https://www.enviwiki.cz/w/api.php?action=feedcontributions&user=Bed%C5%99ich+Moldan&feedformat=atomEnviwiki - Příspěvky [cs]2024-03-28T09:24:06ZPříspěvkyMediaWiki 1.40.0https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_organizace&diff=658Mezinárodní organizace2008-01-31T08:12:50Z<p>Bedřich Moldan: /* Struktura mezinárodních organizací */</p>
<hr />
<div>Mezinárodní organizace zpravidla vzniká proto, že její tvůrci pociťují nutnost regulovat nějakou část vzájemných vztahů, pro kterou dosud nemají jiný adekvátní mechanismus, a pro kterou se vzhledem k četnosti jejího výskytu vyplatí zřídit trvalou organizační strukturu. Široce akceptovaná '''definice mezinárodní organizace''' zní: „Sdružení (minimálně tří) států, které na základě právního aktu, jímž bylo zřízeno (většinou mezinárodní smlouva), trvale vykonává pro členské státy určité úkoly, a to vlastním jménem a prostřednictvím vlastních orgánů.“ (Malenovský, 1997, str. 96). Tato definice zřetelně akcentuje roli států jako jednotlivých stavebních kamenů, které organizaci tvoří. Mezinárodní organizace, respektive přesněji mezinárodní mezivládní organizace (vznikají z vůle vlád a/nebo zákonodárných sborů) vystupují jako subjekty mezinárodního práva (tj. mají právní subjektivitu) a jsou aktivní jak v regionálním, tak v globálním měřítku.<br />
<br />
== Vymezení mezinárodních organizací ==<br />
<br />
Mezinárodní organizace patří mezi klíčové institucionální hráče mezinárodní komunity. Pro pochopení jejich role je třeba předem upozornit na jejich následující vlastnosti:<br />
*Mají mezinárodní právní subjektivitu – tj. jsou subjekty mezinárodního práva; na rozdíl od nestátních organizací s mezinárodním prvkem (např. Greenpeace nebo Amnesty International) nebo mezinárodních soukromých korporací. Právní subjektivita je obvykle výslovně stanovena v zakládajícím dokumentu organizace, ale existuje i teorie tzv. implicitní právní subjektivity, kde její existence vyplývá z úloh a struktury organizace i bez výslovného ukotvení v zakládajícím textu.<br />
*Pravomoci a struktura mezinárodní organizace jsou stanoveny v jejím zakládajícím dokumentu a jsou odvozeny od pravomocí zakládajících států (princip delegace pravomocí) – představa Bhutánu, Nepálu a Afgánistánu zakládajících organizaci pro mořskou dopravu je asi stejně absurdní, jako představa států subsaharské Afriky zakládajících agenturu pro mezinárodní regulaci chovu sobů.<br />
<br />
== Struktura mezinárodních organizací ==<br />
Jednotný „model“ pro vnitřní strukturu mezinárodních organizací neexistuje, je ale možné vystopovat společné znaky - viz [[Struktura mezinárodních organizací|podrobnější analýza]].<br />
<br />
== Klasifikace mezinárodních organizací ==<br />
<br />
Počet mezinárodních organizací je značný a záběr jejich činnosti nesmírně široký. Jejich klasifikaci a komparaci je věnována pozornost na poli mnoha společenských věd. Již jsme konstatovali, že mezinárodní organizace zpravidla vzniká na základě mezinárodní smlouvy. Ta obsahuje výčet členů, stanovuje jejich práva a povinnosti, zřizuje orgány a uvádí cíl činnosti organizace. Všichni členové mezinárodní organizace si jsou (nebo by si měli být) alespoň formálně rovni, mají stejná práva (výhody) a povinnosti. Reálně má proto největší vypovídací hodnotu o podobě organizace její organizační struktura, ze které se dá nejlépe „odečíst“ realita jejího fungování (včetně např. tak zásadní informace, jako kdo a proč stojí či může stát v jejím čele, kdo organizaci financuje, atd.).<br />
*[[Organizace spojených národů]]<br />
*[[Světová obchodní organizace, WTO]]<br />
*[[Rada Evropy]]<br />
<br />
== Způsob fungování ==<br />
<br />
Zástupci členských států se na půdě té které organizace pravidelně setkávají a na takovýchto setkáních jsou pak dohadovány obrysy budoucí spolupráce, přijímány, revidovány či odmítány strategie společných kroků. Velmi často se takováto jednání neúnosně protahují (zejména pokud má organizace velké množství členů), často je výsledkem nikoho neuspokojující kompromis, zejména pokud je výsledek závislý na hlasováním s požadovanou nadpoloviční (standardně dvoutřetinovou) většinou či pokud je požadována jednomyslnost.<br />
<br />
Negativní zkušenosti s takto (ne)fungujícím prostředím a vědomí neúčinnosti případného vystoupení z té či oné organizace (jaký smysl má například vystoupení z OSN, je-li to jediná globální organizace, kterou máme k dispozici?) vedou řadu členů mezinárodního společenství ke snaze obejít komplikované a byrokracií zásadně zpomalené mechanismy standardních mezinárodních organizací vytvořením „pružnějších“ neformálních struktur.<br />
<br />
Na rozdíl od často gigantických administrativních aparátů organizací typu Evropské unie, OSN či NATO se tyto struktury (většinou), vyznačují minimální administrativně-organizační složkou, často se jedná pouze o ad-hoc vytvořené struktury v podobě organizačních výborů setkání. Pro řešení nějakého konkrétního problému se na základě existence (alespoň minimálního) společného jmenovatele rozhodne skupina států konat (více či méně pravidelná) setkání, jejichž závěry většinou nepodléhají žádné schvalovací proceduře, a pro účastníky proto nejsou nikterak závazná. Takové setkání má často pozitivní výsledek již jenom proto, že se vůbec uskutečnilo.<br />
<br />
== Příklady aktivit ==<br />
<br />
*WB půjčuje ročně cca 20 mld USD, MMF s ní spolupracuje a dle rozborů ukládá státům podmínky pro poskytnutí půjček <br />
*WTO stanovuje pravidla mezinárodního obchodu. Jádrem systému jsou dohody signované většinou obchodujících států a ratifikované parlamenty. Vlivem průmyslově vyspělých států se zboží z rozvojových zemí nedostane na trh těchto států, a to zejména komodity s nižšími cenami.<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
http://www.env.cz/AIS/web.nsf/pages/organizace nebo: http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPEAFGRZ8F4<br />
<br />
Malenovský, J. (1997). ''Mezinárodní právo veřejné''. Brno: Právnická fakulta Masarykovy univerzity.<br />
<br />
Romancov, M. (2006) Neformální skupiny států In: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) ''Globalizace a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005 – 2007. pp 91 - 98. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X.<br />
<br />
Šlosarčík, I. (2006) Mezinárodní organizace In: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) ''Globalizace a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005 – 2007. pp 99 - 110. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X.</div>Bedřich Moldanhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Sv%C4%9Btov%C3%A1_komise_pro_%C5%BEivotn%C3%AD_prost%C5%99ed%C3%AD_a_rozvoj&diff=657Světová komise pro životní prostředí a rozvoj2008-01-31T07:40:39Z<p>Bedřich Moldan: </p>
<hr />
<div>World Comission on Environment and Development - WCED<br />
<br />
Komise pracovala tři roky pod vedením norské ministerské předsedkyně Gro Harlem Brundtlandové a v roce 1987 vydala závěrečnou zprávu o zhruba třech stech stranách nazvanou [[Naše společná budoucnost]]<br />
<br />
[[Kategorie:Pahýly]]</div>Bedřich Moldanhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_setk%C3%A1n%C3%AD_k_UR&diff=656Mezinárodní setkání k UR2008-01-31T07:29:45Z<p>Bedřich Moldan: </p>
<hr />
<div>Nejdůležitější mezinárodní setkání k problematice udržitelného rozvoje byla - v časové posloupnosti tato:<br />
<br />
== Celosvětové konference ==<br />
<br />
=== 1972 Stockholmská konference ===<br />
<br />
- viz [[Stockholmská konference]]<br />
<br />
=== 1979 Světová klimatická konference, Ženeva ===<br />
<br />
=== 1992 Summit Země v Riu de Janeiro ===<br />
<br />
- viz [[Summit Země Rio de Janeiro]]<br />
<br />
=== 1997 Rio+5 (UNGASS), New York ===<br />
<br />
- [[viz Rio+5]]<br />
<br />
=== 1997 Konference členských států Rámcové úmluvy o změně klimatu v Kjótu ===<br />
<br />
- [[Konference členských států Rámcové úmluvy o změně klimatu v Kjótu]]<br />
<br />
=== 2000 Summit tisíciletí, New York ===<br />
Konference schválila [[Rozvojové cíle milénia]]<br />
<br />
=== 2002 Konference OSN “Světový summit o udržitelném rozvoji” Johannesburg 2002 ===<br />
<br />
- [[Viz Světový summit o udržitelném rozvoji Johannesburg]]<br />
<br />
== Evropské konference ==<br />
<br />
Na evropské úrovni probíhají jednání v rámci Evropské hospodářské komise v rámci procesu nazvaného [[Životní prostředí pro Evropu]]<br />
<br />
=== 1991 Dobříš ===<br />
První konference evropských ministrů životní prostředí, iniciovaná československý ministrem Josefem Vavrouškem<br />
<br />
=== 1993 Luzern ===<br />
<br />
=== 1995 Sofia ===<br />
<br />
=== 1998 Aarhus ===<br />
<br />
=== 2003 Kyjev ===<br />
<br />
=== 2007 Bělehrad ===<br />
<br />
[[Kategorie: Mezinárodní politika UR]]</div>Bedřich Moldanhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_setk%C3%A1n%C3%AD_k_UR&diff=655Mezinárodní setkání k UR2008-01-31T07:29:13Z<p>Bedřich Moldan: </p>
<hr />
<div>Nejdůležitější mezinárodní setkání k problematice udržitelného rozvoje byla - v časové posloupnosti tato:<br />
<br />
== Celosvětové konference ==<br />
<br />
=== 1972 Stockholmská konference ===<br />
<br />
- viz [[Stockholmská konference]]<br />
<br />
=== 1979 Světová klimatická konference, Ženeva ===<br />
<br />
=== 1992 Summit Země v Riu de Janeiro ===<br />
<br />
- viz [[Summit Země Rio de Janeiro]]<br />
<br />
=== 1997 Rio+5 (UNGASS), New York ===<br />
<br />
- [[viz Rio+5]]<br />
<br />
=== 1997 Konference členských států Rámcové úmluvy o změně klimatu v Kjótu ===<br />
<br />
- [[Konference členských států Rámcové úmluvy o změně klimatu v Kjótu]]<br />
<br />
=== 2000 Summit tisíciletí, New York ===<br />
Konference schválila [[Rozvojové cíle milénia]]<br />
<br />
=== 2002 Konference OSN “Světový summit o udržitelném rozvoji” Johannesburg 2002 ===<br />
<br />
- [[Viz Světový summit o udržitelném rozvoji Johannesburg]]<br />
<br />
== Evropské konference ==<br />
<br />
Na evropské úrovni probíhají jednání v rámci Evropské hospodářské komise v rámci procesu nazvaného [[Životní prostředí pro Evropu]]<br />
<br />
=== 1991 Dobříš ===<br />
První konference evropských ministrů životní prostředí, iniciovaná československý ministrem Josefem Vavrouškem<br />
