https://www.enviwiki.cz/w/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=ZelinkovamEnviwiki - Příspěvky [cs]2026-05-10T23:04:40ZPříspěvkyMediaWiki 1.43.0https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Cit-ucebnyrootHome_MZzelinko1Obrazkykyslik.jpg&diff=8098Soubor:Cit-ucebnyrootHome MZzelinko1Obrazkykyslik.jpg2009-06-13T16:47:58Z<p>Zelinkovam: načtena nová verze "Soubor:Cit-ucebnyrootHome MZzelinko1Obrazkykyslik.jpg":&#32;Navrácena verze nahraná v 16:27 dne 11. 6. 2009.</p>
<hr />
<div></div>Zelinkovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Stratifikace_kysl%C3%ADku_ve_vodn%C3%ADch_n%C3%A1dr%C5%BE%C3%ADch&diff=8097Stratifikace kyslíku ve vodních nádržích2009-06-11T17:00:36Z<p>Zelinkovam: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
<br />
<br />
<br />
Obsah [skrýt]<br />
1 Úvod <br />
2 Koloběh síry <br />
3 Síra v atmosféře <br />
4 Sirné bakterie <br />
5 Zdroje <br />
6 Odkazy <br />
6.1 Související stránky <br />
6.2 Externí odkazy <br />
6.3 Literatura <br />
<br />
== Úvod ==<br />
<br />
Kyslíkový režim je důležitým kritériem při hodnocení kvality vody. Vodní nádrže a toky s velkým organickým znečištěním mají nedostatek rozpuštěného [[kyslík|O<sub>2</sub>]]. Proces samočištění ve vodách je však závislý na dostatku rozpuštěného [[kyslík|O<sub>2</sub>]] ve vodě, nehledě na sedimentaci, podílející se rovněž na samočisticích procesech, ale nezávisle na kyslíkovém režimu ve vodě. Je-li při rozkladných procesech ve vodním systému spotřebován veškerý rozpuštěný kyslík, pokračuje rozklad organických látek anaerobní cestou.<sup>[1]</sup><br />
<br />
== Obsah kyslíku rozpuštěného ve vodě ==<br />
<br />
Část kyslíku rozpuštěného ve vodě je zajišťována ze vzduchu difuzí, která probíhá převážně u hladiny. Dalším zdrojem kyslíku je fotosyntetická asimilace vodních rostlin. Difuzí z atmosféry se dostane do vody 7% kyslíku, fotosyntézou 89% kyslíku a z přítoku 4% kyslíku.<sup>[2]</sup><br />
Obsah kyslíku a oxidu uhličitého vzájemně souvisí. Přibývá-li ve vodě jednoho plynu, druhého ubývá a naopak. Na tento režim má významný vliv osídlení vody živými organismy.<sup>[2]</sup><br />
Deficit kyslíku může být způsoben dýcháním rostlin a živočichů, rozkladem organické hmoty a vlivem ostatních plynů.<sup>[3]</sup> <br />
Obsah plynů je nepřímo a nelineárně závislý na teplotě vody.<sup>[2]</sup> Na snížení celkové koncentrace kyslíku se podílí zvýšení teploty, průsak a přítok podzemní vody, zvýšený obsah železa.<sup>[3]</sup><br />
<br />
== Příklady vertikální distribuce rozpuštěného kyslíku ==<br />
<br />
[[Soubor:Cit-ucebnyrootHome_MZzelinko1Obrazkykyslik.jpg]]<br />
<br />
== Produktivita nádrže ==<br />
Jezera bohatá na organismy mají v hypolimniu větší úbytek kyslíku než jezera chudá. Proto lze vertikální vrstvení obsahu kyslíku v nádrži využít pro posouzení produktivity nádrže, t.j. použít intenzity spotřeby kyslíku v trofolytické vrstvě jako míry výstavby organické hmoty v trofogenní vrstvě.<br />
Je-li epilimnion objemnější než hypolimnion, koncentrují se sem odumřelá těla planktonních i litorálních organismů a k jejich mineralizaci se může spotřebovat i veškerý obsah kyslíku hypolimnia. Naopak je-li epilimnion objemově mnohem menší než hypolimnion, může být v epilimniu vysoká produkce organické hmoty a k mineralizaci klesajících odumřelých těl se nevyčerpá kyslíková zásoba hypolimnia. Jezera s malým obsahem živin, s malou produkcí organické hmoty a stéměř konstantním obsahu kyslíku v celém vodním sloupci označujeme jako oligotrofní. Na dně žijí m.j. larvy pakomárů rodu ''Tanytarsus'' jakožto vůdčí organismy bentického společenstva. Jezera a údolní nádrže s velkým obsahem živin, s velkou produkcí organické hmoty a s kyslíkovým přesycením v epilimniu, zatímco v hypolimniu se obsah kyslíku postupně odčerpává až ke vzniku anaerobie, nazýváme eutrofní. V jezerech žijí na dně larvy pakomárů rodu ''Chironomus'', larvy komárů rodu ''Chaoborus'' a máloštětinatí červi rodů ''Tubifex'' a ''Limnodrilus'', snášející nedostatek kyslíku.<sup>[4]</sup><br />
<br />
<br />
== Hodnocení kvality vody ==<br />
Obsah kyslíku, kyslíkový režim, je velmi důležitým kritériem pro hodnocení kvality vody. Nepřímým chemickým parametrem hodnotícím obsah rozpuštěného kyslíku je BSK<sub>5</sub> (biochemická spotřeba kyslíku. Tento parametr informuje o míře organického znečištění ve vodách. Každý biotop je schopen procesu samočištění, pouze za předpokladu dostatku rozpuštěného kyslíku ve vodě.<sup>[3]</sup><br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.<br />
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br />
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
1.↑ 1,0 Lellák, J.,Kubíček,F.: Hydrobiologie. Vydavatelství Karolinum, Praha, 1991<br />
<br />
2.↑ Hartman, P., Přikryl, I., Štědronský, E.: Hydrobiologie. Nakladatelství Informatorium, spol. s r. o., Praha, 2005<br /><br />
3.↑ Ambrožová, J.: Aplikovaná a technická hydrobiologie. Učební text, VŠCHT v Praze, Praha, 2003<br /><br />
4.↑ Sládečková, A., Sládeček, V.: Hydrobiologie. Vydavatelství ČVUT, Praha, 1997<br /><br />
<br />
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.<br />
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.<br />
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br />
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Lellák, J., Kubíček, F.: Hydrobiologie. Vydavatelství Karolinum, Praha, 1991<br /><br />
Hartman, P., Přikryl, I., Štědronský, E.: Hydrobiologie. Nakladatelství Informatorium, spol. s r. o., Praha, 2005<br /><br />
Ambrožová, J.: Aplikovaná a technická hydrobiologie. Učební text, VŠCHT v Praze, Praha, 2003<br /><br />
Sládečková, A., Sládeček, V.: Hydrobiologie. Vydavatelství ČVUT, Praha, 1997<br /><br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina G]]</div>Zelinkovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Stratifikace_kysl%C3%ADku_ve_vodn%C3%ADch_n%C3%A1dr%C5%BE%C3%ADch&diff=8095Stratifikace kyslíku ve vodních nádržích2009-06-11T16:47:26Z<p>Zelinkovam: /* Příklady vertikální distribuce rozpuštěného kyslíku */</p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
<br />
<br />
<br />
Obsah [skrýt]<br />
1 Úvod <br />
2 Koloběh síry <br />
3 Síra v atmosféře <br />
4 Sirné bakterie <br />
5 Zdroje <br />
6 Odkazy <br />
6.1 Související stránky <br />
6.2 Externí odkazy <br />
6.3 Literatura <br />
<br />
== Úvod ==<br />
<br />
Kyslíkový režim je důležitým kritériem při hodnocení kvality vody. Vodní nádrže a toky s velkým organickým znečištěním mají nedostatek rozpuštěného [[kyslík|O<sub>2</sub>]]. Proces samočištění ve vodách je však závislý na dostatku rozpuštěného [[kyslík|O<sub>2</sub>]] ve vodě, nehledě na sedimentaci, podílející se rovněž na samočisticích procesech, ale nezávisle na kyslíkovém režimu ve vodě. Je-li při rozkladných procesech ve vodním systému spotřebován veškerý rozpuštěný kyslík, pokračuje rozklad organických látek anaerobní cestou.<sup>[1]</sup><br />
<br />
== Obsah kyslíku rozpuštěného ve vodě ==<br />
<br />
Část kyslíku rozpuštěného ve vodě je zajišťována ze vzduchu difuzí, která probíhá převážně u hladiny. Dalším zdrojem kyslíku je fotosyntetická asimilace vodních rostlin. Difuzí z atmosféry se dostane do vody 7% kyslíku, fotosyntézou 89% kyslíku a z přítoku 4% kyslíku.<sup>[2]</sup><br />
Obsah kyslíku a oxidu uhličitého vzájemně souvisí. Přibývá-li ve vodě jednoho plynu, druhého ubývá a naopak. Na tento režim má významný vliv osídlení vody živými organismy.<sup>[2]</sup><br />
Deficit kyslíku může být způsoben dýcháním rostlin a živočichů, rozkladem organické hmoty a vlivem ostatních plynů.<sup>[3]</sup> <br />
Obsah plynů je nepřímo a nelineárně závislý na teplotě vody.<sup>[2]</sup> Na snížení celkové koncentrace kyslíku se podílí zvýšení teploty, průsak a přítok podzemní vody, zvýšený obsah železa.<sup>[3]</sup><br />
<br />
== Příklady vertikální distribuce rozpuštěného kyslíku ==<br />
<br />
[[Soubor:Cit-ucebnyrootHome_MZzelinko1Obrazkykyslik.jpg]]<br />
<br />
== Produktivita nádrže ==<br />
Jezera bohatá na organismy mají v hypolimniu větší úbytek kyslíku než jezera chudá. Proto lze vertikální vrstvení obsahu kyslíku v nádrži využít pro posouzení produktivity nádrže, t.j. použít intenzity spotřeby kyslíku v trofolytické vrstvě jako míry výstavby organické hmoty v trofogenní vrstvě.<br />
Je-li epilimnion objemnější než hypolimnion, koncentrují se sem odumřelá těla planktonních i litorálních organismů a k jejich mineralizaci se může spotřebovat i veškerý obsah kyslíku hypolimnia. Naopak je-li epilimnion objemově mnohem menší než hypolimnion, může být v epilimniu vysoká produkce organické hmoty a k mineralizaci klesajících odumřelých těl se nevyčerpá kyslíková zásoba hypolimnia. Jezera s malým obsahem živin, s malou produkcí organické hmoty a stéměř konstantním obsahu kyslíku v celém vodním sloupci označujeme jako oligotrofní. Na dně žijí m.j. larvy pakomárů rodu ''Tanytarsus'' jakožto vůdčí organismy bentického společenstva. Jezera a údolní nádrže s velkým obsahem živin, s velkou produkcí organické hmoty a s kyslíkovým přesycením v epilimniu, zatímco v hypolimniu se obsah kyslíku postupně odčerpává až ke vzniku anaerobie, nazýváme eutrofní. V jezerech žijí na dně larvy pakomárů rodu ''Chironomus'', larvy komárů rodu ''Chaoborus'' a máloštětinatí červi rodů ''Tubifex'' a ''Limnodrilus'', snášející nedostatek kyslíku.<sup>[4]</sup><br />
<br />
<br />
== Hodnocení kvality vody ==<br />
Obsah kyslíku, kyslíkový režim, je velmi důležitým kritériem pro hodnocení kvality vody. Nepřímým chemickým parametrem hodnotícím obsah rozpuštěného kyslíku je BSK<sub>5</sub> (biochemická spotřeba kyslíku. Tento parametr informuje o míře organického znečištění ve vodách. Každý biotop je schopen procesu samočištění, pouze za předpokladu dostatku rozpuštěného kyslíku ve vodě.<sup>[3]</sup><br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.<br />
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br />
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
1.↑ 1,0 Lellák, J.,Kubíček,F.: Hydrobiologie. Vydavatelství Karolinum, Praha, 1991<br />
<br />
2.↑ Hartman, P., Přikryl, I., Štědronský, E.: Hydrobiologie. Nakladatelství Informatorium, spol. s r. o., Praha, 2005<br /><br />
3.↑ Ambrožová, J.: Aplikovaná a technická hydrobiologie. Učební text, VŠCHT v Praze, Praha, 2003<br /><br />
4.↑ Sládečková, A., Sládeček, V.: Hydrobiologie. Vydavatelství ČVUT, Praha, 1997<br /><br />
<br />
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.<br />
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.<br />
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br />
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Lellák, J., Kubíček, F.: Hydrobiologie. Vydavatelství Karolinum, Praha, 1991<br /><br />
Hartman, P., Přikryl, I., Štědronský, E.: Hydrobiologie. Nakladatelství Informatorium, spol. s r. o., Praha, 2005<br /><br />
Ambrožová, J.: Aplikovaná a technická hydrobiologie. Učební text, VŠCHT v Praze, Praha, 2003<br /><br />
Sládečková, A., Sládeček, V.: Hydrobiologie. Vydavatelství ČVUT, Praha, 1997<br /><br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina G]]</div>Zelinkovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Cit-ucebnyrootHome_MZzelinko1Obrazkykyslik.jpg&diff=8094Soubor:Cit-ucebnyrootHome MZzelinko1Obrazkykyslik.jpg2009-06-11T16:39:33Z<p>Zelinkovam: načtena nová verze "Soubor:Cit-ucebnyrootHome MZzelinko1Obrazkykyslik.jpg"</p>
<hr />
<div></div>Zelinkovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Cit-ucebnyrootHome_MZzelinko1Obrazkykyslik.jpg&diff=8093Soubor:Cit-ucebnyrootHome MZzelinko1Obrazkykyslik.jpg2009-06-11T16:27:10Z<p>Zelinkovam: načtena nová verze "Soubor:Cit-ucebnyrootHome MZzelinko1Obrazkykyslik.jpg":&#32;A: ortográdní křivka typická pro neproduktivní jezero</p>
<hr />
<div></div>Zelinkovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Toxiny_sinic&diff=8087Toxiny sinic2009-06-08T08:06:28Z<p>Zelinkovam: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
== Úvod ==<br />
Toxické látky sinic a řas jsou celosvětovm problémem, ale v ČR je jim zatím věnována jen malá pozornost. Zahraniční epidemiologické i naše laboratorní studie prokázaly teratogenní vliv cyanotoxinů, hepatotoxické, embryotoxické, imunotoxické, neurotoxické, dermatotoxické a další efekty cyanotoxinů na zdraví obyvatel a vodních organismů.<sup>[1]</sup> Toxiny sinic jsou látky sekundárního metabolismu. Srovnáme-li je s ostatními přírodními toxiny, jsou toxičtější než toxiny vyšších rostlin a hub, avšak jsou méně toxické než bakteriální toxiny.<sup>[3]</sup><br />
<br />
== Uznávané členění cyanotoxinů ==<br />
Cyanotoxiny se v současné době člení<br />
# dle chemické struktury <br />
## alkaloidy<br />
## cyklické a lineární peptidy<br />
## lipopolysacharidy<br />
# dle biologické aktivity (metod biodetekce)<br />
## cytotoxiny<br />
## biotoxiny<br />
<br />
Další uznávané členění cyanotoxinů dle metod biodetekce - konkrétně dle mechanismů účinku toxinů rozeznává nejdůležitější toxické metabolity sinic: <br />
<br />
* hepatotoxiny<br />
* neurotoxiny<br />
* imunotoxiny a imunomodulanty<br />
* mutageny a genotoxiny<br />
* embryotoxiny<br />
* cytotoxiny, lipopolysacharidy<br />
* dermatotoxiny<br />
<sup>[1]</sup><br />
<br />
== Zdroje a vstupy cyanotoxinů do lidského organismu ==<br />
V principu rozeznáváme tyto zdroje a vstupy toxinů:<br />
* pitnou vodou<br />
* potravou - ryby z nádrží s vodním květem sinic, tzv. zdravotní doplňky - ''Spirulina'' z nekontrolované produkce, apod.<br />
* při rekreaci a sportu - plavání, windsurfing, vodní lyže, atd.<br />
* respirací vodního aerosolu z městských kašen s masovým výskytem cyanobakterií, především pikocyanobakterií<br />
* trestnou činností<br />
<sup>[7]</sup><br />
<br />
== Přehled cyanotoxinů ==<br />
<br />
=== Mikrocystiny ===<br />
Byly izolovány ze zástupců rodů planktonních, bentických i půdních sinic rodů ''Anabaena, Microcystis, Oscillatoria (Planktothrix), Nostoc, Anabaenopsis, Hapalosiphon'', aj. Jedná se o cyklické heptapeptidy. Je známo přes 60 strukturních variant s molekulovou hmotností 909 - 1115. Ačkoli mnoho cyanobakterií produkuje souběžně několik mikrocystinů, v určitém kmenu obvykle dominují jen jedna nebo dvě strukturní varianty. Většina mykrocystinů je poměrně hydrofilní, ve vodě dobře rozpustná a netěkavá. Mykrocystiny jsou velmi stabilní, odolné vůči chemické hydrolýze i mnoha peptidázám. Jsou ale odbourávány řadou baktérií, vyskytujících se běžně ve vodách.<sup>[2]</sup> Mikrocystiny můžeme považovat za tradiční toxiny sinic, ačkoliv jejich účinky, toxikokinetika a environmentální osud nebyly dosud uspokojivě prostudovány. Identifikována také doposud nebyla jejich přirozená biologická funkce, což je vzhledem k množství, které sinice syntetizují - až 1% sušiny - stále velmi zajímavá otázka.<sup>[5]</sup> Mechanismus účinku mikrocystinů spočívá v kovalentní vazbě na katalytickou podjednotku proteinfosfatáz 1 a 2A. Primárně jsou postiženy jaterní buňky, které aktivně přijímají mikrocystiny z krevního oběhu prostřednictvím transportního systému pro žlučové kyseliny. Za biologickou aktivitu mikrocystinů je odpovědná část molekuly Adda - glutamová kyselina. Odštěpením Adda, změnou její optické konfigurace nebo acylací glutamátu dochází ke ztrátě biologické aktivity. Lineární mikrocystiny jsou zhruba stokrát méně toxické než odpovídající cyklické slsoučeniny.<sup>[2]</sup><br />
<br />
=== Nodularin ===<br />
Jedná se o cyklický pentapeptidový toxin ze sinice Nodularia spumigena.<sup>[6]</sup> Aktivní inhibitor eukaryotních protein serine/threonine fosfatáz 1 a 2A.<sup>[3]</sup> Iniciálním poškozením je strukturní dezorganizace jater, nekróza hepatocytů (centrilobulární nekróza) a rozšiřující se krvácení. Hepatocyty vykazují strukturní deformaci. Mechanismus působení na buněčné úrovni je shodný s mikrocystinem - spečcifická inhibice fosfatáz 1 a 2A dosahuje až dvojnásobné intenzity. Je potvrzena také prokarcinogenní aktivita.<sup>[6]</sup><br />
<br />
=== Anatoxin ===<br />
Toxin má charakter alkaloidu. Je silným depolarizujícím agens na nervosvalové ploténce, agonista nACha-receptorů. Je vysoce toxický při i.p. podání. Zdrojem látky je především ''Anabaena''<sup>[6]</sup>, dále ''Oscillatoria, Aphanizomenon, Mycrocystis, Cylindrospermum''<sup>[2]</sup>. Klinické symptomy otravy u myší se dostavují po velmi krátké době latence (2 min) jako namáhavé dýchání, progresivní paralýza končetin, břišní dýchání, silné křeče, smrt zástavou dechu během 15 min. Podobné projevy intoxikace byly pozorovány i u větších zvířat.<sup>[6]</sup><br />
<br />
=== Saxitoxin ===<br />
Jde o purinový derivát<sup>[6]</sup>, guanidinový alkaloid<sup>[2]</sup> neurotoxin<sup>[6]</sup>. Toxiny saxinového typu způsobují relaxaci hladké svaloviny cév, depresi akčního potenciálu srdečního svalu a inhibici přenosu axonálního impulsu prostřednictvím blokování sodíkového kanálu. Jsou schopny blokovat a snižovat vstup sodíku do buňky.<sup>[6]</sup> Cylindrospermopsin je schopen inhibovat proteosyntézu a syntézu glutathionu.<sup>[2]</sup> Klinickým symptomem otravy hospodářských zvířat je porucha motorické koordinace následovaná poléhavostí, neschopností udržet se na končetinách a smrtí zástavou dechu. U člověka nastupují první symptomy velmi rychle (30-200 min od požití toxické látky.<sup>[6]</sup> Hlavními producenty jsou ''Cylindrospermopsis raciborskii, Umezaika natans, Aphanizomenon ovalisporium''<sup>[2]</sup>, ''Anabaena circinalis''<sup>[6]</sup>.<br />
<br />
=== Cylindrospermopsiny ===<br />
Jsou to vysoce toxické alkaloidy, jejichž působení nebylo dosud dobře popsáno. Původně byly prokazovány pouze v tropických oblastech (např. Austrálie), nicméně nové studie ukazují jejich výskyt i v Evropě (včetně např. Maďarska nebo Německa). Mohou být produkovány jak expanzivními druhy sinic (domácí v tropických a subtropických oblastech, např. ''Cylindrospermopsis raciborskii''), tak i druhy běžnými v našich podmínkách - ''Aphanizomenon'' sp.<sup>[5]</sup><br />
<br />
=== Aplysiatoxin ===<br />
Toxin je produkován řasou ''Lyngbya'', sinicemi ''Oscillatoria a Schizotrix''. Mechanismus účinku spočívá v aktivaci proteinkinázy C. Vykazuje dermatotoxicitu a nádorově promoční aktivitu.<sup>[2]</sup><br />
<br />
=== Lyngbyatoxin ===<br />
Jedná se o indolový alkaloid produkovaný zelenou řasou ''Lyngbya majuscula''. Toxin je vysoce zánětlivý, způsobuje puchýře a dermatitidy. Je také výrazným nádorovým promotorem - spouští proteinkinázu C.<sup>[4]</sup><br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
'''Vlastní text stránky'''<br />
Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]<br />
Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.<br />
<br />
A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)<br />
<br />
== Témata ==<br />
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.<br />
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br />
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.<br />
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.<br />
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
1.↑ Maršálek, B.: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
2.↑ Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
3.↑ http://www.biotox.cz/toxikon/sinice/toxiny.php<br />
<br />
4.↑ http://www-cyanosite.bio.purdue.edu/cyanotox/toxins/lyngbyatoxin.html.<br />
<br />
5.↑ Bláha, L.: "Tradiční" a "nové" cyanotoxiny ve vodách ČR. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
6.↑ Hrdina, V.: Přírodní toxiny a jedy. Karolinum, Praha, 2004<br />
<br />
7.↑ Maršálek, B.: Možnosti odstraňování cyanotoxinů vodárenskými technologiemi. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br />
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Maršálek, B.: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
Bláha, L.: "Tradiční" a "nové" cyanotoxiny ve vodách ČR. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
Hrdina, V.: Přírodní toxiny a jedy. Karolinum, Praha, 2004<br />
<br />
<br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina G]]</div>Zelinkovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Toxiny_sinic&diff=8086Toxiny sinic2009-06-08T08:03:11Z<p>Zelinkovam: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
== Úvod ==<br />
Toxické látky sinic a řas jsou celosvětovm problémem, ale v ČR je jim zatím věnována jen malá pozornost. Zahraniční epidemiologické i naše laboratorní studie prokázaly teratogenní vliv cyanotoxinů, hepatotoxické, embryotoxické, imunotoxické, neurotoxické, dermatotoxické a další efekty cyanotoxinů na zdraví obyvatel a vodních organismů.<sup>[1]</sup> Toxiny sinic jsou látky sekundárního metabolismu. Srovnáme-li je s ostatními přírodními toxiny, jsou toxičtější než toxiny vyšších rostlin a hub, avšak jsou méně toxické než bakteriální toxiny.<sup>[3]</sup><br />
<br />
== Uznávané členění cyanotoxinů ==<br />
Cyanotoxiny se v současné době člení<br />
# dle chemické struktury <br />
## alkaloidy<br />
## cyklické a lineární peptidy<br />
## lipopolysacharidy<br />
# dle biologické aktivity (metod biodetekce)<br />
## cytotoxiny<br />
## biotoxiny<br />
<br />
Další uznávané členění cyanotoxinů dle metod biodetekce - konkrétně dle mechanismů účinku toxinů rozeznává nejdůležitější toxické metabolity sinic: <br />
<br />
* hepatotoxiny<br />
* neurotoxiny<br />
* imunotoxiny a imunomodulanty<br />
* mutageny a genotoxiny<br />
* embryotoxiny<br />
* cytotoxiny, lipopolysacharidy<br />
* dermatotoxiny<br />
<sup>[1]</sup><br />
<br />
== Zdroje a vstupy cyanotoxinů do lidského organismu ==<br />
V principu rozeznáváme tyto zdroje a vstupy toxinů:<br />
* pitnou vodou<br />
* potravou - ryby z nádrží s vodním květem sinic, tzv. zdravotní doplňky - ''Spirulina'' z nekontrolované produkce, apod.<br />
* při rekreaci a sportu - plavání, windsurfing, vodní lyže, atd.<br />
* respirací vodního aerosolu z městských kašen s masovým výskytem cyanobakterií, především pikocyanobakterií<br />
* trestnou činností<br />
<sup>[7]</sup><br />
<br />
== Přehled cyanotoxinů ==<br />
<br />
=== Mikrocystiny ===<br />
Byly izolovány ze zástupců rodů planktonních, bentických i půdních sinic rodů ''Anabaena, Microcystis, Oscillatoria (Planktothrix), Nostoc, Anabaenopsis, Hapalosiphon'', aj. Jedná se o cyklické heptapeptidy. Je známo přes 60 strukturních variant s molekulovou hmotností 909 - 1115. Ačkoli mnoho cyanobakterií produkuje souběžně několik mikrocystinů, v určitém kmenu obvykle dominují jen jedna nebo dvě strukturní varianty. Většina mykrocystinů je poměrně hydrofilní, ve vodě dobře rozpustná a netěkavá. Mykrocystiny jsou velmi stabilní, odolné vůči chemické hydrolýze i mnoha peptidázám. Jsou ale odbourávány řadou baktérií, vyskytujících se běžně ve vodách.<sup>[2]</sup> Mikrocystiny můžeme považovat za tradiční toxiny sinic, ačkoliv jejich účinky, toxikokinetika a environmentální osud nebyly dosud uspokojivě prostudovány. Identifikována také doposud nebyla jejich přirozená biologická funkce, což je vzhledem k množství, které sinice syntetizují - až 1% sušiny - stále velmi zajímavá otázka.<sup>[5]</sup> Mechanismus účinku mikrocystinů spočívá v kovalentní vazbě na katalytickou podjednotku proteinfosfatáz 1 a 2A. Primárně jsou postiženy jaterní buňky, které aktivně přijímají mikrocystiny z krevního oběhu prostřednictvím transportního systému pro žlučové kyseliny. Za biologickou aktivitu mikrocystinů je odpovědná část molekuly Adda - glutamová kyselina. Odštěpením Adda, změnou její optické konfigurace nebo acylací glutamátu dochází ke ztrátě biologické aktivity. Lineární mikrocystiny jsou zhruba stokrát méně toxické než odpovídající cyklické slsoučeniny.<sup>[2]</sup><br />
<br />
=== Nodularin ===<br />
Jedná se o cyklický pentapeptidový toxin ze sinice Nodularia spumigena.<sup>[6]</sup> Aktivní inhibitor eukaryotních protein serine/threonine fosfatáz 1 a 2A.<sup>[3]</sup> Iniciálním poškozením je strukturní dezorganizace jater, nekróza hepatocytů (centrilobulární nekróza) a rozšiřující se krvácení. Hepatocyty vykazují strukturní deformaci. Mechanismus působení na buněčné úrovni je shodný s mikrocystinem - spečcifická inhibice fosfatáz 1 a 2A dosahuje až dvojnásobné intenzity. Je potvrzena také prokarcinogenní aktivita.<sup>[6]</sup><br />
<br />
=== Anatoxin ===<br />
Toxin má charakter alkaloidu. Je silným depolarizujícím agens na nervosvalové ploténce, agonista nACha-receptorů. Je vysoce toxický při i.p. podání. Zdrojem látky je především ''Anabaena''<sup>[6]</sup>, dále ''Oscillatoria, Aphanizomenon, Mycrocystis, Cylindrospermum''<sup>[2]</sup>. Klinické symptomy otravy u myší se dostavují po velmi krátké době latence (2 min) jako namáhavé dýchání, progresivní paralýza končetin, břišní dýchání, silné křeče, smrt zástavou dechu během 15 min. Podobné projevy intoxikace byly pozorovány i u větších zvířat.<sup>[6]</sup><br />
<br />
=== Saxitoxin ===<br />
Jde o purinový derivát<sup>[6]</sup>, guanidinový alkaloid<sup>[2]</sup> neurotoxin<sup>[6]</sup>. Toxiny saxinového typu způsobují relaxaci hladké svaloviny cév, depresi akčního potenciálu srdečního svalu a inhibici přenosu axonálního impulsu prostřednictvím blokování sodíkového kanálu. Jsou schopny blokovat a snižovat vstup sodíku do buňky.<sup>[6]</sup> Cylindrospermopsin je schopen inhibovat proteosyntézu a syntézu glutathionu.<sup>[2]</sup> Klinickým symptomem otravy hospodářských zvířat je porucha motorické koordinace následovaná poléhavostí, neschopností udržet se na končetinách a smrtí zástavou dechu. U člověka nastupují první symptomy velmi rychle (30-200 min od požití toxické látky.<sup>[6]</sup> Hlavními producenty jsou ''Cylindrospermopsis raciborskii, Umezaika natans, Aphanizomenon ovalisporium''<sup>[2]</sup>, ''Anabaena circinalis''<sup>[6]</sup>.<br />
