpadu – příprava vzorků odpadů pro testy ekotoxicity“, která obsahuje definice, provedení a technické vybavení pro odběr vzorků odpadů, jejich transport, skladování, homogenizaci a extrakci a také seznam testů ekotoxicity kontaktních i s vodním výluhem. Kontaktní testy ekotoxicity se dle této normy dají provádět např. na chvostoskocích, roupicích, na vyšších rostlinách, nitrifikačních bakteriích atd. <ref>Matějů, V., Vosáhlová, S. , Kyclt, R. (2005): Stanovení ekotoxicity, Odpadové fórum 4/2005</ref><br />
<br />
== Témata ==<br />
*Rizika a dopapady<br />
**Dopady na ekosystémy<br />
**Přírodní rizika<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references /><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Odpady]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpad Wikipedie- Odpad]<br />
<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Skládka Wikipedie - Skládka]<br />
<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Toxicita Wikipedie - Toxicita]<br />
<br />
[http://www.mzp.cz/AIS/web.nsf/pages/odpady_obaly Ministerstvo životního prostředí - legislativa pro odpady a obaly]<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina F]]</div>Buresovah