<br />
=== 1993 Luzern ===<br />
<br />
=== 1995 Sofia ===<br />
<br />
=== 1998 Aarhus ===<br />
<br />
=== 2003 Kyjev ===<br />
<br />
=== 2007 Bělehrad ===<br />
<br />
[[Kategorie:Mezinárodní politika UR]]</div>Bedřich Moldanhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Rio%2B5&diff=654Diskuse:Rio+52008-01-31T07:25:03Z<p>Bedřich Moldan: </p>
<hr />
<div>JDl:<br />
Tento text je třeba výrazně zpřehlednit, vybrat z textu jen podstatné myšlenky/fakta</div>Bedřich Moldanhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Udr%C5%BEiteln%C3%BD_rozvoj&diff=651Diskuse:Udržitelný rozvoj2008-01-30T22:54:15Z<p>Bedřich Moldan: Nová stránka: JDl: Tato stránky podle mne vyžaduje ještě významné úpravy ?: přidat při pilíře ? co jsou to Výukové cíle</p>
<hr />
<div>JDl:<br />
Tato stránky podle mne vyžaduje ještě významné úpravy <br />
<br />
?: přidat při pilíře<br />
? co jsou to Výukové cíle</div>Bedřich Moldanhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Udr%C5%BEiteln%C3%BD_rozvoj&diff=650Udržitelný rozvoj2008-01-30T22:52:54Z<p>Bedřich Moldan: </p>
<hr />
<div>== Vymezení pojmu ==<br />
<br />
=== WCED ===<br />
Zpráva [[WCED|Světové komise pro životní prostředí a rozvoj]] [[Naše společná budoucnost]] přinesla v roce 1987 definici trvale udržitelného rozvoje dnes již považovanou za klasickou (a stále nejlepší): "''Je to takový rozvoj, který zajistí naplnění potřeb současné společnosti, aniž by ohrozil možnost splnění potřeb generací příštích.''" Jinými slovy: ekonomický rozvoj, který nezničí základnu přírodních zdrojů a životní prostředí.<br />
<br />
=== Česko ===<br />
<br />
U nás byl termín definován přímo zákonem. Paragraf 6 zákona č. 17/Sb. z roku 1992 o životním prostředí zní: "''Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů''." Český termín udržitelný rozvoj je nejčastěji užívaným překladem anglického "sustainable development". Bylo by rovněž možno hovořit o rozvoji únosném.<br />
<br />
== Udržitelnost a rozvoj ==<br />
<br />
Spojení obou částí termínu, totiž udržitelnosti a rozvoje, je velmi důležité. Jedno bez druhého ztrácí smysl. Nesmíme totiž zapomenout, že myšlenka udržitelného rozvoje je odpovědí na základní rozpor, který se zdál být nepřekonatelný, totiž rozpor mezi hospodářským rozvojem určitého typu a ochranou životního prostředí. Termín [[udržitelný život]] znamená něco poněkud jiného. Klade důraz na život jako takový, nejen na život lidský, ale i na život ostatních organismů, k němuž je třeba mít úctu. Zdůrazňuje biocentrické hledisko na rozdíl od hlediska antropocentrického, které je podkladem myšlenky udržitelného rozvoje. (Článek 1 [[Deklarace z Rio de Janeira o životním prostředí a rozvoji|Deklarace z Ria]] zní: ”Lidské bytosti stojí v ohnisku zájmu o trvale udržitelný rozvoj. Mají právo na zdravý a produktivní život, který je v souladu s přírodou.”) Neklade důraz na hospodářský a civilizační rozvoj, ale na zachování důstojného a hodnotného života pro všechny živé organismy.<br />
<br />
Pojem udržitelný rozvoj nemá plně objektivní základ daný nezávislým vědeckým poznáním. Nejde o žádnou "pravdu" typu přírodovědeckých faktů nebo zákonů. Naopak, je to pojem normativní, má úzký vztah k lidským hodnotám. Tento vztah ovšem nespočívá jen v tom, že myšlenka udržitelnosti, přesněji řečeno jejího dosažení, implikuje určitou snahu po změně lidských hodnot, neboť zejména konkrétní situace lidí v daném regionu nebo v daném společenském kontextu zásadně určuje, jak je chápán smysl udržitelného rozvoje.<br />
<br />
Rozhodující roli tu hraje několik významných faktorů. Především záleží na kulturních a historických tradicích. Zcela jiné mají příslušníci zemí ovlivněných křesťanskou tradicí a jiné lidé z asijských zemí, s tradicí východních náboženství nebo islámu.<br />
<br />
Stejně významné jsou základní přírodní podmínky dané společnosti. Obyvatelé malých ostrovních států v tropickém moři mají jiný systém hodnot než lidé z Himálaje a opět zcela jiný mají obyvatelé deštných pralesů nebo arktických ledových pustin. Nezanedbatelná je i hustota obyvatelstva. Perspektivy Holanďanů se zásadně odlišují od perspektiv Američanů jenom proto, že průměrná hustota obyvatelstva v Nizozemsku je téměř dvacetkrát vyšší než ve Spojených státech.<br />
<br />
Důležité je také, jak je která země bohatá (vyjádřeno například úrovní příjmů na obyvatele) a jak je bohatství rozloženo. Bohaté země mají tendenci přikládat větší důležitost takzvaným postmateriálním hodnotám, které neříkají skoro nic obyvatelům nejchudších států nebo i chudým obyvatelům států bohatých. Myšlenka trvale udržitelného rozvoje patří právě do kategorie postmateriálních hodnot. Významným faktorem je dále sociální a politické uspořádání společnosti. Moderní demokratické státy se v tomto směru naprosto zásadně liší od tradičních společností uspořádaných hierarchicky. Klíčový význam má rovněž ekonomický systém dané země a celková ekonomická situace. V této souvislosti je především důležité, jak významný podíl v ekonomice země má zemědělský sektor a jak je tento sektor organizován. Jinými slovy, zásadní je, jakými pravidly se řídí využívání půdy. Zcela zvláštní situaci mají pak ty země, jejichž bohatství je založeno na vývozu některého významného přírodního zdroje jako například ropy.<br />
<br />
Přes všechny tyto rozdíly se světovému společenství podařilo shodnout se na určitém minimálním obsahu termínu trvale udržitelný rozvoj. Jeho vymezení není ani stručné, ani jednoduché, je v podstatě dáno celým obsáhlým tisícistránkovým textem [[Agenda 21|Agendy 21]]. Na konferenci v Riu byla rovněž přijata [[Deklarace z Rio de Janeira o životním prostředí a rozvoji|Deklarace]], která je jakýmsi nejstručnějším vyjádřením shody o tom, co obsahuje termín trvale udržitelný rozvoj. Z těchto dokumentů je možno odvodit obecně přijatelné vymezení tohoto konceptu.<br />
<br />
== Integrace čtyř základních komponent ==<br />
<br />
Udržitelnost zahrnuje dlouhodobou a globální perspektivu a že představuje integraci čtyř základních komponent, kterými jsou:<br />
<br />
*situace lidí jako jednotlivých osobností, <br />
*společenské instituce, <br />
*ekonomika, <br />
*životní prostředí. <br />
<br />
Jestliže analyzujeme Deklaraci z Ria de Janeiro, můžeme dospět k závěru, že základními prvky '''lidské dimenze''' trvalé udržitelnosti jsou: lidský rozvoj, starost o lidské zdraví, odstranění chudoby, rozumná demografická politika. <br />
<br />
'''Institucionálního rozměru''' se týkají tyto hlavní otázky: rovné podmínky pro všechny lidi a všechny státy, zvláštní situace rozvojových zemí, úloha občanů a států, veřejné uvědomění a účast veřejnosti, zájem o původní obyvatele, menšiny a velké skupiny obyvatel a pozornost k nim, mezinárodní spolupráce a mír, legislativa ochrany životního prostředí na úrovni jednotlivých států, posuzování vlivů staveb a činností na životní prostředí, mezinárodní právo a spolupráce mezi státy, informace, věda a budování místních kapacit.<br />
<br />
'''Ekonomický rozměr''' má tyto hlavní elementy: integrace ochrany životního prostředí do procesu ekonomického rozvoje, změna neudržitelných vzorců spotřeby, nové technologie, otevřený ekonomický systém, spravedlivé podmínky mezinárodního obchodu, zvláštní situace rozvojových zemí, internalizace nákladů spojených s ochranou životního prostředí a užívání ekonomických nástrojů, princip znečišťovatel platí. <br />
<br />
'''Ekologická dimenze''' zahrnuje: život v harmonii s přírodou, šetrné a správné využívání přírodních zdrojů, odpovědnost vůči jiným společnostem, odpovědnost vůči příštím generacím, společná, ale rozdílná odpovědnost jednotlivých zemí, princip předběžné opatrnosti. <br />
<br />
== Podstata koncepce ==<br />
<br />
Podstatou koncepce trvale udržitelného rozvoje je tedy integrace několika základních dimenzí civilizačního rozvoje. Udržitelnost rozvoje znamená, že musí být splněno několik základních podmínek. Každý rozvojový záměr musí být především průchodný ekonomicky, musí zaručovat trvalý ekonomický přínos. Druhou podmínkou je přijatelnost po stránce lidského a sociálního rozvoje. Záměr musí přispět k rozvoji lidské osobnosti, nesmí znamenat zátěž pro sociálně slabší vrstvy nebo přinést jakékoliv společenské napětí. Rozvoj musí být také ekologicky únosný, tzn. nesmí být významně snížena schopnost ekosféry poskytovat lidské společnosti potřebné služby a statky. Únosná kapacita prostředí a přírodních zdrojů nesmí být překročena.<br />
<br />
== Dynamická rovnováha ==<br />
<br />
Vznikající koncept udržitelného rozvoje vychází z představy dosažení dynamické rovnováhy v mnoha ohledech. Například uvažování v globálním měřítku má být ve vztahu [[Dynamická rovnováha|dynamické rovnováhy]] s lokální kulturou (viz známé heslo „Mysli globálně, jednej lokálně“). V praktické rovině je nutné vytvořit těsný vztah mezi čtyřmi dimenzemi udržitelného rozvoje, dosažení tohoto cíle vyžaduje dynamickou rovnováhu mezi:<br />
*výrobou a spotřebou<br />
*ekonomií a životním prostředím<br />
*rozvojem a ochranou.<br />
Zvláštní povaha rovnováhy mezi těmito faktory se bude lišit mezi rozvojovými zeměmi Jihu a průmyslovými státy Severu.<br />
<br />
== Výukové cíle ==<br />
<br />
*Rozvinout pochopení vznikajícího konceptu udržitelného rozvoje<br />
*Analyzovat hodnotový základ skrytý za různými interpretacemi udržitelného rozvoje<br />
*Uvědomit si rozdíly v pojetí udržitelného rozvoje mezi zeměmi Severu a Jihu<br />
*Vytvořit si vlastní definici udržitelného rozvoje<br />
*Pochopit vztah [http://www.czp.cuni.cz/knihovna/UNDP_sbornik/default.htm České republiky k udržitelnému rozvoji]<br />
<br />
== Příklady pro výuku ==<br />
<br />
Čtení z časopisu Bedrník, téma [http://www.czp.cuni.cz/enviwikidata/HK/Udrzitelny_rozvoj.pdf Co je udržitelný rozvoj?]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
[http://www.env.cz/osv/edice.nsf/e26dd68a7c931e61c1256fbe0033a4ee/b56f757c1507c286c12570500034ba62?OpenDocument Agenda 21] - tři hlavní problémy udržitelného rozvoje byly diskutovány na mezinárodní konferenci v Riu de Janeiro, v Brazílii r. 1992. Je známá jako Konference o životním prostředí a rozvoji OSN – nebo jako Světový summit. Tohoto setkání se zúčastnilo více než 150 hlav států; projednali a odsouhlasili zde světový akční plán udržitelného rozvoje zvaný Agenda 21. Světový summit navštívilo téměř 50 000 oficiálních pozorovatelů a občanů, kteří se setkali na oficiálních i neoficiálních setkáních a seminářích v rámci Globálního Fóra.<br />