<br />
=== Cylindrospermopsiny ===<br />
Jsou to vysoce toxické alkaloidy, jejichž působení nebylo dosud dobře popsáno. Původně byly prokazovány pouze v tropických oblastech (např. Austrálie), nicméně nové studie ukazují jejich výskyt i v Evropě (včetně např. Maďarska nebo Německa). Mohou být produkovány jak expanzivními druhy sinic (domácí v tropických a subtropických oblastech, např. ''Cylindrospermopsis raciborskii''), tak i druhy běžnými v našich podmínkách - ''Aphanizomenon'' sp.<sup>[5]</sup><br />
<br />
=== Aplysiatoxin ===<br />
Toxin je produkován řasou ''Lyngbya'', sinicemi ''Oscillatoria a Schizotrix''. Mechanismus účinku spočívá v aktivaci proteinkinázy C. Vykazuje dermatotoxicitu a nádorově promoční aktivitu.<sup>[2]</sup><br />
<br />
=== Lyngbyatoxin ===<br />
Jedná se o indolový alkaloid produkovaný zelenou řasou ''Lyngbya majuscula''. Toxin je vysoce zánětlivý, způsobuje puchýře a dermatitidy. Je také výrazným nádorovým promotorem - spouští proteinkinázu C.<sup>[4]</sup><br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
'''Vlastní text stránky'''<br />
Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]<br />
Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.<br />
<br />
A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)<br />
<br />
== Témata ==<br />
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.<br />
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br />
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.<br />
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.<br />
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
1.↑ Maršálek, B.: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
2.↑ Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
3.↑ http://www.biotox.cz/toxikon/sinice/toxiny.php<br />
<br />
4.↑ http://www-cyanosite.bio.purdue.edu/cyanotox/toxins/lyngbyatoxin.html.<br />
<br />
5.↑ Bláha, L.: "Tradiční" a "nové" cyanotoxiny ve vodách ČR. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
6.↑ Hrdina, V.: Přírodní toxiny a jedy. Karolinum, Praha, 2004<br />
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br />
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Maršálek, B.: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
Bláha, L.: "Tradiční" a "nové" cyanotoxiny ve vodách ČR. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
Hrdina, V.: Přírodní toxiny a jedy. Karolinum, Praha, 2004<br />
<br />
<br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina G]]</div>Zelinkovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Toxiny_sinic&diff=8085Toxiny sinic2009-06-08T08:02:40Z<p>Zelinkovam: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
== Úvod ==<br />
Toxické látky sinic a řas jsou celosvětovm problémem, ale v ČR je jim zatím věnována jen malá pozornost. Zahraniční epidemiologické i naše laboratorní studie prokázaly teratogenní vliv cyanotoxinů, hepatotoxické, embryotoxické, imunotoxické, neurotoxické, dermatotoxické a další efekty cyanotoxinů na zdraví obyvatel a vodních organismů.<sup>[1]</sup> Toxiny sinic jsou látky sekundárního metabolismu. Srovnáme-li je s ostatními přírodními toxiny, jsou toxičtější než toxiny vyšších rostlin a hub, avšak jsou méně toxické než bakteriální toxiny.<sup>[3]</sup><br />
<br />
== Uznávané členění cyanotoxinů ==<br />
Cyanotoxiny se v současné době člení<br />
# dle chemické struktury <br />
## alkaloidy<br />
## cyklické a lineární peptidy<br />
## lipopolysacharidy<br />
# dle biologické aktivity (metod biodetekce)<br />
## cytotoxiny<br />
## biotoxiny<br />
<br />
Další uznávané členění cyanotoxinů dle metod biodetekce - konkrétně dle mechanismů účinku toxinů rozeznává nejdůležitější toxické metabolity sinic: <br />
<br />
* hepatotoxiny<br />
* neurotoxiny<br />
* imunotoxiny a imunomodulanty<br />
* mutageny a genotoxiny<br />
* embryotoxiny<br />
* cytotoxiny, lipopolysacharidy<br />
* dermatotoxiny<br />
<sup>[1]</sup><br />
<br />
== Zdroje a vstupy cyanotoxinů do lidského organismu ==<br />
V principu rozeznáváme tyto zdroje a vstupy toxinů:<br />
* pitnou vodou<br />
* potravou - ryby z nádrží s vodním květem sinic, tzv. zdravotní doplňky - Spirulina z nekontrolované produkce, apod.<br />
* při rekreaci a sportu - plavání, windsurfing, vodní lyže, atd.<br />
* respirací vodního aerosolu z městských kašen s masovým výskytem cyanobakterií, především pikocyanobakterií<br />
* trestnou činností<br />
<sup>[7]</sup><br />
<br />
== Přehled cyanotoxinů ==<br />
<br />
=== Mikrocystiny ===<br />
Byly izolovány ze zástupců rodů planktonních, bentických i půdních sinic rodů ''Anabaena, Microcystis, Oscillatoria (Planktothrix), Nostoc, Anabaenopsis, Hapalosiphon'', aj. Jedná se o cyklické heptapeptidy. Je známo přes 60 strukturních variant s molekulovou hmotností 909 - 1115. Ačkoli mnoho cyanobakterií produkuje souběžně několik mikrocystinů, v určitém kmenu obvykle dominují jen jedna nebo dvě strukturní varianty. Většina mykrocystinů je poměrně hydrofilní, ve vodě dobře rozpustná a netěkavá. Mykrocystiny jsou velmi stabilní, odolné vůči chemické hydrolýze i mnoha peptidázám. Jsou ale odbourávány řadou baktérií, vyskytujících se běžně ve vodách.<sup>[2]</sup> Mikrocystiny můžeme považovat za tradiční toxiny sinic, ačkoliv jejich účinky, toxikokinetika a environmentální osud nebyly dosud uspokojivě prostudovány. Identifikována také doposud nebyla jejich přirozená biologická funkce, což je vzhledem k množství, které sinice syntetizují - až 1% sušiny - stále velmi zajímavá otázka.<sup>[5]</sup> Mechanismus účinku mikrocystinů spočívá v kovalentní vazbě na katalytickou podjednotku proteinfosfatáz 1 a 2A. Primárně jsou postiženy jaterní buňky, které aktivně přijímají mikrocystiny z krevního oběhu prostřednictvím transportního systému pro žlučové kyseliny. Za biologickou aktivitu mikrocystinů je odpovědná část molekuly Adda - glutamová kyselina. Odštěpením Adda, změnou její optické konfigurace nebo acylací glutamátu dochází ke ztrátě biologické aktivity. Lineární mikrocystiny jsou zhruba stokrát méně toxické než odpovídající cyklické slsoučeniny.<sup>[2]</sup><br />
<br />
=== Nodularin ===<br />
Jedná se o cyklický pentapeptidový toxin ze sinice Nodularia spumigena.<sup>[6]</sup> Aktivní inhibitor eukaryotních protein serine/threonine fosfatáz 1 a 2A.<sup>[3]</sup> Iniciálním poškozením je strukturní dezorganizace jater, nekróza hepatocytů (centrilobulární nekróza) a rozšiřující se krvácení. Hepatocyty vykazují strukturní deformaci. Mechanismus působení na buněčné úrovni je shodný s mikrocystinem - spečcifická inhibice fosfatáz 1 a 2A dosahuje až dvojnásobné intenzity. Je potvrzena také prokarcinogenní aktivita.<sup>[6]</sup><br />
<br />
=== Anatoxin ===<br />
Toxin má charakter alkaloidu. Je silným depolarizujícím agens na nervosvalové ploténce, agonista nACha-receptorů. Je vysoce toxický při i.p. podání. Zdrojem látky je především ''Anabaena''<sup>[6]</sup>, dále ''Oscillatoria, Aphanizomenon, Mycrocystis, Cylindrospermum''<sup>[2]</sup>. Klinické symptomy otravy u myší se dostavují po velmi krátké době latence (2 min) jako namáhavé dýchání, progresivní paralýza končetin, břišní dýchání, silné křeče, smrt zástavou dechu během 15 min. Podobné projevy intoxikace byly pozorovány i u větších zvířat.<sup>[6]</sup><br />
<br />
=== Saxitoxin ===<br />
Jde o purinový derivát<sup>[6]</sup>, guanidinový alkaloid<sup>[2]</sup> neurotoxin<sup>[6]</sup>. Toxiny saxinového typu způsobují relaxaci hladké svaloviny cév, depresi akčního potenciálu srdečního svalu a inhibici přenosu axonálního impulsu prostřednictvím blokování sodíkového kanálu. Jsou schopny blokovat a snižovat vstup sodíku do buňky.<sup>[6]</sup> Cylindrospermopsin je schopen inhibovat proteosyntézu a syntézu glutathionu.<sup>[2]</sup> Klinickým symptomem otravy hospodářských zvířat je porucha motorické koordinace následovaná poléhavostí, neschopností udržet se na končetinách a smrtí zástavou dechu. U člověka nastupují první symptomy velmi rychle (30-200 min od požití toxické látky.<sup>[6]</sup> Hlavními producenty jsou ''Cylindrospermopsis raciborskii, Umezaika natans, Aphanizomenon ovalisporium''<sup>[2]</sup>, ''Anabaena circinalis''<sup>[6]</sup>.<br />
<br />
=== Cylindrospermopsiny ===<br />
Jsou to vysoce toxické alkaloidy, jejichž působení nebylo dosud dobře popsáno. Původně byly prokazovány pouze v tropických oblastech (např. Austrálie), nicméně nové studie ukazují jejich výskyt i v Evropě (včetně např. Maďarska nebo Německa). Mohou být produkovány jak expanzivními druhy sinic (domácí v tropických a subtropických oblastech, např. ''Cylindrospermopsis raciborskii''), tak i druhy běžnými v našich podmínkách - ''Aphanizomenon'' sp.<sup>[5]</sup><br />
<br />
=== Aplysiatoxin ===<br />
Toxin je produkován řasou ''Lyngbya'', sinicemi ''Oscillatoria a Schizotrix''. Mechanismus účinku spočívá v aktivaci proteinkinázy C. Vykazuje dermatotoxicitu a nádorově promoční aktivitu.<sup>[2]</sup><br />
<br />
=== Lyngbyatoxin ===<br />
Jedná se o indolový alkaloid produkovaný zelenou řasou ''Lyngbya majuscula''. Toxin je vysoce zánětlivý, způsobuje puchýře a dermatitidy. Je také výrazným nádorovým promotorem - spouští proteinkinázu C.<sup>[4]</sup><br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
'''Vlastní text stránky'''<br />
Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]<br />
Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.<br />
<br />
A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)<br />
<br />
== Témata ==<br />
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.<br />
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br />
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.<br />
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.<br />
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
1.↑ Maršálek, B.: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
2.↑ Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
3.↑ http://www.biotox.cz/toxikon/sinice/toxiny.php<br />
<br />
4.↑ http://www-cyanosite.bio.purdue.edu/cyanotox/toxins/lyngbyatoxin.html.<br />
<br />
5.↑ Bláha, L.: "Tradiční" a "nové" cyanotoxiny ve vodách ČR. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
6.↑ Hrdina, V.: Přírodní toxiny a jedy. Karolinum, Praha, 2004<br />
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br />
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Maršálek, B.: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
Bláha, L.: "Tradiční" a "nové" cyanotoxiny ve vodách ČR. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
Hrdina, V.: Přírodní toxiny a jedy. Karolinum, Praha, 2004<br />
<br />
<br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina G]]</div>Zelinkovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Toxiny_sinic&diff=8084Toxiny sinic2009-06-08T08:00:47Z<p>Zelinkovam: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
== Úvod ==<br />
Toxické látky sinic a řas jsou celosvětovm problémem, ale v ČR je jim zatím věnována jen malá pozornost. Zahraniční epidemiologické i naše laboratorní studie prokázaly teratogenní vliv cyanotoxinů, hepatotoxické, embryotoxické, imunotoxické, neurotoxické, dermatotoxické a další efekty cyanotoxinů na zdraví obyvatel a vodních organismů.<sup>[1]</sup> Toxiny sinic jsou látky sekundárního metabolismu. Srovnáme-li je s ostatními přírodními toxiny, jsou toxičtější než toxiny vyšších rostlin a hub, avšak jsou méně toxické než bakteriální toxiny.<sup>[3]</sup><br />
<br />
== Uznávané členění cyanotoxinů ==<br />
Cyanotoxiny se v současné době člení<br />
# dle chemické struktury <br />
## alkaloidy<br />
## cyklické a lineární peptidy<br />
## lipopolysacharidy<br />
# dle biologické aktivity (metod biodetekce)<br />
## cytotoxiny<br />
## biotoxiny<br />
<br />
Další uznávané členění cyanotoxinů dle metod biodetekce - konkrétně dle mechanismů účinku toxinů rozeznává nejdůležitější toxické metabolity sinic: <br />
<br />
* hepatotoxiny<br />
* neurotoxiny<br />
* imunotoxiny a imunomodulanty<br />
* mutageny a genotoxiny<br />
* embryotoxiny<br />
* cytotoxiny, lipopolysacharidy<br />
* dermatotoxiny<br />
<sup>[1]</sup><br />
<br />
== Zdroje a vstupy cyanotoxinů do lidského organismu ==<br />
V principu rozeznáváme tyto zdroje a vstupy toxinů:<br />
* pitnou vodou<br />
* potravou - ryby z nádrží<br />
* při rekreaci a sportu - plavání, windsurfing, vodní lyže, apod.<br />
* respirací vodního aerosolu z městských kašen s masovým výskytem cyanobakterií, především pikocyanobakterií<br />
* trestnou činností<br />
<br />
== Přehled cyanotoxinů ==<br />
<br />
=== Mikrocystiny ===<br />
Byly izolovány ze zástupců rodů planktonních, bentických i půdních sinic rodů ''Anabaena, Microcystis, Oscillatoria (Planktothrix), Nostoc, Anabaenopsis, Hapalosiphon'', aj. Jedná se o cyklické heptapeptidy. Je známo přes 60 strukturních variant s molekulovou hmotností 909 - 1115. Ačkoli mnoho cyanobakterií produkuje souběžně několik mikrocystinů, v určitém kmenu obvykle dominují jen jedna nebo dvě strukturní varianty. Většina mykrocystinů je poměrně hydrofilní, ve vodě dobře rozpustná a netěkavá. Mykrocystiny jsou velmi stabilní, odolné vůči chemické hydrolýze i mnoha peptidázám. Jsou ale odbourávány řadou baktérií, vyskytujících se běžně ve vodách.<sup>[2]</sup> Mikrocystiny můžeme považovat za tradiční toxiny sinic, ačkoliv jejich účinky, toxikokinetika a environmentální osud nebyly dosud uspokojivě prostudovány. Identifikována také doposud nebyla jejich přirozená biologická funkce, což je vzhledem k množství, které sinice syntetizují - až 1% sušiny - stále velmi zajímavá otázka.<sup>[5]</sup> Mechanismus účinku mikrocystinů spočívá v kovalentní vazbě na katalytickou podjednotku proteinfosfatáz 1 a 2A. Primárně jsou postiženy jaterní buňky, které aktivně přijímají mikrocystiny z krevního oběhu prostřednictvím transportního systému pro žlučové kyseliny. Za biologickou aktivitu mikrocystinů je odpovědná část molekuly Adda - glutamová kyselina. Odštěpením Adda, změnou její optické konfigurace nebo acylací glutamátu dochází ke ztrátě biologické aktivity. Lineární mikrocystiny jsou zhruba stokrát méně toxické než odpovídající cyklické slsoučeniny.<sup>[2]</sup><br />
<br />
=== Nodularin ===<br />
Jedná se o cyklický pentapeptidový toxin ze sinice Nodularia spumigena.<sup>[6]</sup> Aktivní inhibitor eukaryotních protein serine/threonine fosfatáz 1 a 2A.<sup>[3]</sup> Iniciálním poškozením je strukturní dezorganizace jater, nekróza hepatocytů (centrilobulární nekróza) a rozšiřující se krvácení. Hepatocyty vykazují strukturní deformaci. Mechanismus působení na buněčné úrovni je shodný s mikrocystinem - spečcifická inhibice fosfatáz 1 a 2A dosahuje až dvojnásobné intenzity. Je potvrzena také prokarcinogenní aktivita.<sup>[6]</sup><br />
<br />
=== Anatoxin ===<br />
Toxin má charakter alkaloidu. Je silným depolarizujícím agens na nervosvalové ploténce, agonista nACha-receptorů. Je vysoce toxický při i.p. podání. Zdrojem látky je především ''Anabaena''<sup>[6]</sup>, dále ''Oscillatoria, Aphanizomenon, Mycrocystis, Cylindrospermum''<sup>[2]</sup>. Klinické symptomy otravy u myší se dostavují po velmi krátké době latence (2 min) jako namáhavé dýchání, progresivní paralýza končetin, břišní dýchání, silné křeče, smrt zástavou dechu během 15 min. Podobné projevy intoxikace byly pozorovány i u větších zvířat.<sup>[6]</sup><br />
<br />
=== Saxitoxin ===<br />
Jde o purinový derivát<sup>[6]</sup>, guanidinový alkaloid<sup>[2]</sup> neurotoxin<sup>[6]</sup>. Toxiny saxinového typu způsobují relaxaci hladké svaloviny cév, depresi akčního potenciálu srdečního svalu a inhibici přenosu axonálního impulsu prostřednictvím blokování sodíkového kanálu. Jsou schopny blokovat a snižovat vstup sodíku do buňky.<sup>[6]</sup> Cylindrospermopsin je schopen inhibovat proteosyntézu a syntézu glutathionu.<sup>[2]</sup> Klinickým symptomem otravy hospodářských zvířat je porucha motorické koordinace následovaná poléhavostí, neschopností udržet se na končetinách a smrtí zástavou dechu. U člověka nastupují první symptomy velmi rychle (30-200 min od požití toxické látky.<sup>[6]</sup> Hlavními producenty jsou ''Cylindrospermopsis raciborskii, Umezaika natans, Aphanizomenon ovalisporium''<sup>[2]</sup>, ''Anabaena circinalis''<sup>[6]</sup>.<br />
<br />
=== Cylindrospermopsiny ===<br />
Jsou to vysoce toxické alkaloidy, jejichž působení nebylo dosud dobře popsáno. Původně byly prokazovány pouze v tropických oblastech (např. Austrálie), nicméně nové studie ukazují jejich výskyt i v Evropě (včetně např. Maďarska nebo Německa). Mohou být produkovány jak expanzivními druhy sinic (domácí v tropických a subtropických oblastech, např. ''Cylindrospermopsis raciborskii''), tak i druhy běžnými v našich podmínkách - ''Aphanizomenon'' sp.<sup>[5]</sup><br />
<br />
=== Aplysiatoxin ===<br />
Toxin je produkován řasou ''Lyngbya'', sinicemi ''Oscillatoria a Schizotrix''. Mechanismus účinku spočívá v aktivaci proteinkinázy C. Vykazuje dermatotoxicitu a nádorově promoční aktivitu.<sup>[2]</sup><br />
<br />
=== Lyngbyatoxin ===<br />
Jedná se o indolový alkaloid produkovaný zelenou řasou ''Lyngbya majuscula''. Toxin je vysoce zánětlivý, způsobuje puchýře a dermatitidy. Je také výrazným nádorovým promotorem - spouští proteinkinázu C.<sup>[4]</sup><br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
'''Vlastní text stránky'''<br />
Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]<br />
Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.<br />
<br />
A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)<br />
<br />
== Témata ==<br />
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.<br />
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br />
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.<br />
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.<br />
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
1.↑ Maršálek, B.: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
2.↑ Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
3.↑ http://www.biotox.cz/toxikon/sinice/toxiny.php<br />
<br />
4.↑ http://www-cyanosite.bio.purdue.edu/cyanotox/toxins/lyngbyatoxin.html.<br />
<br />
5.↑ Bláha, L.: "Tradiční" a "nové" cyanotoxiny ve vodách ČR. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
6.↑ Hrdina, V.: Přírodní toxiny a jedy. Karolinum, Praha, 2004<br />
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br />
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Maršálek, B.: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
Bláha, L.: "Tradiční" a "nové" cyanotoxiny ve vodách ČR. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
Hrdina, V.: Přírodní toxiny a jedy. Karolinum, Praha, 2004<br />
<br />
<br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina G]]</div>Zelinkovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Toxiny_sinic&diff=8083Toxiny sinic2009-06-08T07:56:14Z<p>Zelinkovam: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
== Úvod ==<br />
Toxické látky sinic a řas jsou celosvětovm problémem, ale v ČR je jim zatím věnována jen malá pozornost. Zahraniční epidemiologické i naše laboratorní studie prokázaly teratogenní vliv cyanotoxinů, hepatotoxické, embryotoxické, imunotoxické, neurotoxické, dermatotoxické a další efekty cyanotoxinů na zdraví obyvatel a vodních organismů.<sup>[1]</sup> Toxiny sinic jsou látky sekundárního metabolismu. Srovnáme-li je s ostatními přírodními toxiny, jsou toxičtější než toxiny vyšších rostlin a hub, avšak jsou méně toxické než bakteriální toxiny.<sup>[3]</sup><br />
<br />
== Uznávané členění cyanotoxinů ==<br />
Cyanotoxiny se v současné době člení<br />
# dle chemické struktury <br />
## alkaloidy<br />
## cyklické a lineární peptidy<br />
## lipopolysacharidy<br />
# dle biologické aktivity (metod biodetekce)<br />
## cytotoxiny<br />
## biotoxiny<br />
<br />
Další uznávané členění cyanotoxinů dle metod biodetekce - konkrétně dle mechanismů účinku toxinů rozeznává nejdůležitější toxické metabolity sinic: <br />
<br />
* hepatotoxiny<br />
* neurotoxiny<br />
* imunotoxiny a imunomodulanty<br />
* mutageny a genotoxiny<br />
* embryotoxiny<br />
* cytotoxiny, lipopolysacharidy<br />
* dermatotoxiny<br />
<sup>[1]</sup><br />
<br />
<br />
== Přehled cyanotoxinů ==<br />
<br />
=== Mikrocystiny ===<br />
Byly izolovány ze zástupců rodů planktonních, bentických i půdních sinic rodů ''Anabaena, Microcystis, Oscillatoria (Planktothrix), Nostoc, Anabaenopsis, Hapalosiphon'', aj. Jedná se o cyklické heptapeptidy. Je známo přes 60 strukturních variant s molekulovou hmotností 909 - 1115. Ačkoli mnoho cyanobakterií produkuje souběžně několik mikrocystinů, v určitém kmenu obvykle dominují jen jedna nebo dvě strukturní varianty. Většina mykrocystinů je poměrně hydrofilní, ve vodě dobře rozpustná a netěkavá. Mykrocystiny jsou velmi stabilní, odolné vůči chemické hydrolýze i mnoha peptidázám. Jsou ale odbourávány řadou baktérií, vyskytujících se běžně ve vodách.<sup>[2]</sup> Mikrocystiny můžeme považovat za tradiční toxiny sinic, ačkoliv jejich účinky, toxikokinetika a environmentální osud nebyly dosud uspokojivě prostudovány. Identifikována také doposud nebyla jejich přirozená biologická funkce, což je vzhledem k množství, které sinice syntetizují - až 1% sušiny - stále velmi zajímavá otázka.<sup>[5]</sup> Mechanismus účinku mikrocystinů spočívá v kovalentní vazbě na katalytickou podjednotku proteinfosfatáz 1 a 2A. Primárně jsou postiženy jaterní buňky, které aktivně přijímají mikrocystiny z krevního oběhu prostřednictvím transportního systému pro žlučové kyseliny. Za biologickou aktivitu mikrocystinů je odpovědná část molekuly Adda - glutamová kyselina. Odštěpením Adda, změnou její optické konfigurace nebo acylací glutamátu dochází ke ztrátě biologické aktivity. Lineární mikrocystiny jsou zhruba stokrát méně toxické než odpovídající cyklické slsoučeniny.<sup>[2]</sup><br />
<br />
=== Nodularin ===<br />
Jedná se o cyklický pentapeptidový toxin ze sinice Nodularia spumigena.<sup>[6]</sup> Aktivní inhibitor eukaryotních protein serine/threonine fosfatáz 1 a 2A.<sup>[3]</sup> Iniciálním poškozením je strukturní dezorganizace jater, nekróza hepatocytů (centrilobulární nekróza) a rozšiřující se krvácení. Hepatocyty vykazují strukturní deformaci. Mechanismus působení na buněčné úrovni je shodný s mikrocystinem - spečcifická inhibice fosfatáz 1 a 2A dosahuje až dvojnásobné intenzity. Je potvrzena také prokarcinogenní aktivita.<sup>[6]</sup><br />
<br />
=== Anatoxin ===<br />
Toxin má charakter alkaloidu. Je silným depolarizujícím agens na nervosvalové ploténce, agonista nACha-receptorů. Je vysoce toxický při i.p. podání. Zdrojem látky je především ''Anabaena''<sup>[6]</sup>, dále ''Oscillatoria, Aphanizomenon, Mycrocystis, Cylindrospermum''<sup>[2]</sup>. Klinické symptomy otravy u myší se dostavují po velmi krátké době latence (2 min) jako namáhavé dýchání, progresivní paralýza končetin, břišní dýchání, silné křeče, smrt zástavou dechu během 15 min. Podobné projevy intoxikace byly pozorovány i u větších zvířat.<sup>[6]</sup><br />
<br />
=== Saxitoxin ===<br />
Jde o purinový derivát<sup>[6]</sup>, guanidinový alkaloid<sup>[2]</sup> neurotoxin<sup>[6]</sup>. Toxiny saxinového typu způsobují relaxaci hladké svaloviny cév, depresi akčního potenciálu srdečního svalu a inhibici přenosu axonálního impulsu prostřednictvím blokování sodíkového kanálu. Jsou schopny blokovat a snižovat vstup sodíku do buňky.<sup>[6]</sup> Cylindrospermopsin je schopen inhibovat proteosyntézu a syntézu glutathionu.<sup>[2]</sup> Klinickým symptomem otravy hospodářských zvířat je porucha motorické koordinace následovaná poléhavostí, neschopností udržet se na končetinách a smrtí zástavou dechu. U člověka nastupují první symptomy velmi rychle (30-200 min od požití toxické látky.<sup>[6]</sup> Hlavními producenty jsou ''Cylindrospermopsis raciborskii, Umezaika natans, Aphanizomenon ovalisporium''<sup>[2]</sup>, ''Anabaena circinalis''<sup>[6]</sup>.<br />
<br />
=== Cylindrospermopsiny ===<br />
Jsou to vysoce toxické alkaloidy, jejichž působení nebylo dosud dobře popsáno. Původně byly prokazovány pouze v tropických oblastech (např. Austrálie), nicméně nové studie ukazují jejich výskyt i v Evropě (včetně např. Maďarska nebo Německa). Mohou být produkovány jak expanzivními druhy sinic (domácí v tropických a subtropických oblastech, např. ''Cylindrospermopsis raciborskii''), tak i druhy běžnými v našich podmínkách - ''Aphanizomenon'' sp.<sup>[5]</sup><br />
<br />
=== Aplysiatoxin ===<br />
Toxin je produkován řasou ''Lyngbya'', sinicemi ''Oscillatoria a Schizotrix''. Mechanismus účinku spočívá v aktivaci proteinkinázy C. Vykazuje dermatotoxicitu a nádorově promoční aktivitu.<sup>[2]</sup><br />
<br />
=== Lyngbyatoxin ===<br />
Jedná se o indolový alkaloid produkovaný zelenou řasou ''Lyngbya majuscula''. Toxin je vysoce zánětlivý, způsobuje puchýře a dermatitidy. Je také výrazným nádorovým promotorem - spouští proteinkinázu C.<sup>[4]</sup><br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
'''Vlastní text stránky'''<br />
Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]<br />
Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.<br />
<br />
A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)<br />
<br />
== Témata ==<br />
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.<br />
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br />
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.<br />
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.<br />
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
1.↑ Maršálek, B.: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