<br />
Bruntlandová, Gro Harlem, překlad Korčák P.: „Naše společná budoucnost“, Praha, Academia 1991. ISBN: 80-85368-07-02<br />
<br />
Herber V. ''Krajinná ekologie'', [http://www.herber.webz.cz/www-krajinna_ekologie/trvala_udrzitelnost.html#C3 Trvalá udržitelnost]. MU Brno. [Citováno 2007-01-26] Dostupné z www: <http://www.herber.webz.cz/www-krajinna_ekologie/index.html><br />
<br />
Remtová, K. ''Výkladový slovník odborných termínů USV.'' [Citováno 2007-01-26] Dostupné z www: <http://www.slovnik-usv.info/index.php?option=com_glossary&Itemid=26> - nejdůležitější a nejčastěji se vyskytující pojmy v oblasti strategie udržitelného rozvoje.<br />
<br />
UNESCO (2002): [http://www.unesco.org/education/tlsf/ ''Teaching and Learning for a Sustainable Future'']. A Multimedia Teacher Education Programme. Překlad a úpravy pro teto text: Dlouhá, J.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
[http://www.fi.muni.cz/~tomp/envi/avantgo/page5.html Trvale udržitelný rozvoj] - výukový modul Masarykovy univerzity</div>Bedřich Moldanhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Udr%C5%BEiteln%C3%BD_rozvoj&diff=649Udržitelný rozvoj2008-01-30T22:50:55Z<p>Bedřich Moldan: </p>
<hr />
<div>== Vymezení pojmu ==<br />
<br />
=== WCED ===<br />
Zpráva [[WCED|Světové komise pro životní prostředí a rozvoj]] [[Naše společná budoucnost]] přinesla v roce 1987 definici trvale udržitelného rozvoje dnes již považovanou za klasickou (a stále nejlepší): "''Je to takový rozvoj, který zajistí naplnění potřeb současné společnosti, aniž by ohrozil možnost splnění potřeb generací příštích.''" Jinými slovy: ekonomický rozvoj, který nezničí základnu přírodních zdrojů a životní prostředí.<br />
<br />
=== Česko ===<br />
<br />
U nás byl termín definován přímo zákonem. Paragraf 6 zákona č. 17/Sb. z roku 1992 o životním prostředí zní: "''Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů''." Český termín udržitelný rozvoj je nejčastěji užívaným překladem anglického "sustainable development". Bylo by rovněž možno hovořit o rozvoji únosném.<br />
<br />
<br />
== Udržitelnost a rozvoj ==<br />
<br />
Spojení obou částí termínu, totiž udržitelnosti a rozvoje, je velmi důležité. Jedno bez druhého ztrácí smysl. Nesmíme totiž zapomenout, že myšlenka udržitelného rozvoje je odpovědí na základní rozpor, který se zdál být nepřekonatelný, totiž rozpor mezi hospodářským rozvojem určitého typu a ochranou životního prostředí. Termín [[udržitelný život]] znamená něco poněkud jiného. Klade důraz na život jako takový, nejen na život lidský, ale i na život ostatních organismů, k němuž je třeba mít úctu. Zdůrazňuje biocentrické hledisko na rozdíl od hlediska antropocentrického, které je podkladem myšlenky udržitelného rozvoje. (Článek 1 [[Deklarace z Rio de Janeira]] zní: ”Lidské bytosti stojí v ohnisku zájmu o trvale udržitelný rozvoj. Mají právo na zdravý a produktivní život, který je v souladu s přírodou.”) Neklade důraz na hospodářský a civilizační rozvoj, ale na zachování důstojného a hodnotného života pro všechny živé organismy.<br />
<br />
Pojem udržitelný rozvoj nemá plně objektivní základ daný nezávislým vědeckým poznáním. Nejde o žádnou "pravdu" typu přírodovědeckých faktů nebo zákonů. Naopak, je to pojem normativní, má úzký vztah k lidským hodnotám. Tento vztah ovšem nespočívá jen v tom, že myšlenka udržitelnosti, přesněji řečeno jejího dosažení, implikuje určitou snahu po změně lidských hodnot, neboť zejména konkrétní situace lidí v daném regionu nebo v daném společenském kontextu zásadně určuje, jak je chápán smysl udržitelného rozvoje.<br />
<br />
Rozhodující roli tu hraje několik významných faktorů. Především záleží na kulturních a historických tradicích. Zcela jiné mají příslušníci zemí ovlivněných křesťanskou tradicí a jiné lidé z asijských zemí, s tradicí východních náboženství nebo islámu.<br />
<br />
Stejně významné jsou základní přírodní podmínky dané společnosti. Obyvatelé malých ostrovních států v tropickém moři mají jiný systém hodnot než lidé z Himálaje a opět zcela jiný mají obyvatelé deštných pralesů nebo arktických ledových pustin. Nezanedbatelná je i hustota obyvatelstva. Perspektivy Holanďanů se zásadně odlišují od perspektiv Američanů jenom proto, že průměrná hustota obyvatelstva v Nizozemsku je téměř dvacetkrát vyšší než ve Spojených státech.<br />
<br />
Důležité je také, jak je která země bohatá (vyjádřeno například úrovní příjmů na obyvatele) a jak je bohatství rozloženo. Bohaté země mají tendenci přikládat větší důležitost takzvaným postmateriálním hodnotám, které neříkají skoro nic obyvatelům nejchudších států nebo i chudým obyvatelům států bohatých. Myšlenka trvale udržitelného rozvoje patří právě do kategorie postmateriálních hodnot. Významným faktorem je dále sociální a politické uspořádání společnosti. Moderní demokratické státy se v tomto směru naprosto zásadně liší od tradičních společností uspořádaných hierarchicky. Klíčový význam má rovněž ekonomický systém dané země a celková ekonomická situace. V této souvislosti je především důležité, jak významný podíl v ekonomice země má zemědělský sektor a jak je tento sektor organizován. Jinými slovy, zásadní je, jakými pravidly se řídí využívání půdy. Zcela zvláštní situaci mají pak ty země, jejichž bohatství je založeno na vývozu některého významného přírodního zdroje jako například ropy.<br />
<br />
Přes všechny tyto rozdíly se světovému společenství podařilo shodnout se na určitém minimálním obsahu termínu trvale udržitelný rozvoj. Jeho vymezení není ani stručné, ani jednoduché, je v podstatě dáno celým obsáhlým tisícistránkovým textem [[Agenda 21|Agendy 21]]. Na konferenci v Riu byla rovněž přijata [[Deklarace z Rio de Janeira o životním prostředí a rozvoji|Deklarace]], která je jakýmsi nejstručnějším vyjádřením shody o tom, co obsahuje termín trvale udržitelný rozvoj. Z těchto dokumentů je možno odvodit obecně přijatelné vymezení tohoto konceptu.<br />
<br />
<br />
== Integrace čtyř základních komponent ==<br />
<br />
Udržitelnost zahrnuje dlouhodobou a globální perspektivu a že představuje integraci čtyř základních komponent, kterými jsou:<br />
<br />
*situace lidí jako jednotlivých osobností, <br />
*společenské instituce, <br />
*ekonomika, <br />
*životní prostředí. <br />
<br />
Jestliže analyzujeme Deklaraci z Ria de Janeiro, můžeme dospět k závěru, že základními prvky '''lidské dimenze''' trvalé udržitelnosti jsou: lidský rozvoj, starost o lidské zdraví, odstranění chudoby, rozumná demografická politika. <br />
<br />
'''Institucionálního rozměru''' se týkají tyto hlavní otázky: rovné podmínky pro všechny lidi a všechny státy, zvláštní situace rozvojových zemí, úloha občanů a států, veřejné uvědomění a účast veřejnosti, zájem o původní obyvatele, menšiny a velké skupiny obyvatel a pozornost k nim, mezinárodní spolupráce a mír, legislativa ochrany životního prostředí na úrovni jednotlivých států, posuzování vlivů staveb a činností na životní prostředí, mezinárodní právo a spolupráce mezi státy, informace, věda a budování místních kapacit.<br />
<br />
'''Ekonomický rozměr''' má tyto hlavní elementy: integrace ochrany životního prostředí do procesu ekonomického rozvoje, změna neudržitelných vzorců spotřeby, nové technologie, otevřený ekonomický systém, spravedlivé podmínky mezinárodního obchodu, zvláštní situace rozvojových zemí, internalizace nákladů spojených s ochranou životního prostředí a užívání ekonomických nástrojů, princip znečišťovatel platí. <br />
<br />
'''Ekologická dimenze''' zahrnuje: život v harmonii s přírodou, šetrné a správné využívání přírodních zdrojů, odpovědnost vůči jiným společnostem, odpovědnost vůči příštím generacím, společná, ale rozdílná odpovědnost jednotlivých zemí, princip předběžné opatrnosti. <br />
<br />
<br />
== Podstate koncepce ==<br />
<br />
Podstatou koncepce trvale udržitelného rozvoje je tedy integrace několika základních dimenzí civilizačního rozvoje. Udržitelnost rozvoje znamená, že musí být splněno několik základních podmínek. Každý rozvojový záměr musí být především průchodný ekonomicky, musí zaručovat trvalý ekonomický přínos. Druhou podmínkou je přijatelnost po stránce lidského a sociálního rozvoje. Záměr musí přispět k rozvoji lidské osobnosti, nesmí znamenat zátěž pro sociálně slabší vrstvy nebo přinést jakékoliv společenské napětí. Rozvoj musí být také ekologicky únosný, tzn. nesmí být významně snížena schopnost ekosféry poskytovat lidské společnosti potřebné služby a statky. Únosná kapacita prostředí a přírodních zdrojů nesmí být překročena.<br />
<br />
== Dynamická rovnováha ==<br />
<br />
Vznikající koncept udržitelného rozvoje vychází z představy dosažení dynamické rovnováhy v mnoha ohledech. Například uvažování v globálním měřítku má být ve vztahu [[Dynamická rovnováha|dynamické rovnováhy]] s lokální kulturou (viz známé heslo „Mysli globálně, jednej lokálně“). V praktické rovině je nutné vytvořit těsný vztah mezi čtyřmi dimenzemi udržitelného rozvoje, dosažení tohoto cíle vyžaduje dynamickou rovnováhu mezi:<br />
*výrobou a spotřebou<br />
*ekonomií a životním prostředím<br />
*rozvojem a ochranou.<br />
Zvláštní povaha rovnováhy mezi těmito faktory se bude lišit mezi rozvojovými zeměmi Jihu a průmyslovými státy Severu.<br />
<br />
== Výukové cíle ==<br />
<br />
*Rozvinout pochopení vznikajícího konceptu udržitelného rozvoje<br />
*Analyzovat hodnotový základ skrytý za různými interpretacemi udržitelného rozvoje<br />
*Uvědomit si rozdíly v pojetí udržitelného rozvoje mezi zeměmi Severu a Jihu<br />
*Vytvořit si vlastní definici udržitelného rozvoje<br />
*Pochopit vztah [http://www.czp.cuni.cz/knihovna/UNDP_sbornik/default.htm České republiky k udržitelnému rozvoji]<br />
<br />
== Příklady pro výuku ==<br />
<br />
Čtení z časopisu Bedrník, téma [http://www.czp.cuni.cz/enviwikidata/HK/Udrzitelny_rozvoj.pdf Co je udržitelný rozvoj?]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