2.↑ Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
3.↑ http://www.biotox.cz/toxikon/sinice/toxiny.php<br />
<br />
4.↑ http://www-cyanosite.bio.purdue.edu/cyanotox/toxins/lyngbyatoxin.html.<br />
<br />
5.↑ Bláha, L.: "Tradiční" a "nové" cyanotoxiny ve vodách ČR. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
6.↑ Hrdina, V.: Přírodní toxiny a jedy. Karolinum, Praha, 2004<br />
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br />
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Maršálek, B.: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
Bláha, L.: "Tradiční" a "nové" cyanotoxiny ve vodách ČR. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
Hrdina, V.: Přírodní toxiny a jedy. Karolinum, Praha, 2004<br />
<br />
<br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina G]]</div>Zelinkovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Stratifikace_kysl%C3%ADku_ve_vodn%C3%ADch_n%C3%A1dr%C5%BE%C3%ADch&diff=8082Stratifikace kyslíku ve vodních nádržích2009-06-08T07:23:28Z<p>Zelinkovam: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
<br />
<br />
<br />
Obsah [skrýt]<br />
1 Úvod <br />
2 Koloběh síry <br />
3 Síra v atmosféře <br />
4 Sirné bakterie <br />
5 Zdroje <br />
6 Odkazy <br />
6.1 Související stránky <br />
6.2 Externí odkazy <br />
6.3 Literatura <br />
<br />
== Úvod ==<br />
<br />
Kyslíkový režim je důležitým kritériem při hodnocení kvality vody. Vodní nádrže a toky s velkým organickým znečištěním mají nedostatek rozpuštěného [[kyslík|O<sub>2</sub>]]. Proces samočištění ve vodách je však závislý na dostatku rozpuštěného [[kyslík|O<sub>2</sub>]] ve vodě, nehledě na sedimentaci, podílející se rovněž na samočisticích procesech, ale nezávisle na kyslíkovém režimu ve vodě. Je-li při rozkladných procesech ve vodním systému spotřebován veškerý rozpuštěný kyslík, pokračuje rozklad organických látek anaerobní cestou.<sup>[1]</sup><br />
<br />
== Obsah kyslíku rozpuštěného ve vodě ==<br />
<br />
Část kyslíku rozpuštěného ve vodě je zajišťována ze vzduchu difuzí, která probíhá převážně u hladiny. Dalším zdrojem kyslíku je fotosyntetická asimilace vodních rostlin. Difuzí z atmosféry se dostane do vody 7% kyslíku, fotosyntézou 89% kyslíku a z přítoku 4% kyslíku.<sup>[2]</sup><br />
Obsah kyslíku a oxidu uhličitého vzájemně souvisí. Přibývá-li ve vodě jednoho plynu, druhého ubývá a naopak. Na tento režim má významný vliv osídlení vody živými organismy.<sup>[2]</sup><br />
Deficit kyslíku může být způsoben dýcháním rostlin a živočichů, rozkladem organické hmoty a vlivem ostatních plynů.<sup>[3]</sup> <br />
Obsah plynů je nepřímo a nelineárně závislý na teplotě vody.<sup>[2]</sup> Na snížení celkové koncentrace kyslíku se podílí zvýšení teploty, průsak a přítok podzemní vody, zvýšený obsah železa.<sup>[3]</sup><br />
<br />
== Příklady vertikální distribuce rozpuštěného kyslíku ==<br />
<br />
== Produktivita nádrže ==<br />
Jezera bohatá na organismy mají v hypolimniu větší úbytek kyslíku než jezera chudá. Proto lze vertikální vrstvení obsahu kyslíku v nádrži využít pro posouzení produktivity nádrže, t.j. použít intenzity spotřeby kyslíku v trofolytické vrstvě jako míry výstavby organické hmoty v trofogenní vrstvě.<br />
Je-li epilimnion objemnější než hypolimnion, koncentrují se sem odumřelá těla planktonních i litorálních organismů a k jejich mineralizaci se může spotřebovat i veškerý obsah kyslíku hypolimnia. Naopak je-li epilimnion objemově mnohem menší než hypolimnion, může být v epilimniu vysoká produkce organické hmoty a k mineralizaci klesajících odumřelých těl se nevyčerpá kyslíková zásoba hypolimnia. Jezera s malým obsahem živin, s malou produkcí organické hmoty a stéměř konstantním obsahu kyslíku v celém vodním sloupci označujeme jako oligotrofní. Na dně žijí m.j. larvy pakomárů rodu ''Tanytarsus'' jakožto vůdčí organismy bentického společenstva. Jezera a údolní nádrže s velkým obsahem živin, s velkou produkcí organické hmoty a s kyslíkovým přesycením v epilimniu, zatímco v hypolimniu se obsah kyslíku postupně odčerpává až ke vzniku anaerobie, nazýváme eutrofní. V jezerech žijí na dně larvy pakomárů rodu ''Chironomus'', larvy komárů rodu ''Chaoborus'' a máloštětinatí červi rodů ''Tubifex'' a ''Limnodrilus'', snášející nedostatek kyslíku.<sup>[4]</sup><br />
<br />
<br />
== Hodnocení kvality vody ==<br />
Obsah kyslíku, kyslíkový režim, je velmi důležitým kritériem pro hodnocení kvality vody. Nepřímým chemickým parametrem hodnotícím obsah rozpuštěného kyslíku je BSK<sub>5</sub> (biochemická spotřeba kyslíku. Tento parametr informuje o míře organického znečištění ve vodách. Každý biotop je schopen procesu samočištění, pouze za předpokladu dostatku rozpuštěného kyslíku ve vodě.<sup>[3]</sup><br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.<br />
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br />
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
1.↑ 1,0 Lellák, J.,Kubíček,F.: Hydrobiologie. Vydavatelství Karolinum, Praha, 1991<br />
<br />
2.↑ Hartman, P., Přikryl, I., Štědronský, E.: Hydrobiologie. Nakladatelství Informatorium, spol. s r. o., Praha, 2005<br /><br />
3.↑ Ambrožová, J.: Aplikovaná a technická hydrobiologie. Učební text, VŠCHT v Praze, Praha, 2003<br /><br />
4.↑ Sládečková, A., Sládeček, V.: Hydrobiologie. Vydavatelství ČVUT, Praha, 1997<br /><br />
<br />
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.<br />
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.<br />
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br />
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Lellák, J., Kubíček, F.: Hydrobiologie. Vydavatelství Karolinum, Praha, 1991<br /><br />
Hartman, P., Přikryl, I., Štědronský, E.: Hydrobiologie. Nakladatelství Informatorium, spol. s r. o., Praha, 2005<br /><br />
Ambrožová, J.: Aplikovaná a technická hydrobiologie. Učební text, VŠCHT v Praze, Praha, 2003<br /><br />
Sládečková, A., Sládeček, V.: Hydrobiologie. Vydavatelství ČVUT, Praha, 1997<br /><br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina G]]</div>Zelinkovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Toxiny_sinic&diff=8081Toxiny sinic2009-06-08T07:19:27Z<p>Zelinkovam: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
== Úvod ==<br />
Toxické látky sinic a řas jsou celosvětovm problémem, ale v ČR je jim zatím věnována jen malá pozornost. Zahraniční epidemiologické i naše laboratorní studie prokázaly teratogenní vliv cyanotoxinů, hepatotoxické, embryotoxické, imunotoxické, neurotoxické, dermatotoxické a další efekty cyanotoxinů na zdraví obyvatel a vodních organismů.<sup>[1]</sup> Toxiny sinic jsou látky sekundárního metabolismu. Srovnáme-li je s ostatními přírodními toxiny, jsou toxičtější než toxiny vyšších rostlin a hub, avšak jsou méně toxické než bakteriální toxiny.<sup>[3]</sup><br />
<br />
== Uznávané členění cyanotoxinů ==<br />
Cyanotoxiny se v současné době člení<br />
# dle chemické struktury <br />
## alkaloidy<br />
## cyklické a lineární peptidy<br />
## lipopolysacharidy<br />
# dle biologické aktivity (metod biodetekce)<br />
## cytotoxiny<br />
## biotoxiny<br />
<br />
Další uznávané členění cyanotoxinů dle metod biodetekce - konkrétně dle mechanismů účinku toxinů rozeznává nejdůležitější toxické metabolity sinic: <br />
<br />
* hepatotoxiny<br />
* neurotoxiny<br />
* imunotoxiny a imunomodulanty<br />
* mutageny a genotoxiny<br />
* embryotoxiny<br />
* cytotoxiny, lipopolysacharidy<br />
* dermatotoxiny<br />
<sup>[1]</sup><br />
<br />
<br />
== Přehled cyanotoxinů ==<br />
<br />
=== Mikrocystiny ===<br />
Byly izolovány ze zástupců rodů planktonních, bentických i půdních sinic rodů ''Anabaena, Microcystis, Oscillatoria (Planktothrix), Nostoc, Anabaenopsis, Hapalosiphon'', aj. Jedná se o cyklické heptapeptidy. Je známo přes 60 strukturních variant s molekulovou hmotností 909 - 1115. Ačkoli mnoho cyanobakterií produkuje souběžně několik mikrocystinů, v určitém kmenu obvykle dominují jen jedna nebo dvě strukturní varianty. Většina mykrocystinů je poměrně hydrofilní, ve vodě dobře rozpustná a netěkavá. Mykrocystiny jsou velmi stabilní, odolné vůči chemické hydrolýze i mnoha peptidázám. Jsou ale odbourávány řadou baktérií, vyskytujících se běžně ve vodách.<sup>[2]</sup> Mikrocystiny můžeme považovat za tradiční toxiny sinic, ačkoliv jejich účinky, toxikokinetika a environmentální osud nebyly dosud uspokojivě prostudovány. Identifikována také doposud nebyla jejich přirozená biologická funkce, což je vzhledem k množství, které sinice syntetizují - až 1% sušiny - stále velmi zajímavá otázka.<sup>[5]</sup> Mechanismus účinku mikrocystinů spočívá v kovalentní vazbě na katalytickou podjednotku proteinfosfatáz 1 a 2A. Primárně jsou postiženy jaterní buňky, které aktivně přijímají mikrocystiny z krevního oběhu prostřednictvím transportního systému pro žlučové kyseliny. Za biologickou aktivitu mikrocystinů je odpovědná část molekuly Adda - glutamová kyselina. Odštěpením Adda, změnou její optické konfigurace nebo acylací glutamátu dochází ke ztrátě biologické aktivity. Lineární mikrocystiny jsou zhruba stokrát méně toxické než odpovídající cyklické slsoučeniny.<sup>[2]</sup><br />
<br />
=== Nodularin ===<br />
Jedná se o cyklický pentapeptidový toxin ze sinice Nodularia spumigena.<sup>[6]</sup> Aktivní inhibitor eukaryotních protein serine/threonine fosfatáz 1 a 2A.<sup>[3]</sup> Iniciálním poškozením je strukturní dezorganizace jater, nekróza hepatocytů (centrilobulární nekróza) a rozšiřující se krvácení. Hepatocyty vykazují strukturní deformaci. Mechanismus působení na buněčné úrovni je shodný s mikrocystinem - spečcifická inhibice fosfatáz 1 a 2A dosahuje až dvojnásobné intenzity. Je potvrzena také prokarcinogenní aktivita.<sup>[6]</sup><br />
<br />
=== Anatoxin ===<br />
Toxin má charakter alkaloidu. Je silným depolarizujícím agens na nervosvalové ploténce, agonista nACha-receptorů. Je vysoce toxický při i.p. podání. Zdrojem látky je především ''Anabaena''<sup>[6]</sup>, dále ''Oscillatoria, Aphanizomenon, Mycrocystis, Cylindrospermum''<sup>[2]</sup>. Klinické symptomy otravy u myší se dostavují po velmi krátké době latence (2 min) jako namáhavé dýchání, progresivní paralýza končetin, břišní dýchání, silné křeče, smrt zástavou dechu během 15 min. Podobné projevy intoxikace byly pozorovány i u větších zvířat.<sup>[6]</sup><br />
<br />
=== Saxitoxin ===<br />
Jde o purinový derivát<sup>[6]</sup>, guanidinový alkaloid<sup>[2]</sup> neurotoxin<sup>[6]</sup>. Toxiny saxinového typu způsobují relaxaci hladké svaloviny cév, depresi akčního potenciálu srdečního svalu a inhibici přenosu axonálního impulsu prostřednictvím blokování sodíkového kanálu. Jsou schopny blokovat a snižovat vstup sodíku do buňky.<sup>[6]</sup> Cylindrospermopsin je schopen inhibovat proteosyntézu a syntézu glutathionu.<sup>[2]</sup> Klinickým symptomem otravy hospodářských zvířat je porucha motorické koordinace následovaná poléhavostí, neschopností udržet se na končetinách a smrtí zástavou dechu. U člověka nastupují první symptomy velmi rychle (30-200 min od požití toxické látky.<sup>[6]</sup> Hlavními producenty jsou ''Cylindrospermopsis raciborskii, Umezaika natans, Aphanizomenon ovalisporium''<sup>[2]</sup>, ''Anabaena circinalis''<sup>[6]</sup>.<br />
<br />
=== Cylindrospermopsiny ===<br />
Jsou to vysoce toxické alkaloidy, jejichž působení nebylo dosud dobře popsáno. Původně byly prokazovány pouze v tropických oblastech (např. Austrálie), nicméně nové studie ukazují jejich výskyt i v Evropě (včetně např. Maďarska nebo Německa). Mohou být produkovány jak expanzivními druhy sinic (domácí v tropických a subtropických oblastech, např. ''Cylindrospermopsis raciborskii''), tak i druhy běžnými v našich podmínkách - ''Aphanizomenon'' sp.<sup>[5]</sup><br />
<br />
=== Aplysiatoxin ===<br />
<br />
=== Lyngbyatoxin ===<br />
Jedná se o indolový alkaloid produkovaný zelenou řasou ''Lyngbya majuscula''. Toxin je vysoce zánětlivý, způsobuje puchýře a dermatitidy. Je také výrazným nádorovým promotorem - spouští proteinkinázu C.<sup>[4]</sup><br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
'''Vlastní text stránky'''<br />
Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]<br />
Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.<br />
<br />
A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)<br />
<br />
== Témata ==<br />
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.<br />
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br />
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.<br />
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.<br />
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
1.↑ Maršálek, B.: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
2.↑ Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
3.↑ http://www.biotox.cz/toxikon/sinice/toxiny.php<br />
<br />
4.↑ http://www-cyanosite.bio.purdue.edu/cyanotox/toxins/lyngbyatoxin.html.<br />
<br />
5.↑ Bláha, L.: "Tradiční" a "nové" cyanotoxiny ve vodách ČR. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
6.↑ Hrdina, V.: Přírodní toxiny a jedy. Karolinum, Praha, 2004<br />
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br />
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Maršálek, B.: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
Bláha, L.: "Tradiční" a "nové" cyanotoxiny ve vodách ČR. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
Hrdina, V.: Přírodní toxiny a jedy. Karolinum, Praha, 2004<br />
<br />
<br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina G]]</div>Zelinkovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Toxiny_sinic&diff=8080Toxiny sinic2009-06-08T07:13:40Z<p>Zelinkovam: /* Mikrocystiny */</p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
== Úvod ==<br />
Toxické látky sinic a řas jsou celosvětovm problémem, ale v ČR je jim zatím věnována jen malá pozornost. Zahraniční epidemiologické i naše laboratorní studie prokázaly teratogenní vliv cyanotoxinů, hepatotoxické, embryotoxické, imunotoxické, neurotoxické, dermatotoxické a další efekty cyanotoxinů na zdraví obyvatel a vodních organismů.<sup>[1]</sup> Toxiny sinic jsou látky sekundárního metabolismu. Srovnáme-li je s ostatními přírodními toxiny, jsou toxičtější než toxiny vyšších rostlin a hub, avšak jsou méně toxické než bakteriální toxiny.<sup>[3]</sup><br />
<br />
== Uznávané členění cyanotoxinů ==<br />
Cyanotoxiny se v současné době člení<br />
# dle chemické struktury <br />
## alkaloidy<br />
## cyklické a lineární peptidy<br />
## lipopolysacharidy<br />
# dle biologické aktivity (metod biodetekce)<br />
## cytotoxiny<br />
## biotoxiny<br />
<br />
Další uznávané členění cyanotoxinů dle metod biodetekce - konkrétně dle mechanismů účinku toxinů rozeznává nejdůležitější toxické metabolity sinic: <br />
<br />
* hepatotoxiny<br />
* neurotoxiny<br />
* imunotoxiny a imunomodulanty<br />
* mutageny a genotoxiny<br />
* embryotoxiny<br />
* cytotoxiny, lipopolysacharidy<br />
* dermatotoxiny<br />
<sup>[1]</sup><br />
<br />
<br />
== Přehled cyanotoxinů ==<br />
<br />
=== Mikrocystiny ===<br />
Byly izolovány ze zástupců rodů planktonních, bentických i půdních sinic rodů ''Anabaena, Microcystis, Oscillatoria (Planktothrix), Nostoc, Anabaenopsis, Hapalosiphon'', aj. Jedná se o cyklické heptapeptidy. Je známo přes 60 strukturních variant s molekulovou hmotností 909 - 1115. Ačkoli mnoho cyanobakterií produkuje souběžně několik mikrocystinů, v určitém kmenu obvykle dominují jen jedna nebo dvě strukturní varianty. Většina mykrocystinů je poměrně hydrofilní, ve vodě dobře rozpustná a netěkavá. Mykrocystiny jsou velmi stabilní, odolné vůči chemické hydrolýze i mnoha peptidázám. Jsou ale odbourávány řadou baktérií, vyskytujících se běžně ve vodách.<sup>[2]</sup> Mikrocystiny můžeme považovat za tradiční toxiny sinic, ačkoliv jejich účinky, toxikokinetika a environmentální osud nebyly dosud uspokojivě prostudovány. Identifikována také doposud nebyla jejich přirozená biologická funkce, což je vzhledem k množství, které sinice syntetizují - až 1% sušiny - stále velmi zajímavá otázka.<br />
<br />
=== Nodularin ===<br />
Jedná se o cyklický pentapeptidový toxin ze sinice Nodularia spumigena.<sup>[6]</sup> Aktivní inhibitor eukaryotních protein serine/threonine fosfatáz 1 a 2A.<sup>[3]</sup> Iniciálním poškozením je strukturní dezorganizace jater, nekróza hepatocytů (centrilobulární nekróza) a rozšiřující se krvácení. Hepatocyty vykazují strukturní deformaci. Mechanismus působení na buněčné úrovni je shodný s mikrocystinem - spečcifická inhibice fosfatáz 1 a 2A dosahuje až dvojnásobné intenzity. Je potvrzena také prokarcinogenní aktivita.<sup>[6]</sup><br />
<br />
=== Anatoxin ===<br />
Toxin má charakter alkaloidu. Je silným depolarizujícím agens na nervosvalové ploténce, agonista nACha-receptorů. Je vysoce toxický při i.p. podání. Zdrojem látky je především ''Anabaena''<sup>[6]</sup>, dále ''Oscillatoria, Aphanizomenon, Mycrocystis, Cylindrospermum''<sup>[2]</sup>. Klinické symptomy otravy u myší se dostavují po velmi krátké době latence (2 min) jako namáhavé dýchání, progresivní paralýza končetin, břišní dýchání, silné křeče, smrt zástavou dechu během 15 min. Podobné projevy intoxikace byly pozorovány i u větších zvířat.<sup>[6]</sup><br />
<br />
=== Saxitoxin ===<br />
Jde o purinový derivát<sup>[6]</sup>, guanidinový alkaloid<sup>[2]</sup> neurotoxin<sup>[6]</sup>. Toxiny saxinového typu způsobují relaxaci hladké svaloviny cév, depresi akčního potenciálu srdečního svalu a inhibici přenosu axonálního impulsu prostřednictvím blokování sodíkového kanálu. Jsou schopny blokovat a snižovat vstup sodíku do buňky.<sup>[6]</sup> Cylindrospermopsin je schopen inhibovat proteosyntézu a syntézu glutathionu.<sup>[2]</sup> Klinickým symptomem otravy hospodářských zvířat je porucha motorické koordinace následovaná poléhavostí, neschopností udržet se na končetinách a smrtí zástavou dechu. U člověka nastupují první symptomy velmi rychle (30-200 min od požití toxické látky.<sup>[6]</sup> Hlavními producenty jsou ''Cylindrospermopsis raciborskii, Umezaika natans, Aphanizomenon ovalisporium''<sup>[2]</sup>, ''Anabaena circinalis''<sup>[6]</sup>.<br />
<br />
=== Cylindrospermopsiny ===<br />
Jsou to vysoce toxické alkaloidy, jejichž působení nebylo dosud dobře popsáno. Původně byly prokazovány pouze v tropických oblastech (např. Austrálie), nicméně nové studie ukazují jejich výskyt i v Evropě (včetně např. Maďarska nebo Německa). Mohou být produkovány jak expanzivními druhy sinic (domácí v tropických a subtropických oblastech, např. ''Cylindrospermopsis raciborskii''), tak i druhy běžnými v našich podmínkách - ''Aphanizomenon'' sp.<sup>[5]</sup><br />
<br />
=== Aplysiatoxin ===<br />
<br />
=== Lyngbyatoxin ===<br />
Jedná se o indolový alkaloid produkovaný zelenou řasou ''Lyngbya majuscula''. Toxin je vysoce zánětlivý, způsobuje puchýře a dermatitidy. Je také výrazným nádorovým promotorem - spouští proteinkinázu C.<sup>[4]</sup><br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
'''Vlastní text stránky'''<br />
Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]<br />
Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.<br />
<br />
A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)<br />
<br />
== Témata ==<br />
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.<br />
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br />
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.<br />
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.<br />
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
1.↑ Maršálek, B.: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
2.↑ Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
3.↑ http://www.biotox.cz/toxikon/sinice/toxiny.php<br />
<br />
4.↑ http://www-cyanosite.bio.purdue.edu/cyanotox/toxins/lyngbyatoxin.html.<br />
<br />
5.↑ Bláha, L.: "Tradiční" a "nové" cyanotoxiny ve vodách ČR. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
6.↑ Hrdina, V.: Přírodní toxiny a jedy. Karolinum, Praha, 2004<br />
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br />
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Maršálek, B.: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
Bláha, L.: "Tradiční" a "nové" cyanotoxiny ve vodách ČR. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
Hrdina, V.: Přírodní toxiny a jedy. Karolinum, Praha, 2004<br />
<br />
<br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina G]]</div>Zelinkovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Toxiny_sinic&diff=8079Toxiny sinic2009-06-08T07:08:53Z<p>Zelinkovam: /* Anatoxin */</p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
== Úvod ==<br />
Toxické látky sinic a řas jsou celosvětovm problémem, ale v ČR je jim zatím věnována jen malá pozornost. Zahraniční epidemiologické i naše laboratorní studie prokázaly teratogenní vliv cyanotoxinů, hepatotoxické, embryotoxické, imunotoxické, neurotoxické, dermatotoxické a další efekty cyanotoxinů na zdraví obyvatel a vodních organismů.<sup>[1]</sup> Toxiny sinic jsou látky sekundárního metabolismu. Srovnáme-li je s ostatními přírodními toxiny, jsou toxičtější než toxiny vyšších rostlin a hub, avšak jsou méně toxické než bakteriální toxiny.<sup>[3]</sup><br />
<br />
== Uznávané členění cyanotoxinů ==<br />
Cyanotoxiny se v současné době člení<br />
# dle chemické struktury <br />
## alkaloidy<br />
## cyklické a lineární peptidy<br />
## lipopolysacharidy<br />
# dle biologické aktivity (metod biodetekce)<br />
## cytotoxiny<br />
## biotoxiny<br />
<br />
Další uznávané členění cyanotoxinů dle metod biodetekce - konkrétně dle mechanismů účinku toxinů rozeznává nejdůležitější toxické metabolity sinic: <br />
<br />
* hepatotoxiny<br />
* neurotoxiny<br />
* imunotoxiny a imunomodulanty<br />
* mutageny a genotoxiny<br />
* embryotoxiny<br />
* cytotoxiny, lipopolysacharidy<br />
* dermatotoxiny<br />
<sup>[1]</sup><br />
<br />
<br />
== Přehled cyanotoxinů ==<br />
<br />
=== Mikrocystiny ===<br />
Byly izolovány ze zástupců rodů planktonních, bentických i půdních sinic rodů ''Anabaena, Microcystis, Oscillatoria (Planktothrix), Nostoc, Anabaenopsis, Hapalosiphon'', aj. Jedná se o cyklické heptapeptidy. Je známo přes 60 strukturních variant s molekulovou hmotností 909 - 1115. Ačkoli mnoho cyanobakterií produkuje souběžně několik mikrocystinů, v určitém kmenu obvykle dominují jen jedna nebo dvě strukturní varianty. Většina mykrocystinů je poměrně hydrofilní, ve vodě dobře rozpustná a netěkavá. Mykrocystiny jsou velmi stabilní, odolné vůči chemické hydrolýze i mnoha peptidázám. Jsou ale odbourávány řadou baktérií, vyskytujících se běžně ve vodách.<sup>[2]</sup><br />
=== Nodularin ===<br />
Jedná se o cyklický pentapeptidový toxin ze sinice Nodularia spumigena.<sup>[6]</sup> Aktivní inhibitor eukaryotních protein serine/threonine fosfatáz 1 a 2A.<sup>[3]</sup> Iniciálním poškozením je strukturní dezorganizace jater, nekróza hepatocytů (centrilobulární nekróza) a rozšiřující se krvácení. Hepatocyty vykazují strukturní deformaci. Mechanismus působení na buněčné úrovni je shodný s mikrocystinem - spečcifická inhibice fosfatáz 1 a 2A dosahuje až dvojnásobné intenzity. Je potvrzena také prokarcinogenní aktivita.<sup>[6]</sup><br />
<br />
=== Anatoxin ===<br />
Toxin má charakter alkaloidu. Je silným depolarizujícím agens na nervosvalové ploténce, agonista nACha-receptorů. Je vysoce toxický při i.p. podání. Zdrojem látky je především ''Anabaena''<sup>[6]</sup>, dále ''Oscillatoria, Aphanizomenon, Mycrocystis, Cylindrospermum''<sup>[2]</sup>. Klinické symptomy otravy u myší se dostavují po velmi krátké době latence (2 min) jako namáhavé dýchání, progresivní paralýza končetin, břišní dýchání, silné křeče, smrt zástavou dechu během 15 min. Podobné projevy intoxikace byly pozorovány i u větších zvířat.<sup>[6]</sup><br />
<br />
=== Saxitoxin ===<br />
Jde o purinový derivát<sup>[6]</sup>, guanidinový alkaloid<sup>[2]</sup> neurotoxin<sup>[6]</sup>. Toxiny saxinového typu způsobují relaxaci hladké svaloviny cév, depresi akčního potenciálu srdečního svalu a inhibici přenosu axonálního impulsu prostřednictvím blokování sodíkového kanálu. Jsou schopny blokovat a snižovat vstup sodíku do buňky.<sup>[6]</sup> Cylindrospermopsin je schopen inhibovat proteosyntézu a syntézu glutathionu.<sup>[2]</sup> Klinickým symptomem otravy hospodářských zvířat je porucha motorické koordinace následovaná poléhavostí, neschopností udržet se na končetinách a smrtí zástavou dechu. U člověka nastupují první symptomy velmi rychle (30-200 min od požití toxické látky.<sup>[6]</sup> Hlavními producenty jsou ''Cylindrospermopsis raciborskii, Umezaika natans, Aphanizomenon ovalisporium''<sup>[2]</sup>, ''Anabaena circinalis''<sup>[6]</sup>.<br />
<br />
=== Cylindrospermopsiny ===<br />
Jsou to vysoce toxické alkaloidy, jejichž působení nebylo dosud dobře popsáno. Původně byly prokazovány pouze v tropických oblastech (např. Austrálie), nicméně nové studie ukazují jejich výskyt i v Evropě (včetně např. Maďarska nebo Německa). Mohou být produkovány jak expanzivními druhy sinic (domácí v tropických a subtropických oblastech, např. ''Cylindrospermopsis raciborskii''), tak i druhy běžnými v našich podmínkách - ''Aphanizomenon'' sp.<sup>[5]</sup><br />
<br />
=== Aplysiatoxin ===<br />
<br />
=== Lyngbyatoxin ===<br />
Jedná se o indolový alkaloid produkovaný zelenou řasou ''Lyngbya majuscula''. Toxin je vysoce zánětlivý, způsobuje puchýře a dermatitidy. Je také výrazným nádorovým promotorem - spouští proteinkinázu C.<sup>[4]</sup><br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
'''Vlastní text stránky'''<br />
Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]<br />
Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.<br />
<br />
A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)<br />
<br />
== Témata ==<br />
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.<br />
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br />
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.<br />
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.<br />
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
1.↑ Maršálek, B.: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
2.↑ Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
3.↑ http://www.biotox.cz/toxikon/sinice/toxiny.php<br />
<br />
4.↑ http://www-cyanosite.bio.purdue.edu/cyanotox/toxins/lyngbyatoxin.html.<br />
<br />
5.↑ Bláha, L.: "Tradiční" a "nové" cyanotoxiny ve vodách ČR. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
6.↑ Hrdina, V.: Přírodní toxiny a jedy. Karolinum, Praha, 2004<br />
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br />
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Maršálek, B.: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
Bláha, L.: "Tradiční" a "nové" cyanotoxiny ve vodách ČR. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
Hrdina, V.: Přírodní toxiny a jedy. Karolinum, Praha, 2004<br />
<br />
<br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina G]]</div>Zelinkovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Toxiny_sinic&diff=8078Toxiny sinic2009-06-08T07:00:57Z<p>Zelinkovam: /* Anatoxin */</p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
== Úvod ==<br />
Toxické látky sinic a řas jsou celosvětovm problémem, ale v ČR je jim zatím věnována jen malá pozornost. Zahraniční epidemiologické i naše laboratorní studie prokázaly teratogenní vliv cyanotoxinů, hepatotoxické, embryotoxické, imunotoxické, neurotoxické, dermatotoxické a další efekty cyanotoxinů na zdraví obyvatel a vodních organismů.<sup>[1]</sup> Toxiny sinic jsou látky sekundárního metabolismu. Srovnáme-li je s ostatními přírodními toxiny, jsou toxičtější než toxiny vyšších rostlin a hub, avšak jsou méně toxické než bakteriální toxiny.<sup>[3]</sup><br />
<br />
== Uznávané členění cyanotoxinů ==<br />
Cyanotoxiny se v současné době člení<br />
# dle chemické struktury <br />
## alkaloidy<br />
## cyklické a lineární peptidy<br />
## lipopolysacharidy<br />
# dle biologické aktivity (metod biodetekce)<br />
## cytotoxiny<br />
## biotoxiny<br />
<br />
Další uznávané členění cyanotoxinů dle metod biodetekce - konkrétně dle mechanismů účinku toxinů rozeznává nejdůležitější toxické metabolity sinic: <br />
<br />
* hepatotoxiny<br />
* neurotoxiny<br />
* imunotoxiny a imunomodulanty<br />
* mutageny a genotoxiny<br />
* embryotoxiny<br />
* cytotoxiny, lipopolysacharidy<br />
* dermatotoxiny<br />
<sup>[1]</sup><br />
<br />
<br />
== Přehled cyanotoxinů ==<br />
<br />
=== Mikrocystiny ===<br />
Byly izolovány ze zástupců rodů planktonních, bentických i půdních sinic rodů ''Anabaena, Microcystis, Oscillatoria (Planktothrix), Nostoc, Anabaenopsis, Hapalosiphon'', aj. Jedná se o cyklické heptapeptidy. Je známo přes 60 strukturních variant s molekulovou hmotností 909 - 1115. Ačkoli mnoho cyanobakterií produkuje souběžně několik mikrocystinů, v určitém kmenu obvykle dominují jen jedna nebo dvě strukturní varianty. Většina mykrocystinů je poměrně hydrofilní, ve vodě dobře rozpustná a netěkavá. Mykrocystiny jsou velmi stabilní, odolné vůči chemické hydrolýze i mnoha peptidázám. Jsou ale odbourávány řadou baktérií, vyskytujících se běžně ve vodách.<sup>[2]</sup><br />
=== Nodularin ===<br />
Jedná se o cyklický pentapeptidový toxin ze sinice Nodularia spumigena.<sup>[6]</sup> Aktivní inhibitor eukaryotních protein serine/threonine fosfatáz 1 a 2A.<sup>[3]</sup> Iniciálním poškozením je strukturní dezorganizace jater, nekróza hepatocytů (centrilobulární nekróza) a rozšiřující se krvácení. Hepatocyty vykazují strukturní deformaci. Mechanismus působení na buněčné úrovni je shodný s mikrocystinem - spečcifická inhibice fosfatáz 1 a 2A dosahuje až dvojnásobné intenzity. Je potvrzena také prokarcinogenní aktivita.<sup>[6]</sup><br />
<br />
=== Anatoxin ===<br />
Toxin má charakter alkaloidu. Je silným depolarizujícím agens na nervosvalové ploténce, agonista nACha-receptorů. Je vysoce toxický při i.p. podání. Zdrojem látky je především ''Anabaena''<sup>[6]</sup>, dále ''Oscillatoria, Aphanizomenon, Mycrocystis, Cylindrospermum''<sup>[2]</sup>. Klinické symptomy otravy u myší se dostavují po velmi krátké době latence (2 min) jako namáhavé dýchání, progresivní paralýza končetin, břišní dýchání, silné křeče, smrt zástavou dechu během 15 min.<sup>[6]</sup><br />
<br />
=== Saxitoxin ===<br />
Jde o purinový derivát<sup>[6]</sup>, guanidinový alkaloid<sup>[2]</sup> neurotoxin<sup>[6]</sup>. Toxiny saxinového typu způsobují relaxaci hladké svaloviny cév, depresi akčního potenciálu srdečního svalu a inhibici přenosu axonálního impulsu prostřednictvím blokování sodíkového kanálu. Jsou schopny blokovat a snižovat vstup sodíku do buňky.<sup>[6]</sup> Cylindrospermopsin je schopen inhibovat proteosyntézu a syntézu glutathionu.<sup>[2]</sup> Klinickým symptomem otravy hospodářských zvířat je porucha motorické koordinace následovaná poléhavostí, neschopností udržet se na končetinách a smrtí zástavou dechu. U člověka nastupují první symptomy velmi rychle (30-200 min od požití toxické látky.<sup>[6]</sup> Hlavními producenty jsou ''Cylindrospermopsis raciborskii, Umezaika natans, Aphanizomenon ovalisporium''<sup>[2]</sup>, ''Anabaena circinalis''<sup>[6]</sup>.<br />
<br />
=== Cylindrospermopsiny ===<br />
Jsou to vysoce toxické alkaloidy, jejichž působení nebylo dosud dobře popsáno. Původně byly prokazovány pouze v tropických oblastech (např. Austrálie), nicméně nové studie ukazují jejich výskyt i v Evropě (včetně např. Maďarska nebo Německa). Mohou být produkovány jak expanzivními druhy sinic (domácí v tropických a subtropických oblastech, např. ''Cylindrospermopsis raciborskii''), tak i druhy běžnými v našich podmínkách - ''Aphanizomenon'' sp.<sup>[5]</sup><br />
<br />
=== Aplysiatoxin ===<br />
<br />
=== Lyngbyatoxin ===<br />
Jedná se o indolový alkaloid produkovaný zelenou řasou ''Lyngbya majuscula''. Toxin je vysoce zánětlivý, způsobuje puchýře a dermatitidy. Je také výrazným nádorovým promotorem - spouští proteinkinázu C.<sup>[4]</sup><br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
'''Vlastní text stránky'''<br />
Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]<br />
Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.<br />
<br />
A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)<br />
<br />
== Témata ==<br />
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.<br />
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br />
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.<br />
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.<br />
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
1.↑ Maršálek, B.: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
2.↑ Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
3.↑ http://www.biotox.cz/toxikon/sinice/toxiny.php<br />
<br />
4.↑ http://www-cyanosite.bio.purdue.edu/cyanotox/toxins/lyngbyatoxin.html.<br />
<br />
5.↑ Bláha, L.: "Tradiční" a "nové" cyanotoxiny ve vodách ČR. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
6.↑ Hrdina, V.: Přírodní toxiny a jedy. Karolinum, Praha, 2004<br />
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br />
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Maršálek, B.: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
Bláha, L.: "Tradiční" a "nové" cyanotoxiny ve vodách ČR. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
Hrdina, V.: Přírodní toxiny a jedy. Karolinum, Praha, 2004<br />
<br />
<br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina G]]</div>Zelinkovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Toxiny_sinic&diff=8077Toxiny sinic2009-06-08T06:53:34Z<p>Zelinkovam: /* Nodularin */</p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
== Úvod ==<br />
Toxické látky sinic a řas jsou celosvětovm problémem, ale v ČR je jim zatím věnována jen malá pozornost. Zahraniční epidemiologické i naše laboratorní studie prokázaly teratogenní vliv cyanotoxinů, hepatotoxické, embryotoxické, imunotoxické, neurotoxické, dermatotoxické a další efekty cyanotoxinů na zdraví obyvatel a vodních organismů.<sup>[1]</sup> Toxiny sinic jsou látky sekundárního metabolismu. Srovnáme-li je s ostatními přírodními toxiny, jsou toxičtější než toxiny vyšších rostlin a hub, avšak jsou méně toxické než bakteriální toxiny.<sup>[3]</sup><br />
<br />
== Uznávané členění cyanotoxinů ==<br />
Cyanotoxiny se v současné době člení<br />
# dle chemické struktury <br />
## alkaloidy<br />
## cyklické a lineární peptidy<br />
## lipopolysacharidy<br />
# dle biologické aktivity (metod biodetekce)<br />
## cytotoxiny<br />
## biotoxiny<br />
<br />
Další uznávané členění cyanotoxinů dle metod biodetekce - konkrétně dle mechanismů účinku toxinů rozeznává nejdůležitější toxické metabolity sinic: <br />
<br />
* hepatotoxiny<br />
* neurotoxiny<br />
* imunotoxiny a imunomodulanty<br />
* mutageny a genotoxiny<br />
* embryotoxiny<br />
* cytotoxiny, lipopolysacharidy<br />
* dermatotoxiny<br />
<sup>[1]</sup><br />
<br />
<br />
== Přehled cyanotoxinů ==<br />
<br />
=== Mikrocystiny ===<br />
Byly izolovány ze zástupců rodů planktonních, bentických i půdních sinic rodů ''Anabaena, Microcystis, Oscillatoria (Planktothrix), Nostoc, Anabaenopsis, Hapalosiphon'', aj. Jedná se o cyklické heptapeptidy. Je známo přes 60 strukturních variant s molekulovou hmotností 909 - 1115. Ačkoli mnoho cyanobakterií produkuje souběžně několik mikrocystinů, v určitém kmenu obvykle dominují jen jedna nebo dvě strukturní varianty. Většina mykrocystinů je poměrně hydrofilní, ve vodě dobře rozpustná a netěkavá. Mykrocystiny jsou velmi stabilní, odolné vůči chemické hydrolýze i mnoha peptidázám. Jsou ale odbourávány řadou baktérií, vyskytujících se běžně ve vodách.<sup>[2]</sup><br />
=== Nodularin ===<br />
Jedná se o cyklický pentapeptidový toxin ze sinice Nodularia spumigena.<sup>[6]</sup> Aktivní inhibitor eukaryotních protein serine/threonine fosfatáz 1 a 2A.<sup>[3]</sup> Iniciálním poškozením je strukturní dezorganizace jater, nekróza hepatocytů (centrilobulární nekróza) a rozšiřující se krvácení. Hepatocyty vykazují strukturní deformaci. Mechanismus působení na buněčné úrovni je shodný s mikrocystinem - spečcifická inhibice fosfatáz 1 a 2A dosahuje až dvojnásobné intenzity. Je potvrzena také prokarcinogenní aktivita.<sup>[6]</sup><br />
<br />
=== Anatoxin ===<br />
<br />
=== Saxitoxin ===<br />
Jde o purinový derivát<sup>[6]</sup>, guanidinový alkaloid<sup>[2]</sup> neurotoxin<sup>[6]</sup>. Toxiny saxinového typu způsobují relaxaci hladké svaloviny cév, depresi akčního potenciálu srdečního svalu a inhibici přenosu axonálního impulsu prostřednictvím blokování sodíkového kanálu. Jsou schopny blokovat a snižovat vstup sodíku do buňky.<sup>[6]</sup> Cylindrospermopsin je schopen inhibovat proteosyntézu a syntézu glutathionu.<sup>[2]</sup> Klinickým symptomem otravy hospodářských zvířat je porucha motorické koordinace následovaná poléhavostí, neschopností udržet se na končetinách a smrtí zástavou dechu. U člověka nastupují první symptomy velmi rychle (30-200 min od požití toxické látky.<sup>[6]</sup> Hlavními producenty jsou ''Cylindrospermopsis raciborskii, Umezaika natans, Aphanizomenon ovalisporium''<sup>[2]</sup>, ''Anabaena circinalis''<sup>[6]</sup>.<br />
<br />
=== Cylindrospermopsiny ===<br />
Jsou to vysoce toxické alkaloidy, jejichž působení nebylo dosud dobře popsáno. Původně byly prokazovány pouze v tropických oblastech (např. Austrálie), nicméně nové studie ukazují jejich výskyt i v Evropě (včetně např. Maďarska nebo Německa). Mohou být produkovány jak expanzivními druhy sinic (domácí v tropických a subtropických oblastech, např. ''Cylindrospermopsis raciborskii''), tak i druhy běžnými v našich podmínkách - ''Aphanizomenon'' sp.<sup>[5]</sup><br />
<br />
=== Aplysiatoxin ===<br />
<br />
=== Lyngbyatoxin ===<br />
Jedná se o indolový alkaloid produkovaný zelenou řasou ''Lyngbya majuscula''. Toxin je vysoce zánětlivý, způsobuje puchýře a dermatitidy. Je také výrazným nádorovým promotorem - spouští proteinkinázu C.<sup>[4]</sup><br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
'''Vlastní text stránky'''<br />
Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]<br />
Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.<br />
<br />
A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)<br />
<br />
== Témata ==<br />
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.<br />
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br />
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.<br />
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.<br />
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
1.↑ Maršálek, B.: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
2.↑ Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
3.↑ http://www.biotox.cz/toxikon/sinice/toxiny.php<br />
<br />
4.↑ http://www-cyanosite.bio.purdue.edu/cyanotox/toxins/lyngbyatoxin.html.<br />
<br />
5.↑ Bláha, L.: "Tradiční" a "nové" cyanotoxiny ve vodách ČR. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
6.↑ Hrdina, V.: Přírodní toxiny a jedy. Karolinum, Praha, 2004<br />
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br />
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Maršálek, B.: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
Bláha, L.: "Tradiční" a "nové" cyanotoxiny ve vodách ČR. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
Hrdina, V.: Přírodní toxiny a jedy. Karolinum, Praha, 2004<br />
<br />
<br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina G]]</div>Zelinkovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Toxiny_sinic&diff=8076Toxiny sinic2009-06-08T06:45:37Z<p>Zelinkovam: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
== Úvod ==<br />
Toxické látky sinic a řas jsou celosvětovm problémem, ale v ČR je jim zatím věnována jen malá pozornost. Zahraniční epidemiologické i naše laboratorní studie prokázaly teratogenní vliv cyanotoxinů, hepatotoxické, embryotoxické, imunotoxické, neurotoxické, dermatotoxické a další efekty cyanotoxinů na zdraví obyvatel a vodních organismů.<sup>[1]</sup> Toxiny sinic jsou látky sekundárního metabolismu. Srovnáme-li je s ostatními přírodními toxiny, jsou toxičtější než toxiny vyšších rostlin a hub, avšak jsou méně toxické než bakteriální toxiny.<sup>[3]</sup><br />
<br />
== Uznávané členění cyanotoxinů ==<br />
Cyanotoxiny se v současné době člení<br />
# dle chemické struktury <br />
## alkaloidy<br />
## cyklické a lineární peptidy<br />
## lipopolysacharidy<br />
# dle biologické aktivity (metod biodetekce)<br />
## cytotoxiny<br />
## biotoxiny<br />
<br />
Další uznávané členění cyanotoxinů dle metod biodetekce - konkrétně dle mechanismů účinku toxinů rozeznává nejdůležitější toxické metabolity sinic: <br />
<br />
* hepatotoxiny<br />
* neurotoxiny<br />
* imunotoxiny a imunomodulanty<br />
* mutageny a genotoxiny<br />
* embryotoxiny<br />
* cytotoxiny, lipopolysacharidy<br />
* dermatotoxiny<br />
<sup>[1]</sup><br />
<br />
<br />
== Přehled cyanotoxinů ==<br />
<br />
=== Mikrocystiny ===<br />
Byly izolovány ze zástupců rodů planktonních, bentických i půdních sinic rodů ''Anabaena, Microcystis, Oscillatoria (Planktothrix), Nostoc, Anabaenopsis, Hapalosiphon'', aj. Jedná se o cyklické heptapeptidy. Je známo přes 60 strukturních variant s molekulovou hmotností 909 - 1115. Ačkoli mnoho cyanobakterií produkuje souběžně několik mikrocystinů, v určitém kmenu obvykle dominují jen jedna nebo dvě strukturní varianty. Většina mykrocystinů je poměrně hydrofilní, ve vodě dobře rozpustná a netěkavá. Mykrocystiny jsou velmi stabilní, odolné vůči chemické hydrolýze i mnoha peptidázám. Jsou ale odbourávány řadou baktérií, vyskytujících se běžně ve vodách.<sup>[2]</sup><br />
=== Nodularin ===<br />
Aktivní inhibitor eukaryotních protein serine/threonine fosfatáz 1 a 2A. Nekontorlovatelná fosforylace cílových proteinů vede k buněčné proliferaci, posttranslační modifikaci proteinů, chybnému přenosu signálů a k buněčné transformaci na nádorový typ buňky.<sup>[3]</sup><br />
<br />
<br />
=== Anatoxin ===<br />
<br />
=== Saxitoxin ===<br />
Jde o purinový derivát<sup>[6]</sup>, guanidinový alkaloid<sup>[2]</sup> neurotoxin<sup>[6]</sup>. Toxiny saxinového typu způsobují relaxaci hladké svaloviny cév, depresi akčního potenciálu srdečního svalu a inhibici přenosu axonálního impulsu prostřednictvím blokování sodíkového kanálu. Jsou schopny blokovat a snižovat vstup sodíku do buňky.<sup>[6]</sup> Cylindrospermopsin je schopen inhibovat proteosyntézu a syntézu glutathionu.<sup>[2]</sup> Klinickým symptomem otravy hospodářských zvířat je porucha motorické koordinace následovaná poléhavostí, neschopností udržet se na končetinách a smrtí zástavou dechu. U člověka nastupují první symptomy velmi rychle (30-200 min od požití toxické látky.<sup>[6]</sup> Hlavními producenty jsou ''Cylindrospermopsis raciborskii, Umezaika natans, Aphanizomenon ovalisporium''<sup>[2]</sup>, ''Anabaena circinalis''<sup>[6]</sup>.<br />
<br />
=== Cylindrospermopsiny ===<br />
Jsou to vysoce toxické alkaloidy, jejichž působení nebylo dosud dobře popsáno. Původně byly prokazovány pouze v tropických oblastech (např. Austrálie), nicméně nové studie ukazují jejich výskyt i v Evropě (včetně např. Maďarska nebo Německa). Mohou být produkovány jak expanzivními druhy sinic (domácí v tropických a subtropických oblastech, např. ''Cylindrospermopsis raciborskii''), tak i druhy běžnými v našich podmínkách - ''Aphanizomenon'' sp.<sup>[5]</sup><br />
<br />
=== Aplysiatoxin ===<br />
<br />
=== Lyngbyatoxin ===<br />
Jedná se o indolový alkaloid produkovaný zelenou řasou ''Lyngbya majuscula''. Toxin je vysoce zánětlivý, způsobuje puchýře a dermatitidy. Je také výrazným nádorovým promotorem - spouští proteinkinázu C.<sup>[4]</sup><br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
'''Vlastní text stránky'''<br />
Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]<br />
Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.<br />
<br />
A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)<br />
<br />
== Témata ==<br />
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.<br />
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br />
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.<br />
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.<br />
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
1.↑ Maršálek, B.: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
2.↑ Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
3.↑ http://www.biotox.cz/toxikon/sinice/toxiny.php<br />
<br />
4.↑ http://www-cyanosite.bio.purdue.edu/cyanotox/toxins/lyngbyatoxin.html.<br />
<br />
5.↑ Bláha, L.: "Tradiční" a "nové" cyanotoxiny ve vodách ČR. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
6.↑ Hrdina, V.: Přírodní toxiny a jedy. Karolinum, Praha, 2004<br />
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br />
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Maršálek, B.: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
Bláha, L.: "Tradiční" a "nové" cyanotoxiny ve vodách ČR. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
Hrdina, V.: Přírodní toxiny a jedy. Karolinum, Praha, 2004<br />
<br />
<br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina G]]</div>Zelinkovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Toxiny_sinic&diff=8075Toxiny sinic2009-06-08T06:44:08Z<p>Zelinkovam: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
== Úvod ==<br />
Toxické látky sinic a řas jsou celosvětovm problémem, ale v ČR je jim zatím věnována jen malá pozornost. Zahraniční epidemiologické i naše laboratorní studie prokázaly teratogenní vliv cyanotoxinů, hepatotoxické, embryotoxické, imunotoxické, neurotoxické, dermatotoxické a další efekty cyanotoxinů na zdraví obyvatel a vodních organismů.<sup>[1]</sup> Toxiny sinic jsou látky sekundárního metabolismu. Srovnáme-li je s ostatními přírodními toxiny, jsou toxičtější než toxiny vyšších rostlin a hub, avšak jsou méně toxické než bakteriální toxiny.<sup>[3]</sup><br />
<br />
== Uznávané členění cyanotoxinů ==<br />
Cyanotoxiny se v současné době člení<br />
# dle chemické struktury <br />
## alkaloidy<br />
## cyklické a lineární peptidy<br />
## lipopolysacharidy<br />
# dle biologické aktivity (metod biodetekce)<br />
## cytotoxiny<br />
## biotoxiny<br />
<br />
Další uznávané členění cyanotoxinů dle metod biodetekce - konkrétně dle mechanismů účinku toxinů rozeznává nejdůležitější toxické metabolity sinic: <br />
<br />
* hepatotoxiny<br />
* neurotoxiny<br />
* imunotoxiny a imunomodulanty<br />
* mutageny a genotoxiny<br />
* embryotoxiny<br />
* cytotoxiny, lipopolysacharidy<br />
* dermatotoxiny<br />
<sup>[1]</sup><br />
<br />
<br />
== Přehled cyanotoxinů ==<br />
<br />
=== Mikrocystiny ===<br />
Byly izolovány ze zástupců rodů planktonních, bentických i půdních sinic rodů ''Anabaena, Microcystis, Oscillatoria (Planktothrix), Nostoc, Anabaenopsis, Hapalosiphon'', aj. Jedná se o cyklické heptapeptidy. Je známo přes 60 strukturních variant s molekulovou hmotností 909 - 1115. Ačkoli mnoho cyanobakterií produkuje souběžně několik mikrocystinů, v určitém kmenu obvykle dominují jen jedna nebo dvě strukturní varianty. Většina mykrocystinů je poměrně hydrofilní, ve vodě dobře rozpustná a netěkavá. Mykrocystiny jsou velmi stabilní, odolné vůči chemické hydrolýze i mnoha peptidázám. Jsou ale odbourávány řadou baktérií, vyskytujících se běžně ve vodách.<sup>[2]</sup><br />
=== Nodularin ===<br />
Aktivní inhibitor eukaryotních protein serine/threonine fosfatáz 1 a 2A. Nekontorlovatelná fosforylace cílových proteinů vede k buněčné proliferaci, posttranslační modifikaci proteinů, chybnému přenosu signálů a k buněčné transformaci na nádorový typ buňky.<sup>[3]</sup><br />
<br />
<br />
=== Anatoxin ===<br />
<br />
=== Saxitoxin ===<br />
Jde o purinový derivát<sup>[6]</sup>, guanidinový alkaloid<sup>[1]</sup> neurotoxin<sup>[6]</sup>. Toxiny saxinového typu způsobují relaxaci hladké svaloviny cév, depresi akčního potenciálu srdečního svalu a inhibici přenosu axonálního impulsu prostřednictvím blokování sodíkového kanálu. Jsou schopny blokovat a snižovat vstup sodíku do buňky.<sup>[6]</sup> Cylindrospermopsin je schopen inhibovat proteosyntézu a syntézu glutathionu.<sup>[1]</sup> Klinickým symptomem otravy hospodářských zvířat je porucha motorické koordinace následovaná poléhavostí, neschopností udržet se na končetinách a smrtí zástavou dechu. U člověka nastupují první symptomy velmi rychle (30-200 min od požití toxické látky.<sup>[6]</sup> Hlavními producenty jsou ''Cylindrospermopsis raciborskii, Umezaika natans, Aphanizomenon ovalisporium''<sup>[1]</sup>, ''Anabaena circinalis''<sup>[6]</sup>.<br />
<br />
=== Cylindrospermopsiny ===<br />
Jsou to vysoce toxické alkaloidy, jejichž působení nebylo dosud dobře popsáno. Původně byly prokazovány pouze v tropických oblastech (např. Austrálie), nicméně nové studie ukazují jejich výskyt i v Evropě (včetně např. Maďarska nebo Německa). Mohou být produkovány jak expanzivními druhy sinic (domácí v tropických a subtropických oblastech, např. ''Cylindrospermopsis raciborskii''), tak i druhy běžnými v našich podmínkách - ''Aphanizomenon'' sp.<sup>[5]</sup><br />
<br />
=== Aplysiatoxin ===<br />
<br />
=== Lyngbyatoxin ===<br />
Jedná se o indolový alkaloid produkovaný zelenou řasou ''Lyngbya majuscula''. Toxin je vysoce zánětlivý, způsobuje puchýře a dermatitidy. Je také výrazným nádorovým promotorem - spouští proteinkinázu C.<sup>[4]</sup><br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
'''Vlastní text stránky'''<br />
Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]<br />
Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.<br />
<br />
A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)<br />
<br />
== Témata ==<br />
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.<br />
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br />
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.<br />
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.<br />
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
1.↑ Maršálek, B.: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
2.↑ Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
3.↑ http://www.biotox.cz/toxikon/sinice/toxiny.php<br />
<br />
4.↑ http://www-cyanosite.bio.purdue.edu/cyanotox/toxins/lyngbyatoxin.html.<br />
<br />
5.↑ Bláha, L.: "Tradiční" a "nové" cyanotoxiny ve vodách ČR. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
6.↑ Hrdina, V.: Přírodní toxiny a jedy. Karolinum, Praha, 2004<br />
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br />
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Maršálek, B.: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
Bláha, L.: "Tradiční" a "nové" cyanotoxiny ve vodách ČR. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
Hrdina, V.: Přírodní toxiny a jedy. Karolinum, Praha, 2004<br />
<br />
<br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina G]]</div>Zelinkovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Toxiny_sinic&diff=8074Toxiny sinic2009-06-08T06:43:29Z<p>Zelinkovam: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
== Úvod ==<br />