[http://www.env.cz/osv/edice.nsf/e26dd68a7c931e61c1256fbe0033a4ee/b56f757c1507c286c12570500034ba62?OpenDocument Agenda 21] - tři hlavní problémy udržitelného rozvoje byly diskutovány na mezinárodní konferenci v Riu de Janeiro, v Brazílii r. 1992. Je známá jako Konference o životním prostředí a rozvoji OSN – nebo jako Světový summit. Tohoto setkání se zúčastnilo více než 150 hlav států; projednali a odsouhlasili zde světový akční plán udržitelného rozvoje zvaný Agenda 21. Světový summit navštívilo téměř 50 000 oficiálních pozorovatelů a občanů, kteří se setkali na oficiálních i neoficiálních setkáních a seminářích v rámci Globálního Fóra.<br />
<br />
Bruntlandová, Gro Harlem, překlad Korčák P.: „Naše společná budoucnost“, Praha, Academia 1991. ISBN: 80-85368-07-02<br />
<br />
Herber V. ''Krajinná ekologie'', [http://www.herber.webz.cz/www-krajinna_ekologie/trvala_udrzitelnost.html#C3 Trvalá udržitelnost]. MU Brno. [Citováno 2007-01-26] Dostupné z www: <http://www.herber.webz.cz/www-krajinna_ekologie/index.html><br />
<br />
Remtová, K. ''Výkladový slovník odborných termínů USV.'' [Citováno 2007-01-26] Dostupné z www: <http://www.slovnik-usv.info/index.php?option=com_glossary&Itemid=26> - nejdůležitější a nejčastěji se vyskytující pojmy v oblasti strategie udržitelného rozvoje.<br />
<br />
UNESCO (2002): [http://www.unesco.org/education/tlsf/ ''Teaching and Learning for a Sustainable Future'']. A Multimedia Teacher Education Programme. Překlad a úpravy pro teto text: Dlouhá, J.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
[http://www.fi.muni.cz/~tomp/envi/avantgo/page5.html Trvale udržitelný rozvoj] - výukový modul Masarykovy univerzity</div>Bedřich Moldanhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Historie_politiky_udr%C5%BEiteln%C3%A9ho_rozvoje&diff=648Historie politiky udržitelného rozvoje2008-01-30T22:30:42Z<p>Bedřich Moldan: </p>
<hr />
<div>V historii politiky udržitelného rozvoje hrály významnou roli některé události:<br />
<br />
=== Mlčící jaro ===<br />
<br />
Vážné potíže v životním prostředí se v mnoha zemích začaly projevovat na začátku šedesátých let. Už to nebyly jen izolované případy jednotlivých smogových epizod nebo znečištěných řek, ohrožena začala být sama základna života. Jednou z klíčových knih šedesátých let se stalo Mlčící jaro americké bioložky Rachel Carsonové z roku 1962, sugestivně rozvíjející vizi totální katastrofy, k níž by mohlo vést další neuvážené používání DDT. Ta kniha vzrušila veřejné mínění a má značnou zásluhu na tom, že se ochrana životního prostředí začala stávat hnutím.<br />
<br />
== Římský klub ==<br />
<br />
Římský klub byl založen v roce 1968 jako sdružení významných osobností z různých zemí, které se zabývají problematikou udržitelného rozvoje. Význemnou roli hrály publikace, vydané touto organizací. Nejznámějšími jsou:<br />
<br />
=== Meze růstu ===<br />
Publikace vyšla v roce 1972 pod vedením D. Meadowsové. Diskutuje hlubších příčiny ohrožení prostředí a zaměřuje se na vztahy mezi hospodářským růstem, životní úrovní, chudobou a ochranou životního prostředí. Klíčové otázky sugestivně položil známý kolektiv autorů sdružených v Římském klubu.<br />
<br />
=== Překročení mezí ===<br />
<br />
Autoři Mezí růstu po dvaceti letech (1992) znovu analyzovali situaci. Usoudili, že lidé mají od roku 1992 nějakých dalších dvacet let na to, aby nepříznivé globální trendy zvrátili. Pokud se to nepodaří, pak by podle této analýzy katastrofa přece jen přišla.<br />
<br />
== Naše společná budoucnost ==<br />
- viz [[Naše společná budoucnost]]<br />
<br />
== Agenda 21 ==<br />
<br />
Nejrozsáhlejším a nejdůležitějším výsledkem konfernce [[UNCED]] je Agenda 21, akční plán o čtyřiceti kapitolách.<br />
<br />
Strategický plán jak v globálním měřítku dosáhnout sladění hospodářského a civilizačního rozvoje na straně jedné a účinné ochrany přírodních zdrojů, životního prostředí a přírody na straně druhé – Agenda 21 - se stal po konferenci v Riu všeobecně uznávaným jako jedno ze základních vodítek pro další hospodářský růst a celkový civilizační pokrok: lidstvo musí dosáhnout udržitelnosti svého rozvoje (sustainability), jinak hrozí vážná nebezpečí spojená s rostoucím narušením globálních biosférických systémů.<br />
<br />
*[http://www.env.cz/osv/edice.nsf/e26dd68a7c931e61c1256fbe0033a4ee/b56f757c1507c286c12570500034ba62?OpenDocument Český text Agendy 21]<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Související články ===<br />
<br />
* [[Mezinárodní setkání k UR]]<br />
* [[Mezinárodní organizace]]<br />
* [[Mezinárodní dohody k UR]]<br />
<br />
[[Kategorie:Mezinárodní politika UR]]</div>Bedřich Moldanhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Na%C5%A1e_spole%C4%8Dn%C3%A1_budoucnost&diff=647Naše společná budoucnost2008-01-30T22:29:00Z<p>Bedřich Moldan: </p>
<hr />
<div>Výsledná práce [[WCED|Světové komise pro životní prostředí a rozvoj]]. Říká se jí také „zpráva Brundtlandové“. <br />
<br />
Její výsledek zní: Ekonomický rozvoj se v žádném případě nesmí zastavit, naděje je naopak v jeho urychlení. Je však třeba změnit jeho podobu: rozvoj se musí stát trvale udržitelným. Na podzim roku 1987 předložila komise Brundtlandové svou zprávu Naše společná budoucnost 42. zasedání Valného shromáždění OSN. V textu této zprávy se poprvé objevil výraz [[udržitelný rozvoj]].<br />
<br />
''Meze růstu'' dospěly k tomu, že zátěž prostředí je přímo úměrná počtu lidí a jejich materiální úrovni, která je výsledkem hospodářského růstu. Základem pro tento závěr bylo zjištění, že ukazatele znečištění a čerpání zdrojů na jedné straně a ukazatele produkce, spotřeby, hospodářského výkonu ([[hrubý domácí produkt]]) a podobně na straně druhé rostly paralelně po celou sledovanou dobu, tedy od začátku století až do konce šedesátých let.<br />
<br />
Koncepce [[udržitelný rozvoj|udržitelného rozvoje]] přichází s tím, že tato zdánlivě fatální rovnoběžnost není nevyhnutelná. Celková zátěž prostředí totiž závisí ještě na třetím faktoru, jímž je [[ekologická náročnost technologických postupů]], které zajišťují danou životní úroveň. Hospodářský růst, tak jak je měřen hrubým domácím produktem, může pokračovat, aniž by se úměrně zvyšovala zátěž prostředí. Spotřeba energie, materiálů, produkce odpadů nemusí růst - dokonce se může snižovat.</div>Bedřich Moldanhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Na%C5%A1e_spole%C4%8Dn%C3%A1_budoucnost&diff=646Naše společná budoucnost2008-01-30T22:26:22Z<p>Bedřich Moldan: Nová stránka: Říká se jí také „zpráva Brundtlandové“. Její výsledek zní: Ekonomický rozvoj se v žádném případě nesmí zastavit, naděje je naopak v jeho urychlení. Je však...</p>
<hr />
<div>Říká se jí také „zpráva Brundtlandové“. <br />
<br />
Její výsledek zní: Ekonomický rozvoj se v žádném případě nesmí zastavit, naděje je naopak v jeho urychlení. Je však třeba změnit jeho podobu: rozvoj se musí stát trvale udržitelným. Na podzim roku 1987 předložila komise Brundtlandové svou zprávu Naše společná budoucnost 42. zasedání Valného shromáždění OSN. V textu této zprávy se poprvé objevil výraz [[udržitelný rozvoj]].<br />
<br />
''Meze růstu'' dospěly k tomu, že zátěž prostředí je přímo úměrná počtu lidí a jejich materiální úrovni, která je výsledkem hospodářského růstu. Základem pro tento závěr bylo zjištění, že ukazatele znečištění a čerpání zdrojů na jedné straně a ukazatele produkce, spotřeby, hospodářského výkonu ([[hrubý domácí produkt]]) a podobně na straně druhé rostly paralelně po celou sledovanou dobu, tedy od začátku století až do konce šedesátých let.<br />
<br />
Koncepce [[udržitelný rozvoj|udržitelného rozvoje]] přichází s tím, že tato zdánlivě fatální rovnoběžnost není nevyhnutelná. Celková zátěž prostředí totiž závisí ještě na třetím faktoru, jímž je [[ekologická náročnost technologických postupů]], které zajišťují danou životní úroveň. Hospodářský růst, tak jak je měřen hrubým domácím produktem, může pokračovat, aniž by se úměrně zvyšovala zátěž prostředí. Spotřeba energie, materiálů, produkce odpadů nemusí růst - dokonce se může snižovat.</div>Bedřich Moldanhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=WCED&diff=645WCED2008-01-30T22:21:02Z<p>Bedřich Moldan: Přesměrováno na Světová komise pro životní prostředí a rozvoj</p>
<hr />
<div>#REDIRECT [[Světová komise pro životní prostředí a rozvoj]]</div>Bedřich Moldanhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Sv%C4%9Btov%C3%A1_komise_pro_%C5%BEivotn%C3%AD_prost%C5%99ed%C3%AD_a_rozvoj&diff=644Světová komise pro životní prostředí a rozvoj2008-01-30T22:20:09Z<p>Bedřich Moldan: Nová stránka: World Comission on Environment and Development - WCED Komise pracovala tři roky pod vedením norské ministerské předsedkyně Gro Harlem Brundtlandové a v roce 1987 vydala záv...</p>
<hr />
<div>World Comission on Environment and Development - WCED<br />
<br />
Komise pracovala tři roky pod vedením norské ministerské předsedkyně Gro Harlem Brundtlandové a v roce 1987 vydala závěrečnou zprávu o zhruba třech stech stranách nazvanou [[Naše společná budoucnost]]<br />
<br />
[[Kategorie:Pahýl]]</div>Bedřich Moldanhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Trvale_udr%C5%BEiteln%C3%BD_rozvoj&diff=643Trvale udržitelný rozvoj2008-01-30T22:14:14Z<p>Bedřich Moldan: Stránka Trvale udržitelný rozvoj přemístěna na stránku Udržitelný rozvoj</p>
<hr />
<div>#REDIRECT [[Udržitelný rozvoj]]</div>Bedřich Moldanhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Udr%C5%BEiteln%C3%BD_rozvoj&diff=642Udržitelný rozvoj2008-01-30T22:14:14Z<p>Bedřich Moldan: Stránka Trvale udržitelný rozvoj přemístěna na stránku Udržitelný rozvoj</p>
<hr />
<div>Jednotná definice trvale udržitelného rozvoje, na které by se všichni shodli, neexistuje, a možná není žádné ani zapotřebí. Je tomu tak proto, že pojem „udržitelný rozvoj“ se týká procesu změny a je velmi závislý na lokálním kontextu, potřebách a zájmech. „Vznikajícím konceptem“ je udržitelný rozvoj ve dvou ohledech, za prvé protože je relativně nový a vzniká současně s tím, jak se učíme porozumět jeho širokým důsledkům na všechny aspekty našeho života; a za druhé protože jeho významy vznikají a rozvíjejí se v závislosti na místním kontextu.<br />
<br />