Toxické látky sinic a řas jsou celosvětovm problémem, ale v ČR je jim zatím věnována jen malá pozornost. Zahraniční epidemiologické i naše laboratorní studie prokázaly teratogenní vliv cyanotoxinů, hepatotoxické, embryotoxické, imunotoxické, neurotoxické, dermatotoxické a další efekty cyanotoxinů na zdraví obyvatel a vodních organismů.<sup>[1]</sup> Toxiny sinic jsou látky sekundárního metabolismu. Srovnáme-li je s ostatními přírodními toxiny, jsou toxičtější než toxiny vyšších rostlin a hub, avšak jsou méně toxické než bakteriální toxiny.<sup>[3]</sup><br />
<br />
== Uznávané členění cyanotoxinů ==<br />
Cyanotoxiny se v současné době člení<br />
# dle chemické struktury <br />
## alkaloidy<br />
## cyklické a lineární peptidy<br />
## lipopolysacharidy<br />
# dle biologické aktivity (metod biodetekce)<br />
## cytotoxiny<br />
## biotoxiny<br />
<br />
Další uznávané členění cyanotoxinů dle metod biodetekce - konkrétně dle mechanismů účinku toxinů rozeznává nejdůležitější toxické metabolity sinic: <br />
<br />
* hepatotoxiny<br />
* neurotoxiny<br />
* imunotoxiny a imunomodulanty<br />
* mutageny a genotoxiny<br />
* embryotoxiny<br />
* cytotoxiny, lipopolysacharidy<br />
* dermatotoxiny<br />
<sup>[1]</sup><br />
<br />
<br />
== Přehled cyanotoxinů ==<br />
<br />
=== Mikrocystiny ===<br />
Byly izolovány ze zástupců rodů planktonních, bentických i půdních sinic rodů ''Anabaena, Microcystis, Oscillatoria (Planktothrix), Nostoc, Anabaenopsis, Hapalosiphon'', aj. Jedná se o cyklické heptapeptidy. Je známo přes 60 strukturních variant s molekulovou hmotností 909 - 1115. Ačkoli mnoho cyanobakterií produkuje souběžně několik mikrocystinů, v určitém kmenu obvykle dominují jen jedna nebo dvě strukturní varianty. Většina mykrocystinů je poměrně hydrofilní, ve vodě dobře rozpustná a netěkavá. Mykrocystiny jsou velmi stabilní, odolné vůči chemické hydrolýze i mnoha peptidázám. Jsou ale odbourávány řadou baktérií, vyskytujících se běžně ve vodách.<sup>[2]</sup><br />
=== Nodularin ===<br />
Aktivní inhibitor eukaryotních protein serine/threonine fosfatáz 1 a 2A. Nekontorlovatelná fosforylace cílových proteinů vede k buněčné proliferaci, posttranslační modifikaci proteinů, chybnému přenosu signálů a k buněčné transformaci na nádorový typ buňky.<sup>[3]</sup><br />
<br />
<br />
=== Anatoxin ===<br />
<br />
=== Saxitoxin ===<br />
Jde o purinový derivát<sup>[6]</sup>, guanidinový alkaloid<sup>[1]</sup> neurotoxin<sup>[6]</sup>. Toxiny saxinového typu způsobují relaxaci hladké svaloviny cév, depresi akčního potenciálu srdečního svalu a inhibici přenosu axonálního impulsu prostřednictvím blokování sodíkového kanálu. Jsou schopny blokovat a snižovat vstup sodíku do buňky.<sup>[6]</sup> Cylindrospermopsin je schopen inhibovat proteosyntézu a syntézu glutathionu.<sup>[1]</sup> Klinickým symptomem otravy hospodářských zvířat je porucha motorické koordinace následovaná poléhavostí, neschopností udržet se na končetinách a smrtí zástavou dechu. U člověka nastupují první symptomy velmi rychle (30-200 min od požití toxické látky.<sup>[6]</sup> Hlavními producenty jsou ''Cylindrospermopsis raciborskii, Umezaika natans, Aphanizomenon ovalisporium''<sup>[1]</sup>, ''Anabaena circinalis''.<br />
<br />
=== Cylindrospermopsiny ===<br />
Jsou to vysoce toxické alkaloidy, jejichž působení nebylo dosud dobře popsáno. Původně byly prokazovány pouze v tropických oblastech (např. Austrálie), nicméně nové studie ukazují jejich výskyt i v Evropě (včetně např. Maďarska nebo Německa). Mohou být produkovány jak expanzivními druhy sinic (domácí v tropických a subtropických oblastech, např. ''Cylindrospermopsis raciborskii''), tak i druhy běžnými v našich podmínkách - ''Aphanizomenon'' sp.<sup>[5]</sup><br />
<br />
=== Aplysiatoxin ===<br />
<br />
=== Lyngbyatoxin ===<br />
Jedná se o indolový alkaloid produkovaný zelenou řasou ''Lyngbya majuscula''. Toxin je vysoce zánětlivý, způsobuje puchýře a dermatitidy. Je také výrazným nádorovým promotorem - spouští proteinkinázu C.<sup>[4]</sup><br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
'''Vlastní text stránky'''<br />
Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]<br />
Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.<br />
<br />
A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)<br />
<br />
== Témata ==<br />
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.<br />
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br />
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.<br />
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.<br />
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
1.↑ Maršálek, B.: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
2.↑ Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
3.↑ http://www.biotox.cz/toxikon/sinice/toxiny.php<br />
<br />
4.↑ http://www-cyanosite.bio.purdue.edu/cyanotox/toxins/lyngbyatoxin.html.<br />
<br />
5.↑ Bláha, L.: "Tradiční" a "nové" cyanotoxiny ve vodách ČR. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
6.↑ Hrdina, V.: Přírodní toxiny a jedy. Karolinum, Praha, 2004<br />
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br />
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Maršálek, B.: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
Bláha, L.: "Tradiční" a "nové" cyanotoxiny ve vodách ČR. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
Hrdina, V.: Přírodní toxiny a jedy. Karolinum, Praha, 2004<br />
<br />
<br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina G]]</div>Zelinkovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Toxiny_sinic&diff=8073Toxiny sinic2009-06-08T06:19:10Z<p>Zelinkovam: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
== Úvod ==<br />
Toxické látky sinic a řas jsou celosvětovm problémem, ale v ČR je jim zatím věnována jen malá pozornost. Zahraniční epidemiologické i naše laboratorní studie prokázaly teratogenní vliv cyanotoxinů, hepatotoxické, embryotoxické, imunotoxické, neurotoxické, dermatotoxické a další efekty cyanotoxinů na zdraví obyvatel a vodních organismů.<sup>[1]</sup> Toxiny sinic jsou látky sekundárního metabolismu. Srovnáme-li je s ostatními přírodními toxiny, jsou toxičtější než toxiny vyšších rostlin a hub, avšak jsou méně toxické než bakteriální toxiny.<sup>[3]</sup><br />
<br />
== Uznávané členění cyanotoxinů ==<br />
Cyanotoxiny se v současné době člení<br />
# dle chemické struktury <br />
## alkaloidy<br />
## cyklické a lineární peptidy<br />
## lipopolysacharidy<br />
# dle biologické aktivity (metod biodetekce)<br />
## cytotoxiny<br />
## biotoxiny<br />
<br />
Další uznávané členění cyanotoxinů dle metod biodetekce - konkrétně dle mechanismů účinku toxinů rozeznává nejdůležitější toxické metabolity sinic: <br />
<br />
* hepatotoxiny<br />
* neurotoxiny<br />
* imunotoxiny a imunomodulanty<br />
* mutageny a genotoxiny<br />
* embryotoxiny<br />
* cytotoxiny, lipopolysacharidy<br />
* dermatotoxiny<br />
<sup>[1]</sup><br />
<br />
<br />
== Přehled cyanotoxinů ==<br />
<br />
=== Mikrocystiny ===<br />
Byly izolovány ze zástupců rodů planktonních, bentických i půdních sinic rodů ''Anabaena, Microcystis, Oscillatoria (Planktothrix), Nostoc, Anabaenopsis, Hapalosiphon'', aj. Jedná se o cyklické heptapeptidy. Je známo přes 60 strukturních variant s molekulovou hmotností 909 - 1115. Ačkoli mnoho cyanobakterií produkuje souběžně několik mikrocystinů, v určitém kmenu obvykle dominují jen jedna nebo dvě strukturní varianty. Většina mykrocystinů je poměrně hydrofilní, ve vodě dobře rozpustná a netěkavá. Mykrocystiny jsou velmi stabilní, odolné vůči chemické hydrolýze i mnoha peptidázám. Jsou ale odbourávány řadou baktérií, vyskytujících se běžně ve vodách.<sup>[2]</sup><br />
=== Nodularin ===<br />
Aktivní inhibitor eukaryotních protein serine/threonine fosfatáz 1 a 2A. Nekontorlovatelná fosforylace cílových proteinů vede k buněčné proliferaci, posttranslační modifikaci proteinů, chybnému přenosu signálů a k buněčné transformaci na nádorový typ buňky.<sup>[3]</sup><br />
<br />
<br />
=== Anatoxin ===<br />
<br />
=== Saxitoxin ===<br />
<br />
=== Cylindrospermopsiny ===<br />
Jsou to vysoce toxické alkaloidy, jejichž působení nebylo dosud dobře popsáno. Původně byly prokazovány pouze v tropických oblastech (např. Austrálie), nicméně nové studie ukazují jejich výskyt i v Evropě (včetně např. Maďarska nebo Německa). Mohou být produkovány jak expanzivními druhy sinic (domácí v tropických a subtropických oblastech, např. ''Cylindrospermopsis raciborskii''), tak i druhy běžnými v našich podmínkách - ''Aphanizomenon'' sp.<sup>[5]</sup><br />
<br />
=== Aplysiatoxin ===<br />
<br />
=== Lyngbyatoxin ===<br />
Jedná se o indolový alkaloid produkovaný zelenou řasou ''Lyngbya majuscula''. Toxin je vysoce zánětlivý, způsobuje puchýře a dermatitidy. Je také výrazným nádorovým promotorem - spouští proteinkinázu C.<sup>[4]</sup><br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
'''Vlastní text stránky'''<br />
Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]<br />
Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.<br />
<br />
A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)<br />
<br />
== Témata ==<br />
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.<br />
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br />
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.<br />
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.<br />
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
1.↑ Maršálek, B.,: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
2.↑ Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
3.↑ http://www.biotox.cz/toxikon/sinice/toxiny.php<br />
<br />
4.↑ http://www-cyanosite.bio.purdue.edu/cyanotox/toxins/lyngbyatoxin.html.<br />
<br />
5.↑ Bláha, L.,: Tradiční a nové cyanotoxiny ve vodách ČR. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
<br />
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br />
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Maršálek, B.,: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
Bláha, L.,: Tradiční a nové cyanotoxiny ve vodách ČR. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina G]]</div>Zelinkovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Toxiny_sinic&diff=8072Toxiny sinic2009-06-08T06:18:38Z<p>Zelinkovam: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
== Úvod ==<br />
Toxické látky sinic a řas jsou celosvětovm problémem, ale v ČR je jim zatím věnována jen malá pozornost. Zahraniční epidemiologické i naše laboratorní studie prokázaly teratogenní vliv cyanotoxinů, hepatotoxické, embryotoxické, imunotoxické, neurotoxické, dermatotoxické a další efekty cyanotoxinů na zdraví obyvatel a vodních organismů.<sup>[1]</sup> Toxiny sinic jsou látky sekundárního metabolismu. Srovnáme-li je s ostatními přírodními toxiny, jsou toxičtější než toxiny vyšších rostlin a hub, avšak jsou méně toxické než bakteriální toxiny.<sup>[3]</sup><br />
<br />
== Uznávané členění cyanotoxinů ==<br />
Cyanotoxiny se v současné době člení<br />
# dle chemické struktury <br />
## alkaloidy<br />
## cyklické a lineární peptidy<br />
## lipopolysacharidy<br />
# dle biologické aktivity (metod biodetekce)<br />
## cytotoxiny<br />
## biotoxiny<br />
<br />
Další uznávané členění cyanotoxinů dle metod biodetekce - konkrétně dle mechanismů účinku toxinů rozeznává nejdůležitější toxické metabolity sinic: <br />
<br />
* hepatotoxiny<br />
* neurotoxiny<br />
* imunotoxiny a imunomodulanty<br />
* mutageny a genotoxiny<br />
* embryotoxiny<br />
* cytotoxiny, lipopolysacharidy<br />
* dermatotoxiny<br />
<sup>[1]</sup><br />
<br />
<br />
== Přehled cyanotoxinů ==<br />
<br />
=== Mikrocystiny ===<br />
Byly izolovány ze zástupců rodů planktonních, bentických i půdních sinic rodů ''Anabaena, Microcystis, Oscillatoria (Planktothrix), Nostoc, Anabaenopsis, Hapalosiphon'', aj. Jedná se o cyklické heptapeptidy. Je známo přes 60 strukturních variant s molekulovou hmotností 909 - 1115. Ačkoli mnoho cyanobakterií produkuje souběžně několik mikrocystinů, v určitém kmenu obvykle dominují jen jedna nebo dvě strukturní varianty. Většina mykrocystinů je poměrně hydrofilní, ve vodě dobře rozpustná a netěkavá. Mykrocystiny jsou velmi stabilní, odolné vůči chemické hydrolýze i mnoha peptidázám. Jsou ale odbourávány řadou baktérií, vyskytujících se běžně ve vodách.<sup>[2]</sup><br />
=== Nodularin ===<br />
Aktivní inhibitor eukaryotních protein serine/threonine fosfatáz 1 a 2A. Nekontorlovatelná fosforylace cílových proteinů vede k buněčné proliferaci, posttranslační modifikaci proteinů, chybnému přenosu signálů a k buněčné transformaci na nádorový typ buňky.<sup>[3]</sup><br />
<br />
<br />
=== Anatoxin ===<br />
<br />
=== Saxitoxin ===<br />
<br />
=== Cylindrospermopsiny ===<br />
Jsou to vysoce toxické alkaloidy, jejichž působení nebylo dosud dobře popsáno. Původně byly prokazovány pouze v tropických oblastech (např. Austrálie), nicméně nové studie ukazují jejich výskyt i v Evropě (včetně např. Maďarska nebo Německa). Mohou být produkovány jak expanzivními druhy sinic (domácí v tropických a subtropických oblastech, např. ''Cylindrospermopsis raciborskii''), tak i druhy běžnými v našich podmínkách - ''Aphanizomenon'' sp.<sup>[5]</sup><br />
<br />
=== Aplysiatoxin ===<br />
<br />
=== Lyngbyatoxin ===<br />
Jedná se o indolový alkaloid produkovaný zelenou řasou ''Lyngbya majuscula''. Toxin je vysoce zánětlivý, způsobuje puchýře a dermatitidy. Je také výrazným nádorovým promotorem - spouští proteinkinázu C.<sup>[4]</sup><br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
'''Vlastní text stránky'''<br />
Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]<br />
Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.<br />
<br />
A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)<br />
<br />
== Témata ==<br />
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.<br />
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br />
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.<br />
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.<br />
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
1.↑ Maršálek, B.,: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
2.↑ Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
3.↑ http://www.biotox.cz/toxikon/sinice/toxiny.php<br />
<br />
4.↑ http://www-cyanosite.bio.purdue.edu/cyanotox/toxins/lyngbyatoxin.html.<br />
<br />
4.↑ Bláha, L.,: Tradiční a nové cyanotoxiny ve vodách ČR. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
<br />
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br />
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Maršálek, B.,: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
Bláha, L.,: Tradiční a nové cyanotoxiny ve vodách ČR. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina G]]</div>Zelinkovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Toxiny_sinic&diff=8071Toxiny sinic2009-06-06T16:44:58Z<p>Zelinkovam: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
== Úvod ==<br />
Toxické látky sinic a řas jsou celosvětovm problémem, ale v ČR je jim zatím věnována jen malá pozornost. Zahraniční epidemiologické i naše laboratorní studie prokázaly teratogenní vliv cyanotoxinů, hepatotoxické, embryotoxické, imunotoxické, neurotoxické, dermatotoxické a další efekty cyanotoxinů na zdraví obyvatel a vodních organismů.<sup>[1]</sup> Toxiny sinic jsou látky sekundárního metabolismu. Srovnáme-li je s ostatními přírodními toxiny, jsou toxičtější než toxiny vyšších rostlin a hub, avšak jsou méně toxické než bakteriální toxiny.<sup>[3]</sup><br />
<br />
== Uznávané členění cyanotoxinů ==<br />
Cyanotoxiny se v současné době člení<br />
# dle chemické struktury <br />
## alkaloidy<br />
## cyklické a lineární peptidy<br />
## lipopolysacharidy<br />
# dle biologické aktivity (metod biodetekce)<br />
## cytotoxiny<br />
## biotoxiny<br />
<br />
Další uznávané členění cyanotoxinů dle metod biodetekce - konkrétně dle mechanismů účinku toxinů rozeznává nejdůležitější toxické metabolity sinic: <br />
<br />
* hepatotoxiny<br />
* neurotoxiny<br />
* imunotoxiny a imunomodulanty<br />
* mutageny a genotoxiny<br />
* embryotoxiny<br />
* cytotoxiny, lipopolysacharidy<br />
* dermatotoxiny<br />
<sup>[1]</sup><br />
<br />
<br />
== Přehled cyanotoxinů ==<br />
<br />
=== Mikrocystiny ===<br />
Byly izolovány ze zástupců rodů planktonních, bentických i půdních sinic rodů ''Anabaena, Microcystis, Oscillatoria (Planktothrix), Nostoc, Anabaenopsis, Hapalosiphon'', aj. Jedná se o cyklické heptapeptidy. Je známo přes 60 strukturních variant s molekulovou hmotností 909 - 1115. Ačkoli mnoho cyanobakterií produkuje souběžně několik mikrocystinů, v určitém kmenu obvykle dominují jen jedna nebo dvě strukturní varianty. Většina mykrocystinů je poměrně hydrofilní, ve vodě dobře rozpustná a netěkavá. Mykrocystiny jsou velmi stabilní, odolné vůči chemické hydrolýze i mnoha peptidázám. Jsou ale odbourávány řadou baktérií, vyskytujících se běžně ve vodách.<sup>[2]</sup><br />
=== Nodularin ===<br />
Aktivní inhibitor eukaryotních protein serine/threonine fosfatáz 1 a 2A. Nekontorlovatelná fosforylace cílových proteinů vede k buněčné proliferaci, posttranslační modifikaci proteinů, chybnému přenosu signálů a k buněčné transformaci na nádorový typ buňky.<sup>[3]</sup><br />
<br />
<br />
=== Anatoxin ===<br />
<br />
=== Saxitoxin ===<br />
<br />
=== Cylindrospermopsin ===<br />
<br />
=== Aplysiatoxin ===<br />
<br />
=== Lyngbyatoxin ===<br />
Jedná se o indolový alkaloid produkovaný zelenou řasou ''Lyngbya majuscula''. Toxin je vysoce zánětlivý, způsobuje puchýře a dermatitidy. Je také výrazným nádorovým promotorem - spouští proteinkinázu C.<sup>[4]</sup><br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
'''Vlastní text stránky'''<br />
Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]<br />
Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.<br />
<br />
A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)<br />
<br />
== Témata ==<br />
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.<br />
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br />
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.<br />
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.<br />
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
1.↑ Maršálek, B.,: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
2.↑ Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
3.↑ http://www.biotox.cz/toxikon/sinice/toxiny.php<br />
<br />
4.↑ http://www-cyanosite.bio.purdue.edu/cyanotox/toxins/lyngbyatoxin.html.<br />
<br />
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br />
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
1.↑ Maršálek, B.,: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
2.↑ Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina G]]</div>Zelinkovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Toxiny_sinic&diff=8070Toxiny sinic2009-06-06T16:41:44Z<p>Zelinkovam: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
== Úvod ==<br />
Toxické látky sinic a řas jsou celosvětovm problémem, ale v ČR je jim zatím věnována jen malá pozornost. Zahraniční epidemiologické i naše laboratorní studie prokázaly teratogenní vliv cyanotoxinů, hepatotoxické, embryotoxické, imunotoxické, neurotoxické, dermatotoxické a další efekty cyanotoxinů na zdraví obyvatel a vodních organismů.<sup>[1]</sup> Toxiny sinic jsou látky sekundárního metabolismu. Srovnáme-li je s ostatními přírodními toxiny, jsou toxičtější než toxiny vyšších rostlin a hub, avšak jsou méně toxické než bakteriální toxiny.<sup>[3]</sup><br />
<br />
== Uznávané členění cyanotoxinů ==<br />
Cyanotoxiny se v současné době člení<br />
# dle chemické struktury <br />
## alkaloidy<br />
## cyklické a lineární peptidy<br />
## lipopolysacharidy<br />
# dle biologické aktivity (metod biodetekce)<br />
## cytotoxiny<br />
## biotoxiny<br />
<br />
Další uznávané členění cyanotoxinů dle metod biodetekce - konkrétně dle mechanismů účinku toxinů rozeznává nejdůležitější toxické metabolity sinic: <br />
<br />
<br />
== Přehled cyanotoxinů ==<br />
<br />
=== Mikrocystiny ===<br />
Byly izolovány ze zástupců rodů planktonních, bentických i půdních sinic rodů ''Anabaena, Microcystis, Oscillatoria (Planktothrix), Nostoc, Anabaenopsis, Hapalosiphon'', aj. Jedná se o cyklické heptapeptidy. Je známo přes 60 strukturních variant s molekulovou hmotností 909 - 1115. Ačkoli mnoho cyanobakterií produkuje souběžně několik mikrocystinů, v určitém kmenu obvykle dominují jen jedna nebo dvě strukturní varianty. Většina mykrocystinů je poměrně hydrofilní, ve vodě dobře rozpustná a netěkavá. Mykrocystiny jsou velmi stabilní, odolné vůči chemické hydrolýze i mnoha peptidázám. Jsou ale odbourávány řadou baktérií, vyskytujících se běžně ve vodách.<sup>[2]</sup><br />
=== Nodularin ===<br />
Aktivní inhibitor eukaryotních protein serine/threonine fosfatáz 1 a 2A. Nekontorlovatelná fosforylace cílových proteinů vede k buněčné proliferaci, posttranslační modifikaci proteinů, chybnému přenosu signálů a k buněčné transformaci na nádorový typ buňky.<sup>[3]</sup><br />
<br />
<br />
=== Anatoxin ===<br />
<br />
=== Saxitoxin ===<br />
<br />
=== Cylindrospermopsin ===<br />
<br />
=== Aplysiatoxin ===<br />
<br />
=== Lyngbyatoxin ===<br />
Jedná se o indolový alkaloid produkovaný zelenou řasou ''Lyngbya majuscula''. Toxin je vysoce zánětlivý, způsobuje puchýře a dermatitidy. Je také výrazným nádorovým promotorem - spouští proteinkinázu C.<sup>[4]</sup><br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
'''Vlastní text stránky'''<br />
Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]<br />
Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.<br />
<br />
A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)<br />
<br />
== Témata ==<br />
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.<br />
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br />
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.<br />
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.<br />
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
1.↑ Maršálek, B.,: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
2.↑ Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
3.↑ http://www.biotox.cz/toxikon/sinice/toxiny.php<br />
<br />
4.↑ http://www-cyanosite.bio.purdue.edu/cyanotox/toxins/lyngbyatoxin.html.<br />
<br />
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br />
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
1.↑ Maršálek, B.,: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
2.↑ Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina G]]</div>Zelinkovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Toxiny_sinic&diff=8069Toxiny sinic2009-06-06T16:37:43Z<p>Zelinkovam: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
== Úvod ==<br />
Toxické látky sinic a řas jsou celosvětovm problémem, ale v ČR je jim zatím věnována jen malá pozornost. Zahraniční epidemiologické i naše laboratorní studie prokázaly teratogenní vliv cyanotoxinů, hepatotoxické, embryotoxické, imunotoxické, neurotoxické, dermatotoxické a další efekty cyanotoxinů na zdraví obyvatel a vodních organismů.<sup>[1]</sup> Toxiny sinic jsou látky sekundárního metabolismu. Srovnáme-li je s ostatními přírodními toxiny, jsou toxičtější než toxiny vyšších rostlin a hub, avšak jsou méně toxické než bakteriální toxiny.<sup>[3]</sup><br />
<br />
== Uznávané členění cyanotoxinů ==<br />
Cyanotoxiny se v současné době člení<br />
# dle chemické struktury <br />
# dle biologické aktivity (metod biodetekce)<br />
<br />
== Přehled cyanotoxinů ==<br />
<br />
=== Mikrocystiny ===<br />
Byly izolovány ze zástupců rodů planktonních, bentických i půdních sinic rodů ''Anabaena, Microcystis, Oscillatoria (Planktothrix), Nostoc, Anabaenopsis, Hapalosiphon'', aj. Jedná se o cyklické heptapeptidy. Je známo přes 60 strukturních variant s molekulovou hmotností 909 - 1115. Ačkoli mnoho cyanobakterií produkuje souběžně několik mikrocystinů, v určitém kmenu obvykle dominují jen jedna nebo dvě strukturní varianty. Většina mykrocystinů je poměrně hydrofilní, ve vodě dobře rozpustná a netěkavá. Mykrocystiny jsou velmi stabilní, odolné vůči chemické hydrolýze i mnoha peptidázám. Jsou ale odbourávány řadou baktérií, vyskytujících se běžně ve vodách.<sup>[2]</sup><br />
=== Nodularin ===<br />
Aktivní inhibitor eukaryotních protein serine/threonine fosfatáz 1 a 2A. Nekontorlovatelná fosforylace cílových proteinů vede k buněčné proliferaci, posttranslační modifikaci proteinů, chybnému přenosu signálů a k buněčné transformaci na nádorový typ buňky.<sup>[3]</sup><br />
<br />
<br />
=== Anatoxin ===<br />
<br />
=== Saxitoxin ===<br />
<br />
=== Cylindrospermopsin ===<br />
<br />
=== Aplysiatoxin ===<br />
<br />
=== Lyngbyatoxin ===<br />
Jedná se o indolový alkaloid produkovaný zelenou řasou ''Lyngbya majuscula''. Toxin je vysoce zánětlivý, způsobuje puchýře a dermatitidy. Je také výrazným nádorovým promotorem - spouští proteinkinázu C.<sup>[4]</sup><br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
'''Vlastní text stránky'''<br />
Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]<br />
Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.<br />
<br />
A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)<br />
<br />
== Témata ==<br />
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.<br />
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br />
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.<br />
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.<br />
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
1.↑ Maršálek, B.,: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
2.↑ Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
3.↑ http://www.biotox.cz/toxikon/sinice/toxiny.php<br />
<br />
4.↑ http://www-cyanosite.bio.purdue.edu/cyanotox/toxins/lyngbyatoxin.html.<br />