O konceptu udržitelného rozvoje se v současnosti často jedná na vládní úrovni, mezi podnikateli, v rámci vzdělávacích institucí a nevládních organizací po celém světě. Také na akademické půdě se diskutuje o významu udržitelného rozvoje a o potřebě integrovat ekologické a ekonomické principy do osobního a společenského rozhodování.<br />
<br />
== Co je trvale udržitelný rozvoj? ==<br />
<br />
Termín „trvale udržitelný rozvoj“ byl popularizován Světovou komisí pro životní prostředí a rozvoj (WCED) ve zprávě „Naše společná budoucnost“ z r. 1987. Tato kniha je známa pod názvem „Zpráva Bruntlandové“ po tehdejší předsedkyni Komise Gro Harlem Bruntlandové.<br />
<br />
Cílem komise bylo najít praktická řešení problémů životního prostředí a rozvoje ve světě. Měla zvláště tři cíle:<br />
*znovu zkoumat kritické problémy životního prostředí a rozvoje a formulovat realistické návrhy, jak s nimi nakládat<br />
*navrhnout nové formy mezinárodní spolupráce v těchto záležitostech, které by měly vliv na politiku a akce směřující k žádoucím změnám<br />
*zlepšit porozumění a vůli k akci u jednotlivců, nevládních organizací, podniků, institucí a vlád.<br />
<br />
Naše společná budoucnost byla napsána po třech letech veřejných slyšení a s využitím více než pěti set písemných návrhů. Komisaři z více než jedenadvaceti zemí analyzovali tento materiál, a závěrečná zpráva byla předána Valnému shromáždění OSN v r. 1987.<br />
<br />
== Různé definice a hodnoty ==<br />
<br />
Definice udržitelného rozvoje navržená ve Zprávě Bruntlandové a diskutovaná v rámci dalších mezinárodních konferencí byla přijata mnoha zeměmi. Přesto myšlenka „uspokojování potřeb současných generací aniž by byly ohroženy potřeby generací příštích“ byla interpretována mnoha různými způsoby. V současné době existuje více než sto definic udržitelného rozvoje.<br />
<br />
Některé definice se snaží zkonkretizovat poněkud příliš širokou definici Bruntlandové, jiné se zase různým způsobem zaměřují na sociální, ekonomické, ekologické a politické souvislosti udržitelného rozvoje. V poslední době se hledají takové [[Praktické principy udržitelného rozvoje|'''principy udržitelného rozvoje''']], které slouží praxi jeho naplňování.<br />
<br />
Udržitelný rozvoj spíše „regulativní ideou“, která modifikuje dílčí přístupy a oborové pohledy v mnoha oblastech. Proto jeho pochopení nemůže být konečné, je dobré zaujmout [[Strategie postupného vymezování pojmu TUR|strategii postupného vymezování pojmu TUR]] a chápat ji jako neuzavřený proces.<br />
<br />
== Hlavní globální problémy lidstva ==<br />
<br />
Naše společná budoucnost podávala zprávu o mnoha globálních záležitostech a doporučovala, aby se v zájmu udržitelného rozvoje urychleně vyvíjely aktivity v šesti klíčových oblastech. Tak by mělo být zajištěno, že „budou uspokojeny současné potřeby aniž by bylo ohroženo uspokojování potřeb příštích generací“. Identifikovala hlavní globální problémy lidstva, a to:<br />
*populace a lidské zdroje;<br />
*průmysl<br />
*potravní bezpečnost<br />
*druhy organismů a ekosystémy<br />
*problémy urbanizovaných oblastí<br />
*péče o krajinu<br />
*energie<br />
*konflikty a degradace životního prostředí.<br />
<br />
(Zpráva Bruntlandové „Naše společná budoucnost“)<br />
<br />
Vytčené hlavní problémy – a mnoho dalších podobných – byly diskutovány na [[Mezinárodní setkání k UR | dalších mezinárodních konferencích]].<br />
<br />
== Čtyři dimenze udržitelného rozvoje ==<br />
<br />
Udržitelný rozvoj vyžaduje současný a vyrovnaný pokrok ve čtyřech oblastech, které jsou relativně nezávislé:<br />
*sociální<br />
*ekonomické<br />
*ekologické<br />
*politické<br />
<br />
Například, pokud má být ekonomický rozvoj udržitelný:<br />
*nemůže zanedbávat omezení daná životním prostředím a nebo být založen na destrukci přírodních zdrojů<br />
*nemůže být úspěšný bez současného rozvoje sociálních zdrojů<br />
*bude vyžadovat transformaci existující průmyslové základny a vývoj technologií přátelských vůči prostředí<br />
*musí zvážit potřeby všech druhů a jejich právo na stejnou kvalitu života a podíl na zdrojích<br />
*musí podpořit spravedlnost mezi lidmi, takže každý by měl stejný přístup ke zdrojům a kvalitě života<br />
*musí brát v úvahu potřeby příštích generací.<br />
<br />
== Dynamická rovnováha ==<br />
<br />
Vznikající koncept udržitelného rozvoje vychází z představy dosažení dynamické rovnováhy v mnoha ohledech. Například uvažování v globálním měřítku má být ve vztahu [[Dynamická rovnováha|dynamické rovnováhy]] s lokální kulturou (viz známé heslo „Mysli globálně, jednej lokálně“). V praktické rovině je nutné vytvořit těsný vztah mezi čtyřmi dimenzemi udržitelného rozvoje, dosažení tohoto cíle vyžaduje dynamickou rovnováhu mezi:<br />
*výrobou a spotřebou<br />
*ekonomií a životním prostředím<br />
*rozvojem a ochranou.<br />
Zvláštní povaha rovnováhy mezi těmito faktory se bude lišit mezi rozvojovými zeměmi Jihu a průmyslovými státy Severu.<br />
<br />
== Výukové cíle ==<br />
<br />
*Rozvinout pochopení vznikajícího konceptu udržitelného rozvoje<br />
*Analyzovat hodnotový základ skrytý za různými interpretacemi udržitelného rozvoje<br />
*Uvědomit si rozdíly v pojetí udržitelného rozvoje mezi zeměmi Severu a Jihu<br />
*Vytvořit si vlastní definici udržitelného rozvoje<br />
*Pochopit vztah [http://www.czp.cuni.cz/knihovna/UNDP_sbornik/default.htm České republiky k udržitelnému rozvoji]<br />
<br />
== Příklady pro výuku ==<br />
<br />
Čtení z časopisu Bedrník, téma [http://www.czp.cuni.cz/enviwikidata/HK/Udrzitelny_rozvoj.pdf Co je udržitelný rozvoj?]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
[http://www.env.cz/osv/edice.nsf/e26dd68a7c931e61c1256fbe0033a4ee/b56f757c1507c286c12570500034ba62?OpenDocument Agenda 21] - tři hlavní problémy udržitelného rozvoje byly diskutovány na mezinárodní konferenci v Riu de Janeiro, v Brazílii r. 1992. Je známá jako Konference o životním prostředí a rozvoji OSN – nebo jako Světový summit. Tohoto setkání se zúčastnilo více než 150 hlav států; projednali a odsouhlasili zde světový akční plán udržitelného rozvoje zvaný Agenda 21. Světový summit navštívilo téměř 50 000 oficiálních pozorovatelů a občanů, kteří se setkali na oficiálních i neoficiálních setkáních a seminářích v rámci Globálního Fóra.<br />
<br />
Bruntlandová, Gro Harlem, překlad Korčák P.: „Naše společná budoucnost“, Praha, Academia 1991. ISBN: 80-85368-07-02<br />
<br />
Herber V. ''Krajinná ekologie'', [http://www.herber.webz.cz/www-krajinna_ekologie/trvala_udrzitelnost.html#C3 Trvalá udržitelnost]. MU Brno. [Citováno 2007-01-26] Dostupné z www: <http://www.herber.webz.cz/www-krajinna_ekologie/index.html><br />
<br />
Remtová, K. ''Výkladový slovník odborných termínů USV.'' [Citováno 2007-01-26] Dostupné z www: <http://www.slovnik-usv.info/index.php?option=com_glossary&Itemid=26> - nejdůležitější a nejčastěji se vyskytující pojmy v oblasti strategie udržitelného rozvoje.<br />
<br />
UNESCO (2002): [http://www.unesco.org/education/tlsf/ ''Teaching and Learning for a Sustainable Future'']. A Multimedia Teacher Education Programme. Překlad a úpravy pro teto text: Dlouhá, J.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
[http://www.fi.muni.cz/~tomp/envi/avantgo/page5.html Trvale udržitelný rozvoj] - výukový modul Masarykovy univerzity</div>Bedřich Moldanhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Konference_%C4%8Dlensk%C3%BDch_st%C3%A1t%C5%AF_R%C3%A1mcov%C3%A9_%C3%BAmluvy_o_zm%C4%9Bn%C4%9B_klimatu_v_Kj%C3%B3tu&diff=641Konference členských států Rámcové úmluvy o změně klimatu v Kjótu2008-01-30T22:10:24Z<p>Bedřich Moldan: Nová stránka: Byla třetí konferencí smluvních stran Rámcové úmluvy o změně klimatu, jež byla uzavřena v roce 1992 v Riu de Janeiro....</p>
<hr />
<div>Byla třetí konferencí smluvních stran [[Rámcová úmluva OSN o změně klimatu|Rámcové úmluvy o změně klimatu]], jež byla uzavřena v roce 1992 v [[UNCED|Riu de Janeiro]]. <br />
<br />
Doba, která uplynula mezi konferencí v Berlíně a v Kjótu, byla využita pro intenzívní jednání o podobě předpokládaných závazků. Návrhů bylo mnoho. Nejradikálnější byla Asociace malých ostrovních států (sdružující přibližně 50 členských států OSN), které požadovaly, aby byly emise zredukovány o 20 % (ve srovnání s rokem 1990) do roku 2005. Méně ambiciózní, ale reálný závazek přijala v březnu 1997 Evropská unie, která předpokládala vytvoření společné „bubliny“ nad Evropou, kde by se celkově snížily emise o 15 % do roku 2010. Některé země by přitom dosáhly radikálnějšího snížení (například Německo a Rakousko se zavázaly k 25 procentnímu snížení), zatímco jiným by bylo dokonce dovoleno emise zvýšit (například Portugalsko a Řecko). Naproti tomu Spojené státy, podporovány některými dalšími zeměmi (Austrálie, Kanada, Nový Zéland, Japonsko), soudily, že žádné konkrétní závazky nemají být uzavřeny. Tyto postoje do velké míry vyjadřují zájmy mocných lobbystických skupin. Nejvíce to platí pro "nesvatou alianci" mezi velkými ropnými společnostmi, jež většinou sídlí v USA, a automobilovým průmyslem, která má evidentní zájem na zachování statu quo. Bylo nejvýše pravděpodobné, že také těmto lidem je zřejmé, že světové veřejné mínění je nakloněno přijmout poměrně radikální opatření s cílem zabránit v co největší míře změně klimatu. Zároveň však bylo jasné, že co nejzazší odsunutí konkrétních závazků může znamenat jenom prodloužení pro ně výhodné situace. Obrazně řečeno, každý den navíc je dobrý. Paradoxem je, že nejvýraznějším advokátem těchto zájmů se stala skupina s nenápadným názvem Global Climate Coalition. V řadě sdělovacích prostředků jsme pak mohli najít citáty reprezentantů této skupiny, vydávané za objektivní soudy. Přitom šlo o názory tendenční.<br />
<br />
Průběh konference v Kjótu byl odrazem této velice složité situace. Redukce emisí skleníkových plynů znamená radikální zásah do jednoho z nejzákladnějších odvětví lidské činnosti: hospodaření s energií. Tato oblast je průsečíkem nejrůznějších zájmů, politických, hospodářských, morálních. Výsledek vyjednávání odpovídá rozložení světových zájmů a vyjadřuje soudobou rovnováhu sil. Z tohoto hlediska je pak jasné, že nemohlo dojít k ničemu jinému než ke kompromisu. Kompromis je v každém případě někde uprostřed mezi jednotlivými krajními stanovisky, a není tedy divu, že je ze všech stran napadán. Tak tomu je i v případě [[Kjótský protokol|protokolu uzavřeném v Kjótu]].<br />
<br />
Kompromisní výsledek z Kjóta uvítala "umírněná" světová veřejnost včetně realisticky uvažujících ekologů. Byl napaden ze strany radikálnějších zelených skupin, jako je například Greenpeace, které tvrdí, že takovéto měkké závazky světové klima nezachrání. Není sporu o tom, že tato kritika platí. Zároveň však je třeba vidět, že konference v Kjótu učinila nutný první krok a otevřela dveře dalšímu vývoji. Charakteristické však je, že ještě daleko hlasitěji a silnějšími slovy kritizují uzavřenou dohodu reprezentanti skupin, jako je Global Climate Coalition. Ti hovoří o katastrofě pro světovou a zvláště americkou ekonomiku, o útoku na ekonomický rozvoj a podobně.<br />
<br />
Výsledek z Kjóta je třeba vidět nejen jako vyvrcholení určitého procesu, ale naopak jako začátek procesu nového. Vůbec nejdůležitější je, že tento proces úspěšně začal. Dveře pro další vývoj byly otevřeny. V současné době se nedá říci, zda bude postup vpřed pomalý nebo rychlý a dokonce ani to, zda vůbec bude úspěšný. Protokol Úmluvy, tak jak byl uzavřen, je dlouhým a komplikovaným textem, přesto však zdaleka neřeší všechny otázky. Na detailním technickém a mezinárodně-legislativním řešení vše záleží.</div>Bedřich Moldanhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kj%C3%B3tsk%C3%BD_protokol&diff=640Kjótský protokol2008-01-30T22:05:48Z<p>Bedřich Moldan: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
<br />
V rámci tohoto protokolu se průmyslově rozvinuté země se zavázaly snížit v úhrnu své emise o 5,2 % do roku 2008 – 2012 (čtyřleté období je zvoleno proto, aby se vyrovnal případný efekt mírných nebo naopak tuhých zim a jiných náhodných vlivů) ve srovnání s rokem 1990. Závazky jednotlivých států jsou diferencované. Největší část z 39 států, jež jsou členy skupiny zemí Dodatku I, se zavázala zredukovat své emise o 8 %. Patří k nim Evropská unie jako celek a mimo to všechny jednotlivé státy Unie (včetně původně váhajících členů, jako jsou Portugalsko a Řecko) a další evropské státy, mezi nimi také Česká republika. O 7 % sníží své emise Spojené státy, což je překvapivý výsledek, protože vyjednavači z americké delegace do poslední chvíle navrhovali pouze stabilizaci emisí na úroveň roku 1990. O 6 % sníží své emise Kanada, Maďarsko, Japonsko a Polsko. Stanovisko Polska a Maďarska je překvapivé, protože se odchyluje od států Evropské unie a vlastně pro takovou opatrnost není vůbec žádný faktický důvod. O 5 % sníží své emise Chorvatsko, stabilizaci slíbily Nový Zéland, Ruská federace a Ukrajina. Několika státům je dovolen vzrůst emisí: Austrálii o 8 %, Islandu o 10 % a Norsku o 1 %.<br />
<br />
Zároveň s tím bylo dovoleno zahájit [[Obchodovatelná povolení k emisím skleníkových plynů|mezinárodní obchod s redukcemi emisí skleníkových plynů]] vyjádřených jako tuny oxidu uhličitého. Jestliže některý stát dosáhne vyšších úspor, než se zavázal v Protokolu, může "přebytek" (přesněji vzato "úbytek", vyšší úroveň redukcí) prodat jinému státu, který naopak předepsaných redukcí nedosáhl. Teoreticky vzato se tedy mohou bohaté státy "vykoupit", zaměřit se na redukci emisí skleníkových plynů v jiných zemích, kde to může přijít levněji. Je ovšem důležité, že takovéto obchody mohou být uzavírány jenom mezi uvedenými 39 státy Dodatku I. <br />
<br />
Podle tohoto protokolu určila Evropská unie právně závazný cíl pro léta 2008 - 2012 takto: Redukovat soubor šesti skleníkových plynů, a to oxidu uhličitého (CO<sub>2</sub>), oxidu dusíku N<sub>2</sub>O a tří halogenuhlíků - hydrofluorokarbonu (HFC), perfluorokarbonu (PFC) a hexafluoridu síry (SF<sub>6</sub>) o 8%.<br />
<br />
== Příklady pro výuku ==<br />
<br />
Čtení z časopisu Bedrník, téma [http://www.czp.cuni.cz/enviwikidata/hk/Kjotsky_protokol Kjótský protokol]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
[http://cs.wikisource.org/wiki/Kjótský_protokol Text Kjótského protokolu] <br />
<br />
IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change – Mezivládní panel o změně podnebí) byl vytvořen v roce 1988 z iniciativy WMO (Světové meteorologické organizace) a UNEP (Program OSN pro životní prostředí).: [http://www.env.cz/ris/vis-edice.nsf/0/618f5f4db5bab45bc1256d38006e41b0?OpenDocument&ExpandSection=1 IPPC]<br />
<br />
Česká republika – [http://hn.ihned.cz/download/Rocenka2002/12kap.pdf změna klimatu a Kjótský protokol]<br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kjótský_protokol Kjótský protokol ve Wikipedii]</div>Bedřich Moldanhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kj%C3%B3tsk%C3%BD_protokol&diff=639Kjótský protokol2008-01-30T22:03:53Z<p>Bedřich Moldan: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
<br />
V rámci tohoto protokolu se průmyslově rozvinuté země se zavázaly snížit v úhrnu své emise o 5,2 % do roku 2008 – 2012 (čtyřleté období je zvoleno proto, aby se vyrovnal případný efekt mírných nebo naopak tuhých zim a jiných náhodných vlivů) ve srovnání s rokem 1990. Závazky jednotlivých států jsou diferencované. Největší část z 39 států, jež jsou členy skupiny zemí Dodatku I, se zavázala zredukovat své emise o 8 %. Patří k nim Evropská unie jako celek a mimo to všechny jednotlivé státy Unie (včetně původně váhajících členů, jako jsou Portugalsko a Řecko) a další evropské státy, mezi nimi také Česká republika. O 7 % sníží své emise Spojené státy, což je překvapivý výsledek, protože vyjednavači z americké delegace do poslední chvíle navrhovali pouze stabilizaci emisí na úroveň roku 1990. O 6 % sníží své emise Kanada, Maďarsko, Japonsko a Polsko. Stanovisko Polska a Maďarska je překvapivé, protože se odchyluje od států Evropské unie a vlastně pro takovou opatrnost není vůbec žádný faktický důvod. O 5 % sníží své emise Chorvatsko, stabilizaci slíbily Nový Zéland, Ruská federace a Ukrajina. Několika státům je dovolen vzrůst emisí: Austrálii o 8 %, Islandu o 10 % a Norsku o 1 %.<br />
<br />
Zároveň s tím bylo dovoleno zahájit [[Obchodovatelná povolení k emisím skleníkových plynů|mezinárodní obchod s redukcemi emisí skleníkových plynů]] vyjádřených jako tuny oxidu uhličitého. Jestliže některý stát dosáhne vyšších úspor, než se zavázal v Protokolu, může "přebytek" (přesněji vzato "úbytek", vyšší úroveň redukcí) prodat jinému státu, který naopak předepsaných redukcí nedosáhl. Teoreticky vzato se tedy mohou bohaté státy "vykoupit", zaměřit se na redukci emisí skleníkových plynů v jiných zemích, kde to může přijít levněji. Je ovšem důležité, že takovéto obchody mohou být uzavírány jenom mezi uvedenými 39 státy Dodatku I. <br />
<br />
Podle tohoto protokolu určila Evropská unie právně závazný cíl pro léta 2008 - 2012 takto: Redukovat soubor šesti skleníkových plynů, a to oxidu uhličitého (CO<sub>2</sub>), oxidu dusíku N<sub>2</sub>O a tří halogenuhlíků - hydrofluorokarbonu (HFC), perfluorokarbonu (PFC) a hexafluoridu síry (SF<sub>6</sub>) o 8%.<br />
<br />
== Příklady pro výuku ==<br />
<br />
Čtení z časopisu Bedrník, téma [http://www.czp.cuni.cz/enviwikidata/hk/Kjotsky_protokol Kjótský protokol]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
[http://cs.wikisource.org/wiki/Kjótský_protokol Text Kjótského protokolu] <br />
<br />
IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change – Mezivládní panel o změně podnebí) byl vytvořen v roce 1988 z iniciativy WMO (Světové meteorologické organizace) a UNEP (Program OSN pro životní prostředí).: [http://www.env.cz/ris/vis-edice.nsf/0/618f5f4db5bab45bc1256d38006e41b0?OpenDocument&ExpandSection=1 IPPC]<br />
<br />
Česká republika – [http://hn.ihned.cz/download/Rocenka2002/12kap.pdf změna klimatu a Kjótský protokol]<br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
[[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kjótský_protokol Kjótský protokol ve Wikipedii]]</div>Bedřich Moldanhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=R%C3%A1mcov%C3%A1_%C3%BAmluva_OSN_o_zm%C4%9Bn%C4%9B_klimatu&diff=638Rámcová úmluva OSN o změně klimatu2008-01-30T21:52:05Z<p>Bedřich Moldan: </p>
<hr />
<div>Úmluva vyšla ze základního poznání, že klima planety Země je ohroženo emisemi skleníkových plynů, zejména v důsledku spalování fosilních paliv. Zavazuje smluvní strany, aby věnovaly maximální úsilí redukci emisí, konkrétně je nabádá, aby dosáhly stabilizace na úrovni roku 1990. Veškeré závazky se týkají pouze průmyslově rozvinutých zemí, které jsou uvedeny v seznamu, jež je Dodatkem I Úmluvy. Rozvojové země jsou sice rovněž stranami Úmluvy, kterou v naprosté většině řádně ratifikovaly, avšak jejich závazky jsou jenom všeobecně a nekonkrétně formulované. Úmluva však nestanovila žádné konkrétní kvantifikovatelné závazky pro jednotlivé státy. Proto bylo na první konferenci stran, která se konala v roce v Berlíně 1995, rozhodnuto uzavřít do konce roku 1997 závazný protokol, který by takovéto závazky stanovil. [[Konference členských států Rámcové úmluvy o změně klimatu v Kjótu|Konference v Kjótu]] byla pak svolána v takovém termínu – konec roku 1997 –, aby mohl být berlínský mandát naplněn.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Související články ===<br />
*[[Kjótský protokol]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1mcov%C3%A1_%C3%BAmluva_OSN_o_klimatick%C3%BDch_zm%C4%9Bn%C3%A1ch Rámcová úmluva ve Wikipedii]</div>Bedřich Moldanhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_setk%C3%A1n%C3%AD_k_UR&diff=637Mezinárodní setkání k UR2008-01-30T21:44:10Z<p>Bedřich Moldan: </p>
<hr />
<div>Nejdůležitější mezinárodní setkání k problematice udržitelného rozvoje byla - v časové posloupnosti tato:<br />
<br />
== Celosvětové konference ==<br />
<br />
=== 1972 Stockholmská konference ===<br />
<br />
- viz [[Stockholmská konference]]<br />
<br />
=== 1979 Světová klimatická konference, Ženeva ===<br />
<br />
=== 1992 Summit Země v Riu de Janeiro ===<br />
<br />
- viz [[Summit Země Rio de Janeiro]]<br />
<br />
=== 1997 Rio+5 (UNGASS), New York ===<br />
<br />
- [[viz Rio+5]]<br />
<br />
=== 1997 Konference členských států Rámcové úmluvy o změně klimatu v Kjótu ===<br />
<br />
- [[Konference členských států Rámcové úmluvy o změně klimatu v Kjótu]]<br />
<br />
=== 2000 Summit tisíciletí, New York ===<br />
Konference schválila [[Rozvojové cíle milénia]]<br />
<br />
=== 2002 Konference OSN “Světový summit o udržitelném rozvoji” Johannesburg 2002 ===<br />