<br />
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br />
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
1.↑ Maršálek, B.,: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
2.↑ Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina G]]</div>Zelinkovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Toxiny_sinic&diff=8068Toxiny sinic2009-06-06T16:37:15Z<p>Zelinkovam: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
== Úvod ==<br />
Toxické látky sinic a řas jsou celosvětovm problémem, ale v ČR je jim zatím věnována jen malá pozornost. Zahraniční epidemiologické i naše laboratorní studie prokázaly teratogenní vliv cyanotoxinů, hepatotoxické, embryotoxické, imunotoxické, neurotoxické, dermatotoxické a další efekty cyanotoxinů na zdraví obyvatel a vodních organismů.<sup>[1]</sup> Toxiny sinic jsou látky sekundárního metabolismu. Srovnáme-li je s ostatními přírodními toxiny, jsou toxičtější než toxiny vyšších rostlin a hub, avšak jsou méně toxické než bakteriální toxiny.<sup>[3]</sup><br />
<br />
== Uznávané členění cyanotoxinů ==<br />
Cyanotoxiny se v současné době člení<br />
## dle chemické struktury <br />
## dle cbiologické aktivity (metod biodetekce)<br />
<br />
== Přehled cyanotoxinů ==<br />
<br />
=== Mikrocystiny ===<br />
Byly izolovány ze zástupců rodů planktonních, bentických i půdních sinic rodů ''Anabaena, Microcystis, Oscillatoria (Planktothrix), Nostoc, Anabaenopsis, Hapalosiphon'', aj. Jedná se o cyklické heptapeptidy. Je známo přes 60 strukturních variant s molekulovou hmotností 909 - 1115. Ačkoli mnoho cyanobakterií produkuje souběžně několik mikrocystinů, v určitém kmenu obvykle dominují jen jedna nebo dvě strukturní varianty. Většina mykrocystinů je poměrně hydrofilní, ve vodě dobře rozpustná a netěkavá. Mykrocystiny jsou velmi stabilní, odolné vůči chemické hydrolýze i mnoha peptidázám. Jsou ale odbourávány řadou baktérií, vyskytujících se běžně ve vodách.<sup>[2]</sup><br />
=== Nodularin ===<br />
Aktivní inhibitor eukaryotních protein serine/threonine fosfatáz 1 a 2A. Nekontorlovatelná fosforylace cílových proteinů vede k buněčné proliferaci, posttranslační modifikaci proteinů, chybnému přenosu signálů a k buněčné transformaci na nádorový typ buňky.<sup>[3]</sup><br />
<br />
<br />
=== Anatoxin ===<br />
<br />
=== Saxitoxin ===<br />
<br />
=== Cylindrospermopsin ===<br />
<br />
=== Aplysiatoxin ===<br />
<br />
=== Lyngbyatoxin ===<br />
Jedná se o indolový alkaloid produkovaný zelenou řasou ''Lyngbya majuscula''. Toxin je vysoce zánětlivý, způsobuje puchýře a dermatitidy. Je také výrazným nádorovým promotorem - spouští proteinkinázu C.<sup>[4]</sup><br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
'''Vlastní text stránky'''<br />
Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]<br />
Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.<br />
<br />
A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)<br />
<br />
== Témata ==<br />
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.<br />
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br />
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.<br />
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.<br />
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
1.↑ Maršálek, B.,: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
2.↑ Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
3.↑ http://www.biotox.cz/toxikon/sinice/toxiny.php<br />
<br />
4.↑ http://www-cyanosite.bio.purdue.edu/cyanotox/toxins/lyngbyatoxin.html.<br />
<br />
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br />
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
1.↑ Maršálek, B.,: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
2.↑ Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina G]]</div>Zelinkovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Toxiny_sinic&diff=8067Toxiny sinic2009-06-06T16:36:49Z<p>Zelinkovam: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
== Úvod ==<br />
Toxické látky sinic a řas jsou celosvětovm problémem, ale v ČR je jim zatím věnována jen malá pozornost. Zahraniční epidemiologické i naše laboratorní studie prokázaly teratogenní vliv cyanotoxinů, hepatotoxické, embryotoxické, imunotoxické, neurotoxické, dermatotoxické a další efekty cyanotoxinů na zdraví obyvatel a vodních organismů.<sup>[1]</sup> Toxiny sinic jsou látky sekundárního metabolismu. Srovnáme-li je s ostatními přírodními toxiny, jsou toxičtější než toxiny vyšších rostlin a hub, avšak jsou méně toxické než bakteriální toxiny.<sup>[3]</sup><br />
<br />
== Uznávané členění cyanotoxinů ==<br />
Cyanotoxiny se v současné době člení<br />
<br />
## dle chemické struktury <br />
## dle cbiologické aktivity (metod biodetekce)<br />
<br />
== Přehled cyanotoxinů ==<br />
<br />
=== Mikrocystiny ===<br />
Byly izolovány ze zástupců rodů planktonních, bentických i půdních sinic rodů ''Anabaena, Microcystis, Oscillatoria (Planktothrix), Nostoc, Anabaenopsis, Hapalosiphon'', aj. Jedná se o cyklické heptapeptidy. Je známo přes 60 strukturních variant s molekulovou hmotností 909 - 1115. Ačkoli mnoho cyanobakterií produkuje souběžně několik mikrocystinů, v určitém kmenu obvykle dominují jen jedna nebo dvě strukturní varianty. Většina mykrocystinů je poměrně hydrofilní, ve vodě dobře rozpustná a netěkavá. Mykrocystiny jsou velmi stabilní, odolné vůči chemické hydrolýze i mnoha peptidázám. Jsou ale odbourávány řadou baktérií, vyskytujících se běžně ve vodách.<sup>[2]</sup><br />
=== Nodularin ===<br />
Aktivní inhibitor eukaryotních protein serine/threonine fosfatáz 1 a 2A. Nekontorlovatelná fosforylace cílových proteinů vede k buněčné proliferaci, posttranslační modifikaci proteinů, chybnému přenosu signálů a k buněčné transformaci na nádorový typ buňky.<sup>[3]</sup><br />
<br />
<br />
=== Anatoxin ===<br />
<br />
=== Saxitoxin ===<br />
<br />
=== Cylindrospermopsin ===<br />
<br />
=== Aplysiatoxin ===<br />
<br />
=== Lyngbyatoxin ===<br />
Jedná se o indolový alkaloid produkovaný zelenou řasou ''Lyngbya majuscula''. Toxin je vysoce zánětlivý, způsobuje puchýře a dermatitidy. Je také výrazným nádorovým promotorem - spouští proteinkinázu C.<sup>[4]</sup><br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
'''Vlastní text stránky'''<br />
Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]<br />
Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.<br />
<br />
A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)<br />
<br />
== Témata ==<br />
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.<br />
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br />
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.<br />
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.<br />
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
1.↑ Maršálek, B.,: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
2.↑ Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
3.↑ http://www.biotox.cz/toxikon/sinice/toxiny.php<br />
<br />
4.↑ http://www-cyanosite.bio.purdue.edu/cyanotox/toxins/lyngbyatoxin.html.<br />
<br />
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br />
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
1.↑ Maršálek, B.,: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
2.↑ Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina G]]</div>Zelinkovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Toxiny_sinic&diff=8066Toxiny sinic2009-06-06T16:23:03Z<p>Zelinkovam: /* Toxiny produkované sinicemi */</p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
== Úvod ==<br />
Toxické látky sinic a řas jsou celosvětovm problémem, ale v ČR je jim zatím věnována jen malá pozornost. Zahraniční epidemiologické i naše laboratorní studie prokázaly teratogenní vliv cyanotoxinů, hepatotoxické, embryotoxické, imunotoxické, neurotoxické, dermatotoxické a další efekty cyanotoxinů na zdraví obyvatel a vodních organismů.<sup>[1]</sup> Toxiny sinic jsou látky sekundárního metabolismu. Srovnáme-li je s ostatními přírodními toxiny, jsou toxičtější než toxiny vyšších rostlin a hub, avšak jsou méně toxické než bakteriální toxiny.<sup>[3]</sup><br />
<br />
== Přehled cyanotoxinů ==<br />
<br />
=== Mikrocystiny ===<br />
Byly izolovány ze zástupců rodů planktonních, bentických i půdních sinic rodů ''Anabaena, Microcystis, Oscillatoria (Planktothrix), Nostoc, Anabaenopsis, Hapalosiphon'', aj. Jedná se o cyklické heptapeptidy. Je známo přes 60 strukturních variant s molekulovou hmotností 909 - 1115. Ačkoli mnoho cyanobakterií produkuje souběžně několik mikrocystinů, v určitém kmenu obvykle dominují jen jedna nebo dvě strukturní varianty. Většina mykrocystinů je poměrně hydrofilní, ve vodě dobře rozpustná a netěkavá. Mykrocystiny jsou velmi stabilní, odolné vůči chemické hydrolýze i mnoha peptidázám. Jsou ale odbourávány řadou baktérií, vyskytujících se běžně ve vodách.<sup>[2]</sup><br />
=== Nodularin ===<br />
Aktivní inhibitor eukaryotních protein serine/threonine fosfatáz 1 a 2A. Nekontorlovatelná fosforylace cílových proteinů vede k buněčné proliferaci, posttranslační modifikaci proteinů, chybnému přenosu signálů a k buněčné transformaci na nádorový typ buňky.<sup>[3]</sup><br />
<br />
<br />
=== Anatoxin ===<br />
<br />
=== Saxitoxin ===<br />
<br />
=== Cylindrospermopsin ===<br />
<br />
=== Aplysiatoxin ===<br />
<br />
=== Lyngbyatoxin ===<br />
Jedná se o indolový alkaloid produkovaný zelenou řasou ''Lyngbya majuscula''. Toxin je vysoce zánětlivý, způsobuje puchýře a dermatitidy. Je také výrazným nádorovým promotorem - spouští proteinkinázu C.<sup>[4]</sup><br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
'''Vlastní text stránky'''<br />
Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]<br />
Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.<br />
<br />
A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)<br />
<br />
== Témata ==<br />
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.<br />
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br />
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.<br />
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.<br />
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
1.↑ Maršálek, B.,: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
2.↑ Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
3.↑ http://www.biotox.cz/toxikon/sinice/toxiny.php<br />
<br />
4.↑ http://www-cyanosite.bio.purdue.edu/cyanotox/toxins/lyngbyatoxin.html.<br />
<br />
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br />
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
1.↑ Maršálek, B.,: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
2.↑ Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina G]]</div>Zelinkovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Toxiny_sinic&diff=8065Toxiny sinic2009-06-06T16:20:13Z<p>Zelinkovam: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
== Úvod ==<br />
Toxické látky sinic a řas jsou celosvětovm problémem, ale v ČR je jim zatím věnována jen malá pozornost. Zahraniční epidemiologické i naše laboratorní studie prokázaly teratogenní vliv cyanotoxinů, hepatotoxické, embryotoxické, imunotoxické, neurotoxické, dermatotoxické a další efekty cyanotoxinů na zdraví obyvatel a vodních organismů.<sup>[1]</sup> Toxiny sinic jsou látky sekundárního metabolismu. Srovnáme-li je s ostatními přírodními toxiny, jsou toxičtější než toxiny vyšších rostlin a hub, avšak jsou méně toxické než bakteriální toxiny.<sup>[3]</sup><br />
<br />
== Toxiny produkované sinicemi ==<br />
<br />
=== Mikrocystiny ===<br />
Byly izolovány ze zástupců rodů planktonních, bentických i půdních sinic rodů ''Anabaena, Microcystis, Oscillatoria (Planktothrix), Nostoc, Anabaenopsis, Hapalosiphon'', aj. Jedná se o cyklické heptapeptidy. Je známo přes 60 strukturních variant s molekulovou hmotností 909 - 1115. Ačkoli mnoho cyanobakterií produkuje souběžně několik mikrocystinů, v určitém kmenu obvykle dominují jen jedna nebo dvě strukturní varianty. Většina mykrocystinů je poměrně hydrofilní, ve vodě dobře rozpustná a netěkavá. Mykrocystiny jsou velmi stabilní, odolné vůči chemické hydrolýze i mnoha peptidázám. Jsou ale odbourávány řadou baktérií, vyskytujících se běžně ve vodách.<sup>[2]</sup><br />
=== Nodularin ===<br />
Aktivní inhibitor eukaryotních protein serine/threonine fosfatáz 1 a 2A. Nekontorlovatelná fosforylace cílových proteinů vede k buněčné proliferaci, posttranslační modifikaci proteinů, chybnému přenosu signálů a k buněčné transformaci na nádorový typ buňky.<sup>[3]</sup><br />
<br />
<br />
=== Anatoxin ===<br />
<br />
=== Saxitoxin ===<br />
<br />
=== Cylindrospermopsin ===<br />
<br />
=== Aplysiatoxin ===<br />
<br />
=== Lyngbyatoxin ===<br />
Jedná se o indolový alkaloid produkovaný sinicí ''Lyngbya majuscula''. Toxin je vysoce zánětlivý, způsobuje puchýře a dermatitidy. Je také výrazným nádorovým promotorem - spouští proteinkinázu C.<sup>[4]</sup><br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
'''Vlastní text stránky'''<br />
Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]<br />
Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.<br />
<br />
A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)<br />
<br />
== Témata ==<br />
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.<br />
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br />
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.<br />
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.<br />
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
1.↑ Maršálek, B.,: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
2.↑ Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
3.↑ http://www.biotox.cz/toxikon/sinice/toxiny.php<br />
<br />
4.↑ http://www-cyanosite.bio.purdue.edu/cyanotox/toxins/lyngbyatoxin.html.<br />
<br />
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br />
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
1.↑ Maršálek, B.,: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
2.↑ Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina G]]</div>Zelinkovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Toxiny_sinic&diff=8064Toxiny sinic2009-06-06T16:19:39Z<p>Zelinkovam: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
== Úvod ==<br />
Toxické látky sinic a řas jsou celosvětovm problémem, ale v ČR je jim zatím věnována jen malá pozornost. Zahraniční epidemiologické i naše laboratorní studie prokázaly teratogenní vliv cyanotoxinů, hepatotoxické, embryotoxické, imunotoxické, neurotoxické, dermatotoxické a další efekty cyanotoxinů na zdraví obyvatel a vodních organismů.<sup>[1]</sup> Toxiny sinic jsou látky sekundárního metabolismu. Srovnáme-li je s ostatními přírodními toxiny, jsou toxičtější než toxiny vyšších rostlin a hub, avšak jsou méně toxické než bakteriální toxiny.<sup>[3]</sup><br />
<br />
== Toxiny produkované sinicemi ==<br />
<br />
=== Mikrocystiny ===<br />
Byly izolovány ze zástupců rodů planktonních, bentických i půdních sinic rodů ''Anabaena, Microcystis, Oscillatoria (Planktothrix), Nostoc, Anabaenopsis, Hapalosiphon'', aj. Jedná se o cyklické heptapeptidy. Je známo přes 60 strukturních variant s molekulovou hmotností 909 - 1115. Ačkoli mnoho cyanobakterií produkuje souběžně několik mikrocystinů, v určitém kmenu obvykle dominují jen jedna nebo dvě strukturní varianty. Většina mykrocystinů je poměrně hydrofilní, ve vodě dobře rozpustná a netěkavá. Mykrocystiny jsou velmi stabilní, odolné vůči chemické hydrolýze i mnoha peptidázám. Jsou ale odbourávány řadou baktérií, vyskytujících se běžně ve vodách.<sup>[2]</sup><br />
=== Nodularin ===<br />
Aktivní inhibitor eukaryotních protein serine/threonine fosfatáz 1 a 2A. Nekontorlovatelná fosforylace cílových proteinů vede k buněčné proliferaci, posttranslační modifikaci proteinů, chybnému přenosu signálů a k buněčné transformaci na nádorový typ buňky.<sup>[3]</sup><br />
<br />
<br />
=== Anatoxin ===<br />
<br />
=== Saxitoxin ===<br />
<br />
=== Cylindrospermopsin ===<br />
<br />
=== Aplysiatoxin ===<br />
<br />
=== Lyngbyatoxin ===<br />
Jedná se o indolový alkaloid produkovaný sinicí ''Lyngbya majuscula''. Toxin je vysoce zánětlivý, způsobuje puchýře a dermatitidy. Je také výrazným nádorovým promotorem - spouští proteinkinázu C.<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
'''Vlastní text stránky'''<br />
Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]<br />
Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.<br />
<br />
A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)<br />
<br />
== Témata ==<br />
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.<br />
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br />
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.<br />
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.<br />
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
1.↑ Maršálek, B.,: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
2.↑ Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
3.↑ http://www.biotox.cz/toxikon/sinice/toxiny.php<br />
<br />
4.↑ http://www-cyanosite.bio.purdue.edu/cyanotox/toxins/lyngbyatoxin.html.<br />
<br />
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br />
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
1.↑ Maršálek, B.,: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
2.↑ Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina G]]</div>Zelinkovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Toxiny_sinic&diff=8063Toxiny sinic2009-06-06T16:16:01Z<p>Zelinkovam: /* Lyngbyatoxin */</p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
== Úvod ==<br />
Toxické látky sinic a řas jsou celosvětovm problémem, ale v ČR je jim zatím věnována jen malá pozornost. Zahraniční epidemiologické i naše laboratorní studie prokázaly teratogenní vliv cyanotoxinů, hepatotoxické, embryotoxické, imunotoxické, neurotoxické, dermatotoxické a další efekty cyanotoxinů na zdraví obyvatel a vodních organismů.<sup>[1]</sup> Toxiny sinic jsou látky sekundárního metabolismu. Srovnáme-li je s ostatními přírodními toxiny, jsou toxičtější než toxiny vyšších rostlin a hub, avšak jsou méně toxické než bakteriální toxiny.<sup>[3]</sup><br />
<br />
== Toxiny produkované sinicemi ==<br />
<br />
=== Mikrocystiny ===<br />
Byly izolovány ze zástupců rodů planktonních, bentických i půdních sinic rodů ''Anabaena, Microcystis, Oscillatoria (Planktothrix), Nostoc, Anabaenopsis, Hapalosiphon'', aj. Jedná se o cyklické heptapeptidy. Je známo přes 60 strukturních variant s molekulovou hmotností 909 - 1115. Ačkoli mnoho cyanobakterií produkuje souběžně několik mikrocystinů, v určitém kmenu obvykle dominují jen jedna nebo dvě strukturní varianty. Většina mykrocystinů je poměrně hydrofilní, ve vodě dobře rozpustná a netěkavá. Mykrocystiny jsou velmi stabilní, odolné vůči chemické hydrolýze i mnoha peptidázám. Jsou ale odbourávány řadou baktérií, vyskytujících se běžně ve vodách.<sup>[2]</sup><br />
=== Nodularin ===<br />
Aktivní inhibitor eukaryotních protein serine/threonine fosfatáz 1 a 2A. Nekontorlovatelná fosforylace cílových proteinů vede k buněčné proliferaci, posttranslační modifikaci proteinů, chybnému přenosu signálů a k buněčné transformaci na nádorový typ buňky.<sup>[3]</sup><br />
<br />
<br />
=== Anatoxin ===<br />
<br />
=== Saxitoxin ===<br />
<br />
=== Cylindrospermopsin ===<br />
<br />
=== Aplysiatoxin ===<br />
<br />
=== Lyngbyatoxin ===<br />
Jedná se o indolový alkaloid produkovaný sinicí ''Lyngbya majuscula''. Toxin je vysoce zánětlivý, způsobuje puchýře a dermatitidy. Je také výrazným nádorovým promotorem - spouští proteinkinázu C.<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
'''Vlastní text stránky'''<br />
Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]<br />
Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.<br />
<br />
A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)<br />
<br />
== Témata ==<br />
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.<br />
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br />
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.<br />
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.<br />
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
1.↑ Maršálek, B.,: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
2.↑ Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
3.↑ http://www.biotox.cz/toxikon/sinice/toxiny.php<br />
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br />
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
1.↑ Maršálek, B.,: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
2.↑ Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina G]]</div>Zelinkovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Toxiny_sinic&diff=8062Toxiny sinic2009-06-06T16:15:32Z<p>Zelinkovam: /* Lyngbyatoxin */</p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
== Úvod ==<br />
Toxické látky sinic a řas jsou celosvětovm problémem, ale v ČR je jim zatím věnována jen malá pozornost. Zahraniční epidemiologické i naše laboratorní studie prokázaly teratogenní vliv cyanotoxinů, hepatotoxické, embryotoxické, imunotoxické, neurotoxické, dermatotoxické a další efekty cyanotoxinů na zdraví obyvatel a vodních organismů.<sup>[1]</sup> Toxiny sinic jsou látky sekundárního metabolismu. Srovnáme-li je s ostatními přírodními toxiny, jsou toxičtější než toxiny vyšších rostlin a hub, avšak jsou méně toxické než bakteriální toxiny.<sup>[3]</sup><br />
<br />
== Toxiny produkované sinicemi ==<br />
<br />
=== Mikrocystiny ===<br />
Byly izolovány ze zástupců rodů planktonních, bentických i půdních sinic rodů ''Anabaena, Microcystis, Oscillatoria (Planktothrix), Nostoc, Anabaenopsis, Hapalosiphon'', aj. Jedná se o cyklické heptapeptidy. Je známo přes 60 strukturních variant s molekulovou hmotností 909 - 1115. Ačkoli mnoho cyanobakterií produkuje souběžně několik mikrocystinů, v určitém kmenu obvykle dominují jen jedna nebo dvě strukturní varianty. Většina mykrocystinů je poměrně hydrofilní, ve vodě dobře rozpustná a netěkavá. Mykrocystiny jsou velmi stabilní, odolné vůči chemické hydrolýze i mnoha peptidázám. Jsou ale odbourávány řadou baktérií, vyskytujících se běžně ve vodách.<sup>[2]</sup><br />
=== Nodularin ===<br />
Aktivní inhibitor eukaryotních protein serine/threonine fosfatáz 1 a 2A. Nekontorlovatelná fosforylace cílových proteinů vede k buněčné proliferaci, posttranslační modifikaci proteinů, chybnému přenosu signálů a k buněčné transformaci na nádorový typ buňky.<sup>[3]</sup><br />
<br />
<br />
=== Anatoxin ===<br />
<br />
=== Saxitoxin ===<br />
<br />
=== Cylindrospermopsin ===<br />
<br />
=== Aplysiatoxin ===<br />
<br />
=== Lyngbyatoxin ===<br />
Jedná se o indolový alkaloid produkovaný sinicí ''Lyngbya majuscula''. Toxin je vysoce zánětlivý, způsobuje puchýře a dermatitidy. Je také výrazným nádorovým promotorem - spouští proteinovou kinázu C.<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
'''Vlastní text stránky'''<br />
Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]<br />
Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.<br />
<br />
A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)<br />
<br />
== Témata ==<br />
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.<br />
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br />
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.<br />
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.<br />
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
1.↑ Maršálek, B.,: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
2.↑ Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
3.↑ http://www.biotox.cz/toxikon/sinice/toxiny.php<br />
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br />
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
1.↑ Maršálek, B.,: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
2.↑ Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina G]]</div>Zelinkovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Toxiny_sinic&diff=8061Toxiny sinic2009-06-06T16:10:15Z<p>Zelinkovam: /* Lyngbyatoxin */</p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
== Úvod ==<br />
Toxické látky sinic a řas jsou celosvětovm problémem, ale v ČR je jim zatím věnována jen malá pozornost. Zahraniční epidemiologické i naše laboratorní studie prokázaly teratogenní vliv cyanotoxinů, hepatotoxické, embryotoxické, imunotoxické, neurotoxické, dermatotoxické a další efekty cyanotoxinů na zdraví obyvatel a vodních organismů.<sup>[1]</sup> Toxiny sinic jsou látky sekundárního metabolismu. Srovnáme-li je s ostatními přírodními toxiny, jsou toxičtější než toxiny vyšších rostlin a hub, avšak jsou méně toxické než bakteriální toxiny.<sup>[3]</sup><br />
<br />
== Toxiny produkované sinicemi ==<br />
<br />
=== Mikrocystiny ===<br />
Byly izolovány ze zástupců rodů planktonních, bentických i půdních sinic rodů ''Anabaena, Microcystis, Oscillatoria (Planktothrix), Nostoc, Anabaenopsis, Hapalosiphon'', aj. Jedná se o cyklické heptapeptidy. Je známo přes 60 strukturních variant s molekulovou hmotností 909 - 1115. Ačkoli mnoho cyanobakterií produkuje souběžně několik mikrocystinů, v určitém kmenu obvykle dominují jen jedna nebo dvě strukturní varianty. Většina mykrocystinů je poměrně hydrofilní, ve vodě dobře rozpustná a netěkavá. Mykrocystiny jsou velmi stabilní, odolné vůči chemické hydrolýze i mnoha peptidázám. Jsou ale odbourávány řadou baktérií, vyskytujících se běžně ve vodách.<sup>[2]</sup><br />
=== Nodularin ===<br />
Aktivní inhibitor eukaryotních protein serine/threonine fosfatáz 1 a 2A. Nekontorlovatelná fosforylace cílových proteinů vede k buněčné proliferaci, posttranslační modifikaci proteinů, chybnému přenosu signálů a k buněčné transformaci na nádorový typ buňky.<sup>[3]</sup><br />
<br />
<br />
=== Anatoxin ===<br />
<br />
=== Saxitoxin ===<br />
<br />
=== Cylindrospermopsin ===<br />
<br />
=== Aplysiatoxin ===<br />
<br />
=== Lyngbyatoxin ===<br />
Jedná se o indolový alkaloid produkovaný sinicí ''Lyngbya majuscula''. Toxin je vysoce zánětlivý a <br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
'''Vlastní text stránky'''<br />
Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]<br />
Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.<br />
<br />
A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)<br />
<br />
== Témata ==<br />
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.<br />
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br />
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.<br />
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.<br />
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
1.↑ Maršálek, B.,: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
2.↑ Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
3.↑ http://www.biotox.cz/toxikon/sinice/toxiny.php<br />
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br />
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
1.↑ Maršálek, B.,: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
2.↑ Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina G]]</div>Zelinkovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Toxiny_sinic&diff=8060Toxiny sinic2009-06-06T15:57:25Z<p>Zelinkovam: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
== Úvod ==<br />
Toxické látky sinic a řas jsou celosvětovm problémem, ale v ČR je jim zatím věnována jen malá pozornost. Zahraniční epidemiologické i naše laboratorní studie prokázaly teratogenní vliv cyanotoxinů, hepatotoxické, embryotoxické, imunotoxické, neurotoxické, dermatotoxické a další efekty cyanotoxinů na zdraví obyvatel a vodních organismů.<sup>[1]</sup> Toxiny sinic jsou látky sekundárního metabolismu. Srovnáme-li je s ostatními přírodními toxiny, jsou toxičtější než toxiny vyšších rostlin a hub, avšak jsou méně toxické než bakteriální toxiny.<sup>[3]</sup><br />
<br />
== Toxiny produkované sinicemi ==<br />
<br />
=== Mikrocystiny ===<br />
Byly izolovány ze zástupců rodů planktonních, bentických i půdních sinic rodů ''Anabaena, Microcystis, Oscillatoria (Planktothrix), Nostoc, Anabaenopsis, Hapalosiphon'', aj. Jedná se o cyklické heptapeptidy. Je známo přes 60 strukturních variant s molekulovou hmotností 909 - 1115. Ačkoli mnoho cyanobakterií produkuje souběžně několik mikrocystinů, v určitém kmenu obvykle dominují jen jedna nebo dvě strukturní varianty. Většina mykrocystinů je poměrně hydrofilní, ve vodě dobře rozpustná a netěkavá. Mykrocystiny jsou velmi stabilní, odolné vůči chemické hydrolýze i mnoha peptidázám. Jsou ale odbourávány řadou baktérií, vyskytujících se běžně ve vodách.<sup>[2]</sup><br />
=== Nodularin ===<br />
Aktivní inhibitor eukaryotních protein serine/threonine fosfatáz 1 a 2A. Nekontorlovatelná fosforylace cílových proteinů vede k buněčné proliferaci, posttranslační modifikaci proteinů, chybnému přenosu signálů a k buněčné transformaci na nádorový typ buňky.<sup>[3]</sup><br />
<br />
<br />
=== Anatoxin ===<br />
<br />
=== Saxitoxin ===<br />
<br />
=== Cylindrospermopsin ===<br />
<br />
=== Aplysiatoxin ===<br />
<br />
=== Lyngbyatoxin ===<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
'''Vlastní text stránky'''<br />
Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]<br />
Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.<br />
<br />
A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)<br />
<br />
== Témata ==<br />
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.<br />
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br />
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.<br />
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.<br />
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
1.↑ Maršálek, B.,: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
2.↑ Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
3.↑ http://www.biotox.cz/toxikon/sinice/toxiny.php<br />
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br />
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
1.↑ Maršálek, B.,: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
2.↑ Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina G]]</div>Zelinkovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Toxiny_sinic&diff=8059Toxiny sinic2009-06-06T15:52:29Z<p>Zelinkovam: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
== Úvod ==<br />
Toxické látky sinic a řas jsou celosvětovm problémem, ale v ČR je jim zatím věnována jen malá pozornost. Zahraniční epidemiologické i naše laboratorní studie prokázaly teratogenní vliv cyanotoxinů, hepatotoxické, embryotoxické, imunotoxické, neurotoxické, dermatotoxické a další efekty cyanotoxinů na zdraví obyvatel a vodních organismů.<sup>[1]</sup><br />
<br />
== Toxiny produkované sinicemi ==<br />
<br />
=== Mikrocystiny ===<br />
Byly izolovány ze zástupců rodů planktonních, bentických i půdních sinic rodů ''Anabaena, Microcystis, Oscillatoria (Planktothrix), Nostoc, Anabaenopsis, Hapalosiphon'', aj. Jedná se o cyklické heptapeptidy. Je známo přes 60 strukturních variant s molekulovou hmotností 909 - 1115. Ačkoli mnoho cyanobakterií produkuje souběžně několik mikrocystinů, v určitém kmenu obvykle dominují jen jedna nebo dvě strukturní varianty. Většina mykrocystinů je poměrně hydrofilní, ve vodě dobře rozpustná a netěkavá. Mykrocystiny jsou velmi stabilní, odolné vůči chemické hydrolýze i mnoha peptidázám. Jsou ale odbourávány řadou baktérií, vyskytujících se běžně ve vodách.<sup>[2]</sup><br />
=== Nodularin ===<br />
Aktivní inhibitor eukaryotních protein serine/threonine fosfatáz 1 a 2A. Nekontorlovatelná fosforylace cílových proteinů vede k buněčné proliferaci, posttranslační modifikaci proteinů, chybnému přenosu signálů a k buněčné transformaci na nádorový typ buňky.<sup>[3]</sup><br />
<br />
<br />
=== Anatoxin ===<br />
<br />
=== Saxitoxin ===<br />
<br />
=== Cylindrospermopsin ===<br />
<br />
=== Aplysiatoxin ===<br />
<br />
=== Lyngbyatoxin ===<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
'''Vlastní text stránky'''<br />
Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]<br />
Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.<br />
<br />
A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)<br />
<br />
== Témata ==<br />
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.<br />
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br />
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.<br />
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.<br />
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
1.↑ Maršálek, B.,: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
2.↑ Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
3.↑ http://www.biotox.cz/toxikon/sinice/toxiny.php<br />
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br />
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
1.↑ Maršálek, B.,: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
2.↑ Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina G]]</div>Zelinkovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Toxiny_sinic&diff=8058Toxiny sinic2009-06-06T15:37:25Z<p>Zelinkovam: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
== Úvod ==<br />
Toxické látky sinic a řas jsou celosvětovm problémem, ale v ČR je jim zatím věnována jen malá pozornost. Zahraniční epidemiologické i naše laboratorní studie prokázaly teratogenní vliv cyanotoxinů, hepatotoxické, embryotoxické, imunotoxické, neurotoxické, dermatotoxické a další efekty cyanotoxinů na zdraví obyvatel a vodních organismů.<sup>[1]</sup><br />
<br />
== Toxiny produkované sinicemi ==<br />
<br />
=== Mikrocystiny ===<br />
Byly izolovány ze zástupců rodů planktonních, bentických i půdních sinic rodů ''Anabaena, Microcystis, Oscillatoria (Planktothrix), Nostoc, Anabaenopsis, Hapalosiphon'', aj. Jedná se o cyklické heptapeptidy. Je známo přes 60 strukturních variant s molekulovou hmotností 909 - 1115. Ačkoli mnoho cyanobakterií produkuje souběžně několik mikrocystinů, v určitém kmenu obvykle dominují jen jedna nebo dvě strukturní varianty. Většina mykrocystinů je poměrně hydrofilní, ve vodě dobře rozpustná a netěkavá. Mykrocystiny jsou velmi stabilní, odolné vůči chemické hydrolýze i mnoha peptidázám. Jsou ale odbourávány řadou baktérií, vyskytujících se běžně ve vodách.<sup>[2]</sup><br />
=== Nodularin ===<br />
<br />
=== Anatoxin ===<br />
<br />
=== Saxitoxin ===<br />
<br />
=== Cylindrospermopsin ===<br />
<br />
=== Aplysiatoxin ===<br />
<br />
=== Lyngbyatoxin ===<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
'''Vlastní text stránky'''<br />
Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]<br />
Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.<br />
<br />
A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)<br />
<br />
== Témata ==<br />
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.<br />
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br />
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.<br />
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.<br />
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br />
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
1.↑ Maršálek, B.,: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
2.↑ Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina G]]</div>Zelinkovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Toxiny_sinic&diff=8057Toxiny sinic2009-06-06T15:36:42Z<p>Zelinkovam: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
== Úvod ==<br />
Toxické látky sinic a řas jsou celosvětovm problémem, ale v ČR je jim zatím věnována jen malá pozornost. Zahraniční epidemiologické i naše laboratorní studie prokázaly teratogenní vliv cyanotoxinů, hepatotoxické, embryotoxické, imunotoxické, neurotoxické, dermatotoxické a další efekty cyanotoxinů na zdraví obyvatel a vodních organismů.<sup>[1]</sup><br />
<br />
== Toxiny produkované sinicemi ==<br />
<br />
=== Mikrocystin ===<br />
Byly izolovány ze zástupců rodů planktonních, bentických i půdních sinic rodů ''Anabaena, Microcystis, Oscillatoria (Planktothrix), Nostoc, Anabaenopsis, Hapalosiphon'', aj. Jedná se o cyklické heptapeptidy. Je známo přes 60 strukturních variant s molekulovou hmotností 909 - 1115. Ačkoli mnoho cyanobakterií produkuje souběžně několik mikrocystinů, v určitém kmenu obvykle dominují jen jedna nebo dvě strukturní varianty. Většina mykrocystinů je poměrně hydrofilní, ve vodě dobře rozpustná a netěkavá. Mykrocystiny jsou velmi stabilní, odolné vůči chemické hydrolýze i mnoha peptidázám. Jsou ale odbourávány řadou baktérií, vyskytujících se běžně ve vodách.<sup>[2]</sup><br />
=== Nodularin ===<br />
<br />
=== Anatoxin ===<br />
<br />
=== Saxitoxin ===<br />
<br />
=== Cylindrospermopsin ===<br />
<br />
=== Aplysiatoxin ===<br />
<br />
=== Lyngbyatoxin ===<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
'''Vlastní text stránky'''<br />
Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]<br />
Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.<br />
<br />
A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)<br />
<br />
== Témata ==<br />
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.<br />
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br />
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.<br />
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.<br />
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br />
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
1.↑ Maršálek, B.,: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
<br />
2.↑ Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina G]]</div>Zelinkovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Toxiny_sinic&diff=8056Toxiny sinic2009-06-06T15:29:25Z<p>Zelinkovam: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
== Úvod ==<br />
<br />
== Toxiny produkované sinicemi ==<br />
<br />
=== Mikrocystin ===<br />
Byly izolovány ze zástupců rodů planktonních, bentických i půdních sinic rodů ''Anabaena, Microcystis, Oscillatoria (Planktothrix), Nostoc, Anabaenopsis, Hapalosiphon'', aj. Jedná se o cyklické heptapeptidy. Je známo přes 60 strukturních variant s molekulovou hmotností 909 - 1115. Ačkoli mnoho cyanobakterií produkuje souběžně několik mikrocystinů, v určitém kmenu obvykle dominují jen jedna nebo dvě strukturní varianty. Většina mykrocystinů je poměrně hydrofilní, ve vodě dobře rozpustná a netěkavá. Mykrocystiny jsou velmi stabilní, odolné vůči chemické hydrolýze i mnoha peptidázám. Jsou ale odbourávány řadou baktérií, vyskytujících se běžně ve vodách.<sup>[1]</sup><br />
=== Nodularin ===<br />
<br />
=== Anatoxin ===<br />
<br />
=== Saxitoxin ===<br />
<br />
=== Cylindrospermopsin ===<br />
<br />
=== Aplysiatoxin ===<br />
<br />
=== Lyngbyatoxin ===<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
'''Vlastní text stránky'''<br />
Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]<br />
Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.<br />
<br />
A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)<br />
<br />
== Témata ==<br />
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.<br />
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br />
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.<br />
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.<br />
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br />
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
1.↑ Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina G]]</div>Zelinkovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Toxiny_sinic&diff=8055Toxiny sinic2009-06-06T15:26:44Z<p>Zelinkovam: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
== Úvod ==<br />
<br />
== Toxiny produkované sinicemi ==<br />
<br />
=== Mikrocystin ===<br />
Byly izolovány ze zástupců rodů planktonních, bentických i půdních sinic rodů ''Anabaena, Microcystis, Oscillatoria (Planktothrix), Nostoc, Anabaenopsis, Hapalosiphon'', aj. Jedná se o cyklické heptapeptidy. Je známo přes 60 strukturních variant s molekulovou hmotností 909 - 1115. Ačkoli mnoho cyanobakterií produkuje souběžně několik mikrocystinů, v určitém kmenu obvykle dominují jen jedna nebo dvě strukturní varianty. Většina mykrocystinů je poměrně hydrofilní, ve vodě dobře rozpustná a netěkavá. Mykrocystiny jsou velmi stabilní, odolné vůči chemické hydrolýze i mnoha peptidázám. Jsou ale odbourávány řadou baktérií, vyskytujících se běžně ve vodách.<sup>[1]</sup><br />
=== Nodularin ===<br />
<br />
=== Anatoxin ===<br />
<br />
=== Saxitoxin ===<br />
<br />
=== Cylindrospermopsin ===<br />
<br />
=== Aplysiatoxin ===<br />
<br />
=== Lyngbyatoxin ===<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
'''Vlastní text stránky'''<br />
Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]<br />
Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.<br />
<br />
A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)<br />
<br />
== Témata ==<br />
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.<br />
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br />
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.<br />
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.<br />
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br />
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
1. Bláha, L., Maršálek, B., Babica, P.: Mechanismy toxicity cyanotoxinů a jejich vliv na zdraví obyvatel a vodní ekosystémy. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004<br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina G]]</div>Zelinkovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Toxiny_sinic&diff=8054Toxiny sinic2009-06-06T15:17:01Z<p>Zelinkovam: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
== Úvod ==<br />
<br />
== Toxiny produkované sinicemi ==<br />
<br />
=== Mikrocystin ===<br />
Byly izolovány ze zástupců rodů planktonních, bentických i půdních sinic rodů ''Anabaena, Microcystis, Oscillatoria (Planktothrix), Nostoc, Anabaenopsis, Hapalosiphon'', aj. Jedná se o cyklické heptapeptidy. Je známo přes 60 strukturních variant s molekulovou hmotností 909 - 1115. Ačkoli mnoho cyanobakterií produkuje souběžně několik mikrocystinů, v určitém kmenu obvykle dominují jen jedna nebo dvě strukturní varianty.<br />
=== Nodularin ===<br />
<br />
=== Anatoxin ===<br />
<br />
=== Saxitoxin ===<br />
<br />
=== Cylindrospermopsin ===<br />
<br />
=== Aplysiatoxin ===<br />
<br />
=== Lyngbyatoxin ===<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
'''Vlastní text stránky'''<br />
Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]<br />
Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.<br />
<br />
A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)<br />
<br />
== Témata ==<br />
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.<br />
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br />
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.<br />
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.<br />
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br />
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina G]]</div>Zelinkovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Toxiny_sinic&diff=8053Toxiny sinic2009-06-06T15:00:14Z<p>Zelinkovam: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
== Úvod ==<br />
<br />
== Toxiny produkované sinicemi ==<br />
<br />
=== Mikrocystin ===<br />
Byly izolovány ze zástupců rodů planktonních, bentických i půdních sinic rodů ''Anabaena'', Microcystis, Oscillatoria (Planktothrix), Nostoc, Anabaenopsis, Hapalosiphon,'' aj. Jedná se o cyklické heptapeptidy. Je známo přes 60 strukturních variant s molekulovou hmotností 909 - 1115. Ačkoli mnoho cyanobakterií produkuje souběžně několik mikrocystinů, v určitém kmenu obvykle dominují jen jedna nebo dvě strukturní varianty.<br />
=== Nodularin ===<br />
<br />
=== Anatoxin ===<br />
<br />
=== Saxitoxin ===<br />
<br />
=== Cylindrospermopsin ===<br />
<br />
=== Aplysiatoxin ===<br />
<br />
=== Lyngbyatoxin ===<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
'''Vlastní text stránky'''<br />
Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]<br />
Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.<br />
<br />
A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)<br />
<br />
== Témata ==<br />
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.<br />
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br />
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.<br />
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.<br />
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br />
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina G]]</div>Zelinkovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Toxiny_sinic&diff=8052Toxiny sinic2009-06-06T14:48:18Z<p>Zelinkovam: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
== Úvod ==<br />
<br />
== Toxiny produkované sinicemi ==<br />
<br />
'''Vlastní text stránky'''<br />
Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]<br />
Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.<br />
<br />
A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)<br />
<br />
== Témata ==<br />
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.<br />
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br />
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.<br />
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.<br />
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br />
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina G]]</div>Zelinkovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Stratifikace_kysl%C3%ADku_ve_vodn%C3%ADch_n%C3%A1dr%C5%BE%C3%ADch&diff=8051Stratifikace kyslíku ve vodních nádržích2009-06-06T14:43:33Z<p>Zelinkovam: /* Literatura */</p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
<br />
<br />
<br />
Obsah [skrýt]<br />
1 Úvod <br />
2 Koloběh síry <br />
3 Síra v atmosféře <br />
4 Sirné bakterie <br />
5 Zdroje <br />
6 Odkazy <br />
6.1 Související stránky <br />
6.2 Externí odkazy <br />
6.3 Literatura <br />
<br />
== Úvod ==<br />
<br />
Kyslíkový režim je důležitým kritériem při hodnocení kvality vody. Vodní nádrže a toky s velkým organickým znečištěním mají nedostatek rozpuštěného [[kyslík|O<sub>2</sub>]]. Proces samočištění ve vodách je však závislý na dostatku rozpuštěného [[kyslík|O<sub>2</sub>]] ve vodě, nehledě na sedimentaci, podílející se rovněž na samočisticích procesech, ale nezávisle na kyslíkovém režimu ve vodě. Je-li při rozkladných procesech ve vodním systému spotřebován veškerý rozpuštěný kyslík, pokračuje rozklad organických látek anaerobní cestou.<sup>[1]</sup><br />
<br />
== Obsah kyslíku rozpuštěného ve vodě ==<br />
<br />
Část kyslíku rozpuštěného ve vodě je zajišťována ze vzduchu difuzí, která probíhá převážně u hladiny. Dalším zdrojem kyslíku je fotosyntetická asimilace vodních rostlin. Difuzí z atmosféry se dostane do vody 7% kyslíku, fotosyntézou 89% kyslíku a z přítoku 4% kyslíku.<sup>[2]</sup><br />
Obsah kyslíku a oxidu uhličitého vzájemně souvisí. Přibývá-li ve vodě jednoho plynu, druhého ubývá a naopak. Na tento režim má významný vliv osídlení vody živými organismy.<sup>[2]</sup><br />
Deficit kyslíku může být způsoben dýcháním rostlin a živočichů, rozkladem organické hmoty a vlivem ostatních plynů.<sup>[3]</sup> <br />
Obsah plynů je nepřímo a nelineárně závislý na teplotě vody.<sup>[2]</sup> Na snížení celkové koncentrace kyslíku se podílí zvýšení teploty, průsak a přítok podzemní vody, zvýšený obsah železa.<sup>[3]</sup><br />
<br />
== Příklady vertikální distribuce rozpuštěného kyslíku ==<br />
<br />
== Produktivita nádrže ==<br />
Jezera bohatá na organismy mají v hypolimniu větší úbytek kyslíku než jezera chudá. Proto lze vertikální vrstvení obsahu kyslíku v nádrži využít pro posouzení produktivity nádrže, t.j. použít intenzity spotřeby kyslíku v trofolytické vrstvě jako míry výstavby organické hmoty v trofogenní vrstvě.<br />
Je-li epilimnion objemnější než hypolimnion, koncentrují se sem odumřelá těla planktonních i litorálních organismů a k jejich mineralizaci se může spotřebovat i veškerý obsah kyslíku hypolimnia. Naopak je-li epilimnion objemově mnohem menší než hypolimnion, může být v epilimniu vysoká produkce organické hmoty a k mineralizaci klesajících odumřelých těl se nevyčerpá kyslíková zásoba hypolimnia. Jezera s malým obsahem živin, s malou produkcí organické hmoty a stéměř konstantním obsahu kyslíku v celém vodním sloupci označujeme jako oligotrofní. Na dně žijí m.j. larvy pakomárů rodu Tanytarsus jakožto vůdčí organismy bentického společenstva. Jezera a údolní nádrže s velkým obsahem živin, s velkou produkcí organické hmoty a s kyslíkovým přesycením v epilimniu, zatímco v hypolimniu se obsah kyslíku postupně odčerpává až ke vzniku anaerobie, nazýváme eutrofní. V jezerech žijí na dně larvy pakomárů rodu Chironomus, larvy komárů rodu Chaoborus a máloštětinatí červi rodů Tubifex a Limnodrilus, snášející nedostatek kyslíku.<sup>[4]</sup><br />
<br />
<br />
== Hodnocení kvality vody ==<br />
Obsah kyslíku, kyslíkový režim, je velmi důležitým kritériem pro hodnocení kvality vody. Nepřímým chemickým parametrem hodnotícím obsah rozpuštěného kyslíku je BSK<sub>5</sub> (biochemická spotřeba kyslíku. Tento parametr informuje o míře organického znečištění ve vodách. Každý biotop je schopen procesu samočištění, pouze za předpokladu dostatku rozpuštěného kyslíku ve vodě.<sup>[3]</sup><br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.<br />
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br />
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
1.↑ 1,0 Lellák, J.,Kubíček,F.: Hydrobiologie. Vydavatelství Karolinum, Praha, 1991<br />
<br />
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.<br />
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.<br />
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br />
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Lellák, J., Kubíček, F.: Hydrobiologie. Vydavatelství Karolinum, Praha, 1991<br /><br />
Hartman, P., Přikryl, I., Štědronský, E.: Hydrobiologie. Nakladatelství Informatorium, spol. s r. o., Praha, 2005<br /><br />
Ambrožová, J.: Aplikovaná a technická hydrobiologie. Učební text, VŠCHT v Praze, Praha, 2003<br /><br />
Sládečková, A., Sládeček, V.: Hydrobiologie. Vydavatelství ČVUT, Praha, 1997<br /><br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina G]]</div>Zelinkovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Cit-ucebnyrootHome_MZzelinko1Obrazkykyslik.jpg&diff=8050Soubor:Cit-ucebnyrootHome MZzelinko1Obrazkykyslik.jpg2009-06-06T14:38:19Z<p>Zelinkovam: </p>
<hr />
<div></div>Zelinkovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Stratifikace_kysl%C3%ADku_ve_vodn%C3%ADch_n%C3%A1dr%C5%BE%C3%ADch&diff=8049Stratifikace kyslíku ve vodních nádržích2009-06-04T16:34:18Z<p>Zelinkovam: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
<br />
<br />
<br />
Obsah [skrýt]<br />
1 Úvod <br />
2 Koloběh síry <br />
3 Síra v atmosféře <br />
4 Sirné bakterie <br />
5 Zdroje <br />
6 Odkazy <br />
6.1 Související stránky <br />
6.2 Externí odkazy <br />
6.3 Literatura <br />
<br />
== Úvod ==<br />
<br />
Kyslíkový režim je důležitým kritériem při hodnocení kvality vody. Vodní nádrže a toky s velkým organickým znečištěním mají nedostatek rozpuštěného [[kyslík|O<sub>2</sub>]]. Proces samočištění ve vodách je však závislý na dostatku rozpuštěného [[kyslík|O<sub>2</sub>]] ve vodě, nehledě na sedimentaci, podílející se rovněž na samočisticích procesech, ale nezávisle na kyslíkovém režimu ve vodě. Je-li při rozkladných procesech ve vodním systému spotřebován veškerý rozpuštěný kyslík, pokračuje rozklad organických látek anaerobní cestou.<sup>[1]</sup><br />