<br />
- [[Viz Světový summit o udržitelném rozvoji Johannesburg]]<br />
<br />
== Evropské konference ==<br />
<br />
Na evropské úrovni probíhají jednání v rámci Evropské hospodářské komise v rámci procesu nazvaného [[Životní prostředí pro Evropu]]<br />
<br />
=== 1991 Dobříš ===<br />
První konference evropských ministrů životní prostředí, iniciovaná československý ministrem Josefem Vavrouškem<br />
<br />
=== 1993 Luzern ===<br />
<br />
=== 1995 Sofia ===<br />
<br />
=== 1998 Aarhus ===<br />
<br />
=== 2003 Kyjev ===<br />
<br />
=== 2007 Bělehrad ===<br />
<br />
[[Kategorie: Mezinárodní politika UR]]</div>Bedřich Moldanhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_setk%C3%A1n%C3%AD_k_UR&diff=636Mezinárodní setkání k UR2008-01-30T21:43:11Z<p>Bedřich Moldan: /* 1997 Konference členských států Rámcové úmluvy o změně klimatu v Kjótu */</p>
<hr />
<div>Nejdůležitější mezinárodní setkání k problematice udržitelného rozvoje byla - v časové posloupnosti tato:<br />
<br />
== Celosvětové konference ==<br />
<br />
=== 1972 Stockholmská konference ===<br />
<br />
- viz [[Stockholmská konference]]<br />
<br />
=== 1979 Světová klimatická konference, Ženeva ===<br />
<br />
=== 1992 Summit Země v Riu de Janeiro ===<br />
<br />
- viz [[Summit Země Rio de Janeiro]]<br />
<br />
=== 1997 Rio+5 (UNGASS), New York ===<br />
<br />
- [[viz Rio+5]]<br />
<br />
=== 1997 Konference členských států Rámcové úmluvy o změně klimatu v Kjótu ===<br />
<br />
- [[viz Konference členských států Rámcové úmluvy o změně klimatu v Kjótu]]<br />
<br />
=== 2000 Summit tisíciletí, New York ===<br />
Konference schválila [[Rozvojové cíle milénia]]<br />
<br />
=== 2002 Konference OSN “Světový summit o udržitelném rozvoji” Johannesburg 2002 ===<br />
<br />
- [[Viz Světový summit o udržitelném rozvoji Johannesburg]]<br />
<br />
== Evropské konference ==<br />
<br />
Na evropské úrovni probíhají jednání v rámci Evropské hospodářské komise v rámci procesu nazvaného [[Životní prostředí pro Evropu]]<br />
<br />
=== 1991 Dobříš ===<br />
První konference evropských ministrů životní prostředí, iniciovaná československý ministrem Josefem Vavrouškem<br />
<br />
=== 1993 Luzern ===<br />
<br />
=== 1995 Sofia ===<br />
<br />
=== 1998 Aarhus ===<br />
<br />
=== 2003 Kyjev ===<br />
<br />
=== 2007 Bělehrad ===<br />
<br />
[[Kategorie: Mezinárodní politika UR]]</div>Bedřich Moldanhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Rio%2B5&diff=628Rio+52008-01-30T21:12:55Z<p>Bedřich Moldan: Nová stránka: Zvláštní zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku v červnu 1997 (UNGASS) bylo věnováno jedinému tématu: posouzení pokroku dosaženého v naplňování závěrů [...</p>
<hr />
<div>Zvláštní zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku v červnu 1997 (UNGASS) bylo věnováno jedinému tématu: posouzení pokroku dosaženého v naplňování závěrů [[Summit Země Rio de Janeiro|Summitu Země Rio de Janeiro]] v roce 1992. UNGASS se zaměřilo se na relativně omezený počet otázek (ve srovnání se záběrem Ria, který byl až příliš široký). Tato témata lze rozčlenit do čtyř velkých skupin:<br />
<br />
*Především to byly vůbec nejsložitější průřezové problémy, jejichž úspěšné řešení předpokládá plnou integraci celkové environmentální, hospodářské, sociální a rozvojové politiky. Rozvojové země zdůrazňovaly klíčový význam odstranění chudoby a vyčítaly (právem) zemím vyspělým, že slíbily zvýšit svou rozvojovou pomoc, ale ve skutečnosti došlo k jejímu snížení. Rozvinuté státy naopak považovaly za základní problém změnu vzorců spotřeby a výroby, protože zde vidí skutečný kořen řešení problémů. V poslední době se stala aktuálnější rovněž otázka často kontroverzního vztahu mezi rychle rostoucím světovým obchodem a životním prostředím.<br />
<br />
*Do druhé skupiny můžeme zařadit záležitosti týkající se lidské populace. Především je to samotný růst počtu lidí na Zemi, který je dosud mnohými autory považován za základní příčinu globální krize, i když poslední údaje OSN daly důvod k opatrnému optimismu: Růstová míra klesá rychleji, než se předpokládalo. Druhou otázkou bylo zdraví populace. Jeho nejdůležitějším indikátorem je očekávaná délka života, která v globálním úhrnu mírně roste, avšak v posledním desetiletí poklesla v 15 zemích subsaharské Afriky a v 17 státech s transformující se ekonomikou. Velké obavy také vzbudila rychle pokračující urbanizace v rozvojových zemích a s ní spojené různé projevy městského stresu. Závažné jsou i problémy malých ostrovních států, jež se mimo jiné cítí velmi ohroženy stoupající mořskou hladinou v důsledku globálního oteplování.<br />
<br />
*Třetí skupinu tvořila problematika rozvoje důležitých hospodářských odvětví, která mají nejužší vztah k životnímu prostředí a k čerpání přírodních zdrojů. UNGASS se zejména zabýval otázkami energetiky, dopravy, zemědělství, turismu a cestovního ruchu. Snad překvapí, že mezi prioritními odvětvími chyběl průmysl, protože právě průmyslové závody bývají tradičně vnímány jako hlavní znečišťovatelé životního prostředí. Situace se však v posledních létech změnila, průmyslové podniky dokázaly své chování v globálním měřítku do té míry změnit, že jsou dnes pokládány mnohdy dokonce za spojence ekologů. Systémy environmentálního managementu, principy eko-efektivity, sledování životního cyklu výrobků, snaha po zvyšování energetické a materiálové účinnosti, minimalizace odpadů a čistší produkce, to všechno jsou trendy, jež se rychle prosazují a radikálně mění environmentální image podniků. Ne tak ostatní uvedená odvětví. V poslední době se stala nepřítelem životního prostředí číslo jedna doprava, především daleko převažující silniční a rychle rostoucí letecká. Vážné obavy vzbudil nesmírně rychle rostoucí objem stále náročnější zejména zahraniční turistiky zaměřující se na atraktivní, ale ekologicky snadno zranitelná místa. Zemědělství zřejmě dokáže vyprodukovat dostatek potravin i pro rostoucí lidstvo, avšak jeho charakter rozhodně není trvale udržitelný, zejména co do péče o půdu, a tak je dlouhodobá budoucnost velmi nejistá. V oblasti energie bylo sice dosaženo významného úspěchu ve vyspělých státech, kde prakticky nikde celková spotřeba primárních energetických zdrojů neroste, avšak pokrok ani zde není dost radikální: v budoucnu by mělo docházet k jejímu snížení. Rozvojové země budou svou spotřebu ještě dlouho zvyšovat, což je sice pochopitelné, ale zároveň z mnoha aspektů hrozivé.<br />
<br />
*Ve čtvrté skupině byly zařazeny problémy, které se podle naší terminologie týkají složek životního prostředí. UNGASS se zaměřil především na globální rozměr, na planetární životodárné systémy, ale věnoval pozornost i ostatním celosvětově významným otázkám. Seznam priorit je zde dlouhý: zdroje sladké vody, moře a oceány, lesy, mnohostranné problémy ovzduší a klimatu, nebezpečné chemikálie, odpady včetně radioaktivních, růst pouští a jiná degradace půd, snižování biologické rozmanitosti a přírodní katastrofy. V žádné z těchto oblastí nebyly zaznamenány pozitivní trendy ve světovém měřítku, v některých případech jsou současné tendence velmi alarmující. V poslední době vrostly obavy zejména ze znečištění oceánů, úbytku lesů, nadcházející změny klimatu a z prudkého ubývání rostlinných a živočišných druhů a jiných forem snižování biologického bohatství planety, avšak ani ostatní záležitosti na tom nejsou lépe.<br />
<br />
Světové deníky a časopisy - a stejně naše sdělovací prostředky - většinou označily UNGASS za mimořádný neúspěch. Zdůrazňovaly, že se nepodařilo přijmout žádné konkrétní závazky co do snížení škodlivých emisí nebo jiného znečištění, nebyla uzavřena žádná nová globální úmluva ani nedošlo k dohodě o tom, že se bude nějaká připravovat, vyspělé státy nepřislíbily žádnou novou finanční pomoc, progresivnější návrhy z různých oblastí byly odmítnuty. Za období uplynulých pět let, jež se mělo posuzovat, se globální ekologická situace prakticky ve všech globálních rozměrech zhoršila. Summit konstatoval naléhavou potřebu zvrátit dosavadní nepříznivé trendy, ale žádná radikální řešení předložena nebyla.<br />
<br />
Bylo by však nesprávné hodnotit Zvláštní zasedání jen negativně. Nešlo o konferenci pouze ekologickou. Tématem bylo zhodnocení pokroku, kterého bylo dosaženo v naplňování myšlenek Agendy 21. Základní otázkou je tedy podoba rozvoje, jenž by měl být sociálně průchodný, ekonomicky zabezpečený a environmentálně únosný. Klíčovou myšlenkou je vzájemná integrace jednotlivých rozměrů rozvoje. Vazba na ekologické systémy planety a problematika jejich ochrany je jen jedním z několika aspektů udržitelného rozvoje. Povzbudivé je, že se podařilo přesvědčit světovou veřejnost o vážnosti těchto problémů, kterým se dostává rostoucí pozornosti na nejvyšších politických fórech.<br />
<br />
Hlavním tématem summitu v New Yorku byla integrace principů ochrany prostředí, přírody a přírodních zdrojů do celkové rozvojové politiky. Na rozdíl od všeobsáhlé Agendy 21 můžeme pozorovat důležitý vývoj: po "grandiózních" schématech a komplexních koncepcích přicházejí hlubší analýzy jednotlivých odvětví a oblastí a návrhy na konkrétní opatření. Mnoho států zpracovalo a na summitu předvedlo své národní strategie udržitelnosti nazvané Trvale udržitelný rozvoj ve Švýcarsku, Vstříc udržitelnosti v Rakousku a podobně. Jde o potřebné dokumenty, avšak snad ještě zajímavější jsou informace o značné šíři akcí menších rozměrů a velmi konkrétního charakteru. Tak například 70 % britských a 100 % švédských obcí má zpracováno svou lokální Agendu 21. Ukazuje se, že vedle hospodářských odvětví jsou to právě obce, kde se myšlenky trvale udržitelného rozvoje nejúčinněji uplatňují. Je to ilustrace uvedeného vývoje k neokázalým, ale užitečným aktivitám, jež přinášejí hmatatelné výsledky.<br />
<br />
Podobný trend vedl v oblasti ochrany složek prostředí a přírodních zdrojů ke stanovení relativně omezeného počtu priorit. V souvislosti s tehdy chystanou konferencí o změně klimatu se nejvíce pozornosti zaměřilo právě na snížení emisí skleníkových plynů. Jako nejvíce kontroverzní se nakonec ukázala otázka zdrojů sladké vody. Význam tohoto stále vzácnějšího a cennějšího přírodního zdroje stoupá, o čemž svědčí i to, že se častěji stává předmětem mezinárodních sporů.<br />