<br />
== Obsah kyslíku rozpuštěného ve vodě ==<br />
<br />
Část kyslíku rozpuštěného ve vodě je zajišťována ze vzduchu difuzí, která probíhá převážně u hladiny. Dalším zdrojem kyslíku je fotosyntetická asimilace vodních rostlin. Difuzí z atmosféry se dostane do vody 7% kyslíku, fotosyntézou 89% kyslíku a z přítoku 4% kyslíku.<sup>[2]</sup><br />
Obsah kyslíku a oxidu uhličitého vzájemně souvisí. Přibývá-li ve vodě jednoho plynu, druhého ubývá a naopak. Na tento režim má významný vliv osídlení vody živými organismy.<sup>[2]</sup><br />
Deficit kyslíku může být způsoben dýcháním rostlin a živočichů, rozkladem organické hmoty a vlivem ostatních plynů.<sup>[3]</sup> <br />
Obsah plynů je nepřímo a nelineárně závislý na teplotě vody.<sup>[2]</sup> Na snížení celkové koncentrace kyslíku se podílí zvýšení teploty, průsak a přítok podzemní vody, zvýšený obsah železa.<sup>[3]</sup><br />
<br />
== Příklady vertikální distribuce rozpuštěného kyslíku ==<br />
<br />
== Produktivita nádrže ==<br />
Jezera bohatá na organismy mají v hypolimniu větší úbytek kyslíku než jezera chudá. Proto lze vertikální vrstvení obsahu kyslíku v nádrži využít pro posouzení produktivity nádrže, t.j. použít intenzity spotřeby kyslíku v trofolytické vrstvě jako míry výstavby organické hmoty v trofogenní vrstvě.<br />
Je-li epilimnion objemnější než hypolimnion, koncentrují se sem odumřelá těla planktonních i litorálních organismů a k jejich mineralizaci se může spotřebovat i veškerý obsah kyslíku hypolimnia. Naopak je-li epilimnion objemově mnohem menší než hypolimnion, může být v epilimniu vysoká produkce organické hmoty a k mineralizaci klesajících odumřelých těl se nevyčerpá kyslíková zásoba hypolimnia. Jezera s malým obsahem živin, s malou produkcí organické hmoty a stéměř konstantním obsahu kyslíku v celém vodním sloupci označujeme jako oligotrofní. Na dně žijí m.j. larvy pakomárů rodu Tanytarsus jakožto vůdčí organismy bentického společenstva. Jezera a údolní nádrže s velkým obsahem živin, s velkou produkcí organické hmoty a s kyslíkovým přesycením v epilimniu, zatímco v hypolimniu se obsah kyslíku postupně odčerpává až ke vzniku anaerobie, nazýváme eutrofní. V jezerech žijí na dně larvy pakomárů rodu Chironomus, larvy komárů rodu Chaoborus a máloštětinatí červi rodů Tubifex a Limnodrilus, snášející nedostatek kyslíku.<sup>[4]</sup><br />
<br />
<br />
== Hodnocení kvality vody ==<br />
Obsah kyslíku, kyslíkový režim, je velmi důležitým kritériem pro hodnocení kvality vody. Nepřímým chemickým parametrem hodnotícím obsah rozpuštěného kyslíku je BSK<sub>5</sub> (biochemická spotřeba kyslíku. Tento parametr informuje o míře organického znečištění ve vodách. Každý biotop je schopen procesu samočištění, pouze za předpokladu dostatku rozpuštěného kyslíku ve vodě.<sup>[3]</sup><br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.<br />
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br />
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
1.↑ 1,0 Lellák, J.,Kubíček,F.: Hydrobiologie. Vydavatelství Karolinum, Praha, 1991<br />
<br />
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.<br />
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.<br />
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br />
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Lellák, J., Kubíček, F.: Hydrobiologie. Vydavatelství Karolinum, Praha, 1991:<br /><br />
Hartman, P., Přikryl, I., Štědronský, E.: Hydrobiologie. Nakladatelství Informatorium, spol. s r. o., Praha, 2005:<br /><br />
Ambrožová, J.: Aplikovaná a technická hydrobiologie. Učební text, VŠCHT v Praze, Praha, 2003:<br /><br />
Sládečková, A., Sládeček, V.: Hydrobiologie. Vydavatelství ČVUT, Praha, 1997:<br /><br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina G]]</div>Zelinkovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Stratifikace_kysl%C3%ADku_ve_vodn%C3%ADch_n%C3%A1dr%C5%BE%C3%ADch&diff=8048Stratifikace kyslíku ve vodních nádržích2009-06-04T16:31:45Z<p>Zelinkovam: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
<br />
<br />
<br />
Obsah [skrýt]<br />
1 Úvod <br />
2 Koloběh síry <br />
3 Síra v atmosféře <br />
4 Sirné bakterie <br />
5 Zdroje <br />
6 Odkazy <br />
6.1 Související stránky <br />
6.2 Externí odkazy <br />
6.3 Literatura <br />
<br />
== Úvod ==<br />
<br />
Kyslíkový režim je důležitým kritériem při hodnocení kvality vody. Vodní nádrže a toky s velkým organickým znečištěním mají nedostatek rozpuštěného [[kyslík|O<sub>2</sub>]]. Proces samočištění ve vodách je však závislý na dostatku rozpuštěného [[kyslík|O<sub>2</sub>]] ve vodě, nehledě na sedimentaci, podílející se rovněž na samočisticích procesech, ale nezávisle na kyslíkovém režimu ve vodě. Je-li při rozkladných procesech ve vodním systému spotřebován veškerý rozpuštěný kyslík, pokračuje rozklad organických látek anaerobní cestou.<sup>[1]</sup><br />
<br />
== Obsah kyslíku rozpuštěného ve vodě ==<br />
<br />
Část kyslíku rozpuštěného ve vodě je zajišťována ze vzduchu difuzí, která probíhá převážně u hladiny. Dalším zdrojem kyslíku je fotosyntetická asimilace vodních rostlin. Difuzí z atmosféry se dostane do vody 7% kyslíku, fotosyntézou 89% kyslíku a z přítoku 4% kyslíku.<sup>[2]</sup><br />
Obsah kyslíku a oxidu uhličitého vzájemně souvisí. Přibývá-li ve vodě jednoho plynu, druhého ubývá a naopak. Na tento režim má významný vliv osídlení vody živými organismy.<sup>[2]</sup><br />
Deficit kyslíku může být způsoben dýcháním rostlin a živočichů, rozkladem organické hmoty a vlivem ostatních plynů.<sup>[3]</sup> <br />
Obsah plynů je nepřímo a nelineárně závislý na teplotě vody.<sup>[2]</sup> Na snížení celkové koncentrace kyslíku se podílí zvýšení teploty, průsak a přítok podzemní vody, zvýšený obsah železa.<sup>[3]</sup><br />
<br />
== Příklady vertikální distribuce rozpuštěného kyslíku ==<br />
<br />
== Produktivita nádrže ==<br />
Jezera bohatá na organismy mají v hypolimniu větší úbytek kyslíku než jezera chudá. Proto lze vertikální vrstvení obsahu kyslíku v nádrži využít pro posouzení produktivity nádrže, t.j. použít intenzity spotřeby kyslíku v trofolytické vrstvě jako míry výstavby organické hmoty v trofogenní vrstvě.<br />
Je-li epilimnion objemnější než hypolimnion, koncentrují se sem odumřelá těla planktonních i litorálních organismů a k jejich mineralizaci se může spotřebovat i veškerý obsah kyslíku hypolimnia. Naopak je-li epilimnion objemově mnohem menší než hypolimnion, může být v epilimniu vysoká produkce organické hmoty a k mineralizaci klesajících odumřelých těl se nevyčerpá kyslíková zásoba hypolimnia. Jezera s malým obsahem živin, s malou produkcí organické hmoty a stéměř konstantním obsahu kyslíku v celém vodním sloupci označujeme jako oligotrofní. Na dně žijí m.j. larvy pakomárů rodu Tanytarsus jakožto vůdčí organismy bentického společenstva. Jezera a údolní nádrže s velkým obsahem živin, s velkou produkcí organické hmoty a s kyslíkovým přesycením v epilimniu, zatímco v hypolimniu se obsah kyslíku postupně odčerpává až ke vzniku anaerobie, nazýváme eutrofní. V jezerech žijí na dně larvy pakomárů rodu Chironomus, larvy komárů rodu Chaoborus a máloštětinatí červi rodů Tubifex a Limnodrilus, snášející nedostatek kyslíku.<sup>[4]</sup><br />
<br />
<br />
== Hodnocení kvality vody ==<br />
Obsah kyslíku, kyslíkový režim, je velmi důležitým kritériem pro hodnocení kvality vody. Nepřímým chemickým parametrem hodnotícím obsah rozpuštěného kyslíku je BSK<sub>5</sub> (biochemická spotřeba kyslíku. Tento parametr informuje o míře organického znečištění ve vodách. Každý biotop je schopen procesu samočištění, pouze za předpokladu dostatku rozpuštěného kyslíku ve vodě.<br />
<br />
== Témata ==<br />
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.<br />
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br />
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
1.↑ 1,0 Lellák, J.,Kubíček,F.: Hydrobiologie. Vydavatelství Karolinum, Praha, 1991<br />
<br />
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.<br />
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.<br />
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br />
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Lellák, J., Kubíček, F.: Hydrobiologie. Vydavatelství Karolinum, Praha, 1991:<br /><br />
Hartman, P., Přikryl, I., Štědronský, E.: Hydrobiologie. Nakladatelství Informatorium, spol. s r. o., Praha, 2005:<br /><br />
Ambrožová, J.: Aplikovaná a technická hydrobiologie. Učební text, VŠCHT v Praze, Praha, 2003:<br /><br />
Sládečková, A., Sládeček, V.: Hydrobiologie. Vydavatelství ČVUT, Praha, 1997:<br /><br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina G]]</div>Zelinkovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Stratifikace_kysl%C3%ADku_ve_vodn%C3%ADch_n%C3%A1dr%C5%BE%C3%ADch&diff=8047Stratifikace kyslíku ve vodních nádržích2009-06-04T16:20:21Z<p>Zelinkovam: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
<br />
<br />
<br />
Obsah [skrýt]<br />
1 Úvod <br />
2 Koloběh síry <br />
3 Síra v atmosféře <br />
4 Sirné bakterie <br />
5 Zdroje <br />
6 Odkazy <br />
6.1 Související stránky <br />
6.2 Externí odkazy <br />
6.3 Literatura <br />
<br />
== Úvod ==<br />
<br />
Kyslíkový režim je důležitým kritériem při hodnocení kvality vody. Vodní nádrže a toky s velkým organickým znečištěním mají nedostatek rozpuštěného [[kyslík|O<sub>2</sub>]]. Proces samočištění ve vodách je však závislý na dostatku rozpuštěného [[kyslík|O<sub>2</sub>]] ve vodě, nehledě na sedimentaci, podílející se rovněž na samočisticích procesech, ale nezávisle na kyslíkovém režimu ve vodě. Je-li při rozkladných procesech ve vodním systému spotřebován veškerý rozpuštěný kyslík, pokračuje rozklad organických látek anaerobní cestou.<sup>[1]</sup><br />
<br />
== Obsah kyslíku rozpuštěného ve vodě ==<br />
<br />
Část kyslíku rozpuštěného ve vodě je zajišťována ze vzduchu difuzí, která probíhá převážně u hladiny. Dalším zdrojem kyslíku je fotosyntetická asimilace vodních rostlin. Difuzí z atmosféry se dostane do vody 7% kyslíku, fotosyntézou 89% kyslíku a z přítoku 4% kyslíku.<sup>[2]</sup><br />
Obsah kyslíku a oxidu uhličitého vzájemně souvisí. Přibývá-li ve vodě jednoho plynu, druhého ubývá a naopak. Na tento režim má významný vliv osídlení vody živými organismy.<sup>[2]</sup><br />
Deficit kyslíku může být způsoben dýcháním rostlin a živočichů, rozkladem organické hmoty a vlivem ostatních plynů.<sup>[3]</sup> <br />
Obsah plynů je nepřímo a nelineárně závislý na teplotě vody.<sup>[2]</sup> Na snížení celkové koncentrace kyslíku se podílí zvýšení teploty, průsak a přítok podzemní vody, zvýšený obsah železa.<sup>[3]</sup><br />
<br />
== Příklady vertikální distribuce rozpuštěného kyslíku ==<br />
<br />
== Produktivita nádrže ==<br />
Jezera bohatá na organismy mají v hypolimniu větší úbytek kyslíku než jezera chudá. Proto lze vertikální vrstvení obsahu kyslíku v nádrži využít pro posouzení produktivity nádrže, t.j. použít intenzity spotřeby kyslíku v trofolytické vrstvě jako míry výstavby organické hmoty v trofogenní vrstvě.<br />
Je-li epilimnion objemnější než hypolimnion, koncentrují se sem odumřelá těla planktonních i litorálních organismů a k jejich mineralizaci se může spotřebovat i veškerý obsah kyslíku hypolimnia. Naopak je-li epilimnion objemově mnohem menší než hypolimnion, může být v epilimniu vysoká produkce organické hmoty a k mineralizaci klesajících odumřelých těl se nevyčerpá kyslíková zásoba hypolimnia. Jezera s malým obsahem živin, s malou produkcí organické hmoty a stéměř konstantním obsahu kyslíku v celém vodním sloupci označujeme jako oligotrofní. Na dně žijí m.j. larvy pakomárů rodu Tanytarsus jakožto vůdčí organismy bentického společenstva. Jezera a údolní nádrže s velkým obsahem živin, s velkou produkcí organické hmoty a s kyslíkovým přesycením v epilimniu, zatímco v hypolimniu se obsah kyslíku postupně odčerpává až ke vzniku anaerobie, nazýváme eutrofní. V jezerech žijí na dně larvy pakomárů rodu Chironomus, larvy komárů rodu Chaoborus a máloštětinatí červi rodů Tubifex a Limnodrilus, snášející nedostatek kyslíku.<sup>[4]</sup><br />
<br />
<br />
== Hodnocení kvality vody ==<br />
Obsah kyslíku, kyslíkový režim, je velmi důležitým kritériem pro hodnocení kvality vody. Nepřímým chemickým parametrem hodnotícím obsah rozpuštěného kyslíku je BSK<sub>5</sub> (biochemická spotřeba kyslíku. Tento parametr informuje o míře organického znečištění ve vodách. Každý biotop je schopen procesu samočištění, pouze za předpokladu dostatku rozpuštěného kyslíku ve vodě.<br />
<br />
== Témata ==<br />
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.<br />
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br />
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
1.↑ 1,0 Lellák, J.,Kubíček,F.: Hydrobiologie. Vydavatelství Karolinum, Praha, 1991<br />
<br />
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.<br />
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.<br />
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br />
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Lellák, J., Kubíček, F.: Hydrobiologie. Vydavatelství Karolinum, Praha, 1991<br />
Hartman, P., Přikryl, I., Štědronský, E.: Hydrobiologie. Nakladatelství Informatorium, spol. s r. o., Praha, 2005<br />
Ambrožová, J.: Aplikovaná a technická hydrobiologie, učební text, VŠCHT v Praze, Praha, 2003<br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina G]]</div>Zelinkovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Stratifikace_kysl%C3%ADku_ve_vodn%C3%ADch_n%C3%A1dr%C5%BE%C3%ADch&diff=8046Stratifikace kyslíku ve vodních nádržích2009-06-04T15:47:51Z<p>Zelinkovam: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
<br />
<br />
<br />
Obsah [skrýt]<br />
1 Úvod <br />
2 Koloběh síry <br />
3 Síra v atmosféře <br />
4 Sirné bakterie <br />
5 Zdroje <br />
6 Odkazy <br />
6.1 Související stránky <br />
6.2 Externí odkazy <br />
6.3 Literatura <br />
<br />
== Úvod ==<br />
<br />
Kyslíkový režim je důležitým kritériem při hodnocení kvality vody. Vodní nádrže a toky s velkým organickým znečištěním mají nedostatek rozpuštěného [[kyslík|O<sub>2</sub>]]. Proces samočištění ve vodách je však závislý na dostatku rozpuštěného [[kyslík|O<sub>2</sub>]] ve vodě, nehledě na sedimentaci, podílející se rovněž na samočisticích procesech, ale nezávisle na kyslíkovém režimu ve vodě. Je-li při rozkladných procesech ve vodním systému spotřebován veškerý rozpuštěný kyslík, pokračuje rozklad organických látek anaerobní cestou.<sup>[1]</sup><br />
<br />
== Obsah kyslíku rozpuštěného ve vodě ==<br />
<br />
Část kyslíku rozpuštěného ve vodě je zajišťována ze vzduchu difuzí, která probíhá převážně u hladiny. Dalším zdrojem kyslíku je fotosyntetická asimilace vodních rostlin. Difuzí z atmosféry se dostane do vody 7% kyslíku, fotosyntézou 89% kyslíku a z přítoku 4% kyslíku.<sup>[2]</sup><br />
Obsah kyslíku a oxidu uhličitého vzájemně souvisí. Přibývá-li ve vodě jednoho plynu, druhého ubývá a naopak. Na tento režim má významný vliv osídlení vody živými organismy.<sup>[2]</sup><br />
Deficit kyslíku může být způsoben dýcháním rostlin a živočichů, rozkladem organické hmoty a vlivem ostatních plynů.<sup>[3]</sup> <br />
Obsah plynů je nepřímo a nelineárně závislý na teplotě vody.<sup>[2]</sup> Na snížení celkové koncentrace kyslíku se podílí zvýšení teploty, průsak a přítok podzemní vody, zvýšený obsah železa.<sup>[3]</sup><br />
<br />
== Příklady vertikální distribuce rozpuštěného kyslíku ==<br />
<br />
== Hodnocení kvality vody ==<br />
Obsah kyslíku, kyslíkový režim, je velmi důležitým kritériem pro hodnocení kvality vody. Nepřímým chemickým parametrem hodnotícím obsah rozpuštěného kyslíku je BSK<sub>5</sub> (biochemická spotřeba kyslíku. Tento parametr informuje o míře organického znečištění ve vodách. Každý biotop je schopen procesu samočištění, pouze za předpokladu dostatku rozpuštěného kyslíku ve vodě.<br />
<br />
== Témata ==<br />
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.<br />
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br />
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
1.↑ 1,0 Lellák, J.,Kubíček,F.: Hydrobiologie. Vydavatelství Karolinum, Praha, 1991<br />
<br />
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.<br />
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.<br />
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br />
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Lellák, J., Kubíček, F.: Hydrobiologie. Vydavatelství Karolinum, Praha, 1991<br />
Hartman, P., Přikryl, I., Štědronský, E.: Hydrobiologie. Nakladatelství Informatorium, spol. s r. o., Praha, 2005<br />
Ambrožová, J.: Aplikovaná a technická hydrobiologie, učební text, VŠCHT v Praze, Praha, 2003<br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina G]]</div>Zelinkovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Stratifikace_kysl%C3%ADku_ve_vodn%C3%ADch_n%C3%A1dr%C5%BE%C3%ADch&diff=8045Stratifikace kyslíku ve vodních nádržích2009-06-04T15:31:02Z<p>Zelinkovam: /* Hodnocení kvality vody */</p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
<br />
<br />
<br />
Obsah [skrýt]<br />
1 Úvod <br />
2 Koloběh síry <br />
3 Síra v atmosféře <br />
4 Sirné bakterie <br />
5 Zdroje <br />
6 Odkazy <br />
6.1 Související stránky <br />
6.2 Externí odkazy <br />
6.3 Literatura <br />
<br />
== Úvod ==<br />
<br />
Kyslíkový režim je důležitým kritériem při hodnocení kvality vody. Vodní nádrže a toky s velkým organickým znečištěním mají nedostatek rozpuštěného [[kyslík|O<sub>2</sub>]]. Proces samočištění ve vodách je však závislý na dostatku rozpuštěného [[kyslík|O<sub>2</sub>]] ve vodě, nehledě na sedimentaci, podílející se rovněž na samočisticích procesech, ale nezávisle na kyslíkovém režimu ve vodě. Je-li při rozkladných procesech ve vodním systému spotřebován veškerý rozpuštěný kyslík, pokračuje rozklad organických látek anaerobní cestou.<sup>[1]</sup><br />
<br />
== Obsah kyslíku rozpuštěného ve vodě ==<br />
<br />
Část kyslíku rozpuštěného ve vodě je zajišťována ze vzduchu difuzí, která probíhá převážně u hladiny. Dalším zdrojem kyslíku je fotosyntetická asimilace vodních rostlin. Difuzí z atmosféry se dostane do vody 7% kyslíku, fotosyntézou 89% kyslíku a z přítoku 4% kyslíku.<sup>[2]</sup><br />
Obsah kyslíku a oxidu uhličitého vzájemně souvisí. Přibývá-li ve vodě jednoho plynu, druhého ubývá a naopak. Na tento režim má významný vliv osídlení vody živými organismy.<sup>[2]</sup><br />
Deficit kyslíku může být způsoben dýcháním rostlin a živočichů, rozkladem organické hmoty a vlivem ostatních plynů.<sup>[3]</sup> <br />
Obsah plynů je nepřímo a nelineárně závislý na teplotě vody.<sup>[2]</sup> Na snížení celkové koncentrace kyslíku se podílí zvýšení teploty, průsak a přítok podzemní vody, zvýšený obsah železa.<sup>[3]</sup><br />
<br />
== Příklady vertikální distribuce rozpuštěného kyslíku ==<br />
<br />
== Hodnocení kvality vody ==<br />
Obsah kyslíku, kyslíkový režim, je velmi důležitým kritériem pro hodnocení kvality vody. Nepřímým chemickým parametrem hodnotícím obsah rozpuštěného kyslíku je BSK<sub>5</sub> (biochemická spotřeba kyslíku. Tento parametr informuje o míře organického znečištění ve vodách. Každý biotop je schopen procesu samočištění, pouze za předpokladu dostatku rozpuštěného kyslíku ve vodě.<br />
<br />
== Témata ==<br />
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.<br />
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br />
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
1.↑ 1,0 Lellák, J.,Kubíček,F.: Hydrobiologie. Vydavatelství Karolinum, Praha, 1991<br />
<br />
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.<br />
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.<br />
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br />
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina G]]</div>Zelinkovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Stratifikace_kysl%C3%ADku_ve_vodn%C3%ADch_n%C3%A1dr%C5%BE%C3%ADch&diff=8044Stratifikace kyslíku ve vodních nádržích2009-06-04T15:28:30Z<p>Zelinkovam: /* Nový oddíl */</p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
<br />
<br />
<br />
Obsah [skrýt]<br />
1 Úvod <br />
2 Koloběh síry <br />
3 Síra v atmosféře <br />
4 Sirné bakterie <br />
5 Zdroje <br />
6 Odkazy <br />
6.1 Související stránky <br />
6.2 Externí odkazy <br />
6.3 Literatura <br />
<br />
== Úvod ==<br />
<br />
Kyslíkový režim je důležitým kritériem při hodnocení kvality vody. Vodní nádrže a toky s velkým organickým znečištěním mají nedostatek rozpuštěného [[kyslík|O<sub>2</sub>]]. Proces samočištění ve vodách je však závislý na dostatku rozpuštěného [[kyslík|O<sub>2</sub>]] ve vodě, nehledě na sedimentaci, podílející se rovněž na samočisticích procesech, ale nezávisle na kyslíkovém režimu ve vodě. Je-li při rozkladných procesech ve vodním systému spotřebován veškerý rozpuštěný kyslík, pokračuje rozklad organických látek anaerobní cestou.<sup>[1]</sup><br />
<br />
== Obsah kyslíku rozpuštěného ve vodě ==<br />
<br />
Část kyslíku rozpuštěného ve vodě je zajišťována ze vzduchu difuzí, která probíhá převážně u hladiny. Dalším zdrojem kyslíku je fotosyntetická asimilace vodních rostlin. Difuzí z atmosféry se dostane do vody 7% kyslíku, fotosyntézou 89% kyslíku a z přítoku 4% kyslíku.<sup>[2]</sup><br />
Obsah kyslíku a oxidu uhličitého vzájemně souvisí. Přibývá-li ve vodě jednoho plynu, druhého ubývá a naopak. Na tento režim má významný vliv osídlení vody živými organismy.<sup>[2]</sup><br />
Deficit kyslíku může být způsoben dýcháním rostlin a živočichů, rozkladem organické hmoty a vlivem ostatních plynů.<sup>[3]</sup> <br />
Obsah plynů je nepřímo a nelineárně závislý na teplotě vody.<sup>[2]</sup> Na snížení celkové koncentrace kyslíku se podílí zvýšení teploty, průsak a přítok podzemní vody, zvýšený obsah železa.<sup>[3]</sup><br />
<br />
== Příklady vertikální distribuce rozpuštěného kyslíku ==<br />
<br />
== Hodnocení kvality vody ==<br />
Obsah kyslíku, kyslíkový režim, je velmi důležitým kritériem pro hodnocení kvality vody. Nepřímým chemickým parametrem hodnotícím obsah rozpuštěného kyslíku je BSK5 (biochemická spotřeba kyslíku. Tento parametr informuje o míře organického znečištění ve vodách. Každý biotop je schopen procesu samočištění, pouze za předpokladu dostatku rozpuštěného kyslíku ve vodě.<br />
<br />
== Témata ==<br />
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.<br />
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br />
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
1.↑ 1,0 Lellák, J.,Kubíček,F.: Hydrobiologie. Vydavatelství Karolinum, Praha, 1991<br />
<br />
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.<br />
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.<br />
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br />
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina G]]</div>Zelinkovamhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Stratifikace_kysl%C3%ADku_ve_vodn%C3%ADch_n%C3%A1dr%C5%BE%C3%ADch&diff=8043Stratifikace kyslíku ve vodních nádržích2009-06-04T15:21:41Z<p>Zelinkovam: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
<br />
<br />
<br />
Obsah [skrýt]<br />
1 Úvod <br />
2 Koloběh síry <br />
3 Síra v atmosféře <br />
4 Sirné bakterie <br />
5 Zdroje <br />
6 Odkazy <br />
6.1 Související stránky <br />
6.2 Externí odkazy <br />
6.3 Literatura <br />
<br />
== Úvod ==<br />
<br />
Kyslíkový režim je důležitým kritériem při hodnocení kvality vody. Vodní nádrže a toky s velkým organickým znečištěním mají nedostatek rozpuštěného [[kyslík|O<sub>2</sub>]]. Proces samočištění ve vodách je však závislý na dostatku rozpuštěného [[kyslík|O<sub>2</sub>]] ve vodě, nehledě na sedimentaci, podílející se rovněž na samočisticích procesech, ale nezávisle na kyslíkovém režimu ve vodě. Je-li při rozkladných procesech ve vodním systému spotřebován veškerý rozpuštěný kyslík, pokračuje rozklad organických látek anaerobní cestou.<sup>[1]</sup><br />
<br />
== Obsah kyslíku rozpuštěného ve vodě ==<br />
<br />
Část kyslíku rozpuštěného ve vodě je zajišťována ze vzduchu difuzí, která probíhá převážně u hladiny. Dalším zdrojem kyslíku je fotosyntetická asimilace vodních rostlin. Difuzí z atmosféry se dostane do vody 7% kyslíku, fotosyntézou 89% kyslíku a z přítoku 4% kyslíku.<sup>[2]</sup><br />
Obsah kyslíku a oxidu uhličitého vzájemně souvisí. Přibývá-li ve vodě jednoho plynu, druhého ubývá a naopak. Na tento režim má významný vliv osídlení vody živými organismy.<sup>[2]</sup><br />
Deficit kyslíku může být způsoben dýcháním rostlin a živočichů, rozkladem organické hmoty a vlivem ostatních plynů.<sup>[3]</sup> <br />
Obsah plynů je nepřímo a nelineárně závislý na teplotě vody.<sup>[2]</sup> Na snížení celkové koncentrace kyslíku se podílí zvýšení teploty, průsak a přítok podzemní vody, zvýšený obsah železa.<sup>[3]</sup><br />
<br />
== Příklady vertikální distribuce rozpuštěného kyslíku ==<br />
<br />
== Nový oddíl ==<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.<br />
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br />
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
1.↑ 1,0 Lellák, J.,Kubíček,F.: Hydrobiologie. Vydavatelství Karolinum, Praha, 1991<br />
<br />
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.<br />
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.<br />
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br />
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina G]]</div>Zelinkovam