<br />
Ačkoliv bylo v poslední době zaznamenáno zhoršení globální ekologické situace, byly dosavadní postupy - zejména již uzavřené mezinárodní úmluvy - shledány v zásadě adekvátními a nebyly navrženy žádné radikálně nové přístupy (snad s výjimkou iniciativy na ochranu zdrojů vody). Nástroje, jež jsou k dispozici, je třeba rozvinout a plně využívat, například uzavřením závazných protokolů ke stávajícím úmluvám.<br />
<br />
Význam konference v New Yorku podtrhla účast přibližně 40 hlav států a vlád, mezi něž patřili představitelé zemí G-7, naprosté většiny států [[OECD]] a několika zemí rozvojových. Nepřinesla sice žádný převrat, znamenala však skromný krok správným směrem.11<br />
<br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
[http://www.un.org/esa/earthsummit/ Oficiální stránky OSN k Summitu Rio+5]</div>Bedřich Moldanhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_setk%C3%A1n%C3%AD_k_UR&diff=627Mezinárodní setkání k UR2008-01-30T21:05:36Z<p>Bedřich Moldan: odkaz na rio+5</p>
<hr />
<div>Nejdůležitější mezinárodní setkání k problematice udržitelného rozvoje byla - v časové posloupnosti tato:<br />
<br />
== Celosvětové konference ==<br />
<br />
=== 1972 Stockholmská konference ===<br />
<br />
- viz [[Stockholmská konference]]<br />
<br />
=== 1979 Světová klimatická konference, Ženeva ===<br />
<br />
=== 1992 Summit Země v Riu de Janeiro ===<br />
<br />
- viz [[Summit Země Rio de Janeiro]]<br />
<br />
=== 1997 Rio+5 (UNGASS), New York ===<br />
<br />
- [[viz Rio+5]]<br />
<br />
=== 1997 Konference členských států Rámcové úmluvy o změně klimatu v Kjótu ===<br />
<br />
Kjóto, prosinec 1997. Konference přijala [[Kjótský protokol]] k Rámcové úmluvě<br />
<br />
=== 2000 Summit tisíciletí, New York ===<br />
<br />
<br />
=== 2002 Konference OSN “Světový summit o udržitelném rozvoji” Johannesburg 2002 ===<br />
<br />
- [[Viz Světový summit o udržitelném rozvoji Johannesburg]]<br />
<br />
== Evropské konference ==<br />
<br />
Na evropské úrovni probíhají jednání v rámci Evropské hospodářské komise v rámci procesu nazvaného [[Životní prostředí pro Evropu]]<br />
<br />
=== 1991 Dobříš ===<br />
První konference evropských ministrů životní prostředí, iniciovaná československý ministrem Josefem Vavrouškem<br />
<br />
=== 1993 Luzern ===<br />
<br />
=== 1995 Sofia ===<br />
<br />
=== 1998 Aarhus ===<br />
<br />
=== 2003 Kyjev ===<br />
<br />
=== 2007 Bělehrad ===<br />
<br />
[[Kategorie: Mezinárodní politika UR]]</div>Bedřich Moldanhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=OSN&diff=626OSN2008-01-30T21:03:33Z<p>Bedřich Moldan: Přesměrováno na Organizace spojených národů</p>
<hr />
<div>#REDIRECT [[Organizace spojených národů]]</div>Bedřich Moldanhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Stockholmsk%C3%A1_konference&diff=625Stockholmská konference2008-01-30T21:02:55Z<p>Bedřich Moldan: Nová stránka: Do čela světového úsilí o nápravu a odvrácení hrozící ekologické krize se postavila Organizace spojených národů.10 Na červen 1972 svolala OSN do Stockholmu konfere...</p>
<hr />
<div>Do čela světového úsilí o nápravu a odvrácení hrozící ekologické krize se postavila Organizace spojených národů.10 Na červen 1972 svolala [[OSN]] do Stockholmu konferenci, která znamenala základní mezník v názoru na životní prostředí ve světovém měřítku - především správně označila hlavní ekologické problémy:<br />
<br />
*Akutní nebezpečí hrozí především územím a lokalitám, kde produkce nebezpečných odpadů plynných (emise), tekutých (odpadní vody) nebo tuhých (toxické, radioaktivní a jiné odpady) přesahuje únosnou míru a bezprostředně ohrožuje lidské zdraví i přírodu.<br />
<br />
*V dlouhodobé perspektivě může být ještě vážnější nebezpečí spojeno s narušením životodárných planetárních systémů, jako jsou hydrologický cyklus, stratosférická ozónová vrstva a klimatický systém atmosféry a oceánu.<br />
<br />
*Civilizace je ohrožena nadměrným a příliš rychlým čerpáním a užíváním zdrojů obnovitelných (živé organismy, voda, půda) i neobnovitelných (nerostné suroviny).<br />
<br />
*Hrozivou rychlostí pokračuje redukce biologického bohatství planety - genetické základny jednotlivých druhů rostlin a živočichů, počtu druhů i rozmanitosti ekosystémů.<br />
<br />
Tyto čtyři okruhy vytyčily rozměr ohrožení. Stockholmská konference vyzvala k okamžitým akcím na ochranu životního prostředí v jednotlivých státech i mezinárodním měřítku.9<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
Rok planetární inventury, Přítomnost 9/1992<br />
<br />
Zásadní změna je nutná, Listy 5/1995</div>Bedřich Moldanhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_setk%C3%A1n%C3%AD_k_UR&diff=624Mezinárodní setkání k UR2008-01-30T20:58:56Z<p>Bedřich Moldan: /* 1972 Stockholmská konference */</p>
<hr />
<div>Nejdůležitější mezinárodní setkání k problematice udržitelného rozvoje byla - v časové posloupnosti tato:<br />
<br />
== Celosvětové konference ==<br />
<br />
=== 1972 Stockholmská konference ===<br />
<br />
- viz [[Stockholmská konference]]<br />
<br />
=== 1979 Světová klimatická konference, Ženeva ===<br />
<br />
=== 1992 Summit Země v Riu de Janeiro ===<br />
<br />
- viz [[Summit Země Rio de Janeiro]]<br />
<br />
=== 1997 Rio+5 (UNGASS), New York ===<br />
<br />
Zvláštní zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku v červnu 1997 (UNGASS) bylo věnováno jedinému tématu: posouzení pokroku dosaženého v naplňování závěrů Summitu Země v Rio de Janeiro v roce 1992.<br />
<br />
[http://www.un.org/esa/earthsummit/ Oficiální stránky OSN k Summitu Rio+5]<br />
<br />
=== 1997 Konference členských států Rámcové úmluvy o změně klimatu v Kjótu ===<br />
<br />
Kjóto, prosinec 1997. Konference přijala [[Kjótský protokol]] k Rámcové úmluvě<br />
<br />
=== 2000 Summit tisíciletí, New York ===<br />
<br />
<br />
=== 2002 Konference OSN “Světový summit o udržitelném rozvoji” Johannesburg 2002 ===<br />
<br />
- [[Viz Světový summit o udržitelném rozvoji Johannesburg]]<br />
<br />
== Evropské konference ==<br />
<br />
Na evropské úrovni probíhají jednání v rámci Evropské hospodářské komise v rámci procesu nazvaného [[Životní prostředí pro Evropu]]<br />
<br />
=== 1991 Dobříš ===<br />
První konference evropských ministrů životní prostředí, iniciovaná československý ministrem Josefem Vavrouškem<br />
<br />
=== 1993 Luzern ===<br />
<br />
=== 1995 Sofia ===<br />
<br />
=== 1998 Aarhus ===<br />
<br />
=== 2003 Kyjev ===<br />
<br />
=== 2007 Bělehrad ===<br />
<br />
[[Kategorie: Mezinárodní politika UR]]</div>Bedřich Moldanhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Historie_politiky_udr%C5%BEiteln%C3%A9ho_rozvoje&diff=623Historie politiky udržitelného rozvoje2008-01-30T20:55:50Z<p>Bedřich Moldan: </p>
<hr />
<div>V historii politiky udržitelného rozvoje hrály významnou roli některé události:<br />
<br />
=== Mlčící jaro ===<br />
<br />
Vážné potíže v životním prostředí se v mnoha zemích začaly projevovat na začátku šedesátých let. Už to nebyly jen izolované případy jednotlivých smogových epizod nebo znečištěných řek, ohrožena začala být sama základna života. Jednou z klíčových knih šedesátých let se stalo Mlčící jaro americké bioložky Rachel Carsonové z roku 1962, sugestivně rozvíjející vizi totální katastrofy, k níž by mohlo vést další neuvážené používání DDT. Ta kniha vzrušila veřejné mínění a má značnou zásluhu na tom, že se ochrana životního prostředí začala stávat hnutím.<br />
<br />
== Římský klub ==<br />
<br />
Římský klub byl založen v roce 1968 jako sdružení významných osobností z různých zemí, které se zabývají problematikou udržitelného rozvoje. Význemnou roli hrály publikace, vydané touto organizací. Nejznámějšími jsou:<br />
<br />
=== Meze růstu ===<br />
Publikace vyšla v roce 1972 pod vedením D. Meadowsové. Diskutuje hlubších příčiny ohrožení prostředí a zaměřuje se na vztahy mezi hospodářským růstem, životní úrovní, chudobou a ochranou životního prostředí. Klíčové otázky sugestivně položil známý kolektiv autorů sdružených v Římském klubu.<br />
<br />
=== Překročení mezí ===<br />
<br />
Autoři Mezí růstu po dvaceti letech (1992) znovu analyzovali situaci. Usoudili, že lidé mají od roku 1992 nějakých dalších dvacet let na to, aby nepříznivé globální trendy zvrátili. Pokud se to nepodaří, pak by podle této analýzy katastrofa přece jen přišla.<br />
<br />
== Světové komise pro životní prostředí a rozvoj (World Commission on Environment and Development - WCED ==<br />
Mezinárodní komise, vedená bývalou norskou ministerskou předsedkyní Gro Harlem Brundtland. Tako komise vydala jako závěr své práce v roce 1987 zprávu<br />
<br />
=== Naše společná budoucnost ===<br />
Říká se jí také „zpráva Brundtlandové“. Její výsledek zní: Ekonomický rozvoj se v žádném případě nesmí zastavit, naděje je naopak v jeho urychlení. Je však třeba změnit jeho podobu: rozvoj se musí stát trvale udržitelným. Na podzim roku 1987 předložila komise Brundtlandové svou zprávu Naše společná budoucnost 42. zasedání Valného shromáždění OSN. V textu této zprávy se poprvé objevil výraz [[trvale udržitelný rozvoj|udržitelný rozvoj]].<br />
<br />
== Agenda 21 ==<br />
<br />
Nejrozsáhlejším a nejdůležitějším výsledkem konfernce [[UNCED]] je Agenda 21, akční plán o čtyřiceti kapitolách.<br />
<br />
Strategický plán jak v globálním měřítku dosáhnout sladění hospodářského a civilizačního rozvoje na straně jedné a účinné ochrany přírodních zdrojů, životního prostředí a přírody na straně druhé – Agenda 21 - se stal po konferenci v Riu všeobecně uznávaným jako jedno ze základních vodítek pro další hospodářský růst a celkový civilizační pokrok: lidstvo musí dosáhnout udržitelnosti svého rozvoje (sustainability), jinak hrozí vážná nebezpečí spojená s rostoucím narušením globálních biosférických systémů.<br />
<br />
*[http://www.env.cz/osv/edice.nsf/e26dd68a7c931e61c1256fbe0033a4ee/b56f757c1507c286c12570500034ba62?OpenDocument Český text Agendy 21]<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Související články ===<br />
<br />
* [[Mezinárodní setkání k UR]]<br />
* [[Mezinárodní organizace]]<br />
* [[Mezinárodní dohody k UR]]<br />
<br />
[[Kategorie:Mezinárodní politika UR]]</div>Bedřich Moldan